Rozmarýn

Rozmarýn

Rozmarýn lékařský, Rosmarinus officinalis

Popis

Jde o stálezelený keř, který volně roste především v oblasti Středomoří, zejména v suchých areálech poblíž mořského pobřeží, ale i v subhimálajských oblastech. Latinské jméno Rosmarinus, z něhož je odvozen i český název, ostatně v překladu znamená „růže z moře“. Uměle se pak pěstuje v mnoha částech světa, od řady evropských zemí přes Střední Ameriku (hlavně Mexiko) a Venezuelu až po Filipíny. Rozmarýn lze pěstovat i v našich podmínkách, protože však nesnáší tuhé mrazy, je rostlinu třeba na zimu chránit obalením nebo ji přemístit např. do skleníku.

Dorůstá výšky až dva metry, větve jsou hustě pokryté úzkými přisedlými listy, které jsou svrchu lesklé a tmavě zelené, zespodu pak mají šedavou barvu. Kvete drobnými kvítky modré či fialové barvy, plodem jsou hnědavé tvrdky (20, 21).

Účinné látky

K léčbě se využívá list, a to jak k přípravě nálevu, tak i k výrobě extraktu nebo olejů. Vyznačuje se především vysokým obsahem flavonoidů s antioxidačními účinky, najdeme tu i třísloviny, organické kyseliny, triterpeny, hořčiny či látky s fytoncidními účinky (tj. schopné ničit bakterie). Z pohledu zdravotních účinků jsou nejdůležitějšími látkami karnosol, rosmanol, kyselina karnosolová, rozmarýnová a ursolová a cineol (20, 21).

Historie

Rozmarýn je tradiční rostlinou používanou již od starověku jako koření, ale i k léčivým a magickým účelům. Je spojována s láskou, svatbou, s narozením i smrtí. V Anglii a Německu je považována za symbol vzpomínky a v minulosti se také vkládala do kolébky novorozencům kvůli ochraně před zlými silami (20).

V kuchyni se rovněž používá od starověku, a to jak samostatně (především při úpravách masa), tak jako součást směsí – asi nejznámější z nich je tzv. provensálské koření.

Léčivé účinky

V tradiční fytoterapii se rozmarýn používá jako celkové tonikum, dále na povzbuzení trávení (zlepšuje tvorbu trávicích enzymů a žluči), odstranění nadýmání, ke zvýšení psychické a fyzické kondice, pro podporu plodnosti (zlepšuje prokrvení malé pánve), při léčbě artritidy a ke zmírnění bolestí kloubů (21). Řadu z těchto účinků potvrdily i vědecké výzkumy. Svou pozornost zaměřili vědci na rozmarýn především kvůli jeho epigenetickému působení. Některé sloučeniny, které obsahuje (karnosol, kyselina karnosolová), totiž dokážou ovlivnit, jaké z našich genetických dispozic v oblasti zdraví se skutečně projeví a jaké nikoliv.

Nádorová onemocnění

Velice slibně vypadají výzkumy týkající se protirakovinného účinku rozmarýnového extraktu, zejména pak jeho složek karnosolu a kyseliny karnosolové. Ty totiž pomocí epigenetického působení omezují proliferaci (rychlé, nekontrolované množení, typické právě pro rakovinné buňky) a podporují expresi (tedy přepis) genu GCNT3, který působí proti vzniku nádorů (1).

Důležité je i protizánětlivé působení karnosolu a kyseliny karnosolové, které rovněž probíhá na epigenetickém principu. Právě zánětlivé procesy se totiž podílejí na vzniku zhoubných nádorů. Obě zmíněné sloučeniny blokují například vazbu transaktivátoru NF-kappaB (5) a také potlačují expresi genu pro tvorbu a aktivaci cyklooxygenázy COX 2, která podporuje tvorbu zánětlivých prostaglandinů. Výhodou působení karnosolu a kyseliny karnosolové přitom je, že sice potlačí produkci COX 2, ale zároveň nijak neovlivní tvorbu další z rodiny cyklooxygenáz, COX 1. Protizánětlivé léky aspirinového typu tohle neumějí, což vede například k podráždění žaludku (12, 13). Rozmarýnový extrakt navíc působí protizánětlivě i díky potlačení produkce oxidu dusnatého (8). Karnosol a kyselina karnosolová jsou navíc účinnější, pokud působí současně, takže použití rozmarýnového extraktu je lepší volba než léčba pomocí jednotlivých sloučenin (1).

Vědecké studie potvrdily účinnost rozmarýnového extraktu v prevenci a léčbě rakoviny střeva a slinivky břišní (1), prsu (3), plic a jater (4), kůže, prostaty a také leukemie (7).

Oxidativní stres

Rozmarýn patří mezi velice silné antioxidanty, které chrání tělesné tkáně a buňky před škodlivými účinky volných radikálů (2). Působí především proti peroxidovým a kyslíkovým radikálům, brání peroxidaci lipidů, která je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (9). Chrání také buněčné membrány před oxidativním poškozením (14). Až 90 % antioxidačního efektu rozmarýnového extraktu přitom obstarává karnosol a kyselina karnosolová.

Alzheimerova a Parkinsonova choroba

Kyselina karnosolová chrání nervové buňky části mozku zvané hippocampus před poškozením, které vede k buněčné smrti, a také aktivuje antioxidační enzym fáze 2, což je důležité při prevenci a zpomalení průběhu Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby (15, 16). Výzkumy rovněž ukázaly, že brání vzniku amyloidních plaků v mozku, které jsou charakteristickým projevem Alzheimerovy choroby (17). Studie japonských vědců navíc ukázala, že pravidelné užívání rozmarýnového extraktu může pomoci i jedincům s rozvinutými příznaky Alzheimerovy nemoci, zejména pak s kognitivními dysfunkcemi souvisejícími s existencí amyloidních plaků. V pokusech na krysách, jimž vědci uměle způsobili vznik Alzheimerovy choroby, došlo k výraznému zlepšení výsledků v paměťových testech již po několika dávkách (26).

Artritida

Klíčovou látku při vzniku revmatoidní artritidy představují prostaglandiny, zejména prostaglandin E2 (PGE2), které v kloubech spouštějí zánětlivé procesy. PGE2 vzniká v lidském těle z kyseliny arachidonové pomocí enzymu mPGES-1 (mikrozomální prostaglandin E syntáza). Karnosol a kyselina karnosolová přitom velice efektivně potlačují aktivitu tohoto enzymu a brání tak vzniku zánětlivých prostaglandinů, přičemž tyto procesy probíhají především díky epigenetickému působení zmíněných látek. Aktivitu mPGES-1, i když v menší míře, potlačuje i další látka obsažená v rozmarýnu – kyselina ursolová (40).

Důležitým aspektem v prevenci a léčbě revmatoidní artritidy je i antioxidační působení složek rozmarýnového extraktu, zejména pak jeho schopnost ničit volné radikály kyslíku a superoxidové radikály. Ty totiž za určitých okolností (např. právě u osob s náchylností k revmatoidní artritidě) intenzivně poškozují molekuly kolagenu a další struktury kloubů a způsobují denaturaci imunitních buněk (18).

Alergie a astma

Rozmarýn je velice účinnou substancí při léčbě alergií, zejména pak alergické rýmy. Alergie je v podstatě nepřiměřená reakce imunitního systému na určitý podnět v podobě alergenu (pylové zrno, roztoč apod.). Když se sliznice dýchacích cest dostane do kontaktu s alergenem, dojde v ní k aktivaci a rychlému množení (tzv. proliferaci) imunitních buněk, především T-lymfocytů, neutrofilů či eozinofilů. Tyto buňky pak spolu s tzv. žírnými buňkami produkují histamin, který způsobuje vznik alergických projevů, jako je otok, zánět, tvorba tekutin (rýma, slzení), podráždění apod. Léky používané při alergiích, tzv. antihistaminika, přitom mají jeden základní nedostatek: Brání sice uvolňování histaminu nebo blokují histaminové receptory, takže potlačují alergické projevy, ale nijak neovlivňují vlastní příčinu alergie, tedy aktivaci imunitních buněk (31).

Naproti tomu rozmarýn, konkrétně v něm obsažená kyselina rozmarýnová, zmírňuje alergické projevy tím, že působí přímo na aktivované imunitní buňky, zejména na T-lymfocyty, a způsobuje jejich apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. Inhibuje totiž interleukin IL-2, který má právě aktivaci T-lymfocytů za úkol (32, 33). To je velice důležité, protože podle některých vědeckých teorií mohou imunitní buňky aktivované vlivem alergické reakce způsobovat oxidativní poškození tkání, a dokonce zvyšovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění (35). Důležitý je navíc fakt, že kyselina rozmarýnová způsobuje smrt pouze u aktivovaných imunitních buněk – ty neaktivované ponechává bez povšimnutí, takže nijak neomezuje schopnost organismu účinně se bránit například infekcím (35).

V jedné japonské studii (10) například došlo u pacientů po 21 dnech užívání rozmarýnového extraktu k výraznému ústupu většiny alergických příznaků, zejména pak rýmy, slzení a pálení očí.

Prokázán byl i ústup zánětlivých reakcí při alergické reakci na prachové roztoče (11) a také úleva při astmatu (25). Při pokusech na myších bylo například potvrzeno, že denní dávka 1,5 mg rozmarýnového extraktu dokáže zabránit vzniku alergického astmatu při styku s roztoči (34). Důležitou roli hraje i jeho schopnost uvolňovat svaly dýchací trubice, jehož křečovité stažení je pro astma charakteristické (36).

Plísně a kvasinkové infekce

Rozmarýn se vyznačuje také výrazným působením proti plísním a kvasinkám. Významný úspěch byl zaznamenán například u léčby osob s infekcí Candida albicans. Ta se často vyskytuje v ústní dutině pacientů, kteří trpí nádorovým onemocněním nebo užívají širokospektrální antibiotika či kortikoidy, a je velmi odolná vůči klasickým lékům (20).

Ochrana jater

Ochrana jater proti působení toxických látek patří mezi nejznámější účinky rozmarýnu v tradiční přírodní medicíně. Tyto schopnosti ovšem potvrdily i moderní vědecké výzkumy (20). Prokázána byla podpora detoxikace a ochrana proti zánětlivým procesům a nekrózám, které vznikly působením toxických chemikálií (28, 38).

Kardiovaskulární choroby

V tradiční přírodní medicíně je rozmarýn často využíván jako prostředek pro zvýšení chorobně nízkého krevního tlaku. Z tohoto pohledu je zajímavé, že zároveň dokáže snižovat i příliš vysoký krevní tlak, který je jedním z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V marockém přírodním léčitelství je k tomuto účelu dokonce s úspěchem využíván i u diabetiků (22).

Vědecké studie rovněž potvrdily, že látky s antioxidačním účinkem obsažené v rozmarýnovém extraktu, zvláště fenolické diterpeny a kyselina karnosolová, dokážou efektivně snižovat hladinu cholesterolu v krvi a omezovat tvorbu aterosklerotických plátů (23, 24).

Paměť a soustředění

Rozmarýn patří mezi tradiční byliny, které prokazatelně působí na zlepšení mozkových funkcí a při prevenci demence (30). Výrazný pozitivní vliv na kognitivní schopnosti, zejména na paměť a koncentraci, byl dokonce zaznamenán i u osob, které rozmarýnové aroma pouze vdechovaly v rámci aromaterapie. Příznivý vliv na fungování mozku má totiž na svědomí látka cineol, která je obsažena v rozmarýnovém esenciálním oleji, a právě zvýšení její koncentrace v krevní plazmě byla zaznamenána i u těch osob, které esenci pouze vdechovaly (37). Bonusem je pak i příznivý vliv na náladu, zejména pak zklidnění, zmírnění úzkosti a stresu, který funguje dokonce i u pacientů postižených demencí (27).

Makulární degenerace

Tato nemoc patří mezi nejzávažnější oční choroby a často končí úplnou slepotou. Dochází při ní k poškození světločivných buněk oční sítnice, a to zejména v místě nejostřejšího vidění, tzv. žluté skvrny. Postižení jedinci proto zaznamenávají výpadky centrálního vidění (tj. předmětů, na které zaostřují), zatímco periferní vidění zůstává zachováno. Rozmarýnový extrakt, konkrétně v něm obsažený karnosol, přitom dokáže buňky sítnice před degenerací prokazatelně chránit (29).

Užívání a kontraindikace

Vysoké dávky rozmarýnu mohou způsobit potrat, a proto užívání rozmarýnového extraktu ani nálevu není vhodné v těhotenství. Konzumace v množství, které je obvyklé například při dochucování pokrmů, ovšem nebezpečné není. Nedoporučuje se ani užívání při kojení a v případě dětí (zde chybí dostatek studií prokazujících jeho bezpečnost, škodlivé působení prokázáno nebylo).

Rozmarýn může rovněž interagovat s některými chemickými léčivy. Není jej proto vhodné kombinovat s léky ovlivňujícími krevní srážlivost (Aspirin, Warfarin), s léky na snížení vysokého krevního tlaku (ACE inhibitory), s diuretiky a antidiabetiky.

Klíčová slova

Rakovina, nádorová onemocnění, srdce, cévy, revmatoidní artritida, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, makulární degenerace, paměť, soustředění, detoxikace, kvasinková infekce, antioxidant, alergie, astma, játra, detoxikace.

Literatura

  1. González-Vallinas M, Molina S, Vicente G, Zarza V, Martín-Hernández R, García-Risco MR, Fornari T, Reglero G, Ramírez de Molina A. Expression of microRNA-15b and the glycosyltransferase GCNT3 correlates with antitumor efficacy of Rosemary diterpenes in colon and pancreatic cancer. PLoS One. 2014 Jun 3;9(6):e98556. doi: 10.1371/journal.pone.0098556. eCollection 2014.
  2. Ho C.T, Wang M, Wei G.J, Huang T.C, Huang M.Y. Chemistry and antioxidative factors in rosemary and sage. Biofactors. 2000;13:161–6.
  3. Singletary K, MacDonald C, Wallig M. Inhibition by rosemary and carnosol of 7,12-dimethylbenz [a]anthracene (DMBA)-induced rat mammary tumorigenesis and in vivo DMBA-DNA adduct formation. Cancer Lett. 1996;104:43–8.
  4. Yesil-Celiktas O, Sevimli C, Bedir E, Vardar-Sukan F. Inhibitory effects of rosemary extracts, carnosic acid and rosmarinic acid on the growth ofvarious human cancer cell lines. Plant Foods Hum Nutr. 2010;65:158–63.
  5. Moon D.O, Kim M.O, Lee J.D, Choi Y.H, Kim G.Y. Rosmarinic acid sensitizes cell death through suppression of TNF-alpha-induced NF-kappaB activation and ROS generation in human leukemiaU937 cells. Cancer Lett. 2010;288:183–91.
  6. Huang M.T, Ho C.T, Wang Z.Y, editors. Inhibition of skin tumorigenesis by rosemary and its constituents carnosol and ursolic acid. Cancer Res. 1994;54:701–8.
  7. Kluth D, Banning A, Paur I, Blomhoff R, Brigelius-Flohe R. Modulation of pregnane X receptor- and electrophile responsive element-mediated gene expression by dietary polyphenolic compounds. Free Radic Biol Med. 2007;42:315–25.
  8. Lo AH, Liang YC, Lin-Shiau SY, Ho CT, Lin JK. Carnosol, an antioxidant in rosemary, suppresses inducible nitric oxide synthase through down-regulating nuclear factor-kappaB in mouse macrophages. Carcinogenesis. 2002 Jun;23(6):983-91.
  9. O. I. Aruoma, B. Halliwell, R. Aeschbach, and J. Löligers. Antioxidant and pro-oxidant properties of active rosemary constituents: carnosol and carnosic acid. Xenobiotica. 1992, Vol. 22, No. 2 , Pages 257-268
  10. Takano H, Osakabe N, Sanbongi C, Yanagisawa R, Inoue K, Yasuda A, Natsume M, Baba S, Ichiishi E, Yoshikawa T. Extract of Perilla frutescens enriched for rosmarinic acid, a polyphenolic phytochemical, inhibits seasonal allergic rhinoconjunctivitis in humans. Exp Biol Med (Maywood). 2004 Mar;229(3):247-54.
  11. Inoue K, Takano H, Shiga A, Fujita Y, Makino H, Yanagisawa R, Ichinose T, Kato Y, Yamada T, Yoshikawa T. Effects of volatile constituents of a rosemary extract on allergic airway inflammation related to house dust mite allergen in mice. Int J Mol Med. 2005 Aug;16(2):315-9.
  12. Dannenberg AJ et al. The role of COX-2 in breast and cervical cancer. Prog Exp Tum Res. 2003;37:90-106.
  13. Terry MB et al. Association of frequency and duration of aspirin use and hormone receptor status with breast cancer risk. JAMA. 2004;291:2433-2440.
  14. S. Munné-Bosch and L. Alegre, “Subcellular compartmentation of the diterpene carnosic acid and its derivatives in the leaves of rosemary,” Plant Physiology, vol. 125, no. 2, pp. 1094–1102, 2001.
  15. N. Azad, H. Rasoolijazi, M. T. Joghataie, and S. Soleimani. Neuroprotective effects of carnosic acid in an experimental model of Alzheimer’s disease in rats. Cell Journal, vol. 13, no. 1, pp. 39–44, 2011.
  16. T. Satoh, K. Kosaka, K. Itoh et al. Carnosic acid, a catechol-type electrophilic compound, protects neurons both in vitro and in vivo through activation of the Keap1/Nrf2 pathway via S-alkylation of targeted cysteines on Keap1. Journal of Neurochemistry, vol. 104, no. 4, pp. 1116–1131, 2008.
  17. H. Rasoolijazi, N. Azad, M. T. Joghataei, M. Kerdari, F. Nikbakht, and M. Soleimani. The Protective Role of Carnosic Acid against Beta-Amyloid Toxicity in Rats. The Scientific World Journal, Volume 2013 (2013). http://www.hindawi.com/journals/tswj/2013/917082/#B11
  18. P Merry, P G Winyard, C J Morris, M Grootveld, and D R Blake. Oxygen free radicals, inflammation, and synovitis: and synovitis: the current status. Ann Rheum Dis. 1989 Oct; 48(10): 864–870.
  19. Kimura Y, Okuda H, Okuda T, Hatano T, Arichi S. Studies on the activities of tannins and related compounds, X. Effects of caffeetannins and related compounds on arachidonate metabolism in human polymorphonuclear leukocytes. Ann Rheum Dis. 1989 Oct; 48(10): 864–870.
  20. M R Al-Sereitia, K M Abu-Amerb & P Sena. Pharmacology of rosemary (Rosmarinus officinalis Linn.) and its therapeutic potentials. Indian Journal of Experimental Biology
    Vol. 37, February 1999, pp.124-131
  21. Jiří Janča, Josef A Zentrich. Herbář léčivých rostlin, 4. díl. Eminent 1996, str. 128-131
  22. Tahraoui A, El-Hilaly J, Israili ZH, Lyoussi B. Ethnopharmacological survey of plants used in the traditional treatment of hypertension and diabetes in south-eastern Morocco (Errachidia province). J Ethnopharmacol. 2007 Mar 1;110(1):105-17. Epub 2006 Sep 23.
  23. Zeng HH, Tu PF, Zhou K, Wang H, Wang BH, Lu JF.Antioxidant properties of phenolic diterpenes from Rosmarinus officinalis. Acta Pharmacol Sin. 2001 Dec;22(12):1094-8.
  24. Lee JJ, Jin YR, Lee JH, Yu JY, Han XH, Oh KW, Hong JT, Kim TJ, Yun YP. Antiplatelet activity of carnosic acid, a phenolic diterpene from Rosmarinus officinalis. Planta Med. 2007 Feb;73(2):121-7.
  25. Sanbongi C, Takano H, Osakabe N, Sasa N, Natsume M, Yanagisawa R, Inoue KI, Sadakane K, Ichinose T, Yoshikawa T.Rosmarinic acid in perilla extract inhibits allergic inflammation induced by mite allergen, in a mouse model. Clin Exp Allergy. 2004 Jun;34(6):971-7.
  26. Alkam T, Nitta A, Mizoguchi H, Itoh A, Nabeshima T. A natural scavenger of peroxynitrites, rosmarinic acid, protects against impairment of memory induced by Abeta (25-35). Behav Brain Res. 2007 Jun 18;180(2):139-45. Epub 2007 Mar 1.
  27. Pereira P, Tysca D, Oliveira P, da Silva Brum LF, Picada JN, Ardenghi P. Neurobehavioral and genotoxic aspects of rosmarinic acid. Pharmacol Res. 2005 Sept; 52(3):199-203.
  28. Sotelo-Felix JI, et al. Evaluation of the effectiveness of Rosmarinus officinalis (Lamiaceae) in the alleviation of carbon tetrachloride-induced acute hepatotoxicity in the rat. J Ethnopharm 2002; 81: 145-154
  29. T. Rezaie, S. R. McKercher, K. Kosaka, M. Seki, L. Wheeler, V. Viswanath, T. Chun, R. Joshi, M. Valencia, S. Sasaki, T. Tozawa, T. Satoh, S. A. Lipton. Protective effect of carnosic acid, a pro-electrophilic compound, in models of oxidative stress and light-induced retinal degeneration. Investigative Ophthalmology & Visual Science, 2012; DOI:10.1167/iovs.12-10793
  30. Kennedy DO, Scholey AB. The psychopharmacology of European herbs with cognition-enhancing properties. Curr Pharm Des. 2006;12(35):4613-23.
  31. Wong BR, Grossbard EB, Payan DG, Masuda ES. Targeting Syk as a treatment for allergic and autoimmune disorders. Expert Opin Investig Drugs. 2004 Jul;13(7):743-62.
  32. Hur YG, Yun Y, Won J. Rosmarinic acid induces p561ck-dependent apoptosis in jurkat and peripheral T cells via mitochondrial pathway independent from fas/fas ligand interaction. J Immunol. 2004 Jan 1;172(1):79-87.
  33. Won J, Hur YG, Hur EM, et al. Rosmarinic acid inhibits TCR-induced T cell activation and proliferation in an Lck-dependent manner. Eur J Immunol. 2003 Apr;33(4):870-9.
  34. Sanbongi C, Takano H, Osakabe N, et al. Rosmarinic acid in perilla leaf extract inhibits allergic inflammation induced by mite allergen, in a mouse model. Clin Exp Allergy. 2004 Jun;34(6):971-7.
  35. John Colman. Rosmarinic Acid Provides Natural Allergy Relief. Nov 2004. http://www.lef.org/Magazine/2004/11/report_allergy/Page-01?p=1
  36. Aqel MB. Relaxant effect of the volatile oil of Rosmarinus officinalis on tracheal smooth muscle. J Ethnopharmacol. 1991 May-Jun;33(1-2):57-62.
  37. Mark Moss and Lorraine Oliver. Plasma 1,8-cineole correlates with cognitive performance following exposure to rosemary essential oil aroma. Ther Adv Psychopharmacol. 2012 Jun; 2(3): 103–113. doi: 10.1177/2045125312436573
  38. Debersac P, Heydel JM, Amiot MJ, et al. Induction of cytochrome P450 and/or detoxication enzymes by various extracts of rosemary: description of specific patterns. Food Chem Toxicol. 2001;39(9):907-918.
  39. Steven D. Ehrlich, NMD. Rosemary. Jun 2014. http://umm.edu/health/medical/altmed/herb/rosemary
  40. Julia Bauer, Susanne Kuehnl, Judith M. Rollinger, Olga Scherer, Hinnak Northoff, Hermann Stuppner, Oliver Werz, and Andreas Koeberle. Carnosol and carnosic acids from Salvia officinalis inhibit microsomal prostaglandin E2 synthase-1. JPET Fast Forward. Published on April 16, 2012 as DOI: 10.1124/jpet.112.193847
  1. Dobrý večer, mám diag.MD očnì sìtnice pravëho oka. Potěšila mě informace o rozmarýnovém extraktu, užìvám pouze lutein. Jaká dávka ochránì buńky makuly, jak užívat, aby se dobře vstřebával tento extralt.
    Děkuji vetmi. Z. Matěchová

    1. Dobrý den,
      obvyklá denní doporučená dávka extraktu je 200-300 mg, zpočátku užívání, po dobu 3-4 týdnů je možné dávky bez problémů zdvojnásobit, poté pokračovat s běžnou dávkou a po 3-4 měsících zařadit 1-2 měsíce pouzu. Obecně je jakoukoliv bylinku či extrakt lepší užívat nalačno (minimálně 2 hodiny po jídle a půl hodiny před ním), pokud byste ale cítila například podráždění žaludku, volte užívání s jídlem. Rozmarýn ovšem není
      V případě makulární degenerace jsou ovšem účinné i další živiny s epigenetickým účinkem. Pokud je vám okolo padesátky či více, mohl by efektivně pomoci zejména resveratrol nebo EGCG, vhodnou volbou je i kurkumin. Na rozdíl od rozmarýnu lze všechny tyto preparáty užívat dlouhodobě. V případě kombinace s rozmarýnem však neužívejte oba doplňky současně, ale odděleně, v různou denní dobu.
      Přejeme hodně úspěchů nejen v léčbě a budeme rádi za případnou zpětnou vazbu.
      Blanka Gololobovová

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *