Puberta z pohledu epigenetiky

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
Puberta z pohledu epigenetiky

Puberťáci jsou sice vesměs k nesnesení, přesto je ale třeba zachovat klidnou hlavu a citlivý přístup. Díky bouřlivým změnám, které se v jejich těle odehrávají, jsou totiž extrémně senzitivní vůči všem podnětům – pozitivním i negativním. Právě v tomto období se tak pokládají základy pro budoucí fyzické i psychické zdraví.

Pro všechna období, kdy tělo prochází intenzivním růstem a vývojem, platí, že je ve větší míře citlivé vůči všem epigenetickým podnětům – tedy těm, které ovlivňují průběh reakcí vypínajících či zapínajících naše geny. Platí to pro nitroděložní vývoj, rané dětství a také pro pubertu. Tehdy totiž epigenetické změny probíhají velmi bouřlivě i samy od sebe a jakýkoliv podnět zvenčí je může ovlivnit velmi zásadním způsobem.

Pro pubertu je charakteristické, že se aktivuje tzv. osa hypofýza – hypotalamus – pohlavní orgány, a následkem toho začnou vaječníky a varlata produkovat pohlavní hormony. Účinek těchto hormonů je přitom z velké části epigenetický, právě ony totiž aktivují dosud „spící“ geny, které následně spouštějí třeba růst svalové hmoty nebo menstruační cyklus.

Zdaleka ne vždy je ale všechno bezproblémové. Vzhledem ke zvýšené citlivosti organismu může právě v této době vzniknout řada potíží, které často mívají epigenetické pozadí. Pojďme se podívat blíže na dva z nich.

Akné: hormony jsou v tom nevinně

Často se má za to, že za vznik akné mohou pohlavní hormony, což je zkreslená představa –po dvacítce totiž už akné trpí jen málokdo, ačkoliv produkce pohlavních hormonů je na vrcholu. Ve skutečnosti je hlavním viníkem látka označována jako IGF-1, tedy na inzulinu závislý růstový faktor.

IGF-1 je hlavním růstovým faktorem puberty. Zvyšuje produkci pohlavních hormonů a účastní se všech procesů spojených s růstem. Vlastní pohlavní hormony se sice na vzniku akné rovněž podílejí, ale až druhotně, jako účastníci tzv. buněčné signalizace. IGF-1 přitom především podporuje tzv. proliferaci (rychlé množení) buněk v mazových žlázách, a když se k tomu přidá ještě zvýšená míra zánětlivých procesů, je problém na světě. Vše má navíc i genetické pozadí – lidé, kteří mají ve své DNA kratší tzv. CAG úseky, jsou ke vzniku akné náchylnější (a v pozdějším věku pak bohužel i k plešatění).

V hlavní roli výživa

Akné sice vypadá jako kožní problém, sebelepší „mazání“ má však na něj jen omezený vliv. S nápravou se totiž musí začít zevnitř, ideálně úpravou jídelníčku, popřípadě i zařazením pravidelné pohybové aktivity.

  • Velmi problematická je zejména vysoká konzumace sacharidů (především těch s vysokým glykemickým indexem). Ty zvyšují v těle produkci mikroribonukleové kyseliny s označením miRNA-21, která ovlivňuje aktivitu řady důležitých genů a působí jako centrální regulátor proliferace a zánětlivých procesů.
  • Výrazně škodí také přemíra mléčných výrobků. Mléko je potrava stvořená pro novorozence, a proto je velmi bohatá na růstové faktory. Rovněž zvyšuje i působení anabolických hormonů a podobně jako cukr také stimuluje produkci miRNA-21.
  • Nevhodný je i nadměrný příjem nasycených tuků, zvláště těch, které obsahují palmitát (to je typické například pro produkty rychlého občerstvení).
  • Velmi pozitivně naopak působí potraviny s obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin, zvláště té označované zkratkou EPA, kterou najdeme hlavně v rybím tuku.

Užitečné doplňky stravy

Pro všechny děti je důležitá dostatečná konzumace omega-3 a v pubertě to platí dvojnásob. Mají protizánětlivý efekt a pomáhají regulovat epigenetické procesy související se vznikem akné. Vzhledem k nedostatečnému výskytu ryb v našem jídelníčku je přitom vhodné je dodávat i formou doplňků stravy.

Velmi užitečný může být resveratrol. Ten je sice pro mladé dívky (i chlapce) obecně méně vhodný, protože působí jako fytoestrogen, v případě urputného akné však může být v nižším dávkování a po omezenou dobu (max. 2 měsíce) velice prospěšný.

Díky svým protizánětlivým účinkům může pomoci i EGCG.

Více o akné si přečtěte na www.epivyziva.cz/akne-sex-nepomuze-uprava-stravy-ano/

Poruchy příjmu potravy

V minulém díle našeho seriálu jsme zmínili, že drtivá většina psychických problémů má alespoň částečné epigenetické pozadí. A také, že častou příčinou, která tyto epigenetické změny vyvolá, je působení silného nebo chronického stresu.

A právě puberta je obdobím, kdy se tyto problémy velice často rodí. Mozek totiž prochází bouřlivým vývojem (proto také nezřídka velmi kolísá výkon ve škole), aktivuje se zrání některých oblastí mozkové kůry, takže mozek velice citlivý na působení stresu, který se může stát spouštěčem epigenetických změn vedoucích k řadě psychických potíží a nemocí. To platí například pro deprese, úzkosti, ale velkou měrou i pro poruchy příjmu potravy.

Dvě nejčastější z nich, anorexie a bulimie, mají v první řadě výrazné genetické pozadí. Jedinci, kteří jimi trpí, mívají velice často typické signály na chromozomech č. 1, 2 a 13, které souvisejí s obsesivním (tj. nutkavým) chováním a nadměrné touze po štíhlosti. Právě oni jsou pak náchylnější ke stresovým podnětům, které nemoc spouštějí. Roli zde pak hrají epigenetické vlivy, které ovlivňují geny pro produkci neurotransmiterů (tj. přenašečů nervových vzruchů) serotoninu a dopaminu a hormonů leptinu a ghrelinu, jež souvisejí s chutí k jídlu.

Méně stresu, více citu

Hlavním pravidlem prevence psychických potíží by v době puberty měla být eliminace stresu a negativních emočních podnětů. Typickým spouštěčem poruch potravy bývají necitlivé poznámky směrem postavě a tělesné hmotnosti, obecně ale negativně působí jakýkoliv stres. I když je to někdy těžké, je proto potřeba na puberťáka nevyvíjet nadměrný tlak, ať už v oblasti prospěchu, mimoškolních aktivit či jeho chování (omezit se spíše jen na vymáhání dodržování základních pravidel).

Příznivě i z epigenetického hlediska naopak působí pozitivní emoční podněty. Neměli bychom tedy zapomínat na pochvalu a uznání, byť často máme dojem, že fakt není za co chválit. A také na projevy lásky, i když jsou jen zřídkakdy opětovány.

Při všech psychických potížích pozitivně působí pravidelná pohybová aktivita, měla by však být přiměřená, nikoliv vyčerpávající. U dívek s poruchami potravy se ale správná míra hledá jen těžko, protože projevem obsesivního chování a nadměrné touhy po štíhlosti bývá i tendence k vyčerpávajícím fyzickým výkonům.

Užitečné doplňky stravy

I zde je v rámci prevence i léčby zásadní dostatečný příjem omega-3, které jsou nebytné pro správnou funkci mozku a nervové soustavy. Mají prokazatelný příznivý vliv nejen na zrání mozkových struktur a kognitivní procesy, ale i na deprese, úzkosti a také poruchy příjmu potravy.

Z dalších epigenetických doplňků stravy může pomoci zejména kurkumin, šišák bajkalský a granátové jablko.

Užitečné může být užívání spiruliny – nejen pro její celkové příznivé účinky na tělo, ale i jako bohatého zdroje všech esenciálních aminokyselin. Právě jejich nedostatečný příjem má totiž řadu dalších negativních epigenetických důsledků.

Související příspěvky

epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-2-cesta-ke-stihlosti-18102021-fb

Záhady střevního mikrobiomu 2: Cesta ke štíhlosti

epivyziva.cz/
epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-ovlivnuji-bakterie-inteligenci-29092021

Záhady střevního mikrobiomu: Ovlivňují bakterie inteligenci?

epivyziva.cz/
epivyziva-jak-zmirnit-lupenku-pomuze-zmena-jidelnicku-i-doplnky-stravy-14092021

Jak zmírnit lupénku? Pomůže změna jídelníčku i doplňky stravy

epivyziva.cz/
epivyziva-enzym-ampk-klic-k-hubnuti-a-sportovni-vykonnosti-01092021

Enzym AMPK: klíč k hubnutí a sportovní výkonnosti

epivyziva.cz/