Oči jsou prodloužením mozku – zpomalte stárnutí a zlepšete zrak i myšlení zároveň

Oči jsou prodloužením mozku – zpomalte stárnutí a zlepšete zrak i myšlení zároveň

Říká se, že oči jsou prodloužením mozku, a zdaleka to není jen kvůli blízkosti obou orgánů. Oční sítnice je totiž svou strukturou velmi podobná mozkové tkáni. Proto také platí, že zhoršení zraku jde často ruku v ruce s poklesem kognitivních schopností, a naopak – to, co dělá dobře očím, obvykle také prospívá mozku.

 

Pokud se zaměříme na oční choroby, které se objevují v dospělém věku (šedý i zelený zákal, makulární degenerace, ale i třeba stařecká dalekozrakost), tak většina z nich úzce souvisí s procesem stárnutí. Souvislost byla prokázána dokonce i mezi zrakovými obtížemi a Alzheimerovou chorobou. Výzkumy například opakovaně potvrdily, že u osob trpících tímto typem demence dochází k snížení tloušťky nervových buněk v sítnici, která je způsobena degenerativním procesy napadajícím tyto buňky a také jejich axony (tj. výběžky, jež tvoří zrakový nerv). Zvláště velká podobnost se přitom objevuje mezi změnami doprovázející zelený zákal i makulární degeneraci.

Potíže s viděním se navíc běžně vyskytují u řady onemocnění mozku a nervové soustavy, ať už je to Alzheimerova a Parkinsonova choroba nebo třeba roztroušená skleróza.

Souvislosti jsou přitom natolik výrazné, že se možná v budoucnu dočkáme vzniku diagnostických metod onemocnění mozku pomocí očních vyšetření. Mohlo by se to týkat například časné diagnostiky Alzheimerovy choroby, ale podle změn na sítnici je dokonce možné odhadovat riziko mozkové mrtvice!

 

Jak oči stárnou

Změn v oblasti očí, které nějak souvisí s procesy stárnutí, je celá řada. Některé jsou dokonce patrné na první pohled – například „zapadnutí“ očí způsobené úbytkem tukové vrstvy nebo pokles očních víček. Pro naši schopnost vidět jsou ale důležitější změny skryté.

Ve spojivkách například dochází k atrofii tkáně slzných žláz a zároveň proliferaci (tj. rychlému množení buněk) pojivové tkáně, což vede ke zhoršené produkci slz. Důsledkem je nejen pocit suchosti a pálení, ale i poškození, které vede ke zhoršené zrakové ostrosti. Objevují se také změny v bělimě (ochranná vrstva obalující celou oční kouli), stejně jako degenerativní změny rohovky, které mohou vést k astigmatismu. Zmenšuje se i zornice a klesá reaktivita duhovky.

Výrazné jsou změny v oblasti čočky. Klesá její elasticita, což komplikuje zaostření. Dochází také k narušení struktury specifických bílkovin, tzv. krystalinů, které jsou stěžejní pro průhlednost čočky, a ke změnám ve složení lipidů tvořících membrány buněk čočky. Tyto procesy mohou vyústit například v šedý zákal.

Rozsáhlé jsou také změny na sítnici, kde dochází zejména k narušování struktury i funkce v ní obsažených nervových buněk. Zhušťuje se také membrána, přes kterou sítnice transportuje odpadní látky, a vznikají na ní usazeniny, což může vést ke vzniku makulární degenerace.

Ve zrakovém nervu nejen ubývá axonů, ale také se množí pojivová tkáň, která komplikuje jejich krevní zásobení. Zhoršuje se i cévní zásobení očních tkání vlivem aterosklerózy. Důsledkem je nedostatek kyslíku a živin, který dále urychluje negativních procesy uvnitř oka.

V důsledku všech těchto změn se proto s věkem zhoršuje zraková ostrost, ale i vnímání kontrastů, zužuje se zorné pole, zhoršuje se barevné vidění, ale i schopnost očí přizpůsobit se šeru, či naopak ostrému světlu.

 

Mozek a stárnutí

S věkem výrazně přibývá i strukturních změn v mozku, které se přitom velmi podobají především změnám v oblasti oční sítnice a zrakového nervu. Dochází k úbytku mozkových buněk i jejich axonů a snižuje se množství synapsí (tj. spojení mezi neurony). V případě některých typů demence také na neuronech vznikají plaky, které omezují jejich funkci – výrazné jsou např. beta-amyloidní plaky v případě Alzheimerovy choroby.

Podobně jako v případě očí, i v mozku se změny dotýkají rovněž cévního systému. Ubývá drobných kapilár, které zásobují mozek krví, ty stávající jsou postiženy aterosklerózou a také se zhoršuje stav tzv. hematoencefalické bariéry. Tímto termínem se označuje systém, který chrání mozek před poškozením tím, že zamezuje průchodu řady látek z krve do mozkové tkáně. Vlivem stárnutí však dochází ke změnám, které komplikují i průchod látek, které by přes tuto bariéru naopak procházet měly.

V neposlední řadě se i snižuje tvorba neurotransmiterů, což jsou látky zajišťující přenos signálu meze jednotlivými nervovými buňkami. Výrazné změny v produkci neurotransmiterů jsou přitom typické pro některé nemoci – například pro Alzheimerovu chorobu (zde je typický nedostatek acetylcholinu) či depresi.

 

Co se děje uvnitř buněk

To, co jsme zmínili výše, jsou vnější projevy stárnutí. Jejich podstatou je ale to, co se děje uvnitř našich buněk, přičemž platí, že příčiny a projevy stárnutí jsou přitom obdobné u všech buněk a tkání těla.

Epigenetické příčiny stárnutí

S věkem přibývá v DNA našich buněk negativních epigenetických změn, které mění aktivitu řady důležitých genů. Zejména jde o změny v úrovni metylace – v oblasti některých genů dochází k metylaci nadměrné (hypermetylaci), která geny vypíná, zatímco jinde metylových skupin v promotorech genů se naopak míra metylace snižuje (hypometylace).

Zároveň vlivem stárnutí dochází ke změnám v oblasti chromatinu, což je komplex DNA a bílkovin (tzv. histonů) v jádrech buněk. S postupujícím věkem celkově chromatinu ubývá a dochází rovněž ke změnám v modifikaci histonů (zejména v míře jejich acetylace), které rovněž ovlivňují aktivitu genů v DNA.

Důležité přitom je, že výrazné epigenetické změny se s postupujícím věkem odehrávají jak uvnitř očí, tak i mozku. A platí přitom, že většina onemocnění postihující tyto orgány má výrazné epigenetické pozadí, ať už jde například o šedý a zelený zákal, makulární degeneraci, diabetickou retinopatii, Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, depresi, úzkost, schizofrenii a mnohé další.

Přibývání negativních epigenetických změn vlivem stárnutí bohužel nezabráníme, dobou zprávou ale je, že ho úpravami životního stylu můžeme výrazně zpomalit.

Sirtuiny

Enzymy jménem sirtuiny mají v organismu řadu důležitých funkcí a také jejich produkce rovněž výrazně klesá s věkem. Sirtuiny ovlivňují míru acetylace histonů, délku telomerů (koncové části chromozomů, které se zkracují při každém buněčném dělení), podporují opravy poškozené DNA, regulují procesy buněčné diferenciace, buněčné smrti i míru zánětlivých procesů v těle. Pomáhají také chránit nervové buňky před degenerací. Úbytek některých sirtuinů (zejména SIRT-1) je přitom typický pro některá onemocnění sítnice a zároveň i pro problémy v oblasti mozku.

Senescentní (senescenční) buňky

S postupujícím věkem přibývá v těle i tzv. senescentních buněk, které někdy bývají označovány jako „buněčné zombie“. Tyto buňky se již nedělí, přesto nezanikají a v těle se hromadí. Tím narušují funkci většiny tkání v těle a zároveň produkují cytokiny, což jsou látky podporující zánět.

Dysfunkce mitochondrií

Stárnutí výrazně ovlivňuje i funkci mitochondrií, což jsou buněčné organely, v nichž probíhá přeměna živin na energii. S dysfunkcí mitochondrií jsou přitom spojena mnohá onemocnění, například Alzheimerova choroba či autismus.

 

Přímá linka střeva – mozek

Zajímavým, a zatím poměrně přehlíženým aspektem ovlivňujícím stav našich očí i mozku, je střevní mikrobiom – tedy soubor mikroorganismů obývajících naše střeva. Rovnováha v této oblasti totiž ovlivňuje nejen trávení potravy, ale hraje důležitou roli při vzniku zánětlivých procesů, které následně způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů celého těla. Právě zánětlivé procesy se spolupodílejí na vzniku řady očních nemocí (například makulární degenerace), stejně jako na spoustě chorob souvisejících s naším mozkem – například na Alzheimerově a Parkinsonově chorobě, depresi, autismu a dalších.

Bakterie uvnitř našich střev ovšem zároveň produkují látky, které pronikají do krevního oběhu, a mohou tak ovlivňovat tkáně a orgány celého těla. Jde například o butyrát nebo propionát. Zejména butyrát dokáže měnit epigenetické vzorce v DNA řady buněk těla (potlačuje například funkci histondeacetyláz), účastní se procesů buněčné signalizace, jejichž prostřednictvím buňky získávají informace nutné k regulaci jejich funkce, a také ovlivňuje funkci mitochondrií.

Právě schopnost ovlivňovat epigenetické reakce (a tudíž i aktivitu jednotlivých genů v DNA) a funkci mitochondrií se úzce dotýká zejména nervové tkáně. Například mitochondriální disfunkce se úzce podílí na vzniku jak chorob souvisejících s mozkem (Alzheimerova choroba, autismus a dalších), tak těch, které postihují oči (šedý a zelený zákal, retinopatie atd.)

Více o střevním mikrobiomu si můžete přečíst ZDE » , další informace o mitochondriích pak naleznete ZDE ».

 

Co můžeme pro mozek a oči udělat?

Základem péče o oči a mozek je snaha dostat pod kontrolu faktory, které negativně ovlivňují epigenetické procesy a střevně mikrobiom. Na webu Epivýživa.cz jsme je podrobně probírali již mnohokrát, proto jen stručně:

V zásadě se dá říct, že epigenetický vliv mají všechny faktory našeho životního stylu – tedy výživa, míra pohybové aktivity, pití či nepití alkoholu, kouření, toxiny z životního prostředí, ale i míra stresu, množství spánku apod.

Vyzdvihnout bych tady chtěla především jednu stránku výživy, a tou je konzumace sacharidů. Naše strava jich totiž ve většině případů obsahuje výrazný nadbytek, a tento faktor zvyšuje intenzitu zánětlivých procesů v těle a riziko řady onemocnění. Právě oči i mozek přitom nadbytek cukrů ovlivňuje opravdu hodně, protože pro nervové buňky je zvláště zničující inzulinová rezistence, kvůli které neurony trpí nedostatkem energie, a k níž kromě přejídání se cukry přispívá i nedostatek pohybu. Například Alzheimerova choroba bývá dokonce někdy označována jako cukrovka 3. typu.

Nezbytná je naopak dostatečná konzumace antioxidantů, které chrání před poškozením nervové buňky v mozku a očích a jsou důležité také pro ochranu proteinů v oční čočce. Například vysoký příjem polyfenolů, ať už ze zeleniny nebo třeba ze sóji, dokázal v pokusech na lidských i zvířecích modelech nejen předcházet vzniku šedého zákalu, ale dokonce i zlepšit stav již vzniklého zákalu. Důležité jsou i vitaminy C a E a karotenoidy, stejně jako dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin.

Zcela zásadní je také pravidelný pohyb, zejména ten aerobního charakteru (klidně stačí i pravidelné, svižné procházky). Právě fyzická aktivita totiž prokazatelně souvisí s kognitivními schopnostmi, snižuje riziko řady onemocnění mozku a pozitivně ovlivňuje i zdraví očí.

Zároveň je třeba pečovat o střevní mikrobiom, kterému škodí například vysokotučná strava, a prospívá mu naopak konzumace probiotik a probiotik. V pořádku je nutné udržovat i cévní systém, protože jen tak budou mít buňky očí a mozku dostatek kyslíku a živin. Užitečné tipy najdete ZDE ».

 

Doplňky stravy, které mohou pomoci

Zde je pár tipů na doplňky stravy, které prospívají očím a mozku zároveň:

Omega-3

Jde o zcela zásadní živinu pro fungování mozku i očí. Jedna z těchto nenasycených mastných kyselin, DHA, je totiž důležitou strukturní součástí nervových buněk, a další, EPA, má zase výrazné protizánětlivé účinky.

Užívání Omega-3 zlepšuje kognitivní schopnosti, a pomáhá zmírnit řadu problémů v oblasti mozku (Alzheimerova choroba, ADHD, deprese, úzkost a další). Jejich dostatečný příjem je zejména důležitý pro prevenci očních vad i šedého zákalu způsobeného stárnutím. U osob s touto nemocí ostatně byla zjištěna nízká hladina omega-3. Pomáhají také snížit riziko makulární degenerace.

Butyrát

Jde o mastnou kyselinu s krátkým řetězcem, která je produkována některými druhy střevních bakterií, ale je možné ji užívat i jako doplněk stravy.

Velmi rozsáhlé jsou její pozitivní účinky na mozek a nervovou soustavu. Podporuje proliferaci (tj. množení) a diferenciaci nervových buněk, zlepšuje tvorbu nových spojů mezi nimi a zároveň je chrání před degenerativními procesy a pomáhá oddálit jejich buněčnou smrt. Má protizánětlivé účinky a podporuje tvorbu růstového faktoru BDNF, který je nezbytný právě pro tvorbu a udržování funkce neuronů. Řada studií potvrdila, že butyrát pomáhá zlepšit paměť, chrání před neurodegenerativním onemocněními (včetně Alzheimerovy choroby) a prospěšný je i při autismu.

V pokusech na zvířatech byla zároveň prokázána jeho schopnost snižovat nitrooční tlak, což může být zásadní při léčbě a prevenci zeleného zákalu, dále chrání buňky sítnice a může být užitečný v prevenci a léčbě makulární degenerace. Více o butyrátu čtěte ZDE » .

Vitamin D3

Jde o vitamin s výrazným epigenetickým působením, který se váže na tzv. VDR receptory nacházející se přímo na buněčném jádře. Jeho nedostatek má přitom výrazný negativní vliv na řadu mozkových funkcí.

Vitamin D3 působí protizánětlivě, ale stěžejní je také pro dělení a růst nervových buněk a jejich ochranu před degenerativními procesy. Velmi efektivně přitom působí jak v hipokampu (část mozku zodpovědná za paměť), tak v mozkové kůře. Pomáhá také regulovat tvorbu amyloidních plaků, a je tedy užitečný v prevenci i léčbě Alzheimerovy choroby. Jeho nedostatek, který je přitom v naší populaci velice častý, přitom zvyšuje nejen riziko řady typů demencí, ale například i deprese, úzkosti a schizofrenie.

„Déčko“ je ale nezbytné i pro funkci očí – jeho deficit například výrazně zvyšuje riziko makulární degenerace, šedého i zeleného zákalu – a také pro správné fungování střevního mikrobiomu.

Resveratrol

Barvivo obsažené zejména v červeném víně patří mezi velmi efektivní aktivátory sirtuinů, a díky tomu pomáhá zpomalit procesy stárnutí v celém těle, oči a mozek nevyjímaje. Má výrazný pozitivní vliv na paměť – zlepšuje totiž kontrolu hladiny glukózy v hipokampu (část mozku zodpovědná právě za paměť), i tzv. funkční konektivitu v této oblasti. Účinkuje nejen u zdravých osob, ale i u lidí s vysokým rizikem demence. Vykazuje také výrazný neuroprotektivní efekt, stabilizuje hladinu amyloidu-beta 40, což je jedna z hlavních složek tzv. amyloidních plaků vznikající například při Alzheimerově chorobě. Je také velmi silným antioxidantem.

Rozmarýn

Tato bylinka velmi efektivně podporuje nejen paměť, ale i schopnost učení a koncentraci. Vděčí za to obsahu dvou látek s epigenetickým působením: kyselině rozmarýnové a kyselině ursolové. Ty například podporují tvorbu růstového faktoru IGF-1 v mozkové tkáni. Rozmarýn dokonce může pomoci i osobám s rozvinutými příznaky Alzheimerovy choroby. Zlepšení kognitivních funkcí bylo dokonce potvrzeno nejen při vnitřním užívání rozmarýnu, ale dokonce i při pouhém vdechování jeho éterických olejů.

Rozmarýn má i ovšem i pozitivní vliv na oči. Působí například jako antioxidant, chrání buňky sítnice a reguluje také aktivitu několika genů souvisejících se vznikem makulární degenerace.

Astaxantin

Oranžové barvivo z rodiny karotenoidů je jedním z nejefektivnějších doplňků stravy pro podporu zrakových funkcí. Zlepšuje například schopnost zaostření, zpomaluje úbytek zrakových schopností související s věkem, zlepšuje výživu sítnice, podporuje prevenci a léčbu zeleného zákalu a makulární degenerace a snižuje zrakovou únavu. Kromě toho má ale i rozsáhlý pozitivní vliv na funkci mozku, zejména na paměť, schopnost učení, ale i na prevenci a léčbu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Na rozdíl od jiných substancí dokáže bez problémů překonávat hematoencefalickou bariéru, takže může působit přímo na mozkové buňky.

 

Zdroje informací
Salobrar-García E, Ramírez AÍ, de Hoz R, Rojas P, Salazar JJ, Rojas B, Yubero R, Gil P, Trivino A,  Ramírez JM. The Impact of the Eye ni Demintia: The Eye and its Role in Diagnosis and Follow-up. November 25 2015, https://www.intechopen.com/books/update-on-dementia/the-impact-of-the-eye-in-dementia-the-eye-and-its-role-in-diagnosis-and-follow-up

Hinton DR, Sadun AA, Blanks JC, Miller CA. Optic-nerve degeneration in Alzheimerś disease. Teh New England Journal of Medicine. 1986;315:485-487.

VanGuilder HD, Farley JA, Yan H, Van Kirk CA, Mitschelen M, Sonntag WE, et al. Hippocampal dysregulation of synaptic plasticity-associated proteins with age-related cognitive decline. Neurobiology of Desease. 2011;43_201-212

Xiaofeng Wen, Xiao Hu, Li Miao, Xiaofei Ge, Yuhua Deng, Paul W. Bible, Lai Wei. Epigenetics, microbiota, and intraocular inflammation: New paradigms of immune regulation in the eye. Progress in Retinal and Eye Research. Volume 64, May 2018, Pages 84-95.
Cheung N, Mosley T, Islam A, Kawasaki R, Sharrett AR, Klein R et al. Retinal microvasular abnormalities and subclinical magnetic resonance imaging brain infarct: a prospective study. Brain. 2010; 133: 1987-1993

Wong TY, Klein R, Couper DJ, Cooper LS, Hahar E, Hubbard LD et al. Retinal microvascular abnormalities and incident stroke: the Atherosclerosis Risk in Communities Study. Lancet. 2001; 358:1134-1140.

K.R. Foster, J. Schluter, K.Z. Coyte, S. Rakoff-NahoumThe evolution of the host microbiome as an ecosystem on a leash. Nature, 548 (2017), pp. 43-51

 

Mimura T, Kaji Y, Noma H, Funatsu H, Okamoto S. The role of SIRT1 in ocular aging. Exp Eye Res. 2013;116:17–26.

Wątroba M, Szukiewicz D. The role of sirtuins in aging and age-related diseases. Adv Med Sci. 2015;61(1):52–62.

Kugel S, Mostoslavsky R. Chromatin and beyond: the multitasking roles for SIRT6. Trends Biochem Sci. 2014;39(2):72–81.

Finkel T, Deng C-X, Mostoslavsky R. Recent progress in the biology and physiology of sirtuins. Nature. 2009;460(7255):587–591.

Nazar Labinskyy, Anna Csiszar, Gabor Veress, Gyorgyi Stef, Pal Pacher, Gabor Oroszi, Joseph Wu, and Zoltan Ungvari. Vascular Dysfunction in Aging: Potential Effects of Resveratrol, an Anti-Inflammatory Phytoestrogen. Curr Med Chem. 2006; 13(9): 989–996.
Traynor BJ, Renton AE. Exploring the epigenetics of Alzheimer disease. JAMA Neurol. 2015 Jan;72(1):8-9.

Marco Malavolta , Massimo Bracci , Lory Santarelli , Md Abu Sayeed, Elisa Pierpaoli, Robertina Giacconi, Laura Costarelli, Francesco Piacenza, Andrea Basso, Maurizio Cardelli, and Mauro Provinciali. Inducers of Senescence, Toxic Compounds, and Senolytics: The Multiple Faces of Nrf2-Activating Phytochemicals in Cancer Adjuvant Therapy. Hindawi. Mediators of Inflammation. Volume 2018, Article ID 4159013.
Muñoz-Najar U., Sedivy J. M., Epigenetic control of aging. Antioxid. Redox Signal. 14, 241–259 (2011).

Guarente L., Franklin H. Epstein Lecture: Sirtuins, aging, and medicine. N. Engl. J. Med. 364, 2235–2244 (2011).

Alcaín FJ, Villalba JM (April 2009). „Sirtuin activators“. Expert Opin Ther Pat 19 (4): 403–14.

http://www.actichem.fr/fiches/Resveratrol_2010_Poster.pdf?PHPSESSID=5c4e022a60e9b291b1b8c85ada9a133c

Raed Mualem, Gerry Leisman, Yusra Zbedat, Sherif Ganem, Ola Mualem, Monjed Amaria, Aiman Kozle, Safa Khayat-Moughrabi, and Alon Ornai. The Effect of Movement on Cognitive Performance. Front Public Health. 2018; 6: 100.
Z. S. Tan, W. S. Harris, A. S. Beiser, R. Au, J. J. Himali, S. Debette, A. Pikula, C. DeCarli, P. A. Wolf, R. S. Vasan, S. J. Robins, S. Seshadri. Red blood cell omega-3 fatty acid levels and markers of accelerated brain aging. Neurology, 2012; 78 (9): 658

H. Rasoolijazi, N. Azad, M. T. Joghataei, M. Kerdari, F. Nikbakht, and M. Soleimani. The Protective Role of Carnosic Acid against Beta-Amyloid Toxicity in Rats. The Scientific World Journal, Volume 2013 (2013).

Theresa Köbe, A. Veronica Witte, Ariane Schnelle, Valentina A. Tesky, Johannes Pantel,Jan-Philipp Schuchardt, Andreas Hahn, Jens Bohlken, Ulrike Grittner, and Agnes Flöel. Impact of Resveratrol on Glucose Control, Hippocampal Structure and Connectivity, and Memory Performance in Patients with Mild Cognitive Impairment. Front Neurosci. 2017; 11: 105.
Fernando Gómez-Pinilla. Brain foods: the effects of nutrients on brain function. Nat Rev Neurosci. 2008 Jul; 9(7): 568–578.

Janusz Skrzypecki , Tymoteusz Żera , Marcin Ufnal. Butyrate, a Gut Bacterial Metabolite, Lowers Intraocular Pressure in Normotensive But Not in Hypertensive Rats. J Glaucoma. 2018 Sep;27(9):823-827.

Stephen Barnes and Roy A. Quinlan. Small molecules, both dietary and endogenous, influence the onset of lens cataracts. Exp Eye Res. 2017 Mar; 156: 87–94.
Hu Liu, Ji Wang, Ting He, Sage Becker, Guolong Zhang, Defa Li, Xi Ma. Butyrate: A Double-Edged Sword for Health? Advances in Nutrition, Volume 9, Issue 1, January 2018, Pages 21–29.
Emanuele Rinninella, Maria Cristina Mele, Nicolò Merendino, Marco Cintoni, Gaia Anselmi, Aldo Caporossi, Antonio Gasbarrini, and Angelo Maria Minnella. The Role of Diet, Micronutrients and the Gut Microbiota in Age-Related Macular Degeneration: New Perspectives from the Gut–Retina Axis. Nutrients. 2018 Nov; 10(11): 1677.
Zhang H, Dai X, Qi Y, He Y, Du W, Pang JJ. Histone Deacetylases Inhibitors in the Treatment of Retinal Degenerative Diseases: Overview and Perspectives. Journal of Ophthalmology, 02 Jun 2015, 2015:250812
Shannon Rose, Sirish C. Bennuri, Jakeira E. Davis, Rebecca Wynne, John C. Slattery, Marie Tippett, Leanna Delhey, Stephan Melnyk, Stephen G. Kahler, Derrick F. MacFabe,and Richard E. Frye Butyrate enhances mitochondrial function during oxidative stress in cell lines from boys with autism. Transl Psychiatry. 2018; 8: 42.

Han Dai, David A. Sinclair, James L. Ellis, and Clemens Steegborn. Sirtuin activators and inhibitors: Promises, achievements, and challenges. Pharmacol Ther. 2018 Aug; 188: 140–154.
Govindarajan N, Agis-Balboa RC, Walter J, Sananbenesi F, Fischer A. Sodium butyrate improves memory function in an Alzheimer’s disease mouse model when administered at an advanced stage of disease progression. J Alzheimers Dis. 2011;26(1):187-97
Fernando Gómez-Pinilla. Brain foods: the effects of nutrients on brain function. Nat Rev Neurosci. 2008 Jul; 9(7): 568–578.

Theresa Köbe, A. Veronica Witte, Ariane Schnelle, Valentina A. Tesky, Johannes Pantel,Jan-Philipp Schuchardt, Andreas Hahn, Jens Bohlken, Ulrike Grittner, and Agnes Flöel. Impact of Resveratrol on Glucose Control, Hippocampal Structure and Connectivity, and Memory Performance in Patients with Mild Cognitive Impairment. Front Neurosci. 2017; 11: 105.
H. Rasoolijazi, N. Azad, M. T. Joghataei, M. Kerdari, F. Nikbakht, and M. Soleimani. The Protective Role of Carnosic Acid against Beta-Amyloid Toxicity in Rats. The Scientific World Journal, Volume 2013 (2013).

Mark Moss and Lorraine Oliver. Plasma 1,8-cineole correlates with cognitive performance following exposure to rosemary essential oil aroma. Ther Adv Psychopharmacol. 2012 Jun; 2(3): 103–113.

Vitamin D cell signalling in health and disease. Berridge MJ. Biochem Biophys Res Commun. 2015;460:53–71. Vitamin D in dementia prevention. Annweiler C. Ann N Y Acad Sci. 2016;1367:57–63.

1α,25-Dihydroxyvitamin D3 reduces cerebral amyloid-β accumulation and improves cognition in mouse models of Alzheimer`s disease. Durk MR, Han K, Chow EC, et al. J Neurosci. 2014;34:7091–7101.

Ibrar Anjum, Syeda S Jaffery, Muniba Fayyaz, Zarak Samoo, and Sheraz Anjum. The Role of Vitamin D in Brain Health: A Mini Literature Review. Cureus. 2018 Jul; 10(7): e2960.
https://vitamindwiki.com/Cataracts+prevented+and+perhaps+treated+by+Vitamin+D+-+2015
Guerin, M., Huntley, M.E., and Olaizola, M., Haematococcus astaxanthin: applications for human health and nutrition, Trends Biotechnol., 21, 210, 2003.

Miki, W., Biological functions and activities of animal carotenoids, Pure & Appl. Chem., 63, 141, 1991.

Iwasaki Tsuneto, Tahara Akihiko. Effects of Astaxanthin on Eyestrain Induced by Accommodative Dysfunction. Journal of the Eye VOL.23;NO.6;829-834(2006)

Katagiri M, Satoh A, Tsuji S, Shirasawa T. Effects of astaxanthin-rich Haematococcus pluvialis extract on cognitive function: a randomised, double-blind, placebo-controlled study. J Clin Biochem Nutr. 2012 Sep;51(2):102-7.

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..