Alzheimer mě nedostane! 5 účinných strategií pro mentální svěžest do vysokého věku

„Tak takhle bych fakt nechtěl(a) skončit!“ Podobně reaguje většina lidí, když přijde řeč na Alzheimerovu chorobu. Pohled na lidi, kteří často nepoznávají ani své nejbližší, totiž opravdu není veselý. Jak tedy můžeme snížit riziko, že nás Alzheimerova choroba či jiný typ demence ve vyšším věku postihnou?

Více spánku

Riziko vzniku Alzheimerovy výrazně zvyšují narušené cirkadiální rytmy. Důležitou roli tu hrají imunitní buňky jménem makrofágy. To totiž mají v mozku za úkol odstraňovat tzv. ß-amyloidní plaky, což jsou shluky bílkovin, které se hromadí okolo nervových buněk a zhoršují jejich funkci. Právě ß-amyloidní plaky jsou přitom jedním z hlavních projevů Alzheimerovy choroby.

Makrofágy pracují ve 24hodinovém rytmu, a proto jsou velice citlivé na jeho narušení. Když k němu dojde, výrazně se zhoršuje jejich funkce, což ohrožuje nejen naši ochranu proti virům a bakteriím, ale také proces odstraňování amyloidních plaků. K narušení cirkadiánních rytmů přitom nejvíc přispívá nedostatek spánku a nepravidelný režim spánku a bdění.

Více vlákniny

Nedostatek vlákniny je jednou z nejčastějších chyb ve výživě. Vláknina ovšem představuje hlavní zdroj potravy pro prospěšné bakterie v našich střevech. Když jí konzumujeme nedostatek, hrozí vznik nerovnováhy střevního mikrobiomu, která je typická pro Alzheimerovu chorobu i další vážná onemocnění. Dostatečný příjem vlákniny zároveň snižuje pravděpodobnost, že se budou v mozku kumulovat ß-amyloidní plaky.

Více bílkovin

Další důležitou živinu představují bílkoviny, které mají rovněž na mozek ochranný vliv. Výzkumy jednoznačně ukázaly, že lidé s vyšší konzumací bílkovin mají menší tendenci k hromadění ß-amyloidních plaků v mozku.

Více omega-3

Další živinou, která v jídelníčku našinců velice často chybí, jsou omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Ty zaprvé působí protizánětlivě a za druhé jsou i součástí membrán mozkových buněk, takže jejich nedostatek přímo ohrožuje mozkové struktury. Působí také přímo i proti tvorbě amyloidních plaků – navýšení jejich konzumace o 1 g týdně například vedlo u osob nad 65 let k redukci hladiny beta-amyloidů v krvi o 20-30 %.

Nejlepším zdrojem omega-3 jsou tučné ryby, u ohrožených osob je však zároveň vhodné přijímat omega-3 prostřednictvím doplňků stravy. Výzkumy totiž ukázaly, že zvláště u jedné z těchto kyselin – DHA – je pro zlepšení stavu nutný vyšší příjem, než je obvykle doporučován. Lidé, u nichž už se vyskytují například potíže s pamětí či jiné související problémy, by měli denně přijímat alespoň 2 g DHA.

Krevní cukr a cholesterol pod kontrolou

Máte v krvi příliš mnoho cukru a LDL cholesterolu, ale málo HDL cholesterolu? Pak výrazně stoupá riziko, že v budoucnu onemocníte Alzheimerovou chorobou. Vysoký cukr a cholesterol je přitom z tohoto pohledu rizikový nejen ve věku 50+, ale dokonce už po 35. narozeninách!

Více pohybu

Pravidelný pohyb je důležitou součástí zdravého životního stylu obecně a platí to i pro Alzheimerovu chorobu. Osoby s výbornou fyzickou kondicí mají podle výzkumů o 33 % nižší riziko, že se už nich rozvine demence než lidé, kteří se pohybu vůbec nevěnují.

Další užitečné doplňky stravy

Kurkumin – snižuje míru hromadění ß-amyloidních plaků, zmírňuje negativní epigenetické procesy související s Alzhiemerovou chorobou a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Více zde

EGCG – epigalokatechin galát výrazně potlačuje chybné metylační vzorce přispívající ke vzniku Alzheimerovy choroby, snižuje hladinu LDL cholesterolu a zpomaluje procesy související se stárnutím. Více zde »

Lutein – toto barvivo je důležitou součástí membrán mozkových buněk a jeho hladina v mozku souvisí s rizikem Alzheimerovy choroby i celkového poklesu kognitivních schopností z jiných příčin. Více zde:

Astaxantin – dokáže potlačit až 75 % oxidativních procesů, které vedou ke vzniku ß-amyloidních plaků, a přispívá ke snížení hladiny cukru v krvi. Více zde »

OPC (extrakt z hroznových jader) – oligomerní proantokyanidiny z hroznových jader brání hromadění nejen ß-amyloidních plaků, ale i tzv. Abetových oligomerů, které rovněž přispívají k rozvoji Alzheimerovy choroby. Navíc pomáhají snížit hladinu krevního cukru. Více zde »

Vitamin K2 – brání v mozku hromadění volných radikálů, které by mohly poškozovat nervové buňky, a pomáhá zvýšit citlivost mozkových tkání na inzulin. Více zde »

Rozmarýn – chrání před poškozením buňky hipokampu (část mozku zodpovědná za paměť) a brání vzniku ß-amyloidních plaků. Je účinný i u osob s rozvinutou Alzheimerovou chorobou. Více zde »

Genistein – pomáhá snížit riziko Alzheimerovy choroby u žen po menopauze. Podporuje paměť a další mozkové funkce, brání hromadění ß-amyloidních plaků, snižuje apoptózu (buněčnou smrt) mozkových buněk, pomáhá snížit hladinu cukru v krvi. Více zde »