Mučenka

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
Mučenka

(Passiflora)

Popis

Rod mučenka, latinsky Passiflora, zahrnuje více než 500 druhů rostlin vyskytujících se převážně v teplých až tropických oblastech. Hojně se vyskytuje také na jihu USA. Nejčastěji se ve fytoterapii využívá mučenka pletní (Passiflora incarnata). Jde o velmi dekorativní, vytrvalou popínavou rostlinu s trojlaločnatými listy a krásnými, 5 – 7 cm velkými fialovobílými květy. Zelené či zelenožluté plody připomínají tvarem vejce. (1) Léčivé účinky ale mají i další druhy.

Historie

Mučenka byla poprvé popsána a pojmenována španělskými objeviteli Ameriky v roce 1529 a stala se symbolem utrpení Krista (odtud také pramení její název). První písemná zmínka o léčivých účincích rostliny pochází z roku 1787, kdy se ve spise Materia Medica Americana od německého přírodovědce Schoepfa objevuje zmínka o jejím používání při epilepsii. Ve skutečnosti je ale její užívání pravděpodobně výrazně starší, jde o tradiční léčivou rostlinu řady původních kultur, zejména v oblasti USA, Mexika a Jižní Ameriky. Plody se využívají i v gastronomii, a to jak v syrovém stavu, tak například k výrobě džemů. (1, 16)

Účinné látky

Mučenka obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek, z nichž některé jsou velmi unikátní. Najdeme v ní například řadu flavonoidů (vitexin, orientin, apigenin, kaepmferol, kvercetin a další) či indolové alkaloidy, např. harman, harmin a harmol), chrizin, benzoflavon (BZF).

Mučenka ovšem obsahuje i kyselinu gama-aminomáselnou (GABA), která pomáhá regulovat náladu. Působí totiž proti neurotransmiterům, které způsobují excitaci, takže má zklidňující účinky. Donedávna sice panovalo přesvědčení, že GABA nedokáže překonat bariéru mezi krevním oběhem a mozkem, a tudíž její užívání nemá význam, existují ale i studie, které toto tvrzení popírají. (2,3)

Některé z látek obsažených v mučence mají i epigenetický efekt, tj. jsou schopny ovlivňovat aktivitu jednotlivých genů v DNA.

Léčivé účinky

V tradiční medicíně je mučenka využívána při úzkosti, nespavosti, epilepsii, bolestivé menstruaci a dalších potížích. Moderní věda pak potvrdila její účinnost zejména v následujících případech:

Úzkost

Obsah GABA stejně jako fakt, že se některé látky z mučenky vážou v mozku na tzv. benzodiazepinové receptory, je pravděpodobně důvodem, proč mučenka patří mezi nejúčinnější přírodní prostředky proti úzkosti. Antixyolytické a sedativní účinky mají ovšem i další v ní obsažené látky, například chrizin nebo apigenin. Výrazný ústup potíží byl u osob trpících úzkostí v rámci výzkumů zaznamenán po 2 – 8 týdnech užívání, dávkování se obvykle pohybovalo kolem 400 mg extraktu nebo 45 kapek tinktury 2× denně.  (1, 4-6, 9, 11, 21, 29,36)

Když byla mučenka srovnávána s léky proti úzkosti z kategorie benzodiazepinů (ty mají množství vedlejších účinků a mohou být návykové), ukázalo se, že je srovnatelně účinná (například s lékem oxazepam či diazepam), v některých oblastech může dokonce mít i o něco lepší účinky – například v oblasti zlepšení pracovního výkonu. Ve srovnání s benzodiazepiny také tolik nevyvolává ospalost. (13)

Schopnost tlumit úzkost navíc mučenka prokázala i ve dvou specifických případech. Tím prvním je úzkost před chirurgickými operacemi – v tomto případě se doporučuje mučenku užívat 2 týdny před zákrokem, účinné je ovšem i jednorázové užití, například 500 mg extraktu nebo 20 kapek tinktury 90 minut před samotným zákrokem, pokud to okolnosti dovolují. (9) Jeden z výzkumů pak dokonce ukázal, že mučenka může být efektivní i při snížení strachu z ošetření u zubaře! (12, 30)

Po chirurgických zákrocích byla u pacientů užívajících mučenku také zaznamenána nižší míra zmatenosti a dalších kognitivních problémů. (28) Na druhou stranu ale platí, že mučenka může ovlivňovat účinnost některých typů anestezie, proto by její užívání před chirurgickými zákroky mělo být vždy konzultováno s lékařem.

Mučenka je rovněž vhodná i k preventivnímu užívání v období akutního stresu. (32)

Nespavost

Jedním z nejvýraznějších pozitivních účinků mučenky je zmírnění potíží se spánkem, a to jak ve smyslu lepšího usínání, tak i zlepšení kvality spánku. Zvláště v některých kombinacích (kozlíky, chmel) vykazuje v tomto směru podobnou účinnost, jako syntetické léky proti nespavosti (např. zolpidem). Ideální je užívat mučenku hodinu před ulehnutím buď ve formě extraktu nebo čaje. V rámci výzkumů se účinky projevily po týdnu užívání. (14, 15, 31)

ADHD

Výrazný zklidňující efekt mučenky nachází uplatnění i u dětí (a pochopitelně i dospělých) trpících ADHD neboli poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou. V rámci jednoho z výzkumů například došlo k výraznému zmírnění příznaků ADHD u dětí ve věku 6 – 13 let po osmi týdnech užívání. (8)

Léčba závislostí

Mučenka může být i velice účinným prostředkem pro usnadnění léčby závislostí. V jedné studii například vědci podávali mučenku osobám, které se léčily ze závislosti na opiátech. U skupiny závislých, kteří mučenku užívali, přitom došlo k podobnému zmírnění úzkosti a dalších abstinenčních příznaků jako u osob užívající lék clonidine. (7)

Zmírnění abstinečních příznaků mučenka prokázala i při léčbě závislosti na kanabiodech, jako je marihuana a hašiš. Klíčem k účinnosti je pravděpodobně obsažený BZF. (1, 17)

Pokusy na zvířatech dokonce naznačují, že BZF z mučenky by mohl být účinný i při léčbě závislosti na nikotinu a alkoholu! (18, 19)

Křeče a bolest

Některé výzkumy ukázaly, že mučenka má protikřečové účinky, a platí to jak pro křeče kosterního svalstva, tak pro křeče při menstruaci. Protože se její složky zároveň vážou i na opioidní receptory, pomáhá zároveň snížit i bolest. (10)

Epilepsie

Jedním z tradičních způsobů využití mučenky je léčba epilepsie, a účinnost v tomto směru prokázaly i moderní výzkumy. Ty potvrdily, že mučenka dokáže snížit četnost, závažnost i dobu trvání záchvatů. Mohla by tak minimálně z části nahradit léčbu antiepileptiky, která mají velké množství negativních vedlejších účinků. (20)

Sexualita a plodnost

Mučenka, zejména pak v ní obsažený BDF, patří také mezi nejúčinnější přírodní prostředky na podporu zvýšení hladiny mužského pohlavního hormonu testosteronu. Potlačuje totiž tvorbu enzymu aromatázy, který je nezbytný pro přeměnu testosteronu na estrogen. Zejména díky tomu mučenka u mužů zvyšuje nejen chuť na sex, ale podporuje také tvorbu a zrání spermií. Chuť na sex ovšem mučenka dokáže účinně zvýšit i u žen, zvláště pak u těch, které procházejí nebo již prošly menopauzou. Pozitivní vliv byl navíc zaznamenán i u osob (obou pohlaví), u nichž byla sexualita narušena nadměrným užíváním alkoholu či kouřením. (1, 22 – 24)

V pokusech na myších byla také zaznamenána přímo i schopnost mučenky působit jako afrodiziakum. (25)

Menstruace

Jak už jsme zmínili výše, je mučenka velmi účinná při menstruačních bolestech a křečích (tzv. dysmenorrhea). Nadměrné stahy dělohy, které bolest způsobují jsou totiž často způsobeny zvýšenou produkcí prostaglandinů, zejména prostaglandinu E2, což je látka způsobující zánět a podráždění nervových zakončení. To pak s sebou nese nejen bolest, ale i zvýšené podráždění. Mučenka zde kombinuje své protibolestivé, protikřečové a protizánětlivé působení a její účinnost je srovnatelná s léky z kategorie analgetik. Účinně také pomáhá zmírnit bolesti a podráždění ve dnech před menstruací. (33 – 35)

Menopauza

Návaly horka, úzkost, deprese, podrážděnost, bolesti hlavy a zad, snížení zájmu o sex či zvýšené riziko osteoporózy – to jsou příznaky, které se u žen často objevují v okamžiku, kdy vaječníky přestanou plnit svou funkci a v těle výrazně klesá hladina ženského pohlavního hormonu estrogenu. Mučenka je přitom schopna výrazně zmírnit intenzitu většiny těchto příznaků, a to už po třech týdnech užívání. (36, 37)

Vliv na dýchací systém

Zatím pouze na zvířatech byl potvrzen antiastmatický efekt mučenky a také její schopnost tlumit kašel (26, 27). Vzhledem k její schopnosti bránit proliferaci (tj. rychlému množení) tzv. žírných buněk ale může být prospěšná nejen při astmatu, ale i při dalších typech alergií. (44)

Srdečně cévní choroby

Mučenka vyniká především svou schopností snižovat krevní tlak. (38)

Zajímavé účinky má ovšem v kombinaci s hlohem – když ji vědci v rámci studie podávali dobrovolníkům se srdečně cévními problémy, došlo u nich po osmi týdnech nejen ke snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi, ale zároveň i ke zvýšení výkonnosti v testu na bicyklovém ergometru. (51)

Protizánětlivé a antioxidační působení

Mučenka obsahuje flavonoidy s výraznými antioxidačními a protizánětlivými účinky – například kvercetin, apigenin, kaempferol či luteolin. Ty pomáhají epigenetickou cestou potlačit produkci řady látek, které se podílejí na vzniku zánětlivých procesů – například prostaglandinu E2, enzymu COX-2 či nukleárního faktoru NF-kB. (39 – 41)

Nádorová onemocnění

Mučenka vykazuje také protinádorovou aktivitu. Efektivně brání proliferaci, tj. rychlému nekontrolovatelnému množení buněk, které je pro zhoubné nádory typické, a také snižuje riziko vzniku metastáz. (42) Kromě toho je také vhodným prostředkem, který pomáhá u pacientů s rakovinou snížit úzkost, zlepšit spánek a celkovou kvalitu života. (43)

Antimikrobiální efekt

Mučenka účinně působí proti řadě mikroorganismů. Zejména to jsou různé druhy plísní, dále některé bakterie (včetně zlatého stafylokoka), a dokonce i Heliobacter pylori coby původce žaludečních vředů. (55 – 59)

Užívání a kontraindikace

Bezpečnost užívání mučenky byla potvrzena v případě, když se užívá 7 dní jako čaj nebo 8 týdnů jako extrakt. V některých případech ovšem byly zaznamenány i vedlejší účinky jako je ospalost, zmatenost, závratě. Obvyklé dávkování je 250 – 500 mg extraktu z mučenky 1-2x denně, vyšší dávky se mohou užívat pouze nárazově. Dávky od 3,5 g extraktu výše podávané po více než dva dny mohou být nebezpečné. U dětí ve věku 6 – 13 let byla potvrzena bezpečnost dávek 0,04 mg extraktu na kilogram tělesné váhy po dobu 8 týdnů. V těhotenství není mučenka vhodná, protože může způsobovat kontrakce dělohy. Pro potvrzení bezpečnosti užívání při kojení není k dispozici dostatek informací. Mučenka by neměla by být kombinována s léky na spaní, protože by mohla způsobit nadměrnou spavost. Opatrnost je třeba také u léků se sedativními účinky, jako je pentobarbital (Nembutal), phenobarbital (Luminal), secobarbital (Seconal), clonazepam (Klonopin), lorazepam (Ativan), zolpidem (Ambien) a další. (45 – 49)

Vhodné kombinace

Nejčastějšími kombinacemi mučenky je kombinace s chmelem otáčivým či kozlíkem lékařským, které se rovněž vyznačují zklidňujícími účinky a působí proti nespavosti. Dobře se doplňuje také se šišákem bajkalským či kvercetinem. Možné jsou ale i další kombinace.

Úzkost: mučenka + šišák bajkalský (60), mučenka + kava kava (50), mučenka + guarana (52), mučenka + kozlík (53)

Nespavost: mučenka + chmel (54), mučenka + kozlík

Bolestivá menstruace: mučenka + kozlík (33), mučenka + chmel (33)

Srdce a cévy: mučenka + hloh (51)

Menopauza: mučenka + šišák bajkalský, mučenka + genistein Antioxidační a protizánětlivé působení: mučenka + kvercetin

Související příspěvky

epivyziva-byliny-a-ziviny-rozchodnice-ruzova-rhodiola-rosea-18102021

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)

epivyziva.cz/
epivyziva-coleus-forskohlii-plectranthus-barbatus-27052019

Coleus forskohlii (Plectranthus barbatus)

epivyziva.cz/
Zazvor-2019-800

Zázvorník lékařský (Zingiber officinale) – Shogaol

epivyziva.cz/
www.epivyziva.cz

Šišák bajkalský

epivyziva.cz/

Související články