Škodliviny z dopravy zvyšují riziko Alzheimerovy choroby

Znečištěné ovzduší způsobuje nejen dýchací problémy, ale může vést i ke změnám v DNA, které zvyšují riziko Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby či mozkové mrtvice. Jak se můžeme před vlivem exhalací chránit?

Jakmile Česko postihne smogová situace, televizní zprávy se neobejdou bez záběrů nešťastných ostravských dětí trpících častými infekcemi, dýchacími obtížemi a astmatem. Znečištěné ovzduší má ovšem i řadu dalších, mnohem nepříjemnějších důsledků, a zvláště to platí pro exhalace z dopravy. Nedávná vědecká studie publikovaná v odborném časopise Toxicology například potvrdila jejich souvislost s neurodegenerativními chorobami.

Jak zabít nervové buňky

První část výzkumu se odehrála v Číně, konkrétně na rušné ulici v Šanghaji, kde vědci získávali z ovzduší velmi jemné znečišťující částice, a ty následně v laboratoři v různých dávkách přidávali ke kulturám nervových buněk. Zjistili přitom, že vysoké koncentrace škodlivin vedou k zastavení buněčného cyklu, potlačení dělení buněk a buněčné smrti.

Jemné částice škodlivin totiž způsobují tzv. epigenetické změny, které výrazně ovlivňují fungování naší DNA, především jde o změny v acetylaci histonů. Histony jsou bílkoviny vytvářející jakousi cívku, na níž jsou namotána vlákna DNA. Aby tělo mohlo „přečíst“ určitý gen, tj. vytvářet podle něj bílkoviny, musí nejprve dojít k „odmotání“ příslušných úseků DNA a to je možné, jen pokud jsou příslušné histony acetylovány. Změny v acetylaci tak mohou určité geny zcela vyřadit z provozu.

Zmíněný výzkum přitom prokázal, že škodliviny v ovzduší mohou ovlivnit funkci okolo 400 genů, z nichž mnohé jsou zodpovědné právě za rozvoj neurovegetativních chorob. Další studie pak potvrdily, že negativní epigenetický vliv, který může vést k rozvoji Alzheimerovy choroby a dalších potíží, mají i jiné znečišťující substance, například olovo a další těžké kovy.

Alergie i rakovina

Výčet negativních důsledků epigenetického působení nečistot v ovzduší tím ale zdaleka nekončí. Epigenetické mechanismy stojí i například za zmiňovaným zvýšeným výskytem alergií a astmatu u lidí (zvláště dětí) žijících ve znečištěných oblastech. Exhalace z dopravy totiž způsobují změny nejen v oblasti acetylace histonů, ale i tzv. metylace genů, které vedou ke změnám v diferenciaci imunitních T-buněk. Ty jsou pak jednou z příčin zvýšené citlivosti vůči alergenům.

Znečištěné ovzduší prokazatelně vede i ke zvýšení úmrtnosti na rakovinu a kardiovaskulární choroby, přičemž platí, že u pacientů s oběma onemocněními byly zjištěny výrazné odchylky v metylačních změnách na DNA – včetně těch, které mohou být způsobeny právě exhalacemi. Rizikové jsou z tohoto pohledu zejména prachové částice a oxidy dusíku.

Chraňte svoje geny

Nejlepší prevencí výše popsaných negativních změn by samozřejmě bylo zcela se znečištěnému ovzduší vyhnout, to ovšem bohužel není vždy možné. Neméně důležité proto je, vyvarovat se dalších rizik, která dopady na DNA zhoršují – zejména jde o kouření, nadměrné pití alkoholu, sedavý způsob života, obezita, chronický stres a konzumaci nezdravých pokrmů s vysokým podílem cukrů, nasycených tuků a chemických aditiv.

K tomu je navíc třeba přidat pozitivní změny v životním stylu, které negativní změny v naší DNA nejenom nezhoršují, ale dokonce je mohou i zvrátit. Patří sem například dostatek pohybu (vyhněte se ovšem fyzické aktivitě ve znečištěném ovzduší, to problém naopak zhorší) a zdravé strava s vysokým obsahem látek, které mají přímý pozitivní dopad na epigenetické procesy. Mezi ty, které pozitivně ovlivňují riziko Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, ale i třeba rakoviny či nemocí srdce a cév, patří například EGCG (epigalokatechin galát) obsažený zejména v zeleném čaji, kurkumin, rozmarýn či šišák bajkalský. Poslední dvě jmenované pak pomáhají i při problémech s alergiemi. Pro ochranu proti epigenetickým účinkům znečištěného ovzduší je vhodné konzumovat také některé epigeneticky působící substance s výrazným protizánětlivým efektem, což je kromě zmíněného EGCG a kurkuminu také kvercetin a omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Nezbytné jsou také vitaminy skupiny B.