5 potravin pro lepší funkci očí

„Papej mrkvičku, budeš mít zdravé oči,“ říkaly nám v dětství maminky. A určitě měly pravdu, protože beta-karoten obsažený v této zelenině je pro oči jednoznačně prospěšný. Existuje ovšem řada potravin, které mají pro jejich fungování význam mnohem větší než mrkev. Jak mohou našemu zraku prospět borůvky, kustovnice, losos, špenát a vejce?

Borůvky

Borůvky jsou bohaté na polyfenoly, což jsou látky se silným antioxidačním, epigenetickým a protizánětlivým působením. Velký podíl obsažených polyfenolů přitom tvoří tmavá barviva jménem antokyany, která mají rozsáhlý pozitivní vliv na všechny struktury očí.

Borůvky například vykazují silný neuroprotektivní účinek neboli schopnost chránit nervové buňky. To platí i pro buňky oční sítnice a zrakového nervu. Pozitivní vliv jejich konzumace byl zaznamenán i u řady vážných očních onemocnění, jako je šedý i zelený zákal nebo makulární degenerace, což je vážné onemocnění sítnice často končící slepotou). Některé výzkumy prokázaly i pozitivní vliv antokyanů na schopnost zaostření. Naopak se nepotvrdilo, že by borůvky zlepšovaly vidění za šera.

Velice důležitou vlastností borůvek je i jejich pozitivní vliv na srdečně cévní systém, což je pro stav zraku zcela zásadní. Oči totiž patří mezi orgány, které jsou nejcitlivější na dostatečný přísun kyslíku a živin – oční sítnice má dokonce největší spotřebu kyslíku ze všech tkání těla. Cévy, které oči zásobují krví, jsou přitom velmi drobné, a pokud dojde ke snížení jejich průsvitu například v důsledku aterosklerózy, znamená to pro zrak zásadní problém.

Antokyany přitom zdraví srdce a cév ovlivňují zcela zásadně: osoby s jejich vyšším příjmem mají například o 32 % nižší riziko infarktu myokardu a o 10 % nižší výskyt vysokého krevního tlaku. Zároveň snižují i hladinu LDL cholesterolu.

Vysoká spotřeba kyslíku s sebou nese i zvýšenou produkci volných radikálů, které poškozují všechny oční struktury. Tady se zase uplatní silný antioxidační potenciál antokyanů a dalších látek obsažených v borůvkách.

Neméně důležitým faktem je, že borůvky snižují riziko vzniku diabetu 2. typu, a to v průměru o 23 %. Právě špatně kompenzovaná cukrovka je totiž častou příčinou poškození sítnice (tzv. diabetická retinopatie), jež může vést i k oslepnutí. Borůvky navíc pomáhají i v okamžiku, kdy už se diabetická retinopatie projeví.

Další pozitivní účinky borůvek: pomáhají zhubnout, zlepšují mentální výkonnost a paměť, snižují riziko demence, posilují imunitu, chrání játra a dýchací cesty, snižují riziko rakoviny a osteoporózy.

Kustovnice čínská

Drobné oranžové plody kustovnice čínské, někdy také nazývané goji, jsou neuvěřitelně bohatou zásobárnou prospěšných živin. Z pohledu zdraví očí je z nich asi nejzajímavější vysoký obsah zeaxantinu, což je barvivo patřící mezi karotenoidy.

Zeaxantin je spolu se svým izomerem luteinem nejhojněji zastoupeným karotenoidem v očích, zejména pak v sítnici. Oba mají silný antioxidační potenciál, díky kterému dokáží chránit tkáně oka před poškozením, a jsou i důležitou součástí membrán nervových buněk. Dostatečný příjem zeaxantinu zároveň snižuje riziko vzniku některých očních onemocnění, zejména šedého zákalu a makulární degenerace. Více zde »

Velice zajímavou složkou kustovnice je i směs látek označovaná zkratkou LBP (Lycium barbatum polysacharides). Jde o směs 17 aminokyselin a několika sacharidů, která vyniká mimořádným antioxidačním potenciálem. Rovněž podporuje imunitu, pomáhá zpomalit stárnutí, podporuje opravy poškozené DNA a reguluje procesy tzv. buněčné smrti, což je pro fungování očí také zásadně důležité.

Silný antioxidační potenciál a schopnost zpomalovat stárnutí má i barvivo betain, které se rovněž v kustovnici nachází. Betain zároveň vyniká schopností chránit mitochondrie a podporovat jejich funkci. Mitochondrie přitom mají zcela zásadní vliv na fungování všech tkání v těle. V těchto buněčných organelách totiž dochází k přeměně živin na energii, a pokud tkáně nemají energie dostatek, jejich funkce se rapidně zhoršuje. A protože oči jsou spolu s mozkem v těle největším „žroutem“ energie, je pro ně funkce mitochondrií zásadní.

Další pozitivní účinky kustovnice: podporuje imunitu, mentální výkonnost a funkci srdce a cév, působí protinádorově, zpomaluje stárnutí.

Losos

Stejně jako jiné ryby, i maso lososa je bohatým zdrojem omege-3 nenasycených mastných kyselin, které jsou nezbytné nejen pro fungování mozku, ale i očí. Jsou zásadní složkou membrán buněk sítnice a jejich dostatečný příjem je důležitý v prevenci vzniku očních vad, šedého zákalu a onemocnění sítnice.

Kromě omega-3 je však maso lososa i zdrojem jedné poměrně vzácné sloučeniny, karotenoidu jménem astaxantin.

Astaxantin patří mezi velice silné antioxidanty s epigenetickými a protizánětlivými účinky, a i jeho pozitivní vliv na zdraví očí je velice rozsáhlý: Zlepšuje schopnost zaostření, zpomaluje úbytek zrakových schopností související s věkem, zlepšuje výživu sítnice, podporuje prevenci a léčbu zeleného zákalu a makulární degenerace a snižuje zrakovou únavu. Více zde »

Další pozitivní účinky astaxantinu: podporuje imunitu, působí protinádorově, pomáhá při hubnutí, diabetu a srdečně cévních onemocněních.

Špenát

Špenát patří mezi nejméně oblíbené druhy zeleniny, což je ovšem smutný pozůstatek jeho nevábné podoby na talířích školních jídelen. Když se dobře připraví, je to lahůdka, a navíc má blahodárné účinky na celé lidské tělo. A platí to i pro oči.

Listy špenátu totiž patří mezi nejbohatší zdroje luteinu a zeaxantinu, které jsou zásadní pro ochranu a funkci sítnice, čočky a dalších očních struktur. Jejich konzumace má výrazný ochranný efekt jak proti šedému zákalu, tak i makulární degeneraci a nezbytné jsou i pro zrakovou ostrost a ochranu očních struktur před působením UV záření. Přidání luteinu a zeaxantinu do stravy například vede k 50 – 60% zmírnění poškození buněk vlivem UV záření.

Špenát je rovněž bohatým zdrojem dusičnanů, z nichž v těle vzniká oxid dusnatý. Ten funguje jako signální molekula způsobující vazodilataci neboli roztažení cév, a tím se zlepšuje prokrvení všech tkání v těle – včetně očí.

Vejce

Vajíčka, konkrétně jejich žloutek, jsou dalším z velmi bohatých zdrojů luteinu a zeaxantinu. Řada studií navíc prokázala, že tyto látky jsou z nich využitelné lépe než lutein a zeaxantin z rostlinných zdrojů. Konzumace vajec tak prokazatelně zvyšuje jako hladinu těchto karotenoidů v krvi, tak i koncentraci pigmentů nutných pro vidění v oční sítnici.

Vejce jsou navíc zdrojem i dalších látek nutných pro funkci očí – například vitaminu A, vitaminu E, selenu a zinku.