Kvercetin

Kvercetin

Quercetin

Popis a výskyt

Kvercetin je látka ze skupiny flavonoidů. Vyskytuje se v mnoha potravinách. Vysoké množství ho obsahují zejména některé druhy zeleniny (nejvíce cibule, kapusta a brokolice) a také bobulové ovoce (borůvky, brusinky, arónie, oskeruše, rakytník řešetlákový a černý rybíz), citrusové plody, sójové boby, černý i zelený čaj a pohanka. Člověk konzumující zdravou stravu denně přijímá cca 65 mg kvercetinu, pro léčebné účely je však jeho potřeba daleko vyšší, a je tedy vhodné jej konzumovat i formou doplňků stravy.

Účinky

Kvercetin je nejen silný antioxidant, ale vyznačuje se rovněž výrazným epigenetickým působením, díky němuž je schopen ovlivnit, které z genů naší dědičné informace se skutečně projeví a které nikoliv. Může tak hrát výraznou roli v prevenci a léčbě řady potíží.

Nádorová onemocnění

Kvercetin patří mezi látky s velice silným protinádorovým působením. Jedním z důvodů je fakt, že jde o velice silný antioxidant, který pomáhá chránit DNA vůči poškození vlivem volných radikálů (1). Možná ještě významnější je však jeho působení v oblasti epigenetiky, díky němuž dokáže ovlivňovat různé signální procesy nádorových buněk, aniž by působil toxicky na buňky zdravé. Platí totiž, že u nádorových buněk jsou narušeny některé geneticky podmíněné procesy, které zdravým buňkám brání v nekontrolovaném bujení.

Kvercetin například inhibuje aktivitu hned 16 enzymů z rodiny kináz, z nichž některé hrají důležitou roli v regulaci buněčného cyklu. Mimo jiné například potlačuje signální dráhy procesu proliferace, což je rychlé, nekontrolované množení buněk typické právě pro nádorová onemocnění (2, 3).

Kvercetin dále ovlivňuje proces nazývaný acetylace histonů. Histony jsou bílkoviny, které formují prostorovou strukturu DNA, a jejich acetylace umožňuje, aby byla DNA „přečtena“ a mohly být podle ní syntetizovány bílkoviny. Blokuje také vazby různých transaktivátorů (např. p300 či NF-kappaB), čímž snižuje aktivitu enzymu COX 2, který stimuluje vznik zánětlivých procesů. Právě potlačení COX 2 a s ním souvisejících zánětlivých procesů přitom bývá považováno za velice důležitou složku prevence rakoviny (4, 5). A v neposlední řadě kvercetin ovlivňuje aktivitu skupiny enzymů nazývaných sirtuiny, které rovněž regulují expresi (tedy vyjádření) některých důležitých genů (6, 7). Nejznámější z nich, označovaný zkratkou SIRT1, přitom například reguluje schopnost apoptózy neboli programované buněčné smrti, která bývá právě v případě nádorových onemocnění narušena (8). Působí ovšem i proti aktivitě demetylázy LSD1, která má rozhodující úlohu v regulaci přepisu genů zapojených do buněčného růstu a diferenciace – i zde jde tedy o mechanismus, který brání množení poškozených buněk, včetně těch nádorových (9).

Pokud nádorové onemocnění již probíhá, je v léčbě důležitý i fakt, že kvercetin dokáže omezovat tvorbu nových cév nutných pro krevní zásobení nádoru, takže ho v podstatě pomáhá „vyhladovět“ (17). Prokázán byl dokonce i účinek v prevenci a léčbě leukemie (10).

Nemoci srdce a cév

Většina látek z rodiny flavonoidů umí zpomalovat rozvoj aterosklerózy coby hlavního rizikového faktoru nemocí srdce a cév, podle zjištění vědců to však vypadá, že právě kvercetin je z nich v tomto směru nejúčinnější. Vděčí za to svému antioxidačnímu účinku, protizánětlivému efektu vlivem epigenetického působení a schopnosti zmírňovat tzv. endoteliální dysfunkci. Dokáže také regulovat hladinu LDL cholesterolu a bránit jeho oxidaci vlivem volných radikálů (21, 22).

Kvercetin také ovšem poměrně účinně snižuje i vysoký krevní tlak, který je dalším z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Pozitivní vliv má na tlak systolický i diastolický, přičemž první znatelné výsledky se objevují již po týdnu užívání dávek od 10 mg na kilogram tělesné hmotnosti a přetrvávají i po skončení užívání. V rámci studií na zvířatech došlo k významnému snížení tlaku i u krys, které byly krmeny stravou s vysokým obsahem tuku a cukru (18–20).

Imunita

Kvercetin patří mezi polyfenoly s rozsáhlým pozitivním vlivem na imunitní systém. Důležitá je například jeho schopnost potlačovat produkci látek interleukin-6 a TNF-alfa, které hrají klíčovou roli při vzniku zánětlivých procesů (11). Na podpoře obranyschopnosti se podílí i antioxidační efekt kvercetinu. Tato látka dokonce pomáhá i proti poklesu imunitních funkcí po intenzivní zátěži. Pokud totiž člověk podstoupí extrémní fyzickou zátěž typu maratonu, jsou jeho imunitní funkce až po 72 hodin po jejím skončení výrazně sníženy, což se projevuje například vyšší náchylností k respiračním onemocněním. Právě užívání kvercetinu (1 000 mg denně po dobu tří týdnů) přitom výskyt těchto nemocí po zátěži výrazně snížilo (28).

Hubnutí

Obezita není způsobena pouze nerovnováhou mezi energetickým příjmem a výdejem – ve srovnání s populací s normální hmotností se u obézních osob totiž mnohem častěji objevují různé epigenetické změny v oblasti DNA a histonů. Ono často omílané „máme to v genech“ tudíž není pouhou výmluvou – nejde sice o genetický znak zakódovaný v naší DNA, ale o biochemické změny, které vznikly v průběhu nitroděložního vývoje a dalšího života a které ovlivňují to, nakolik se jednotlivé geny naší dědičné výbavy skutečně projeví. Základem snižování hmotnosti tak sice stále zůstává kombinace zvýšení energetického výdeje (tj. pohyb) a snížení energetického příjmu (tj. dieta), výrazně však mohou pomoci i přírodní látky, které mají vliv na epigenetické mechanismy. Mezi ty nejúčinnější přitom patří právě kvercetin. Ovlivňuje totiž aktivitu enzymů DNMT1 a HDAC1 i acetylaci histonů, a preventivně tak brání množení tukových buněk, snižuje míru jejich variability a ovlivňuje také jejich apoptózu, tj. programovanou buněčnou smrt (12–16).

Kvercetin má však i další zajímavé účinky. Dokáže omezit vstřebávání mastných kyselin, cholesterolu a glukózy z trávicího traktu, takže ve výsledku přijmeme o něco méně energie, než daná potravina ve skutečnosti obsahuje (23, 24).

Diabetes

Diabetes 2. typu se projevuje inzulinovou rezistencí – na rozdíl od cukrovky 1. typu není problém v tom, že by slinivka produkovala nedostatek inzulinu, ale v tom, že tkáně na tento hormon ztrácejí citlivost. Kvercetin patří mezi látky, které inzulinovou rezistenci snižují. Příčinou je přitom pravděpodobně fakt, že dokáže potlačit funkci látek zajišťujících transport glukózy z tenkého střeva (24, 25). Kromě toho také reguluje enzym AMPK, který zajišťuje transport glukózy v kosterním svalstvu. Naše svaly totiž za normálních okolností spotřebují až 80 % glukózy přijaté potravou a právě u diabetiků je tato jejich funkce narušena (26, 27).

Sportovní výkonnost

Kvercetin rovněž patří mezi substance, na něž by měli zaměřit svou pozornost sportovci. Dokáže ovlivnit například vytrvalost – když skupina sportovců užívala denně 500 mg této látky, došlo u nich k nárůstu VO2max (maximální spotřeba kyslíku, jde o hlavní ukazatel míry vytrvalosti) o 4 % a v testu jízdy na cyklotrenažéru do vyčerpání se jejich výkon zlepšil o 13 %. Příčinou tohoto faktu je pravděpodobně zvýšení počtu mitochondrií ve svalech, což má za následek lepší produkci energie při zátěži (29).

Problémy s prostatou

Užívání kvercetinu může být poměrně efektivní i u potíží s prostatou, jako je její zbytnění, zánět či chronické bolesti v pánevní oblasti. V jedné ze studií například došlo k podstatnému zlepšení symptomů u 67 % testovaných pacientů (30).

Užívání

Pro léčebné účely se obvykle využívá dávka 500 až 1 000 mg denně, kúra by měla trvat minimálně tři týdny. Užívání výrazně vyšších dávek není vhodné, může vést například k nevolnostem či poškození ledvin. Kvercetin může rovněž zhoršit účinnost antibiotik a omezit vstřebávání některých léků.

Velice efektivní jsou také kombinace kvercetinu s dalšími přírodními substancemi, s nimiž vzájemně podporují svůj účinek: například kvercetin + EGCG, kvercetin + šišák bajkalský, kvercetin + kopretina řimbaba, kvercetin + resveratrol nebo kvercetin + kurkumin + piperin.

Literatura

  1. Yamashita N, Kawanishi S. Distinct mechanisms of DNA damage in apoptosis induced by quercetin and luteolin. Free Radic Res. 2000;33(5) 623-633.
  2. Russo GL, Russo M, Spagnuolo C, Tedesco I, Bilotto S, Iannitti R, Palumbo R. Quercetin: A pleiotropic kinase inhibitor against cancer. Cancer Treat Res. 2014;159 185-205.
  3. Boly R, Gras T, Lamkami T, Guissou P, Serteyn D, Kiss R, Dubois J. Quercetin inhibits a large panel of kinases implicated in cancer cell biology. Int J Oncol. 2011;38(3) 833-842.
  4. Xiao X, Shi D, Liu L, Wang J, Xie X, Kang T, Deng W. Quercetin suppresses cyclooxygenase-2 expression and angiogenesis through inactivation of p300 signaling. PLoS One 2011;6(8):e22934.
  5. Mutoh M, Takahashi M, Fukuda K, Matsushima-Hibiya Y, Mutoh H, Sugimura T, Wakabayashi K. Suppression of cyclooxygenase-2 promoter-dependent transcriptional activity in colon cancer cells by chemopreventive agents with a resorcin-type structure. Carcinogenesis 2000;21(5) 959-963.
  6. de Boer VC, de Goffau MC, Arts IC, Hollman PC, Keijer J. SIRT1 stimulation by polyphenols is affected by their stability and metabolism. Mech Ageing Dev. 2006;127(7) 618-627.
  7. Hong KS, Park JI, Kim MJ, Kim HB, Lee JW, Dao TT, Oh WK, Kang CD, Kim SH. Involvement of SIRT1 in hypoxic down-regulation of c-Myc and β-catenin and hypoxic preconditioning effect of polyphenols. Toxicol Appl Pharmacol. 2012;259(2) 210-218.
  8. Anastasiou D, Krek W. SIRT1: linking adaptive cellular responses to aging-associated changes in organismal physiology. Physiology (Bethesda) 2006;21(6) 404-410.
  9. Chen Y, Jie W, Yan W, Zhou K, Xiao Y. Lysine-specific histone demethylase 1 (LSD1): A potential molecular target for tumor therapy. Crit Rev Eukaryot Gene Expr. 2012;22(1) 53–59.
  10. Lee WJ, Chen YR, Tseng TH: Quercetin induces FasL-related apoptosis, in part, through promotion of histone H3 acetylation in human leukemia HL-60 cells. Oncol Rep 2011, 25(2):583-591.
  11. Drummond E.M., Harbourne N., Marete E., Martyn D., Jacquier J., O’Riordan D., Gibney E.R. Inhibition of proinflammatory biomarkers in thp1 macrophages by polyphenols derived from chamomile, meadowsweet and willow bark. Phytother. Res. 2012;27:588–594.
  12. C.D. Zheng, Y.Q. Duan, J.M. Gao, Z.G. Ruan, J. Chin. Med. Assoc. 73 (2010) 319-324 [100]
  13. C.L. Hsu, G.C. Yen, Mol. Nutr. Food Res. 50 (2006) 1072-1079. [101]
  14. J. Ahn, H. Lee, S. Kim, J. Park, T. Ha, Biochem. Biophys. Res. Commun. 373 (2008) 545-549. 30 [102]
  15. J.Y. Yang, M.A. Della-Fera, S. Rayalam, S. Ambati, D.L. Hartzell, H.J. Park, C.A. Baile, Life Sci. 82 (2008) 1032-1039. [103]
  16. A. Murakami, H. Ashida, J. Terao, Cancer letters 269 (2008) 315-325.
  17. Xiao X, Shi D, Liu L, et al. Quercetin suppresses cyclooxygenase-2 expression and angiogenesis through inactivation of P300 signaling. PLoS One. 2011;6(8):e22934.
  18. Duarte, J., Jimenez, R., O’Valle, F., Galisteo, M., Perez-Palencia, R., Vargas, F., Perez-Vizcaino, F., Zarzuelo, A., Tamargo, J., 2002. Protective effects of the flavonoid quercetin in chronic nitric oxide deficient rats. J. Hypertens. 20, 1843–1854
  19. Yamamoto, Y., Oue, E., 2006. Antihypertensive effect of quercetin in rats fed with a high-fat high-sucrose diet. Biosci. Biotechnol. Biochem. 70, 933–939.
  20. Romero, M., Jimenez, R., Hurtado, B., Moreno, J.M., Rodriguez-Gomez, I., Lopez-Sepulveda, R., Zarzuelo, A., Perez-Vizcaino, F., Tamargo, J., Vargas, F., Duarte, J., 2010. Lack of beneficial metabolic effects of quercetin in adult spontaneously hypertensive rats. Eur. J. Pharmacol. 627, 242–250.
  21. Hayek, T., Fuhrman, B., Vaya, J., Rosenblat, M., Belinky, P., Coleman, R., Elis, A., Aviram, M., 1997. Reduced progression of atherosclerosis in apolipoprotein Edeficient mice following consumption of red wine, or its polyphenols quercetin or catechin, is associated with reduced susceptibility of LDL to oxidation and aggregation. Arterioscler. Thromb. Vasc. Biol. 17, 2744–2752.
  22. Loke, W.M., Proudfoot, J.M., Hodgson, J.M., McKinley, A.J., Hime, N., Magat, M., Stocker, R., Croft, K.D., 2010. Specific dietary polyphenols attenuate atherosclerosis in apolipoprotein E-knockout mice by alleviating inflammation and endothelial dysfunction. Arterioscler Thromb Vasc Biol. 30, 749– 757
  23. Kellett, G.L., Brot-Laroche, E., 2005. Apical GLUT2: a major pathway of intestinal sugar absorption. Diabetes 54, 3056–3062.
  24. Francisco Perez-Vizcaino , Juan Duarte. Flavonols and cardiovascular disease. Molecular Aspects of Medicine 31 (2010) 478–494
  25. Li, Y.Q., Zhou, F.C., Gao, F., Bian, J.S., Shan, F., 2009. Comparative evaluation of quercetin, isoquercetin and rutin as inhibitors of alpha-glucosidase. J. Agric. Food Chem. 57, 11463–11468.
  26. Bergeron, R., Russell 3rd, R.R., Young, L.H., Ren, J.M., Marcucci, M., Lee, A., Shulman, G.I., 1999. Effect of AMPK activation on muscle glucose metabolism in conscious rats. Am. J. Physiol. 276, E938–E944
  27. Fryer, L.G., Foufelle, F., Barnes, K., Baldwin, S.A., Woods, A., Carling, D., 2002. Characterization of the role of the AMP-activated protein kinase in the stimulation of glucose transport in skeletal muscle cells. Biochem. J. 363, 167–174.
  28. Nieman DC, Henson DA, Gross SJ, Jenkins DP, Davis JM, Murphy EA, Carmichael MD, Dumke CL. Quercetin reduces illness but not immune perturbations after intensive exercise. Med Sci Sports Exerc. 2007. Sep;39(9):1561-9.
  29. Davis JM, Carlstedt CJ The dietary flavonoid quercetin increases VO(2max) and endurance capacity. Int J Sport Nutr Exerc Metabolism. 2010.
  30. Shoskes DA, Zeitlin SI, Shahed A. Institute for Male Urology, Encino, California, USA. Quercetin in men with category III chronic prostatitis: a preliminary prospective, double-blind, placebo-controlled trial. Urology. 1999
Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *