Zapomínáte? Pomůže hladovka i resveratrol

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
Zapomínáte? Pomůže hladovka i resveratrol

Úbytek paměti či schopnosti učení není navzdory obecnému přesvědčení způsoben jen tím, že nám „umírají“ mozkové buňky. Mnohem důležitější je tzv. plasticita některých oblastí mozku, tedy jeho schopnost vytvářet nové nervové spoje.

Mozek v některých ohledech připomíná sval. Ten, když ho používáme, tak roste a sílí, pokud ale jen střídáme sezení u počítače s ležením na gauči, slábne a ubývá. Udržování jeho funkce je náročné na živiny i energii, a když ho nepoužíváme, není proč vzácnými zdroji plýtvat.

S mozkem je to podobné – na vytváření a udržování mozkových spojů je potřeba spousta energie, bílkovin a dalších stavebních látek, z nichž se vytváří nejen samotná hmota nervových buněk, ale i tzv. neurotransmitery, tedy látky zprostředkovávající přenos nervových vzruchů mezi neurony. Pokud mozek intenzivně používáme, nutíme ho pamatovat si velké objemy informací, řešit složité úlohy a adaptovat se na neznámé situace, udržuje si i vysokou plasticitu. V opačném případě se na to jednoduše vykašle.

Geny v akci

Jak ale k onomu přizpůsobení vlastně dojde? Jak tělo pozná, že má začít vytvářet svalovou či mozkovou tkáň, nebo naopak tyto procesy utlumit? Klíčem jsou tzv. epigenetické reakce – biochemické pochody, které ovlivňují aktivitu jednotlivých genů, a dokonce je dokáží zcela vypnout či znovu zapnout.

Pokud pravidelně sportujeme, musí se tomu tělo přizpůsobit, aby zabránilo vlastnímu poškození. Dojde tedy k zapnutí genů, které řídí potřebné procesy umožňující, aby například zesílily naše svaly, šlachy, kosti, srdce či plíce. Když sportovat přestaneme, aktivita těchto genů opět poklesne. Podobně intenzivním používáním mozku se zapínají geny zvyšující plasticitu mozkových tkání (v případě paměti jde zejména o část jménem hipokampus).

Epigenetické reakce ovšem spouští či utlumuje nejen vlastní aktivita, ale i spousta dalších faktorů našeho životního stylu: výživa, kouření, pití alkoholu, toxiny z prostředí… Velkou roli ve zhoršování paměti a dalších kognitivních schopností hraje i stárnutí. S věkem totiž přibývá negativních epigenetických změn, snižuje se aktivita řady genu, což se negativně projeví nejen na zdraví, ale i na kondici mozku. Pozitivně naopak působí pravidelný pohyb a velkou službu mohou prokázat i doplňky stravy obsahující epigeneticky působící živiny a byliny.

Jak zlepšit paměť i schopnost učení

Hýbejte se
Vztah pravidelného pohybu a kognitivních schopností je jednoznačně prokázán a platí to hlavně ve vyšším věku. Fyzická zátěž totiž zvyšuje produkci růstového faktoru IGF-1, který má pozitivní vliv i na plasticitu nervové soustavy.

Zhubněte
Obezita ovlivňuje negativně jak paměť, tak i další kognitivní schopnosti. Bývá totiž spojena s rezistencí vůči leptinu (hormon vylučovaný tukovou tkání, který v mozku spouští signály sytosti) v důsledku nefunkčnosti leptinových receptorů. Leptinové receptory se ovšem nacházejí i v hipokampu, části mozku zodpovědné za paměť.

Omezte příjem kalorií
Snížení kalorického příjmu má poměrně značný pozitivní vliv na řadu epigenetických reakcí, a dokáže díky tomu například i zpomalit stárnutí organismu. Prokázán je i pozitivní vliv na paměť. Je-li náš žaludek prázdný, začne vylučovat hormon jménem ghrelin. Jeho hlavním úkolem je stimulovat chuť k jídlu, kromě toho ale v mozku spouští produkci růstového faktoru IGF-1 a proteinu BDNF, které zde podporují procesy růstu i plasticitu nervové soustavy.

Zkuste doplňky stravy
Doplňky stravy obsahující vysoké koncentrace živin či bylin s epigenetickými účinky mohou mít velice zásadní vliv nejen na řadu zdravotních potíží, ale i na zhoršování paměti.  A které vám mohou pomoci?

Resveratrol – barvivo obsažené zejména v červeném víně zlepšuje kontrolu hladiny glukózy v hipokampu, zlepšuje takzvanou funkční konektivitu v této oblasti a má výrazný pozitivní vliv na paměť. Účinkuje nejen u zdravých osob, ale i u lidí s vysokým rizikem demence.

Omega-3 – tyto nenasycené mastné kyseliny velice efektivně regulují jednu ze tří základních epigenetických reakcí, metylaci genů. Navíc mají i strukturní funkci. Jedna z nich, DHA, totiž tvoří velké procento hmoty buněčných membrán. Nedostatek omega-3 tak negativně ovlivňuje nejen paměť, ale i schopnost učení, pozornost a také může být příčinou depresí.

Rozmarýn – velmi efektivně podporuje nejen paměť, ale i schopnost učení a koncentraci. Vděčí za to obsahu dvou látek s epigenetickým působením: kyselině rozmarýnové a kyselině ursolové. Ty například podporují tvorbu růstového faktoru IGF-1 v mozkové tkáni. Rozmarýn dokonce může pomoci i osobám s rozvinutými příznaky Alzheimerovy choroby.

Související příspěvky

epivyziva-cz-12-tipu-pro-harmonii-uvnitr-strev--kompletni-pruvodce-pro-zdravejsi-jidelnicek-25052021

12 tipů pro harmonii uvnitř střev – kompletní průvodce pro zdravější jídelníček

epivyziva.cz/
epivyziva-chcete-zhubnout-podporte-sve-mitochondrie-28042021

Chcete zhubnout? Podpořte své mitochondrie!

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-cesta-k-mladistvemu-vzhledu-na-plastiku-zapomente-zamerte-se-na-sve-geny-25052021

Cesta k mladistvému vzhledu: na plastiku zapomeňte, zaměřte se na své geny

epivyziva.cz/
epivyziva-distancni-vyuka-poskozuje-geny-23022021

Distanční výuka poškozuje geny

epivyziva.cz/