Dlouhodobé následky covidu? Pomůže nattokináza, quercetin nebo ginkgo!

Na existenci viru COVID-19 bychom už nejraději zapomněli, přesto se nám to ale nedaří, protože řada lidí stále bojuje s následky nákazy. A mnozí o tom ani nevědí, protože jde často o problémy velmi nespecifické, třeba o únavu, bolesti hlavy, zad a kloubů, nespavost, deprese či poruchy paměti nebo menstruačního cyklu, a proto je s covidem vůbec nespojují. Jak se tedy s následky infekce vypořádat pomocí přírodních prostředků a poznatků epigenetiky?

Postakutní syndrom COVID-19 nebo tako postcovidový syndrom – tak se lékařskou terminologií nazývají potíže, které přetrvávají déle než 12 týdnů po covidové infekci. Častěji se vyskytují u lidí, kteří měli závažný průběh, nevyhýbají se ale ani těm, u kterých nákaza proběhla jen s minimálními příznaky. Rozdělují se do tří základních kategorií:

Fyziologické – sem patří například dušnost, suchý kašel, srdečně cévní problémy, bolest na hrudi, ztráta čichu a chuti, poruchy menstruačního cyklu, únava, ale i třeba svalová slabost, nechuť k fyzické aktivitě a spousta dalších potíží.

Psychiatrické – nejčastěji se vyskytuje nespavost, deprese, úzkost či noční můry.

Kognitivní – obvyklé jsou poruchy paměti a soustředění, vlkové zhoršení kognitivní výkonnosti známé jak „mozková mlha“, vyskytuje se ale i například přecitlivělost na světlo.

Příznaky nejčastěji časem slábnou, nezřídka ale kolísají nebo se vracejí poté, co se už nějakou dobu zdálo, že je vše v pořádku. Řadu lidí tak trápí dodnes.

Proč potíže přetrvávají?

Postcovidový syndrom může mít několik příčin.

Změny ve srážlivosti krve

Častá je zejména tvorba drobných krevních sraženin z důvodu zvýšené koncentrace bílkoviny fibrinu v krvi. Zároveň může docházet ke zvýšení viskozity krve, přičemž oba tyto jevy zhoršují průchodnost malých cév a prokrvení tkání. Krevní sraženiny se mohou tvořit v plicích, koronárních tepnách i dalších tkáních. Poté komplikují nejen vlastní průběh infekce, ale mohou se podílet i přetrvávání potíží i po jejím odeznění.

Epigenetické změny

Prokázány byly ale i některé změny epigenetického charakteru, tj. změny v aktivitě některých genů. V tom není covid nijaký výjimečný, epigenetické změny v naší DNA totiž mohou být způsobeny řadou dalších virových infekcí (a také některých bakteriálních). Jde například o změny, které virům usnadňují vstup do lidských buněk nebo mění metabolismus hostitele, aby se usnadnilo šíření infekce. V případě covidu se ale zdá, že jsou tyto změny mimořádně rozsáhlé, a to zejména v oblasti epigenetické reakce jménem metylace genů.

Vědecky potvrzeny byly například změny metylačních vzorců v některých krevních buňkách či epigenetické změny související s produkcí histaminu – mnozí pacienti ostatně hlásili zmírnění příznaků postcovidového syndromu po užívání antihistaminik.

Některé epigenetické změny také obecně činí své nositele náchylnější vůči covidové infekci. Pokud je například u člověka napadeného covidem snížena úroveň metylace genu ACE2 v plicích, mozku a játrech, činí to tyto orgány více zranitelnými vůči poškození covidem. Z tohoto pohledu je zajímavé i zjištění, že kuřáci mají v průměru vyšší aktivitu genu ACE2, a proto jsou i náchylnější k vážnému průběhu covidu, a totéž platí i pro onkologické pacienty.

Epigenetické změny v souvislosti s infekcí COVID-19 byly navíc prokázány nejen v souvislosti s metylací genů, ale i dalšími dvěma epigenetickými reakcemi: modifikací histonů a regulaci pomocí microRNA.

Dysfunkce mitochondrií

Další výzkumy pak u pacientů s postcovidovým syndromem potvrdily i dysfunkci mitochondrií, tj. buněčných organel, v nichž probíhá přeměna živin na energii.

Zánětlivé procesy

Důležitou roli při vlastním onemocnění i jeho následcích hraje zánět. U pacientů trpících postcovidovým syndromem byl například prokázán zánět v oblasti mozkových cév. Zajímavé přitom je, že v tomto směru může hrát důležitou roli tzv. spike-protein, který viru umožňuje pronikat do lidských buněk. Spike-protein totiž dokáže překonat tzv. hematoencefalickou bariéru, která odděluje mozek od krevního oběhu, proniknout do mozkové tkáně a spustit tam produkci zánětlivých cytokinů.

Anatomické změny

U řady pacientů byly v souvislosti s prodělaným onemocněním COVID-19 zaznamenány i anatomické změny, zejména v oblasti mozkové tkáně – šlo například o zmenšení objemu šedé kůry mozkové či změny v čichovém centru (ty souvisely se ztrátou čichu).

Rovnováha střevního mikrobiomu

Dalším typickým důsledkem řady infekcí včetně té covidové jsou změny ve složení mikrobiomu – především toho střevního, týká se to ale i například mikrobiomu plic či ústní dutiny.

Pomoc z přírody

Překvapivě účinné se v boji s dlouhodobými následky covidu ukazují přírodní prostředky. Úlevu od nepříjemných příznaků může přinést celé řada bylin – dobře prozkoumány jsou například ty, které se využívají v rámci tradiční čínské medicíny (velký přínos ukázala i jejich kombinace s akupunkturou). Přínosné ale mohou být i další byliny a také živiny – konkrétně doplňky stravy obsahující koncentrovanou formu látek, které jsou běžnou součástí některých potravin.

Nattokináza

Jde o látku vyskytující se v sójovém pokrmu natto. Patří mezi tzv. proteolytické enzymy, tj. enzymy rozkládající bílkoviny, a velice efektivní je právě při rozkladu fibrinu, který je příčinou vzniku drobných krevních sraženin. Díky tomu může být při postcovidovém syndromu velice užitečná. Navíc rozkládá i bílkovinu jménem spike-protein, která je nezbytná pro vstup koronaviru do buněk, což je užitečné jak v rámci samotného boje i infekcí, tak i při zmírňování jejích dlouhodobých následků.

Bromelain

Skupina enzymů obsažených v ananasu patří rovněž mezi látky s proteolytickým a fibrinolytickým účinkem. Podobně jako nattokináza je i bromelain navíc schopen rozkládat spike-protein, a navíc má i epigenetické účinky, díky nimž je schopen organismu pomoci v boji s koronavirovou infekcí i postcovidovému syndromu.

Quercetin

Quercetin je polyfenol, který se v malých koncentracích vyskytuje v širokém spektru rostlin a rostlinných potravin. Pokud se konzumuje ve vyšších koncentracích, tj. ve formě doplňků stravy, má silné protizánětlivé a epigenetické účinky. Pomáhá také zmírnit škodlivé účinky spike-proteinu. Potvrzené jsou jeho příznivé účinky v akutní fázi covidu a může pomoci i v rámci zvládání postcovidového syndromu.

Quercetin je možné užívat společně s bromelainem, protože působí synergicky (tj. navzájem podporují svoje účinky). Vhodná je i čtyřkombinace bromelain + quercetin + zinek + vitamin C.

Ginkgo biloba

Jinan dvojlaločný neboli ginkgo biloba je známý svou schopností zlepšovat prokrvení tkání celého těla, a zvláště pak mozku. Proto je účinný především při zmírňování následků covidu, které se týkají právě mozku a nervové soustavy – ať už jde o poruchy paměti a soustředění nebo deprese a jiné psychické potíže. Zároveň ale pomáhá chránit i tkáně srdce a cév, ledvin, oční sítnice a střeva. Snižuje také viskozitu krve a má protizánětlivé účinky. Některým sledovaným pacientům rovněž pomohl navrátit ztracený čich.

Rhodiola

Adaptogeny, mezi něž patří i rhodiola, mohou pomoci zmírnit únavu i další příznaky postcovidového syndromu. Kombinace rhodioly se schizandrou a eleuterokokem se navíc osvědčila i v prevenci selhání ledvin u osob s postcovidovým syndromem.

Kozinec blanitý

Oblíbená bylina tradiční čínské medicíny, známá také pod názvem „astralagus“, dokáže podle studií obnovovat narušenou hematoencefalickou bariéru, a tím zmírňovat zánětlivé procesy v oblasti mozku. Zajímavé přitom je, že zmírnění zánětu v oblasti mozku se zároveň projevilo i ústupem následků covidu v oblasti plic. Kozinec blanitý navíc efektivně podporuje imunitu a působí protivirově a coby adaptogen pomáhá zmírnit únavu.

Astralagus je možné kombinovat s eleuterokokem ostnitým.

Vitamin D3

Souvislost hladiny tohoto vitaminu byla v souvislosti s infekcí covidu zmiňována již na počátku pandemie. Jde o vitamin s velmi rozsáhlými epigenetickými účinky (kontroluje cca 3 % lidského genomu), který je nezbytný zejména pro regulaci imunity a obranu proti virovým infekcím. V případě covidu je přitom obzvláště důležitý, protože snižuje aktivitu genu ACE2, čímž pomáhá předcházet závažnému průběhu. Působí také protizánětlivě, čímž přispívá k tlumení tzv. cytokinové bouře (extrémní zánět v důsledku covidové infekce). Nedostatek vitaminu D je přitom v populaci extrémně častý a byl také potvrzen u 85 % pacientů s těžkým průběhem covidu vyžadujících umístění na JIP. Doplňování vitaminu D3 u těchto osob pak vedlo ke snížení úmrtnosti a zkrácení doby hospitalizace.

Role vitaminu D v případě postcovidového syndromu sice zatím nebyla spolehlivě prokázána, přesto lze předpokládat, že i v tomto případě může být jeho užívání prospěšné.