Akné? Sex nepomůže, úprava stravy ano.

Akné? Sex nepomůže, úprava stravy ano.

Je to k vzteku. Zrovna v době, kdy kluk nebo holka věnují tak velkou pozornost svému vzhledu, se jejich obličej pokryje nevzhlednými hnisavými boláky. Co s tím? Tady jen kosmetika nepomůže, s nápravou je nutné začít uvnitř, a to hodně hluboko – přímo na úrovni naší DNA.

Vyhne se mu jen málokdo – v období puberty totiž akné postihuje okolo 85 % jedinců. Často ale přetrvává i později – ve dvaceti trápí ještě téměř polovinu populace. Minimálně jeho intenzitu však můžeme ovlivnit velmi efektivně, a to především úpravou jídelníčku, životního stylu a také i pomocí specifických doplňků stravy.

Když se zblázní hormony

„Můžou za to hormony“, tvrdilo se dříve o příčinách akné. Pravda to je, ale jen zčásti. Pohlavní hormony ze skupiny androgenů, které se v pubertě začínají masivně vylučovat, se totiž váží přímo na jádra buněk, kde se nachází naše genetická informace. Tam pak zasahují do tzv. buněčné signalizace – tedy do systému biochemických pochodů, které buňkám dávají signál například k množení. Kromě toho stimulují mazové žlázy v pokožce, jejichž produkt pak slouží jako potrava pro bakterie Propionibacterium acnes – vlastního původce problému.

Jenže pohlavní hormony se nevylučují jen v pubertě, jejich produkce probíhá po většinu dospělého života. Kdyby tedy za akné mohly jen ony, těžko by tento problém u většiny lidí zmizel s koncem puberty.

Za co můžou geny?

Za náchylnost k akné do značné míry může genetika, konkrétně ty části DNA, v nichž se opakuje trojice nukleotidů CAG. Pokud jsou tyto části spíše kratší, jsou příslušní jedinci v pubertě náchylnější ke vzniku akné a v dospělosti pak třeba k plešatění.

Kromě genetiky tu ale působí i vlivy epigenetické. Jak už jsme na tomto webu mnohokrát opakovali, přítomnost určitého genu v naší DNA ještě nic neznamená. Důležité je i to, jestli je tento gen zapnutý, tedy jestli jej tělo dokáže „přečíst“ a tvořit podle něj bílkoviny. Zapínání a vypínání genů se přitom děje prostřednictvím tzv. epigenetických reakcí, jejichž průběh můžeme do značné míry ovlivnit i my sami, především svým životním stylem.

A právě epigenetika se na vzniku akné podílí poměrně zásadním způsobem. Kromě již zmíněného působení pohlavních hormonů (ovlivnění buněčné signalizace totiž rovněž patří mezi epigenetické vlivy) tu hraje roli zejména inzulinu podobný růstový faktor IGF-1 (Insulin Like Grow Factor).

Pozor na inzulin

Právě IGF-1 vysvětluje, proč akné po pubertě většinou mizí. Jde totiž o hlavní růstový faktor období puberty, který aktivuje bouřlivé tělesné změny probíhající v tomto období, a po pubertě jeho produkce výrazně klesá.

Jak už název napovídá, hlavním účelem růstových faktorů je podpora růstu, tedy anabolismu. Vedlejším účinkem pak je, že roste i to, co nemá – IGF-1 totiž podporuje například i proliferaci (tj. překotně rychlé množení buněk) v oblasti mazových žláz. Ovlivňuje také produkci nukleárního transkripčního faktoru FoxO1 (transkripční faktory ovlivňují transkripci, tedy první krok procesu přepisu genu, kdy podle DNA vzniká RNA).

Roli tu hrají i zánětlivé procesy, které jsou rovněž regulovány řadou epigenetických mechanismů. Pokud se nám tedy podaří zmírnit celkový průběh zánětlivých procesů v těle, ustoupí i akné.

Začněte od jídelníčku

Změna stravy je při léčbě akné absolutním základem. Na co bychom se při ní měli zaměřit?

Méně cukrů
Nadměrná konzumace cukrů patří mezi velice důležité negativní epigenetické faktory ovlivňující řadu pochodů v těle i riziko mnohých vážných onemocnění. A podílí se i na vzniku akné.

Jak už slovní spojení „inzulinu podobný“ v pojmenování růstového faktoru IGF-1 napovídá, roli tu hraje hormon inzulin, který tělo vylučuje v okamžiku, kdy ve stravě přijímáme sacharidy (inzulin totiž řídí ukládání glukózy z krve do zásobního polysacharidu glykogenu). IGF-1 spolu s inzulinem se pak spolupodílejí na potlačení produkce transkripčního faktoru FoxO1, což je důležitá součást mechanismu vzniku akné.

Nadměrná konzumace cukrů rovněž podporuje tvorbu takzvané microRNA-21, která rovněž ovlivňuje produkci FoxO1 a také podporuje tvorbu interleukinů, které se podílejí na průběhu zánětlivých procesů. Ke zvýšené tvorbě microRNA-21 navíc dochází zejména v makrofágách, imunitních buňkách, které při vzniku zánětů hrají zásadní roli.

Méně mléčných výrobků
O tom, jestli je konzumace mléka a výrobků z něj pro člověka (s výjimkou kojenců) vhodná, či nikoliv, se vedou vášnivé spory. O jejich podílu na vzniku akné však není sporu – první výzkum, který to prokázal, proběhl již v roce 1885!

Mléko je v první řadě potravina určená pro výživu mláďat, a proto obsahuje řadu růstových faktorů, které podporují anabolismus (tedy množení buněk a růst tkání). V pubertě se však právě tyto růstové faktory podílejí na už zmiňované proliferaci buněk v mazových žlázách. Mléko rovněž podporuje buněčnou signalizaci zajišťovanou růstovým faktorem IGF-1 i vznik micro RNA-21).

Pro svůj anabolický efekt (a samozřejmě pro obsah snadno stravitelných bílkovin) je mléko či syrovátka oblíbenou součástí jídelníčku sportovců i základem sportovních doplňků stravy, například regeneračních nápojů. Ne náhodou ale u kulturistů, kteří jich konzumují opravdu hodně, často dochází k výskytu akné i v dospělém věku.

Nasycené tuky
Nadměrná konzumace nasycených tuků podporuje zejména tvorbu interleukinů, které se podílejí na průběhu zánětlivých procesů. Škodlivě zde působí zejména palmitát a jemu podobné nasycené kyseliny, které se hojně vyskytují například v produktech rychlého občerstvení.

Užitečné doplňky stravy

Změnu jídelníčku je vhodné doplnit i dalšími pozitivně působícími epigenetickými faktory, například pravidelným pohybem. Velice užitečné pak mohou být doplňky stravy obsahující epigeneticky působící živiny v koncentrované formě.

Resveratrol – barvivo z červeného vína má rozsáhlé epigenetické účinky a při léčbě akné jde o jeden z nejúčinnějších prostředků. Působí totiž výrazně protizánětlivě, a navíc má i protibakteriální účinky, a to i přímo proti původci akné Propionibacterium acnes. Jeho účinnost navíc byla potvrzena při vnitřním i vnějším podání (aplikace gelu s obsahem resveratrolu).

Omega-3 – tyto nenasycené mastné kyseliny mají rozsáhlé epigenetické účinky. Působí protizánětlivě, regulují procesy související s proliferací, kromě toho také velice pozitivně působí na psychiku, která je v období puberty obzvláště zatěžována, a na kognitivní procesy.

Vitamin D3 – tento epigeneticky působící vitamin hraje důležitou roli v mnoha oblastech týkajících se pleti a ani akné není výjimkou. Jeho nedostatek je u osob trpících tímto problémem typický.

EGCG – epigalogatechin galát patří mezi látky s velice komplexním epigenetickým působením. Zmírňuje záněty, potlačuje proliferaci.

A co ten sex?

Říká se sice, že se zahájením pohlavního života akné zmizí, z větší části jde ale o mýtus, který nebyl nikdy potvrzen. Spíše jde o shodu okolností, protože akné často samovolně mizí v době, kdy velké část mladých začíná sexuálně žít.

Zcela vyloučit vliv této skutečnosti přesto nelze. Nalezení partnera a zahájení sexuálního života totiž výrazně pozitivně působí na psychiku a naše emoce rovněž patří mezi významné epigenetické činitele. Spokojenost sama se sebou tu však rozhodně hraje důležitější vliv než vlastní působení sexu.

Zdroje informací
Bodo C Melnik. Linking diet to acne metabolomics, inflammation, and comedogenesis: an update. Clin Cosmet Investig Dermatol. 2015; 8: 371–388.

Knutsen-Larson S, Dawson AL, Dunnick CA, et al. Acne vulgaris: pathogenesis, treatment, and needs assessment. Dermatol Clin.2012;30(1):99-106, viii-ix; PMID: 22117871

Suh DH, Kwon HH. What’s new in the physiopathology of acne? Br J Dermatol.2015;172 Suppl 1:13-19

Melnik BC. Milk disrupts p53 and DNMT1, the guardians of the genome: implications for acne vulgaris and prostate cancer. Nutr Metab (Lond).2017;14:55

Lei BX, Liu ZH, Li ZJ, et al. miR-21 induces cell proliferation and suppresses the chemosensitivity in glioblastoma cells via downregulation of FOXO1. Int J Clin Exp Med.2014;7(8):2060-2066

Agak GW, Qin M, Nobe J, et al. Propionibacterium acnes Induces an IL-17 Response in Acne Vulgaris that Is Regulated by Vitamin A and Vitamin D. J Invest Dermatol.2014;134(2):366-373

Yoon JY, Kwon HH, Min SU, Thiboutot DM, Suh DH. Epigallocatechin-3-gallate improves acne in humans by modulating intracellular molecular targets and inhibiting P. acnes. J Invest Dermatol. 2013 Feb;133(2):429-40. doi: 10.1038/jid.2012.292.

Fabbrocini G1, Staibano S, De Rosa G, Battimiello V, Fardella N, Ilardi G, La Rotonda MI, Longobardi A, Mazzella M, Siano M, Pastore F, De Vita V, Vecchione ML, Ayala F. Resveratrol-containing gel for the treatment of acne vulgaris: a single-blind, vehicle-controlled, pilot study. Am J Clin Dermatol. 2011 Apr 1;12(2):133-41.

Emma J. M. Taylor, Yang Yu, Jackson Champer, and Jenny Kim. Resveratrol Demonstrates Antimicrobial Effects Against Propionibacterium acnes In Vitro. Dermatol Ther (Heidelb). 2014 Dec; 4(2): 249–257.

Mark G Rubin, Katherine Kim, and Alan C Logan. Acne vulgaris, mental health and omega-3 fatty acids: a report of cases. Lipids Health Dis. 2008; 7: 36.

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.