Jak zmírnit lupénku? Pomůže změna jídelníčku i doplňky stravy

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
Jak zmírnit lupénku? Pomůže změna jídelníčku i doplňky stravy

Svědí to. Pálí to. Bolí to. Když se to poškrábe, krvácí to. Takže opravdu nic příjemného. Jenže lupénka neboli psoriáza komplikuje život navíc i tím, že opravdu nevypadá dobře – nejeden nemocný má zkušenost třeba s tím, že si od něj v autobuse lidé odsedávají, protože co kdyby to bylo nakažlivé… Život s lupénkou zkrátka až příliš často připomíná peklo. Proč ale tato nemoc vzniká a kde hledat pomoc?

Lupenka je zánětlivé onemocnění, které postihuje převážně pokožku, ale může napadat i klouby – pak mluvíme o psoriatické artritidě. Je poměrně častá, postihuje až 3 % populace a patří mezi autoimunitní onemocnění.

Charakteristickým znakem lupenky je tzv. hyperproliferace keratinocytů, tedy nadměrné rychlé množení kožních buněk. Jejich dělení je přitom věcí naprosto přirozenou, protože naše pokožka se neustále obnovuje – staré buňky odumírají a jsou nahrazovány novými. Jenže zatímco u zdravé pokožky zabere její kompletní obnova asi čtyři týdny, při lupence stejný počet buněk vznikne za pouhé čtyři dny. Kožní buňky se tak hromadí a následně do nich pronikají imunitní buňky – hlavně dendritické buňky, makrofágy a T-lymfocyty – a to vede ke vzniku zánětu.

Proč škodí nadváha?

Stejně jako u všech ostatních autoimunitních onemocnění, také u psoriázy byl potvrzen velký vliv dědičnosti. K tomu, aby se zděděné dispozice skutečně přetavily ve vznik onemocnění, je ale zapotřebí působení i dalších faktorů, z nichž mnohé jsou podstaty epigenetické – tj. jde o vnější vlivy, které dokáží měnit aktivitu některých genů v naší DNA. Rozdíly byly zaznamenány zejména v oblasti dvou základních epigenetických reakcí – tzv. metylace genů a modifikace histonů. Tyto změny pak například ovlivňují produkci cytokinů, což jsou látky účastnící se vzniku zánětlivých procesů. Rozdíl v míře těchto reakcí byl přitom nalezen nejen mezi zdravými lidmi a těmi s lupénkou, ale také mezi postiženou a zdravou pokožkou u jedné osoby.

Znamená to tedy, že pouhá přítomnost „špatných“ genů ke vniku lupénky nestačí, jej potřeba něco, co je „probudí“. Typické kožní potíže se tak často objeví po některých infekčních onemocněních, po mechanickém podráždění kůže či v období velkého stresu.

Výživa je základ

Poměrně hodně záleží i na výživě – důraz na ni je o to důležitější, že u lidí trpících lupenkou se zvyšuje i riziko kardiovaskulárních nemocí a dalších potíží, takže je třeba myslet na jejich důslednou prevenci. Pro pacienty s psoriázou je například typický nedostatek některých vitaminů a minerálů, zejména D3, B12 a selenu, takže je třeba dbát na jejich doplňování. Prospěšné jsou i potraviny s protizánětlivými účinky, zejména pak tučné ryby.

Důležité je také udržování optimální hmotnosti – výzkumy ukázaly, že lidé trpící obezitou (a to včetně dětí) mají dvojnásobné riziko, že u nich dojde ke vzniku lupénky, více jsou přitom ohroženi obézní muži. Riziková je ovšem i pouhá nadváha. Obézní pacienti navíc hůře reagují na jakoukoliv systémovou léčbu, včetně léčby biologické. K podobným zjištěním vědci dospěli také u psoriatické artritidy.

Zajímavá je rovněž souvislost s celiakií neboli alergií na lepek. Lidé s touto nemocí totiž rovněž mají zvýšené riziko, že onemocní lupenkou, a dokonce byla v mnoha případech u osob s lupénkou potvrzena i prospěšnost bezlepkové diety. Úlevu může přinést i tzv. středomořská dieta bohatá na ryby, olivový olej, zeleninu, ovoce a byliny. Negativně naopak působí strava s vysokým obsahem cukrů, nasycených tuků, škodí ale i alkohol a kouření.

Dalším faktorem, který může o vzniku lupénky spolurozhodovat, je rovnováha v oblasti střevního mikrobiomu. Lidé s lupenkou obecně mívají ve srovnání se zdravými jedinci ve střevech méně bakterií rodu Bacteroides, a naopak víc bakterií Akkermansia či Faecalibacterium. Důležité je tedy dbát i na podporu střevního mikrobiomu, například dostatečnou konzumací prebiotické vlákniny či probiotik.

Užitečné doplňky stravy

Coleus forskohlii

Bylina původem ze svahů Himaláje obsahuje unikátní látku forskolin, která ovlivňuje produkci molekuly označované zkratkou cAMP. Ta je přitom zcela nezbytná pro přenos signálů, které ovlivňují chování buněk. Právě touto cestou dokázal forskolin potlačit nadměrné dělení kožních buněk.

Butyrát

Ve střevním mikrobiomu osob trpících lupénkou se obvykle vyskytuje méně bakterií produkujících mastnou kyselinu jménem butyrát, která v organismu plní řadu důležitých funkcí. Proto může být rovněž prospěšné užívat butyrát ve formě doplňku stravy.

Genistein

Tato látka ze skupiny isoflavonů se nachází v sójových bobech a lze ji užívat také jako doplněk stravy. Pomáhá omezit nadměrné dělení kožních buněk, má silné protizánětlivé působení a působí i epigenetickou cestou – aktivitu genů souvisejících se vznikem lupénky dokázala ovlivnit již po 8 týdnech užívání.

Vitamin D3

Nízká hladina tohoto vitaminu je typická pro všechna autoimunitní onemocnění a ani lupénka není výjimkou – tím spíš, že „déčko“ kromě zásadního vlivu na imunitu ovlivňuje také proces diferenciace kožních buněk. Vitamin D3 se dokonce přidává i do mastí určených na ošetřování psoriatické pokožky.

Omega-3

Tyto nenasycené mastné kyseliny vynikají svým protizánětlivým působením a osvědčily se i při lupénce. Jejich pozitivní vliv potvrdilo 12 z 15 provedených studií, přičemž u sledovaných dobrovolníků došlo zejména ke zmírnění zarudnutí, svědění, odlupování a míry zánětu kůže. K dosažení příznivých účinků přitom bylo zapotřebí tříměsíčního užívání.

Vitamin B12

U osob s lupénkou byl zaznamenán též nedostatek tohoto vitaminu a v rámci výzkumů došlo i ke zlepšení stavu po jeho injekčním podávání.

Vitamin A

Také tento vitamin pomáhá omezit nadměrné dělení kožních buněk.

Selen

Tento stopový prvek je zcela zásadní pro fungování imunity a má také výrazné antioxidační a protizánětlivé účinky. Jeho nedostatek je rovněž u osob s lupénkou velmi častý a potvrzen byl rovněž přínos jeho užívání.

Zinek

Také u tohoto stopového prvku byla prokázána schopnost zmírnit projevy lupénky, a to již po 12 týdnech užívání.

Kurkumin

Barvivo z kořene kurkumy se vyznačuje výraznými protizánětlivými a epigenetickými účinky. Jeho užívání se osvědčilo i u těžkých forem lupénky.

EGCG

Polyfenol, jehož nejvýznamnějším zdrojem je zelený čaj má zaprvé silné protizánětlivé účinky a zadruhé působí proti nadměrné proliferaci, tj. rychlému nekontrolovatelnému buněčnému dělení. Tato schopnost se uplatňuje jak například v prevenci nádorových onemocnění, tak i při lupénce. Jde i o účinnou složku mastí.

Související příspěvky

epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-3-jak-zlepsit-funkci-stitne-zlazy-08112021

Záhady střevního mikrobiomu 3: Jak zlepšit funkci štítné žlázy

epivyziva.cz/
epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-2-cesta-ke-stihlosti-18102021-fb

Záhady střevního mikrobiomu 2: Cesta ke štíhlosti

epivyziva.cz/
epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-ovlivnuji-bakterie-inteligenci-29092021

Záhady střevního mikrobiomu: Ovlivňují bakterie inteligenci?

epivyziva.cz/
epivyziva-enzym-ampk-klic-k-hubnuti-a-sportovni-vykonnosti-01092021

Enzym AMPK: klíč k hubnutí a sportovní výkonnosti

epivyziva.cz/