5 bylin a živin pro zdraví vašich jater

Přemíra alkoholu i všelijakých dobrot dává o svátcích zabrat celému tělu, možná nejvíce ale trpí orgán, který musí všechny přijaté škodliviny zpracovat: naše játra. Jak jejich činnost podpořit nejen pomocí epigenetiky?

Játra bývají označována jako hlavní detoxikační orgán těla – právě v nich jsou totiž rozkládány takřka všechny toxické látky, které se do organismu dostanou potravou či ze životního prostředí. To však zdaleka není jediná funkce tohoto orgánu. V játrech rovněž probíhají hlavní metabolické reakce související s rozkladem a využitím základních živin, tedy sacharidů, bílkovin a tuků, vzniká zde řada látek nezbytných pro fungování organismu a řada dalších je tu skladována. Odbourává se tu alkohol či léky, stejně jako produkty našeho vlastního metabolismu. Játra se ovšem podílejí i na udržování rovnováhy kyselin a zásad v těle a také ovlivňují aktivitu některých hormonů.

Z tohoto výčtu je jasné, že jakmile jsou játra přetížená, nebo dokonce dojde k jejich poškození, může to mít neblahé následky na fungování celého těla.

To, že s játry není něco v pořádku, se přitom může projevovat různými způsoby: Často to bývá výrazná únava, bolesti hlavy, kožní problémy (například ekzém), ale i třeba zvýšené zahlenění nebo poruchy menstruačního cyklu.

Co játrům škodí a co prospívá?

Játra si musejí poradit skoro se vším, co se do organismu dostává potravou, s vdechovaným vzduchem či přes kůži – ať už to jsou nezbytné živiny nebo škodlivé toxiny. Jejich kondici tedy můžeme ovlivnit především tím, co jíme a pijeme.

Játrům škodí nadměrný příjem tuků, zvláště těch nasycených. Zvláště výrazně je zatěžují pokrmy smažené. Stejně tak jim ale může škodit i nadbytek cukrů ve stravě, zvláště těch s vysokým glykemickým indexem, které podporují ukládání tuků – nejen do tukové tkáně, ale i právě do jater. Zcela zbytečnou zátěž ovšem představují potravní aditiva, tedy různá syntetická dochucovadla, barviva či konzervanty – i když třeba nejsou přímo toxické, naše játra je zkrátka zpracovat musí.

Poměrně známý je škodlivý vliv alkoholu, který dokáže játra poškodit nevratným způsobem. Stejně tak ale játrům škodí i drogy, některé léky, pesticidy a další látky používané k ošetřování rostlin, těžké kovy, škodliviny z ovzduší či vody a řada dalších cizorodých chemikálií. Negativně působí i obezita.

Pozitivně naopak působí řada látek obsažených v rostlinné stravě, zejména ty z kategorie polyfenolů. Prospěšný je rovněž pravidelný pohyb.

Velice efektivně pak dokáží zdraví jater ovlivňovat některé byliny a živiny. Pozitivní efekt byl prokázán u celé řady přírodních substancí, my se ale blíže podíváme na ty, které játra ovlivňují i díky svému epigenetickému působení.

Ostropestřec mariánský (sylimarin)

Ostropestřec je nejčastěji užívaná bylina na podporu funkce jater, extrakt z ní je dokonce součástí řady léků. Zejména v případě doplňků stravy se můžete setkat s názvem silymarin, který se používá pro několik látek ze skupiny flavonolignanů, které jsou zodpovědné za účinky ostropestřce – silybin A, silybin B, isosilybin A, isosilybin B, silychristin a silydianin.

Zmíněné flavonolignany mají silné antioxidační, ale i epigenetické účinky – jsou tedy schopny ovlivňovat míru aktivity řady důležitých genů v naší DNA. Regulují přitom zejména dvě základní epigenetické reakce, které jsou schopny vypínat či zapínat naše geny – metylaci DNA a acetylaci histonů. Ovlivňují však i procesy týkající se buněčné signalizace, tj. přenosu informací, které ovlivňují chování jednotlivých buněk v těle.

Ostropestřec má výrazné protizánětlivé a antioxidační účinky, potlačuje například tvorbu látek jménem cytokiny, které podporují průběh zánětlivých reakcí v těle. Chrání také játra před působením toxinů, zlepšuje funkci mitochondrií v jejich buňkách a je účinný v boji proti ztučnění jater, ať už je jeho příčinou nadměrná konzumace alkoholu či jiné důvody.

Ostropestřec také výrazně podporuje regenerační schopnosti tkání, což z něj činí bylinku vhodnou nejen pro podporu a obnovu funkce jater, ale také pro sportovce či osoby v rekonvalescenci. Svým epigenetickým účinkům ovšem vděčí i za protirakovinné působení, které se uplatňuje například v prevenci a léčbě rakoviny jater, střev, plic či prostaty.

Resveratrol

Barvivo obsažené především v červeném víně v sobě kombinuje silné antioxidační a epigenetické účinky – reguluje jak metylaci genů, tak i acetylaci histonů. Má pozitivní vliv na fungování celé řady systémů našeho těla a výjimkou nejsou ani naše játra.

V první řadě jde o efektivní hepatoprotektivní činidlo, tj. látku která chrání jaterní buňky před poškozením. To se týká jak poškození prostřednictvím alkoholu, ale i působením dalších toxických látek či volných radikálů. Omezuje apoptózu (buněčnou smrt) jaterních buněk, chrání játra před nekrózou, působí proti steatóze neboli ztučnění jater a také proti fibróze neboli zmnožení vaziva v játrech, které obvykle předchází vzniku cirhózy.

Resveratrol dokonce snižuje riziko rakoviny jater, protože brání proliferaci (rychlému množení) nádorových buněk. V pokusech na myších byla také prokázána schopnost resveratrolu zvyšovat šanci na přežití po transplantaci jater.

Chlorela

Jednobuněčná sladkovodní řasa je známým prostředkem na podporu detoxikace jater i celého těla. I ona ovšem za část svých účinků vděčí epigenetickému působení, zejména schopnosti regulovat celkovou míru metylace naší DNA.

Chlorela pomáhá z těla vylučovat řadu toxických látek, zejména těžkých kovů (včetně rtuti a olova) a dioxinu. Účinně chrání jaterní buňky proti poškození volnými radikály i toxiny a podporuje regeneraci již poškozené jaterní tkáně. Působí ovšem také proti ztučnění a fibróze jater.

Kurkumin

Barvivo obsažené v kořeni kurkumy představuje jednu z nejznámějších epigeneticky působících živin. Pozitivně ovlivňuje všechny hlavní epigenetické reakce a má příznivý vliv v prevenci a léčbě celé řad onemocnění – od rakoviny, přes cukrovku, autoimunitní onemocnění, prostatu až třeba po padání vlasů. Velmi efektivně přitom může ovlivňovat i zdraví našich jater, a to hned několika cestami.

Kurkumin má kormě epigenetického působení i velice silný antioxidační potenciál, díky kterému efektivně chrání jaterní buňky. Jeho hepatoprotektivní efekt se ovšem projevuje i ochranou jater proti působení alkoholu, toxických látek a také vedlejších účinků léků. Zároveň také podporuje regeneraci jater při již vzniklém poškození. Kurkumin rovněž působí proti ztučnění jater i jejich fibróze a cirhóze.

Rozmarýn

Známá bylinka obsahuje hned několik látek s epigenetickými účinky: karonosol, kyselinu karnosolovou, ursolovou a rozmarýnovou. Celkově zlepšuje funkci jater, chrání jejich buňky před působením volných radikálů i toxických chemikálií, brání ukládání tuků v játrech a působí i proti fibróze a cirhóze.