Ráno, nebo večer? S jídlem, nebo nalačno? Aneb Průvodce užíváním doplňků stravy

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-rano-nebo-vecer-s-jidlem-nebo-nalacno-aneb-pruvodce-uzivanim-doplnku-stravy

Doplňky stravy nejsou úplně levná záležitost. Když už tedy do nich investujeme, je důležité nejen vybírat ty opravdu kvalitní, ale dbát i na to, abychom je užívali správně – tedy v optimálním čase, formě a ve vhodných kombinacích. Rozdíl v tom, kolik jich naše tělo dokáže v takovém případě využít, totiž může být opravdu značný.

Byliny: zásadně na lačno

Pokud se rozhodneme užívat k podpoře svého zdraví jakékoliv léčivé rostliny, ať už ve formě čaje, extraktu či tinktury, platí zde jedno důležité pravidlo: míra jejich účinnosti vzrůstá, pokud je užíváme na lačno – ideálně v okamžiku, kdy je prázdný nejen žaludek, ale i bezprostředně následující partie trávicího systému.

Nejpříznivější situace z tohoto pohledu nastává ráno: Příslušnou rostlinu nebo směs tedy užijeme ihned po probuzení (výhodnější je zde forma extraktu nebo tinktury, protože čaje vyžadují delší přípravu) a ještě minimálně 20 minut poté nejíme. V rámci bylinných kúr je samozřejmě účinnější, pokud bylinu či směs užíváme vícekrát denně – obvykle 2× nebo 3×. V tom případě postupujeme stejně: užijeme ji s co největším odstupem od předchozího jídla a minimálně 20 minut před tím následujícím.

Pokud se to ale z nějakého důvodu nepodaří, je lepší si bylinný preparát vzít s jídlem, než si ho nevzít vůbec. Na rozdíl od epigeneticky působících živin, které se často užívají dlouhodobě, se totiž byliny častěji berou v rámci časově omezených kúr, u nichž je důležitá konzistentnost a pravidelnost.

Rozhoduje i očekávaný účinek

Vhodná denní doba užívání bylinných preparátů se ale může odvíjet i podle jejich specifického účinku. Například adaptogeny, jež mají vitalizující a energizující účinek, je z logiky věci výhodnější brát v první polovině dne – typickým příkladem je rhodiola » , maralí kořen » , kozinec blanitý » či ženšen (pravý i pětilistý) » . To samé platí pro rostliny, které výrazně zlepšují prokrvení – například zázvor » či ginkgo biloba » . Naopak byliny na podporu spánku, jako je třeba mučenka » , chmel » či šišák bajkalský », budeme z podstaty věci směřovat spíše do doby před usnutím (30–60 minut).

Již zmíněný zázvor se také často využívá ke zmírnění cestovních nevolností – v tom případě ho konzumujeme 30 minut až dvě hodiny před cestou. A ke zmírnění migrény a jiných bolestí hlavy ho můžeme užívat průběžně, například každé 3 nebo 4 hodiny.

Kombinace pro lepší vstřebávání

Biologickou využitelnost bylin mohou zlepšit i určité kombinace. Důležité je přitom vědět, že i když je podstatou epigenetického působení dané rostliny jedna či více konkrétních látek (například kyselina rozmarýnová a karnosol v případě rozmarýnu, astragalosidy v kozinci blanitém či baikalein a scutellarin v šišáku bajkalském), najdeme v nich celou řadu dalších látek, které podporují biologickou dostupnost těch „hlavních“. Těmto sloučeninám se říká bioenhancery. Pokud tedy užíváme byliny ve formě extraktu, nevyplatí se se volit co nejčistší formu hlavní účinné látky, ale spíše extrakt obsahující široké spektrum sloučenin (některé doplňky stravy právě z tohoto důvodu kombinují v kapslích extrakt s práškem z příslušné rostliny).

Bionenhancerem ale nemusí být jen látka obsažená v příslušné rostlině. Mohou to být i sloučeniny, které bylinka neobsahuje, ale mohou se s ní kombinovat právě pro zlepšení biologické využitelnosti. Zde je přehled těch nejzajímavějších bioenhancerů.

Piperin – jde o první vědecky potvrzený bioenhancer, tyto jeho účinky byly popsány v roce 1979. Biologickou využitelnost bylin i řady epigeneticky působících živin ovlivňuje hned několika cestami: Snižuje aktivitu enzymů, které se podílejí na rozkladu účinných látek (to platí pro byliny, živiny i některá léčiva). Dále podporuje změny v trávicí soustavě, které vedou k lepšímu vstřebávání prospěšných látek: zlepšuje prokrvení trávicího traktu, modifikuje buňky střevního epitelu, a tím zlepšuje propustnost střevní stěny, a také prodlužuje tzv. mikroklky, které zvětšují vnitřní povrch střeva. Může také zlepšit vazbu některých sloučenin na buněčné receptory a zefektivnit buněčnou signalizaci.

Quercetin » – tento polyfenol má sám o sobě ve vyšších koncentracích zajímavé epigenetické účinky, v malém množství se ale vyskytuje v obrovském spektru bylin i potravin, v nichž mj. zlepšuje biologickou dostupnost dalších látek. A ve formě doplňku stravy je možné ho i s řadou bylinných preparátů či epigeneticky působících živin kombinovat. I on výrazně zlepšuje vstřebávání účinných látek z trávicího traktu a pomáhá udržet v krevní plazmě jejich vyšší koncentraci po delší čas. Stejně jako piperin, i quercetin zlepšuje biologickou dostupnost nejen přírodních preparátů, ale i některých léků.

Genistein » – pro své fytoestrogenní působení se nejčastěji se využívá jako doplněk stravy v menopauze, i on ale zvyšuje biologickou dostupnost bylin, živin i léků.

Glycirrhizin – jde o epigeneticky působící látku obsaženou v kořeni lékořice. Právě lékořice je často využívána v preparátech tradiční čínské medicíny a její schopnost působit jako bioenhancer ukazuje, že to zdaleka není jen kvůli lepší chuti.

Naringin – jedna z hlavních účinných látek grapefruitu rovněž působí jako bionhancer.
Některé byliny také působí synergicky, tj. navzájem zvyšují svoji účinnost. V rámci podpory sportovní výkonnosti se například využívá kombinace maralího kořene »rhodioly », pro podporu imunity a v menopauze zase funguje kombinace kozince blanitého » a anděliky čínské.

Využitelnost epigeneticky působících živin

Ještě komplikovanější je zlepšování biologické využitelností epigeneticky působících živin – tedy látek, které se přirozeně vyskytují v potravinách, ale v doplňcích stravy jsou obsaženy v koncentrovanější formě.
Jejich rozsáhlé pozitivní účinky na zdraví jsou nesporné, často jsou ale limitovány jejich omezenou biologickou využitelností. Farmakologický výzkum tedy věnuje velké úsilí hledání jejich opravdu účinných forem – testovány jsou například léky využívající nanostruktury a další sofistikované formy. I v případě epigeneticky působících živin ale platí, že lze jejich využitelnost výrazně podpořit přírodní cestou – ať už volbou správné doby užívání či pomocí bioenhancerů.

Na následujících řádcích naleznete příklady optimálního užívání živin, které jsou z tohoto pohledu nejlépe prozkoumány, v případě jiných bohužel zatím proběhlo jen velice málo studií.

EGCG

Epigalokatechin galát, zkráceně EGCG », se společně s dalšími katechiny hojně vyskytuje především v zeleném čaji. Všechny katechiny se přitom nejlépe vstřebávají, pokud je konzumujeme ráno na lačno: V rámci výzkumů byla při tomto způsobu podání dobrovolníkům v krvi naměřena 3,5krát vyšší hladina katechinů než při užití v jinou denní dobu nebo s jídlem.

EGCG je také nestabilní v prostředí s vysokou teplotou – i proto ostatně není vhodné zalévat zelený čaj vroucí vodou. Stabilitu snižuje i zásadité pH, proto může být výhodné jej podávat spolu s vitaminem C. Biologickou dostupnost EGCG zvyšuje i přítomnost kofeinu, a proto se vyplatí například jeho zapíjení čajem (ale ne horkým).

Mezi nejúčinnější bioenhancery, tedy látky zlepšující biologickou dostupnost EGCG, patří quercetin », kurkumin, piperin, rutin a genistein.

Kurkumin

Barvivo získávané z kořene kurkumy » má v čisté podobě jen velmi nízkou biologickou dostupnost, která je dána zejména faktem, že není rozpustné ve vodě, ale v tucích. Jednou z možností, jak vstřebávání vylepšit, je tedy jeho konzumace spolu s tučným jídlem – ideálně by mělo obsahovat alespoň 15 g tuku. Kombinace například s omega-3 sice také může pomoci, vzhledem k malému obsahu tuku v běžné kapsli ale pouze omezeně. Pokud se kurkuma používá jako koření, zlepší využitelnost obsaženého kurkuminu i delší tepelná úprava (více než 15 minut).

Další možností zlepšení biologické dostupnosti je užívání spolu s bioenhancery. Nejčastěji se zde využívá výše zmíněný piperin, který dle studií dokáže po požití kurkuminu zvýšit jeho koncentraci v krevní plazmě až o 2 000 %. Velmi efektivní je i quercetin », který využitelnost kurkuminu zlepší o 147 %.

Vliv denní doby na vstřebávání kurkuminu nebyl prokázán, protože jde ale o látku zlepšující prokrvení všech tkání těla, obvykle se užívá spíše v první polovině dne.

Resveratrol

Resveratrol » je barvivo ze skupiny stilbenoidů, které se nachází především ve slupkách hroznového vína, ale i v řadě dalších potravin. I jeho biologická dostupnost je v případě, že se užívá samostatně, omezená. Sice se na rozdíl od kurkuminu vstřebává poměrně dobře (z cca 75 procent), ale poté se velice rychle rozkládá, takže jeho skutečná biologická dostupnost se pohybuje kolem 1 %.

Pokud jde o užívání s jídlem, to sice jeho vstřebávání zpomalí, biologickou dostupnost ale ovlivní jen málo. Kombinace s různými potravinami není zatím prozkoumána, v případě flavonoidů, které mají podobnou strukturu jako stilbenoidy ale platí, že proteiny, vláknina a minerály obecně zhoršují jejich dostupnost, zatímco dobře stravitelné sacharidy, vitaminy, karotenoidy a alkaloidy ji zlepšují. Lze tedy předpokládat, že i v případě resveratrolu to bude podobné.

Nejvyšší biologická dostupnost byla prokázána při užití v ranních hodinách, pro udržení jeho vyšší koncentrace v těle je ale vhodné i opakované užívání v průběhu dne.

Z bioenhancerů může i v případě resveratrolu zlepšit jeho využitelnost piperin, velmi dobrou alternativu ale představují zejména quercetin »kurkumin ». Přidání quercetinu v rámci výzkumů zlepšilo vstřebávání resveratrolu o 310 %, přidání kurkuminu o 300 %, a pokud byla k resveratrolu přidána kombinace kurkumin + piperin + kvercetin, zlepšilo se jeho vstřebávání o 350 % oproti samotnému resveratrolu.
Sám resveratrol ale může naopak přispět k lepší využitelnosti dalších epigeneticky působících substancí, jako je například apigenin nebo berberin (tato kombinace například efektivně snižuje cholesterol). Synergicky pak působí spolu s oligomerními proantokyanidiny neboli OPC ».

Astaxantin

Ataxantin » je barvivo z rodiny karotenoidů, které se vyskytuje v širokém spektru mořských organismů. Jeho nejznámějším zdrojem jsou živočichové s růžovooranžovým masem (lososi, humři, krevety apod.), k výrobě doplňků stravy se obvykle získává z řasy Haematococcus pluvialis.

Biologická dostupnost astaxantinu je stejně jako v případě jiných karotenoidů omezená hlavně jejich nízkou rozpustností ve vodě. Tyto látky se totiž rozpouštějí převážně v tucích. Nezbytné je tedy užívání astaxantinu spolu s tuky (např. s tučným jídlem), výhodnější je přitom užívat jej až po jídle, nikoliv před ním – vstřebatelnost je tak lepší až 2,4krát. Využitelnost ovšem závisí i na dostatečné produkci žlučových kyselin.

Velice výhodná je kombinace astaxantinu s omega-3 » nenasycenými mastnými kyselinami. Společně mají například výrazně lepší vliv na imunitu a srdečně cévní systém, než má samotný astaxantin či omega-3. Možné je také podávání spolu s olivovým olejem.

Biologickou dostupnost astaxantinu snižuje i kouření – kuřáci mají ostatně v krvi nižší hladinu všech karotenoidů než nekuřáci.

Platí také, že vyšší dávky astaxantinu (i dalších karotenoidů) se také vstřebávají mnohem lépe než ty nižší. Vliv denní doby nebyl prokázán.

Vitamin D3

Vitamin D3 » rovněž patří mezi sloučeniny rozpustnými v tucích, a pro jeho optimální vstřebávání je tedy nezbytná jeho konzumace spolu s tuky, tedy například s tučným jídlem (opět ideálně těsně po jídle). Ne všechny tuky jsou ale stejně vhodné – například mastné kyseliny s dlouhým řetězcem jeho využitelnost zhoršují. Vstřebatelnost je vyšší také u doplňků, v nichž je „déčko“ umístěné například do micel, mikrokapslí či liposomů.

Vstřebávání vitaminu D3 je výrazně sníženo u osob s odstraněným žlučníkem. Velký negativní vliv má také nadváha – lidé s vyšším obsahem tuku v těle mají po podání suplementů s vitaminem D3 v krvi nižší obsah jeho prospěšných metabolitů než ti štíhlí.

Vstřebávání vitaminu D3 také může narušit řada léků – obecně je tedy lepší jeho suplementy konzumovat časově co nejdále od těchto léčiv.

Vitamin D3 se obvykle užívá spolu s vápníkem, protože je nezbytný pro vstřebávání tohoto minerálu. Opačný vztah ovšem neplatí – přítomnost vápníku biologickou dostupnost „déčka“ nijak neovlivní.
Vitamin D3 se někdy doporučuje užívat v tu část dne, kdy v těle přirozeně vzniká při interakci se slunečním záření – tj. v době od dopoledne do odpoledne. Nicméně vztah biologické dostupnosti a doby užití zatím žádná studie nepotvrdila.

Zinek

Deficitem tohoto stopového prvku je podle WHO ohrožena třetina světové populace. Často ale není důvodem jeho nedostatečný obsah ve stravě, ale právě jeho snížená biologická dostupnost.
Vstřebávání zinku » výrazně narušuje kyselina fytová a její soli. Tyto látky jsou přítomny v rostlinných potravinách, hlavně celozrnných obilovinách, luštěninách, semenech a ořeších. Se zinkem vytvářejí těžko rozložitelné sloučeniny, které brání jeho vstřebávání. A týká se to nejen zinku přijatého ve stravě, ale i toho, který se uvolnil do trávicího traktu z vlastních zásob těla.

Zatímco třeba ovce nebo prasata dokáží fytáty rozkládat pomocí žaludečního enzymu fytázy, u lidí je hladina tohoto enzymu nízká. Je ale možné využívat postupy, které aktivují fytázu přímo v potravinách – zejména jde o dostatečně dlouhé namáčení či fermentaci. Pokud ale užíváme zinek ve formě doplňků stravy, není vhodné tak činit spolu s jídlem s vysokým podílem rostlinné stravy. To platí zejména pro vegany. Naopak přidání živočišné bílkoviny do jídla absorpci zinku výrazně zlepšuje, byť důvodem zde není přímo živočišný původ, jako spíše vyšší podíl bílkovin v živočišných potravinách. Produkty trávení bílkovin totiž tvoří se zinkem komplexy, které jeho vstřebávání usnadňují. Pokud tedy zinek užíváme spolu s jídlem s vysokým obsahem bílkovin, jeho biologickou využitelnost tím podporujeme.

Negativní vliv zde ale má vysoký příjem železa. Zinek tedy nikdy neužíváme spolu s doplňky stravy obsahujícími železo, ale oddělujeme je minimálně dvěma hodinami. To samé platí pro doplňky s mědí. Naopak zinek sám negativně ovlivňuje vstřebávání některých antibiotik, například tetracyklinu. I zde je tedy třeba užívání oddělit.

Vliv denní doby na vstřebávání zinku zatím nebyl prokázán.

Vliv na vstřebávání zinku mají také různé faktory uvnitř našeho těla – pozitivně působí například dostatečná produkce střevního hlenu (to samé platí i pro vstřebávání železa a vápníku), jež zase souvisí s rovnováhou střevního mikrobiomu. Střevní absorpci zinku také pozitivně ovlivňuje, pokud se v krevním oběhu nachází dostatek bílkoviny albumin. Jejím zdrojem jsou přitom především mléčné výrobky.

Absorpce zinku z doplňků stravy je obecně mnohem vyšší než ze stravy, záleží ale i na typu suplementu. Nejhůře jsou na tom anorganické soli zinku, nejlépe je na tom bisglycinát a citrát.

U zinku je také třeba upozornit na jednu důležitou skutečnost: Zatímco u jiných vitaminů, minerálů a stopových prvků je možné určit stav jeho tělesných zásob krevními testy, u zinku je to velmi problematické. V krevní plazmě se totiž vyskytuje pouze 1 % veškerého zinku obsaženého v těle a jeho obsah zde klesá pouze v případě vážného deficitu. Hladina zinku v krvi navíc přirozeně kolísá – liší se například po jídle, ale i v reakci na stres nebo zánět.

Hořčík

Vstřebávání hořčíku » nezávisí příliš na tom, jestli ho užíváme samostatně, nebo s jídlem. Samotný ale může způsobit zažívací problémy, jako je podráždění žaludku nebo průjem, a proto je vhodnější jeho příjem s jídlem. Neměli bychom ho ale užívat spolu se zinkem, který jeho vstřebávání narušuje.
Biologickou využitelnost výrazně ovlivňuje forma suplementu. Velmi špatná je u anorganických forem, u nichž je navíc nejvyšší riziko trávicích potíží. Velmi dobře se naopak vstřebávají organické formy, zejména bisglycinát, citrát, malát a threonát.

Vstřebatelnost hořčíku prakticky neovlivňuje denní doba, kdy ho užíváme, tu ale může být vhodné upravit podle toho, kvůli čemu ho primárně užíváme. Pro výrazný relaxační efekt se hořčík často doporučuje před spaním, pro podporu imunity, mentální výkonnosti a hladiny energie ale může být výhodnější jeho užití v první polovině dne.

Podobně jako zinek, i hořčík může narušit vstřebávání antibiotik. Ta proto nikdy neužíváme 2 hodiny před a 4-6 hodin po užití doplňku stravy s magnéziem.

  1. Kritika Kesarwani and Rajiv Gupta. Bioavailability enhancers of herbal origin: An overview. Asian Pac J Trop Biomed. 2013 Apr; 3(4): 253–266.
  2. https://www.rxlist.com/ginger/generic-drug.htm
  3. Joshua D. LambertSeok-Joo Kwon,Jihyeung Ju,Mousumi BoseMao-Jung LeeJungil HongXingpei Hao, and Chung S. Yang. Effect of genistein on the bioavailability and intestinal cancer chemopreventive activity of (-)-epigallocatechin-3-gallate. Carcinogenesis. 2008 Oct; 29(10): 2019–2024.
  4. Vicente Andreu FernándezLaura Almeida Toledano,Nieves Pizarro LozanoElisabet Navarro TapiaMaría Dolores Gómez RoigRafael De la Torre Fornell, and Óscar García Algar. Bioavailability of Epigallocatechin Gallate Administered with Different Nutritional Strategies in Healthy Volunteers. Antioxidants (Basel). 2020 May; 9(5): 440.
  5. Zhuo-Yu CaiXu-Min LiJin-Pei LiangLi-Ping XiangKai-Rong WangYun-Long ShiRui YangMeng ShiJian-Hui YeJian-Liang LuXin-Qiang Zheng, and Yue-Rong Liang. Bioavailability of Tea Catechins and Its Improvement. Molecules. 2018 Sep; 23(9): 2346.
  6. Somers-Edgar T.J., Scandlyn M.J., Stuart E.C., Le Nedelec M.J., Valentine S.P., Rosengren R.J. The combination of epigallocatechin gallate and curcumin suppresses ERα-breast cancer cell growth in vitro and in vivo. Int. J. Cancer. 2010;122:1966–1971.
  7. Nakagawa K., Nakayama K., Nakamura M., Sookwong P., Tsuduki T., Niino H., Kimura F., Miyazawa T. Effects of co-administration of tea epigallocatechin-3-gallate (EGCG) and caffeine on absorption and metabolism of EGCG in humans. Biosci. Biotechnol. Biochem. 2009;73:2014–2017.
  8. Mangala HegdeSosmitha GirisaBandari BharathwajChettyRavichandran Vishwa, and Ajaikumar B. Kunnumakkara. Curcumin Formulations for Better Bioavailability: What We Learned from Clinical Trials Thus Far? ACS Omega. 2023 Mar 28; 8(12): 10713–10746.
  9. Saman Sabet, Ali Rashidinejad, Laurence D. Melton, Duncan J. McGillivray. Recent advances to improve curcumin oral bioavailability. Trends in Food Science & Technology. Volume 110, April 2021, Pages 253-266
  10. https://www.consumerlab.com/answers/best-way-to-take-curcumin-and-turmeric-supplements-to-increase-absorption/best-way-to-take-curcumin/
  11. https://www.takecareof.com/articles/when-is-the-best-time-to-take-turmeric
  12. Lund, Kaleb C.; Pantuso, Traci. Combination Effects of Quercetin, Resveratrol and Curcumin on In Vitro Intestinal Absorption. Journal of Restorative Medicine, Volume 3, Number 1, 4 January 2014, pp. 112-120(9)
  13. Ondrej VeselySimona Baldovska, and Adriana Kolesarova. Enhancing Bioavailability of Nutraceutically Used Resveratrol and Other Stilbenoids. Nutrients. 2021 Sep; 13(9): 3095.
  14. Kaleb Lund, Traci Pantuso, Combination Effects of Quercetin, Resveratrol and Curcumin on In Vitro Intestinal Absorption. April 2014, Journal of Restorative Medicine 3(1):112-120
  15. Yifeng GaoTrygve O Tollefsbol. Combinational Proanthocyanidins and Resveratrol Synergistically Inhibit Human Breast Cancer Cells and Impact Epigenetic⁻Mediating Machinery. Int J Mol Sci. 2018 Jul 27;19(8):2204.
  16. Christakis SergidesMarinela ChirilăLuigi SilvestroDaphne Pitta, and Andreas Pittas. Bioavailability and safety study of resveratrol 500 mg tablets in healthy male and female volunteers. Exp Ther Med. 2016 Jan; 11(1): 164–170.
  17. Doddabele Madhavi, PhD, Daniel Kagan, PhD, and Supriya Seshadri, PhD. A Study on the Bioavailability of a Proprietary, Sustained-release Formulation of Astaxanthin. Integr Med (Encinitas). 2018 Jun; 17(3): 38–42.
  18. Yumika OKADA, Masaharu ISHIKURA, Takashi MAOKA. Bioavailability of Astaxanthin in Haematococcus Algal Extract: The Effects of Timing of Diet and Smoking Habits. Bioscience, Biotechnology, and Biochemistry, Volume 73, Issue 9, 23 September 2009, Pages 1928–1932.
  19. Ranga Rao AmbatiPhang Siew Moi,1 Sarada Ravi,and Ravishankar Gokare Aswathanarayana. Astaxanthin: Sources, Extraction, Stability, Biological Activities and Its Commercial Applications—A Review.  Mar Drugs. 2014 Jan; 12(1): 128–152.
  20. Egidijus ŠimoliūnasIeva RinkūnaitėŽivilė Bukelskienė, and Virginija Bukelskienė. Bioavailability of Different Vitamin D Oral Supplements in Laboratory Animal Model. Medicina (Kaunas). 2019 Jun; 55(6): 265.
  21. Indra Ramasamy. Vitamin D Metabolism and Guidelines for Vitamin D Supplementation. Clin Biochem Rev. 2020 Dec; 41(3): 103–126.
  22. Maria Maares and Hajo Haase. A Guide to Human Zinc Absorption: General Overview and Recent Advances of In Vitro Intestinal Models. Nutrients. 2020 Mar; 12(3): 762.
  23. K Michael HambidgeLeland V MillerJamie E WestcottXiaoyang Sheng, and Nancy F Krebs. Zinc bioavailability and homeostasis. Am J Clin Nutr. 2010 May; 91(5): 1478S–1483S.
  24. https://www.healthline.com/nutrition/best-time-to-take-magnesium#interactions
  25. https://whatsgood.vitaminshoppe.com/best-time-to-take-different-types-of-magnesium/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Newsletter

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK A MĚJTE VŽDY ČERSTVÉ INFORMACE

Nejčtenější články

ADHD: 6 kroků, jak jej zmírnit přírodními prostředky
Vylaďte své geny na letních toulkách – Epigenetické byliny a živiny ve světové kuchyni
Jak zkrotit vlastní geny
Rozmarýn lékařský
Endometrióza

Související příspěvky

epivyziva-cz-jak-se-dozit-stovky-ve-zdravi-8-tajemstvi-modrych-zon-112023

Jak se dožít stovky ve zdraví? 8 tajemství modrých zón

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-podporte-mozek-primo-v-mozku-ktere-prirodni-latky-se-do-nej-skutecne-dostanou-25102023

Podpořte mozek přímo v mozku. Které přírodní látky se do něj skutečně dostanou?

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-az-se-podzim-zepta-8-cest-jak-podporit-imunitu-jeste-v-lete-26082023

Až se podzim zeptá… 8 cest, jak podpořit imunitu ještě v létě

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-sirtuiny-novy-klic-k-dlouhovekosti-i-zdravi-25072023

Sirtuiny: nový klíč k dlouhověkosti i zdraví

epivyziva.cz/