Chraňte svou DNA. Nekuřte!

Kouření způsobuje tzv. epigenetické změny v naší DNA a tím mění aktivitu řady důležitých genů. Důsledkem je nejen zvýšené riziko řady vážných nemocí, ale v případě kouření nastávajících matek i zhoršení imunity či intelektu jejich dětí.

Proč vlastně kouření zvyšuje riziko rakoviny plic? Důvodem není jen zanášení tohoto orgánu zplodinami, ale i fakt, že kouření epigenetickou cestou vypíná geny, které chrání buňky plicní tkáně proti mutacím.

Když vědci vystavili buňky plicní tkáně působení koncentrovaného cigaretového kouře tak, aby to odpovídalo jedné až dvou krabičkám cigaret denně, zjistili po 15 měsících výrazně zvýšené množství enzymu EZH2, který tlumí přepis genů. Na to navazovala zvýšená metylace genů, což je epigenetická reakce, jež dokáže geny zcela vypnout.

Cigarety narušují až 7 000 genů

Právě metylace genů je přitom epigenetickou reakcí, kterou kouření ovlivňuje nejvíce. Když mezinárodní tým vědců provedl srovnání celkem 16 000 osob, zjistil u těch, kteří kouří nebo v minulosti kouřili, výrazně odlišné vzorce metylace genů. U některých byly tyto epigenetické značky patrné dokonce i 30 let poté, co s kouřením přestali.

Kouření přitom ovlivnilo aktivitu okolo 7 000 genů v naší DNA, přičemž šlo například o geny, které souvisejí s různým typem nádorových onemocnění, s kardiovaskulárními chorobami, náchylností k zánětlivým procesům či dokonce s artritidou.

Opomenout nemůžeme ani fakt, že změny související s kouřením úzce ovlivňují i tzv. epigenetický věk, který je upřesněním dříve používaného pojmu „biologický věk“. S postupujícími roky totiž přibývá epigenetických změn v naší DNA (zvláště pak v oblasti metylace genů), které pak vyjadřují skutečný stav našeho organismu. Rychlost těchto změn však můžeme výrazně ovlivnit svým životním stylem. Kouření přitom patří mezi faktory, které epigenetické stárnutí urychlují a s ním i stárnutí všech buněk v organismu. S tím souvisí i zvýšený výskyt chronických nemocí, stejně jako negativní kosmetický efekt (kuřačky mají více vrásek a celkově horší kvalitu pleti než stejně staré nekuřačky).

Ovlivní erekci, plodnost i zdraví potomků

U mužů je kouření také spojeno s poruchami erekce, ale i se sníženou kvalitou spermií, což je rovněž dáno změnou metylačních vzorců DNA. Kuřáci tak mají zhoršenou šanci na početí potomka a jejich zlozvyk dokonce zvyšuje riziko potratů či poškození plodu. Negativní vliv na plodnost se projevuje i u žen.

Nejhorší dopady má ovšem kouření v těhotenství, které poškozuje nenarozené dítě hned dvěma cestami – zaprvé zhoršeným okysličováním tkání a za druhé právě zvýšenou intenzitou negativních epigenetických reakcí. Když vědci sledovali DNA u novorozenců téměř sedmi tisícovek kuřaček, zjistili u nich podobné změny DNA jako u dospělých kuřáků. Odlišnosti ve srovnání s dětmi nekuřaček autoři výzkumu nalezli u celkem 6 073 genů.

Tyto geny souvisí například s vývojem nervové soustavy a plic, což vysvětluje, proč děti kuřaček častěji trpí poruchami učení a chování či astmatem. Epigenetické změny jsou také důvodem, proč tyto děti častěji postiženy rozštěpem rtu a patra.

Cesta k nápravě

Nejdůležitější změnou v oblasti ochrany zdraví a zpomalení stárnutí je pochopitelně přestat kouřit. Tím ale práce na nápravě škod nekončí, protože léta holdování cigaretám zanechala na DNA řadu epigenetických změn, zejména v oblasti zvýšené metylace.

Naštěstí ale platí, že epigenetické změny jsou vratné, a proto je třeba udělat co nejvíce změn v životním stylu, které mají pro změnu pozitivní epigenetický vliv. Sem patří zejména zdravá strava, pravidelný ohyb, vyhýbání se škodlivinám v životním prostředí a stresu.

Účinným pomocníkem pak mohou být doplňky stravy obsahující vysoké koncentrace živin či bylin s epigenetickými účinky. Zaměřit bychom se měli zejména na ty, které ovlivňují co nejširší spektrum epigenetických reakcí – například EGCG, kurkumin nebo granátové jablko – nebo na ty, které efektivně působí na metylaci genů – sem patří třeba omega-3 nenasycené mastné kyseliny a resveratrol.