Záhady střevního mikrobiomu 5: Klouby bez bolestí

Bolí vás klouby a nic nepomáhá? Možná je to tím, že přehlížíte důležitou souvislost stavu kloubů s se stavem našeho střevního mikrobiomu. Mikroorganismy uvnitř našich střev totiž ovlivňují nejen trávení či imunitu, ale i právě zdraví našeho pohybového aparátu. Co nám tedy může opravdu pomoci?

Člověk není stroj – naštěstí. Používání stroje totiž časem nutně vede k opotřebování součástek, které je třeba vyměnit. Naproti tomu lidské tělo disponuje spoustou opravných mechanismů, a navíc umí reagovat na zátěž tím, že často používané struktury zpevní a zvýšit tak jejich odolnost. A to se týká i našich kloubů, kterým správně dávkovaná zátěž neškodí, ale naopak prospívá. Aby však klouby fungovaly, jak mají, a vyhnuli jsme se opotřebení chrupavky, je potřeba splnit několik podmínek.

První z nich je snaha o regulaci epigenetických reakcí uvnitř našich buněk. Jde o reakce, které regulují aktivitu jednotlivých genů naší DNA. Jejich průběh je přitom zásadně narušen jak při artróze (degenerativní onemocnění kloubní chrupavky), tak při revmatoidní artritidě, která patří mezi autoimunitní onemocnění. Více zde » Druhou podmínkou je pak péče o střevní mikrobiom.

V našich střevech žijí totiž bilióny mikroorganismů – nejprozkoumanější z nich jsou bakterie, kromě nich tu ale jsou i viry, kvasinky, prvoci či archea. A všechny zásadně ovlivňují „ekosystém“ celého našeho těla. Produkují totiž látky s epigenetickými a protizánětlivými účinky (například butyrát), formují imunitní systém, ovlivňují hormonální rovnováhu a podílejí se na fungování většiny orgánů a tkání v našem těle – včetně kloubů.

Stav střevního mikrobiomu je přitom zásadní při vzniku a vývoji kloubních onemocnění. My se dnes zaměříme na to nejčastější – na artrózu.

Střevní mikrobiom a artróza

Artróza je degenerativní onemocnění, které v první fázi poškozuje především kloubní chrupavku, následný zánět však vede k degeneraci i dalších kloubních struktur. To vše provází bolest, ztuhlost, otoky a omezení pohyblivosti. Jde o jedno z vůbec nejrozšířenějších onemocnění, a jeho výskyt se navíc posouvá do stále mladších věkových kategorií – od roku 1990 se průměrná doba života s artrózou prodloužila o 8–10 let.

Faktorů, které ovlivňují vznik artrózy je řada: chybný proběh epigenetických reakcí, procesy související se stárnutím, obezita, dysbalance pohybového aparátu, které vedou například k přetěžování jedné z končetin, či zranění kloubů. Velice zajímavé jsou ale i výzkumy, které dávají do souvislosti vznik tohoto onemocnění s imunitou – vědci například u většiny osob s artrózou objevili uvnitř kloubů zbytky bakteriální DNA.

Jak se ale mohly bakterie do kloubů dostat? Jednou z možností je jejich průnik přes narušenou střevní bariéru. Právě střevní bariéra totiž za normálních okolností brání průniku mikroorganismů ze střev do krevního oběhu, jenže narušená rovnováha střevního mikrobiomu bohužel vede ke zvýšení její propustnosti, a zároveň zvyšuje intenzitu zánětlivých procesů napříč celým tělem – tedy včetně kloubů. Příliš propustné střevo navíc vede k negativnímu ovlivnění epigenetických procesů, které s rozvojem artrózy souvisejí. Pokud se tedy zaměříme na obnovení rovnováhy uvnitř našich střev, dojde k obnovení střevní bariéry, což následně prokazatelně vede ke zpomalení rozvoje artrózy.

Role imunitního systému

Negativní změny ve střevním mikrobiomu ovšem ovlivňují zdraví kloubů i dalšími cestami: Například vedou k aktivaci vrozené složky imunitního systému, zejména makrofágů, což má za následek zvýšenou produkci prozánětlivých cytokinů. Zánět, který takto vzniká, způsobuje nejen bolest, ale urychluje i degeneraci kloubní chrupavky, protože prozánětlivé cytokiny zároveň potlačují tvorbu kolagenu a dalších složek chrupavky. Aktivaci makrofágů navíc může podpořit jakékoliv poranění kloubů (při každém poranění totiž vzniká zánět), ale také obezita – látky produkované tukovou tkání, zejména cytokiny a adipokiny (včetně hormonu leptinu), totiž prokazatelně podporují rozvoj artrózy.

Na rozvoji artrózy se ale může podílet i tzv. získaná složka imunitního systému, zejména pak T-buňky.

Souvislost s metabolismem

Ukazuje se také, že rozvoj artrózy úzce souvisí s tzv. metabolickým syndromem, což je soubor metabolických změn ovlivňujících vznik některých civilizačních onemocnění, zejména cukrovky a srdečně cévních problémů. Například inzulinová resistence neboli snížení citlivosti tkání vůči inzulinu může způsobit nejen vznik diabetu, ale i narušení tvorby a ochrany kloubní chrupavky.

Právě nerovnováha střevního mikrobiomu se přitom podílí jak na vzniku inzulinové rezistence a dalších metabolických poruch, tak i obezity. A nadměrné hromadění tukové tkáně následně přispívá k rozvoji artrózy nejen prostřednictvím zvýšené zátěže kloubů, ale i produkcí zánětlivých cytokinů a adipokinů.

Výživou proti artróze

Stejně jako i u jiných problému souvisejících s narušením střevního mikrobiomu, i v případě artrózy hraje důležitou roli výživa.

Prospěšná je zde konzumace probiotik. Například běžně užívané probiotikum Lactobacillus rhamnosus vede ke zlepšení funkce střevní bariéry i zmírnění příznaků artrózy. A dokonce může zamezit i ztrátám kostní hmoty při osteoporóze v důsledku menopauzy. Ke zmírnění příznaků artrózy vedlo v rámci výzkumů i užívání bifidobakrterií. Laktobacily a bifidobakterie navíc mají ve střevech na starosti produkci vitaminů K a vitaminů skupiny B – zvláště vitamin B9 přitom ovlivňuje aktivaci imunitních buněk, která souvisí nejen s celkovou obranyschopností, ale i s rozvojem artrózy.

Negativně naopak působí nadměrná konzumace tuků. Platí tady, že průběh artrózy zhoršují nejen nasycené mastné kyseliny, ale i vysoký příjem některých nenasycených mastných kyselin – například vysoká koncentrace kyseliny olejové prokazatelně zhoršuje průběh artrózy. Zároveň je ale třeba říci, že příčinou zde nemusí být jen vysoká konzumace této kyseliny, ale i narušení metabolismu mastných kyselin v játrech – což je mimochodem další problém, k jehož vzniku přispívá nerovnováha střevního mikrobiomu.

Nezbytná je i dostatečná konzumace probiotik, tedy vlákniny. Ta slouží jako potrava pro střevní bakterie a její příjem dokáže zmírnit negativní vliv nadměrné konzumace tuků a obezity na rozvoj artrózy. Pozitivně působí i některé aminokyseliny, zejména arginin a glutamin.

Užitečné doplňky stravy

Zde je pár tipů na živiny a byliny, které pozitivně ovlivňují jak zdraví kloubů, tak i rovnováhu střevního mikrobiomu.

Vitamin D3

Tento vitamin má výrazné epigenetické účinky a jeho nedostatek vede ke zvýšení intenzity zánětlivých procesů napříč celým tělem i zvýšení zastoupení škodlivých bakterií ve střevním mikrobiomu. Užívání vitaminu D3 naopak rovnováhu střevního mikrobiomu výrazně podporuje.

Boswellie

Pryskyřice z kadidlovníků pilovitého (Boswellia serrata) je velice efektivním prostředkem pro zmírnění zánětů a bolesti kloubů, což platí jak při artróze, tak při artritidě. Zároveň účinně ovlivňuje epigenetické reakce v těle a reguluje rovnováhu v oblasti střevního mikrobiomu. Výrazně také posiluje bariérovou funkci střeva a omezuje průnik patogenů přes střevní bariéru. V rámci jednoho z výzkumů došlo k ústupu příznaků artrózy již po sedmi dnech užívání boswellie, pro dosažení trvalejších účinků doporučujeme alespoň 8 týdnů užívání.

Boswellie velice efektivně funguje v kombinaci s kurkuminem – ten má totiž také výrazný pozitivní vliv na střevní mikrobiom i epigenetické procesy ovlivňující vznik artrózy, a zároveň zlepšuje vstřebatelnost boswellie.

Velice vhodná je i kombinace boswellie s kolagenem, případně i další obvyklou složkou kloubních preparátů – chondroitin sulfátem. Ten ostatně rovněž podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu.

Čekanka

Kořen čekanky představuje další velice efektivní způsob pro podporu rovnováhy střevního mikrobiomu. Obsahuje totiž inulin a fruktooligosacharidy, což jsou látky patřící mezi rozpustnou vlákninu. Mají výrazné probiotické účinky, tj. slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Čekanka má také výrazné protizánětlivé a protibolestivé účinky, pomáhá zmírnit bolest a ztuhlost kloubů, pozitivně ovlivňuje imunitní funkce a je vhodná i při redukčních kúrách.

Užitečná je kombinace čekanky se zázvorem, který rovněž vyniká svými protizánětlivými a protibolestivými účinky, nebo s kurkuminem.

Mučenka

Tato bylina je známá především svým pozitivním působením při úzkostech, depresích a nespavosti, užitečná však může být i v případě artrózy – výzkumy zaznamenaly po 30 dnech jejího užívání výrazné zmírnění všech příznaků tohoto onemocnění. Některé z polyfenolů obsažených v mučence – například vitexin nebo apigenin – rovněž podporují rovnováhu střevního mikrobiomu.

Mučenku je možné kombinovat například se šišákem bajkalským.

Šišák bajkalský

Bylinka hojně využívaná v tradiční čínské medicíně i západní fytoterapii má rovněž příznivý vliv na střevní mikrobiom a bariérovou funkci střeva. Kromě toho má silné protizánětlivé účinky, kdy potlačuje především produkci zánětlivých cytokinů, a působí také epigeneticky. Při artróze pomáhá nejen zmírnit otok a bolest a zvýšit pohyblivost kloubů a celkový komfort, ale má také ochranný vliv na buňky chrupavky.

Astaxantin

Barvivo z rodiny karotenoidů obsažené například v mase lososů a krevet je známé především svými silnými antioxidačními a imunomodulačními účinky. Zároveň ale působí silně protizánětlivě, podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu, omezuje apoptózu (buněčnou smrt) buněk chrupavky a celkově pomáhá chránit chrupavku před degeneračními procesy.

Butyrát

Jde o mastnou kyselinu s krátkým řetězcem, která je produkována některými střevními bakteriemi. Pokud je rovnováha střevního mikrobiomu narušená, produkce butyrátu klesá, což vede k narušení střevní bariéry i negativnímu ovlivnění imunitního systému. V takovém případě může pomoci užívání butyrátu ve formě doplňků stravy.

Resveratrol

Polyfenol vyskytující se hlavně ve slupkách červeného vína má nejen pozitivní vliv na střevní mikrobiom, ale zároveň v kloubech podporuje tvorbu kolagenu II a omezuje apoptózu buněk chrupavky.