Epigenetika a hormonální rovnováha I. Jak zlepšit činnost štítné žlázy?

Epigenetika a hormonální rovnováha I. Jak zlepšit činnost štítné žlázy?

Únava, tloustnutí, deprese či padání vlasů – tak se mohou projevit poruchy činnosti štítné žlázy. Jak je můžete napravit pomocí výživy a úpravy životního stylu.

 

Klíčovou roli ve fungování hormonálního systému hraje genetika, tedy genetická informace, kterou jsme zdědili od svých rodičů. Neméně důležité jsou ale i vlivy životního prostředí, stravy, stresu… tedy v podstatě téměř všech faktorů, které na nás působí v průběhu života. Všechny tyto vlivy totiž působí tzv. epigeneticky– dokáží prostřednictvím několika biochemických reakcí ovlivňovat funkci genů v naší DNA a mnohé z nich i zcela vypnout, nebo naopak zapnout.

Epigenetické vlivy přitom na naši hormonální soustavu působí hned čtyřmi cestami: Zaprvé mohou ovlivňovat vlastní produkci a uvolňování hormonů, za druhé působí na jejich cirkulaci a hladinu v krvi a za třetí mají vliv i na citlivost cílových orgánů vůči příslušnému hormonu. Zapomenout ale nesmíme ani na čtvrtou cestu, kterou představují tzv. hormonální disruptory. Jde vesměs o škodliviny z životního prostředí, které narušují hormonální procesy v těle, a velká část z nich tak činí právě epigenetickou cestou.

 

Problém je nedostatek i nadbytek hormonů

Hlavní funkcí štítné žlázy je produkce hormonů trijódthyroninu (T3), tyroxinu (T4) a kalicitoninu. První dva jmenované ovlivňují především tkáňový metabolismus a vývoj organismu, ale i třeba spotřebu kyslíku v tkáních, produkci tepla, diferenciaci nervové soustavy, tepovou frekvenci, krvetvorbu, a dokonce mají i vazodilatační účinek (tj. roztahují drobné cévy a tím regulují prokrvení tkání) a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Kalcitonin pak reguluje metabolismus vápníku v těle.

Nejčastějším problém štítné žlázy je snížená funkce (hypofunkce) neboli hypotyreóza. Častěji postihuje ženy a její výskyt také stoupá s věkem – v ČR jí dle odhadů trpí až 20 % žen starších 50 let – nevyhýbá se ale ani mladším ročníkům a mužům. Protože hormony štítné žlázy ovlivňují metabolismus, je jejím nejčastějším příznakem zvýšená únava a přibírání na váze, mezi ty další patří třeba zácpa, suchá kůže, padání vlasů, zpomalení srdečního pulzu, poruchy menstruačního cyklu, zvýšení krevního tlaku, otok víček nebo i deprese.

Problémy však způsobuje i stav opačný, tedy hyperfunkce štítné žlázy (hypertyreóza). Ta se projevuje nadměrným hubnutím, zrychlením srdeční činnosti, nadměrné pocení, podráždění očí a jejich vystoupení z důlků, úzkost či podrážděnost.

 

Jen přidat jód nestačí

Za nejdůležitější faktor pro činnost štítné žlázy je považován dostatek jódu ve stravě – právě jód je totiž součástí hormonů T3 a T4. Konzumace tohoto stopového prvku je však (zejména díky používání jodidované soli) v naší populaci dostatečná a navíc platí, že samotný příjem jódu je sice základ, ale sám o sobě nestačí, protože to je jen první krok. Tím druhým je takzvané vychytávání jódu štítnou žlázou nazývané také jodidové pumpa.

Aby totiž mohlo dojít k tvorbě hormonů T3 a T4, musí být v tkáni štítné žlázy dostatečná koncentrace solí jódu (jodidů) – 20–30 × vyšší než v krvi. Proto jsou tyto soli aktivně vychytávány z krve, která štítnou žlázou protéká, což je poměrně náročný proces vyžadující nejen dostatek jódu, ale i dalších prvků (hlavně sodíku a draslíku), energie a pak také speciální bílkoviny známé pod zkratkou NIS (Natrium Iodine Symporter), která katalyzuje transport jodidů přes buněčnou membránu.

A právě syntéza bílkoviny NIS je výrazně ovlivněna epigenetickou cestou, konkrétně prostřednictvím biochemické reakce jménem metylace DNA. Pokud totiž dojde k navázání metylové skupiny na tzv. promotor genu (část DNA, která nic nekóduje, ale spouští čtení genu, který po ní následuje), dojde k výraznému snížení aktivity příslušného genu, a při vyšší úrovni metylace dokonce i k jeho úplnému vypnutí. Gen pro tvorbu NIS je přitom mírou metylace regulován poměrně zásadně, a pokud dojde k omezení produkce NIS, může nastat stav, kdy ve štítné žláze není pro produkci hormonů dostatečná koncentrace jódu, ačkoliv jej ve stravě přijímáme dost.

Epigenetické faktory zároveň ovlivňují i množství receptororů, na něž se hormony štítné žlázy v buňkách váží. Tyto receptory se vyskytují uvnitř buněk, protože T3 i T4 nejsou rozpustné ve vodě, a proto dokáží procházet přes buněčné membrány. Receptory pro tyto hormony jsou přitom regulovány jak metylací DNA, tak i v menší míře pomocí mikroRNA

Funkce štítné žlázy může být negativně ovlivněna také z důvodů autoimunitního onemocnění tohoto orgánu, nejčastěji jde o Hashimotovu chorobu, při níž imunitní systém těla napadá bílkoviny, z nichž je tvořena tkáň štítné žlázy. Příčiny autoimunitních onemocnění sice ještě nebyly zcela objasněny, je však jsité, že důležitou roli tady hrají i epigenetické faktory, které ovlivňují všechny základní epigenetické reakce – metylaci DNA, modifikaci histonů a regulaci pomocí microRNA.

 

Zaměřeno na výživu

Klíčovou roli při potížích štítné žlázy hraje výživa. Zásadní je tady dostatečný příjem jódu, na produkci hormonů a jejich cirkulaci v těle se však podílejí i další mikronutrienty. Zejména jde o sodík a draslík, které se účastní vychytávání jodidů štítnou žlázou, železo, jehož nedostatek snižuje koncentrace T3 a T4 v krvi, zinek, vápník měď a pravděpodobně i vitaminy A a D3.

Vzhledem k vysokému podílu epigenetických vlivů na vzniku poruch štítné žlázy však mohou velkou úlevu přinést i specifické epigeneticky působící živiny a byliny. Řada z nich je běžnou součástí stravy, pro vyšší účinek je však vhodné je užívat ve vyšších koncentracích formou doplňků stravy. Vyzkoušet můžete třeba následující:

Kurkumin
Barvivo z kořene kurkumy má výrazný pozitivní efekt jak při hypofunkci, tak i při hyperfunkci štítné žlázy. Skvěle působí i při potížích autoimunitního charakteru – má imunomodulační efekt, a navíc jde o silnou protizánětlivou substanci, která reguluje tvorbu zánětlivého enzymu COX-2 a dalších látek, které se podílejí na průběhu zánětlivých procesů (NF-kB, TNF-alfa a další. Působí také jako antioxidant, který chrání buňky štítné žlázy, a má preventivní efekt proti rakovině tohoto orgánu. Pro optimální vstřebávání je kurkumin nutné konzumovat spolu s piperinem (účinná látka černého pepře).

Šišák bajkalský
Tato bylina má pozitivní vliv na regulaci celého hormonálního systému. Kromě toho působí protizánětlivě, potlačuje produkci histaminu a leukotrienů, což je důležité zejména při potížích autoimunitního původu, a má také antioxidační účinky.

Omega-3
Tyto nenasycené mastné kyseliny působí příznivě zejména při hypofunkci štítné žlázy. Zefektivňují vychytávání jodidů tímto orgánem díky zvýšení produkce potřebných enzymů a také zvyšují počet receptorů, na něž se hormony štítné žlázy váží v jednotlivých buňkách. Zároveň brání snížení kognitivních schopností v důsledku tohoto problému. Protizánětlivý efekt se pak uplatní i při hyperfunkci štítné žlázy a autoimunitních potížích.

Čekanka
Společně zlepšuje funkci jater a štítné žlázy, zvláště pak u obézních jedinců.

Vitamin D3
Není sice zcela prokázáno, že by podávání tohoto vitaminu zlepšilo stav štítné žlázy, nicméně výzkumy potvrdily, že osoby trpící hypofunkcí štítné žlázy mají hladinu „déčka“ významně sníženou.

Při hypofunkci štítné žlázy může být naopak problematické EGCG (epigalokatechin galát). Některé studie totiž naznačují, že by katechiny ze zeleného čaje mohly mít tlumivý efekt na štítnou žlázu. Šlo sice o studie provedené na potkanech, kteří dostávali velmi vysoké dávky katechinů, a výsledky nebyly zcela jednoznačné, přesto je ale pro jistotu lepší dát přednost jiným doplňkům stravy (přiměřená konzumace zeleného čaje, tj. cca šálek denně, by vadit neměla. Sporné je i užívání kvercetinu.

 

Co ještě pomůže?

Výrazně negativní vliv na štítnou žlázu má stres, jehož působení je rovněž epigenetického charakteru. Určitě tedy pomůže omezit stresující faktory v našem životě a zároveň se věnovat činnostem, které snižují hladinu stresových hormonů (relaxace, meditace, jóga, ale i třeba sledování komedií).

Důležitou roli hraje i pohyb, protože i on má výrazný epigenetický vliv v pozitivním slova smyslu. Tady ovšem platí, že všeho moc škodí. Zatímco půlhodina až hodina vytrvalostní zátěže třikrát až čtyřikrát týdně působí na štítnou žlázu blahodárně, vrcholový sportovní trénink má účinky opačné – zejména mezi vytrvalkyněmi je tak výskyt poruch štítné žlázy (spíše ve smyslu hypofunkce) naopak výrazně vyšší než v běžné populaci.

Lidé s poruchami štítné žlázy by se pak měli vyhýbat i dalším negativním epigenetickým vlivům, například kouření či nadměrné konzumaci alkoholu.

 

Zdroje informací

Xiang Zhang and Shuk-Mei Ho. Epigenetics meets endokrinology. J Mol Endocrinol. Author manuscript; available in PMC 2014 Jun 26.

HESS, S. Y. (2009): The impact of common micronutrient deficiencies on iodine and thyroid metabolism: the evidence from human studies; Best Practice & Research Clinical Endocrinology & Metabolism, vol. 24, no. 1, s. Histologie – Mikroskopická anatomie, 117-132s., ISBN 978-80-210-5544-5

Venkataraman GM, Yatin M, Marcinek R, Ain KB. Restoration of iodide uptake in dedifferentiated thyroid carcinoma: relationship to human Na+/I– symporter gene methylation status. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. 1999;84:2449–2457. doi:10.1210/jc.84.7.2449.

Fuks F. DNA methylation and histone modifications: teaming up to silence genes. Current Opinion in Genetics and Development. 2005;15:490–495. doi:10.1016/j.gde.2005.08.002.

Bin WangXiaoqing ShaoRonghua SongDonghua Xu, and Jin-an Zhang. The Emerging Role of Epigenetics in Autoimmune Thyroid Diseases. Front Immunol. 2017; 8: 396.

Chandra AKDe N. Goitrogenic/antithyroidal potential of green tea extract in relation to catechin in rats. Food Chem Toxicol. 2010 Aug-Sep;48(8-9):2304-11.

Papiez MAKaja MGebarowska A. Age-dependent different action of curcumin in thyroid of rat. Folia Histochem Cytobiol. 2008;46(2):205-11. doi: 10.2478/v10042-008-0031-6.

Butenko IG Gladtchenko SV Galushko SV. Anti-inflammatory properties and inhibition of leukotriene C4 biosynthesis in vitro by flavonoid baicalein from Scutellaria baicalensis georgy roots. Agents-Actions. 1993; 39

Abd Allah ESGomaa AMSayed MM. The effect of omega-3 on cognition in hypothyroid adult male rats. Acta Physiol Hung. 2014 Sep;101(3):362-76. doi: 10.1556/APhysiol.101.2014.3.11.

Souza LLNunes MOPaula GSCordeiro APenha-Pinto VNeto JFOliveira KJdo Carmo MdPazos-Moura CC. Effects of dietary fish oil on thyroid hormone signaling in the liver. J Nutr Biochem. 2010 Oct;21(10):935-40. doi: 10.1016/j.jnutbio.2009.07.008.

Ahmed LA, Ramadan RS, Mohamed RA. Biochemical and histopathological studies on the water extracts of Marjoram and chicory herbs and their mixture in obese rats. Pak J Nutr 2009;8:1581-7

Dr. Amal Mohammed, Husein Mackawy, Bushra Mohammed Al-ayed and Bashayer Mater Al-rashidi. Vitamin D Deficiency and Its Association with Thyroid Disease. Int J Health Sci (Qassim). 2013 Nov; 7(3): 267–275.

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *