Chmel otáčivý

Chmel otáčivý je známý především jako surovina k výrobě piva a coby léčivá rostlina je často poněkud přehlížen. To je ale velká chyba, protože jeho pozitivní účinky na organismus jsou velmi zajímavé: Pomůže nám ke zklidnění a snazšímu usínání, zmírní příznaky menopauzy, a dokonce má i protinádorové účinky.

Popis

Chmel otáčivý je vytrvalá liána z čeledi konopovitých – na jednom místě vydrží růst i více než 20 let. Má tenkou čtyřhrannou lodyhu, která dosahuje výšky 3-5, ale někdy i 10 m, a listy široké až 20 cm. Jde o dvoudomou rostlinu – samčí rostliny mají v úžlabí listů vrcholičnaté laty květů, samičí květenství se skládají z krátkých klásků, z nichž se vytvářejí vejčité šištice až s 2cm šupinami. Planý chmel je vlhkomilná rostlina, která roste především v olšinách a lužních lesích, jako kulturní rostlina se chmel nejčastěji pěstuje na rovinatých plochách s mírně kyselou půdou. Pěstují se pouze samičí rostliny, aby se zabránilo tvorbě plodů, keré nejsou z komerčního hlediska využitelné. (1, 2)

Historie

Přestože je historie pití a vaření piva velmi dlouhá, chmel při jeho přípravě dlouho používán nebyl. Jako důležitá surovina, která dává nápoji nejen chuť, ale svými antimikrobiálními vlastnostmi prodlužuje i jeho trvanlivost, se objevuje až v raném středověku – první zmínka o jeho pěstování v Čechách pochází z roku 859 a od té doby začínal zvolna postupně nahrazovatl dříve užívané suroviny. K jeho významnému rozšíření došlo v průběhu 11. století, jeho léčivé účinky však ještě v té době známé nebyly – například věhlasná německá abatyše a bylinkářka Hildegarda von Bingen (1098-1179) o chmelu napsala, že má pro člověka jen malý užitek a že „zvyšuje melancholii mezi muži“. (1, 2)

První významnější zmínky o používání chmele coby léčivé rostliny se tak začínají objevovat od 16. století dále – například Paracelsus jej doporučoval na podporu trávení a Pietro Andrea Matthioli, autor slavného Herbáře zmiňoval jeho močopudné a žlučopudné účinky. Jeho pozitivní vliv na zklidnění a podporu spánku byl poprvé popsán až v roce 1814. Podnětem k jeho zkoumání byl fakt, že česáči chmele často trpí zvýšenou spavostí, pravděpodobně z důvodu přenosu pryskyřice, jež jim ulpívá na rukou, do úst. (2, 3)

Účinné látky

V roce 1813 byla z chmele poprvé izolována jemná žlutá pryskyřičná látka lupulin. Postupně se ukázalo, že nejde o jedinou látku, ale o směs mnoha sloučenin. Z hlediska léčivých účinků jsou významné zejména pryskyřice (humulon, lupulon a jejich derivát 2-metyl 3-butenol), třísloviny, silice (například myrcen) a také polyfenoly s antioxidačním účinkem. Mezi ty nejvýznamnější patří například oligomerní proantokyanidiny, epigallokatechin, epikatechin, xantohumol, rutin či quercetin. (2, 4, 17)

Chmel obsahuje také sloučeniny patřící mezi fytoestrogeny, které se váží na estrogenové receptory v těle a mají též epigenetické účinky. Jedna z nich – 8-prenylnaringenin (8-PN) – je dokonce považována za dosud nejsilnější známý fytoestrogen. (8, 9)

Léčivé účinky

Nespavost a podráždění

V současnosti je jednoznačně nejvíce využíván zklidňující efekt chmele a jeho schopnost podporovat spánek. Zajímavé přitom je, že doposud nebyla odhalena látka, která je za tento účinek zodpovědná, nejspíše se tedy jedná o komplexní působení více složek.

Dříve byl zklidňující efekt nejčastěji připisován látce jménem 2-methyl-3-buten-2-ol, která vzniká z obsažených pryskyřic při skladování nebo při trávení. Její obsah v chmelu je však velmi nízký. Jedním z možných kandidátů je i silice myrcen, která se v mozku váže na GABA receptory, čímž snižuje excitaci (podráždění) mozkových buněk. Zklidňující efekt mají i hořčiny: alfa-kyseliny mají hypnotický a sedativní účinek, zatímco beta-kyseliny účinek antixyolitický (tj. snižují úzkost). Tyto kyseliny mají dokonce i analgetický a protikřečový účinek. Obsažené polyfenoly navíc ovlivňují serotoninové a melatoninové receptory, které hrají důležitou roli při narušení cirkadiánních rytmů, a mohou tak pomoci při synchronizaci našich biologických rytmů se střídáním dne a noci. (3, 5-7)

Menopauza, osteoporóza

Mnohé z polyfenolů obsažených v chmelu patří rovněž mezi fytoestrogeny. Jeden z nich – 8-prenylnaringenin (8-PN) – je dokonce považována za dosud nejsilnější známý fytoestrogen. Fytoestrogenů je celá řada, při jejich výběru je ale důležité vědět, že se v lidkém těle vyskytují dva typy estrogenových receptorů. Typ alfa se nachází například v endometriu (děložní sliznice), vaječnících, kostech a mléčné žláze, typ beta je hojnější v tukové tkáni, mozku, ledvinách a prostatě (ano, i muži mají estrogenové receptory). A zatímco většina fytoestrogenů se přednostně váže na estrogenové receptory typu beta, 8-PN se přednostně váže na typ alfa, a to s velmi vysokou afinitou. Z toho vyplývá, že i jeho účinky mohou být mírně odlišné od jiných, běžně užívaných fytoestrogenů. (9)

Pokusy na zvířatech ukázaly, že by chmel mohl být velice efektivní při zmírňování návalů horka, což je nejčastější negativní projev menopauzy. Když byl podáván myším s odstraněnými vaječníky, došlo u nich k výraznému poklesu kožní teploty. Podobně slibné výsledky pak ukázaly i studie na lidských dobrovolnicích – užívání extraktu z chmele u nich vedlo ke zmírnění nejčastějších potíží souvisejících s časnou fází menopauzy (hodnoceno pomocí tzv. Kuppermanova indexu), a to včetně návalů horka. V žádné z těchto zmíněných studií navíc nebyly zaznamenány žádné nežádoucí vedlejší účinky. (9-12)

Schopnost látky 8-PN vázat se na estrogenové receptory alfa, které se hojně nacházejí v kostní tkáni je také příčinou, proč je chmel velmi účinný při osteoporóze neboli řídnutí kostí. V prevenci a léčbě tohoto problému je přitom výrazně účinnější než jiné běžně užívané fytoestrogeny. Účinně například potlačuje tvorbu osteoklastů, což jsou buňky odbourávající kostní hmotu, a podporuje jejich buněčnou smrt. (13, 14)

Kardiovaskulární choroby

8-PN se u žen po menopauze osvědčil v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění, jejichž riziko po ukončení tvorby pohlavních hormonů velmi narůstá. (15)

Efektivní v tomto směru však může být i u ostatní populace, protože dokáže efektivně snižovat hladinu LDL cholesterolu i míru jeho oxidace. (19)

Ochrana před volnými radikály

Za tuto schopnost chmel vděčí především vysokému obsahu polyfenolů – díky nim například jeho extrakt disponuje větším antioxidačním potenciálem než extrakt ze zeleného čaje. Kromě toho vykazuje i silné protizánětlivé působení. (2, 17)

Nádorová onemocnění

Extrakt z chmele dokáže účinně potlačovat tzv. proliferaci neboli rychlé množení buněk, které je typické právě pro buňky nádorové.  Potlačuje také angioneogenezi (růst nových cév nutných k zásobování rostoucího nádoru) a podporuje apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt, která bývá u nádorových onemocněních často narušena. Velmi efektivní byl například u nádorů prostaty a ledvin, ale také u hormonálně závislých nádorů prsu, při kterých je jinak většina fytoestrogenů nevhodná. (9, 17)

Cukrovka

Zatím pouze pokusy na zvířatech ukázaly, že by mohl být chmel užitečný i pro diabetiky. U myší s diabetem například dokázal zabránit přírůstku hmotnosti a zlepšit inzulinovou rezistenci i glukózovou toleranci a v testech na lidských dobrovolnících došlo ke snížení glykémie na lačno již po čtyřech týdnech užívání. (2, 16)

Mechanismů, pomocí kterých chmel působí proti diabetu, je několik a většinu z nich mají na svědomí obsažené polyfenoly. Některé z nich (například quercetin) podporují tvorbu enzymu AMPK, který je nezbytný pro vstřebávání glukózy z krve do tkání. Katechin, epikatechin, rutin a kvercetin podporují proliferaci (tj. dělení) beta-buněk slinivky, v nichž vzniká inzulin, a tím pomáhají zvyšovat tvorbu tohoto hormonu. Další flavonoidy pak podporují tvorbu inkretinů, peptidových hormonů řídících tvorbu inzulinu. (19)

U diabetiků navíc může fungovat i v rámci prevence kardiovaskulárních chorob, kterými jsou více ohrožení. Inzulin je totiž v těle potřebný nejen k ukládání glukózy z krve do zásobního polysacharidu glykogenu, ale také k aktivaci enzymu lipoprotein lipázy. Pokud je inzulinu nedostatek, k aktivaci tohoto enzymu nedojde, což má za následek zvýšenou hladinu tuků a cholesterolu v krvi. (19)

Antimikrobiální efekt

Jedním z důvodů, proč se chmel kdysi začal využívat k výrobě piva, bylo i jeho antimikrobiální působení, díky kterému prodloužil trvanlivost nápoje. Stejně účinně ale pomáhá ničit i patogeny v lidském těle. Platí to například pro bakterie, včetně například Streptococcus mutans, Staphylococcus aureus neboli zlatý stafylokok, Listeria monocytes, či dokonce původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Statistiky z Anglie a Německa z první poloviny minulého století ostatně ukázaly, že úmrtnost na tuberkulózu u pracovníků v pivovarech byla o více než 70 % nižší než v ostatní populaci! Chmel také účinně hubí i kvasinky a plísně – Candida albicans, Trichophyton mentagrophytes a další – a také některé viry. (2, 17)

Obezita

Chmel obsahuje polyfenol xantohumol, který efektivně podporuje hubnutí. Ovlivňuje transport tuků v játrech, potlačuje procesy vedoucí ke vzniku zralých tukových buněk (tzv. diferenciaci preadipocytů) a podporuje apoptózu (buněčnou smrt) zralých tukových buněk. Hořké kyseliny z chmele navíc podporují termogenezi (tvorbu tepla) v hnědé tukové tkáni, čímž usnadňují spalování tuků a zvyšují energetický výdej. (19)

Psychické obtíže

Nedávná klinická studie ukázala, že chmel může snižovat intenzitu úzkosti, depresí a míru stresu. (21)

Užívání a kontraindikace

Z hlediska účinnosti je důležitá forma užívání. Forma nálevu ze sušených šištic není příliš vhodná, protože zvláště obsažené hořčiny se rychle rozkládají – po 9 měsících skladování se obvykle zachová jen cca 15 % jejich původního obsahu. Rychlému rozkladu podléhají i alfa a beta kyseliny. Vhodnější jsou například extrakty, které dnes ostatně převládají i jako surovina při výrobě piva. (2)

Dávkování a čas užívání

Chmel, ať už samostatně, nebo v kombinacích, je vhodné užívat cca hodinu před ulehnutím ke spánku. Bezpečnost užívání byla potvrzena při dávkách 300 mg po dobu tří měsíců. (2, 17)

Vhodné kombinace

Spánek: chmel + mučenka, chmel + L-theanin (složka zeleného čaje), chmel + meduňka, chmel + kozlík lékařský (3)

Srdce a cévy: chmel + česnek (16)

Nežádoucí účinky

Při užívání chmele bývá občas pozorováno podráždění dýchacího traktu spojené se suchým kašlem, kožní projevy (tzv. kontaktní dermatitida) a zvýšená tvorba žaludečních šťáv. Tyto příznaky se někdy vyskytují i u pracovníků v pivovarech. (3)

Některé výzkumy rovněž naznačují, že by chmel mohl interagovat s některými léky a látkami a zvyšovat například výskyt jejich nežádoucích účinků. Jde například o Warfarin (lék proti srážení krve), omeprazol (lék využívaný při vředových chorobách trávicího traktu), ale i například o kofein. K potvrzení je však zapotřebí dalších výzkumů. Neměl by být také užíván spolu s antidepresivy. Doporučuje se také vysadit jeho užívání týden před plánovanou operací, protože může ovlivnit účinnost anestezie. (9, 22) Pokusy na bakteriálních kulturách také ukázaly, že by vyšší dávky chmele mohly působit toxicky na „přátelské bakterie“, které v našich střevech produkují důležitou látku jménem butyrát. Obdobné studie na zvířatech či lidských dobrovolnících však zatím neproběhly. (20)