Pravda o cholesterolu: zabiják, nebo neškodná látka?

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-pravda-o-cholesterolu-zabijak-nebo-neskodna-latka-18042024

Málokterá molekula kolující v našem v těle budí tolik emocí, jako cholesterol. Někteří ho považují za „jistého zabijáka“ a nejraději by ihned řešili každé jeho nepatrné zvýšení, další každou zmínku o něm považují za spiknutí farmaceutického systému. Jak už to ale bývá, pravdu je třeba hledat někde uprostřed.

Cholesterol je steroidní sloučenina tvořící životně důležitou složku buněčných membrán všech obratlovců včetně člověka. Je nezbytný pro život a jeho nedostatečná tvorba vede k závažným stavům. Jeho distribuce v těle není rovnoměrná, liší se dle tkání i typů buněk. Jeho vysokou koncentraci najdeme zejména v mozku.

V organismu má hned několik důležitých úloh. Je nepostradatelnou strukturní součástí buněčných membrán, slouží ale i k syntéze žlučových kyselin, steroidních hormonů nebo oxysterolů.

Navzdory tomu ale cholesterol nepatří mezi esenciální látky – tedy takové, které je nutné přijímat potravou. Dokáže ho totiž vytvářet každá jaderná buňka našeho těla. Například mozek je dokonce odkázán výhradně na cholesterol, který vzniká v jeho vlastních buňkách – cholesterol totiž neumí překonat tzv. hematoencefalickou bariéru oddělující krevní oběh od mozku, takže ten z potravy se do mozkové tkáně vůbec nedostane.

Když je cholesterolu příliš

Teoreticky bychom tedy žádný cholesterol ve stravě konzumovat nemuseli – ostatně třeba taková veganská strava neobsahuje prakticky žádný a na její konzumenty to rozhodně nemá žádné negativní důsledky. Naopak v živočišných tucích je ho obsaženo poměrně dost – například v rámci typické „západní stravy“ přijmeme denně 300-500 mg cholesterolu. To ale klade velké nároky na systémy, které mají za úkol udržovat jeho přiměřenou hladinu. Co se tedy s přijatým cholesterolem děje?

Lipidy z potravy jsou vstřebávány v tenkém střevě a „balené“ do velkých částic lipoproteinových částic jménem chylomikrony. Cholesterol je totiž nerozpustný ve vodě, a tudíž se nerozpouští ani v krevní plazmě. Chylomikrony jsou následně rozváženy po celém těle, aby tam mohly být využity nebo uskladněny. Jejich zbytky, které obsahují relativně více cholesterolu, se pak dostávají do jater, kde se zapojí do jaterních lipidových drah.

Nadbytečný cholesterol může být v těle skladován (ve formě cholesterol esterů), eliminován oxidací anebo přeměněn na žlučové kyseliny.

Jak už jsme řekli, z hlediska našeho zdraví je důležité, aby všechny tyto procesy probíhaly správně. A protože ve všech hrají roli epigenetické mechanismy, je důležité mít správně nastavenou aktivitu příslušných genů v naší DNA.

Kdy cholesterol škodí?

Cholesterolu byl dlouho považován za hlavní příčinu vzniku aterosklerózy. Šlo o tzv. lipidovou teorii, která vycházela z prokázané souvislosti mezi hladinou LDL cholesterolu a progresí aterosklerózy. Pokud je tato hladina vysoká, dochází k průniku LDL částic do tzv. subendoteliálního prostoru (tedy pod cévní výstelku), kde se hromadí a časem dochází ke vzniku aterosklerotických lézí.

Postupem času se ovšem ukázalo, že vlastní hladina cholesterolu není při vzniku aterosklerózy tím hlavním problémem. Pokud jsou totiž naše cévy v dobré kondici, nemusí k ničemu negativnímu dojít.

Úplně prvním krokem při vzniku aterosklerózy je totiž tzv. endoteliální dysfunkce, tedy špatný stav cévní výstelky (endotelu). Pokud tato tkáň není v optimálním stavu, zvyšuje se její propustnost. Tak skrz ni mohou začít pronikat makrofágy i právě částice LDL cholesterolu. Ruku v ruce s tím jde i zvýšená intenzita zánětlivých procesů, která je způsobena například nevhodnou stravou, obezitou, inzulinovou rezistencí, vysokým tlakem, kouřením a dalšími faktory. Vysoký krevní tlak zároveň zvyšuje propustnost endotelu, a to samé platí pro hypoxii neboli nedostatečné okysličení. To vše tedy zvyšuje pravděpodobnost, že se cholesterol dostane tam, kde může začít škodit.

Jinými slovy: pokud jsou naše cévy v naprostém pořádku, (mírně) zvýšená hladina cholesterolu nás nijak zásadně neohrožuje. Pokud ale zároveň trpíme nadváhou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo jinými negativními faktory, je velmi pravděpodobné, že naše cévy a jejich endotel nebudou zrovna v optimální kondici. A v tento moment se zvýšená hladina cholesterolu stává významným rizikovým faktorem aterosklerózy.

Hodný, nebo zlý?

Nutno také připomenout známý fakt, že není cholesterol jako cholesterol. Existuje totiž „hodný“ HDL cholesterol s vysokou hustotou a „zlý“ LDL s nízkou hustotou, rozdíly jsou ovšem i v rámci těchto kategorií. Například v rámci LDL cholesterolu jsou z pohledu rizika vzniku aterosklerózy tzv. malé denzní LDL, které díky své menší velikosti snáze pronikají do prostoru pod endotelem, což je při rozvoji aterosklerózy důležitý krok.

Zvýšená koncentrace malých denzních LDL bývá zároveň provázena i vyšší hladinou triacylglycerolů a nižší hladinou HDL cholesterolu, který je naopak z pohledu rizika kardiovaskulárních onemocnění prospěšný, protože působí proti vzniku aterosklerózy, a to hned několika cestami: pomáhá odstraňovat cholesterol z prostoru pod endotelem, zlepšuje jeho transport do jater, má protizánětlivé a antioxidační účinky a potlačuje vznik krevních sraženin. Dokonce umí transportovat antioxidanty skrze endotel a chránit tak před oxidací LDL částice v subendoteliálním prostoru.

Nebezpečná oxidace

LDL cholesterol navíc v tzv. intimě cév (tedy v prostoru pod endotelem) podléhá různým chemickým reakcím, z niž nejvíce prozkoumaná je oxidace. Právě oxidace prostřednictvím volných radikálů přitom zvyšuje aterogenní vlastnosti LDL cholesterolu – čím více jsou jeho částice oxidací pozměněny, tím vyšší riziko pro cévy znamenají.

Produkty oxidace LDL cholesterolu navíc mění produkci cytokinů, poškozují buňky endotelu potlačují tvorbu enzymu NO-syntáza, což má za následek snížení produkce oxidu dusnatého, který je nezbytný pro vazotilataci. Silně modifikované LDL navíc nejsou v dostatečné míře odstraňovány pomocí tzv. scavengerových receptorů, což je při ochraně cév důležitý proces.

Problém je i v tom, že když se LDL částice nacházejí v subendoteliálním prostoru, antioxidanty z krevní plazmy se k nim dostanou jen ve velmi omezené míře, čímž se urychluje proces jejich oxidace. Jde tedy o jakýsi začarovaný kruh, který nebývá úplně jednoduché rozetnout.

Co na to epigenetika?

Pojďme se ještě ve stručnosti podrobněji podívat na některé epigenetické a jiné biochemické procesy, které hrají důležitou roli v regulaci hladiny cholesterolu. Pomůže nám to totiž v hledání optimálních cest k jejímu snížení.

Proteiny SREBF a SREBP – pokud přijímáme cholesterol ve stravě, je důležité, aby byla dobře regulována tvorba jeho tvorba uvnitř těla. Nitrobuněčná hladina cholesterolu je tak v těle neustále snímána a následně pomocí tvorby bílkovin   SREBF a SREBP.

microRNA – důležitou roli zde hrají zejména microRNA 33a a microRNA 33b. Ty totiž regulují aktivitu genů, jež se podílejí na tvorbě a transportu cholesterolu i homeostáze lipoproteinů. Některé léky klasické medicíny se zaměřují právě na regulaci tvorby microRNA 33, mají však četné vedlejší účinky. Důležitá je ale i microRNA 122, která představuje je klíčový regulátor metabolismu cholesterolu a mastných kyselin v játrech dospělých.

Sirtuiny – tyto enzymy jsou známé zejména svou schopností zpomalovat procesy stárnutí, zároveň ale pomáhají regulovat hladinu cholesterolu. Platí to zejména pro trojici označované zkratkami SIRT-1, SIRT-2 a SIRT-6. Více o sirtuinech zde (https://www.epivyziva.cz/sirtuiny-novy-klic-k-dlouhovekosti-i-zdravi/).

Histondeacetylázy (HDAC) – jde o enzymy, které řídí klíčovou epigenetickou reakci jménem acetylace histonů. Výzkumy například ukazují, že pokud dojde ke zvýšení hladiny HDAC3, vede to k výraznému snížení tvorby cholesterolu i jeho hladiny v krvi.

HMG-CoA reduktáza – jde o enzym, který je nezbytný pro syntézu cholesterolu v játrech. Na potlačení jeho tvorby se mj. podílejí i léky z kategorie statinů.

Enzym AMPK – tento enzym je známý hlavně svou schopnost snižovat hladinu krevního cukru, zároveň je ale nezbytný i pro metabolismus tuků.

Enzymy CYP7A1 a CYP27A1 – jde o enzymy, které jsou nezbytné při přeměně cholesterolu na žlučové kyseliny. Tato reakce probíhá v játrech a je klíčová při udržování rovnováhy mezi tvorbou, příjmem a vylučováním cholesterolu. Pokud je žlučových kyselin vytvářen nedostatek, vylučování cholesterolu vázne.

Scavengerové receptory – tyto receptory se vyskytují na povrchu makrofágů, buněk hladkého svalstva i endotelu. Scavenger znamená v angličtině „zametač“ což plně vystihuje funkci těchto buněk: pomáhají totiž z cév odstraňovat přebytečný LDL cholesterol.

Antioxidační enzymy – důležitou roli v prevenci aterosklerózy hrají i antioxidanty, které jsou schopny bránit oxidaci LDL cholesterolu. Jde přitom nejen o antioxidanty z potravy, ale i antioxidační enzymy vznikající uvnitř našeho těla.

Hormonální regulace – důležitou strategií v boji se aterosklerózou je inhibice systému RAS (renin – angiotenzin – aldosteron). Jeho zvýšená aktivita je spojena nejen s vysokým krevním tlakem, ale i s vyšším oxidačním stresem a endoteliální dysfunkcí. Z hlediska prevence aterosklerózy má tak jeho inhibice minimálně stejný význam, jako snižování hladiny LDL cholesterolu.

Pomoc z přírody

Klasická medicína disponuje řadou léků schopných snižovat hladinu cholesterolu (zejména jde o léky z kategorie statinů), jejich nevýhodou je však množství negativních vedlejších účinků. Zvláště v situaci, kdy výše hladiny cholesterolu ještě nedosahuje závratných hodnot, proto může být výhodnější pokusit se ji snížit přírodní cestou.

Základem by vždy měla být úprava životosprávy: zdravá strava s nízkým podílem cukrů s vysokým glykemickým indexem a živočišných tuků, pravidelná pohybová aktivita, dostatek kvalitního spánku (riziko kardiovaskulárních chorob například zvyšuje tzv. spánková apnoe – viz zde », regulace stresu a udržování optimální tělesné hmotnosti. Často opomíjeným faktorem je i podpora rovnováhy střevního mikrobiomu.

Užitečným pomocníkem pak mohou být i některé doplňky stravy:

Červená rýže

Červená kvasnicová rýže je tradiční fermentovaná potravina, která je hojně konzumovaná v zemích východní Asie, zejména v Číně, Japonsku a Koreji. Vzniká fermentací rýže pomocí speciálního druhu houby jménem Monascus purpureus. Obsahuje spoustu unikátních látek s pozitivním vlivem na organismus, z pohledu působení na hladinu cholesterolu jsou ale významné především monakoliny, zejména pak monakolin K. Ten má dokonce stejnou strukturu jako lék ze skupiny statinů – lovastatin, vzhledem k synergickému působení ostatních látek v červené kvasnicové rýži jej ale stačí užívat méně, a výrazně nižší jsou tak i jeho negativní vedlejší účinky.

Monakolin K působí na epigenetické bázi – je schopen potlačit tvorbu enzymu HMG-CoA reduktázy nezbytného pro proces tvorby cholesterolu a aktivuje také procesy, které vedou k vychytávání LDL cholesterolu z krevního oběhu a jeho následné degradaci. Snížení cholesterolu navíc podporují i některé z pigmentů obsažených v červené rýži, které v játrech potlačují syntézu cholesterolu a mastných kyselin a jejich užívání vede nejen ke snížení hladiny LDL cholesterolu, ale i triglyceridů v krvi.

Více zde »

Artyčok

Další velmi efektivní přírodní prostředek ke snížení hladiny cholesterolu je artyčok. Užívání extraktu z této středomořské zeleniny například vedlo v rámci jedné ze studií k poklesu hladiny celkového o 18,6 % a LDL cholesterolu dokonce o 29 %! Navíc má schopnost zmírňovat oxidativní stres v oblasti endotelu, potlačuje tvorbu enzymu HMG-Coa reduktázy, která je nezbytná pro syntézu cholesterolu, a zapojuje se i do metabolismu hormonu angiotenzinu. Pozitivně ovlivňuje také krevní tlak.

Více zde »

EGCG

Epigalokatechin galát obsažený hojně zejména v zeleném čaji představuje velmi efektivní přírodní prostředek na regulaci hladiny cholesterolu v krvi. Snižuje vstřebávání cholesterolu z trávicího traktu, zvyšuje produkci žlučových kyselin, které jsou nutné pro jeho odbourávání, ovlivňuje aktivitu scavengerových receptorů, brání akumulaci cholesterolu v játrech a potlačuje produkci enzymů nezbytných pro tvorbu cholesterolu, včetně HGM-CoA reduktázy.

Více zde »

Hydroxytyrosol

Polyfenol z oliv dokáže účinně snižovat hladinu celkového i LDL cholesterolu a triglyceridů, a zároveň zvyšovat hladinu HDL cholesterolu. Má také výrazné antioxidační účinky, a to i v oblasti cévního endotelu, a podporuje produkci vnitřních antioxidačních enzymů, například superoxid dismutázy (SOD). Zároveň působí silně protizánětlivě, kdy ovlivňuje i zánětlivé markery přímo na úrovni mitochondrií. Olivové polyfenoly zlepšují i funkci endotelu a pomáhají snížit krevní tlak.  

Výhodou hydroxytyrosolu je skvělá biologická dostupnost i rychlost jeho působení – ke snížení hladiny oxidovaného LDL cholesterolu došlo v rámci jedné ze studií již hodinu po konzumaci první dávky! Navíc pozitivně ovlivňuje i krevní tlak.

Více zde »

Resveratrol

Také barvivo získávané například ze slupek hroznového vína pomáhá snížit hladinu celkového i LDL cholesterolu a triglyceridů, a naopak zvýšit hladinu HDL cholesterolu. Jde také o velice efektivní prostředek, jak v počátcích vzniku aterosklerózy zamezit jejímu dalšímu rozvoji.

Resveratrol působí hned několika cestami: Jde o silný antioxidant s protizánětlivým působením a zároveň o jeden z nejúčinnějších přírodních prostředků na podporu produkce sirtuinů. Podporuje také produkci AMPK.

Více zde »

Astaxantin

Barvivo, které je obsaženo v mase lososů, humrů a krevet a také některých mořských řasách, snižuje hladinu celkového i LDL cholesterolu a také množství cirkulujících lipidových částic.

I on přitom kombinuje několik různých mechanismů: zlepšuje například vychytávání cholesterolu játry, potlačuje produkci HMG-CoA reduktázy a tím i syntézu cholesterolu, ovlivňuje hladinu bílkovin SREBP, které se podílejí na rovnováze tvorby a vylučování cholesterolu, a prostřednictvím ovlivnění vylučování pankreatické lipázy potlačuje vstřebávání tuků z trávicí soustavy.

Více zde »

Ženšen pětilistý

I tato bylina dokáže velmi účinně snižovat hladinu cholesterolu. Navíc je efektivní i při snižování krevního tlaku – v tomto směru se ukázala podobně efektivní jako lék Indapamid.

Další živiny a byliny s pozitivním vlivem na hladinu cholesterolu:

Kurkumin »

OPC »

Butyrát »

Maralí kořen »

Chmel otáčivý »

Ginkgo biloba »

Ostropestřec mariánský »

0:00 / 0:00
Stárnutí je volba

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  1. Steve Meaney. Epigenetic regulation of cholesterol homeostasis. Front Genet. 2014; 5: 311.
  2. Hanqi Liu a kol. Global Trends of Lipid Metabolism Research in Epigenetics Field: A Bibliometric Analysis from 2012–2021. Int J Environ Res Public Health. 2023 Feb; 20(3): 2382.
  3. https://www.wikiskripta.eu/w/Ateroskler%C3%B3za
  4. Michal Vrablík. Ateroskleróza: od etiologie po možnosti ovlivnění. Vnitřní lékařství. k 2015; 61(11): 925–931. https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2015/11/02.pdf
  5. https://www.prolekare.cz/tema/kardiovaskularni-rizika/detail/neni-statin-jako-statin-aneb-prakticky-prehled-rozdilu-jednotlivych-molekul-112435
  6. Gong Chen, Wanbo Chen, Jinhong Xu, Guodong Ma, Xinge Hu, Guoxun Chen. The current trend and challenges of developing red yeast rice-based food supplements for hypercholesterolemia. Journal of Future Foods. Volume 3, Issue 4, December 2023, Pages 312-329. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2772566923000216
  7. https://www.mayoclinic.org/drugs-supplements-red-yeast-rice/art-20363074
  8. Amirhossein SahebkarMatteo PirroMaciej Banach Dimitri P Mikhailidis,  Stephen L AtkinArrigo F G Cicero. Lipid-lowering activity of artichoke extracts: A systematic review and meta-analysis. Crit Rev Food Sci Nutr. 2018;58(15):2549-2556.
  9. Danuta Zapolska-Downar, Andrzej Zapolski-Downar, Marek Naruszewicz, Aldona Siennicka, Barbara Krasnodębska, Blanka Kołodziej. Protective properties of artichoke (Cynara scolymus) against oxidative stress induced in cultured endothelial cells and monocytes. Life Sciences
  10. Volume 71, Issue 24, 1 November 2002, Pages 2897-2908
  11. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/95615/150040388.pdf?sequence=1&isAllowed=y
  12. Ana Sánchez-Taínta, Ramón Estruch, Mónica Bulló, Dolores Corella, Enrique Gómez-Gracia, Miquel Fiol, Jaime Algorta, María-Isabel Covas, José Lapetra, Itziar Zazpe, Valentina Ruiz-Gutiérrez, Emilio Ros, Miguel A Martínez-González. Adherence to a Mediterranean-type diet and reduced prevalence of clustered cardiovascular risk factors in a cohort of 3204 high-risk patients. European journal of cardiovascular prevention and rehabilitation, Volume 15, Issue 5, 1 October 2008, Pages 589–593.
  13. Cecilia BenderIlaria Candi, and Eva Rogel. Efficacy of Hydroxytyrosol-Rich Food Supplements on Reducing Lipid Oxidation in Humans. Int J Mol Sci. 2023 Mar; 24(6): 5521.
  14. Stefania BulottaMarilena CelanoSaverio Massimo LeporeTiziana MontalciniArturo Pujia &  Diego Russo. Beneficial effects of the olive oil phenolic components oleuropein and hydroxytyrosol: focus on protection against cardiovascular and metabolic diseases. Journal of Translational Medicine volume 12, Article number: 219 (2014)
  15. Kamal Patel. Artichoke Extract. Examine. September 28, 2022. https://examine.com/supplements/artichoke-extract/research/
  16. Artichoke. Medically reviewed by Drugs.com. Last updated on Dec 22, 2022. https://www.drugs.com/npp/artichoke.html
  17. Englisch W, Beckers C, Unkauf M, Ruepp M, Zinserling VEfficacy of Artichoke dry extract in patients with hyperlipoproteinemia. Arzneimittelforschung.(2000 Mar)
  18. Xinyi CaoWang LiaoHui XiaShaokang Wang, and Guiju Sun. The Effect of Resveratrol on Blood Lipid Profile: A Dose-Response Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Nutrients. 2022 Sep; 14(18): 3755.
  19. Alessandro Medoro, Mariano Intrieri, Daniela Passarella, Donald Craig Willcox, Sergio Davinelli, Giovanni Scapagnini. Astaxanthin as a metabolic regulator of glucose and lipid homeostasis. Journal of Functional Foods. Volume 112, January 2024, 105937
  20. Lu, GH. et al. Comparative study on anti-hypertensive effect of Gypenosides, Ginseng and Indapamide in patients with essential hypertension. Guizhou Medical Journal 1996; 20:1.

Newsletter

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK A MĚJTE VŽDY ČERSTVÉ INFORMACE

Nejčtenější články

Zelený čaj: naděje pro nemocné rakovinou?
Dopřejte tělu světlo i tmu – obojí rozhoduje o zdraví a dlouhověkosti
Maralí kořen
Jaro plné energie – naučte se naslouchat své únavě
Mateří kašička

Související příspěvky

epivyziva-cz-proc-se-vleces-bleda-tvari-13052024

Proč se vlečeš, bledá tváři?

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-nejsem-hysterka-mam-fibromyalgii-18042024

Nejsem hysterka, mám fibromyalgii!

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-jaro-plne-energie-naucte-se-naslouchat-sve-unave-11032024

Jaro plné energie – naučte se naslouchat své únavě

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-polycysticke-vajecniky-jak-si-pomoci-prirodni-cestou-11032024

Polycystické vaječníky: Jak si pomoci přírodní cestou?

epivyziva.cz/