Alkohol poškozuje naše geny aneb proč je alkoholismus dědičný

epivyziva.cz/
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on tumblr
Share on whatsapp
Share on email
Share on print
Alkohol poškozuje naše geny aneb proč je alkoholismus dědičný

Opilost, závislost, tvrdnutí jater… To jsou známé negativní účinky alkoholu. Tato legální droga je však mnohem zákeřnější, protože zasahuje přímo do naší DNA. Dokáže měnit aktivitu řady genů, a mnohé z těchto negativních změn se dokonce přenášejí i na další generace.

Neškodí nám přitom jen samotný alkohol. Problematické jsou i látky, které v těle vznikají při jeho zpracování. Ty totiž způsobují změny ve dvou biochemických reakcích – především v tzv. metylaci genů, ale částečně i v tzv. acetylaci histonů. Tyto dvě reakce jsou přitom pro fungování našeho těla naprosto zásadní. Určují totiž, které geny naší DNA budou zapnuté (tj. budou se podle nich vytvářet bílkoviny), a které naopak vypnuté (což je stejné, jako kdyby v buňkách vůbec nebyly).

Alkohol navíc v těle snižuje koncentraci látek, které fungují jako tzv. donory metylu, tj. uvolňuje se z nich metyl, chemická skupina, která se účastní procesu metylace– zejména jde o látku jménem S-adenosylmethionin a kyselinu listovou. Chronická konzumace alkoholu tak vede zejména k výraznému snížení počtu metylovaných genů.

Nadměrné popíjení navíc v těle zvyšuje produkci volných radikálů kyslíku, které za prvé přímo napadají a poškozují buňky a tkáně a za druhé způsobují další negativní epigenetické změny.

Poškodí játra i mozek

Každý ví, že alkohol škodí játrům. Není to však jen tím, že jde o toxin, který je třeba v játrech odbourat. Na vině jsou i negativní epigenetické změny, které v způsobují řadu jaterních potíží a nemocí, včetně například cirhózy a rakoviny (zejména jde o zmíněnou sníženou metylaci).

Dalším známým faktem je negativní vliv alkoholu na kognitivní procesy – lidově se říká, že „zabíjí mozkové buňky“. Jde samozřejmě o zkreslené vysvětlení, nicméně platí, že alkohol velice negativně ovlivňuje řadu epigenetických procesů přímo v lidském mozku. To může vést nejen ke snížení intelektových schopností, ale také se tím zvyšuje riziko vzniku některých psychických potíží, zejména depresí a úzkosti.

Pokusy na zvířatech navíc ukázaly, že alkohol může vážně narušit cirkadiální rytmus, tedy vnitřní biologické hodiny. To se pak projeví nejen poruchami spánku, ale také dalším zhoršením kognitivních procesů, zrychlením celkového stárnutí organismu a zvýšením rizika některých vážných onemocnění, včetně například diabetu nebo rakoviny.

Otec alkoholik = syn alkoholik?

Alarmujjící je i fakt, že spousta z negativních epigenetických změn způsobených nadměrným pitím alkoholu se při početí přenáší i na potomky. V rámci jedné studie byl například mladým myším celkem 6x podán alkohol, poté došlo k jejich spáření a následně vědci zkoumali epigenetické změny v mozku jejich mláďat. Pokud byl alkoholu vystaven jejich otec, došlo v průměru ke změně metylace u 96 genů. V případě vystavení matky (nikoliv v době březosti, ale pouze před ní) šlo již o 159 genů, a v případě obou rodičů dokonce 244 genů! Není samozřejmě jisté, že u lidí by výsledky byly stejné, minimálně velkou podobnost lze ale očekávat.

Právě dědičnost negativních epigenetických změn je pravděpodobně důvodem, proč jsou děti alkoholiků jsou mnohem více vystaveni riziku, že závislost na alkoholu vznikne i u nich – a to i v případě, že nevyrůstají s alkoholikem v jedné rodině, a nejedná se tudíž o nápodobu. Mnohem rizikovější je přitom v tomto směru nadměrné popíjení otce než matky. Změny v úrovni metylace získané od otce totiž u dětí způsobí nejen větší náchylnost k úzkosti a depresím, ale i vyšší citlivost vůči účinkům alkoholu. Obojí je přitom rizikovým faktorem vzniku závislosti.

Na věku záleží

Dlouhodobá nadměrná konzumace alkoholu pochopitelně škodí v jakémkoliv věku. Obecně ale platí, že na jakékoliv epigenetické vlivy (pozitivní i negativní) je organismus nejcitlivější v době intenzivního růstu a vývoje. Velice nebezpečné je tedy zejména, pokud alkohol pravidelně popíjejí -náctiletí. V takovém případě jsou mnohem větší nejen škody napáchané přímo na organismu konzumenta, ale zvyšuje se i počet negativních epigenetických změn, které se v budoucnu přenášejí na jejich potomky.

Úplně nejhorší pak pochopitelně je, když alkoholu holduje těhotná žena. Důsledkem pak bývá vážné poškození mozku a vznik řady vývojových vad a poruch plodu. Alkohol totiž narušuje cyklus kyseliny listové, která je důležitá pro správný průběh procesů metylace, a její nedostatek vede například k zásadnímu narušení vývoje nervové soustavy. Navíc v těle snižuje intenzitu reakcí, při kterých vznikají základní stavební kameny samotné DNA, což může vážně narušit dělení buněk.

Plod v děloze je totiž na epigenetické vlivy vůbec nejnáchylnější, a navíc nedokáže vytvářet enzymy odbourávající alkohol, takže hladina alkoholu v jeho krvi je vyšší než u matky. K vážnému poškození tak může dojít i při relativně mírném popíjení, které u matky nezpůsobí opilost.

Geny pod kontrolou

Společným znakem všech epigenetických změn je naštěstí to, že jsou do značné míry vratné, a platí to i pro ty, které byly zaviněny nadměrnou konzumací alkoholu. Prvním krokem by samozřejmě mělo být její výrazné omezení. Mnoho již napáchaných škod na naší DNA je ale možné zmírnit nebo i zvrátit pozitivními změnami v rámci celého životního stylu. Pokročilou cirhózu či demenci tím samozřejmě nevyléčíme, přesto však výsledek nebude zanedbatelný.

Základem by měla být vyvážená zdravá strava s omezením podílu sacharidů a škodlivých tuků, pravidelný pohyb a vyhýbání se toxinům z potravy i prostředí. Velkým pomocníkem pak mohou být doplňky stravy obsahující epigeneticky působící živiny a byliny s epigenetickými účinky. Jejich užívání je přitom vhodné nejen pro osoby zatížené dlouhodobou konzumací alkoholu, ale hodí se i jako prevence negativních epigenetických změn v době nárazově zvýšeného popíjení – třeba takového, které řadu lidí čeká v druhé polovině prosince.

Resveratrol

Tato látka se přirozeně vyskytuje zejména v červeném víně (dostává se do něj z hroznových slupek), což je zajímavé právě v souvislosti s tím, že dokáže chránit organismus před negativními účinky alkoholu. Podporuje regeneraci jater a chrání nervové buňky před poškozením. Zajímavé také je, že ve spojení s malým množstvím červeného vína (100 ml vína + 200 mg resveratrolu) dokázal resveratrol s okamžitým účinkem výrazně zlepšit výsledky v kognitivních testech a zmírnit při nich mentální únavu. Tato kombinace rovněž měla výrazný pozitivní vliv na náladu.

OPC

Skupina látek jménem oligomerní proantokyanidiny se hojně vyskytuje v hroznových jadércích a tudíž, podobně jako resveratrol, i v červeném víně. Má výrazné antioxidační účinky a efektivně chrání jaterní buňky před poškozením způsobeném nadměrnou konzumací alkoholu. OPC lze užívat spolu s resveratrolem.

Rozmarýn

Extrakt z rozmarýnu má nejen silné antioxidační, ale i epigenetické účinky. Vyniká zejména podporou ochrany těla před působením toxických chemikálií, alkohol pochopitelně nevyjímaje. Platí to zejména pro jaterní a také nervové buňky. I rozmarýn je možno kombinovat s resveratrolem, zajímavé účinky byly zaznamenány i při jeho užívání spolu s extraktem z olivových listů (podobně pravděpodobně zafunguje i extrakt z olivové šťávy či přímo olivový olej).

Související příspěvky

epivyziva-zahady-strevniho-mikrobiomu-ovlivnuji-bakterie-inteligenci-29092021

Záhady střevního mikrobiomu: Ovlivňují bakterie inteligenci?

epivyziva.cz/
epivyziva-jak-zmirnit-lupenku-pomuze-zmena-jidelnicku-i-doplnky-stravy-14092021

Jak zmírnit lupénku? Pomůže změna jídelníčku i doplňky stravy

epivyziva.cz/
epivyziva-enzym-ampk-klic-k-hubnuti-a-sportovni-vykonnosti-01092021

Enzym AMPK: klíč k hubnutí a sportovní výkonnosti

epivyziva.cz/
epivyziva-endometrioza-lze-dat-sbohem-bolesti-09082021

Endometrióza: Lze dát sbohem bolesti?

epivyziva.cz/