5 bylin a živin pro zdraví vašich jater

5 bylin a živin pro zdraví vašich jater

Přemíra alkoholu i všelijakých dobrot dává o svátcích zabrat celému tělu, možná nejvíce ale trpí orgán, který musí všechny přijaté škodliviny zpracovat: naše játra. Jak jejich činnost podpořit nejen pomocí epigenetiky?

 

Játra bývají označována jako hlavní detoxikační orgán těla – právě v nich jsou totiž rozkládány takřka všechny toxické látky, které se do organismu dostanou potravou či ze životního prostředí. To však zdaleka není jediná funkce tohoto orgánu. V játrech rovněž probíhají hlavní metabolické reakce související s rozkladem a využitím základních živin, tedy sacharidů, bílkovin a tuků, vzniká zde řada látek nezbytných pro fungování organismu a řada dalších je tu skladována. Odbourává se tu alkohol či léky, stejně jako produkty našeho vlastního metabolismu. Játra se ovšem podílejí i na udržování rovnováhy kyselin a zásad v těle a také ovlivňují aktivitu některých hormonů.

Z tohoto výčtu je jasné, že jakmile jsou játra přetížená, nebo dokonce dojde k jejich poškození, může to mít neblahé následky na fungování celého těla.

To, že s játry není něco v pořádku, se přitom může projevovat různými způsoby: Často to bývá výrazná únava, bolesti hlavy, kožní problémy (například ekzém), ale i třeba zvýšené zahlenění nebo poruchy menstruačního cyklu.

 

Co játrům škodí a co prospívá?

Játra si musejí poradit skoro se vším, co se do organismu dostává potravou, s vdechovaným vzduchem či přes kůži – ať už to jsou nezbytné živiny nebo škodlivé toxiny. Jejich kondici tedy můžeme ovlivnit především tím, co jíme a pijeme.

Játrům škodí nadměrný příjem tuků, zvláště těch nasycených. Zvláště výrazně je zatěžují pokrmy smažené. Stejně tak jim ale může škodit i nadbytek cukrů ve stravě, zvláště těch s vysokým glykemickým indexem, které podporují ukládání tuků – nejen do tukové tkáně, ale i právě do jater. Zcela zbytečnou zátěž ovšem představují potravní aditiva, tedy různá syntetická dochucovadla, barviva či konzervanty – i když třeba nejsou přímo toxické, naše játra je zkrátka zpracovat musí.

Poměrně známý je škodlivý vliv alkoholu, který dokáže játra poškodit nevratným způsobem. Stejně tak ale játrům škodí i drogy, některé léky, pesticidy a další látky používané k ošetřování rostlin, těžké kovy, škodliviny z ovzduší či vody a řada dalších cizorodých chemikálií. Negativně působí i obezita.

Pozitivně naopak působí řada látek obsažených v rostlinné stravě, zejména ty z kategorie polyfenolů. Prospěšný je rovněž pravidelný pohyb.

Velice efektivně pak dokáží zdraví jater ovlivňovat některé byliny a živiny. Pozitivní efekt byl prokázán u celé řady přírodních substancí, my se ale blíže podíváme na ty, které játra ovlivňují i díky svému epigenetickému působení.

 

Ostropestřec mariánský (sylimarin)

Ostropestřec je nejčastěji užívaná bylina na podporu funkce jater, extrakt z ní je dokonce součástí řady léků. Zejména v případě doplňků stravy se můžete setkat s názvem silymarin, který se používá pro několik látek ze skupiny flavonolignanů, které jsou zodpovědné za účinky ostropestřce – silybin A, silybin B, isosilybin A, isosilybin B, silychristin a silydianin.

Zmíněné flavonolignany mají silné antioxidační, ale i epigenetické účinky – jsou tedy schopny ovlivňovat míru aktivity řady důležitých genů v naší DNA. Regulují přitom zejména dvě základní epigenetické reakce, které jsou schopny vypínat či zapínat naše geny – metylaci DNA a acetylaci histonů. Ovlivňují však i procesy týkající se buněčné signalizace, tj. přenosu informací, které ovlivňují chování jednotlivých buněk v těle.

Ostropestřec má výrazné protizánětlivé a antioxidační účinky, potlačuje například tvorbu látek jménem cytokiny, které podporují průběh zánětlivých reakcí v těle. Chrání také játra před působením toxinů, zlepšuje funkci mitochondrií v jejich buňkách a je účinný v boji proti ztučnění jater, ať už je jeho příčinou nadměrná konzumace alkoholu či jiné důvody.

Ostropestřec také výrazně podporuje regenerační schopnosti tkání, což z něj činí bylinku vhodnou nejen pro podporu a obnovu funkce jater, ale také pro sportovce či osoby v rekonvalescenci. Svým epigenetickým účinkům ovšem vděčí i za protirakovinné působení, které se uplatňuje například v prevenci a léčbě rakoviny jater, střev, plic či prostaty.

 

Resveratrol

Barvivo obsažené především v červeném víně v sobě kombinuje silné antioxidační a epigenetické účinky – reguluje jak metylaci genů, tak i acetylaci histonů. Má pozitivní vliv na fungování celé řady systémů našeho těla a výjimkou nejsou ani naše játra.

V první řadě jde o efektivní hepatoprotektivní činidlo, tj. látku která chrání jaterní buňky před poškozením. To se týká jak poškození prostřednictvím alkoholu, ale i působením dalších toxických látek či volných radikálů. Omezuje apoptózu (buněčnou smrt) jaterních buněk, chrání játra před nekrózou, působí proti steatóze neboli ztučnění jater a také proti fibróze neboli zmnožení vaziva v játrech, které obvykle předchází vzniku cirhózy.

Resveratrol dokonce snižuje riziko rakoviny jater, protože brání proliferaci (rychlému množení) nádorových buněk. V pokusech na myších byla také prokázána schopnost resveratrolu zvyšovat šanci na přežití po transplantaci jater.

 

Chlorela

Jednobuněčná sladkovodní řasa je známým prostředkem na podporu detoxikace jater i celého těla. I ona ovšem za část svých účinků vděčí epigenetickému působení, zejména schopnosti regulovat celkovou míru metylace naší DNA.

Chlorela pomáhá z těla vylučovat řadu toxických látek, zejména těžkých kovů (včetně rtuti a olova) a dioxinu. Účinně chrání jaterní buňky proti poškození volnými radikály i toxiny a podporuje regeneraci již poškozené jaterní tkáně. Působí ovšem také proti ztučnění a fibróze jater.

 

Kurkumin

Barvivo obsažené v kořeni kurkumy představuje jednu z nejznámějších epigeneticky působících živin. Pozitivně ovlivňuje všechny hlavní epigenetické reakce a má příznivý vliv v prevenci a léčbě celé řad onemocnění – od rakoviny, přes cukrovku, autoimunitní onemocnění, prostatu až třeba po padání vlasů. Velmi efektivně přitom může ovlivňovat i zdraví našich jater, a to hned několika cestami.

Kurkumin má kormě epigenetického působení i velice silný antioxidační potenciál, díky kterému efektivně chrání jaterní buňky. Jeho hepatoprotektivní efekt se ovšem projevuje i ochranou jater proti působení alkoholu, toxických látek a také vedlejších účinků léků. Zároveň také podporuje regeneraci jater při již vzniklém poškození. Kurkumin rovněž působí proti ztučnění jater i jejich fibróze a cirhóze.

 

Rozmarýn

Známá bylinka obsahuje hned několik látek s epigenetickými účinky: karonosol, kyselinu karnosolovou, ursolovou a rozmarýnovou. Celkově zlepšuje funkci jater, chrání jejich buňky před působením volných radikálů i toxických chemikálií, brání ukládání tuků v játrech a působí i proti fibróze a cirhóze.

 

Zdroje informací

Peter F. Surai. Silymarin as a Natural Antioxidant: An Overview of the Current Evidence and Perspectives. Antioxidants (Basel). 2015 Mar; 4(1): 204–247. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4665566/#B1-antioxidants-04-00204

Comelli M.C., Mengs U., Prosdocimi M., Schneider C. Toward the definition of the mechanism of action of silymarin: Activities related to cellular protection from toxic damage induced by chemotherapy. Integr. Cancer Ther. 2007;6:120–129.

Singh S, Osna NA, Kharbanda KK. Treatment options for alcoholic and non-alcoholic fatty liver disease: A review. World J Gastroenterol. 2017;23:6549–6570.

Colica C, Di Renzo L, Trombetta D, Smeriglio A, Bernardini S, Cioccoloni G, Costa de Miranda R, Gualtieri P, Sinibaldi Salimei P, De Lorenzo A. Antioxidant Effects of a Hydroxytyrosol-Based Pharmaceutical Formulation on Body Composition, Metabolic State, and Gene Expression: A Randomized Double-Blinded, Placebo-Controlled Crossover Trial. Oxid Med Cell Longev. 2017;2017:2473495.

Abenavoli L, Greco M, Nazionale I, Peta V, Milic N, Accattato F, Foti D, Gulletta E, Luzza F. Effects of Mediterranean diet supplemented with silybin-vitamin E-phospholipid complex in overweight patients with non-alcoholic fatty liver disease. Expert Rev Gastroenterol Hepatol. 2015;9:519–527.

Federico A, Dallio M, Loguercio C. Silymarin/Silybin and Chronic Liver Disease: A Marriage of Many Years. Molecules. 2017;22

Christian BuschMarkus BurkardChristian LeischnerUlrich M. LauerJan Frank, and Sascha Venturelli. Epigenetic activities of flavonoids in the prevention and treatment of cancer. Clin Epigenetics. 2015; 7(1): 64.

Forouzan FaghihzadehAzita Hekmatdoost, and Payman Adibi. Resveratrol and liver: A systematic review. J Res Med Sci. 2015 Aug; 20(8): 797–810. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4652315/

MihiYangJe-InYoun, Seung JoonKim, Jong Y.Park. Epigenetic modulation of Chlorella (Chlorella vulgaris) on exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons. Environmental Toxicology and Pharmacology. Volume 40, Issue 3, November 2015, Pages 758-763

Margaret E. Sears. Chelation: Harnessing and Enhancing Heavy Metal Detoxification—A Review. ScientificWorldJournal. 2013; 2013: 219840.

Uchikawa TKumamoto YMaruyama IKumamoto SAndo YYasutake A. Enhanced elimination of tissue methylmercury in Parachlorella beijerinckii-fed mice. J Toxicol Sci. 2011 Jan;36(1):121-6.

Nakano STakekoshi HNakano M. Chlorella (Chlorella pyrenoidosa) supplementation decreases dioxin and increases immunoglobulin a concentrations in breast milk. J Med Food. 2007 Mar;10(1):134-42.

Cherng JY, Shih MF. Improving glycogenesis in Streptozocin (STZ) diabetic mice after administration of green algae Chlorella. Life Sci. 2006;78:1181–1186.

Mehrangiz Ebrahimi-Mameghani,  Soodabeh Aliashrafi,  Yousef Javadzadeh, and Mohammad AsghariJafarabadi. The Effect of Chlorella vulgaris Supplementation on Liver En­zymes, Serum Glucose and Lipid Profile in Patients with Non-Alcoholic Fatty Liver Disease. Health Promot Perspect. 2014; 4(1): 107–115.

Roohollah Mohseni,Zahra Arab Sadeghabadi,Jamshid Karimi ,Hamid Gholami, Hadi Ghasemi,Hamid Reza Ghadimipour. Chlorella vulgaris supplementation attenuates the progression of liver fibrosis through targeting TGF-β-signaling pathway in the CCl4-induced liver fibrosis in rats. Toxin Reviews.

 Mohammad Hosein FarzaeiMahdi ZobeiriFatemeh ParviziFardous F. El-SendunyIlias MarmouziEricsson Coy-BarreraRozita NaseriSeyed Mohammad NabaviRoja Rahimi, and Mohammad Abdollahi. Curcumin in Liver Diseases: A Systematic Review of the Cellular Mechanisms of Oxidative Stress and Clinical Perspective. Nutrients. 2018 Jul; 10(7): 855. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6073929/

Rašković AMilanović IPavlović NĆebović TVukmirović SMikov M. Antioxidant activity of rosemary (Rosmarinus officinalis L.) essential oil and its hepatoprotective potential. BMC Complement Altern Med. 2014 Jul 7;14:225.

Si-Jian Wang,   Qian Chen,   Meng-Yang Liu,   Hai-Yang Yu,   Jing-Qi Xu,   Jia-Qi Wu,   Yi Zhang  and  Tao Wang. Regulation effects of rosemary (Rosmarinus officinalis Linn.) on hepatic lipid metabolism in OA induced NAFLD rats. Food and Funktion, Issue 11, 2019.

Zanechat odpověď
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..