Pro zdravý vývoj dítěte v děloze nestačí, aby jeho matka přijímala dostatek všech důležitých živin. Problémy mohou způsobit i jiné dietní chyby. Vědci například prokázali, že nadměrný příjem tuků v těhotenství zvyšuje sklony dítěte k obezitě.
V odborném časopise Journal of Physiology byl nedávno zveřejněn výzkum týmu pod vedením Kirsteen Browningové, který jednoznačně prokázal souvislost vysokotučné stravy a obezity potomků na laboratorních potkanech. K podobným výsledkům však dospěl i průzkum zaměřený na lidské matky a jejich děti. Ukázalo se přitom, že nevhodná strava v těhotenství může u dítěte vážně narušit procesy ovlivňující vznik pocitu nasycení.
Je obezita nemoc mozku?
Při studii na potkanech využili vědci dvě skupiny březích potkanic. První dostávala normální stravu, druhá stravu s vysokým obsahem tuku. Po narození byla mláďata od matek oddělena a krmena stejnou stravou. Prakticky všichni potomci „tukožroutských“ matek měli v dospělosti vyšší obsah tuku v těle, závažnější však byla ještě jiná věc: Ještě předtím, než se vlastní obezita projevila, u nich badatelé zjistili poruchu nervových obvodů přenášejících informace z žaludku a tenkého střeva do mozku a zpět.
Právě tyto obvody jsou přitom zásadní pro průběh reflexů vytvářejících po jídle pocit nasycení, a pokud jsou narušené, vede to k přejídání. Tento výzkum tak dává za pravdu teoriím, které považují obezitu za onemocnění mozku.
Výsledky průzkumů u lidských matek souvislost vysokotučné stravy a rizika obezity potomků rovněž prokázaly, ale nikoliv zcela jednoznačně. Důvodem je patrně fakt, že negativní vliv nadměrného příjmu tuků může vykompenzovat dostatek pohybové aktivity v těhotenství nebo dostatečný příjem některý důležitých živin, například omega-3 nenasycených mastných kyselin. Na prokázání těchto souvislostí se Kirsteen Browningová hodlá zaměřit v některém ze svých dalších výzkumů.
Více o omega-3 nenasycených mastných kyselinách se dočtete zde.
