Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Popis

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou mastné kyseliny s dvojnou (tj. nenasycenou) vazbou na třetí pozici. Patří sem zejména kyselina alfa‑linolenová (ALA), eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA).
ALA je pro člověka esenciální živinou – náš organismus ji neumí vytvářet z jiných zdrojů, takže je nutný její příjem potravou. EPA a DHA si tělo vytvořit umí (a to právě z ALA), ovšem jen v omezené míře, a proto je i tady doporučován dostatečný příjem z potravy.

Výskyt

ALA se vyskytuje hojně v rostlinných olejích, například v řepkovém, slunečnicovém či lněném, najdeme ji také v semenech (třeba v dýňovém a slunečnicovém semínku), ovčím a kozím mléce a v rybách. Nejdůležitějším zdrojem EPA a DHA jsou ryby, konkrétně rybí tuk.
Celkově jsou tedy nejdůležitějším zdrojem omega-3 tučnější druhy ryb, jako je tuňák, makrela, losos, kapr, sardinky a další, a proto je dostatečná konzumace ryb zásadní. Jenže právě to je problém, protože doporučované dvě porce ryb týdně u nás konzumuje jen málokdo. Situace v ČR sice podrobně prozkoumána není, v rámci rozsáhlého šetření mezi obyvateli USA však vědci zjistili, že pouze 27 % populace přijímá minimální doporučené množství 1 750 mg EPA a DHA týdně (tj. cca 250 mg denně) (11). Lze přitom předpokládat, že ani v ČR nebude situace výrazně odlišná, tedy že více než dvě třetiny lidí konzumují méně omega-3, než by potřebovali k udržení dobrého zdravotního stavu.

Historie

První ucelené poznatky o vlivu omega-3 nenasycených mastných kyselin na zdraví byly publikovány v roce 1956. Studie tehdy prokázaly souvislost jejich příjmu s kardiovaskulárním zdravím, konkrétně s mírou aterosklerotických změn a výskytem ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu (1, 2). Postupně pak přibývaly výzkumy mapující další pozitivní účinky a v posledních 15 letech bylo opakovaně prokázáno epigenetické působení omega-3, tedy schopnost ovlivňovat aktivitu důležitých genů v rámci lidské DNA.

Vliv na zdraví

Mechanismů, jimiž omega-3 nenasycené mastné kyseliny ovlivňují lidské zdraví, je celá řada. Mezi ty nejvýraznější přitom patří vliv na tvorbu hormonů regulujících buněčné funkce, stejně jako tzv. epigenetické působení založené na vypínání a zapínání určitých genů. EPA i DHA totiž ovlivňují proces metylace, jenž spočívá v navázání metylové skupiny na DNA, a právě touto biochemickou reakcí dochází k vypínání genů. Výzkum probíhající mezi původními obyvateli Aljašky, kteří konzumují až dvacetkrát více ryb než běžná populace USA, prokázal výskyt odlišných metylačních vzorců celkem na 27 oblastech DNA, z nichž 78 % prokazatelně souviselo s vysokou konzumací omega-3. Navíc se jednalo převážně o epigenetické změny související s vyšší odolností vůči kardiovaskulárním chorobám a zánětlivým procesům. Celkový počet genů, které EPA a DHA výlučně ovlivňují, se pohybuje okolo 900 (3–8).

Kardiovaskulární onemocnění

Nejznámější oblastí příznivého působení omega-3 nenasycených mastných kyselin je prevence srdečně-cévních onemocnění. Mechanismů, jak v tomto směru působí, je více, důležitou roli ovšem hraje i jejich epigenetické působení. Dokážou totiž vypínat geny zodpovědné za vznik zánětlivých procesů v cévní výstelce a tvorbu aterosklerotických plátů (24). Ukazuje se přitom, že epigenetické změny, které zvyšují dispozici k srdečně-cévním chorobám, vznikají již v raném dětství, a dokonce i v průběhu nitroděložního vývoje (25). Dostatečný příjem omega-3 je tedy pro zdraví srdce důležitý nejen v dospělosti, ale právě již v raném dětství.
Omega-3 kromě toho zmenšují hladinu triglyceridů a LDL cholesterolu v krvi, snižují krevní tlak, tvorbu aterosklerotických plátů i riziko srdečních arytmií a žilní trombózy (29, 30).

Protizánětlivé působení, revmatoidní artritida

Všechny tři omega-3 nenasycené mastné kyseliny patří mezi velice silné přírodní inhibitory enzymu cyklooxygenázy 2 (COX 2), což je látka spouštějící produkci prostaglandinů (látky způsobující vznik zánětlivých procesů a bolest). Na rozdíl od protizánětlivých léků z kategorie nesteroidních antirevmatik navíc působí selektivně pouze na COX 2, a ne na enzym COX 1, který je nezbytný například pro zachování integrity žaludeční sliznice či pro regulaci průtoku krve ledvinami. Díky tomu omega-3 dokážou zmírnit bolest a zánět bez vedlejších účinků typických právě pro nesteroidní antirevmatika: zejména jde o širokou škálu žaludečních potíží, od pocitů těžkosti a zhoršeného trávení až po vředovou chorobu a těžké, život ohrožující krvácivé stavy (9, 18).
Protizánětlivé působení omega-3 hraje důležitou roli v prevenci a léčbě řady zejména chronických zánětlivých problémů, zvláště užitečné však mohou tyto látky být pro osoby trpící revmatoidní artritidou. Charakteristickým znakem této choroby je totiž kromě bolesti a zánětu také degradace kloubní chrupavky. Důvodem je produkce enzymu agrekanázy, který rozkládá bílkovinu jménem agrekan. Ta se přitom hojně vyskytuje právě v kloubní chrupavce a výrazně zvyšuje její pružnost. A právě omega-3 dokážou aktivitu agrekanázy výrazně snížit (20, 21).

Deprese a kognitivní funkce

Se zajímavým zjištěním přišli australští vědci z Menzies Research Institute v Tasmánii. V rozsáhlém výzkumu, zahrnujícím více než 1 400 dobrovolníků, totiž prokázali, že přidání omega-3 do jídelníčku může snížit riziko vzniku depresí o 25 %. Zajímavé přitom je, že tento efekt byl prokázán pouze u žen. Přesný důvod této skutečnosti autoři výzkumu neznají – může to být fakt, že většina mužů přijímá ve stravě více omega-3, roli však může hrát i interakce těchto mastných kyselin s ženskými pohlavními hormony (10).
Prokázán byl i příznivý vliv dostatečné konzumace EPA a DHA na zpomalení úbytku kognitivních funkcí a paměti s věkem (11). Vysoká hladina omega-3 v krvi navíc dokáže u starších osob výrazně redukovat výskyt tzv. malých mozkových infarktů a malých lézí, a to až o 40 %. Tyto mozkové abnormality se přitom vyskytují zhruba u 20 % starších 65 let a výrazně zvyšují riziko úbytku kognitivních a paměťových funkcí, stejně jako riziko stařecké demence a mozkové mrtvice (15).

 

Další studie pak prokázala, že starší osoby s nízkou hladinou omega-3 v krvi mají menší objem mozku (rozdíl odpovídal zhruba vlivu dvou let stárnutí) a dochází u nich k rychlejšímu úbytku paměťových a dalších kognitivních schopností, jako je schopnost řešit problémy či analytické myšlení (16). Bez ohledu na věk pak platí, že osoby, které konzumují ryby alespoň jednou týdně, mají oproti ostatním větší objem šedé mozkové hmoty v oblastech mozku odpovídajících za paměť (o 4,3 %) a kognitivní funkce (dokonce o 14 %) (18).
Některé studie navíc naznačují i vliv dostatečné konzumace omega-3 na riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Navýšení jejich konzumace o jeden gram týdně například vedlo u osob nad 65 let k redukci hladiny beta‑amyloidů v krvi o 20 až 30 % (17). Právě zvýšená hladina těchto látek v krvi přitom může vést k tvorbě beta‑amyloidních plaků v mozku, které jsou charakteristickým projevem Alzheimerovy choroby. Lidé, kteří konzumují ryby alespoň jednou týdně, také mají celkově vyšší objem šedé hmoty mozkové, což rovněž výrazně snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby (19). Pozitivní vliv konzumace omega-3 byl přitom zaznamenán zejména v oblasti pracovní paměti, jež bývá u nemocných ovlivněna zvláště výrazně. Právě fungující pracovní paměť je přitom nezbytná pro řešení jakýchkoliv úkolů.

Vývoj plodu v těhotenství

Omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny jsou zcela zásadní pro správný vývoj plodu během těhotenství, zejména pak pro vývoj mozku nenarozeného dítěte.
V japonské studii, v níž byly myši krmeny stravou s nízkým obsahem těchto mastných kyselin, byla u jejich potomků při narození prokázána menší velikost mozku, což v dalším životě ovlivnilo nejen jejich kognitivní funkce, ale způsobilo to i odlišné emocionální chování, zejména vyšší sklon k úzkostným projevům (13). Podle autorů výzkumu je příčinou předčasné stárnutí fetálních neurálních kmenových buněk, z nichž v průběhu nitroděložního vývoje vznikají mozkové buňky. Problémy navíc přetrvávaly, i když malé myšky dostávaly během dalšího života ve stravě dostatek omega-3.
Že úzký vztah mezi konzumací omega-3 a vývojem mozku platí i u lidí, prokázala například rozsáhlá studie kanadských vědců. Alarmující přitom je, že v rámci ní vědci zjistili, že pouze čtvrtina žen v těhotenství a tři měsíce po porodu konzumuje dostatečné množství této látky (14).

Následky kouření

Výzkumy rovněž ukazují, že dostatečná konzumace omega-3 může omezit negativní následky kouření na zdraví. Platí to především v oblasti kardiovaskulárního zdraví, kdy dochází k omezení negativních vlivů kouření zejména na stav cév: snižuje se výskyt zánětlivých a sklerotických procesů v cévách a zvyšuje se pružnost cévních stěn (12).
Velice důležitá je suplementace omega-3 (konkrétně DHA) u těhotných kuřaček, jejichž nenarozené děti ve srovnání s dětmi nekuřaček mnohem častěji trpí poruchou metylačních vzorců. V tomto případě pomůže užívání DHA stabilizovat důležité geny, zlepšit funkci imunitního systému dětí a snížit u nich výskyt alergií v průběhu života (31).

Nádorová onemocnění

Epigenetické působení omega-3 se pozitivně projevuje i v prevenci a léčbě rakoviny. Prostřednictvím metylace jsou totiž schopny vypnout důležité geny uvnitř nádorových buněk a tím zastavit jejich množení a způsobit jejich buněčnou smrt. Zatím byl tento efekt prokázán u nádorů prsu a prostaty (22, 23).

Obezita

Omega-3 mohou rovněž pomoci zhubnout osobám trpícím obezitou. Důležitou roli v tom hraje hormon leptin, který je produkován tukovou tkání a mj. reguluje pocity nasycení. V podstatě podává mozku zprávu, že tukových zásob je dostatek, a zvýšená konzumace potravy proto není potřeba. U osob ve stadiu obezity ovšem dochází k tzv. leptinové rezistenci. Vysoké množství tukové tkáně produkuje leptinu nadbytek, takže tělo ztratí vůči němu citlivost, pocit nasycení se nedostaví a to vede k přejídání. Právě leptinová rezistence je tedy jedním z důvodů, proč se obézní lidé tolik přejídají. Vlastně tím vzniká začarovaný kruh – kvůli přejídání roste objem tukové tkáně, tedy i produkce leptinu, tím se ovšem prohlubuje leptinová rezistence a s ní i chuť k jídlu (26, 27).
Omega-3 přitom prostřednictvím epigenetických mechanismů ovlivňují právě produkci leptinu, navíc pozitivně působí i na další procesy související se vznikem obezity, zejména na adipogenezi, tedy množení tukových buněk, a poté i na jejich diferenciaci (28).

Imunita

Omega-3 jsou velice účinnými imunomodulátory. Zlepšují přenos signálů mezi imunitními buňkami, tedy i jejich schopnost ničit patogeny. Zlepšují také funkci lysozomů, což jsou organely důležité pro buněčnou obranu a buněčnou imunitu. Důležité je i protizánětlivé působení, protože zvýšená úroveň zánětů v těle obecně vede ke snížení aktivity imunitních buněk. Velice efektivní je to zejména u starších osob, u nichž při užívání omega-3 dochází nejen ke zlepšení schopnosti imunitního systému bojovat proti patogenům, ale i ke snížení rizika vzniku autoimunitních chorob (32).

Sportovní výkonnost

Užívání omega-3 je dále velice užitečné i pro sportovce napříč disciplínami, neboť jim pomůže zvýšit výkonnost a urychlit regeneraci po zátěži. Těžit z nich mohou vyznavači silových disciplín, protože v kombinaci se silovým tréninkem a dostatečným příjmem bílkovin podporují růst svalové hmoty (jde o tzv. anabolický efekt) i vzestup síly. Zvyšují totiž aspekty proteinového metabolismu citlivé na inzulin (33–35).
Pro silové, rychlostní i vytrvalostní sportovce je důležité protizánětlivé působení omega-3. Při náročné fyzické zátěži totiž dochází k mikroskopickému poškození svalových vláken, na které tělo reaguje zánětem a bolestí svalů. Omega-3 přitom snižují míru zánětu i bolest a zároveň urychlují opravy svalů. Tím se zrychluje proces regenerace, takže příslušný sportovec může dříve podstoupit další náročný trénink vedoucí ke zvýšení výkonnosti (36, 37).
Omega-3 rovněž zmírňují pokles imunitních funkcí, k němuž obvykle dochází po náročné fyzické zátěži (38).
Vytrvalci pak mohou těžit především z příznivého vlivu omega-3 na kardiovaskulární funkce, v jejichž důsledku je srdce schopno dopravit více kyslíku do pracujících svalů. Užívání omega-3 ve spojení s vytrvalostním tréninkem rovněž prokazatelně zlepšuje funkci plic výrazněji než trénink samotný. Zlepšuje se také hodnota VO2max (maximální spotřeba kyslíku), což je jeden z hlavních ukazatelů aerobní vytrvalosti (39–42).

Užívání

V ČR jsou omega-3 schváleny jako doplněk stravy, v některých státech (Rakousko, USA) jsou však využívány i jako léčebný prostředek, zejména v případě dyslipidémie (tj. například ke snižování hladiny cholesterolu). Doporučená denní dávka je v tomto případě 1 až 4 gramy. Existuje dokonce produkt speciálně vyvinutý pro užívání současně se statiny, což jsou nejčastěji předepisované léky na snížení hladiny cholesterolu. V rámci prevence se užívají denní dávky 250 mg až 1 gram (43).

 

Pro tělo je navíc důležitý poměr mezi přijímanými omega-3 a omega‑6 nenasycenými mastnými kyselinami, které jsou ve stravě mnohem častější. Měl by se pohybovat mezi 1 : 1 a 1 : 4 (ve prospěch omega-6), ve stravě většiny z nás je však až desetinásobně vyšší (44).

Klíčová slova

Kardiovaskulární, srdce a cévy, Alzheimerova choroba, paměť, kognitivní funkce, deprese, rakovina, hubnutí, obezita, těhotenství, vytrvalost, anabolický efekt, protizánětlivé působení, revmatoidní artritida

Literatura

1. Sinclair, A.J.: Deficiency of essential fatty acids and atherosclerosis. Lancet 1956;1:381-383.
2. Kingsbury, K.J., Morgan, D.M., Stovold, R. Et al.: Polyunsaturated fatty acids and myocardial infarction. Follow-up of patients with aortoiliac and femoropopliteal atherosclerosis. Lancet 1969;2:1321-1325.
3. Stella Aslibekyan, Howard W. Wiener, Peter J. Havel, Kimber L. Stanhope, Diane M. O´Brien, Scarlett E. Hopkins, Devin M. Absher, Hemant K. Tiwari and Bert B. Boyer. DNA Methylation Patterns Are Associated with n–3 Fatty Acid Intake in Yup.ik People. Journal of Nutrition. 144(4): 425-430
4. Simopoulos AP. Omega-3 fatty acids in inflammation and autoimmune diseases. J Am Coll Nutr. 2002;21:495–505.
5. Kulkarni A, Dangat K, Kale A, Sable P, Chavan-Gautam P, Joshi S. Effects of altered maternal folic acid, vitamin B12 and docosahexaenoic acid on placental global DNA methylation patterns in Wistar rats. PLoS One 2011;10;6:e17706.
6. Johnson JS, Nobmann ED, Asay E, Lanier AP. Dietary intake of Alaska native people in two regions and implications for health: the Alaska Native Dietary and Subsistence Food Assessment Project. Int J Circumpolar Health. 2009;68:109–22
7. M. Bouwens, O. van de Rest, N. Dellschaft, et al. Fish-oil supplementation induces antiinflammatory gene expression profiles in human blood mononuclear cells. Am J Clin Nutr 2009;90:415-424
8. Bradley R. West ND. Epigenetics: Helping to Explain Positive Outcomes. SeekingHealth. 6/7/2011
http://www.seekinghealth.com/ blog/epigenetics-definition-positive-outcomes/
9. Xie WL, et al. Expression of a mitogen-responsive gene encoding prostaglandin synthase is regulated by mRNA splicing.
Proc Natl Acad Sci USA 1991;88(7):2692-6.
10. Smith KJ, Sanderson K, McNaughton SA, Gall SL, Dwyer T, Venn AJ. Longitudinal associations between fish consumption and depression in young adults. Am J Epidemiol. 2014 May 15;179(10):1228-35. doi: 10.1093/aje/kwu050. Epub 2014 Apr 15.
11. Federation of American Societies for Experimental Biology (FASEB). „Diet can predict cognitive decline, researchers say.“ ScienceDaily. ScienceDaily, 27 April 2014. www.sciencedaily.com/releases/2014/04/140427121051.htm
12. World Heart Federation. „Omega-3 fatty acids may help to reduce the physical harm caused by smoking.“ ScienceDaily. ScienceDaily, 20 April 2012. <www.sciencedaily.com/releases/2012/04/120420105726.htm>.
13. Nobuyuki Sakayori, Takako Kikkawa, Hisanori Tokuda, Emiko Kiryu, Kaichi Yoshizaki, Hiroshi Kawashima, Tetsuya Yamada, Hiroyuki Arai, Jing X. Kang, Hideki Katagiri, Hiroshi Shibata, Sheila M. Innis, Makoto Arita, Noriko Osumi. Maternal dietary imbalance between omega-6 and omega-3 polyunsaturated fatty acids impairs neocortical development via epoxy metabolites. STEM CELLS, 2015
14. Xiaoming Jia, Mohammadreza Pakseresht, Nour Wattar, Jamie Wildgrube, Stephanie Sontag, Murphy Andrews, Fatheema Begum Subhan, Linda McCargar, Catherine J. Field. Women who take n-3 long-chain polyunsaturated fatty acid supplements during pregnancy and lactation meet the recommended intake. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism, 2015; 1 DOI: 10.1139/apnm-2014-0313
15. yrki K. Virtanen; David S. Siscovick, Rozenn N. Lemaitre, William T. Longstreth, Donna Spiegelman, Eric B. Rimm, Irena B. King, Dariush Mozaffarian. Circulating Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Subclinical Brain Abnormalities on MRI in Older Adults: The Cardiovascular Health Study. J Am Heart Assoc., October 2013
16. Z. S. Tan, W. S. Harris, A. S. Beiser, R. Au, J. J. Himali, S. Debette, A. Pikula, C. DeCarli, P. A. Wolf, R. S. Vasan, S. J. Robins, S. Seshadri. Red blood cell omega-3 fatty acid levels and markers of accelerated brain aging. Neurology, 2012; 78 (9): 658 DOI:10.1212/WNL.0b013e318249f6a9
17. Y. Gu, N. Schupf, S.A. Cosentino, J.A. Luchsinger, and N. Scarmeas.Nutrient intake and plasma β-amyloid. Neurology, 2012 DOI:10.1212/WNL.0b013e318258f7c2
18. Cyrus A. Raji, Kirk I. Erickson, Oscar L. Lopez, Lewis H. Kuller, H. Michael Gach, Paul M. Thompson, Mario Riverol, James T. Becker. Regular Fish Consumption and Age-Related Brain Gray Matter Loss. American Journal of Preventive Medicine, 2014; DOI: 10.1016/j.amepre.2014.05.037
19. Singh G. Recent Considerations in Nonsteroidal Anti–inflammatory Drug Gastropathy
American Journal of Medicine 1998 (Jul 27); 105 (1B): 31S–38S.
20. Ariza-Ariza R, et al. Omega-3 fatty acids in rheumatoid arthritis: an overview. Semin Arthritis Rheum 1998;27(6):366-70
21. Maekawa K, et al. The molecular mechanism of inhibition of interleukin-1beta-induced cyclooxygenase-2 expression in human synovial cells by Tripterygium wilfordii Hook F extract. Inflamm Res 1999;48(11):575-81.
22. Berquin, I., Min, Y., Wu, R., Wu, J., Perry, D., Cline, J., Chen, Y. (2007). Modulation of prostate cancer genetic risk by omega-3 and omega-6 fatty acids. Journal of Clinical Investigation, 117(7), 1866-1875. Retrieved August 19, 2015, from http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1890998/
23. Dimri, M., Bommi, P., Sahasrabuddhe, A., Khandekar, J., & Dimri, G. (2009). Dietary omega-3 polyunsaturated fatty acids suppress expression of EZH2 in breast cancer cells. Carcinogenesis, 31(3), 489-495. Retrieved August 19, 2015, from http://carcin.oxfordjournals.org/content/31/3/489.short
24. Caterina, R., & Massaro, M. (2005). Omega-3 Fatty Acids and the Regulation of Expression of Endothelial Pro-Atherogenic and Pro-Inflammatory Genes. J Membrane Biol Journal of Membrane Biology, 206(2), 103-116. Retrieved August 19, 2015, from http://link.springer.com/article/10.1007/s00232-005-0783-2
25. Shirodkar AV, Marsden PA. Epigenetics in cardiovascular disease. Curr Opin Cardiol2011;26:209–15.
26. Gautron, L. & Elmquist, J. K. Sixteen years and counting: an update on leptin in energy balance. J Clin Invest 121, 2087–2093 (2011).
27. Bjørbaek, C. Central leptin receptor action and resistance in obesity. J Investig Med 57, 789–794 (2009).
28. Wenwen Shen, Cui Wang, Lulu Xia, Chaonan Fan, Hua Dong, Richard J. Deckelbaum & Kemin Qi. Epigenetic Modification of the Leptin Promoter in Diet-Induced Obese Mice and the Effects of N-3 Polyunsaturated Fatty Acids. Scientific Reports 4, Article number: 5282 (2014)
29. Eckel RH, Jakicic JM, Ard JD, de Jesus JM, et al. 2013 AHA/ACC Guideline on Lifestyle Management to Reduce Cardiovascular Risk: A Report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Practice Guidelines. J Am Coll Cardiol. 2014;63:2960-84. PMID: 24239922 www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24239922.
30. Kris-Etherton PM, Harris WS, Appel LJ. Omega-3 Fatty Acids and Cardiovascular Disease New Recommendations from the American Heart Association. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology. 2003;23(2):151-52. PMID: 12588750 www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12588750.
31. Lee HS, Barraza-Villarreal A, Hernandez-Vargas H, et al. Modulation of DNA methylation states and infant immune system by dietary supplementation with omega-3 PUFA during pregnancy in an intervention study. Am J Clin Nutr. 2013;98(2):480-487.
32. Cintia de Lourdes Nahhas Rodacki, André Luiz Felix Rodacki, Isabela Coelho, Daniele Pequito, Maressa Krause, Sandro Bonatto, Katya Naliwaiko and Luiz Cláudio Fernandes. Influence of fish oil supplementation and strength training on some functional aspects of immune cells in healthy elderly women. British Journal of Nutrition, available on CJO2015. doi:10.1017/S0007114515001555.
33. Di Girolamo, F.G., et al., Omega-3 fatty acids and protein metabolism: enhancement of anabolic interventions for sarcopenia. Curr Opin Clin Nutr Metab Care, 2014. 17(2): p. 145-50.
34.       McDonald, C., J. Bauer, and S. Capra, Omega-3 fatty acids and changes in LBM: alone or in synergy for better muscle health? Can J Physiol Pharmacol, 2013. 91(6): p. 459-68.
35. Gingras, A.A., et al., Long-chain omega-3 fatty acids regulate bovine whole-body protein metabolism by promoting muscle insulin signalling to the Akt-mTOR-S6K1 pathway and insulin sensitivity. J Physiol, 2007. 579(Pt 1): p. 269-84.
36. Fetterman, J.W., Jr. and M.M. Zdanowicz, Therapeutic potential of n-3 polyunsaturated fatty acids in disease. Am J Health Syst Pharm, 2009. 66(13): p. 1169-79.
37.       Tartibian, B., B.H. Maleki, and A. Abbasi, Omega-3 fatty acids supplementation attenuates inflammatory markers after eccentric exercise in untrained men. Clin J Sport Med, 2011. 21(2): p. 131-7.
38. Poprzecki, S., et al., Modification of blood antioxidant status and lipid profile in response to high-intensity endurance exercise after low doses of omega-3 polyunsaturated fatty acids supplementation in healthy volunteers. Int J Food Sci Nutr, 2009. 60 Suppl 2: p. 67-79.
39. Rontoyanni, V.G., et al., A comparison of the changes in cardiac output and systemic vascular resistance during exercise following high-fat meals containing DHA or EPA. Br J Nutr, 2012. 108(3): p. 492-9.
40.       Walser, B., R.M. Giordano, and C.L. Stebbins, Supplementation with omega-3 polyunsaturated fatty acids augments brachial artery dilation and blood flow during forearm contraction. Eur J Appl Physiol, 2006. 97(3): p. 347-54.
41. Peoples, G.E., et al., Fish oil reduces heart rate and oxygen consumption during exercise. J Cardiovasc Pharmacol, 2008. 52(6): p. 540-7.
42.       Tartibian, B., B.H. Maleki, and A. Abbasi, The effects of omega-3 supplementation on pulmonary function of young wrestlers during intensive training. J Sci Med Sport, 2010. 13(2): p. 281-6.
43. Žák A., Tvrzická E., Zeman, M., Vecka, M.: Patofyziologie a klinický význam vícenenasycených mastných kyselin řady n-3. Čas Lék čes 2005;144 (Supl 1):6-18
44. Starley J.C. et al (2007) UK Food Standards Agency Workshop Report: the effects of the dietary n-6: n-3 fatty acid ratio on cardiovascular health. Briitish Journal of Nutrition 98:1305-1310

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *