6 věcí, které by rodiče měli udělat pro své děti

Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, někdy je ale problém poznat, co to nejlepší vlastně je. Určité vodítko ovšem mohou dát poznatky vědního oboru jménem epigenetika, které nám napoví, jak ze své genetické informace vytěžit to nejlepší.

1. Připravte se na početí

Dětem v okamžiku početí nepředáváme jen polovinu své DNA, ale i část epigenetických změn, které se za našeho života na této DNA nashromáždily. Jde o biochemické reakce, které vytvářejí na DNA jakési značky a mění svůj průběh na základě mnoha faktorů (výživa, životní styl, životní prostředí, stres…). Přitom mají tu moc snížit či zvýšit aktivitu řad genů, a některé z nich dokonce zcela vypnout, či naopak zapnout.

Proto je vhodné, abychom se ještě před početím snažili svoji DNA „ozdravět“, tedy pokusit se z co největší míry zvrátit negativní epigenetické změny v našem těle, abychom jich budoucímu dítěti předali co nejméně.

Faktorů, které mohou negativně ovlivnit zdraví či intelekt dítěte, jež se chystáme počít, je celá řada. Zde je pár příkladů:

• Pokud je otec v okamžiku početí obézní, u jeho dětí zvyšuje nejen riziko obezity, ale i cukrovky a některých typů rakoviny. V případě matky to s největší pravděpodobností platí také, tam však v rámci výzkumů nejde oddělit od vlivu její obezity před početím od vlivu, který má tento fakt na dítě v průběhu těhotenství.
• Když je otec alkoholik, stoupá u jeho dětí nejen riziko vzniku závislostí, ale snižuje se i jejich intelekt a častěji se objevují poruchy chování.
• Negativně může děti ovlivnit i špatná výživa rodiče.
• Velkou roli hraje fakt, že je rodič kuřák, ale i třeba to, že byl v době početí vystaven zvýšenému stresu nebo toxinům ze životního prostředí.

Pokud se tedy člověk chystá počít potomka, měl by se snažit ještě předtím po nějaký čas zlepšit svou výživu, vyhýbat se cigaretám a alkoholu, pravidelně sportovat a nestresovat se.

Náš tip: pokud se početí nedaří, mohou být rovněž na vině negativní epigenetické změny. Zvláště to platí pro potenciální rodiče v pokročilejším věku, protože počet negativních epigenetických změn s věkem obecně stoupá. I tady tedy může pomoci snaha ozdravit svůj epigenetický profil. Pro ženy je z doplňků stravy velice vhodný resveratrol a omega-3 nenasycené mastné kyseliny, mužům pak může prospět třeba astaxantin nebo kombinace granátového jablka a vitaminu K2.

2. V těhotenství mu dopřejte výživu i klid

Absolutně nejdůležitějším obdobím z hlediska epigenetiky je nitroděložní vývoj. Pokud je tedy žena těhotná, měla by dbát na to, aby se vyhýbala všemu, co může epigenetický profil jejího potomka poškodit.

Základem by měla být zdravá, vyvážená strava. Škodlivý je zejména nadměrný příjem cukrů a tuků – ten může u dítěte v budoucnu vést nejen k obezitě, ale také k rozvoji poruch pozornosti a chování (např. k ADHD). Naopak by neměla chybět žádná z klíčových esenciálních živin. Zásadní je zejména dostatečný příjem bílkovin, vitaminů (stěžejní jsou zejména tzv. donory metylu, tj. například kyselina listová a vitamin B12), minerálů, omega-3 a dalších živin. Prokazatelný přínos má například tzv. středomořská dieta – pokud ji žena konzumuje v těhotenství, snižuje se u jejího dítěte riziko vzniku tzv. metabolického syndromu, tj. poruchy metabolismu, která může vést např. ke vzniku cukrovky nebo nemocí srdce a cév.

Samozřejmostí by pak mělo být vyhýbat se toxinům z životního prostředí, a to včetně znečištěného ovzduší – právě nečistoty z ovzduší, které těhotná žena vdechuje, totiž u jejího budoucího dítě zvyšují například riziko astmatu.

Náš tip: Stěžejním doplňkem stravy by v těhotenství měly být omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Jejich nedostatek může způsobit, že dítě bude mít snížený intelekt a bude trpět poruchami chování a psychickými potížemi. Nezbytný je příjem kyseliny listové, a zvláště v zimním období je vhodné doplňovat i vitamin D3.

3. Kojte ho co nejdéle

Mateřské mléko je nejen zcela nenahraditelným zdrojem živin, ale má i výrazný pozitivní epigenetický efekt. Díky tomu například podporuje rozvoj intelektu dítěte, ale zvyšuje i jeho ochranu ho i před řadou vážných onemocnění – snižuje například riziko rakoviny, zánětlivých střevních onemocnění, poruch imunity či obezity.

Náš tip: produkci mateřského mléka pomůže podpořit pískavice řecké seno nebo benedikt.

4. Dopřejte mu zdravou výživu

Výživa je jedním z hlavních epigenetických faktorů po celý život, ale dvojnásob to platí v dětství. Dítě potřebuje stravu bohatou na bílkoviny, omega-3 nenasycené mastné kyseliny a další esenciální živiny. Takzvaná západní dieta, tedy strava bohatá na sacharidy a živočišné tuky naopak vede nejen k obezitě, ale i k vyššímu riziku poruch vývoje nervové soustavy a dalším potížím.

Náš tip: Kromě omega-3 je pro děti zásadní i dostatečný příjem vitaminu D3.

5. Zajistěte mu dostatek pohybu

Děti potřebují dostatek pohybu nejen v rámci prevence obezity a zajištění správného vývoje pohybové soustavy. Pohyb je totiž velice významným epigenetickým činitelem, který snižuje míru zánětlivých procesů v těle a chrání před vznikem řady civilizačních onemocnění. Malé děti přitom pro zajištění zdárného vývoje potřebují i více než pět hodin pohybu denně!

6. Zahrňte ho láskou

Zatímco silná traumata v období dětství způsobují negativní epigenetické změny, které mohou vést například k rozvoji depresí či jiných chorob, projevy lásky mají naopak z hlediska epigenetiky vliv jednoznačně pozitivní. Dítě, které se cítí milováno, je zkrátka zdravější a lépe se vyvíjí. Důležité jsou přitom nejen slovní projevy lásky, ale také co největší množství fyzického kontaktu. Děti je zkrátka třeba vymazlit!