Úzkost je nechtěné dědictví. Jak mohou pomoci přírodní prostředky?

Úzkost je nechtěné dědictví. Jak mohou pomoci přírodní prostředky?

Ten divný pocit na hrudi už dobře znáte. Jako by vás tam něco svíralo a znemožňovalo vám to pořádně se nadechnout. V krku máte knedlík, v hlavě vám hučí. Někdy cítíte strach, který občas přeroste až v paniku, kdy byste nejradši vyskočili z vlastních těla a utekli pryč. Často jste nervózní, podráždění, jindy ale propadáte depresi, beznaději a pocitu, že nestojíte vůbec za nic. Je vám to povědomé? Pak pravděpodobně trpíte úzkostí. Pomoci vám přitom mohou i přírodní prostředky, například šišák bajkalský, rozmarýn, kurkumin nebo omega-3.

 

Silné negativní emoce, strach a silný nebo dlouhodobý stres spouštějí v těle sérii biochemických reakcí v oblasti samotné DNA uvnitř našich buněk. Právě tyto reakce, které nazýváme epigenetickými, dokáží měnit aktivitu některých našich genů, a spolupodílet se tak na vzniku řady psychických nemocí a potíží.

Epigenetické příčiny byly jednoznačně prokázány v případě depresí (psali jsme o nich zde: Deprese? Zkuste kurkumin nebo omega-3!), ale velkou měrou se podílejí i na vzniku úzkosti.

 

Jakou roli hrají geny?

V případě úzkosti prokázaly studie na dvojčatech určitou míru dědičnosti, zatím se však nepodařilo najít gen, který by byl za vyšší náchylnost k úzkostným poruchám zodpovědný. Naopak se ale ukazuje, že při jejich vzniku hraje velkou roli epigenetika, protože část epigenetických změn v oblasti DNA je dědičná, nehledě na to, že dvojčata mívají v dětství podobný životní styl a bývají vystavena působení stejných vlivů životního prostředí.

Důležitou roli při vzniku úzkosti přitom hraje zejména stres, jehož působení spouští v těle kaskádu biochemických reakcí, které jsou schopny měnit aktivitu řady genů. Studie provedené na hlodavcích například odhalily, že stres mění fosforylaci proteinu označovaného jako MeCP2, což způsobuje změnu v aktivitě genu označovaného jako avp. Důsledkem je změna nálady, chování ale i reakci na stres.

Přitom platí, že pokud je epigenetickou cestou zvýšena aktivita genů, které podporují reakci na stres, dochází ke snížení tolerance stresu v organismu, což je „živná půda“ pro vznik úzkostné poruchy. Stres ovšem ovlivňuje i aktivitu genů fkbp5 a Nr3C1, což ve výsledku rovněž zvyšuje stresovou odezvu těla i riziko vzniku úzkosti, a mění i produkci tzv. transkripčních faktorů, což jsou látky nezbytné pro správné čtení genů.

 

Zděděné stigma holocaustu

Právě dědičnost epigenetických změn, které se podílejí na vzniku úzkosti, prokázal i zajímavý výzkum zaměřený na děti osob, které přežily holocaust. Útrapy v koncentračních táborech a neustálý strach o život představovaly obrovský stres, který se mj. projevil epigeneticky podmíněnou změnou aktivity genu Nr3C1. Podobná epigenetická změna ovšem byla prokázána i u jejich dětí, které kvůli tomu velice často trpěly úzkostí a přehnanou odezvou těla na stres.

V rámci pokusů na zvířatech pak trpěli zvýšeným sklonem k úzkosti nejen samotní jedinci vystavení stresu (například v podobě absence matky v raném věku), ale dokonce i tři generace jejich potomků.

Pokud tedy i vy trpíte úzkostí, je velice pravděpodobné, že je za tím třeba hledat stres – ať už ten, kterému jste byli (nebo stále jste) vystaveni vy sami, popřípadě traumatizující události, jež postihly vaše rodiče, nebo dokonce i prarodiče.

 

Napravit, co se pokazilo

K léčbě úzkostných poruch se kromě psychoterapie často využívají i léky z kategorie benzodiazepinů, které jsou ovšem velice problematické. Mají řadu vedlejších účinků a snadno na nich může vzniknout závislost. Naštěstí ale existuje i čistě přírodní způsob, jak s úzkostí bojovat.

Jak už jsme zmínili, mnohé psychické potíže mohou být zapříčiněny epigeneticky, tedy biochemickými změnami v oblasti naší DNA. Platí přitom, že tyto změny jsou do značné míry vratné, což platí nejen pro ty, které vznikly za našeho života, ale i pro ty zděděné.

 

Alkohol rozhodně ne

Určitě je třeba se vyhýbat alkoholu. Lidé trpící úzkostí mají bohužel tendenci k jeho nadměrnému popíjení, protože v krátkodobém horizontu pomáhá zmírnit nepříjemné příznaky úzkosti. V tom dlouhodobém ovšem působí zcela opačně.

Alkohol je totiž výrazně negativní epigenetický činitel, který mimo jiné negativně ovlivňuje tvorbu enzymů histondeacetyláz a proteinu BDNF, který je nezbytný pro vznik a funkci nervových spojů (tzv. synapsí). Jedním z důsledků je pak právě zhoršení psychických obtíží včetně deprese a úzkosti.

 

Pomůže pohyb i výživa

Velmi osvědčeným pomocníkem v boji proti úzkosti je naopak pravidelný pohyb – ten totiž nejen uvolňuje napětí, ale má i výrazné pozitivní epigenetické účinky. Optimální je 150 minut středně náročné vytrvalostní aktivity týdně rozdělených minimálně do tří částí (tj. například 3x týdně 50 minut, nebo 5x týdně 30 minut pohybu). Může to být například cyklistika, svižná chůze, intenzivnější plavání, v případě trénovanějších osob i běh. Velmi náročná fyzická aktivita ovšem může psychické potíže naopak zhoršovat.

Důležitým aspektem je i výživa, což je další z nejvýznamnějších epigenetických faktorů. V boji s úzkostí je důležitá vyvážená, zdravá strava s obsahem všech důležitých živin, zvláště pak hořčíku, zinku a omega-3 nenasycených mastných kyselin. Podle výzkumů dále úzkost souvisí i se stavem střevní mikroflóry a u postižených osob byla často zaznamenána i nízká hladina antioxidantů. Z konkrétních potravin dobře působí hojná konzumace ořechů a semen, luštěnin (zejména fazolí), ovoce a zeleniny (zvláště pak bobulových plodů, artyčoků, chřestu a brokolice) a některých druhů koření (rozmarýn, kurkuma, zázvor).

Velkým pomocníkem mohou být i živiny a byliny s epigenetickými účinky. Pokud je užíváme ve vyšších koncentracích, tedy většinou formou doplňků stravy, mohou být užitečné při léčbě řady fyzických i psychických potíží, úzkost nevyjímaje.

Pozitivně také působí meditace, která mimochodem rovněž dokáže epigenetickou cestou měnit aktivitu řady genů, a epigenetický účinek dokonce může mít i psychoterapie.

 

Užitečné byliny a doplňky stravy

Šišák bajkalský

Bylina, hojně využívaná v tradiční čínské medicíně, má v oblasti psychických potíží velice zajímavé účinky, a zvláště to platí právě pro úzkost. Látky obsažené v šišáku totiž mají jako jedny z mála přírodních substancí tu vlastnost, že dokáží překonat bariéru mezi krevním oběhem a mozkem. V mozku se poté vážou na tzv. GABA receptory, což je mimochodem stejný princip, jakým fungují léky z kategorie benzodiazepinů. Na rozdíl od nich ale nemá šišák prakticky žádné negativní vedlejší účinky, nesnižuje pozornost a nevytváří závislost. Vhodný je i v případě depresí. Nedoporučuje se ovšem k dlouhodobému užívání, obvykle se využívá v rámci cca čtyřtýdenní kúry.

Rozmarýn

Známá středomořská bylina má pozitivní vliv na mozek a mysl jako celek a potvrzen byl i značný účinek při depresi a úzkosti. Prokazatelně také zlepšuje kvalitu spánku. Užívá se formou čaje nebo extraktu (v kapslích).

Kurkumin

Barvivo z kořene kurkumy se rovněž vyznačuje pozitivními účinky na psychiku, a to jak v případě depresí, tak i úzkosti. Je možné ho užívat dlouhodobě, nejlépe v kombinaci s piperinem, který výrazně zlepšuje jeho vstřebávání.

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny mají nejen epigenetické účinky, ale zároveň jsou i stavební součástí nervových buněk. Proto jsou důležité pro všechny mozkové procesy – nejen pro ty kognitivní, ale jejich nedostatečný příjem rovněž zvyšuje riziko depresí a úzkostí.

 

Zdroje informací

Bartlett AASingh RHunter RG. Anxiety and Epigenetics. Adv Exp Med Biol. 2017;978:145-166.

Klengel T, Binder EB (June 2015). “Epigenetics of Stress-Related Psychiatric Disorders and Gene × Environment Interactions”. review. Neuron. 86 (6): 1343–57.

Bellini E, Pavesi G, Barbiero I, Bergo A, Chandola C, Nawaz MS, Rusconi L, Stefanelli G, Strollo M, Valente MM, Kilstrup-Nielsen C, Landsberger N (2014).

Yeshurun S, Hannan AJ (March 2018). “Transgenerational epigenetic influences of paternal environmental exposures on brain function and predisposition to psychiatric disorders”. review. Molecular Psychiatry.

Yehuda R, Halligan SL, Bierer LM (2001). “Relationship of parental trauma exposure and PTSD to PTSD, depressive and anxiety disorders in offspring”. primary. Journal of Psychiatric Research. 35 (5): 261–70.

Yehuda R, Bierer LM (2008). “Transgenerational transmission of cortisol and PTSD risk”. review. Progress in Brain Research. 167: 121–35.

Yehuda R, Daskalakis NP, Lehrner A, Desarnaud F, Bader HN, Makotkine I, Flory JD, Bierer LM, Meaney MJ (August 2014). “Influences of maternal and paternal PTSD on epigenetic regulation of the glucocorticoid receptor gene in Holocaust survivor offspring”. primary. The American Journal of Psychiatry. 171 (8): 872–880.

Franklin TB, Russig H, Weiss IC, Gräff J, Linder N, Michalon A, Vizi S, Mansuy IM (September 2010). “Epigenetic transmission of the impact of early stress across generations”. primary. Biological Psychiatry. 68 (5): 408–15.

Palmisano M, Pandey SC (May 2017). “Epigenetic mechanisms of alcoholism and stress-related disorders”. review. Alcohol. 60: 7–18.

Agudelo M, Figueroa G, Parira T, Yndart A, Muñoz K, Atluri V, Samikkannu T, Nair MP (2016). “Profile of Class I Histone Deacetylases (HDAC) by Human Dendritic Cells after Alcohol Consumption and In Vitro Alcohol Treatment and Their Implication in Oxidative Stress: Role of HDAC Inhibitors Trichostatin A and Mocetinostat”. primary. PLOS One. 11 (6): e0156421.

Moonat S, Sakharkar AJ, Zhang H, Tang L, Pandey SC (April 2013). “Aberrant histone deacetylase2-mediated histone modifications and synaptic plasticity in the amygdala predisposes to anxiety and alcoholism”. primary. Biological Psychiatry. 73 (8): 763–73.

https://www.anxietyuk.org.uk/get-help/anxiety-information/physical-exercise-anxiety/

Oeland AM1Laessoe UOlesen AVMunk-Jørgensen P. Impact of exercise on patients with depression and anxiety. Nord J Psychiatry. 2010 May 4;64(3):210-7. https://www.health.harvard.edu/blog/nutritional-strategies-to-ease-anxiety-201604139441

Zhiwen Xu, Feng Wang, Shui Ying Tsang, Kwan Hang Ho, Hui Zheng, Chun Tak Yuen, Chun Yin Chow, Hong Xue. Anxiolytic-Like Effect of Baicalin and its Additivity with other Anxiolytics. Planta Med 2006; 72(2): 189-192. DOI: 10.1055/s-2005-873193

Jyh-Fei LiaoWen-Yuan Hung, Chieh-Fu Chen. Anxiolytic-like effects of baicalein and baicalin in the Vogel conflict test in mice. European Journal of Pharmacology. Volume 464, Issues 2–3, 19 March 2003, Pages 141–146.

Huang H, et al Determination of baicalin in rat cerebrospinal fluid and blood using microdialysis coupled with ultra-performance liquid chromatography-tandem mass spectrometry . J Chromatogr B Analyt Technol Biomed Life Sci. (2008)

Nematolahi PMehrabani MKarami-Mohajeri SDabaghzadeh F. Effects of Rosmarinus officinalis L. on memory performance, anxiety, depression, and sleep quality in university students: A randomized clinical trial. Complement Ther Clin Pract. 2018 Feb;30:24-28

Bombi Lee and Hyejung Lee. Systemic Administration of Curcumin Affect Anxiety-Related Behaviors in a Rat Model of Posttraumatic Stress Disorder via Activation of Serotonergic Systems. Evid Based Complement Alternat Med. 2018; 2018: 9041309.

https://www.psychologytoday.com/us/blog/in-the-zone/201201/anxiety-and-omega-3-fatty-acids

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.