Záhady střevního mikrobiomu 3: Jak zlepšit funkci štítné žlázy

Únava, nedostatek energie, tloustnutí, deprese či poruchy paměti – to všechno může signalizovat zhoršenou funkci štítné žlázy. Jen užívat jód ovšem nestačí. Ukazuje se totiž, že na funkci této žlázy má výrazný vliv rovnováha uvnitř našich střev.

Štítná žláza je jedna z nejdůležitějších hormonálních žláz v těle. Produkuje hormony tyroxin (T4) a trijódtyronin (T3), které ovlivňují především tkáňový metabolismus, ale i třeba spotřebu kyslíku v tkáních, produkci tepla, diferenciaci nervové soustavy, tepovou frekvenci, krvetvorbu, a dokonce mají i vazodilatační účinek (tj. roztahují drobné cévy a tím regulují prokrvení tkání) a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Jejich nedostatečná produkce se tak projevuje například sníženou produkcí energie, zvýšenou únavou, přibýváním na váze, ale i narušením kognitivních schopností, zimomřivostí či poruchami nálad.

Činnost štítné žlázy je hodně ovlivněna epigenetickými procesy zde, velmi zásadní roli však při vzniku jejích problémů hraje i střevní mikrobiom – narušení rovnováhy uvnitř střev je typické jak pro hypofunkci, tak i hyperfunkci štítné žlázy.

Přímá linka ze střev do krku

Výzkumy ukazují, že rovnováha střevního mikrobiomu hraje stěžejní roli především při Hashimotově tyreoiditidě, autoimunitním onemocnění, které je nejčastějším problémem postihujícím štítnou žlázu. Při ní tělo vytváří protilátky proti dvěma svým vlastním proteinům, tyreoidální peroxidáze a thyreoglobulinu. Výsledkem je chronický zánět, hypofunkce štítné žlázy a často i postupná destrukce tohoto orgánu.

Kromě toho se ale ukazuje, že stejně jako existuje přímé spojení mezi střevem a mozkem, které jsme popsali v prvním díle našeho seriálu zde, existuje podobné spojení i mezi střevem a štítnou žlázou.

Imunita je základ

Střevní mikrobiom v první řadě zásadním způsobem ovlivňuje činnost imunitního systému, a to jak jeho vrozenou, tak i adaptivní část. Cest, jak mikrobiom na imunitu působí, je přitom hned několik:

• Je důležitý ve vývoji lymfatické tkáně související se střevem, kde se nachází více než 70 % imunitního systému.
• Ve střevní sliznici se také nacházejí tzv. TLR receptory, které hrají klíčovou roli v oblasti tolerance vůči vlastním antigenům.
• Řada střevních bakterií navíc produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména butyrát a propionát, jejichž hladina souvisí s počtem imunitních T-buněk a také pomocných lymfocytů Th-17, které produkují cytokiny podporující zánětlivé procesy. Tyto imunitní buňky přitom hrají zvláště při vzniku hypofunkce štítné žlázy velmi důležitou roli.

Butyrát a propionát rovněž posilují mezibuněčnou komunikaci, která je pro správnou činnost štítné žlázy důležitá. Navíc ve střevech byla zaznamenána aktivita enzymu jodotyronin dejodidázy, což je enzym nezbytný pro přeměnu méně aktivního hormonu T4 na aktivnější T3. A v neposlední řadě ovlivňuje střevní mikrobiom produkci dopaminu, který snižuje aktivitu hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH).

Rovnováha střevního mikrobiomu je navíc pro činnost štítné žlázy důležitá ještě z dalšího důvodu: pokud je narušena, dochází ke zhoršenému vstřebávání živin, a to včetně minerálů a stopových prvků, které jsou pro optimální funkci štítné žlázy nezbytné – tedy pro jód, selen, zinek a železo.

Souvisí štítná žláza s citlivostí na lepek?

Zajímavé rovněž je, že imunitní reakce a další procesy související se střevním mikrobiomem, které ovlivňují funkci štítné žlázy, jsou velice podobné těm, které probíhají u lidí trpících celiakií (tj. alergií na lepek) a také neceliakální přecitlivělostí na pšenici. Ta se projevuje podobnými příznaky jako celiakie, tj. například chudokrevností či zvýšenou únavou a zhoršením mentálních funkcí po požití potravin obsahujících lepek či jinou pšeničnou bílkovinu, ale chybí zde imunologický nález typický pro celiakii.

Ostatně mezi celiaky je výskyt autoimunitních chorob štítné žlázy mnohem vyšší než v ostatní populaci.

Co může pomoci?

Strava bohatá na vlákninu

Strava je při péči o střevní mikrobiom naprostý základ a změny, které zde iniciuje, navíc probíhají velice rychle. Když například vědci myším, které byly zvyklé na rostlinnou stravu s vysokým podílem vlákniny, nasadili typickou „západní dietu“, tedy jídelníček s vysokým podílem cukrů a nasycených tuků, došlo u nich ke změně ve složení střevního mikrobiomu již po jediném dni! Ve studii na lidských dobrovolnících pak ke vzniku změn stačilo dní pět.

Základem stravy podporující rovnováhu střevního mikrobiomu i funkci štítné žlázy je tedy především zvýšení příjmu rozpustné i nerozpustné vlákniny a snížení konzumace jednoduchých sacharidů, nasycených tuků a červeného masa.

Jód

Jód je součástí hormonů štítné žlázy, a proto je jeho dostatečný příjem zcela zásadní. Jeho nejbohatším zdrojem jsou mořské ryby a řasy. Zajímavé ovšem je, že pokud je jód užíván v příliš vysokých dávkách, tak rovnováhu střevního mikrobiomu narušuje, protože se váže na aminokyseliny v buněčných membránách střevních bakterií. Možná i proto tedy není náhoda, že po požití vysoké dávky jódu dochází na 24 hodin ke snížení produkce hormonů štítné žlázy.

Železo

I v případě tohoto stopového prvku existují zajímavé souvislosti. Železo je totiž nezbytné pro činnost štítné žlázy a tvorbu jejích hormonů – jeho deficit se ostatně vyskytuje u cca 60 % osob se sníženou funkcí štítné žlázy. Podávání doplňků stravy se železem ovšem může být v mnoha případech kontraproduktivní. Pokud má totiž jejich uživatel narušený střevní mikrobiom, železo se v jeho trávicím traktu špatně vstřebává. Ve střevě je ho potom nadbytek, což vede k nežádoucím změnám ve střevním mikrobiomu, například k přemnožení bakteric E. coli. To má pak za následek zvýšení zánětlivých procesů.

Negativně kondici „přátelských“ baktierií ovlivňuje zejména nadbytek tzv. hemového železa, které se nachází především v mase. Nadměrná konzumace červeného masa ostatně patří mezi faktory, které zhoršují rovnováhu střevního mikrobiomu.

Zinek

Nedostatek tohoto stopového prvku ovlivňuje štítnou žlázu hned na několika úrovních: snižuje produkci hormonů stimulujících funkci tohoto orgánu (TRH a TSH), je součástí enzymu nutného pro přeměnu T4 na T3, je nezbytný pro navázání hormonu T3 na receptory na buněčném jádře, a navíc je součástí antioxidačního enzymu SOD (superoxid dismutáza), který chrání buňky štítné žlázy před volnými radikály. Nízká hladina zinku je proto zvláště pro osoby s hypofunkcí štítné žlázy velmi typická.

Užívání zinku ve formě doplňku stravy je tedy prospěšné, zároveň je však třeba mít na mysli, že nízká hladina tohoto prvku je často způsobena právě špatnou funkcí střevního mikrobiomu. Proto je třeba zároveň podpořit i jeho funkci a také volit preparáty s vysokou vstřebatelností.

Selen

Další z prvků, který je pro činnost štítné žlázy nezbytný. Jeho nedostatek má za následek snížení její funkce i tvorbu hormonů, a navíc je součástí antioxidačních enzymů, které buňky štítné žlázy chrání. Štítná žláza ostatně obsahuje největší koncentraci selenu v těle, a pokud trpíme jeho nedostatkem, je schopna jej zadržovat, a tím zhoršovat jeho dostupnost ve zbytku těla. Kromě toho má selen pozitivní vliv na střevní mikrobiom.

Půda ve většině Evropy je přitom na selen chudá, takže je zde jeho deficit častý. Jeho užívání tak může být velmi prospěšné.

Vitamin D3

Tento vitamin má výrazné pozitivní účinky na imunitní systém, jehož prostřednictvím ovlivňuje i štítnou žlázu. Tu navíc chrání před autoimunitními procesy.

Probiotika

Při hypofunkci i hyperfunkci štítné žlázy bývá ve střevech zejména nedostatek laktobacilů a bifidobakterií. Navíc se zdá, že tyto bakterie dokáží akumulovat selen, zinek a měď, začleňovat je do organických sloučenin, a zvyšovat tak jejich biologickou dostupnost. Existuje však zatím jen velice málo studií, které by zkoumaly vliv užívání probiotik na činnost štítné žlázy, a všechny byly provedeny pouze na zvířatech.

Polyfenoly

Jde o látky vyskytující se zejména v potravinách rostlinného původu, které mají rozsáhlý pozitivní vliv na lidské zdraví. Zhruba 90 % z nich přitom odolá působení žaludečních šťáv a vstřebávání v tlustém střevě, takže se v nezměněné podobě dostanou do tlustého střeva, kde podporují rovnováhu mikrobiomu. Některé z nich mají pozitivní vliv i na funkci štítné žlázy – například kurkumin.

Čekanka

Kořen této rostliny je oblíbenou součástí kávovinových nápojů. Obsahuje rozpustnou vlákninu s výrazným pozitivním vlivem na střevní mikrobiom. Pomáhá mj. zvýšit počet zástupců rodu Lactobacillus, což je důležité pro činnost štítné žlázy.