Přehlížený progesteron část 2: jak ho podpořit přírodní cestou

Menopauza, PMS, endometrióza, deprese, opakované potraty, ale i nízká hladina testosteronu a poruchy erekce u mužů – to jsou potíže, jejichž příčinou může být nízká hladina progesteronu. Přesto se ale o tomto hormonu mluví velmi málo. Je tedy čas to napravit a říct si, jak jeho produkci můžeme podpořit přírodní cestou.

V první části tohoto článku » jsme si objasnili, jak progesteron vzniká i jeho při vzniku řady obtíží. Na úvod proto jen stručné připomenutí.

Proč je progesteron důležitý?

Progesteron je pohlavní hormon, který je produkován ženskými vaječníky, ale i nadledvinami a u mužů varlaty. U žen jeho hladina u žen výrazně stoupá v druhé polovině menstruačního cyklu (po ovulaci), protože je nezbytný pro případné uhnízdění oplozeného vajíčka v děloze a jeho správný vývoj. Nedostatek progesteronu tak může vést například k opakovaným samovolným potratům.

Jeho nedostatečná tvorba, popřípadě špatná funkce receptorů, na které se progesteron váže, ale může vést (nebo přispívat) i k řadě dalších potíží, jako jsou například:

• Nepříjemné projevy v premenopauze a menopauze.
• Premenstruační syndrom (PMS).
• Endometrióza.
• Syndrom polycystických vaječníků (PCOS).
• Deprese a úzkost (včetně poporodních depresí).
• Zhoršení paměti a dalších aspektů mentální výkonnosti.
• Některá autoimunitní onemocnění.
• U mužů pak snížená chuť na sex, poruchy erekce, padání vlasů, úbytek svalové hmoty či deprese.

Progesteron a klasická medicína

Klasická medicína využívá tzv. progestiny neboli syntetický progesteron při celé řadě potíží, zejména v gynekologické oblasti. Typickým příkladem je rakovina endometria (děložní sliznice), za kterou může stát převaha estrogenu. Dlouhodobá expozice estrogenu a jeho metabolitů bez dostatečné protiváhy v podobě progesteronu totiž podporuje nadměrnou proliferaci neboli rychlé buněčné dělení. Progestiny se také používají při léčbě endometriózy, děložních myomů a jsou také součástí hormonální antikoncepce.

Progesteron se často aplikuje také vaginálně nebo na kůži ve formě krému. V této formě se velice dobře vstřebává a je účinný i při poměrně nízkých dávkách.

Další možností využívanou v klasické medicíně jsou tzv. selektivní modulátory progesteronového receptoru (SMPR). Jde o syntetické látky, které se vážou na progesteronové receptory, a způsobují tak jejich konformační změnu. Mají vysokou tkáňovou selektivitu a malé množství vedlejších účinků (jejich výskyt ale stoupá při dlouhodobém užívání). Využívají se především v léčbě děložních myomů, endometriózy a rakoviny prsu.

My se ale podrobněji podíváme na možnosti, jak zvýšit hladinu progesteronu nebo aktivitu příslušných receptorů přírodní cestou – ať už pomocí úprav životního stylu a výživy, nebo pomocí bylin a dalších doplňků stravy.

Vliv výživy, pohybu a stresu

Méně cukrů podpoří hormonální rovnováhu

Správně nastavený jídelníček je základem zdraví a platí to i pro optimální tvorbu progesteronu. A jako u většiny problémů s epigenetickým pozadím, i tady je důležitou „škodnou“ tzv. západní strava, tedy jídelníček bohatý na sacharidy s vysokým glykemickým indexem, nasycené tuky či červené maso, a naopak chudý na vlákninu, ovoce a zeleninu negativně ovlivňuje hormonální rovnováhu. Západní strava snižuje právě produkci progesteronu, zvyšuje riziko vzniku nepravidelností menstruačního cyklu a snižuje šanci na otěhotnění.

Problematická je tady zejména vysoká konzumace „rychlých cukrů“, která způsobuje inzulinovou rezistenci. Právě ta totiž negativně ovlivňuje nejen proces zrání a uvolňování vajíček, ale také zvyšuje oxidativní stres, který poškozuje tkáň vaječníků. Sacharidy s vysokým glykemickým indexem navíc způsobují i kolísání hladiny krevní glukózy, což má za následek snížení citlivosti progesteronových receptorů. Z tohoto důvodu nejsou vhodné ani příliš dlouhé pauzy mezi jídly, protože i ty mohou způsobit pokles hladiny glukózy.

Existují ovšem i výzkumy naznačující prospěšnost razantního omezení všech sacharidů ve stravě. Například u žen trpících syndromem polycystických vaječníků došlo ke zvýšení hladiny progesteronu i šancí na otěhotnění právě při nízkokalorické ketodietě. Není ale jasné, jestli tu důvodem zvýšení hladiny progesteronu byla samotná ketodieta nebo fakt, že se účastnicím díky ní podařilo výrazně snížit tělesnou hmotnost.

Nezapomeňte na PUFA a MUFA

Důležitý pro hormonální rovnováhu je i optimální příjem tuků. Správnou cestou tu ale není snažit se jejich konzumaci za každou cenu omezit. Naopak platí, že strava s celkově nízkým podílem tuku vede k omezení produkce pohlavních hormonů a zhoršení plodnosti – ostatně progesteron se v těle vytváří z cholesterolu. Hodně ovšem záleží na kvalitě konzumovaných tuků.

Rozhodně se ale vyplatí omezit příjem nasycených mastných kyselin, tj. hlavně živočišných tuků, a také trans-mastných kyselin, které vznikají ztužováním tuků procesem hydrogenace a jsou součástí například některých margarínů. Ty například prokazatelně zvyšují riziko PCOS a zhoršují plodnost.

Naopak klíčový je dostatečný příjem tzv. polynenasycených mastných kyselin neboli PUFA, mezi které patří i omega-3 nenasycené mastné kyseliny, jejichž nejvýznamnějším zdrojem jsou ryby (nacházejí se ale i ve vejcích, mořských řasách, ořeších, semenech apod.).

Zvýšený příjem omega-3 má například pozitivní vliv na menstruační cyklus, riziko depresí i schopnost otěhotnět, a to dokonce i v rámci asistované reprodukce. Při jejich vysoké konzumaci například klesá počet cyklů, při nichž nedochází k ovulaci. Důvodem může být právě fakt, že EPA i DHA zvyšují produkci progesteronu v luteální fázi menstruačního cyklu.

Příznivě působí i monenasycené mastné kyseliny neboli MUFA. Mezi ně patří například kyselina olejová, která se hojně nachází třeba v olivovém oleji, avokádu, ořeších a semenech.

Bílkoviny, zinek i céčko

V případě bílkovin platí, že nadměrná konzumace těch živočišných snižuje šanci na otěhotnění, zatímco vysoká konzumace těch rostlinných šanci na miminko zvyšuje, a to zejména u žen nad 32 let. Zda je to ale způsobeno ovlivněním hladiny progesteronu, není zatím jasné.

Pozitivně může působit i tzv. středomořská dieta. I ta prokazatelně zvyšuje šanci na otěhotnění, zmírňuje nepravidelnosti menstruačního cyklu a má příznivý vliv i při řadě gynekologických obtíží, ani zde ale není jasné, zda za tím stojí vliv na hladinu progesteronu.

Důležitý je i příjem některých mikronutrientů, zejména vitaminu B6, zinku vitaminu C a E. Ostatně ženy, které opakovaně prodělaly samovolný potrat a trpí poruchami luteální fáze cyklu, často mívají právě nízké hladiny vitaminů C a E. Zapomínat nesmíme ani na příjem kyseliny listové – u ní byl dokonce zaznamenán i efekt na zvýšení plodnosti žen v premenopauze.

Zajímavá je naopak souvislost hladiny progesteronu s konzumací vlákniny. Její dostatečný příjem je sice nezbytnou podmínkou rovnováhy střevního mikrobiomu, existují ovšem studie ukazující, že když jí ženy v plodném věku konzumují vysoké množství, klesá u nich hladina progesteronu a testosteronu a stoupá výskyt tzv. anovulačních cyklů (cyklů, při nichž nedojde k uvolnění vajíčka, a není tedy možné otěhotnění). Řešením by mohlo být snížení příjmu vlákniny v druhé polovině menstruačního cyklu, zatím však neexistuje dostatek studií, které by to potvrdily.

Méně stresu, více pohybu a spánku

V rámci podpory produkce progesteronu a celkové hormonální rovnováhy je zároveň potřeba omezit působení stresu, protože chronický stres produkci progesteronu snižuje, a navíc snižuje aktivitu progesteronových receptorů, zejména v oblasti mozku a limbického systému. Tím zvyšuje zejména riziko vzniku depresí a kognitivních problémů. Důležité je také zlepšit kvalitu a celkovou dobu spánku.

Pozitivně působí pravidelný pohyb, především ten aerobního charakteru doplněný o další aktivity snižující stres, jako je například jóga. Zátěž v podobě sportu by ale neměla být příliš vysoká, protože přetížení by vedlo ke zvýšené produkci stresových hormonů. Důležité je i udržování optimální hmotnosti – ženy s BMI v pásmu obezity totiž mají obvykle hladinu progesteronu nižší.

Fytoprogestiny

Velmi užitečné jsou tzv. fytoprogestiny. Je to obdoba známějších fytoestrogenů, tedy přírodních látek, které se vážou na estrogenové receptory, a mohou tak do značné míry nahrazovat chybějící estrogen. Fytoprogestiny se naopak váží na progesteronové receptory a působí jako jejich selektivní modulátory – jde tedy o přírodní obdobu léků kategorie SMPR.

Nejlépe prozkoumané (a pravděpodobně i nejúčinnější) jsou čtyři fytoprogestiny: diosgenin, kaempferol, apigenin, luteolin a naringenin.

Diosgenin

Diosgenin je přírodní saponin, který může být prekurzorem progesteronu, estrogenu i testosteronu. Tato přeměna ale neprobíhá v lidském těle, ale pouze v laboratorních podmínkách, a proto se jeho přírodní zdroje (zejména divoký jam) používají například k výrobě krémů s obsahem progesteronu přírodního původu.

Přestože se diosgenin nedokáže v těle přeměnit na progesteron, může i tak být jeho konzumace velmi užitečná, protože zároveň funguje i jako účinný fytoprogestin, který se velice ochotně váže na progesteronové receptory.

Díky tomu může být diosgenin pomoci při všech potížích, které souvisejí s nedostatečnou produkcí progesteronu, ať už jde o diskomfort v premenopauze a menopauze, PMS či jiné gynekologické obtíže. Podporuje také funkci vaječníků a vhodný je i v prevenci osteoporózy, protože aktivuje osteoblasty, což jsou buňky nezbytné pro výstavbu kostní hmoty, a naopak snižuje aktivitu osteoklastů, které kostní hmotu odbourávají. Zvyšuje také syntézu bílkovin tvořících kostní hmotu.

Diosgenin zároveň potlačuje vstřebávání cholesterolu z potravy a urychluje jeho přeměnu na žlučové kyseliny, působí proti ateroskleróze a trombóze, je protizánětlivý a užitečný je i při diabetu.

Nejbohatším přírodním zdrojem diosgeninu je již zmíněný divoký jam (správný botanický název této rostliny je smldinec chlupatý). Jde o výživnou potravinu, která zároveň vyniká řadou léčivých účinků: podporuje hormonální rovnováhu, pomáhá v premenopauze a menopauze, je vhodná při nepravidelné menstruaci, problémech se štítnou žlázou, diabetu a řadě dalších potížích.

Dalším velmi bohatým zdrojem diosgeninu je pískavice řecké seno. Ta navíc obsahuje i fytoestrogeny s afinitou vůči oběma typům estrogenových receptorů (např. genistein a dadzein), a proto je velmi vhodná pro ženy v menopauze a premenopauze, kdy snižuje zejména výskyt návalů a depresí. Pomáhá ale i při bolestivé menstruaci a velmi užitečná je i v rámci poporodní péče. Mužům pak pomůže podpořit produkci testosteronu. Více o pískavici zde »

Kaempferol

Kaempferol je velice silný antioxidant z kategorie polyfenolů, který snižuje míru oxidativního poškození DNA, bílkovin a tuků, a to i při velice nízkých koncentracích. Působí také protizánětlivě. Některé studie navíc ukázaly, že jeho konzumace vede ke snížení rizika rakoviny (zejména pak rakoviny prsu a endometria) a také kardiovaskulárních onemocnění. Kaempferol totiž snižuje aktivitu estrogenových receptorů typu alfa, a díky tomu působí jako antiestrogen, který se může uplatnit právě v prevenci a podpoře léčby hormonálně závislých nádorů, jako jsou nádory prsu a endometria. Účinnost na děložní myomy zatím nebyla zkoumána.

Bohatými zdroji kaempferolu je ovoce a zelenina, zejména kapusta, brokolice, cibule, špenát, chřest, bobulové ovoce nebo jablka. Najdeme ho ale i v čaji nebo červeném víně.

Apigenin

Rovněž apigenin patří mezi polyfenoly. Nachází se v některých bylinách (například v oreganu, bazalce, tymiánu či heřmánku) a také v řadě druzích zeleniny – jeho bohatým zdroje je například petržel, celer nebo cibule. Vyskytuje se i v čaji, pivu a vínu.

Apigenin patří mezi fytoestrogeny, ale jeho účinnost je ve srovnání s jinými látkami z této kategorie (např. s genisteinem) o dost nižší. Nedávné studie ale ukázaly, že jde také o silný fytoprogestin, který snižuje například riziko rakoviny prsu a endometria.

Apigenin se navíc velmi dobře a rychle vstřebává a jeho zvýšená koncentrace přetrvává v těle poměrně dlouho dobu. Zároveň se hromadí v tkáních, což umocňuje jeho chemoprotektivní účinky.  

Luteolin

Nachází se v mnoha druzích rostlin a zároveň vzniká i v lidském těle přeměnou apigeninu. Některé studie prokázaly jeho protirakovinné působení a také možnou účinnost v případě endometriózy.

Naringenin

Další zajímavý polyfenol, který se nachází zejména v citrusových plodech, jako je grapefruit, citróne nebo pomeranč (dodává jim nahořklou chuť).

Jde o silný antioxidant s protizánětlivými působením a řadou příznivých účinků na imunitní systém. Prokázána byla i jeho schopnost chránit buňky nervového systému, jater a ledvin, stejně jako protinádorové působení a schopnost zmírňovat aterosklerózu. Patří také mezi fytoprogestiny, byť jeho účinky jsou v tomto směru nižší než už předchozích zmíněných látek. Má ale silné antifibrotické účinky. Jeho velkou výhodou je i vysoká biologická využitelnost.

Další užitečné byliny a živiny

Šišák bajkalský

Tato bylina obsahuje látku jménem baikalein, která se jak na progesteronové receptory, tak i na glukokortikoidní receptory, které jsou svou strukturou velmi podobné. Proto také nejen efektivně tlumí úzkost, ale také zmírňuje zánět a moduluje imunitní systém). Díky tomu je velmi účinný při zánětlivých gynekologických onemocněních, jako jsou endometrióza a myomy.

Pozitivní vliv má ovšem i na tzv. granulózní buňky vaječníků. Jde o buňky, které obklopují vajíčko a po ovulaci se mění na žluté tělísko produkující progesteron. Díky tomu dokáže šišák i podpořit produkci progesteronu a zpomalit stárnutí vaječníků.

Více o šišáku najdete zde »

Drmek obecný

Tato rostlina zvyšuje nejen produkci progesteronu, ale podporuje i jeho rovnováhu vůči estrogenu. Je účinná při PMS, kdy účinně snižuje prakticky všechny nepříjemné projevy – od poruch nálad, přes bolesti v podbřišku a v prsou až po migrény. V rámci jedné ze studií dokonce přinášel ženám výraznější úlevu než antidepresivum fluroxetin.

Využívá se také k léčení abnormalit menstruačního cyklu včetně amenorrhey (absence menstruačního krvácení) či velmi silného a prodlouženého krvácení, snížené plodnosti a problémů s nedostatečnou tvorbou mléka po porodu. Zajímavým účinkem je schopnost zpomalit stárnutí vaječníků a dělohy. Jeho užívání také může pomoci při migréně související s menstruačním cyklem.

Červený jetel

Obsahuje irilon, což je sloučenina zlepšující progesteronovou signalizaci. Je účinný při děložních myomech a endometrióze.

Kurkumin

Barvivo z kořene kurkumy pomáhá poměrně efektivně zvýšit hladinu progesteronu, a zároveň i zvýšit citlivost receptorů pro tento hormon. Zároveň snižuje hladinu hormonů FSH a LH.

Užitečný je při syndromu polycystických vaječníků (PCOS). V rámci výzkumů u žen s tímto problémem pomohl snížit vysokou hladinu androgenů a jeho užívání vedlo k vymizení cyst a tvorbě zdravých folikulů a žlutých tělísek a také ke snížení inzulinové rezistence, která je pro tuto nemoc také typická. Při dalším častém gynekologickém onemocnění – endometrióze – snižuje zánět a proliferaci (rychlé množení buněk) a podporuje apoptózu (buněčnou smrt) buněk sliznice usazených mimo dělohu.

Celkově také zlepšuje funkci vaječníků, chrání je před oxidativním stresem a dalšími nepříznivými vlivy a omezuje apoptózu jejich buněk. Pomáhá také zvýšit hladiny serotoninu a dopaminu, a díky tomu má i protidepresivní účinky a pomáhá stabilizovat náladu u PMS a PMDD. Při premenstruačním syndromu navíc pomáhá zmírnit i další nepříjemné příznaky, jako jsou bolesti v podbřišku, citlivost prsou, nadýmání apod.

Resveratrol

Pomáhá zvyšovat hladinu progesteronu, a navíc má pozitivní vliv na citlivost receptorů pro tento hormon (zejména se to týká progesteronových receptorů typu B), a to zvláště při zánětlivých stavech. Proto může být účinný například při endometrióze. Má také pozitivní vliv na granulózní buňky.

Maca

Přináší úlevu jak při premenstruačním syndromu, tak i v premenopauze a menopauze. Jedním z důvodů je právě i schopnost zvyšovat hladinu progesteronu.

Ashwagandha

Má pozitivní vliv na hormonální rovnováhu a velice vhodná je pro zmírnění nepříjemných příznaků v perimenopauze. Jedním z důvodů může být i její schopnost zvyšovat hladinu progesteronu, ta však zatím byla potvrzena pouze ve studiích na zvířatech.