Zázvorník lékařský

Zázvorník lékařský

Zingiber officinale

Popis

Zázvorník lékařský neboli zázvor je prastará kulturní plodina z čeledi zázvorníkovitých. Pochází pravděpodobně z Asie, dnes se pěstuje i v Americe, Austrálii i Africe. Neroste planě, musí se pěstovat, přičemž jí nejvíce vyhovuje tropické klima s celoročně stálou teplotou, dostatkem vláhy a půdou bohatou na živiny. Jde o vytrvalou rostlinu vysokou až 1 m, kvetoucí příjemně vonícími, drobnými bílými květy uspořádanými do klasů. Léčivou drogou je oddenek (nikoliv tedy kořen, jak se většina lidí domnívá), který je poměrně mohutný, hlízovitý a dužnatý. Má typické aroma a štiplavou chuť (5–7).

Historie

Zázvor patří mezi velice staré rostliny, používal se přitom nejen jako koření, ale i k léčivým účelům. První zmínky o zázvoru pocházejí z doby 2 700 př. n. l., kdy zázvor popsal ve svém pojednání o léčivých rostlinách Šen-nung, jeden ze tří žlutých císařů (dílo se bohužel nedochovalo). Další záznamy se objevují v nejstarších hinduistických védách z doby cca 1 200 př. n. l. (8).

Díky mořeplavcům, kteří jej používali na léčbu cestovních nevolností, se zázvor dostal do starověkého Egypta. Když tuto zemi v roce 332 př. n. l. dobyl Alexandr Veliký, přivezl s sebou do Řecka i zázvor. Od té doby byla tato rostlina několikrát téměř zapomenuta a znovuobjevena. V 19. století se začala hojně využívat v Anglii, zejména jako surovina pro výrobu marmelád, sušenek či nápojů. Ve 20. století se zázvor zařadil mezi nejužívanější druhy koření a znovuobjeveny byly i jeho léčivé účinky (8).

Účinné látky

V zázvoru se vyskytuje celá řada sloučenin, jejichž poměr se výrazně liší v závislosti na původu (oddenky z různých částí světa se ostatně liší i chutí a gastronomickým použitím). Za vůni jsou zodpovědné zejména silice (chemicky jde o terpeny, například zingiberen, bisabolen, kurkumen a zingiberol), štiplavost je zase způsobena gingeroly. Dále jsou zde mastné kyseliny (např. palmitová, olejová, linolová, kaprylová, laurová, myristová či linolenová), škrob, aminokyseliny, proteiny, pryskyřice, vitaminy a minerály (10, 11).

Léčivé účinky

V tradičním přírodním léčitelství se zázvor používá k prevenci nevolnosti (včetně kinetóz) a infekcí, k léčbě nachlazení, kašle, střevních infekcí, podpoře trávení, ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, při špatném prokrvení končetin či ke srážení horečky. Používá se i zevně, ve formě obkladů a mastí, např. při revmatických bolestech (8, 9). Výzkumy posledních dvou desetiletí ovšem zázvor zařadily i mezi nejvýznamnější byliny s epigenetickým působením.

Epigenetika je definována jako věda studující genetické změny, při nichž nedochází ke změnám sekvence DNA. Jde o změny, které se dějí prostřednictvím chemických reakcí na základě mnoha faktorů, ať už je to životní prostředí, strava, životní styl, ale i emocionální nastavení, a umožňují nám tak rychle se adaptovat na události v našem životě (1, 2). Chemické reakce ovlivňující expresi (vyjádření) našich genů lze přitom ovlivnit i prostřednictvím řady přírodních substancí a právě zázvor patří v tomto směru mezi ty nejúčinnější.

Nádorová onemocnění

Zázvor patří do skupiny přírodních substancí, které jsou schopny ovlivňovat transformaci a proliferaci nádorových buněk pomocí šesti základních epigenetických mechanismů: potlačení exprese prozánětlivého faktoru NF-kappaB, aktivace detoxikačních genů AIRE, které způsobují smrt poškozených buněk, potlačení inhibitorů enzymu deacetyláza histonů, ovlivnění opravných procesů DNA, regulace mikroRNA a potlačení aktivity enzymu metyltransferáza. Za tyto účinky je zodpovědný především obsah gingerolů. Díky tomu je zázvor velmi efektivní substancí podporující prevenci rakoviny (19–23).

Důležitou roli přitom hraje zejména vliv zázvoru na zmírnění zánětlivých procesů, které patří mezi hlavní rizikové faktory rakoviny. U skupiny zdravých dobrovolníků, kteří denně užívali 2 g zázvorového extraktu po dobu pouhých čtyř týdnů, například došlo ve střevní sliznici k podstatnému snížení koncentrace prostaglandinu E2, který hraje klíčovou úlohu při vzniku zánětlivých procesů (29).

Účinnost zázvoru byla prokázána u celé řady nádorů, například u rakoviny tlustého střeva (24), žaludku (25), kůže (26), jater (27), prostaty (42) či vaječníků (28). V pokusech na myších s rakovinou prostaty například došlo k potlačení růstu nádoru o 56 % (42).

Zánětlivé procesy

Zánětlivé procesy v těle představují důležitý rizikový faktor nejen nádorových onemocnění, ale i kardiovaskulárních chorob, obezity a dalších závažných potíží (29, 38, 39). Chemické léky schopné potlačovat zánět, ať už jde o nesteroidní antirevmatika, nebo glukokortikoidy (tj. hormony ze skupiny steroidů), jsou sice efektivní, ale mají celou řadu nepříjemných vedlejších účinků, a nejsou tudíž vhodné k dlouhodobému užívání (40, 41). Velkou naději proto představují protizánětlivé substance rostlinného původu, mezi které patří i látky obsažené v zázvoru.

Gingeroly a další látky obsažené v zázvoru přitom potlačují zánětlivé procesy hned několika způsoby: inhibují prozánětlivé enzymy COX-1 a COX-2, které se podílejí na růstu hladiny prostaglandinu E2, inhibují enzym LOX, oxid dusnatý, prozánětlivý faktor NF-kappaB, zastavují degradaci faktoru IkappaB-alfa a působí jako antioxidanty (30–37).

Kardiovaskulární choroby

Zázvorový extrakt prokazatelně snižuje hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi, a to již po sedmi týdnech pravidelného každodenního užívání (44), podobně pozitivní efekt má i na snížení krevního tlaku (45). Všechny tyto ukazatele přitom patří mezi hlavní rizikové faktory infarktu myokardu a mozkové mrtvice.

Zázvor dokonce při snižování krevního tlaku prokázal srovnatelnou účinnost s látkou nifedipin, která je často užívanou složkou léků proti hypertenzi. V kombinaci s touto látkou (1 g zázvoru + 10 mg nifedipinu) navíc výrazně potlačil tvorbu antisklerotických plátů, které jsou dalším závažným rizikovým faktorem srdečně-cévních chorob (46).

V případě mozkové mrtvice navíc může zázvor výrazně snížit její dopad na stav a funkce mozku. V jedné studii například vědci uměle zablokovali pokusným krysám některé mozkové cévy. U zvířat, která užívala zázvorový extrakt dva týdny před zablokováním a tři týdny po něm, přitom zaznamenali výrazně nižší rozsah poškozených oblastí mozku, vyšší hustotu neuronů (zejména v části mozku jménem hippocampus, která je důležitá pro paměť) a menší úbytek kognitivních schopností (51).

Trávicí obtíže

Jednou z tradičních oblastí použití zázvoru jsou už od starověku různé typy nevolností a zvracení a jeho účinnost v tomto směru potvrdila i moderní věda. Vděčí za to například svým spasmolytickým a antiemetickým účinkům (18).

Zázvor může přinést výraznou úlevu dokonce i pacientům podstupujícím chemoterapii z důvodů léčby nádorového onemocnění – nevolností a zvracením totiž trpí více než 70 % z nich. V rámci studie, jíž se zúčastnilo téměř šest stovek dobrovolníků, přineslo užívání zázvorového extraktu výrazné snížení četnosti nevolností u většiny z nich (12).

Zázvor pomohl snížit i výskyt nevolností po chirurgických operacích (13, 14) a také v těhotenství. Prokázala to studie provedená na sedmdesáti těhotných ženách, které po čtyři dny užívaly buď 1 g zázvoru denně, nebo placebo. Většina z žen, které konzumovaly zázvor, udávala výrazné snížení míry nevolností a prakticky vymizení zvracení. Důležité je však nepřekračovat zmíněnou čtyřdenní dobu, delší užívání je v těhotenství nevhodné (56, 57). Naopak v případě kinetóz neboli cestovních nevolností účinnost vědeckými studiemi zatím potvrzena nebyla (57).

Zázvor je však velice účinný i proti průjmu, a to především díky svému antibakteriálnímu a antivirovému působení (v případě infekčního průjmu), ale i schopností ovlivňovat střevní peristaltiku a zadržování tekutin ve střevech (16).

Nadějně působí i výzkumy zaměřené na účinnost zázvoru proti vředům trávicího traktu, konkrétně dvanácterníku (17).

Imunita

Zázvor je tradičně užíván při nachlazení, chřipce, rýmě či kašli a jeho pozitivní účinky na imunitu potvrdila i moderní věda. Ovlivňuje především aktivitu T-buněk a makrofágů (58, 59).

Revmatoidní artritida

Toto autoimunitní onemocnění je provázeno výraznými zánětlivými procesy v kloubech, a zázvor proto může být díky svému protizánětlivému působení velmi účinným pomocníkem lidí trpících revmatoidní artritidou. Blokuje totiž důležité mediátory zánětu, zejména prostaglandin E2, a tlumí i otok. Působí navíc jak proti chronickým, tak proti akutním zánětům (47). Při studii provedené na pacientech s revmatoidní artritidou kolenních kloubů došlo po třech měsících užívání 250 mg zázvorového extraktu prakticky u všech k výraznému snížení bolesti a omezení pohyblivosti a tento efekt navíc přetrvával další tři měsíce po skončení léčby (48). Další studie pak prokázala, že 340 mg extraktu má při léčbě této choroby podobný efekt jako protizánětlivé léky obsahující látku diklofenak (49).

Obezita

Tendence k přibírání na váze má prokazatelně epigenetický podklad. Obézní jedinci mají totiž odlišný epigenetický vzor jak v oblasti DNA, tak i histonů. Jde tedy jen o to, najít geny související se vznikem obezity a dalších procesů, které ji ovlivňují, jako jsou zánětlivé procesy, inzulinová signalizace či množení a diferenciace buněk tukové tkáně (3, 4).

Zázvor přitom působí proti obezitě především pomocí epigenetických mechanismů. Potlačuje například ve slinivce břišní tvorbu enzymu lipáza, který je nutný pro trávení a vstřebávání tuků z potravy (55). Zároveň zmírňuje zánětlivé procesy, které hrají při vzniku obezity zásadní roli (53, 54).

Kvasinkové infekce

Výzkumy prokázaly, že zázvorový extrakt může být při potírání infekcí způsobených kvasinkami Candida albicans podobně účinný jako chemické přípravky (15).

Diabetes

Užívání zázvoru může být prospěšné i pro osoby s cukrovkou, byť jeho účinnost v tomto směru zatím potvrdily pouze studie provedené na zvířatech. U nich došlo po sedmi týdnech užívání k výraznému poklesu hladiny krevní glukózy v době mezi jídly a také se snížilo riziko vzniku diabetických komplikací (50).

Mozkové funkce, paměť

Studie provedená na šedesáti ženách středního věku naznačuje, že užívání zázvoru může být nejen velmi dobrou prevencí poklesu paměti a kognitivních schopností v tomto životním období, ale že dokonce dokáže tyto funkce mozku obnovit. Tyto ženy absolvovaly v rámci výzkumu test kognitivních schopností, poté dva měsíce užívaly buď zázvorový extrakt, nebo placebo a poté byly podrobeny podobnému testu. U první (zázvorové) skupiny přitom došlo ke zlepšení kognitivních funkcí, zejména pak pracovní paměti (52).

Užívání

Maximální doporučenou denní dávku představují 4 g sušeného zázvoru (včetně zázvoru použitého při přípravě stravy). Vyšší dávky mohou způsobit podráždění sliznic, průjmy či bušení srdce. Obvyklou dávkou v prevenci či léčbě představuje 1 g (možno rozdělit do více dávek), ideálně užívaný spolu s jídlem (57).

V těhotenství se podávají dávky od 650 mg do 1 g denně, a to pouze krátkodobě a pod dohledem lékaře. U dětí je možné krátkodobé podávání od dvou let věku, dávkování by měl určit lékař. Konzultace s lékařem je nezbytná i v případě, že užíváte nějaké léky. Zázvor totiž snižuje krevní srážlivost, takže může být problematická jeho kombinace s léky na ředění krve, jako je například Aspirin, Warfarin či Clopidogrel, či s léky na snížení tlaku. Zároveň snižuje hladinu krevního cukru, což je prospěšné pro diabetiky, ovšem v kombinaci s antidiabetickými léčivy zvyšuje riziko vzniku hypoglykemie (57).

Výhodné naopak mohou být některé kombinace s dalšími bylinami, například s kurkumou, s níž tvoří účinný tandem pro ovlivnění hormonální rovnováhy (43), nebo čekankou. Typickou kombinací užívanou v lidovém léčitelství při chřipce a nachlazení je také zázvor + med + citron.

Klíčová slova

Zázvor, rakovina, nádorová onemocnění, srdce, cévy, imunita, nachlazení, chřipka, revmatoidní artritida, obezita, hubnutí, nevolnost, zvracení, vředy dvanácterníku, paměť, mozkové funkce, mozková mrtvice, diabetes, kvasinkové infekce, epigenetika

Literatura

1. S. L. Berger, T. Kouzarides, R. Shiekhattar, A. Shilatifard. An operational definition of epigenetics. Genes Dev. 23 (2009) 781-783.

2. T. Kouzarides. Chromatin modifications and their function. Cell 128 (2007) 693-705.

3. A.J. Walley, A.I. Blakemore, P. Froguel. A.J. Walley, A.I. Blakemore, P. Froguel, Hum. Mol. Genet. 15 Spec No 2 (2006) R124-130. Hum. Mol. Genet. 15 Spec No 2 (2006) R124-130. [

4. A.S. Greenberg, M.S. Obin. Obesity and the role of adipose tissue in inflammation and metabolism. Am. J. Clin. Nutr. 83 (2006) 461S-465S.

5. Valíček, P., Kokoška, L., Holubová, K.: Léčivé rostliny třetího tisíciletí. Benešov, Start, 2001. 175 s.

6. Wolf, A., Hrubý, S., Hájek, M.: Elixíry života: Povzbuzující a posilující látky. Praha, Pragma, 1997.

7. Kybal, J., Kaplická, J.: Naše a cizí koření. 1. vyd. Praha, Stát. zeměď. nakl., 1988. 225 s.

8. Heidböhmer, E.: Zázračný kořen. Praha, Brána, 2007. 136 s.

9. Ando, V., et al.: Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. 1. vyd. Hradec Králové, Svítání, 1998.

10. Badreldin, H. A., Gerald, B., Musbah, O. T., et al.: Some phytochemical and toxicological properties of ginger (Zingiber officinale Roscoe): A review of recent research. Food Chem. Toxicol., 2008, 46 (2): 409-420.

11. Newall, C. A., Anderson, L. A., Phillipson, J. D.: Herbal Medicines: A Guide for Health-care Professional. London, The Pharmaceutical Press, 1996.

12. Hickok, J. T., Roscoe, J. A., Morrow, G. R., et al.: A Phase II/III randomized, placebo-controlled, double-blind clinical trial of ginger (Zingiber officinale) for nausea cause by chemotherapy for cancer: A Currently accruing URCC CCOP cancer control study. Support Cancer Ther., 2007. 4 (4): 247-50.

13. Arfeen Z, Owen H, Plummer JL, Ilsley AH, Sorby-Adams RA, Doecke CJ. A double-blind randomized controlled trial of ginger for the prevention of postoperative nausea and vomiting. Anaesth Intensive Care.1995;23:449–452.

14. Bone ME, Wilkinson DJ, Young JR, McNeil J, Charlton S. Ginger root–a new antiemetic. The effect of ginger root on postoperative nausea and vomiting after major gynaecological surgery. Anaesthesia.1990;45:669–671.

15. Atai, Z., Atapour, M., Mohseni, M.: Inhibitory effect of ginger extrakt on candida albicans. Am. J. Appl. Sci., 2009. 6 (6): 1067-1069.

16. Daswani, P. G., Brijesh, S., Tetali, P., et al.: Antidiarrhoeal activity of Zingiber officinale (Rosc.). Curr. Sci., 2010. 98 (2): 222-229.

17. Minaiyan, M., Ghannadi, A., Karimazadeh, A.: Anti-ulcerogenic effect of ginger (rhizome of Zingiber officinale Roscoe) on cysteine induced duodena ulcer in rats. Daru, 2006. 14 (2): 97-101.

18. Ernst, E. and Pittler, M. H., Efficacy of ginger for nausea and vomiting: a systematic review of randomized clinical trials. Br. J. Anest. 84 (3). 367-71 (2000)

19. Aggarwal BB, Shishodia S. Molecular targets of dietary agents for prevention and therapy of cancer. Biochem Pharmacol. 2006 May 14;71(10):1397-421. Epub 2006 Feb 23.

20. Jones PA, Baylin SB (June 2002). The fundamental role of epigenetic events in cancer. Nature Reviews: Genetics 3(6): 415–28.

21. Richon VM, Sandhoff TW, Rifkind RA, Marks PA (August 2000). Histone deacetylase inhibitor selectively induces p21WAF1 expression and gene-associated histone acetylation“. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 97 (18): 10014–9.

22. Banerjee S, Mullick H, Banerjee J, GHOSH A. Zingiber officinale:‘a natural gold’. Int J Pharmaceutical Bio-Sci. 2011;2:283-294.

23. Khater DS. The influence of ginger as a chemopreventive agent on proliferation and apoptosis in chemically induced oral carcinogenesis. Nat Sci. 2010; 8:44-51.

24. Abdullah S, Abidin SAZ, Murad NA, Makpol S, Ngah WZW, Yusof YAM. Ginger extract (Zingiber officinale) triggers apoptosis and G0/G1 cells arrest in HCT 116 and HT 29 colon cancer cell lines. Afr J Biochem Res. 2010; 4:134-142.

25. Ishiguro K, Ando T, Maeda O, Ohmiya N, Niwa Y, Kadomatsu K et al.. Ginger ingredients reduce viability of gastric cancer cells via distinct mechanisms. Biochem Biophys Res Commun. 2007; 362:218-223.

26. Nigam N, Bhui K, Prasad S, George J, Shukla Y. [6]-Gingerol induces reactive oxygen species regulated mitochondrial cell death pathway in human epidermoid carcinoma A431 cells. Chem Biol Interact. 2009; 181:77-84

27. Nigam N, Bhui K, Prasad S, George J, Shukla Y. [6]-Gingerol induces reactive oxygen species regulated mitochondrial cell death pathway in human epidermoid carcinoma A431 cells. Chem Biol Interact. 2009; 181:77-84.

28. Rhode J, Fogoros S, Zick S, Wahl H, Griffith KA, Huang J et al.. Ginger inhibits cell growth and modulates angiogenic factors in ovarian cancer cells. BMC Complement Altern Med. 2007; 7:44.

29. Michael Downey. Bio-Enhanced TURMERIC Compounds Block Multiple Inflammatory Pathways. LifeExtension. Feb 2014. http://www.lifeextension.com/magazine/2014/2/bio-enhanced-turmeric-compounds-block-multiple-inflammatory-pathways/page-01

30. Li F, Nitteranon V, Tang X, et al. In vitro antioxidant and anti-inflammatory activities of 1-dehydro-[6]-gingerdione, 6-shogaol, 6-dehydroshogaol and hexahydrocurcumin. Food Chem. 2012 Nov 15;135(2):332-7.

31. Cretu E, Trifan A, Vasincu A, Miron A. Plant-derived anticancer agents – curcumin in cancer prevention and treatment. Rev Med Chir Soc Med Nat Iasi. 2012 Oct-Dec;116(4):1223-9.

32. Plummer SM, Hill KA, Festing MF, Steward WP, Gescher AJ, Sharma RA. Clinical development of leukocyte cyclooxygenase 2 activity as a systemic biomarker for cancer chemopreventive agents. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev. 2001 Dec;10(12):1295-9.

Menon VP, Sudheer AR. Antioxidant and anti-inflammatory properties of curcumin. Adv Exp Med Biol.2007;595:105-25.

33. Baliga MS, Joseph N, Venkataranganna MV, Saxena A, Ponemone V, Fayad R. Curcumin, an active component of turmeric in the prevention and treatment of ulcerative colitis: preclinical and clinical observations. Food Funct.2012 Nov;3(11):1109-17.

34. Tsai KD, Lin JC, Yang SM, et al. Curcumin Protects against UVB-Induced Skin Cancers in SKH-1 Hairless Mouse: Analysis of Early Molecular Markers in Carcinogenesis. Evid Based Complement Alternat Med. 2012;2012:593952.

35. Flynn DL, Rafferty MF, Boctor AM. Inhibition of 5-hydroxy-eicosatetraenoic acid (5-HETE) formation in intact human neutrophils by naturally-occurring diarylheptanoids: inhibitory activities of curcuminoids and yakuchinones. Prostaglandins Leukot Med. 1986 Jun; 22(3):357-60.

36. Park SY, Jin ML, Kim YH, Kim Y, Lee SJ. Anti-inflammatory effects of aromatic-turmerone through blocking of NF-kappaB, JNK, and p38 MAPK signaling pathways in amyloid beta-stimulated microglia. Int Immunopharmacol.2012 Sep;14(1):13-20.

37. Lee HS, Lee MJ, Kim H, et al. Curcumin inhibits TNFalpha-induced lectin-like oxidised LDL receptor-1 (LOX-1) expression and suppresses the inflammatory response in human umbilical vein endothelial cells (HUVECs) by an antioxidant mechanism. J Enzyme Inhib Med Chem. 2010 Oct;25(5):720-9.

38. Strzelecka M, Bzowska M, Kozieł J, et al. Anti-inflammatory effects of extracts from some traditional Mediterranean diet plants. J Physiol Pharmacol. 2005 Mar;56 Suppl 1:139-56.

39. Ramos-Nino ME. The role of chronic inflammation in obesity-associated cancers. ISRN Oncol. 2013 May 30;2013:697521.

40. Peterson K, McDonagh M, Thakurta S, et al. Drug Class Review: Nonsteroidal Antiinflammatory Drugs (NSAIDs): Final Update 4 Report. National Institute of Health (NIH) PubMed Health. Bethesda (MD): National Library of Medicine (US). Nov 2010.

41. Dixon WG, Bansback N. Understanding the side effects of glucocorticoid therapy: shining a light on a drug everyone thinks they know. Ann Rheum Dis . 2012 Nov;71(11):1761-4.

42. Karna P, Chagani S, Gundala SR, et al. Benefits of whole ginger extract in prostate cancer. Br J Nutr. 2012 Feb;107(4):473-84.

43. Al-Suhaimi EA, Al-Riziza NA, Al-Essa RA. Physiological and therapeutical roles of ginger and turmeric on endocrine functions. Am J Chin Med. 2011;39(2):215-31.

44. Al-Amin ZM, Thomson M, Al-Qattan KK, Peltonen-Shalaby R, Ali M. Anti-diabetic and hypolipidaemic properties of ginger (Zingiber officinale) in streptozotocin-induced diabetic rats. Br J Nutr. 2006 Oct;96(4):660-6.

45. Ghayur MN, Gilani AH. Ginger lowers blood pressure through blockade of voltage-dependent calcium channels. J Cardiovasc Pharmacol. January 2005; 45(1):74-80.

46. Young HY, Liao JC, Chang YS, Luo YL, Lu MC, Peng WH. Synergistic effect of ginger and nifedipine on human platelet aggregation: a study in hypertensive patients and normal volunteers. Am J Chin Med. 2006;34(4):545-51.

47. Shimoda H, Shan SJ, Tanaka J, et al. Anti-inflammatory properties of red ginger (Zingiber officinale var. Rubra) extract and suppression of nitric oxide production by its constituents. J Med Food. 2010 Feb;13(1):156-62.

48. Wigler I, Grotto I, Caspi D, Yaron M. The effects of Zintona EC (a ginger extract) on symptomatic gonarthritis.Osteoarth Cartilage. 2003 Nov;11(11):783-9.

49. Drozdov VN, Kim VA, Tkachenko EV, Varvanina GG. Influence of a specific ginger combination on gastropathy conditions in patients with osteoarthritis of the knee or hip. J Altern Complement Med. 2012 Jun;18(6):583-8.

50. Al-Amin ZM, Thomson M, Al-Qattan KK, Peltonen-Shalaby R, Ali M. Anti-diabetic and hypolipidaemic properties of ginger (Zingiber officinale) in streptozotocin-induced diabetic rats. Br J Nutr. 2006 Oct;96(4):660-6.

51. Wattanathorn J, Jittiwat J, Tongun T, Muchimapura S, Ingkaninan K. Zingiber officinale mitigates brain damage and improves memory impairment in focal cerebral ischemic rat. Evid Based Complement Alternat Med. 2011;2011:429505.

52. Saenghong N, Wattanathorn J, Muchimapura S, et al. Zingiber officinale improves cognitive function of the middle-aged healthy women. Evid Based Complement Alternat Med. 2012;2012:383062.

53. You T, Arsenis NC, Disanzo BL, Lamonte MJ. Effects of exercise training on chronic inflammation in obesity: current evidence and potential mechanisms. Sports Med. 2013 Apr;43(4):243-56.

54. Gao M, Zhang C, Ma Y, Bu L, Yan L, Liu D. Hydrodynamic delivery of mIL10 gene protects mice from high-fat diet-induced obesity and glucose intolerance. Mol Ther. 2013 Oct;21(10):1852-61.

55. Mahmoud RH, Elnour WA. Comparative evaluation of the efficacy of ginger and orlistat on obesity management, pancreatic lipase and liver peroxisomal catalase enzyme in male albino rats. Eur Rev Med Pharmacol Sci. 2013 Jan;17(1):75-83.

56. Pongrojpaw D, Somprasit C, Chanthasenanont A. A randomized comparison of ginger and dimenhydrinate in the treatment of nausea and vomiting in pregnancy. J Med Assoc Thai. 2007 Sep;90(9):1703-9.

57. Steven D. Ehrlich, NMD. Ginger. University of Maryland Medical Center. 6/22/2015. https://umm.edu/health/medical/altmed/herb/ginger

58. BMC Complementary and Alternative Medicine”: Ginger Extract Inhibits LPS Induced Macrophage Activation and Function; Sudipta Tripathi, et al; January 2008

59. Sudipta Tripathi , Kristopher Maier, David Bruch and Dilip S Kittur. Ginger extract inhibits macrophage activation and T cell co-stimulation. The FASEB Journal. 2006. http://www.fasebj.org/cgi/content/meeting_abstract/20/5/A1103

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *