Jak porazit migrénu? Zmírněte stres i zánět

Jen málokterá nemoc bývá tolik podceňována a zlehčována, jako právě migréna. Obraz zpovykaných hysterek, které předstírají bolest hlavy, aby se vyhnuly sexu, je ostatně oblíbeným námětem řady vtipů. Jenže skutečnost není vtipná ani trochu. Nejen, že se migréna nevyhýbá ani mužům (byť je nepostihuje tak často jako ženy), ale hlavně to není žádná mírná bolest hlavičky, která skolí jen ufňukánky a hypochondry. Naopak je to stav, který dokáže i silné povahy naprosto „vypnout“ na řadu hodin, někdy i dní.

Pro migrénu přitom není charakteristická jen silná, pulzující bolest hlavy, ale záchvaty jsou často provázené i nevolnostmi až zvracením, extrémní přecitlivělostí na světlo a hluk a dalšími příznaky, které často znemožňují normální fungování. A zcela pravdivé dokonce není ani časté zlehčující tvrzení: „Na to se neumírá.“ Migréna jako taková samozřejmě smrtelná není, lidé, kteří jí trpí, však mají ve srovnání se zbytkem populace zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu. Konvenční léčba migrény je přitom účinná jen asi u poloviny pacientů.

Roli hraje dědičnost i stres

Migréna je do jisté míry podmíněná geneticky – lidé s tzv. polymorfismy klíčových genů jsou k ní náchylnější než lidé, u nichž se tyto geny vyskytují jednotlivě. Prokázány jsou ovšem i epigenetické vlivy, tedy změny na buněčné úrovni, které mění aktivitu jednotlivých genů v DNA.

Zajímavé přitom je, že u osob, které trpí migrénami, zaznamenali vědci strukturální změny v mozku – zejména jde o zeslabení, či naopak zesílení některých oblastí mozkové kůry, které se tu ovšem vyskytují už od raného dětství.

Migrénou trpí cca 15 % populace, přičemž 10 % z nich zažívá záchvat každý týden. Ženy jsou postiženy 2-3x častěji než muži, což je dáno tím, že důležitou roli v rozvoji migrény hraje hormon estrogen. Migréna je tak často vázána na menstruační cyklus a v menopauze její četnost obvykle klesá. K jejímu rozvoji ovšem může přispět i hormonální antikoncepce.

Zajímavé výsledky také přinesl výzkum zaměřující se na výskyt migrény v souvislosti se sexuální orientací – zjistil totiž, že osoby s jinou než výhradně heterosexuální orientací trpí migrénou výrazně častěji (30,3 %!). Jako možný důvod autoři studie uvádějí vyšší míru stresu, které jsou osoby s odlišnou sexuální orientací vystaveny po většinu svého života.

Co se děje uvnitř mozku

Záchvat migrény obvykle vzniká v okamžiku, kdy dojde k nadměrné excitaci (podráždění) nervových buněk. Vyvolat jej může řada faktorů – některé přímo (tj. že způsobí excitaci neuronů) a jiné nepřímo tím, že zvýší citlivost mozku vůči procesům způsobujícím migrénu.

Jedním z důležitých faktorů je hormonální činnost. Již jsme zmínili roli ženského pohlavního hormonu estrogenu, který, stejně jako většina hormonů, působí i epigenetickou cestou. Váže se totiž na estrogenové receptory, které se nacházejí přímo na buněčném jádře, a následně ovlivňuje čtení některých genů v DNA. Některé z těchto receptorů jsou přitom důležité pro udržování rovnováhy mezi excitací a inhibicí nervových buněk.

Zajímavé přitom je, že i samotná migréna (přesněji řečeno excitace neuronů, která ji provází), zejména pokud ji člověk zažívá často po delší dobu, může rovněž způsobovat v mozku epigenetické změny. Ty pak mohou být příčinou vzniku chronické migrény, což je stav, kdy postiženou osobu provázejí úporné bolesti hlavy a další příznaky více než 15 dní v měsíci.

Vyhnout se stresu

Dalším, velice důležitým faktorem je stres. Roli zde hrají například kratší období akutního, aktuálně prožívaného stresu, které se mohou stát přímým spouštěčem. Existují ale rovněž výzkumy prokazující, že migréna může souviset i se stresem zažívaným v raném dětství. Tento typ stresu, který vzniká například při odloučení od matky či při absenci láskyplného prostředí, je často spojen s vyšším rizikem depresí i změnami v imunitním systému, což je rovněž zajímavá souvislost – osoby s depresemi totiž trpí migrénami výrazně častěji než zbytek populace, a platí to i pro další problémy související s mozkem, například úzkost či epilepsii. Lidé s migrénou navíc často vykazují i poruchy imunity.

Stres je totiž důležitý epigenetický činitel, v jehož důsledku vznikají výrazné změny v aktivitě genů, zejména pak v oblasti epigenetické reakce jménem metylace, která dokáže některé geny dokonce i zcela vypnout – důsledek je pak stejný, jako by tyto geny v DNA vůbec nebyly. A právě tyto změny, často vzniklé již právě v raném dětství, mohou způsobit jak migrénu, tak i deprese a další psychické obtíže. Změny v metylačních profilech navíc ovlivňují i riziko kardiovaskulárních onemocnění, což může být důvodem, proč jsou jimi lidé s migrénou ohroženi více než zbytek populace.

Pozor na zánět

Důležitým faktorem při vzniku migrény může být i zánět. Látky jménem cytokiny, které jsou při zánětu produkovány, totiž mají zaprvé epigenetické účinky, takže mohou ovlivňovat aktivitu genů zodpovědných za vznik migrény, a za druhé výrazně zvyšují citlivost na bolest. Snížení míry zánětlivých procesů v těle se proto obvykle projeví i zmírněním bolestí všeho druhu. Během aktivní fáze migrény navíc dochází k uvolňování zánětlivých bílkovin přímo z nervových zakončení excitovaných neuronů, takže v okamžiku záchvatu je intenzita zánětu v oblasti mozku a nervové soustavy mimořádně vysoká.

Snižování zánětlivých procesů je proto namístě neustále, a pomoci může i přímo v okamžiku akutní fáze. Ostatně proto se při migréně často využívají tzv. nesteroidní antirevmatika, například Ibalgin, které blokují tvorbu zánětlivého enzymu COX-2. Jejich nevýhodou je ale množství vedlejších účinků, a proto je vhodné preferovat spíše přírodní protizánětlivé substance.

Výživa: lék i spouštěč

Výživa je jedním z nejvýznamnějších epigenetických faktorů, vzhledem k epigenetickému pozadí migrény je tedy její úprava zcela na místě. Důležité je zaměřit se především na konzumaci protizánětlivé stravy, tj. výrazně omezit příjem sacharidů, živočišných tuků, alkoholu, potravních aditiv, a naopak přidat potraviny protizánětlivé – olivový olej, ryby a mořské plody, zeleninu, protizánětlivé druhy koření atd.

Kromě toho ovšem existují potraviny, které mohou záchvaty migrény přímo vyvolávat. Mezi nejčastější patří alkohol, káva, čokoláda, sýr, ořechy a také jídla s obsahem glutamátu (tj. hlavně čínská kuchyně) a sladidla aspartamu. Těch je pochopitelně třeba se vyvarovat. Seznam těchto potravin je navíc velmi individuální, takže je potřeba se dlouhodobě zaměřit na sledování toho, jaké potraviny jsme konzumovali před nástupem záchvatu.

Pohyb nesmí chybět

Pravidelný pohyb je dalším z výrazných pozitivních epigenetických faktorů. Způsobuje řadu pozitivních epigenetických změn, které se projeví na celkovém zlepšení zdravotního stavu těla i fungování mozku a nervového systému. Působí protizánětlivě a pomáhá zmírnit stres, který může být spouštěčem migrény. Ideální prevencí migrény je pravidelná vytrvalostní aktivita mírné až střední intenzity, tj. svižná chůze, plavání, cyklistka a u osob s dobrou kondicí i běh. Studie z roku 2014 rovněž potvrdila, že četnost i intenzitu záchvatů migrény pomáhá zmírnit také pravidelné cvičení jógy.

Na druhou stranu ale platí, že i fyzická aktivita může být spouštěčem migrény. Problematické je zde zejména cvičení vysoké intenzity, tj. s výrazným nárůstem tepové frekvence, zvláště, pokud ho zahájíme bez předchozího důkladného rozcvičení. Záchvat migrény může ale přijít i v okamžiku, kdy pohyb zahájíme s příliš nízkou hladinou krevního cukru (například ráno nalačno) anebo při něm a po něm nedostatečně doplňujeme tekutiny.

Užitečné doplňky stravy

Vysoký podíl epigenetických mechanismů na vzniku migrény dává naději, že do budoucna budou možná vyvinuty účinné léky působící právě na epigenetické bázi. Bez zajímavosti ostatně není ani fakt, že valproát, který se při léčbě migrény často využívá, má rovněž výrazné epigenetické účinky. Tento lék má ovšem více možných mechanismů působení a není zatím prokázáno, jestli za jeho účinky stojí právě epigenetika. Navíc má valproát i řadu negativních vedlejších účinků.

Pojďme se tedy podívat spíše na to, jak nám při zvládání migrény mohou pomoci látky přírodního původu.

Šišák bajkalský – Tato bylina je známá svými pozitivními účinky na nervový systém, velice účinně například zmírňuje úzkosti. Její zklidňující efekt na nervovou soustavu ale může být velmi užitečný i při migréně – k tomuto účelu je ostatně využívána i v rámci tradiční čínské medicíny.

Omega-3 – S trochou nadsázky lze říci, že jakmile se nějaký zdravotní problém dotýká mozku, tak s užíváním těchto nenasycených mastných kyselin člověk neudělá chybu. A platí to i při migréně. Hlavní roli zde hraje jejich protizánětlivé působení, konkrétně schopnost potlačit produkci zánětlivých bílkovin v oblasti nervových zakončení. Omega-3 je přitom při migréně vhodné užívat dlouhodobě.

Zázvor – Užívání zázvoru může při migréně pomoci i z dlouhodobého hlediska, vzhledem k jeho epigenetickému a protizánětlivému působení, zároveň však byla potvrzena i jeho účinnost při léčbě akutního záchvatu migrény. Když například lékaři podávali pacientům s migrénou spolu s lékem proti bolesti navíc 500 m zázvorového extraktu, došlo u nich k většímu ústupu příznaků než ve skupině, jež s lékem dostávala placebo.

Rozmarýn – Tato bylinka se vyznačuje silným protizánětlivým efektem a schopností zmírnit bolest, která efektivně funguje i v případě migrény. Rozmarýn je možné užívat ve formě extraktu či čaje, v případě akutního záchvatu je možné využít i aromaterapii.

Vitamin D3 – Několik studií prokázalo, že osoby trpící migrénou mají ve většině případů nízkou hladinu tohoto vitaminu. Jeho doplňování zároveň pomohlo u pacientů snížit četnost migrenózních záchvatů.

Mátový olej – když byla pacientům s migrénou v rámci jedné studie aplikována do nosu kapka mátové silice, došlo u 40 % z nich do 30 minut k výraznému ústupu bolesti.

Hořčík – při záchvatu migrény dochází k akutnímu poklesu hladiny hořčíku v těle. Tento minerál se proto vyplatí užívat nejen dlouhodobě, ale jeho vyšší dávka může ulevit i při vlastním migrenózním záchvatu.

Problematické může být naopak užívání doplňků stravy s obsahem kurkuminu. Ten sice může být z dlouhodobého pohledu při migréně prospěšný díky svému epigenetickému a protizánětlivému působení, zároveň ale po požití v těle výrazně zvyšuje produkci oxidu dusnatého (až o 40 %). Oxid dusnatý totiž výrazně rozšiřuje cévy a zvyšuje prokrvení, což je skvělá zpráva třeba pro osoby se srdečně cévními problémy a sportovce (zlepšení krevního zásobení svalů vede ke zvýšení výkonnosti). V případě migrény se ale může právě zvýšené prokrvení stát spouštěčem záchvatu. Více tento efekt působí na osoby s nízkým krevním tlakem. Problematické může být i užívání resveratrolu.