Nedostatek spánku zhoršuje paměť

Už jste to slovo měli na jazyku, ale paměť, ta potvora, ne a ne naskočit. Jindy se vám z hlavy vypaří jméno spolužáka, PIN k bankovní kartě, narozeniny vašich blízkých… Příčinou problémů s pamětí přitom zdaleka nemusí být jen přibývající věk, ale třeba i fakt, že jste se už pěkně dlouho pořádně nevyspali.

To, že nám to po probdělé noci moc nemyslí, považujeme za normální – jsme zkrátka unavení. Jenže když spánek zanedbáváme dlouhodobě, ať už proto, že na něj pro samou práci či péči o rodinu nezbývá čas, nebo že trpíme nespavostí, dopady na naši paměť, schopnost soustředění a dalším kognitivní procesy jsou mnohem hlubší. V tu chvíli už totiž začnou probíhat změny na úrovni naší DNA.

Co se děje v našich buňkách

Vlákna DNA nejsou v našich buňkách volně, ale jsou namotána na kulovité bílkoviny jménem histony – podobně jako třeba nit na cívku. Aby však mohly být jednotlivé geny v DNA „přečteny“, tedy aby podle nich mohl organismus vytvářet bílkoviny, musí se nejprve příslušný úsek vlákna z histonové „cívky“ uvolnit. Aby k tomu ovšem došlo, musí na příslušném histonu proběhnout chemická reakce jménem acetylace. Pokud se tak nestane, gen je „vypnut“, což je stejné, jako kdyby v DNA vůbec nebyl.

Vědci ovšem zjistili, že při spánkové deprivaci dochází v mozku ke zvýšené tvorbě enzymů jménem deacetylázy, a kvůli tomu se úroveň acetylace histonů snižuje. Tento proces měl přitom neblahý následek právě na paměť – snižoval totiž aktivitu genu BDNF, podle nějž se vytváří bílkovina stejného jména, jež se podílí na tvorbě synapsí, tedy spojů mezi nervovými buňkami. Pokud se této bílkoviny vlivem snížené acetylace histonů vytváří málo, výrazně tím trpí zejména paměť, ale i další procesy v mozku.

U potkanů bylo snížení paměti vlivem zvýšené tvorby deacetyláz zaznamenáno již po třech dnech spánkové deprivace, u člověka je tento proces pravděpodobně pomalejší.

Dá se to „dospat“?

Společným rysem epigenetických reakcí, mezi něž patří i zmíněná acetylace histonů, je, že jsou vratné. Přesto ale ke zvrácení negativních změn na úrovni DNA, ke kterým došlo vlivem dlouhodobé spánkové deprivace, nestačí, když se pár nocí konečně pořádně vyspíme. Zároveň je třeba přidat i další úpravy našeho životního stylu, které mají výraznější dopad na epigenetické procesy v našem těle.

Velice důležitá je úprava jídelníčku – na paměť a kognitivní procesy má například prokazatelně pozitivní efekt, když omezíme podíl sacharidů ve stravě. Důležitý je i pravidelný pohyb, negativně naopak působí kouření či pití alkoholu.

Pomohou doplňky stravy?

Pozitivní změny můžeme navíc podpořit doplňky stravy s epigenetickým působením. Jde o živiny a byliny, které mají schopnost ovlivňovat průběh epigenetických reakcí v našem těle, a pokud je užíváme ve vyšších koncentracích (tj. právě formou doplňků stravy), může jít o opravdu významnou pomoc. Vyzkoušet můžete třeba následující:

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny jsou pro kondici mozku zcela zásadní. U dětí je jejich dostatečná hladina nutnou podmínkou pro správný vývoj mozku a intelektu, důležité jsou však i v průběhu dalšího života. Prokázán byl jejich vliv na zpomalení úbytku paměti a dalších kognitivních procesů vlivem věku, a starší lidé, kteří trpí jejich nedostatkem, mají dokonce ve srovnání se svými vrstevníky menší objem mozku, zvláště pak v oblasti šedé hmoty mozkové.

Boswelie

Extrakt z dřeviny známé též pod českým názvem kadidlovník pilovitý zpomaluje úbytek paměti vlivem stárnutí, a dokonce dokáže i přímo zlepšovat jak paměť, tak i schopnost učení a další mozkové funkce.

Kurkumin

Barvovo obsažené v koření kurkuma působí epigenetickou cestou na řadu mozkových procesů. Dokáže například zpomalovat zhoršování paměti a dalších kognitivních schopností, a to i u lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Kukrkumin je potřeba konzumovat spolu s pepřem.

Rozmarýn

Rozmarýn patří mezi tradiční rostliny, které se využívají k podpoře paměti a soustředění, a tyto účinky prokázaly i moderní vědecké výzkumy.