5 cest k fungující imunitě: Jak vám pomůže epigenetika?

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
5 cest k fungující imunitě: Jak vám pomůže epigenetika?

Nejen ovoce dozrálo letos předčasně – o něco dříve na nás začaly ve velkém útočit i viry. Jak jim co nejlépe odolávat? Především posílením naší přirozené obranyschopnosti. Pojďme se podívat, jak nám v tom pomohou poznatky epigenetiky.

Imunita rozhodně není neměnný systém. Spíš připomíná velký orchestr, kde má sice každý nástroj svůj part, zároveň je tu ale i prostor pro improvizaci, takže výsledek může být nakonec mnohem lepší, než skladatel zamýšlel. Zároveň tu ale platí, že jediný falešný tón může zničit dojem z celé skladby.

Imunita má totiž dvě složky – vrozenou, která nám umožňuje reagovat na podněty, jež se příliš nemění (například na cizorodé nukleové kyseliny a tukové látky nebo na toxiny), a adaptivní. Díky té druhé se naše imunitní buňky dokáží učit a reagovat na měnící se podmínky. Schopnost jejich přizpůsobení je přitom neuvěřitelná – umějí například nejen podle potřeby přeskupovat své receptory pro jednotlivé antigeny, ale některé typy se dokonce dokáží přeměnit v jiné (například B-buňky na T-buňky).

Do celého procesu je zapojeno obrovské spektrum genů, které řídí vznik, vývoj a diferenciaci širokého spektra imunitních buněk i protilátek. Čím je ale jakýkoliv systém složitější, tím je vyšší riziko jeho narušení. Velkou roli v tom hrají tzv. epigenetické reakce, které dokáží výrazně ovlivňovat aktivitu jednotlivých genů, a některé z nich dokonce zcela vyřadit z činnosti.

V hlavní roli geny

Výzkumy například potvrdily, že vysoká míra metylace genů dokáže prakticky zcela vyřadit z činnosti T-buňky. Ty pak nejsou schopné detekovat a ničit nejen viry a další patogeny, ale neporadí si ani s nádorovými buňkami. Pro vznik a zrání B-buněk je zase rozhodující gen BWRD1, který ovlivňuje tvorbu tzv. transkripčních faktorů coby látek, které zahajují čtení genů. Tvorba B-buněk i T-buněk je navíc ovlivňována i další epigenetickou reakcí jménem acetylace histonů. Aktivace B-buněk je pak rovněž snížena vlivem zvýšené metylace genů.

Účinnost imunitního systému je navíc do značné míry dána i efektivitou tvorby tzv. protilátek, které mu pomohou bojovat prakticky s jakoukoliv infekcí. Každá z protilátek je přitom vytvořena pomocí několika genů. Z poměrně nevelkého počtu genů je přitom tělo různými kombinacemi schopno vytvořit milióny různých protilátek. Pokud jsou tyto geny nadměrně metylovány, snižuje to jejich aktivitu, klesá celková tvorba protilátek i jejich variabilita, a tím je omezena i funkčnost imunitního systému.

Efektivitu imunity navíc mohou výrazně ovlivňovat i zánětlivé procesy, které probíhají v našem těle, a výrazně tím imunitní systém vyčerpávají. Míru zánětů v těle přitom do značné míry rovněž ovlivňují epigenetické reakce, které mění aktivitu genů, podle nichž jsou například vytvářeny zánětlivé enzymy či transkripční faktory.

Co můžeme ovlivnit?

Naštěstí platí, že průběh epigenetických reakcí v našem těle můžeme do značné míry ovlivnit i my sami. Co bychom tedy měli dělat, abychom fungování naší imunity prostřednictvím epigenetiky podpořili?

1. Více spát

Množství našeho nočního odpočinku přímo ovlivňuje míru metylace genů, a tím i například tvorbu imunitních T-buněk. Důležité přitom není jen to, jak dlouho spíme, rozhodující je i kvalita našeho spánku. Lidé, kteří například trpí spánkovou apnoí, mají mnohem vyšší míru metylace genů, což oslabuje jejich imunitu. K ovlivnění míry metylace přitom stačí i jediná noc beze spánku.

2. Omezit stres

Stres je jedním z faktorů, které výrazně ovlivňují míru metylace genů i další epigenetické reakce, a tím zhoršují činnost naší imunity. Dobře je to zdokumentováno zejména u osob trpících tzv. posttraumatickým stresovým syndromem, který se často vyskytuje například u válečných veteránů či lidí, jež přežili různé katastrofy. U nich byla zjištěna jak vyšší míra metylace, tak i vyšší výskyt poruch imunity.

Imunitu dětí navíc může epigenetickou cestou výrazně ovlivnit i stres a další negativní emoce, které jejich matka prožívala v průběhu těhotenství.

3. Více se hýbat

Pravidelná pohybová aktivita, zvláště ta aerobního charakteru (chůze, běh, kolo, plavání…) pozitivně ovlivňuje míru metylace genů i acetylace histonů, a tím snižuje riziko řady nemocí, včetně poruch imunity. Má vliv na tvorbu a zrání řady imunitních buněk (zejména monocytů, z nichž se vytvářejí makrofágy, a granulocytů). Pohyb navíc snižuje celkovou míru zánětlivých procesů v těle.

4. Nekouřit

Kouření zásadním způsobem ovlivňuje celkovou míru metylace genů, a tím negativně působí na tvorbu širokého spektra imunitních buněk.

5. Lépe jíst

Tvorba a vývoj imunitních buněk je velice energeticky náročný proces, který pro svůj zdárný průběh potřebuje dostatečný příjem energie i jednotlivých stavebních kamenů (zejména dostatek esenciálních aminokyselin). V západním světě je však nedostatečná výživa spíše výjimečným stavem, naopak převažuje přejídání. Výzkumy přitom jednoznačně ukazují na souvislost mezi nezdravým stravováním a funkcí našeho imunitního systému.

Jídelníček s vysokým obsahem kalorií, tuků, cukrů a minimem vlákniny (což je typické zejména pro fastfoodovou stravu) například způsobuje v těle epigenetické změny, které mají za následek silnou zánětlivou reakci. Ta pak vede k nárůstu počtu imunitních buněk. To ovšem neznamená, že by pak imunitní systém pracoval lépe – naopak to vede ke zvýšení jeho agresivity a nadměrnému vyčerpání.

Užitečné doplňky stravy

Naopak zdravá strava má na fungování imunity jednoznačně pozitivní vliv, a zvláště to platí pro některé živiny a byliny, které mají přímý epigenetický efekt. Pokud je užíváme jako doplňky stravy, můžeme tím fungování naší imunity výrazně podpořit.

Vitamin D3
Tento vitamin uvádíme na prvním místě z jednoduchého důvodu – jeho výrazným nedostatkem trpí podle odhadů až 70 % evropské populace. A protože jde o živinu s výrazným epigenetickým účinkem, jsou negativní důsledky tohoto faktu značné a výrazně trpí i naše imunita.

Vitamin D3 totiž přímo ovlivňuje aktivitu řady buněk imunitního systému – makrofágů, T-buněk či dendritických buněk. Zajímavé přitom je, že může jejich funkci jak zvyšovat, tak i potlačovat, čímž může bránit vzniku a rozvoji autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza či zánětlivá onemocnění střev.

Vitamin D3 by proto měl doplňovat téměř každý z nás – alespoň v zimním období, kdy je naše pokožka málo vystavena působení UV záření, jehož působením vitamin D3 v pokožce vzniká.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny
Omega-3 zlepšují přenos signálů mezi imunitními buňkami a zlepšují tak jejich schopnost ničit patogeny. Zlepšují také funkci lysozomů, což jsou organely důležité pro buněčnou obranu a buněčnou imunitu. Důležité je i jejich protizánětlivé působení. Nezbytná je tato živina zejména v seniorském věku, kdy přímo ovlivňuje schopnost imunitních buněk ničit patogeny, a také po celé dětství.

Astaxantin
Toto barvivo z rodiny karotenoidů, které se vyskytuje například v mase lososa či krevet, zvyšuje aktivitu a schopnost rychlého množení širokého spektra imunitních buněk (B-buněk, T-buněk a dalších) i tvorbu protilátek. To s sebou přináší nejen zvýšenou odolnost vůči virovým a bakteriálním onemocněním, ale například i vůči nádorovému bujení.

Granátové jablko
Rovněž extrakt z tohoto ovoce účinně podporuje tvorbu a diferenciaci řady imunitních buněk.

Kvercetin
Polyfenol obsažený v řadě druhů ovoce, zeleniny a dalších rostlinných potravin je velice účinným imunostimulantem a antioxidantem. Velice důležité je přitom jeho silné protizánětlivé působení. Účinně také podporuje imunitu u osob vystavených extrémní fyzické zátěži.

Související příspěvky

epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-2-cesta-ke-stihlosti-18102021-fb

Záhady střevního mikrobiomu 2: Cesta ke štíhlosti

epivyziva.cz/
epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-ovlivnuji-bakterie-inteligenci-29092021

Záhady střevního mikrobiomu: Ovlivňují bakterie inteligenci?

epivyziva.cz/
epivyziva-jak-zmirnit-lupenku-pomuze-zmena-jidelnicku-i-doplnky-stravy-14092021

Jak zmírnit lupénku? Pomůže změna jídelníčku i doplňky stravy

epivyziva.cz/
epivyziva-enzym-ampk-klic-k-hubnuti-a-sportovni-vykonnosti-01092021

Enzym AMPK: klíč k hubnutí a sportovní výkonnosti

epivyziva.cz/