Děti, kterým to pálí – Jak zlepšit dětské zdraví

epivyziva.cz/
epivyziva-deti-kterym-to-pali-jak-zlepsit-detske-zdravi-05022019

Každý z nás chce, aby jeho děti byly zdravé, chytré a šikovné. Doufáme proto, že po nás zdědili „ty správné geny“. Jenže geny nejsou všechno, u dětí se nakonec vůbec nemusejí projevit ani zděděné vlohy, ale ani genetické zátěže. Záleží totiž na tom, které z genů se v průběhu života skutečně aktivují. A to můžeme do velké míry ovlivnit i my, jejich rodiče.

Nic z toho, co se v našem těle děje, se neobejde bez bílkovin. Ty tvoří nejen stavební kameny našeho těla, ale jsou i hlavní složkou enzymů, které umožňují průběh veškerých biochemických reakcí uvnitř organismu. Kdyby v něm žádné bílkoviny nevznikaly, zastavil by se nejen veškerý růst a opravy tkání, ale i všechny metabolické pochody.

Co ale potřebujeme k tomu, aby naše tělo bílkoviny vyrábělo? V první řadě jsou to aminokyseliny, z nichž jsou bílkoviny poskládány – ty získáme z potravy. Pak ale musí přijít ještě „příkaz“ k jejich tvorbě, a ten přichází z našich genů. Gen totiž není nic jiného, než předobraz jedné bílkoviny, a v okamžiku, kdy je aktivní, začne se příslušná bílkovina tvořit. Důležité je ale právě slovo „aktivní“. Geny lze totiž zapínat a vypínat, což se děje prostřednictvím tzv. epigenetických reakcí, zejména jde o tzv. metylaci genů, acetylaci histonů a regulaci pomocí microRNA).

Nejvíce genů je aktivních v obdobích zrychleného růstu a vývoje, to znamená především v dětství. Míra této aktivity ovšem do značné míry závisí na životním stylu příslušného dítěte – na jeho výživě, míře pohybu, ale i emocích, které prožívá. Tedy na faktorech, které můžeme výrazně ovlivnit i my, jejich rodiče. Pojďme se nyní podívat, jakou roli v tom může sehrát výživa. Existuje totiž několik živin, které jsou pro zdárný vývoj dítěte z hlediska epigenetiky zcela zásadní.

Bílkoviny

Dostatečný příjem kvalitních bílkovin je důležitý nejen z hlediska získávání stavebních kamenů pro růst a vývoj dítěte. Pokud jich totiž dítě konzumuje nedostatek, dochází ke snížení aktivity řady důležitých genů. To pak obvykle znamená zejména zpomalení růstu, a tedy nižší tělesnou výšku v dospělosti, ale postižena bývá i imunita či vývoj nervové soustavy.

Sacharidy

Cukry jsou pro dítě důležitým zdrojem energie, v dnešní době jich má ovšem většina dětí ve stravě výrazný přebytek. To vede zaprvé k rozvoji nadváhy až obezity, protože jídelníček s vysokým podílem cukrů je pro její vznik mnohem rizikovější než nadbytek tuků. Obezita je přitom sama o sobě výrazným negativním epigenetickým faktorem. Druhým důsledkem je nadměrná aktivace genů, které řídí zánětlivou odpověď organismu. Cukry, zvláště ty s vysokým glykemickým indexem, tak zvyšují úroveň zánětů v těle, což souvisí s vysokým rizikem rozvoje řady civilizačních nemocí v pozdějším věku (choroby srdce a cév, cukrovka…).

Velice problematický je nadměrný příjem cukrů u chlapců v pubertě, protože snižuje vylučování testosteronu. Pokud je chlapec ještě navíc obézní (tuková tkáň testosteron pohlcuje), může trpět nedostatkem tohoto pohlavního hormonu. Škodlivý je ale samozřejmě i u dívek.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Tato živina je pro zdraví dětí (ale i dospělých) naprosto nezbytná, a platí to zejména pro dvě z omega-3 kyselin označované zkratkami EPA a DHA (kyseliny eikosapenataenová a dokosahexaenová). Obě tyto látky mají výrazné epigenetické působení (zejména v oblasti metylace genů), jsou silně protizánětlivé, a navíc představují důležitou stavební součást nervových buněk, a proto jsou nutné pro správný vývoj nervové soustavy.

Řada výzkumů prokázala přímou souvislost omega-3 s inteligencí dítěte, potvrzen byl i příznivý vliv užívání těchto látek při ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou), poruchách řeči, problémech s koordinací, a jedna studie dokonce prokázala i zlepšení schopnosti číst. Epigenetické účinky omega-3 navíc účinně podpoří i imunitu a sníží riziko vzniku depresí a dalších psychických potíží.

Nejlepším zdrojem EPA a DHA je rybí tuk. Často doporučované dvě rybí porce týdně, které málokdo dodržuje, přitom ale představují naprosté minimum. Navíc není ryba jako ryba – třeba takový pangasius obsahuje omega-3 velmi málo a nijak zvlášť dobře na tom není ani filé z tresky, o rybích prstech ani nemluvě. Tuňák je sice super, ale drť z konzervy o většinu omega-3 přišla, a tak bychom mohli pokračovat.

Ačkoliv tedy osobně nejsem velkým příznivcem ládování dětí doplňky stravy, pro omega-3 to neplatí – ty by měly alespoň tu a tam užívat po celé dětství. Výjimku tvoří kojené děti, které mohou omega-3 získat z mateřského mléka, pokud jich má ovšem dostatek matka. Pro menší děti, které nezvládnou polykat kapsle, jsou již na trhu k dispozici doplňky stravy v podobě oleje ochuceného přírodními aromaty.

Vitamin D3

O vitaminu D (jako D3 se označuje jeho živočišná forma) je známo, že je nezbytný pro vstřebávání vápníku z potravy, a tedy i pro správný vývoj kostí a zubů. Především proto je v pediatrických ordinacích automaticky předepisován dětem do 1 roku. Zároveň jde ale o látku s velice výraznými epigenetickými účinky, která je nezbytná například pro fungující imunitu.

Vitamin D3 se tvoří v pokožce interakcí s UV zářením. Dnešní děti ovšem pobývají venku málo, a když už na slunce vyrazí, tak zásadně namazané ochrannými krémy. Důsledkem je deficit vitaminu D, který se může projevit třeba poruchami imunity, vyšší kazivostí zubů, ale i zvýšeným rizikem diabetu. Proto se i vitamin D vyplatí alespoň v zimním období doplňovat prostřednictvím doplňků stravy – nejen u batolat, ale i po celé dětství. Důležité je to i v pubertě, protože vitamin D3 je potřebný pro správnou tvorbu pohlavních hormonů.

Vitamin K2

Další z živin, která je nezbytná pro správný metabolismus vápníku, je vitamin K2 – zatímco D3 je potřebný pro jeho vstřebávání z potravy, K2 se účastní jeho ukládání do kostí a zubů. Je proto zásadní pro správný vývoj kostí i prevenci zubního kazu.

Také deficit vitaminu K2 je v populaci velice častý. Jeho nejbohatším zdrojem jsou totiž živočišné tuky, musí však jít o produkty zvířat konzumující přirozenou rostlinnou stravu, tedy trávu. Zvířata krmená průmyslově vyráběnými krmivy nemají dost zdrojů pro jeho vytváření, a proto jsou jejich produkty na vitamin K2 chudé. Studie srovnávající hladinu vitaminu u čtyřletých dětí narozených v roce 1946 a 1999 ostatně ukázala, že první z nich měly jeho obsah v těle výrazně vyšší, přestože vyrůstaly v chudých poválečných letech.

Na rozdíl od dospělé populace ovšem není pro malé děti vhodné užívat doplňky stravy s obsahem vitaminu K2, proto je třeba do dětského jídelníčku zařazovat kvalitní živočišné produkty – například máslo a tučnější mléčné výrobky od volně se pasoucích krav, koz či ovcí nebo vejce od slepic z volného výběhu. Časté konzumaci fermentovaných sójových výrobků, které rovněž vitamin K2 obsahují, se naopak u dětí vyhněte. Sója totiž obsahuje genistein, což je sice látka s řadou pozitivních epigenetických účinků, ale zároveň poměrně silný fytoestrogen.

Užívání vitaminu K2 ve formě doplňků stravy (ideálně spolu s vitaminem D3) má ovšem opodstatnění během tzv. růstového spurtu, cca dva roky trvajícím období puberty, které je charakteristické vysokou intenzitou tělesného růstu. Výzkumy ukázaly, že pokud děti v tomto období dostávaly pravidelně vitaminy K2 a D3, zvýšila se podstatně mineralizace jejich kostí a snížilo se množství zlomenin.

0:00 / 0:00
Stárnutí je volba

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  1. Sang-Woon Choi and Simonetta Friso. Epigenetics: A New Bridge between Nutrition and Health. Adv Nutr. 2010 Nov; 1(1): 8–16.
  2. William S. Garver, Sara B. NewmanDiana M. Gonzales-PachecoJoseph J. CastilloDavid Jelinek,Randall A. Heidenreich, and Robert A. Orlando. The genetics of childhood obesity and interaction with dietary macronutrients. Genes Nutr. 2013 May; 8(3): 271–287.
  3. Child & Family Research Institute. „Too Much Sugar Turns Off Gene That Controls Effects Of Sex Steroids.“ ScienceDaily. ScienceDaily, 21 November 2007.
  4. E. Derbyshire. Do Omega-3/6 Fatty Acids Have a Therapeutic Role in Children and Young People with ADHD? J Lipids. 2017; 2017: 6285218.
  5. Francisca Echeverría González  and Rodrigo Valenzuela Báez. IN TIME: IMPORTANCE OF OMEGA 3 IN CHILDREN’S NUTRITION
  6. IN TIME: IMPORTANCE OF OMEGA 3 IN CHILDREN’S NUTRITION
  7. IMPORTANCE OF OMEGA 3 IN CHILDREN’S NUTRITION
  8. Importance of Omega-3 in Childrenś Nutrition. Rev Paul Pediatr. 2017 Jan-Mar; 35(1): 3–4.
  9. Campoy C, Escolano-Margarit MV, Anjos T, Szajewska H, Uauy R. Omega 3 fatty acids on child growth, visual acuity and neurodevelopment. Br J Nutr. 2012;107:S85–S106.
  10. Walker VPModlin RL. The vitamin D connection to pediatric infections and immune function. Pediatr Res. 2009 May;65(5 Pt 2):106R-113R.
  11. Vitamin D in Children’s Health. Joy A. Weydert. Children (Basel). 2014 Sep; 1(2): 208–226.
  12. Maura Keller . Vitamin D Deficiency in Children. Today’s Dietitian. Vol. 14 No. 12 P. 26
  13. vanSummeren MJ et al. “The effect of menaquinone-7 (vitamin K2) supplementation on osteocalcin carboxylation in healthy prepubertal children.“ Br J Nutr. 2009 Oct;102(8):1171-8.
  14. Patel P, Mikhail M. “Vitamin K Deficiency.“ eMedicine. Updated: Feb 13, 2014. Retrieved August 11, 2015 from
  15. Prynne, C.J., et al., Intake and sources of phylloquinone (vitamin K(1)) in 4-year-old British children: comparison between 1950 and the 1990s. Public Health Nutr, 2005. 8(2): p. 171-80.
  16. Bounds, W., et al., The relationship of dietary and lifestyle factors to bone mineral indexes in children. J Am Diet Assoc, 2005. 105(5): p. 735-41.
  17. Kalkwarf, H.J., et al., Vitamin K, bone turnover, and bone mass in girls. Am J Clin Nutr, 2004. 80(4): p. 1075-80.
  18. Schurgers, L.J., et al., Vitamin K-containing dietary supplements: comparison of synthetic vitamin K1 and natto-derived menaquinone-7. Blood, 2007. 109(8): p. 3279-83.
  19. Southward, K., A hypothetical role for vitamin K2 in the endocrine and exocrine aspects of dental caries. Med Hypotheses, 2015. 84(3): p. 276-80.
  20. Bailey, D.A., The Saskatchewan Pediatric Bone Mineral Accrual Study: bone mineral acquisition during the growing years. Int J Sports Med, 1997. 18 Suppl 3: p. S191-4.

Newsletter

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK A MĚJTE VŽDY ČERSTVÉ INFORMACE

Nejčtenější články

11 tipů pro mozek v kondici
Až se podzim zeptá… 8 cest, jak podpořit imunitu ještě v létě
www.epivyziva.cz
Kloubní onemocnění z pohledu epigenetiky
Máme tloušťku v genech?
Cesty k úspěšnému hubnutí – Tipy pro lenochy i aktivní jedince

Související příspěvky

epivyziva-cz-jak-zmirnit-bolest-zamerte-se-na-geny-i-sve-emoce-22112024

Jak zmírnit bolest? Zaměřte se na geny i své emoce

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-okorente-si-sychrave-dny-podzimni-tipy-na-koreni-s-epigenetickymi-ucinky-22112024

Okořeňte si sychravé dny – podzimní tipy na koření s epigenetickými účinky

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-vyzente-tuk-z-jater-23102024

Vyžeňte tuk z jater

epivyziva.cz/
epivyziva-cz-menstruace-bolet-nemusi-074102024

Menstruace bolet nemusí!

epivyziva.cz/