Alzheimerova choroba: Naděje na zlepšení existuje

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
Alzheimerova choroba: Naděje na zlepšení existuje

A který ty vlastně jsi?“ Slyšet tuto větu od některého ze svých rodičů je jedna z nejsmutnějších věcí na světě. Člověk, který vás celý život miloval a opatroval, vás najednou nepoznává. Viník je jasný: Alzheimerova choroba. Nové poznatky ze světa epigenetiky naštěstí dávají v oblasti boje s touto nemocí velkou naději.

AN je v západní společnosti nejčastější příčinou demence. Ve věkové kategorii na 65 let postihuje 17 % populace, ve skupině nad 85 let je to už ale 50 %. Riziko se tak zdvojnásobuje zhruba každých pět let, takže největším epigenetickým rizikem je zjevně právě stárnutí. Dalšími rizikovými faktory vzniku AN jsou také nemoci či druhy chování, které samy vesměs mají epigenetické pozadí – například cukrovka, obezita, deprese, nedostatek pohybu či kouření.

Navenek se AN projevuje výrazným úbytkem paměti a duševních schopností, na úrovni mozku pak tvorbou dvou typů tzv. proteinových agregátů, které poškozují nervové buňky a narušují jejich funkci. Tím prvním jsou tzv. amyloidní plaky, které jsou tvořené bílkovinou jménem amyloid-beta, tím druhým pak neurofibrilární klubka čili spirálovitá vlákna tvořená několika proteiny.

Epigenetika a Alzheimerova choroba

Mohou za vznik Alzheimerovy nemoci (AN) geny? Ano i ne. Přímých genetických souvislostí bylo nalezeno jen málo, zato však byla potvrzena celá řada těch, které nazýváme epigenetické. Jde o chemické reakce, které ovlivňují aktivitu celé řady našich genů, a tím mohou podpořit i vznik AN.

Epigenetické změny probíhají v naší DNA prakticky neustále, zejména vlivem našeho životního stylu a prostředí, které nás obklopuje. Časem mohou některé naše geny zcela vypnout, takže je to stejné, jako by v DNA vůbec nebyly, jiné naopak znovu zapnout, aktivovat. Některé z epigenetických změn jsou pozitivní, například nám umožňují se adaptovat na různé okolnosti našeho života, velká část ale negativní.

Negativních epigenetických změn v DNA obecně přibývá s věkem. Rychlost jejich přibývání sice můžeme do značné míry ovlivnit tím, že budeme zdravě jíst, pravidelně se hýbat, vyhýbat se škodlivinám z životního prostředí a třeba i užívat doplňky stravy s epigenetickými účinky, zcela však tento proces zastavit neumíme. To je také důvod, proč nás s rostoucím věkem trápí čím dál tím více nemocí. Zvláště ty, které nazýváme civilizační (kardiovaskulární choroby, rakovina, cukrovka, ale i artróza), totiž mají do značné míry epigenetický podklad. A platí to i pro Alzheimerovu nemoc.

Většina studií zaměřená na osoby trpící AN u nich prokázala zvýšenou míru dvou epigenetických reakcí: metylace genů a deacetylace histonů. Obě přitom vypínají geny (popřípadě snižují jejich aktivitu), a tím výrazně snižují plasticitu naší genetické informace. Potvrzeny byly i mutace některých enzymů, které se epigenetických procesů účastní. Důsledkem jsou pak neurodegenerativní procesy vedoucí ke vzniku AN.

Nervový systém je totiž velice složitý a specializovaný. Miliony buněk jsou v něm uspořádány v různých strukturách s charakteristickými epigenetickými profily, které jsou úzce spojeny s různými funkcemi. Fungování mozku a nervové soustavy tedy není řízeno pouze geneticky, ale klíčovou roli zde hrají i epigenetické profily ovlivňující čtení jednotlivých genů. Proto je právě nervová soustava velice citlivá na veškeré epigeneticky působící jevy.

Nutno říci, že výzkumy epigenetického pozadí AN jsou teprve v počátcích a část z nich zatím proběhla pouze na zvířecích a tkáňových modelech, jejich výsledky jsou však velice nadějné.

A co všechno je tedy v oblasti prevence a léčby Alzheimerovny choroby můžeme pro sebe a své blízké udělat?

Životní prostředí

Řada výzkumů naznačuje, že riziko vzniku AN může výrazně zvýšit působení některých toxinů z životního prostředí. Platí to například pro olovo, které se usazuje v mozkové kůře a hipokampu (tj. v částech zodpovědných za intelekt a paměť), poškozuje tam mozkové buňky a mění epigenetické profily (zejména metylaci DNA). Riziko AN ve vyšším věku dokonce může zvýšit i expozice olova už v dětském věku.

Dalšími škodlivými těžkými kovy jsou arzen, hliník a kadmium. Na riziku AN se ovšem prokazatelně podílejí i exhalace z dopravy, zejména pak oxidy dusíku a jemné prachové částice (https://www.epivyziva.cz/skodliviny-z-dopravy-zvysuji-riziko-alzheimerovy-choroby).

Výživa

Výživa patří mezi nejvýraznější epigenetické faktory, takže pravděpodobně hraje nemalou roli i při vzniku Alzheimerovy choroby. Poměrně zásadní vliv zde má nadměrný obsah sacharidů ve stravě, který vede ke vzniku tzv. inzulinové rezistence. Jde o stav, který je typický hlavně pro cukrovku II. typu – slinivka při něm produkuje dostatek inzulinu, ale tkáně vůči němu ztrácejí citlivost, a důsledkem je zvýšená hladina glukózy v krvi. Ta pak epigenetickou cestou zvyšuje průběh zánětlivých procesů v těle a negativně ovlivňuje riziko řady chorob – kromě cukrovky také obezity, srdečně cévních nemocí a rovněž i AN.

Když totiž stoupá hladina cukru v krvi, zvyšuje se i jeho přísun do mozku. To samé ovšem neplatí pro přísun inzulinu do mozkové tkáně, toho se tam naopak při inzulinové rezistenci dostane méně. Mozkové buňky tak nemohou glukózu, která se k nim dostává, využít, naopak trpí nedostatkem výživy a dochází k jejich poškozování. Nejcitlivější jsou přitom buňky hipokampu, což je část mozku zodpovědná za paměť.

Snížení obsahu sacharidů ve stravě (zvláště pak těch s vysokým glykemickým indexem) by tak mělo být v prevenci i léčbě AN prvním krokem. Pozitivně působí i omezení celkového kalorického příjmu, stejně jako snížení konzumace alkoholu, která obecně způsobuje řadu negativních epigenetických změn.

Naopak mnohé rostlinné i živočišné potraviny obsahují řadu složek, s epigenetickým působením, které mají pozitivní epigenetické působení a riziko AN díky tomu snižují. Z výzkumů je možné zmínit například ten, který zkoumal účinky stravovacího systému jménem MIND Diet (tj. dieta pro mysl) – ten spočívá v omezení kalorického příjmu a časté konzumaci celkem 15 složek stravy, například zeleniny (zvláště té se zelenými listy), ryb, drůbeže, olivového oleje, červeného vína, ořechů, luštěnin a bobulového ovoce. Takzvané MIND skóre (tedy poměr, kterým strava zkoumané osoby odpovídá zásadám stravovacího systému) přitom přímo souviselo s rizikem AN.

Pohyb

Pravidelná pohybová aktivita, zejména ta vytrvalostního charakteru (chůze, plavání, cyklistika, běh…) je obecně velice účinnou prevencí úbytku kognitivních schopností ve vyšším věku – duševní schopnosti sportujících seniorů jsou oproti vrstevníkům výrazně lepší. Zároveň je ale i velmi účinnou prevencí AN. Jednak má přímé epigenetické účinky (ovlivňuje zejména metylační vzorce DNA) a jednak má pozitivní vliv na metabolismus glukózy (zejména v oblasti hipokampu), jehož poruchy hrají při rozvoji AN roli.

Příznivý vliv pohybu byl v rámci studií patrný u osob, které se vytrvalostní aktivitě věnovali minimálně 68 minut týdně. Intenzita přitom nemusí být nijak zvlášť vysoká – pro běžného člověka (tedy nikoliv například toho, který se sportu i ve veteránském věku věnuje závodně) bohatě stačí zátěž na úrovni svižné chůze. Přínos intenzivnějších aktivit je vyšší jen zcela minimálně.

Doplňky stravy

Jak už jsme řekli, řada potravin obsahuje epigeneticky působící složky, které mohou být velmi užitečné v prevenci i léčbě Alzheimerovy choroby. Pokud je konzumujeme ve vysokých koncentracích, tj. formou doplňků stravy, mohou být jejich účinky v tomto směru opravdu výrazné.

Vitaminy skupiny B – pomáhají regulovat v těle hladinu homocysteinu, který může být příčinou negativních epigenetických reakcí související s AN. Důležitou roli hrají zejména vitamin B12 a kyselina listová.

Vitamin D3 – také jeho dostatečný příjem prokazatelně u lidí snižuje riziko AN. Epigenetické mechanismy tohoto působení sice zatím nebyly popsány, protože jde ale o vitamin s výraznými epigenetickými účinky, je jejich existence velmi pravděpodobná.

Omega-3 – tyto nenasycené mastné kyseliny obecně snižují rychlost úbytku kognitivních schopností ve vyšším věku. Ukazuje se také, že mají výrazné epigenetické působení, které může ovlivnit vznik a průběh AN. Snižují například koncentrace několika enzymů jménem histondeacetylázy, které se podílejí na epigenetické reakci deacetylace  histonů (ta, jak už jsme uvedli, snižuje aktivitu důležitých genů a podílí se na vzniku AN). Nadějné účinky zde měla kúra v trvání šesti měsíců.

Kurkumin v kombinaci s piperinem – brání shlukování bílkovin tvořící beta-amyloidní plaky a neurofibrilární klubka a také snižuje hladinu histondeacetyláz.

Vitamin A – deficit kyseliny retinové, která je spolu s beta-karotenem a retinolem součástí komplexu vitaminu A, snižuje metylaci řady důležitých genů, které mohou souviset se vznikem AN.

Kvercetin – podporuje mechanismy zvyšující neuroplasticitu nervové soustavy.

Šišák bajkalský – jedna ze základních bylin tradiční čínské medicíny má neuroprotektivní efekt a zlepšuje paměť.

Vitamin E – jeho zvýšený příjem stravou snižuje riziko AN.

EGCG – snižuje tvorbu beta-amyloidních plaků a chrání a pomáhá obnovovat mitochondrie buněk v hipokampu a mozkové kůře.

Resveratrol – vykazuje výrazný neuroprotektivní efekt (tj. chrání nervové buňky před poškozením), stabilizuje hladinu amyloidu beta 40, zlepšuje prokrvení mozku, dlouhodobou paměť i funkci hipokampu.

Související příspěvky

epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-ovlivnuji-bakterie-inteligenci-29092021

Záhady střevního mikrobiomu: Ovlivňují bakterie inteligenci?

epivyziva.cz/
epivyziva-jak-zmirnit-lupenku-pomuze-zmena-jidelnicku-i-doplnky-stravy-14092021

Jak zmírnit lupénku? Pomůže změna jídelníčku i doplňky stravy

epivyziva.cz/
epivyziva-enzym-ampk-klic-k-hubnuti-a-sportovni-vykonnosti-01092021

Enzym AMPK: klíč k hubnutí a sportovní výkonnosti

epivyziva.cz/
epivyziva-endometrioza-lze-dat-sbohem-bolesti-09082021

Endometrióza: Lze dát sbohem bolesti?

epivyziva.cz/