Krásná i po čtyřicítce? Zpomalte epigenetické hodiny!

Optimální výživou a životním stylem můžeme nejen omezit tvorbu vrásek, ale též zlepšit prevenci vážných nemocí souvisejících s věkem.

Někomu může připadat malicherné, když si žena začne zoufat nad přibývajícími vráskami. Jenže vnější projevy stárnutí nevznikají samy od sebe, ale jsou jen odrazem procesů, které se odehrávají v každé buňce našeho těla. Boj s nimi tedy smysl má, hlavní zbraní by však neměly být plastické operace či drahé krémy, ale snaha o celkové ozdravění těla. Jak nám v tom může pomoci epigenetika?

Zapojte do hry své geny

Přírodu neoblafneme. S postupujícím věkem se zkrátka vždy bude zhoršovat naše fyzická i psychická kondice, přibývat tělesných obtíží, ale i vnějších známek stárnutí, jako je tvorba vrásek, dehydratace, ztráta elasticity, změny objemu v okolí úst a očí či poruchy pigmentace. Elixír mládí, který by všechny tyto procesy zastavil, bohužel neexistuje, to však ale neznamená, že jsme zcela bezbranní. Rychlost těchto procesů totiž ovlivnit můžeme, a to poměrně výrazně. Klíčem k úspěchu jsou naše vlastní geny.

V naší DNA totiž bylo identifikováno 70 genů, které souvisejí s dlouhověkostí a rychlostí stárnutí. Ty mají vliv nejen na vnější příznaky stárnutí, tedy na vzhled pokožky, ale především na celkovou kondici organismu a odolnost vůči vzniku řady onemocnění. Patří mezi ně například geny, které ovlivňují schopnost těla eliminovat buňky, u nichž došlo při dělení k mutaci. Pak jsou tu ale ještě stovky genů, které ovlivňují přímo pokožku – zejména tvorbu kolagenu, ochranu proti volným radikálům a hydrataci.

Proč vlastně stárneme?

Problém je ale v tom, že s věkem aktivita velké části těchto genů klesá. Příčinou jsou tzv. epigenetické procesy – chemické reakce, které dokáží způsobit, že se gen zcela vypne a tělo podle něj přestane vytvářet bílkoviny. Zejména jde o metylaci genů, acetylaci a deacetylaci histonů a regulaci pomocí microRNA (více čtěte zde). V průběhu života stoupá počet negativních epigenetických změn v naší DNA a tento fakt je jednou z hlavních příčin stárnutí organismu.

Rychlost a intenzita těchto procesů ovšem není předem dána, ale můžeme ji výrazně ovlivnit – především svou stravou a celkovým životním stylem. Profesor Steve Horvath z University of California dokonce na základě svých dlouholetých výzkumů vytvořil termín „epigenetické hodiny“, které čas našeho života odměřují nikoliv podle věku, ale podle míry metylace našich genů. Epigenetický elixír mládí sice zatím nikdo nevynalezl, nicméně platí, že tikot svých epigenetických hodin můžeme svým životním stylem výrazně zpomalit, takže se s těmi skutečnými mohou rozcházet třeba i o více než deset let. A to se v důsledku projeví nejen na našem vzhledu, ale především fyzické a psychické kondici i na zdraví celého těla.

Zatímco ale u mužů se ručičky jejich epigenetických hodin pohybují víceméně plynule, ženy jsou ve velké nevýhodě. Pokles tvorby pohlavních hormonů, který začíná již po čtyřicítce, totiž procesy související se stárnutím urychluje. Velký skok pak nastává v okamžiku menopauzy – ta rychlost našeho stárnutí náhle zvýší v průměru o šest procent.

S menopauzou, konkrétně s úbytkem tvorby estrogenu, navíc souvisejí i některé typické zdravotní problémy, na jejichž vzniku se zároveň podílí i epigenetika.

Osteoporóza

Proces tvorby kostní hmoty je řízen skupinou enzymů označovanou jako HDAC. Jejich sekrece je přitom ovlivňována epigenetickými mechanismy, zejména acetylací a deacetylací histonů. S postupujícím věkem obecně stoupá počet epigenetických mechanismů, které tvorbu kostní hmoty zpomalují, velký skok ovšem v tomto směru přichází v období menopauzy. Tehdy totiž výrazně klesá produkce dvou enzymů ze skupiny HDAC, a to SIRT1 a SIRT6, což pravděpodobně souvisí s poklesem hladiny pohlavního hormonu estrogenu. Roli však hrají i další dva hlavní epigenetické mechanismy – metylace genů a regulace prostřednictvím microRNA.

Choroby srdce a cév

Až do nástupu menopauzy mají ženy oproti mužům velkou výhodu: jejich pohlavní hormon estrogen totiž zároveň chrání jejich srdce a cévy. Jakmile ale výrazně poklesne jeho tvorba, rozběhnou se naplno negativní epigenetické procesy zvyšující riziko kardiovaskulárních chorob, stoupne hladina škodlivého LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi a zintenzivní se průběh zánětlivých procesů v oblasti srdce a cév.

Skepse však není na místě. Pomocí výživy a úpravy životního stylu totiž můžeme nejen zpomalit rychlost negativních epigenetických změn v našem těle, ale řadu z nich dokonce i zvrátit a tím doslova a do písmene omládnout – uvnitř i navenek. Pojďme se tedy podívat, jaké zbraně proti stárnutí máme k dispozici.

Stres nám dělá vrásky

Lidové rčení „nedělej si z toho vrásky“ nevzniklo jen tak náhodou. Stres, zvláště ten chronický, dlouhodobý, má totiž nejen negativní dopad na zdraví celého těla – zvyšuje například riziko kardiovaskulárních chorob či rakoviny, výrazně zhoršuje imunitu, nebo urychluje degeneraci nervových buněk – ale negativně působí i na kvalitu pokožky.

Při stresu na naši pokožku přímo působí některé uvolňované hormony. Například epinefrin (adrenalin) uvolňovaný nadledvinami mj. způsobuje zúžení cév v pokožce. Při chronickém stresu se tak výrazně zhoršuje zásobování kůže a podkoží živinami i odvod metabolických zplodin. Roli hraje i adenokortikotropní hormon (ACTH) a kortikoliberin (CRH), které zase přímo ovlivňují množení a diferenciaci kožních buněk.

Při dlouhodobé produkci stresových hormonů (zeména epinerfinu, norepinefrinu a kortizolu) zároveň dochází k poškození DNA kožních buněk, což rovněž vede ke zrychlení stárnutí pokožky, a roli hraje i zvýšená produkce volných radikálů, která se stresem rovněž souvisí.

Kdo kouří, stárne

Dalším výrazným negativním faktorem je kouření a znečištění životního prostředí. Obojí má přímý negativní vliv – bezprostředně po vykouření cigarety či vdechování škodlivin se v pokožce výrazně snižuje obsah kyslíku, a naopak stoupá produkce volných radikálů, které poškozují buňky kůže i podkožního vaziva. Z dlouhodobého hlediska má pak kouření i znečištění životního prostředí výrazný vliv na metylační vzorce v naší DNA. Tím se výrazně urychlují naše vnitřní epigenetické hodiny, což způsobuje nejen rychlejší stárnutí pokožky, ale zároveň i zvýšení rizika řady vážných onemocnění.

Pohyb pro zdraví i krásu

Pohyb, zvláště ten aerobní (běh, rychlá chůze, plavání, kolo…) má v první řadě okamžitý efekt na zlepšení prokrvení a okysličení tkání celého těla, pokožku nevyjímaje. Mnohem důležitější je ale jeho epigenetický efekt. Pokud jej provozujeme pravidelně, dochází k výraznému snížení míry metylace DNA, což má vliv na zpomalení stárnutí i snížení rizika mnoha vážných onemocnění, včetně například rakoviny či diabetu. Prokázán je i příznivý vliv pravidelného pohybu na mentální kondici, zejména pak ve vyšším věku. Snížení metylace se také pozitivně projeví na fyzickém vzhledu.

Prokázán byl i příznivý vliv pohybu na délku tzv. telomerů, což jsou koncové části chromozomů. Jejich postupné zkracování v průběhu života je další důležitou příčinou stárnutí, a právě pravidelný pohyb tento proces dokáže výrazně zpomalit.

Výživa

Výživa je jedním z nejdůležitějších epigenetických faktorů. Negativně v tomto směru působí například přejídání, nadměrná konzumace sacharidů a živočišných tuků, alkohol či mnohá chemická aditiva v potravinách. Naopak existují potraviny, které z hlediska epigenetiky působí velice pozitivně.

Pro ženy po čtyřicítce je například velice vhodná sója. Obsahuje totiž isoflavony genistei a daidzein, které mají nejen epigenetické účinky, ale působí zároveň i jako fytoestrogeny, tedy látky podobné ženským pohlavním hormonům. Kromě příznivého působení na vnější známky stárnutí nají například výrazné protirakovinné účinky, chrání srdce a cévy a mají pozitivní vliv na klouby.

Kromě toho je zde celá řada dalších epigeneticky působících živin a bylin, z nichž mnohé jsou běžnou součástí stravy, nicméně pro větší účinnost je vhodné konzumovat je v koncentrované formě jako potravní doplňky. (Jejich rozsáhlý přehled najdete na tomto webu v sekci „O výživě“.)

Resveratrol

Barvivo obsažené zejména v červeném víně patří mezi nejsilnější epigenetické zbraně proti stárnutí, a to včetně vnějších známek jako jsou vrásky či ztráta kolagenu v pleti. Zároveň působí protizánětlivě, snižuje riziko nemocí srdce a cév i rakoviny. Tento efekt funguje u obou pohlaví, ženy však navíc mohou těžit z toho, že jde o přírodní fytoestrogen, který je schopen do značné míry kompenzovat pokles produkce estrogenu. Jde proto o doplněk stravy, který ocení většina žen po čtyřicítce.

Velmi nadějné jsou výzkumy využití resveratrolu v prevenci a léčbě osteoporózy u žen po menopauze. Přímo totiž působí na produkci enzymu SIRT1 a zároveň zvyšuje v krvi koncentraci bílkoviny osteokalcinu, který hraje důležitou roli při tvorbě kostní hmoty.

Resveratrol je vhodné užívat současně s vápníkem, vhodné jsou ale i jeho kombinace například s vitaminem K2 anebo živinou jménem OPC, což je komplex proantokyanidinů se silným antioxidačním a epigenetickým potenciálem, který se vyskytuje zejména v hroznových jadércích.

Více o resveratrolu čtěte zde.

Vitamin D3

Jde o jednu z nejdůležitějších živin v prevenci osteoporózy. Reguluje totiž rovnováhu vápníku a fosforu prostřednictvím řady mechanismů. Ve střevě například zvyšuje produkci proteinu, který zajišťuje vstřebávání vápníku do krevního řečiště, zlepšuje rovněž vstřebávání fosforu z trávicího traktu a zvyšuje resorpci čili zpětné vstřebávání vápníku v ledvinách. Vitamin D rovněž stimuluje systém známý pod zkratkou RANKL (receptor-activator of nuclear factor), který aktivuje kostní buňky jménem osteoklasty, jež umožňují přestavbu kostní hmoty.

Více o vitaminu D3 čtěte zde.

Vitamin K2

Tento málo známý vitamin působí prakticky na všechny hlavní potíže, které trápí ženy v období menopauzy a po ní. V první řadě je zcela nezbytný v prevenci osteoporózy. Enzym, jehož je součástí, totiž aktivuje několik proteinů, které řídí pohyb vápníku v těle. Nejdůležitější z nich je osteokalcin, což je po kolagenu druhá nejhojněji zastoupená bílkovina v kostech, která je nezbytná pro ukládání vápníku do kostí a zubů.

K2 je ovšem velice účinnou prevencí kardiovaskulárních onemocnění. Aktivuje totiž matrix gla protein (MGP), který má zase za úkol odvádět vápník z měkkých tkání. To ovšem netýká pouze cév, kde je tento minerál součástí aterosklerotických plátů, ale zároveň i pokožky, kde usazený vápník snižuje elasticitu kolagenních vazů a urychluje tak tvorbu vrásek a povolování kontur obličeje. Jinými slovy vitamin K2 přivede vápník tam, kde ho chceme (do kostí a zubů), a odvede ho z míst, kde naopak škodí – z cévního systému a kolagenních vláken.

Vitamin K2 se přirozeně vyskytuje v produktech obsahující živočišný tuk, zejména v másle, mléčných výrobcích, mase a vejcích. Platí to ovšem pouze pro produkty z volně se pasoucích zvířat, které konzumují přirozenou rostlinnou stravu. V mase, mléce a vejcích od zvířat z uzavřených chovů je jeho výskyt výrazně nižší, a proto je zvláště u žen po čtyřicítce (a ještě více u těch po menopauze) vhodné jej užívat jako doplněk stravy.

Více o vitaminu K2 čtěte zde.

Epigalokatechin galát (EGCG)

Silný antioxidant s epigenetickými účinky obsažený zejména v zeleném čaji je další účinnou zbraní vůči vnějším projevům stárnutí. Aktivuje totiž v pokožce buňky jménem keratinocyty a podporuje jejich dělení, čímž snižuje tvorbu vrásek. Proti stárnutí ovšem působí i zevnitř, když aktivuje tzv. Metuzalém gen, který má za úkol zbavovat organismus poškozených buněk.

EGCG má ovšem i výrazné protirakovinné účinky (efektivně působí zejména proti nádorům prsu), chrání srdce a cévy a v neposlední řadě pomáhá udržovat v kondici i naše mentální schopnosti a paměť. Některé výzkumy dokonce potvrdily jeho účinnost proti Parkinsonově a Alzheimerově chorobě.

Více o EGCG čtěte zde.