Dlouhodobé následky covidu? Pomůže nattokináza, quercetin nebo ginkgo!

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-dlouhodobe-nasledky-covidu-pomuze-nattokinaza-quercetin-nebo-ginkgo--15032022

Na existenci viru COVID-19 bychom už nejraději zapomněli, přesto se nám to ale nedaří, protože řada lidí stále bojuje s následky nákazy. A mnozí o tom ani nevědí, protože jde často o problémy velmi nespecifické, třeba o únavu, bolesti hlavy, zad a kloubů, nespavost, deprese či poruchy paměti nebo menstruačního cyklu, a proto je s covidem vůbec nespojují. Jak se tedy s následky infekce vypořádat pomocí přírodních prostředků a poznatků epigenetiky?

Postakutní syndrom COVID-19 nebo tako postcovidový syndrom – tak se lékařskou terminologií nazývají potíže, které přetrvávají déle než 12 týdnů po covidové infekci. Častěji se vyskytují u lidí, kteří měli závažný průběh, nevyhýbají se ale ani těm, u kterých nákaza proběhla jen s minimálními příznaky. Rozdělují se do tří základních kategorií:

Fyziologické – sem patří například dušnost, suchý kašel, srdečně cévní problémy, bolest na hrudi, ztráta čichu a chuti, poruchy menstruačního cyklu, únava, ale i třeba svalová slabost, nechuť k fyzické aktivitě a spousta dalších potíží.

Psychiatrické – nejčastěji se vyskytuje nespavost, deprese, úzkost či noční můry.

Kognitivní – obvyklé jsou poruchy paměti a soustředění, vlkové zhoršení kognitivní výkonnosti známé jak „mozková mlha“, vyskytuje se ale i například přecitlivělost na světlo.

Příznaky nejčastěji časem slábnou, nezřídka ale kolísají nebo se vracejí poté, co se už nějakou dobu zdálo, že je vše v pořádku. Řadu lidí tak trápí dodnes.

Proč potíže přetrvávají?

Postcovidový syndrom může mít několik příčin.

Změny ve srážlivosti krve

Častá je zejména tvorba drobných krevních sraženin z důvodu zvýšené koncentrace bílkoviny fibrinu v krvi. Zároveň může docházet ke zvýšení viskozity krve, přičemž oba tyto jevy zhoršují průchodnost malých cév a prokrvení tkání. Krevní sraženiny se mohou tvořit v plicích, koronárních tepnách i dalších tkáních. Poté komplikují nejen vlastní průběh infekce, ale mohou se podílet i přetrvávání potíží i po jejím odeznění.

Epigenetické změny

Prokázány byly ale i některé změny epigenetického charakteru, tj. změny v aktivitě některých genů. V tom není covid nijaký výjimečný, epigenetické změny v naší DNA totiž mohou být způsobeny řadou dalších virových infekcí (a také některých bakteriálních). Jde například o změny, které virům usnadňují vstup do lidských buněk nebo mění metabolismus hostitele, aby se usnadnilo šíření infekce. V případě covidu se ale zdá, že jsou tyto změny mimořádně rozsáhlé, a to zejména v oblasti epigenetické reakce jménem metylace genů.

Vědecky potvrzeny byly například změny metylačních vzorců v některých krevních buňkách či epigenetické změny související s produkcí histaminu – mnozí pacienti ostatně hlásili zmírnění příznaků postcovidového syndromu po užívání antihistaminik.

Některé epigenetické změny také obecně činí své nositele náchylnější vůči covidové infekci. Pokud je například u člověka napadeného covidem snížena úroveň metylace genu ACE2 v plicích, mozku a játrech, činí to tyto orgány více zranitelnými vůči poškození covidem. Z tohoto pohledu je zajímavé i zjištění, že kuřáci mají v průměru vyšší aktivitu genu ACE2, a proto jsou i náchylnější k vážnému průběhu covidu, a totéž platí i pro onkologické pacienty.

Epigenetické změny v souvislosti s infekcí COVID-19 byly navíc prokázány nejen v souvislosti s metylací genů, ale i dalšími dvěma epigenetickými reakcemi: modifikací histonů a regulaci pomocí microRNA.

Dysfunkce mitochondrií

Další výzkumy pak u pacientů s postcovidovým syndromem potvrdily i dysfunkci mitochondrií, tj. buněčných organel, v nichž probíhá přeměna živin na energii.

Zánětlivé procesy

Důležitou roli při vlastním onemocnění i jeho následcích hraje zánět. U pacientů trpících postcovidovým syndromem byl například prokázán zánět v oblasti mozkových cév. Zajímavé přitom je, že v tomto směru může hrát důležitou roli tzv. spike-protein, který viru umožňuje pronikat do lidských buněk. Spike-protein totiž dokáže překonat tzv. hematoencefalickou bariéru, která odděluje mozek od krevního oběhu, proniknout do mozkové tkáně a spustit tam produkci zánětlivých cytokinů.

Anatomické změny

U řady pacientů byly v souvislosti s prodělaným onemocněním COVID-19 zaznamenány i anatomické změny, zejména v oblasti mozkové tkáně – šlo například o zmenšení objemu šedé kůry mozkové či změny v čichovém centru (ty souvisely se ztrátou čichu).

Rovnováha střevního mikrobiomu

Dalším typickým důsledkem řady infekcí včetně té covidové jsou změny ve složení mikrobiomu – především toho střevního, týká se to ale i například mikrobiomu plic či ústní dutiny.

Pomoc z přírody

Překvapivě účinné se v boji s dlouhodobými následky covidu ukazují přírodní prostředky. Úlevu od nepříjemných příznaků může přinést celé řada bylin – dobře prozkoumány jsou například ty, které se využívají v rámci tradiční čínské medicíny (velký přínos ukázala i jejich kombinace s akupunkturou). Přínosné ale mohou být i další byliny a také živiny – konkrétně doplňky stravy obsahující koncentrovanou formu látek, které jsou běžnou součástí některých potravin.

Nattokináza

Jde o látku vyskytující se v sójovém pokrmu natto. Patří mezi tzv. proteolytické enzymy, tj. enzymy rozkládající bílkoviny, a velice efektivní je právě při rozkladu fibrinu, který je příčinou vzniku drobných krevních sraženin. Díky tomu může být při postcovidovém syndromu velice užitečná. Navíc rozkládá i bílkovinu jménem spike-protein, která je nezbytná pro vstup koronaviru do buněk, což je užitečné jak v rámci samotného boje i infekcí, tak i při zmírňování jejích dlouhodobých následků.

Bromelain

Skupina enzymů obsažených v ananasu patří rovněž mezi látky s proteolytickým a fibrinolytickým účinkem. Podobně jako nattokináza je i bromelain navíc schopen rozkládat spike-protein, a navíc má i epigenetické účinky, díky nimž je schopen organismu pomoci v boji s koronavirovou infekcí i postcovidovému syndromu.

Quercetin

Quercetin je polyfenol, který se v malých koncentracích vyskytuje v širokém spektru rostlin a rostlinných potravin. Pokud se konzumuje ve vyšších koncentracích, tj. ve formě doplňků stravy, má silné protizánětlivé a epigenetické účinky. Pomáhá také zmírnit škodlivé účinky spike-proteinu. Potvrzené jsou jeho příznivé účinky v akutní fázi covidu a může pomoci i v rámci zvládání postcovidového syndromu.

Quercetin je možné užívat společně s bromelainem, protože působí synergicky (tj. navzájem podporují svoje účinky). Vhodná je i čtyřkombinace bromelain + quercetin + zinek + vitamin C.

Ginkgo biloba

Jinan dvojlaločný neboli ginkgo biloba je známý svou schopností zlepšovat prokrvení tkání celého těla, a zvláště pak mozku. Proto je účinný především při zmírňování následků covidu, které se týkají právě mozku a nervové soustavy – ať už jde o poruchy paměti a soustředění nebo deprese a jiné psychické potíže. Zároveň ale pomáhá chránit i tkáně srdce a cév, ledvin, oční sítnice a střeva. Snižuje také viskozitu krve a má protizánětlivé účinky. Některým sledovaným pacientům rovněž pomohl navrátit ztracený čich.

Rhodiola

Adaptogeny, mezi něž patří i rhodiola, mohou pomoci zmírnit únavu i další příznaky postcovidového syndromu. Kombinace rhodioly se schizandrou a eleuterokokem se navíc osvědčila i v prevenci selhání ledvin u osob s postcovidovým syndromem.

Kozinec blanitý

Oblíbená bylina tradiční čínské medicíny, známá také pod názvem „astralagus“, dokáže podle studií obnovovat narušenou hematoencefalickou bariéru, a tím zmírňovat zánětlivé procesy v oblasti mozku. Zajímavé přitom je, že zmírnění zánětu v oblasti mozku se zároveň projevilo i ústupem následků covidu v oblasti plic. Kozinec blanitý navíc efektivně podporuje imunitu a působí protivirově a coby adaptogen pomáhá zmírnit únavu.

Astralagus je možné kombinovat s eleuterokokem ostnitým.

Vitamin D3

Souvislost hladiny tohoto vitaminu byla v souvislosti s infekcí covidu zmiňována již na počátku pandemie. Jde o vitamin s velmi rozsáhlými epigenetickými účinky (kontroluje cca 3 % lidského genomu), který je nezbytný zejména pro regulaci imunity a obranu proti virovým infekcím. V případě covidu je přitom obzvláště důležitý, protože snižuje aktivitu genu ACE2, čímž pomáhá předcházet závažnému průběhu. Působí také protizánětlivě, čímž přispívá k tlumení tzv. cytokinové bouře (extrémní zánět v důsledku covidové infekce). Nedostatek vitaminu D je přitom v populaci extrémně častý a byl také potvrzen u 85 % pacientů s těžkým průběhem covidu vyžadujících umístění na JIP. Doplňování vitaminu D3 u těchto osob pak vedlo ke snížení úmrtnosti a zkrácení doby hospitalizace.

Role vitaminu D v případě postcovidového syndromu sice zatím nebyla spolehlivě prokázána, přesto lze předpokládat, že i v tomto případě může být jeho užívání prospěšné.

  1. Frida NikesjöShumaila SayyabLovisa KarlssonEirini ApostolouAnders RosénKristofer Hedman & Maria Lerm. Defining post-acute COVID-19 syndrome (PACS) by an epigenetic biosignature in peripheral blood mononuclear cells. Clinical Epigenetics volume 14, Article number: 172 (2022)
  2. Emily Henderson. Study finds unique epigenetic biosignature in individuals with post-COVID syndrome. https://www.news-medical.net/news/20230228/Study-finds-unique-epigenetic-biosignature-in-individuals-with-post-COVID-syndrome.aspx. Feb 28 2023
  3. Ashmika FoolchandSiyanda MazaleniTerisha Ghazi,* and Anil A. Chuturgoon. A Review: Highlighting the Links between Epigenetics, COVID-19 Infection, and Vitamin D. Int J Mol Sci. 2022 Oct; 23(20): 12292. Lozano M.D, PhD&
  4. F. Alcala M.D.  Acupuncture and Chinese herbs in the integrative management of post-COVID syndrome. Deutsche Zeitschrift für Akupunktur volume 65, pages243–248 (2022)
  5. Takashi Tanikawa,, Yuka Kiba, James Yu, Kate Hsu, Shinder Chen, Ayako Ishii, Takami Yokogawa, Ryuichiro Suzuki, Yutaka Inoue and Masashi Kitamura. Degradative Effect of Nattokinase on Spike Protein of SARS-CoV-2. Molecules 2022, 27, 5405.
  6. Giuseppe Derosa, Pamela Maffioli, Angela D’Angelo, and Francesco Di Pierro. Nutraceutical Approach to Preventing Coronavirus Disease 2019 and Related Complications. Front Immunol. 2021; 12: 582556.
  7. Irina Karosanidze, Ushangi KiladzeNino KirtadzeMikhail GiorgadzeNana AmashukeliNino ParulavaNeli IluridzeNana KikabidzeNana GudavadzeLali GelashviliVazha KoberidzeEka GigashviliNatela JajanidzeNaira LatsabidzeNato MamageishviliRamaz ShengeliaAreg Hovhannisyan, and Alexander Panossian. Efficacy of Adaptogens in Patients with Long COVID-19: A Randomized, Quadruple-Blind, Placebo-Controlled Trial. Pharmaceuticals (Basel). 2022 Mar; 15(3): 345.
  8. Sagar, S. et al. (2020). Bromelain Inhibits SARS-CoV-2 Infection in VeroE6 Cells. bioRxiv. https://doi.org/10.1101/2020.09.16.297366.
  9. Sagar, Satish, Ashok Kumar Rathinavel, William E. Lutz, Lucas R. Struble, Surender Khurana, Andy T. Schnaubelt, Nitish Kumar Mishra, et al. 2021. “Bromelain Inhibits SARS‐CoV‐2 Infection via Targeting ACE‐2, TMPRSS2, and Spike Protein.” Clinical and Translational Medicine 11 (2).
  10. Ruben Manuel Luciano Colunga Biancatelli, Max Berrill, John D. Catravas, Paul E. Marik. Quercetin and Vitamin C: An Experimental, Synergistic Therapy for the Prevention and Treatment of SARS-CoV-2 Related Disease (COVID-19). Front. Immunol., 19 June 2020
  11. https://www.lekarnici.cz/Media/Tiskove-zpravy/Po-prodelane-infekci-covid-19-muze-pacienty-potrap.aspx
  12. Udo A. Zifko, Muhammad Yacob, Benedikt J. Braun,  and Gunnar P.H. Dietz. Alleviation of Post-COVID-19 Cognitive Deficits by Treatment with EGb 761®: A Case Series. Am J Case Rep. 2022
  13. Satoshi Kawakami1, Yoshimu Tanaka, Tsutomu Sato, Takaharu Ide, Masaaki Usui, Shigehisa Iida, Taro Shirakawa and Yoshitaka Fukuzawa. Ginkgo biloba Extract Containing Plasmalogen May Improve Long COVID and Brain Fog: A Case Report. https://www.jelsciences.com/articles/jbres1589.pdf
  14. Theoharis C. Theoharides. Could SARS-CoV-2 Spike Protein Be Responsible for Long-COVID Syndrome? Molecular Neurobiology volume 59, pages1850–1861 (2022)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Newsletter

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK A MĚJTE VŽDY ČERSTVÉ INFORMACE

Nejčtenější články

www.epivyziva.cz
Cukry a mozek
Vitamin D3
12 tipů pro harmonii uvnitř střev – kompletní průvodce pro zdravější jídelníček
www.epivyziva.cz
Pomozte svým genům v boji s chřipkou
Ledviny

Související příspěvky

epivyziva-cz-nebezpecny-fluor-ciha-v-lyzarskych-voscich-i-teflonovych-panvich-30012024

Nebezpečný fluor: číhá v lyžařských voscích i teflonových pánvích

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-proc-se-strevni-bakterie-boji-vanoc-122023

Proč se střevní bakterie bojí Vánoc?

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-jak-se-dozit-stovky-ve-zdravi-8-tajemstvi-modrych-zon-112023

Jak se dožít stovky ve zdraví? 8 tajemství modrých zón

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-podporte-mozek-primo-v-mozku-ktere-prirodni-latky-se-do-nej-skutecne-dostanou-25102023

Podpořte mozek přímo v mozku. Které přírodní látky se do něj skutečně dostanou?

epivyziva.cz/