Endometrióza: Lze dát sbohem bolesti?

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
Endometrióza: Lze dát sbohem bolesti?

„Slečinka, která se hroutí bolestí při každé menstruaci“ – tak často okolí vnímá ženy, které trpí endometriózou. A přitom bolesti, které pravidelně zažívají, mohou být opravdu extrémní. A vlastně ani tyto ženy často samy ani netuší, co za jejich trápením stojí. Pojďme se podívat, jak endometrióza vzniká, a jak při ní mohou pomoci přírodní prostředky.

Když se u ženy blíží ovulace, děloha se vlivem působení hormonů začne připravovat na možné oplodnění vajíčka. Děložní sliznice začne narůstat, aby pro něj vytvořila bezpečný „pelíšek“ do kterého se může zahnízdit a začít v něm svou cestu od jediné oplodněné buňky k živému člověku. A když k oplodnění nedojde, buňky sliznice začnou odumírat, odlupovat se, aby nakonec při menstruaci odešly z těla pryč.

Velký problém ale nastává, pokud žena trpí endometriózou. Při této nemoci se totiž děložní sliznice nenachází pouze uvnitř dělohy, ale vytváří ložiska i mimo ni, obvykle na různých místech podbřišku a břišní dutiny. A když hormonální změny dají tělu pokyn, že je čas menstruace, začne tato sliznice reagovat úplně stejně, jako by byla v děloze – tedy začne odumírat a odlupovat se. Jenže nemá kam odcházet, a tak zůstává uvnitř těla, kde dráždí okolní tkáně. Důsledkem je zánět a bolest.

Mohou za to hormony?

Endometrióza je pravděpodobně nejčastějším gynekologickým onemocněním – postihuje 10-15 % žen v plodném věku. Projevuje se zejména bolestí v podbřišku, která zesiluje v období menstruace, pocity tlaku a bolestí při pohlavním styku. Endometrióza může rovněž výrazně komplikovat snahu o početí dítěte.

Přesná příčina vzniku onemocnění není známá. Někdy se hovoří o tzv. retrográdní menstruaci, tedy že částečky děložní sliznice, které by měly při menstruaci opustit ženino tělo pochvou, se namísto toho vydají opačným směrem, a usazují se na různých místech břišní dutiny. Této teorii nahrává fakt, že nejčastěji se ložiska endometriózy vyskytují v oblasti vejcovodů, vaječníků a na zadní stěně dělohy. Ve skutečnosti se však mohou vyskytnout i na místech mnohem vzdálenějších, například ve střevech, či dokonce v plicích. Tato teorie navíc nevysvětluje, proč by se vlastně ony buňky měly dát na pochod nesprávným směrem.

Hodně pozornosti se věnuje hormonálním příčinám, protože pro endometriózu je typická vysoká hladina estrogenu, což je ženský pohlavní hormon, který mj. jiné podporuje proliferaci (buněčné dělení) děložní sliznice, a naopak rezistence vůči progesteronu. Na vzniku nemoci se nepochybně podílejí také imunologické faktory, které umožňují uchycení děložní sliznice na místech, kam nepatří.

Když geny mlčí

V posledních letech je ale věnována stále větší pozornost příčinám epigenetickým, tedy faktorům, které ovlivňují aktivitu jednotlivých genů v naší DNA. Zjednodušeně řečeno to znamená, že geny, které by měly pracovat, jsou vypnuté, a naopak se zapínají ty, jejichž aktivita by měla být v daný čas minimální.

Řada studií totiž prokázala, že při endometrióze je aktivita celé řady genů výrazně pozměněna. Ukazuje se například, že ženy s endometriózou mají v děložní sliznici zvýšenou metylaci promotoru genu HOXA10, což způsobuje výrazné snížení aktivity, či dokonce úplné vypnutí tohoto genu, který je mj. nezbytný pro správnou funkci dělohy. Zvýšená metylace byla rovněž prokázána na genu PR-B, což zase může být důvodem rezistence tkání vůči progesteronu. Naopak vyšší aktivita, opět způsobena změnami metylace byla prokázána u trojice genů označovaných zkratkou DNMT. Rozdíly ale byly zaznamenány i u dalších genů, přičemž příčinou byla nejen zmíněná metylace, ale i další epigenetické reakce, jako je acetylace histonů a regulace pomocí microRNA.

S epigenetickými reakcemi ale souvisejí i výše zmíněné imunitní faktory, které se na vzniku endometriózy podílejí. Jde například o zhoršenou funkci T-buněk a NK-buněk, které kvůli tomu nezvládají odstraňovat buňky děložní sliznice z břišní dutiny, a naopak o zvýšenou produkci cytokinů imunitními buňkami, což následně vede ke vzniku zánětu, proliferaci (rychlé množení buněk sliznice) a také tzv. angioneogenezi, což je tvorba nových cév umožňujících krevní zásobení rostoucích ložisek sliznice. Souvislost s imunitními procesy podporuje i fakt, že je endometrióza výrazně častější u žen trpících zánětlivými střevními onemocněními autoimunitního původu.

Riziko endometriózy navíc může zvyšovat působení typických negativních epigenetických faktorů, tedy těch, které k odlišnému průběhu epigenetických reakcí v těle přispívají – typicky jde o obezitu a působení některých toxinů ze životního prostředí (například polychlorované bifenyly či dioxiny). Významná souvislost byla potvrzena i u rovnováhy střevního mikrobiomu.

Možnosti léčby

Při endometrióze se často využívá hormonální léčba, popřípadě protizánětlivá léčba nesteroidními antirevmatiky, bohužel však mají oba přístupy řadu vedlejších účinků. U vážných případů se obvykle přistupuje k operaci – tj. k chirurgickému odstranění ložisek.

V posledních letech se stále více pozornosti věnuje moderním léčebným metodám, které často vycházejí právě z epigenetických mechanismů vzniku nemoci – například ovlivňují produkci enzymů, které jsou nezbytné pro průběh epigenetických reakcí, či produkci enzymu aromatázy, která podporuje aktivitu estrogenu.

Do popředí se ale vrací i zájem o přírodní léčbu pomocí živin a bylin, které se vyznačují zejména protizánětlivými a antiproliferativními účinky (tj. potlačujícími rychlé nekontrolované dělení buněk). Z protizánětlivých mechanismů je přitom důležité potlačovat zejména produkci tzv. nukleárního faktoru NF-kB a prozánětlivých cytokinů, což je ostatně i princip, na kterém pracují i hormonální léky na bázi progesteronu a nesteroidní antirevmatika. Pozornosti vědců ale neunikají ani látky, které ovlivňují funkci buněčných receptorů, na něž se váží pohlavní hormony.

A které přírodní látky a byliny tedy mohou ženám s endometriózou pomoci?

Kurkumin

Barvivo z kořene kurkumy se vyznačuje silnými protizánětlivými a protibolestivými účinky, přičemž proti vzniku zánětu působí kombinací hned několika faktorů (např. potlačením produkce enzymu COX-2, prozánětlivých cytokinů a transkripčního faktoru NF-kB). Navíc omezuje tvorbu nových cév, které jsou nezbytné pro zásobování endometrických ložisek krví. V pokusech na myších byla potvrzena přímo i redukce ložisek děložní sliznice po podávání kurkuminu. Jeho výhodou je minimální výskyt vedlejších účinků a možnost dlouhodobého užívání.

Šišák bajkalský

Tato bylina obsahuje dvě unikátní látky, vogonin a bajkalein, které mají nejen silný protizánětlivý a antiproliferační efekt, ale zároveň v ložiscích sliznice podporují apoptózu (tj. buněčnou smrt), a dokonce v buňkách sliznice blokují estrogenové receptory.

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny vynikají svým protizánětlivým působením. Ženy, které jich dlouhodobě konzumují vysoké množství, mají podle výzkumů o 22 % nižší riziko vzniku endometriózy.

Vitamin D3

Účinnost jeho konzumace byla zatím potvrzena pouze ve studiích na potkanech, kde vedla k redukci ložisek sliznice, vzhledem k jeho protizánětlivým a imunomodulačním účinkům však může být velmi prospěšná.

Resveratrol

Barvovo z červeného vína má protizánětlivý efekt a při endometrióze navíc pomáhá zmírnit bolesti v podbřišku a také efektivně potlačuje růst ložisek děložní sliznice. Snižuje totiž proliferaci buněk i jejich schopnost pronikat do břišní dutiny, a naopak podporuje jejich apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. Potlačuje také produkci enzymu aromatázy, která podporuje aktivitu estrogenu.

EGCG

Látka obsažená v zeleném čaji působí protizánětlivě, a navíc dokáže velmi účinně potlačovat angioneogenezi (tvorbu nových cév), čímž znemožňuje růst ložisek děložní sliznice. Potlačuje také proliferaci buněk sliznice a podporuje jejich apoptózu (buněčnou smrt).

Rozmarýn

Látky obsažené v této bylině pomáhají snížit zejména zánět a bolest. Ve studiích na myších byla rovněž prokázána jejich schopnost potlačovat proliferaci a zmenšovat velikost ložisek děložní sliznice uvnitř břišní dutiny.

Kvercetin

Polyfenol obsažený v mnoha druzích ovoce a zeleniny má výrazný protizánětlivý a antiproliferativní efekt.

Apigenin

Další z rostlinných polyfenolů působí protizánětlivě, snižuje proliferaci, a naopak podporuje apoptózu (buněčnou smrt) buněk děložní sliznice.

Genistein a dadzain

Izoflavony vyskytující se v sójových bobech se vážou na estrogenové receptory buněk sliznice, čímž znemožňují, aby se na ně vázal estrogen. Působí protizánětlivě, omezují tvorbu aromatázy, která zvyšuje aktivitu estrogenu, i proliferaci. V pokusech na myších vedlo jejich podávání ke zmenšení ložisek sliznice a studie zaměřená na japonské ženy prokázala i souvislost jejich konzumace s nižším výskytem pokročilých forem endometriózy.

Andělika čínská

Jde o bylinu, která se v tradiční medicíně využívá k léčbě bolestivé menstruace, a účinná je i při endometrióze, zejména díky svému protizánětlivému a antiproliferativnímu působení.

Úpravy životního stylu

Životní styl patří mezi hlavní epigenetické faktory, a z tohoto důvodu jsou jeho úpravy důležité i při endometrióze. Velmi důležité je zejména složení stravy:

  • Ženám s endometriózou je často doporučována bezlepková strava, jejíž účinnost potvrdila i jedna z vědeckých studií – 75 % procent zúčastněných žen v ní po roce na bezlepkové stravě uvedlo výrazný ústup bolestí.
  • Pozitivní vliv může mít i snížení konzumace červeného masa.
  • Důležité je naopak přidání ovoce a zeleniny – potvrzený je zejména výrazný příznivý vliv košťálové zeleniny a citrusových plodů.
  • Důležitá je i vysoká konzumace vlákniny, což kromě zeleniny zajistí i celozrnné obiloviny a luštěniny.
  • V některých případech může pomoci i omezení konzumace mléčných výrobků.

Samozřejmostí by mělo být vyhýbání se škodlivin z životního prostředí, zejména pak těch, které působí jako hormonální disruptory.

Související příspěvky

epivyziva-jak-zmirnit-lupenku-pomuze-zmena-jidelnicku-i-doplnky-stravy-14092021

Jak zmírnit lupénku? Pomůže změna jídelníčku i doplňky stravy

epivyziva.cz/
epivyziva-enzym-ampk-klic-k-hubnuti-a-sportovni-vykonnosti-01092021

Enzym AMPK: klíč k hubnutí a sportovní výkonnosti

epivyziva.cz/
epivyziva-jak-snizit-krevni-tlak-pomuze-chuze-vlaknina-i-prerusovany-pust-09082021

Jak snížit krevní tlak? Pomůže chůze, vláknina i přerušovaný půst

epivyziva.cz/
epivyziva-cukrove-trapeni-7-kroku-jak-dostat-diabetes-2-typu-pod-kontrolu-09082021

Cukrové trápení: 7 kroků, jak dostat diabetes 2. typu pod kontrolu

epivyziva.cz/