Zmutovaný policajt v akci aneb Ochrana před sluncem pomocí výživy

Bojíte se slunce kvůli rakovině? Pak je dobré vědět, že působení UV záření představuje jen jeden z dílků skládačky, která rozhoduje o tom, zda melanomem onemocníme. Má sice značný negativní epigenetický efekt, ten lze ale do značné míry vyvážit pomocí pozitivních epigenetických vlivů. Třeba pomocí výživy.

Při vzniku jakéhokoliv nádoru hrají důležitou roli naše geny. V DNA se přitom nacházejí jak geny, které pravděpodobnost vzniku nádorového bujení zvyšují, tak ty, které nás před ním chrání. Riziko vzniku nemoci pak stoupá či klesá podle toho, které mají navrch.

Rozhodující přitom ale není jen to, jestli jsme od rodičů zdědili více genů prvního či druhého typu, ale i to, jak jsou tyto geny v každém okamžiku aktivní. Míru jejich aktivity přitom ovlivňuje i řada faktorů našeho životního stylu, které mají vliv na průběh tzv. epigenetických reakcí v těle.

Jak zapnout ty správné geny?

Lidský genom totiž obsahuje informace ve dvou formách: genetické a epigenetické. Genetická informace představuje jakýsi plán pro vytvoření živé bytosti, konkrétně pro výrobu bílkovin, které jsou k tomu potřeba. Epigenetická informace pak říká, jak, kdy a kde genetické informace použít.

Epigenetické změny se v těle odehrávají prostřednictvím tří hlavních biomechemických reakcí: metylace DNA, modifikace histonů a regulace pomocí microRNA. Při vzniku všech typů nádorů hraje velkou roli především první z nich – nadměrná metylace je totiž hlavní mechanismus, který umlčuje tzv. tumorsupresorové geny – tedy ty geny, jež mají za úkol chránit tělo před rakovinou.

Důležitá je ale i druhá skupina reakcí, konkrétně pak acetylace histonů. Snížená acetylace tumorsupresorových genů přitom rovněž snižuje jejich aktivitu, a pokud je navíc doplněna zvýšenou acetylací genů, které vznik nádorů podporují, může to výrazně zvýšit riziko nejen rakoviny kůže.

Tyto změny totiž podporují proliferaci, tj. rychlé, nekontrolované množení buněk, které je pro nádorová onemocnění typické. Zároveň omezují apoptózu čili programovanou buněčnou smrt poškozených buněk, což je naopak důležitý obranný mechanismus těla před vznikem nádorů.

UV záření jako epigenetický faktor

Pokud je pokožka vystavena působení UV záření (zvláště pak jeho složky UVB), dochází k poškozování buněčné stěny i samotné DNA uvnitř buněk. Přitom výrazně stoupá produkce volných radikálů i úroveň zánětlivých procesů. A právě tohle všechno jsou procesy, které způsobují epigenetické změny v oblasti buněčné DNA – například vlivem oxidativního stresu a chronického zánětu dochází k výraznému urychlení změn v metylaci DNA, které snižují aktivitu tumorsupresorových genů.

Vlivem UV zářením například dochází jak k mutacím, tak i epigenetickým změnám v oblasti genu P53, který hraje důležitou roli v ochraně před nádorovým bujením – dokonce si díky tomu vysloužil označení „protinádový policajt“. Tyto změny navíc vznikají velice rychle a už v relativně mladém věku.

Negativní epigenetické změny v těle ovšem zároveň přibývají s věkem, proto riziko vzniku (nejen) kožních nádorů právě s narůstajícím věkem stoupá.

Jak pomůže výživa?

Dobrou zprávou ovšem je, že velká část epigenetických změn je vratná. Pokud se tedy zaměříme na ostatní faktory, které průběh epigenetických reakcí v těle ovlivňují, můžeme do značné míry potlačit i negativní epigenetické změny způsobené UV zářením.

Velmi výraznou roli hraje v tomto směru výživa. V ní je důležité omezit složky, které mají negativní epigenetický efekt a podporují průběh zánětů v těle (typicky sacharidy s vysokým glykemickým indexem, přemíra živočišných tuků, alkohol apod.), a naopak přidat bioaktivní látky s pozitivním epigenetickým působením, ať už jako součást jídelníčku nebo jako doplňky stravy. Jde o čistě přírodní látky, pocházející obvykle z rostlinné říše, a mnohé z nich jsou i součástí tradiční medicíny různých koutů světa. Většina z nich má navíc pozitivní vliv na prevenci a léčbu nejen kožních nádorů, ale i jiných druhů rakovin a řady dalších onemocnění.

Nelze samozřejmě zaručit, že nás konzumace těchto látek před kožními nádory ochrání, v kombinaci s dalšími pozitivními změnami životního stylu a rozumným přístupem k opalování však může jejich riziko snížit opravdu výrazně.

Pomoc z přírody

A které konkrétní látky nám mohou pomoci?

OPC – jde o zkratku označující komplex tzv. oligomerních proantokyanidinů, které se ve vysoké koncentraci vyskytují zejména v jadércích révy vinné. Prokazatelně snižují celkovou hladinu metylace genů v kožních buňkách, a výzkumy na myších dokonce prokázaly jejich schopnost snížit metylaci přímo v buňkách kožních nádorů. Potvrzena byla také jeho schopnost pozitivně ovlivňovat míru metylace genů a acetylace histonů v modelech lidské rakoviny kůže. Zároveň jde o silný antioxidant s protizánětlivým působením.

EGCG – epigalokatechin galát ze zeleného čaje patří mezi nejlépe prozkoumané přírodní substance s protinádorovým působením a výzkumy naznačují, že může být velmi efektivní i v prevenci a léčbě rakoviny kůže. Výrazně podporuje apoptózu a pomáhá snížit proliferaci, kromě toho účinně snižuje oxidativní stres a potlačuje zánětlivé procesy vyvolané UVB zářením. V pokusech na myších vystavených extrémním dávkám UV záření pak efektivně pomáhal předejít vzniku nádorů a také potlačit růst již vzniklých melanomů. V pokusech in vitro na modelech simulujících rakovinu lidské kůže byla potvrzena jeho schopnost snižovat celkovou míru metylace v kožních i nádorových buňkách a pozitivně ovlivňuje i acetylaci histonů a regulaci pomocí microRNA.

Vitamin D3 – je to vlastně velký paradox: UV záření sice zvyšuje riziko vzniku melanomu, zároveň ale v kůži podporuje tvorbu vitaminu D, který je známý svými protirakovinnými účinky. Nejen, že snižuje riziko vzniku kožních nádorů, ale zároveň podporuje léčbu a jeho užívání zmírňuje také riziko návratu choroby. Pro vitamin D (jako D3 označujeme jeho živočišnou formu, která je snáze vstřebatelná) ovšem platí, že s věkem efektivita jeho tvorby v pokožce výrazně klesá, a proto je důležité dbát i na jeho dostatečný příjem v potravě nebo ve formě doplňků stravy.

Astaxantin – užívání karotenoidů například před odjezdem na dovolenou k moři bývá doporučováno velice často, většinou se ale mluví o nejznámějším z nich, beta-karotenu, který má kromě antioxidačních i epigenetické účinky. Možná ještě lepší volbu ale představuje méně známý karotenoid astaxantin, který se například vyskytuje v mase lososa, krevet, humrů a v některých mořských řasách. Kombinuje v sobě silné antioxidační, imunomodulační a epigenetické účinky a preventivně působí i proti vzniku kožních nádorů. Zlepšuje totiž mezibuněčnou komunikaci, která bývá často u nádorových buněk narušena, zvyšuje aktivitu genů, podle nichž vznikají enzymy umožňující vylučování karcinogenních sloučenin a potlačuje proliferaci.