Bechtěrevova nemoc: Jak může pomoci epigenetika?

Bechtěrevova nemoc: Jak může pomoci epigenetika?

Neustálý život v bolesti, která komplikuje sebemenší pohyb i běžné fungování. To je denní realita lidí trpících Bechtěrevovou chorobou. Lze zabránit jejímu propuknutí u nositelů rizikových genů? A jak zmírnit příznaky vlastní nemoci?

 

Nejprve se začne stále častěji objevovat bolest a ztuhlost, zejména pak v časných ranních hodinách. Velmi často to bývá hlavně v oblasti tzv. SI kloubu, který spojuje křížovou kost s pánví, může to však být i v jiných částích páteře. To jsou první projevy tzv. Bechtěrevovy choroby neboli ankylozující spondylitidy. Postupně ztuhlost narůstá a postihuje stále větší oblasti páteře. Bolesti začínají být nesnesitelné, mnohdy vystřelují i do končetin, a často je tak pro postiženého vůbec problém ujít pár desítek metrů. Časem se může objevit tzv. bambusová páteř, kdy se chrupavčité meziobratlové ploténky proměňují v kostní hmotu.

Postupně se navíc často přidávají i další komplikace. Přibližně u poloviny pacientů se objevuje zánět přední komory oka, který způsobuje bolest a zarudnutí očí, nadměrný výskyt tzv. zákalků, které komplikují vidění, a zvýšenou citlivost na světlo. Objevují se také problémy srdečně cévního aparátu, například zánětlivé stavy aorty a chlopní či poruchy převodního systému, kterým srdce reguluje svou činnost. Postiženy mohou být i plíce, trávicí systém a u mužů se zvyšuje riziko zánětu prostaty.

Běchtěrevova choroba postihuje častěji muže. Obvykle se první příznaky projeví na počátku dospělosti.

 

Za co můžou naše geny?

Bechtěrevova choroba patří mezi nemoci s vysokou mírou dědičnosti. Klíčovou roli zde přitom hraje gen označovaný jako HLA-B 27. Právě jedna varianta tohoto genu je pro rozvoj nemoci zásadní. Pokud ji dítě zdědí od jednoho ze svých rodičů, má 78% riziko, že Bechtěrevovou chorobou onemocní (jde o tzv. dominantní dědičnost, tj. pokud by variantu náhodou zdědil od obou rodičů, riziko se dále nezvyšuje).

78% riziko je opravdu hodně. Nicméně tu stále ještě zbývá 22 % naděje, že dotyčný nakonec neonemocní. A právě v těchto procentech hrají velkou roli vlivy epigenetické. Jde o vnější vlivy, zejména z oblasti životního stylu, které v těle spouštějí biochemické reakce, jež v důsledku ovlivňují aktivitu řady genů v našem těle.

 

Epigenetické vlivy a faktory

Epigenetické vlivy se přitom mohou podílet i na tvorbě bílkoviny označované zkratkou DKK-1, která s největší pravděpodobností hraje v rozvoji onemocnění výraznou roli. Právě u osob s Bechtěrevovou nemocí je totiž podle výzkumů její hladina výrazně zvýšena. DKK-1 přitom funguje jako signální molekula, tj. účastní se procesu přenosu informací, jež ovlivňují chování buněk.

Mechanismus, kterým DKK-1 ovlivňuje vznik samotné nemoci, nebyl ještě zcela popsán. Z doposud provedených studií se ovšem zdá, že nadbytek tohoto proteinu negativně ovlivňuje tvorbu dalšího typu bílkovin označovaných jako Wnt, které jsou nezbytné pro normální průběh metabolismu v oblasti kostí. Při snížené tvorbě proteinů Wnt dochází k omezení tvorby osteoblastů, což je jeden z typů kostních buněk, a také k masivní apoptóze (tj. buněčné smrti) nezralých osteoblastů. DKK-1 pak naopak aktivuje další typ kostních buněk, osteoklasty, čímž narušuje rovnováhu tvorby a degradace kostní hmoty.

Na vzniku nemoci se také podílejí tzv. prozánětlivé cytokiny, které rovněž patří mezi signální molekuly. Jde především o interleukiny s pořadovým číslem 23 a 17, které v těle podporují vznik zánětlivých procesů. Odlišnosti se u nemocných vyskytují i v oblasti imunitních buněk zejména pak u T-buněk a dendritických buněk. Podle nedávných výzkumů to navíc vypadá, že k rozvoji nemoci může přispívat i špatně fungující střevní mikrobiom.

Zajímavou roli při vzniku nemoci pak hrají tzv. mezenchymální kmenové buňky. Jde o zatím nespecializované buňky, které se mohou vyvinout v různé typy buněk specializovaných – například v buňky tukové, svalové, ale také v buňky kostní či chrupavčité. Tyto kmenové buňky jsou navíc schopny vytvářet protein MPC-1, který může zásadním způsobem ovlivnit aktivitu obou typů kostních buněk, tedy osteoblastů i osteoklastů. Právě MPC-1 se přitom podílí na rozvoji řady onemocnění – kromě Běchtěrevovy choroby je to například lupenka, revmatoidní artritida a ateroskleróza.

 

Úprava stravy je základ

Výše uvedené poznatky se již nyní snaží farmaceutický průmysl přetavit ve vývoj léků, které by ovlivňovaly právě epigenetické mechanismy vzniku Bechtěrevovy choroby. Nicméně platí, že epigenetické reakce lze poměrně efektivně ovlivnit i pomocí změn v životním stylu. V případě této nemoci to platí také, ať už v rámci prevence či zmírňování příznaků. Zejména je v tomto směru důležitá strava.

Bechtěrevova choroba patří mezi nemoci s vysokou mírou chronicky zánětlivých procesů, velice dobře proto tělo reaguje na protizánětlivou stravu. Přínosné je zde zejména omezení sacharidů v jídelníčku – zvláště to platí pro ty z nemocných, kteří zároveň trpí i trávicími potížemi. Nejde přitom jen o sladkosti, ale i o potraviny s vysokým obsahem škrobu a nízkým obsahem vlákniny (bílé pečivo, těstoviny, brambory apod.). Existují totiž teorie, že právě škrobem se živí určitý typ bakterií ve střevním mikrobiomu, který se může stát spouštěčem nemoci. Tato teorie ovšem nebyla spolehlivě prokázána, a mnozí odborníci jsou proto vůči nízkoškrobové dietě při Bechtěrevově chorobě skeptičtí. Nicméně omezení potravin s vysokým glykemickým indexem a jejich nahrazení celozrnnými obilovinami je určitě dobrým krokem.

Škodí i příliš mnoho soli (tj. sodíku), omezit je vhodné i tmavé maso a vyvarovat se nadměrného příjmu tuků, zvláště těch nasycených. Naopak je na místě přidat do stravy protizánětlivé složky, zejména zeleninu, olivový olej, česnek, ryby a koření s protizánětlivými účinky (rozmarýn, kurkuma, zázvor, bazalka, šalvěj a řada dalších).

 

Pomůže vyřadit mléko?

V některých případech je vhodné rovněž omezit konzumaci mléčných výrobků. V rámci jednoho z výzkumů došlo po jejich vyřazení ze stravy k ústupu potíží u 52 % pacientů, a to natolik výraznému, že větší část z nich dokonce mohla přestat užívat protizánětlivé léky. Druhá polovina zkoumaných osob však žádné zlepšení nezaznamenala. Vliv tohoto dietního opatření může souviset s tolerancí vůči laktóze, vzhledem ke zmíněné 50% šanci na zlepšení se ale vyplatí vyřazení mléčných výrobků alespoň vyzkoušet.

Při Bechtěrevově chorobě je třeba dbát na dostatečný příjem vápníku. V případě, že se nemocný rozhodne ze stravy vyřadit mléčné výrobky, by měl v dostatečné míře konzumovat další zdroje tohoto prvku – mohou to být ořechy a semena (skvělý je například mák), sardinky, zeleninu s tmavě zelenými listy, tofu apod. Důležitý je i dostatečný příjem zinku a mědi. Ochranný efekt má také obecně strava s vysokým obsahem antioxidantů.

Opatrně je třeba nakládat s alkoholem. Jeho přímý negativní vliv na tuto nemoc sice nebyl prokázán, obecně však platí, že zvláště tvrdý alkohol negativně ovlivňuje zdraví kostí a může také výrazně zhoršovat vstřebávání řady důležitých živin.

Žádoucí je také v případě nadváhy až obezity snížit tělesnou hmotnost. Tím dojde nejen k úlevě pro klouby, ale většinou i ke snížení intenzity příznaků. Velice vhodná je pak pravidelná pohybová aktivita. Pro velkou část nemocných je sice vzhledem k bolestem pohyb nesmírně obtížný, pravidelná fyzická zátěž má však výrazný pozitivní epigenetický efekt, nehledě na to, že zvláště kombinace pravidelného posilování a protahování může výrazně zpomalit negativní vliv nemoci na stav pohybového aparátu.

 

Užitečné doplňky stravy

Vitamin D3 – prakticky pro všechna autoimunitní onemocnění platí, že lidé, kteří jimi trpí, mají v naprosté většině případů v těle sníženou hladinu tohoto vitaminu. Studie z roku 2015 navíc prokázala, že vitamin D3 významně snižuje riziko propuknutí Bechtěrevovy choroby. Déčko také u lidí, kteří již nemocí trpí, umí snížit intenzitu příznaků.

Omega-3 – na dostatečný příjem těchto nenasycených mastných kyselin je třeba dbát v prevenci i léčbě prakticky všech onemocnění, jejichž příčinou či důsledkem je chronický zánět (zároveň je třeba se zaměřit na snížení příjmu omega-6). Prokázána byla i jejich prospěšnost při Bechtěrevově nemoci – vyšší dávky (nad 4,5 g denně) například vedly v rámci výzkumu k výraznému snížení indexu BASDAI, kterým se hodnotí aktivita choroby.

Kurkumin – barvivo obsažené v kořeni kurkumy patří mezi vůbec nejsilnější přírodní protizánětlivé prostředky, a navíc dokáže poměrně efektivně tlumit bolest. Z tohoto důvodu je kurkumin s úspěchem využíván u většiny autoimunitních chorob a vhodný je i při Bechtěrevově nemoci.

Zázvor – další mimořádně silný přírodní protizánětlivý prostředek. Jeho účinnost při Bechtěrevově nemoci sice doposud nebyla spolehlivě potvrzena, vzhledem k účinnosti při jiných zánětlivých autoimunitních onemocněních ji však lze předpokládat.

Probiotika – jejich vliv zatím rovněž nebyl spolehlivě prokázán, pouze jedna malá studie ukázala zlepšení některých aspektů choroby (a snížení indexu BASDAI) při užívání směsi bakterií Lactobacillus acidophilus a Lactobacillus salivarius. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu výzkumů o důležitosti střevního mikrobiomu při rozvoji autoimunitních onemocnění (Běchtěrevovu chorobu nevyjímaje) se ovšem vyplatí o užívání probiotik, nebo alespoň pravidelné zařazování jejich potravních zdrojů do jídelníčku, zauvažovat.

 

Zdroje informací

Li ZhangHui OuyangZhen XieZhi-Hui LiangXiong-Wen Wu. Serum DKK-1 level in the development of ankylosing spondylitis and rheumatic arthritis: a meta-analysis. Experimental & Molecular Medicine volume48, pagee228 (2016).

Friedrich C. Luft. Mesenchymal stem cells provide novel insights into ankylosing spondylitis. Journal of Molecular Medicine, February 2017, Volume 95, Issue 2, pp 119–121.

Taurog JD, Chhabra A, Colbert RA (2016) Ankylosing spondylitis and axial spondyloarthritis. N Engl J Med 374(26):2563–2574

Mahmoudi M, Aslani S, Nicknam MH, Karami J, Jamshidi AR (2016) New insights toward the pathogenesis of ankylosing spondylitis; genetic variations and epigenetic modifications. Mod Rheumatol 18:1–12

Diarra D, Stolina M, Polzer K, Zwerina J, Ominsky MS, Dwyer D et al. Dickkopf-1 is a master regulator of joint remodeling. Nat Med2007; 13: 156–163.

Gavriatopoulou M, Dimopoulos MA, Christoulas D, Migkou M, Iakovaki M, Gkotzamanidou M et al. Dickkopf-1: a suitable target for the management of myeloma bone disease. Expert Opin Ther Targets 2009; 13: 839–848.

Heath DJ, Chantry AD, Buckle CH, Coulton L, Shaughnessy JD Jr, Evans HR et al. Inhibiting Dickkopf-1 (DKK1) removes suppression of bone formation and prevents the development of osteolytic bone disease in multiple myeloma. J Bone Min Res 2009; 24: 425–436.

Pinzone JJ, Hall BM, Thudi NK, Vonau M, Qiang YW, Rosol TJ et al. The role of Dickkopf-1 in bone development, homeostasis, and disease. Blood 2009; 113: 517–525.

Smith JA, Colbert RA (2014) The interleukin-23/interleukin-17 axis in spondyloarthritis pathogenesis: Th17 and beyond. Arthritis Rheumatol 66:231–241

Yeremenko N, Paramarta JE, Baeten D (2014) The interleukin-23/interleukin-17 immune axis as a promising new target in the treatment of spondyloarthritis. Curr Opin Rheumatol 26:361–370

Xie Z, Wang P, Li J, Li Y, Wang S, Wu X, Sun S, Cen S, Su H, Deng W et al (2016) MCP1 triggers monocyte dysfunction during abnormal osteogenic differentiation of mesenchymal stem cells in ankylosing spondylitis. J Mol Med.

Xie Z, Wang P, Li Y, Deng W, Zhang X, Su H, Li D, Wu Y, Shen H (2016) Imbalance between bone morphogenetic protein 2 and Noggin induces abnormal osteogenic differentiation of mesenchymal stem cells in ankylosing spondylitis. Arthritis Rheumatol 68(2):430–440

Jayne Leonard. Diet tips for managing ankylosing spondylitis. Medical News Today. 24 May 2017. https://www.medicalnewstoday.com/articles/317610.php

Taha Rashid, Clyde Wilson,  and Alan Ebringer. The Link between Ankylosing Spondylitis, Crohn’s Disease, Klebsiella, and Starch Consumption. Clin Dev Immunol. 2013; 2013: 872632.

Cai GWang LFan DXin LLiu LHu YDing NXu SXia GJin XXu JZou YPan F Vitamin D in ankylosing spondylitis: review and meta-analysis. Clin Chim Acta. 2015 Jan 1;438:316-22.

Jurenka JS. Anti-inflammatory properties of curcumin, a major constituent of Curcuma longa: a review of preclinical and clinical research. Altern Med Rev. 2009 Jun;14(2):141-53.

Sundström BStålnacke KHagfors LJohansson G. Supplementation of omega-3 fatty acids in patients with ankylosing spondylitis. Scand J Rheumatol. 2006 Sep-Oct;35(5):359-62.

Tatiana V. MacfarlaneHadeel M. AbboodEjaz PathanKaty GordonJuliane Hinz, and Gary J. Macfarlan.eRelationship between diet and ankylosing spondylitis: A systematic review. Eur J Rheumatol. 2018 Mar; 5(1): 45–52.

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..