Cesta k mladistvému vzhledu: na plastiku zapomeňte, zaměřte se na své geny

I když si to spousta lidí nechce přiznat, na fyzickém vzhledu záleží skoro každému. A je to tak vlastně dobře, protože to, co nevypadá dobře na pohled (ať už jde o vrásky, povolování pokožky, „stařecké skvrny“ či obezitu) je ve většině případů způsobeno změnami, které negativně ovlivňují stav celého našeho těla. I snaha o mladistvý vzhled pokožky je tedy věc žádoucí, jen bychom se namísto drahých krémů a plastických operací měli zaměřit na harmonické fungování celého našeho těla, a to i na buněčné úrovni.

Každá buňka má ve svém jádru genetickou informaci – DNA s tisícovkami genů, které pro buňku představují informaci, jak se chovat. Pokud jde o buňky kůže, tak podle genů v jejich DNA vytvářejí bílkoviny, které jsou nutné pro jejich funkci i regeneraci. Jen malá část genů je ovšem aktivní, zapnutá. Ty ostatní jsou pomocí několika biochemických reakcí „povypínané“.

Proč pokožka stárne?

Aby vše v těle fungovalo, jak má, je zapotřebí, aby v buňkách bezchybně probíhaly tzv. epigenetické reakce. Jde o biochemické pochody, které vypínají a zapínají jednotlivé geny v DNA.

Vlivem stárnutí ale dochází k negativním změnám v oblasti epigenetických reakcí, které se postupně hromadí. Množství těchto epigenetických změn je navíc výrazně ovlivněno i životním stylem – škodlivě na buňky celého těla působí například kouření, obezita, strava s vysokým podílem sacharidů a nasycených tuků, v případě pokožky hraje navíc důležitou roli i nadměrná expozice slunečnímu záření. Pozitivně naopak působí například pravidelný pohyb či snížení celkového kalorického příjmu. Úpravou životního stylu lze proto výrazně zpomalit stárnutí celého těla, pokožku nevyjímaje.

Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje stárnutí pleti, jsou tzv. senescentní (senescenční) buňky. Jde o buňky, které již ztratily schopnost se dělit, ale přesto nezanikly. Někdy se jim proto říká „buněčné zombie“. Pokud se v tkáních hromadí, což je jeden z projevů stárnutí, výrazně to zhoršuje jejich funkci i regenerační schopnost. Více o senescenci zde: https://www.epivyziva.cz/elixir-mladi-klic-mozna-lezi-v-senescentnich-bunkach/

Proces stárnutí je navíc vždy doprovázen i zhoršením funkce mitochondrií, což jsou buněčné organely zodpovědné za produkci energie. (Více o mitochondriích zde: https://www.epivyziva.cz/mitochondrie-klic-k-dlouhovekosti/) Dysfunkce mitochondrií má velký dopad zejména na tkáně, které jsou na nedostatek energie velmi citlivé – jde zejména o mozek, v němž právě špatná kondice mitochondrií výrazně urychluje degenerativní procesy (včetně těch souvisejících s Alzheimerovou chorobou). Kůže sice není na nedostatek energie tak citlivá, protože jde ale o největší tělesný orgán, tak se dysfunkce mitochondrií výrazně projeví i zde.

Pojďme se tedy blíže podívat na nejčastější projevy stárnutí pokožky, na tvorbu vrásek, snížení pevnosti a pružnosti pokožky a tvorbu tzv. stařeckých pigmentových skvrn.

Tvorba vrásek a pevnost pokožky

Pokožka má několik vrstev a prakticky všechny hrají v jejím stárnutí roli. Nejvíce to ovšem platí pro její dvě nejhlubší vrstvy. Úplně nejhlouběji se nacházejí kmenové buňky, které jsou klíčové pro celkovou regeneraci kožních buněk. V další vrstvě, tzv. dermis, se pak nacházejí tzv. fibroblasty, tj. buňky, které produkují bílkoviny důležité pro pružnost pokožky, například kolagen a elastin.

S věkem dochází k postupnému zhoršování funkce fibroblastů, což má za následek nedostatečnou produkci kolagenu a elastinu, která se projeví tvorbou vrásek a snížením pevnosti pokožky. Výraznou negativní roli ovšem může hrát i usazování sloučenin vápníku do kolagenových struktur, které snižuje jejich pružnost.

Boj proti vráskám a povolování pleti je v zásadě nutné vést na všech uvedených frontách: tj. snažit se regulovat průběh epigenetických reakcí, zlepšovat funkci mitochondrií, podporovat odstraňování senescentních buněk, podporovat antioxidační ochranu kůže i její odolnost vůči slunečnímu záření a zmírňovat usazování vápníku v kolagenových strukturách.

Zásadně důležitá je zde samozřejmě úprava životního stylu, konkrétně zdravá strava, dostatek pohybu, snaha o snížení hmotnosti a nekuřáctví. Pomoci ale mohou i některé doplňky stravy:

Resveratrol – barvivo, které se nachází zejména ve slupkách červeného vína patří mezi nejúčinnější přírodní prostředky proti stárnutí celého těla. Výrazný je zejména jeho pozitivní vliv na mitochondrie, který je způsoben zejména aktivací tzv. sirtuinů. Prokazatelný vliv má ale i na úbytek vrásek. Užívá se především vnitřně, je však možná i jeho vnější aplikace.

EGCG – látka, která je hojně obsažena zejména v zeleném čaji, patří mezi velmi silné antioxidanty s pozitivním epigenetickým působením. Navíc pomáhá z těla odstraňovat senescentní buňky a chrání pokožku před stárnutím v důsledku nadměrného působení UV záření. Užívá se především vnitřně, je však možná i jeho vnější aplikace.

Kurkumin – barvivo z kořene kurkumy patří mezi látky s nejvšestrannějším epigenetickým působením a účinně pomáhá zvrátit i epigenetické změny související se stárnutím. Kromě toho pomáhá z těla odstraňovat senescentní buňky, a to včetně senescentních fibroblastů, které kromě stárnutí zvyšují i riziko vzniku kožních nádorů. Zmírňuje také průběh zánětlivých procesů (jejich úroveň s věkem v těle stoupá), zlepšuje rovnováhu v oblasti střevního mikrobiomu a podporuje ochranu kolagenních vláken.

Kvercetin – tato sloučenina obsažená v řadě druhů ovoce a zeleniny vyniká svou mimořádnou senolytickou aktivitou (tj. schopností odstraňovat senescentní buňky). Je velice vhodná ke kombinování s jinými doplňky stravy.

Kyselina chlorogenová – látka obsažená v kávě pomáhá zmírnit tvorbu vrásek.

Polypodium leucomotos – tropická kapradina, která zlepšuje schopnost fibroblastů vytvářet kolagen. Používá se jako doplněk stravy i součást krémů.

Genistein – isoflavon ze sójových bobů snižuje stárnutí pokožky vlivem UV záření a důležitou roli hraje i jeho epigenetické a fytoestrogenové působení.

Divoký jam – kořen této rostliny původem z Číny se používá jako potravina i doplněk stravy. Působí pozitivně na hormonální rovnováhu a chrání kolagen před destrukcí.

Skořice – látky obsažené v tomto koření mají výrazné pozitivní účinky na fibroblasty. Chrání je a stimuluje je k vyšší tvorbě kolagenu.

Vitamin K2 – pomáhá odstranit vápenaté usazeniny z kolagenních vláken, a tím jim navrací pružnost, zmírňuje tvorbu vrásek.

Chmel – extrakt z této rostliny je velmi účinným prostředkem na zvýšení pevnosti a pružnosti pokožky, pomáhá rovněž zmírňovat strie.

Pigmentové skvrny

Jedním z častých projevů stárnutí pokožky je i zvýšená tvorba pigmentových skvrn. Někdy se jim říká také „jaterní skvrny“, přímá souvislost s poruchou činnosti jater však u nich prokázána nebyla.

Tvorba pigmentových skvrn je z části dána geneticky, objeveno bylo hned několik tzv. lokusů (oblastí DNA), které s jejich zvýšenou tvorbou souvisejí. Hlavní příčinou je ale porucha tvorby kožního barviva melaninu způsobená odlišnou tvorbou některých enzymů, zejména tyrozinázy.

Roli tu ovšem hraje i další faktor, a tím je zvýšená oxidace bílkovin a tuků, která přispívá k tvorbě tmavých skvrn. S věkem totiž klesá aktivita tzv. proteazomu, což je komplex enzymů, který je schopen rozpoznávat a rozkládat poničené bílkoviny. Proto se s postupujícím věkem v pokožce stále více hromadí.

Prostředky, které se na boj s těmito skvrnami používají, jsou zaměřeny nejčastěji na potlačení tvorby tyrozinázy, méně často na podporu aktivity proteazomu. Většinou jde přitom o prostředky k vnějšímu použití (součásti bělicích krémů), některé lze ale užívat i vnitřně.

Resveratrol – barvivo z hroznového vína má kromě redukce vrátek i příznivý vliv na bělení pleti. Je možné ho užívat jak vnitřně, tak i ve formě krémů.

Řeřicha – výhonky řeřichy seté obsahují sulforafany, které vynikají antioxidačními účinky, chrání pokožku před účinky UV záření, ale především podporují aktivitu proteazomu a potlačují tvorbu melaninu – v některých výzkumech dokázaly potlačit tvorbu melaninu o 47 % a zvýšit aktivitu proteazomu o 71 %. Využívají se jako součást krémů, v nichž se často kombinují například s genisteinem ze sójových bobů, účinnost je možné podpořit i hojnou konzumací potravin s obsahem sulforafanů (kromě řeřichových výhonků jde například o brokolici či ředkev).

Oregano – známé středomořské koření patří mezi velice silné inhibitory tyrozinázy, a velmi efektivně tak potlačuje tvorbu melaninu. Je vhodné kombinovat jeho vnitřní a vnější užívání.

Chalkony – jde o barviva vyskytující se v řadě druhů ovoce, květin, luštěnin apod., které se získávají se například z plodů moruše (Morus australis). Používají se obvykle ve formě krémů, účinek je možné podpořit i konzumací plodů s obsahem chalkonů.

Skořice – oblíbené koření obsahuje hned několik látek s bělicím účinkem, například cinnamaldehyd, linderanolid či subamolid A. Při vnější aplikaci dokáží snížit produkci melaninu až o 50 %, pro vyšší účinnost je možné to opět podpořit i vnitřním užití.

Lékořice – efektivně a bez vedlejších účinků snižuje tvorbu tyrozinázy a zesvětluje pokožku.

Zázvor – některé v něm obsažené sloučeniny, zejména gingeroly, rovněž potlačují tvorbu tyrozinázy. Užívá se vnitřně.

Kyselina kojová – nachází se v některých japonských houbách, jde o obvyklou složku bělicích krémů.

Kyselina chlorogenová – látka obsažená v kávě účinkuje rovněž i proti poruchám pigmentace.