Parkinsonova choroba: epigenetika pomůže v prevenci a léčbě

Už si ani nevzpomínáte, kdy jste se naposledy najedli bez pobryndání. Ten třes rukou vám už leze krkem. Přestáváte zvládat většinu běžných činností, při chůzi často upadnete… Copak se s tím Parkinsonem vážně nedá nic dělat? Něco přeci jen ano! Pojďme se podívat, jaké možnosti nabízejí výzkumy z oblasti epigenetiky.

Parkinsonova choroba je po té Azheimerově druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění. Trápí zejména seniory, může se však vyskytnout i mnohem dříve. Navenek se projevuje především nezvladatelným třesem, narušením jemné, a později i hrubé motoriky, ztrátou stability a koordinace, ale i poruchami spánku či kognitivními problémy. Na buněčné úrovni je pak charakteristický vznik tzv. Lewiho tělísek, což jsou shluky tzv. alfa-synukleinového proteinu v nervových buňkách, které je poškozují, a úbytkem některých typů neuronů.

Přesné příčiny vzniku Parkinsonovy nemoci nejsou známy. Určitou, nikoliv však zásadní roli hrají genetické dispozice – jde zejména o přítomnost určitých variant genů SNCA (ten kódu vznik výše zmíněného alfa-synukleinového proteinu), PARK2, PINK1, PARK7, LRRK2, VPS35 a CHCHD2. Poměrně velkou úlohu pak mají vlivy, které označujeme jako epigenetické. Jde o vlivy zejména z vnějšího prostředí (strava, životní styl, působení toxinů…), které v těle spouštějí biochemické reakce, jež výrazně ovlivňují aktivitu genů v naší DNA.

Vypnuté a zapnuté geny

Důležitý je ovšem i fakt, že u řady genů vědci objevili rozdíl v jejich expresi – tedy tím, jestli jsou zapnuté a vznikají podle nich bílkoviny, nebo vypnuté. Tyto rozdíly přitom byly nalezeny u genů ve zdravých a postižených částech mozku i mezi zdravými a nemocnými osobami.

Velké rozdíly byly nalezeny zejména u genu SNCA. U něj je z hlediska rizika vzniku choroby výhodné, aby byl vypnutý, protože pak nedochází ke vzniku alfa-synukleinového proteinu, který v neuronech vytváří škodlivé shluky. Lidé trpící Parkinsonovou chorobou ovšem mají v tzv. promotoru tohoto genu sníženou úroveň metylace, což znamená jeho vyšší aktivitu (zapnutí). Zajímavé přitom je, že nejčastěji používaný lék L-dopa úroveň metylace tohoto genu zvyšuje.

Jiné geny jsou naopak u pacientů s Parkinsonovou nemocí metylovány nadměrně, tj. jejich aktivita je snížena, často až k úplnému vypnutí. Celkově byly rozdíly v metylaci nalazeny už u více než 9 900 genů! Tyto procesy přitom úzce souvisejí se stárnutím organismu, proto také výskyt choroby prudce stoupá ve vyšším věku. Prof. Horvath, který poprvé přišel s termínem epigenetické hodiny (vyjadřuje skutečné stáří organismu podle míry epigenetických změn), ostatně zjistil, že u pacientů s Parkinsonovou nemocí je právě epigenetické stárnutí urychleno.

Rozdíly mezi zdravými lidmi a pacienty s Alzheimerovou chorobou však nebyly znamenány pouze u metylace genů, ale také u dalších epigenetických reakcí – acetylace histonů a regulace pomocí microRNA. Nemocné osoby mají například v některých částech mozku výrazně sníženou hladinu microRNA s označením 133b.

Vyhněte se toxinům

Co ale změny v epigenetických vzorcích způsobuje? Jde zejména o vlivy z vnějších prostředí. Mezi ty nejvýznamnější patří látky s toxickými účinky. Výzkumy například prokázaly, že lidé s Parkinsonovou chorobu mají v mozku zvýšenou hladinu polychlorovaných bifenylů (PCB).

Velké riziko představují i některé toxické látky, které se často vyskytují v potravinách. Zejména to jsou některé pesticidy, které se používají k ochraně ovoce a zeleniny, ale často se vyskytují i v mléčných výrobcích, nebo β-methylamino-L-alanin, který je často nacházen v rybím mase.

Roli může hrát i užívání drog – potvrzené je například negativní epigenetické působení metamfetaminu (pervitin).

Naopak zajímavé je, že ačkoliv kouření je pro svůj epigenetický vliv rizikovým faktorem dlouhé řady onemocnění, v případě Parkinsonovy choroby naopak může riziko vzniku snižovat. Potvrzen byl také ochranný účinek kofeinu a kávy – podle výzkumu z roku 2012 mají její pijáci o 25 % nižší riziko, že onemocní.

Pomůže změna jídelníčku?

Prokazatelně pozitivní vliv na vznik nemoci má tzv. středomořská dieta, která je charakteristická vysokou konzumací ryb, olivového oleje, červeného vína a aromatických bylin – ostatně všechny tyto suroviny mají výrazné pozitivní epigenetické účinky.

Smíšených výsledků dosahovaly výzkumy v případě působení mléčných výrobků. Některé výzkumy prokázaly zvýšené riziko při vysoké konzumaci mléka, smetany a zmrzliny, jiné ovšem nikoliv. Jedna z teorií říká, že negativně by mléčné výrobky mohly působit zejména u osob s intolerancí laktózy, což je ostatně problém, jehož výskyt stoupá s věkem.

Roli může hrát i inzulinová rezistence, tedy stav, kdy je v krvi vysoká hladina cukru nikoliv z důvodu nedostatečné produkce inzulinu, ale kvůli snížené citlivosti tkání na tento hormon. Neurodegenerativní nemoci, tedy i Parkinsonova a Alzheimerova choroba, ostatně bývají označovány za diabetes III. typu. Proto se zcela jistě vyplatí snížit konzumaci sacharidů. Řešením by však rozhodně neměla být jejich náhrada umělými sladidly. Například aspartam totiž může narušovat transport některých neurotransmiterů a podporovat degeneraci mozkových buněk.

Zajímavé také je, že vyšší výskyt nemoci byl prokázán u lidí, kteří často konzumují konzervované ovoce a zeleninu. Příčinou zde mohou být polychlorované bifenyly (PCB), které se často používají do materiálu vnitřní strany plechovek. Za negativním vlivem konzumace smažených potravin pak pravděpodobně stojí reakce jménem peroxidace lipidů.

Užitečné doplňky stravy

Výrazný pozitivní vliv naopak mohou mít doplňky stravy obsahující látky, které v sobě spojují epigenetické, antioxidační a protizánětlivé účinky.

Omega-3 – dvě z těchto mastných kyselin, DHA a EPA, které najdeme zejména v rybím tuku, mají výrazné epigenetické účinky. Vyznačují se ochranným působením na nervové buňky, snižují tvorbu kyseliny arachidonové, která má neurodegenerativní účinky, podporují tvorbu růstového faktoru BDNF, který má pozitivní vliv na funkci mozku, a působí protizánětlivě.

EGCG – epigalokatechin galát ze zeleného čaje je prokazatelně účinný jak v prevenci, tak i pro zastavení postupu Parkinsonovy choroby. Má rozsáhlé epigenetické účinky, působí výrazně protizánětlivě, chrání nervové buňky a podporuje jejich regeneraci, zlepšuje kognitivní schopnosti, má výrazné antioxidační účinky, a dokonce přímo zasahuje do procesu shlukování alfa-synukleinového proteinu.

Kurkumin – také barvivo obsažené v kořeni kurkumy brání shlukování proteinů poškozujících neurony a má silné neuroprotektivní, antioxidační a protizánětlivé účinky. Dále brání poškození mitochondrií nervových buněk a v časných fázích choroby pomáhá doplnit hladinu mozkového dopaminu.

Resveratrol – další z rodiny rostlinných barviv s epigenetickým efektem má výrazné antioxidační, protizánětlivé a neuroprotektivní účinky, a navíc má pozitivní vliv na procesy související se stárnutím. Při podávání pacientům s Parkinsonovou nemocí došlo už po několika týdnech k poměrně výraznému zlepšení pohybových i kognitivních schopností.