<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>astaxantin | EpiVýživa.cz</title>
	<atom:link href="https://www.epivyziva.cz/klicova-slova/astaxantin/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.epivyziva.cz</link>
	<description>Epigenetický přístup k výživě</description>
	<lastBuildDate>Mon, 27 Jul 2026 08:20:33 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1</generator>

<image>
	<url>https://www.epivyziva.cz/wp-content/uploads/2018/10/cropped-logo-epivyziva-pikto-512-32x32.png</url>
	<title>astaxantin | EpiVýživa.cz</title>
	<link>https://www.epivyziva.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kril</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/kril/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/kril/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 18 Mar 2026 15:45:03 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Živiny]]></category>
		<category><![CDATA[artritida]]></category>
		<category><![CDATA[artróza]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[bolest kloubů]]></category>
		<category><![CDATA[bolestivá menstruace]]></category>
		<category><![CDATA[cholin]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[diabetes]]></category>
		<category><![CDATA[fosfatidylcholin]]></category>
		<category><![CDATA[fosfolipidy]]></category>
		<category><![CDATA[játra]]></category>
		<category><![CDATA[Kril]]></category>
		<category><![CDATA[krill]]></category>
		<category><![CDATA[mentální výkonnost]]></category>
		<category><![CDATA[mozek]]></category>
		<category><![CDATA[omega-3]]></category>
		<category><![CDATA[PMS]]></category>
		<category><![CDATA[síla]]></category>
		<category><![CDATA[sportovní výkonnost]]></category>
		<category><![CDATA[srdce a cévy]]></category>
		<category><![CDATA[svaly]]></category>
		<category><![CDATA[vytrvalost]]></category>
		<category><![CDATA[zánět]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=10296</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když nějaký výrobce doplňků stravy tvrdí, že jeho produkt je tím nejlepším zdrojem omega-3, působí to přinejmenším podezřele. V&#160;případě krilu to ovšem pravda je. K&#160;obědu si ho sice na rozdíl od ryb nedáte, zato se z&#160;něj ale lisuje olej, z&#160;nějž se omega-3 vstřebávají výrazně lépe než z&#160;rybího tuku. A navíc obsahuje třeba i astaxantin, cholin [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/kril/">Kril</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Když nějaký výrobce doplňků stravy tvrdí, že jeho produkt je tím nejlepším zdrojem omega-3, působí to přinejmenším podezřele. V&nbsp;případě krilu to ovšem pravda je. K&nbsp;obědu si ho sice na rozdíl od ryb nedáte, zato se z&nbsp;něj ale lisuje olej, z&nbsp;nějž se omega-3 vstřebávají výrazně lépe než z&nbsp;rybího tuku. A navíc obsahuje třeba i astaxantin, cholin a další živiny, které podpoří mentální i sportovní výkonnost, duševní zdraví, imunitu nebo funkci jater.</strong></p>



<h2 class="wp-block-heading">Popis</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Termín „kril“ se používá pro hejna drobných mořských korýšů, kteří se živí mořskými řasami bohatými na omega-3 nenasycené mastné kyseliny a poté sami slouží jako potrava pro větší mořské živočichy (někdy se využívá i anglická varianta názvu „krill“). Nejčastěji se pro výrobu doplňků stravy využívá tzv. antarktický kril pocházející z&nbsp;moře obklopující Antarktidu. Tito korýši jsou sice malí, přesto ale dohromady pravděpodobně tvoří největší biomasu ze všech mnohobuněčných organismů na zemi. (1, 2)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Přestože je kril mimořádně bohatý na bílkoviny, pro lidskou výživu se nevyužívá, protože získávání proteinů z&nbsp;tohoto zdroje je velice obtížné. Na vhodných technologiích se ovšem pracuje, protože využití tak obrovské zásobárny kvalitních bílkovin by mohlo být jednou z&nbsp;cest, jak nasytit rostoucí lidskou populaci. V&nbsp;posledních letech ale výrazně roste obliba doplňků stravy obsahující olej extrahovaný z&nbsp;krilu. (2)</p>


<p><iframe data-testid="embed-iframe" style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/episode/2fiYKEmCsTKMHqyrVghzII?utm_source=generator&#038;theme=0" width="100%" height="152" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture" loading="lazy"></iframe></p>



<h2 class="wp-block-heading">Účinné látky</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Olej z&nbsp;krilu je v&nbsp;první řadě zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin s&nbsp;dlouhým řetězcem, a to jak EPA, tak DHA. Dle analýz obsahuje 13,8-20,3 % EPA a 5,6-17,4 % DHA. (1)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Oproti omega-3 ve formě rybího tuku má ovšem tři zásadní výhody:</p>



<ol class="wp-block-list">
<li><strong>Je považován za méně znečištěný zdroj.</strong> U oleje z&nbsp;ryb je například vyšší riziko kontaminace rtutí a dalšími toxickými látkami. (3)</li>



<li><strong>Má lepší biologickou využitelnost.</strong> Zatímco v&nbsp;rybím tuku jsou omega-3 vázány na triglyceridy nebo etylestery, v&nbsp;oleji z&nbsp;krilu se váží na fosfolipidy. Díky tomu mají vynikající absorpci ve střevech a lépe zvyšují hladinu omega-3 v&nbsp;krevní plazmě i v&nbsp;buňkách. (4, 5)</li>



<li><strong>Jeho využívání je udržitelnější.</strong> Zatímco ryb v&nbsp;oceánech ubývá, množství krilu zatím výrazněji neklesá. I když samozřejmě platí, že pokud si doplňky stravy z&nbsp;něj získají větší oblibu, bude nutné jeho využívání regulovat. (2)</li>
</ol>



<p class="wp-block-paragraph">Kromě omega-3 se v&nbsp;krilu vyskytují i další mastné kyseliny, zejména kyselina linolová, palmitová, palmitoolejová a myristová.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Další zajímavou složkou oleje z&nbsp;krilu je astaxantin. Ten má zaprvé výrazné pozitivní účinky na zdraví a zadruhé svým antioxidačním potenciálem přirozeně chrání olej proti oxidaci a prodlužuje jeho trvanlivost. (2)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zdraví prospěšnou součástí oleje z krilu jsou i samotné fosfolipidy, které jsou v&nbsp;lidském těle základní složkou buněčných membrán. Z&nbsp;chemického hlediska jde o sloučeniny tuků (tj. glycerolu a masných kyselin), fosfátové skupiny a tzv. polární hlavičky (ty jsou různé dle typu fosfolipidu). Důležité přitom je, že molekuly fosfolipidů mají dvě části: nepolární (tj. rozpustnou v&nbsp;tucích) a polární (rozpustnou ve vodě). Díky tomu se samy uspořádávají do dvojvrstev, které tvoří základ buněčných membrán.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Hlavním fosfolipidem krilového oleje je fosfatidylcholin, kterého je ve v&nbsp;něm obsaženo cca 34 %. Jeho polární hlavička je totiž tvořena cholinem, který je pro člověka důležitou esenciální živinou. (6)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Kromě toho obsahuje krilový olej i steroly, malé množství cholesterolu a vitaminů rozpustných v&nbsp;tucích.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vliv krilu na zdraví</h2>



<h3 class="wp-block-heading">Účinky omega-3 nenasycených mastných kyselin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tyto látky patří mezi klíčové esenciální živiny, jejichž deficit se může negativně projevit například na funkci mozku a nervové soustavy, kardiovaskulárního systému nebo zvýšením úrovně zánětu v&nbsp;těle. Navíc mají výrazný vliv na epigenetické reakce v&nbsp;těle, zejména na metylaci genů. Velká část naší populace přitom trpí jejich nedostatkem – průměrný omega-3 index (obsah v&nbsp;membránách červených krvinek) české populace je 3,56 %, zatímco optimální hodnota je 8 % a více. (7)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Roli omega-3 v&nbsp;organismu a přínosy jejich užívání jsem podrobně rozebrala v&nbsp;<a href="https://www.epivyziva.cz/omega-3-nenasycene-mastne-kyseliny/" title="">článku zde »</a>, proto jen stručně:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Jsou nezbytné pro správný vývoj plodu v&nbsp;těhotenství, zejména pro vývoj mozku.</li>



<li>V&nbsp;dětství nedostatek omega-3 (zejména DHA) zhoršuje kognitivní funkce, stejně jako emoční a sociální chování. V&nbsp;dospělosti jejich konzumace zpomaluje úbytek kognitivních funkcí s&nbsp;věkem a snižuje riziko Alzheimerovy choroby.</li>



<li>Zmírňují míru zánětu v&nbsp;těle.</li>



<li>Snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění.</li>



<li>Podporují prevenci a léčbu autoimunitních onemocnění.</li>



<li>Snižují riziko vzniku depresí.</li>



<li>Zmírňují negativní následky kouření na zdraví.</li>



<li>Usnadňují redukci hmotnosti.</li>



<li>Podporují funkci štítné žlázy.</li>



<li>Jsou nezbytné pro fungování imunity.</li>



<li>Jejich užívání je vhodné při poruchách spánku.</li>



<li>Jsou důležité pro funkci očí.</li>



<li>Podporují sportovní výkonnost.</li>
</ul>



<h3 class="wp-block-heading">Účinky astaxantinu</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Velké množství pozitivních účinků má také obsažený astaxantin, což je barvivo z&nbsp;rodiny karotenoidů, které se v&nbsp;přírodě nevyskytuje příliš často. Jedním z&nbsp;jeho nejlepších zdrojů jsou přitom právě mořští korýši.</p>



<p class="wp-block-paragraph">I astaxantin má epigenetické účinky a k&nbsp;tomu i celou řadu příznivých dopadů na zdraví:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Jde o velice silný antioxidant s&nbsp;protizánětlivými účinky.</li>



<li>Podporuje prevenci a léčbu nádorových onemocnění a nemocí srdce a cév.</li>



<li>Coby účinný imunostimulant zlepšuje množení imunitních buněk i tvorbu protilátek.</li>



<li>Je vhodný při diabetu a podpoře hubnutí.</li>



<li>Chrání nervové buňky, podporuje paměť a kognitivní výkonnost a snižuje riziko Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy choroby.</li>



<li>Zvyšuje tvorbu pohlavních hormonů i plodnost obou pohlaví.</li>



<li>Zlepšuje rovnováhu střevního mikrobiomu, má pozitivní vliv na mitochondrie.</li>



<li>Podporuje ochranu pokožky před UV zářením a zpomaluje stárnutí.</li>



<li>Zlepšuje funkci a ochranu očí.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Více informací s&nbsp;odkazy na zdroje opět najdete v&nbsp;samostatném <a href="https://www.epivyziva.cz/astaxantin/" title="">článku zde »</a></p>



<h3 class="wp-block-heading">Účinky cholinu (fosfatidylcholinu)</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Cholin je esenciální živina, tj. naše tělo ji neumí vytvořit, a proto jsme odkázáni na jeho příjem v&nbsp;rámci stravy. Ve formě fosfatidylcholinu je součástí buněčných membrán a má i celou řadu důležitých funkcí v&nbsp;organismu, včetně epigenetických účinků. Jeho doplňování tak může mít vliv například na následující oblasti: (8)</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Těhotenství a dětství</strong>: je nezbytný pro správný vývoj plodu a pro vývoj mozku a kognitivních schopností v&nbsp;období nitroděložního vývoje i v raném dětství. Doplňování cholinu v těhotenství se může projevit lepší kognitivní výkonností dětí v&nbsp;dalším životě. Jeho nedostatek pak vede nejen ke zhoršené funkci mozku, ale i jater.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Játra</strong>: cholin je důležitý pro funkci jater i jejich ochranu před oxidativním stresem a zánětem. Jeho nedostatek podporuje vznik&nbsp;zánětu a ztučnění jater, které může vyústit v&nbsp;jejich cirhózu nebo nádorové onemocnění.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Srdce a cévy</strong>: pomáhá snížit krevní tlak, zmírňuje srdeční fibrózu a hypertrofii, má ochranné účinky při arytmiích. Konzumace cholinu také zmírňuje riziko úmrtí ze všech příčin.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Mozek</strong>: cholin je nejen důležitou strukturní součástí nervových buněk, ale zároveň podporuje i jejich ochranu a je nezbytný pro tvorbu neurotransmiteru acetylcholinu. Jeho doplňování zpomaluje zhoršování kognitivních funkcí s&nbsp;věkem a snižuje riziko Alzheimerovy choroby.</p>



<h3 class="wp-block-heading">Prokázané účinky oleje z&nbsp;krilu</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kromě studií mapujících pozitivní účinky jednotlivých složek krilu existuje řada těch, které se zaměřily přímo na užívání krilového oleje. Podle nich může být přínosný zejména v&nbsp;těchto oblastech:</p>



<h4 class="wp-block-heading">Srdce a cévy</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Užívání oleje z&nbsp;krilu vede podle studií ke zvýšení hladiny HDL cholesterolu a ke snížení hladiny LDL cholesterolu a triglyceridů. Někdy se uvádí i pozitivní vliv na snížení krevního tlaku, ten však zatím nebyl spolehlivě prokázán. (9)</p>



<h4 class="wp-block-heading">Protizánětlivé působení</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Omega-3 nenasycené mastné kyseliny mají velice silné protizánětlivé působení (zvláště to platí pro EPA), a to samé platí o astaxantinu, který je rovněž v&nbsp;krilu obsažen. Ukazuje se přitom, že olej z&nbsp;krilu pomáhá zmírňovat zánět efektivněji než omega-3 z&nbsp;rybího tuku: V&nbsp;rámci jedné ze studií například 1 000 mg krilového oleje denně dokázalo snížit zánětlivé markery účinněji než 2&nbsp;000 mg omega-3 z&nbsp;ryb. (10)</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;dalším výzkumu se zase ukázalo, že konzumace oleje z&nbsp;krilu má za následek efektivnější snížení poměru omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin než užívání rybího tuku. To je velice důležité, protože právě vysoký poměr omega-6 a omega-3 vede ke zvýšení míry zánětu v&nbsp;těle. (11)</p>



<h4 class="wp-block-heading">Diabetes</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Kril může být užitečný i při diabetu. U pacientů s&nbsp;cukrovkou 2. typu například došlo po 17týdenním užívání oleje z&nbsp;krilu nejen ke zmírnění inzulinové rezistence, ale také ke snížení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. (12)</p>



<h4 class="wp-block-heading">Bolesti kloubů</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Výrazný protizánětlivý účinek je pravděpodobně důvodem, proč olej z&nbsp;krilu dokáže účinně zmírňovat bolest kloubů, a to jak u osob trpících artrózou, tak u pacientů s&nbsp;revmatoidní artritidou. Pouhých 300 mg denně po dobu 1 týdne stačilo například v&nbsp;rámci jednoho z&nbsp;výzkumů k&nbsp;tomu, aby se míra vnímané bolesti u dobrovolníků zmírnila v&nbsp;průměru o 19,3 % a hodnota CRP (ukazatel míry zánětu) klesla téměř o 30 %. U kontrolní skupiny užívající placebo se přitom v&nbsp;průběhu studie zhoršila jak bolest, tak CRP. (13)</p>



<h4 class="wp-block-heading">PMS a bolestivá menstruace</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Olej z&nbsp;krilu může být vhodnou volbou i pro ženy trpící premenstruačním syndromem a dysmenorrheou (tj. menstruačními bolestmi). Jeho užívání zmírnilo nepříjemné fyzické i psychické příznaky podobně efektivně jako konzumace rybího oleje, u uživatelek krilu ovšem došlo k&nbsp;výraznějšímu snížení spotřeby léků. (14)</p>



<h4 class="wp-block-heading">Deprese</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Řada studií ukázala, že omega-3 mohou pomoci zmírnit příznaky deprese, a to jak samotné, tak v&nbsp;kombinaci s&nbsp;antidepresivy – například při jejich užívání spolu s&nbsp;léky obsahujícími setralin došlo nejen ke zvýšení účinnosti léčby, ale také ke zmírnění jejich negativních vedlejších účinků. (15, 16)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Přepokládá se přitom, že by olej z&nbsp;krilu mohl být při depresích účinnější než omega-3 z&nbsp;ryb. Důvodem je nejen jeho vyšší vstřebatelnost, ale i fakt, že je v něm vazba omega-3 na fosfolipidy prakticky totožná se způsobem, jakým se tyto mastné kyseliny vážnou na fosfolipidy v&nbsp;buněčných membránách. Proto by mohl na mozkové buňky působit efektivněji. Zatím sice neproběhl dostatek klinických studií, které by to přesvědčivě prokázaly, výzkumy na zvířatech ovšem ukazují, že DHA, která je klíčovou součástí buněčných membrán, by se při užívání krilového oleje mohla do membrán mozkových buněk zabudovávat o něco efektivněji. (15, 16)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Olej z&nbsp;krilu je zároveň ve srovnání o rybím tukem efektivnější při snižování kardiovaskulárních rizik u depresivních pacientů. Ti jsou přitom nemocemi srdce a cév ohroženi výrazně více než průměrná populace. (16)</p>



<h4 class="wp-block-heading">Mozek</h4>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;rámci preklinických studií snížil olej z&nbsp;krilu u pokusných zvířat zánět i oxidativní stres v&nbsp;oblasti mozku, stejně jako výkonnost v&nbsp;kognitivních testech. Dostatečné výzkumy na lidských dobrovolnících zatím chybí. (17)</p>



<h4 class="wp-block-heading">Sportovní výkonnost</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud se olej z&nbsp;krilu užívá ve spojení se silovým tréninkem, zlepšuje funkci svalů i růst svalové hmoty. Pro samotné omega-3 pak byl prokázán i vliv na urychlení regenerace po zátěži a ve spojení s&nbsp;vytrvalostním tréninkem schopnost zlepšovat funkci plic a VO2max. (19-22)</p>



<h2 class="wp-block-heading">Užívání a kontraindikace</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pro dávkování oleje z&nbsp;krilu zatím neexistují žádná oficiální doporučení. Je možné vycházet z&nbsp;údajů pro příjem omega-3, kterých se doporučuje denně doplňovat 250-500 mg, někdy i 1 g. Většina výrobců doplňků stravy radí denně užívat 250-500 mg oleje z&nbsp;krilu, v&nbsp;rámci vědeckých studií byly nejčastěji využívány dávky od 300 mg do 1 g.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jak pro omega-3, tak pro kril ovšem platí, že mohou snižovat srážení krve. Vyšším dávkám by se proto měli vyhnout lidé s&nbsp;poruchami srážlivosti a ti, co užívají Warfarin nebo jiné léky na ředění krve. I v&nbsp;případě ostatních osob platí, že by se do užívání vysokých dávek (od 2 g omega-3 a 1 g oleje z&nbsp;krilu neměli pouštět bez dohledu lékaře či jiného odborníka). Kril také není vhodný pro osoby s&nbsp;alergií na ryby nebo mořské plody. (18)</p>



<p class="wp-block-paragraph">Při nákupu doplňků stravy je třeba dbát na jejich kvalitu a spolehlivý zdroj. Byly totiž zaznamenány případy, kdy někteří výrobci falšovali své produkty, do nichž přidávali sójové fosfolipidy, sójový olej nebo arašídový olej. (1)</p>



<h3 class="wp-block-heading">Vhodné kombinace</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Zatím bylo provedeno jen velice málo studií, které by zkoumaly účinky oleje z&nbsp;krilu v&nbsp;kombinaci s&nbsp;jinými doplňky stravy. V&nbsp;zásadě by ale mělo být možné jej kombinovat s&nbsp;většinou bylina a živin, které se využívají v&nbsp;kombinaci s&nbsp;omega-3 nebo astaxantinem – tedy například s&nbsp;vitaminem D3, kurkuminem nebo rozmarýnem.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/kril/">Kril</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/kril/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>13 tipů pro silnější a odolnější svaly</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/13-tipu-pro-silnejsi-a-odolnejsi-svaly/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/13-tipu-pro-silnejsi-a-odolnejsi-svaly/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 07 Oct 2024 09:54:30 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[bílkoviny]]></category>
		<category><![CDATA[granátové jablko]]></category>
		<category><![CDATA[Hořčík]]></category>
		<category><![CDATA[hydroxytyrosol]]></category>
		<category><![CDATA[kurkumin]]></category>
		<category><![CDATA[maralí kořen]]></category>
		<category><![CDATA[mitochondrie]]></category>
		<category><![CDATA[oxid dusnatý]]></category>
		<category><![CDATA[prokrvení]]></category>
		<category><![CDATA[regenerace]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[Rhodiola]]></category>
		<category><![CDATA[růstový hormon]]></category>
		<category><![CDATA[síla]]></category>
		<category><![CDATA[spánek]]></category>
		<category><![CDATA[sportovní výkonnost]]></category>
		<category><![CDATA[svaly]]></category>
		<category><![CDATA[testosteron]]></category>
		<category><![CDATA[vitamin D3]]></category>
		<category><![CDATA[zánět]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=8197</guid>

					<description><![CDATA[<p>Silné a fungující svaly potřebuje každý. Pro sportovce jsou nezbytným předpokladem optimálního výkonu, ale důležité jsou i pro ty, kdo sport moc nemusí – bez nich by jim totiž tělo „nedrželo pohromadě“ a brzy by je doběhly třeba bolesti zad. Jak tedy naše svaly podpořit? Když chceme, aby naše svaly sílily, musíme „probudit“ geny, které [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/13-tipu-pro-silnejsi-a-odolnejsi-svaly/">13 tipů pro silnější a odolnější svaly</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Silné a fungující svaly potřebuje každý. Pro sportovce jsou nezbytným předpokladem optimálního výkonu, ale důležité jsou i pro ty, kdo sport moc nemusí – bez nich by jim totiž tělo „nedrželo pohromadě“ a brzy by je doběhly třeba bolesti zad. Jak tedy naše svaly podpořit?</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Když chceme, aby naše svaly sílily, musíme „probudit“ geny, které jsou za růst jejich síly odpovědné. Znamená to tedy dát tělu takový podnět, aby došlo ke zvýšení aktivity právě těchto genů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co naše svaly potřebují?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Naprostým základem je tady pravidelný pohyb. Je v zásadě jedno, jestli svaly namáháme na strojích v&nbsp;posilovně, nebo jim dopřejeme podobnou zátěž na zahradě s&nbsp;lopatou v&nbsp;ruce, pokud jim ale nedáme podnět v&nbsp;podobě fyzické aktivity, nebudou mít žádný důvod k&nbsp;tomu, aby sílily.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jenže trénink sám o sobě nestačí. Kromě něj je potřeba zajistit i další podmínky:</p>



<h3 class="wp-block-heading">1. Výživa</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Základním stavebním kamenem svalové hmoty jsou bílkoviny. Pokud jich tedy ve stravě nemáme dostatek, nebudou naše svaly ani růst, ani sílit. Dokonce mohou naopak slábnout a může se zvyšovat riziko jejich zranění. Při namáhavém tréninku totiž ve svalových vláknech vznikají drobná, mikroskopická poškození, a bez bílkovin není možná jejich efektivní oprava. Pro funkci svalů jsou ale důležité i mnohé mikroživiny, o kterých si povíme níže.</p>



<h3 class="wp-block-heading">2. Fungující mitochondrie</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Energii pro práci svalů nám zajistí živiny, které konzumujeme ve stravě, tedy především sacharidy a tuky. Jenže z&nbsp;nich je tu energii nejprve potřeba získat, což se děje v&nbsp;organelách jménem mitochondrie. Pokud tedy máme mitochondrií málo nebo jsou dysfunkční, svaly nemají energii pro svou práci a výkonnost klesá. Mitochondrie se dobře „množí“ především při vytrvalostních aktivitách nižší a střední intenzity. Pomoci jim v&nbsp;tom mohou některé mikroživiny (viz níže), ale třeba také otužování nebo červené světlo.</p>



<h3 class="wp-block-heading">3. Anabolické hormony</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Ne, nemyslíme tím doping. Naopak potřebujeme přimět naše tělo, aby samo produkovalo dostatek anabolických hormonů. Jde především o testosteron (to platí i pro ženy) a růstový hormon (GH), anabolické účinky (byť výrazně nižší) má ale i ženský estrogen.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dostatečnou produkci testosteronu a GH nám pomůže zajistit správná zátěž. Fungují zde zejména aktivity vysoké intenzity, ať už jde o posilování s&nbsp;maximální či submaximální zátěží nebo třeba opakované sprinty. Pomáhá zde strava bohatá na bílkoviny, a naopak škodí přemíra sacharidů. GH vzniká nejvíce v&nbsp;hlubších fázích spánku, proto je nezbytné, aby byl spánek dostatečně dlouhý a pokud možno nepřerušovaný. Škodí i přemíra stresu – stresový hormon kortizol totiž působí proti testosteronu, a je tak účinným „požíračem“ svalové hmoty.</p>



<h3 class="wp-block-heading">4. Odpočinek</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato zásada platí nejen pro posilování, ale pro jakýkoliv trénink. Naše výkonnost totiž neroste v&nbsp;době tréninku. Ten je sice nutný pro zapnutí genů, které mají za úkol zajistit růst svalové hmoty a další adaptace na zátěž, právě procesy adaptace ale probíhají až poté, v&nbsp;době odpočinku. Pokud tedy sice trénujeme tvrdě, ale nedopřejeme si dostatečný odpočinek a regeneraci, neporoste ani naše svalová síla, ani další aspekty výkonnosti.</p>



<h3 class="wp-block-heading">5. Redukce zánětu</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Jak už jsme zmínili, při každém náročnějším tréninku dochází ke vzniku mikroskopických poškození svalových vláken a v&nbsp;jejich důsledku pak vzniká ve svalech zánět. Ten je sice v&nbsp;určité míře nezbytný pro průběh oprav, jenže zároveň je i důvodem, proč nás svaly po tréninku bolí a nejsou schopny maximální zátěže. Byla by tedy sice chyba snažit se zánět „vymazat“ úplně, jeho zmírnění nám ale pomůže urychlit regeneraci, a budeme tak schopni dříve podstoupit další trénink.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Živiny a byliny pro vaše svaly</h2>



<p class="wp-block-paragraph">S&nbsp;všemi výše uvedenými faktory nám mohou pomoci epigeneticky působící živiny a byliny. Zde je tedy pár tipů na užitečné pomocníky.</p>



<h3 class="wp-block-heading">1. Hydroxytyrosol</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Polyfenol obsažený v&nbsp;olivách a olivovém oleji podporuje procesy nezbytné pro růst svalů i svalové síly, a zároveň zvyšuje ve svalech tvorbu nových mitochondrií. Jde také o velmi silný antioxidant s&nbsp;protizánětlivými účinky, díky kterým urychluje regeneraci svalů po zátěži.</p>



<h3 class="wp-block-heading">2. Kurkumin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Barvivo z&nbsp;kořene kurkumy patří mezi prostředky s&nbsp;velice silným pozitivním vlivem na svaly. Podporuje vznik mitochondrií i jejich funkci, čímž umožní svalovým buňkám zvýšit množství dostupné energie pro jejich práci. Jde také o jeden z&nbsp;nejsilnějších přírodních protizánětlivých prostředků, který výrazně urychluje regeneraci a zmírňuje bolestivost namožených svalů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Navíc zlepšuje dostupnost oxidu dusnatého, který roztahuje cévy, a zlepšuje tak prokrvení pracujících svalů. Vědci například testovali skupinu dospělých osob, kterým po dobu 12 týdnů podávala denně 2&nbsp;000 mg kurkuminu, a zkoumala u nich rozdíly v&nbsp;průtoku krve v&nbsp;oblasti hlavní tepny v&nbsp;horní časti paže. Výsledek byl překvapující: průtok krve se zvětšil v&nbsp;průměru o 34 %!</p>



<h3 class="wp-block-heading">3. Granátové jablko</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Velice efektivně podporuje tvorbu testosteronu, což má pozitivní vliv na růst svalů, svalové síly i rychlost oprav svalových vláken poškozených po náročném tréninku. K&nbsp;rychlosti regenerace přispívá i jeho protizánětlivé působení. Navíc jde o jeden z&nbsp;nejúčinnějších přírodních prostředků na podporu produkce oxidu dusnatého, čímž zlepšuje prokrvení pracujících svalů.</p>



<h3 class="wp-block-heading">4. Maralí kořen</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kořen parchy saflorové je velice oblíbený mezi kulturisty a rychlostně silovými sportovci. Obsahuje totiž látky ze skupiny ekdysteronů, které se v&nbsp;těle ochotně vážou na receptory určené pro testosteron. Díky tomu maralí kořen velice efektivně podporuje svalovou sílu a růst svalové hmoty. Zároveň je vhodný i k&nbsp;udržení svalové síly u žen v&nbsp;menopauze. Maralí kořen je vhodné užívat spolu s&nbsp;rhodiolou (rozchodnice růžová). Tyto dvě byliny totiž působí synergicky, a proto mají společně mnohem lepší vliv na růst svalové hmoty i síly.</p>



<h3 class="wp-block-heading">5. Hořčík</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tento minerál se do fungování svalů zapojuje zcela zásadním způsobem. Funguje v&nbsp;nich jako antagonista (protihráč) vápníku, čímž působí proti nekontrolovatelné svalové kontrakci. Proto jsou při jeho nedostatku typické křeče. Navíc se podílí na dalších procesech, které funkci svalů ovlivňují, například na využití kyslíku, produkci energie a rovnováze elektrolytů. Při intenzivním tréninku navíc dochází k&nbsp;redistribuci hořčíku, aby byly pokryty všechny metabolické potřeby. Právě sportovci proto trpí nedostatkem tohoto prvku velice často, což následně vede ke zhoršení výkonnosti. Doplňování hořčíku proto může mít u sportovců efekt v&nbsp;podobě zvýšení výkonnosti jak ve vytrvalostních, tak i rychlostně silových sportech.</p>



<h3 class="wp-block-heading">6. Vitamin D3</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Je nezbytný pro produkci testosteronu, a pokud člověk trpí jeho deficitem, je hladina tohoto mužského pohlavního hormonu snížena. Dlouhodobé užívání vitaminu D3 přitom výzkumů vede ke zvýšení hladiny testosteronu.</p>



<h3 class="wp-block-heading">7. Resveratrol</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Resveratol potlačuje tvorbu enzymu aromatázy, čímž snižuje míru přeměny testosteronu na estrogen. Tím pomáhá udržet dostatečnou hladinu testosteronu v krvi. Rovněž zmírňuje zánětlivé procesy, které vznikají ve svalech po intenzivní fyzické zátěži. Jde také o velice efektivní aktivátor mitochondrií. Velmi dobře na něj reagují veteránští sportovci, kterým pomáhá udržet svalovou hmotu a sílu do vysokého věku (platí i pro ženy v&nbsp;menopauze).</p>



<h3 class="wp-block-heading">8. Astaxantin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Také barvivo obsažené například v&nbsp;mase lososů a krevet má výrazný pozitivní vliv na svaly – chrání jejich buňky před působením volných radikálů i před apoptózou (tj. před buněčnou smrtí), podporuje funkci jejich mitochondrií a zlepšuje v&nbsp;nich tvorbu nových cév.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/13-tipu-pro-silnejsi-a-odolnejsi-svaly/">13 tipů pro silnější a odolnější svaly</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/13-tipu-pro-silnejsi-a-odolnejsi-svaly/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Doplňky stravy na cestách: Co si přibalit do lékárničky?</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/doplnky-stravy-na-cestach-co-si-pribalit-do-lekarnicky/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/doplnky-stravy-na-cestach-co-si-pribalit-do-lekarnicky/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 05 Aug 2024 14:50:30 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[Bromelain]]></category>
		<category><![CDATA[Cestování]]></category>
		<category><![CDATA[chmel]]></category>
		<category><![CDATA[doplňky stravy]]></category>
		<category><![CDATA[hojení]]></category>
		<category><![CDATA[imunita]]></category>
		<category><![CDATA[lékárnička na cesty]]></category>
		<category><![CDATA[lutein]]></category>
		<category><![CDATA[mikrobiom]]></category>
		<category><![CDATA[Mučenka]]></category>
		<category><![CDATA[nespavost]]></category>
		<category><![CDATA[probiotika]]></category>
		<category><![CDATA[propolis]]></category>
		<category><![CDATA[průjem]]></category>
		<category><![CDATA[Rhodiola]]></category>
		<category><![CDATA[rozmarýn]]></category>
		<category><![CDATA[spánek]]></category>
		<category><![CDATA[strach z létání]]></category>
		<category><![CDATA[tryptofan]]></category>
		<category><![CDATA[úzkost]]></category>
		<category><![CDATA[zácpa]]></category>
		<category><![CDATA[zázvor]]></category>
		<category><![CDATA[zeaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=7026</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nedokážete si představit svůj den bez bylinkového čaje, tinktury, nebo několika spolknutých kapslí doplňků stravy? Pak jistě řešíte, jak k&#160;těmto rituálům přistoupit na dovolené. Můžete si dovolit nechat je doma, anebo je radši vezmete s&#160;sebou? Anebo si naopak zabalit něco úplně jiného, než na co jste zvyklí? Pokud budeme mluvit o lécích, tam je to [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/doplnky-stravy-na-cestach-co-si-pribalit-do-lekarnicky/">Doplňky stravy na cestách: Co si přibalit do lékárničky?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Nedokážete si představit svůj den bez bylinkového čaje, tinktury, nebo několika spolknutých kapslí doplňků stravy? Pak jistě řešíte, jak k&nbsp;těmto rituálům přistoupit na dovolené. Můžete si dovolit nechat je doma, anebo je radši vezmete s&nbsp;sebou? Anebo si naopak zabalit něco úplně jiného, než na co jste zvyklí?</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud budeme mluvit o lécích, tam je to jasné: Když někdo užívá třeba léky na tlak nebo antidepresiva, musí v&nbsp;tom pokračovat bez ohledu na to, kde se zrovna nachází. Když jde ale o doplňky stravy, není odpověď na otázku z&nbsp;úvodu vůbec jednoznačná. Záleží na tom, jaké byliny či živiny konktrétně užíváte, jestli trpíte nějakými akutními zdravotními potížemi, jestli se u vás obvykle při cestování objevuje problém, který doma řešit nemusíte (zácpa, nespavost…), ale i na vašem osobním nastavení.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jestliže jste například úzkostný typ, který lpí na svých rituálech, může pro vás samotná změna prostředí znamenat psychickou zátěž. A právě zachování některých rituálů, mezi které užívání doplňků stravy určitě patří, pak pro vás může znamenat výraznou psychickou podporu.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Co vynechat a co raději ne?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud užíváte vitaminy, minerály, omega-3 a podobné doplňky stravy a netrpíte zrovna akutním deficitem některého z&nbsp;těchto látek, rozhodně se nemusíte bát vyrazit na dovolenou bez nich. Některé z&nbsp;nich vám sice mohou pomoci třeba s&nbsp;ochranou pokožky před slunečním zářením, ale jinak se za těch pár dnů bez nich nestane nic zásadního.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Najdou se ale v&nbsp;rámci cestování situace, kdy může být užívání bylin a doplňků stravy naopak důležitější než doma. Například pokud trpíte trávicími obtížemi, je velice časté, že na cestách dojde k&nbsp;jejich zhoršení. To samé platí i o problémech se spánkem – v&nbsp;cizí posteli se člověk nikdy nevyspí tak dobře jako ve vlastní, zvlášť když se k&nbsp;tomu ještě přidá jet lag syndrom z&nbsp;překročení více časových pásem.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nezvyklé situace na cestách mohou být také zdrojem stresu, u někoho se mohou vyskytnout třeba i úzkosti – například při cestování letadlem. Pokud se vydáte na sportovněji pojatou dovolenou, mohou vás překvapit bolesti svalů, kloubů, či nadměrná únava. K&nbsp;tomu se zvláště ve vzdálenějších zemích může přidat útok virů či bakterií, s&nbsp;kterými se náš imunitní systém doposud nepoznal.&nbsp; A s&nbsp;tím vším nám mohou přírodní prostředky pomoci.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Jak cestovat s&nbsp;doplňky stravy?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Ještě, než přistoupíme k&nbsp;samotnému výběru doplňků, je tady ještě pár užitečných cestovatelských tipů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pro cestování je vhodné zvolit buď formu kapslí, nebo tinktur – jejich užívání je přeci jen snazší než příprava bylinných nálevů či odvarů. Pokud berete jeden či dva doplňky, není problém vzít si celé balení. V&nbsp;případě, že chcete na dovolené užívat doplňků více, můžete využít organizér na pilulky, do kterého si naskládáte jednotlivé dávky příslušných kombinací. Použít lze také malé zipové sáčky.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Při cestování do zahraničí neexistují žádná významnější omezení, a to ani v&nbsp;rámci letecké dopravy. Jen pokud cestujete mimo EU, ověřte si, jestli některá z&nbsp;obsažených látek není v&nbsp;cílové zemi zakázána. Doplňky v&nbsp;kapslích a tabletách si můžete do letadla brát bez omezení, a to i do příručního zavazadla. Teoreticky mohou být i v&nbsp;organizéru na léky, lepší je ale ponechat je v&nbsp;originálním obalu. Na tinktury se v&nbsp;příručním zavazadle vztahuje omezení na množství přepravovaných tekutin.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Než vyrazíte</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Na tom, abyste dovolenou přestáli ve zdraví, je vhodné začít pracovat dva až čtyři týdny před samotným odjezdem.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Než vyrazíte na dovolenou, je dobré především zapracovat na své imunitě a celkové odolnosti. Při cestování je tělo vždy vystaveno zvýšeným nárokům, které mohou právě efektivitu naší obranyschopnosti narušit. Proto je vhodné předem užívat doplňky stravy, které fungují jako imunostimulanty, například kozinec blanitý, astaxantin nebo kurkumin.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Od věci není ani důkladná péče o střevní mikrobiom. Narušit o dovolené jeho rovnováhu je totiž velice snadné – mohou k&nbsp;tomu přispět infekce trávicího traktu, stejně jako vaření z&nbsp;polotovarů, nedostatečná konzumace vlákniny nebo přemíra alkoholu. Proto je dobré zajistit, aby byl při odjezdu v&nbsp;co nejlepší kondici, a to zejména pomocí kvalitní stravy s&nbsp;dostatkem rozpustné i nerozpustné vlákniny. Velmi vhodné jsou nápoje s&nbsp;čekankou, která je bohatá na rozpustnou vlákninu inulin.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pomoci mohou i probiotika. Sázkou na jistotu jsou probiotika obsahující laktobacily. Pokud ale do odjezdu zbývá málo času, zvolte preparáty obsahující kvasinku Saccharomyces Boulardi, která osídluje trávicí trakt velice rychle.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud cestujete letadlem, a přitom se létání bojíte, začněte 2 týdny před odletem užívat mučenku (500 mg extraktu nebo 20 kapek tinktury denně), poslední dávku si přitom dejte 90 minut před nástupem do letadla. Účinné látky této bylinky jsou totiž schopné se vázat na tzv. GABA receptory v&nbsp;našem mozku, a díky tomu velice efektivně zmírňují úzkost. Ve srovnání s&nbsp;léky proti úzkosti navíc mučenka nemá žádné negativní vedlejší účinky. V&nbsp;rámci výzkumů se přitom osvědčila i při úzkosti vázané na konkrétní situaci – dokonce zabrala i při strachu ze zubaře!</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Co si zabalit s&nbsp;sebou?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Na následujících řádcích najdete tipy na byliny a živiny, které se vám mohou při cestování hodit. Neznamená to, že s&nbsp;sebou musíte brát všechny, spíš vybírejte podle potíží, které vás na cestách nejčastěji postihují.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Mučenka pletní</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato bylinka má nejen velice silnou schopnost zmírňovat úzkost (viz výše), ale zároveň je i skvělým prostředkem proti nespavosti, který usnadňuje usínání a zlepšuje i celkovou kvalitu spánku. K&nbsp;tomuto účelu je vhodné ji kombinovat s&nbsp;chmelem nebo kozlíkem lékařským – v&nbsp;rámci studií tyto kombinace vykazovaly podobnou účinnost jako syntetické léky proti nespavosti.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Mučenka dokáže rovněž efektivně zmírňovat všechny typy bolesti, protože se v&nbsp;mozku váže kromě GABA receptorů i na opioidní receptory. Ocení ji i ženy, kterým by mohl cestování nepříjemně zkomplikovat premenstruační syndrom nebo menstruační křeče – při obojím může výrazně pomoci.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Chmel otáčivý</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Jde o další velice účinný přírodní prostředek proti nespavosti a podráždění, a stejně jako mučenka dokáže také zmírňovat křeče. Poměrně výrazný je i jeho antimikrobiální efekt, kdy dokáže účinně ničit například streptokoky, stafylokoky, a dokonce i původce tuberkulózy. Navíc hubí i kvasinky a plísně, včetně Candida albicans. Vhodný je také na podporu trávení.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Zázvor</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Jde o tradičního pomocníka proti nevolnostem a zvracení. Zároveň podporuje imunitu a má i poměrně silné přímé antimikrobiální účinky – ničí řadu bakterií (včetně E. coli a původců tyfu či tuberkulózy), virů (např. chřipkového, covidu, HPV virům či rhinoviry způsobující rýmu) a je účinný i proti kvasinkám. Díky tomu, a také díky své schopnosti ovlivňovat střevní peristaltiku a zadržování vody ve střevech, je i velice efektivní zbraní proti průjmu. Tlumí také zánět i bolest různého původu, včetně migrény.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Propolis</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tento včelí produkt se vyplatí mít s&nbsp;sebou jak ve formě kapslí, tak i tinktury. Má totiž výrazné antimikrobiální účinky, a to jak při vnitřním užití, tak i při ošetřování nejrůznějších poranění. Ta přitom nejen desinfikuje, ale zároveň výrazně podporuje procesy hojení. Při vnitřním užití pak podporuje imunitu, působí protizánětlivě a poměrně efektivně tlumí bolest. Snižuje také uvolňování histaminu, což je praktické, pokud vás na dovolené postihne alergie.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Bromelain</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Směs enzymů z&nbsp;ananasu je skvělým doplňkem lékárničky pro různé akutní potíže. Velice efektivně urychluje hojení poranění, ať už jde o odřeniny, řezné rány, popáleniny, modřiny nebo různá podvrtnutí, natažené svaly a vazy a jiná sportovní zranění. Navíc v&nbsp;těchto případech zmírňuje i otok a bolestivost. Pozitivní vliv má i na trávení, kdy je jedním z&nbsp;nejlepších přírodních pomocníků pro boj se zácpou.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Rhodiola (rozchodnice růžová)</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Chystáte se na sportovněji pojatou dovolenou a očekáváte mnohem větší zátěž, než na jakou jste zvyklí z&nbsp;domova? Pak se určitě vyplatí přibalit rhodiolu. Jde o velice silný adaptogen, který zlepšuje reakci těla na stres – nejen na ten psychický, ale i fyzický v&nbsp;podobě zvýšené zátěže. Podporuje růst fyzické výkonnosti, a to zvláště u osob, které s&nbsp;pohybem začínají, a zároveň snižuje po zátěži míru únavy. Nástup jejích účinků je navíc poměrně rychlý.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Rozmarýn</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato středomořská bylinka vyniká svým protizánětlivým působením, díky kterému dokáže velice efektivně zmírňovat bolest – velmi účinná je při bolestech kloubů i při migréně. Výrazně také stimuluje imunitu a působí proti řadě bakterií, virů, plísní a kvasinek. Přináší také úlevu při astmatu i psychických potížích, podporuje ochranu pokožky před UV zářením a zlepšuje kvalitu spánku. Zmírňuje rovněž projevy alergií, k&nbsp;tomuto účelu je ale nutné jej začít užívat alespoň 14 dní před odjezdem.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Karotenoidy</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Chystáte se k&nbsp;moři nebo do hor, kde očekáváte vysokou intenzitu slunečního záření? Velkým pomocníkem tu mohou být karotenoidy. Netýká se to přitom jen nejznámějšího beta-karotenu. Skvělou volbou jsou například lutein a zeaxantin, které patří mezi velice silné antioxidanty poskytující efektivní ochranu před UV zářením. Chrání přitom nejen naši pokožku, ale i oční sítnici.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Další možností je astaxantin, který také patří mezi velice silné antioxidanty s&nbsp;protizánětlivými účinky a vysokou schopností chránit pokožku před UV záření. Navíc účinně stimuluje imunitu, podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu i sportovní výkonnost.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Tryptofan</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Na potíže se spánkem, zvláště při přeletu více časových pásem, je často doporučován melatonin, užívání jakýchkoliv hormonů však s&nbsp;sebou vždy nese určitá rizika. Možnou alternativu představuje aminokyselina tryptofan, ze které právě melatonin v&nbsp;mozku vzniká. Díky tomu jeho užívání podporuje usínání a zlepšuje kvalitu spánku (užívají se vyšší dávky 45 minut před ulehnutím). Z&nbsp;tryptofanu navíc v&nbsp;mozku vzniká i serotonin, čímž pomůže jeho užívání zmírnit deprese a úzkosti.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Probiotika</h3>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;užívání probiotik můžete pokračovat i přímo na dovolené, abyste zmírnili její dopad na rovnováhu střevního mikrobiomu. Někdy bývají doporučována i jako prostředek na zkrácení doby trvání akutního průjmu, tuto jejich schopnost však potvrdila jen část provedených výzkumů.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/doplnky-stravy-na-cestach-co-si-pribalit-do-lekarnicky/">Doplňky stravy na cestách: Co si přibalit do lékárničky?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/doplnky-stravy-na-cestach-co-si-pribalit-do-lekarnicky/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak omladit svou pokožku? Podpořte tvorbu kolagenu</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/jak-omladit-svou-pokozku-podporte-tvorbu-kolagenu/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/jak-omladit-svou-pokozku-podporte-tvorbu-kolagenu/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 03 Jul 2024 13:56:20 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[antioxidant]]></category>
		<category><![CDATA[Artyčok]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[egcg]]></category>
		<category><![CDATA[Genistein]]></category>
		<category><![CDATA[kolagen]]></category>
		<category><![CDATA[Kozinec blanitý]]></category>
		<category><![CDATA[kurkumin]]></category>
		<category><![CDATA[kůže]]></category>
		<category><![CDATA[omega-3]]></category>
		<category><![CDATA[Ostropestřec mariánský]]></category>
		<category><![CDATA[pevnost pleti]]></category>
		<category><![CDATA[pleť]]></category>
		<category><![CDATA[quercetin]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[selen]]></category>
		<category><![CDATA[silymarin]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[UV záření]]></category>
		<category><![CDATA[vitamín D3]]></category>
		<category><![CDATA[vrásky]]></category>
		<category><![CDATA[výživa]]></category>
		<category><![CDATA[Ženšen pětilistý]]></category>
		<category><![CDATA[zinek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6927</guid>

					<description><![CDATA[<p>Proč naše pleť s&#160;věkem stárne, rysy povolují a začínají se tvořit vrásky? Jedním z&#160;hlavních důvodů je úbytek kolagenu. Řada lidí sází na kolagenové doplňky stravy, ty ale samy na nápravu nestačí, protože tělu dodají jen stavební kameny. Což je stejné, jako bychom nechali na pozemek navozit cihly a doufali, že se z&#160;nich přes noc sám [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/jak-omladit-svou-pokozku-podporte-tvorbu-kolagenu/">Jak omladit svou pokožku? Podpořte tvorbu kolagenu</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Proč naše pleť s&nbsp;věkem stárne, rysy povolují a začínají se tvořit vrásky? Jedním z&nbsp;hlavních důvodů je úbytek kolagenu. Řada lidí sází na kolagenové doplňky stravy, ty ale samy na nápravu nestačí, protože tělu dodají jen stavební kameny. Což je stejné, jako bychom nechali na pozemek navozit cihly a doufali, že se z&nbsp;nich přes noc sám postaví dům. Co tedy můžeme udělat pro zpomalení úbytku kolagenu v&nbsp;pleti a podporu jeho tvorby?</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Kolagen tvoří zhruba 30 % ze všech bílkovin v&nbsp;našem těle. Nenachází se přitom jen v&nbsp;kloubech nebo pokožce, ale tvoří také důležitou součást kostí, svalů, šlach, cév a mnoha dalších orgánů a tkání. Je tvořen z&nbsp;aminokyselin (nejvíce jsou zde zastoupeny glycin, prolin a hydroxyprolin) uspořádaných do trojitých šroubovic tvořící pevná, ale přitom pružná vlákna. Kromě aminokyselin je k&nbsp;vytvoření těchto struktur nutná i přítomnost vitaminu C, zinku, mědi a manganu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zatím bylo popsáno celkem 28 typů kolagenu. My se dnes ale zaměříme primárně na kolagen v&nbsp;naší pokožce. Tam se vyskytuje zejména kolagen typu I a III, v&nbsp;některých vrstvách kůže ale najdeme například i kolagen typu IV a V. Jeho hlavním úkolem je zde udržovat pevnost a pružnost pokožky, ale důležitý je i pro kvalitu vlasů a nehtů.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Slunce – nepřítel krásy</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pro kolagen v&nbsp;pokožce je jednoznačně největším problémem působení UV záření. Způsobuje totiž výrazné zvýšení produkce volných radikálů, které nejenom přímo poškozují buňky, ale podporují také produkci enzymů MMP (matrixové metaloproteinázy), které způsobují štěpení kolagenových vláken. Jenže tím to nekončí – vzniklé kolagenové fragmenty totiž dále zvyšují produkci volných radikálů, a dokonce brání syntéze kolagenu nového (děje se tak zejména při výraznějším spálení kůže). Tím vzniká jakýsi začarovaný kruh, který vede k&nbsp;výraznému urychlení procesů stárnutí pokožky.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležitou prevencí před stárnutím pokožky je tedy její ochrana před poškozením vlivem UV záření. Začít je přitom třeba včas, protože poškozování kolagenu probíhá postupně po dlouhá léta. Na náhlé ztrátě pevnosti pleti po čtyřicítce se tak může projevit opakované spálení kůže, které jsme dopustili o patnáct let dříve.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Vliv věku</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Ke zhoršení syntézy vlastního kolagenu dochází i s&nbsp;věkem. Studie například ukázaly, že schopnost kůže produkovat kolagen je u osob starších 80 let oproti mladým lidem do 30 let snížena přibližně o 75 %. Na vině jsou přitom čtyři faktory: Tím prvním je úbytek kožních buněk jménem fibroblasty, které zároveň ztrácejí svůj charakteristický protáhlý tvar zajišťující velkou styčnou plochu s&nbsp;kolagenovými vlákny. Druhým faktorem je zhoršená schopnost fibroblastů produkovat kolagen, třetím pak zvýšená produkce volných radikálů (spolu se sníženou tvorbou vnitřních antioxidantů) a čtvrtým ztráta mechanického napětí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zajímavá je přitom hlavně poslední zmíněná příčina. Ukazuje se totiž, že pro produkci kolagenu v&nbsp;buňkách pokožky je nutná přítomnost mechanického napětí. Když toto napětí klesá (ať už v&nbsp;důsledku destrukce kolagenu působením UV zářením, nebo v&nbsp;důsledku jiných dějů souvisejících se stárnutím), syntéza kolagenu se zhoršuje. Jeho výraznější pokles přitom může dokonce vést k&nbsp;trvalému poškození fibroblastů! Takže tu máme ještě druhý začarovaný kruh: poškození kolagenu a zpomalení jeho produkce v&nbsp;kůži vede ke snížení mechanického napětí, a to má zase za následek další snížení produkce kolagenu. Zároveň to ale vysvětluje, proč mohou mít na stárnutí pokožky příznivý vliv metody typu speciálních masáží, obličejové jógy nebo tejpování – jednoduše proto, že dočasně zvýší napětí v&nbsp;pokožce, a tím podpoří tvorbu kolagenu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Produkce kolagenu ovšem nezačíná stagnovat až ve vyšším věku, tento proces se mírně zpomaluje už po 25. narozeninách. Navíc kolagen je molekula s&nbsp;velmi dlouhou životností, takže tvorba vrásek a ztráta pevnosti, které nás postihnou po čtyřicítce, mohou souviset s&nbsp;negativními faktory, které na nás působily již dvacet let před tím.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Další příčiny stárnutí kůže</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Na poškozování kolagenu se navíc podílejí i další faktory: nezdravá strava (škodlivý je zejména vysoký příjem jednoduchých sacharidů), kouření či škodliviny ze životního prostředí. Hodně výrazné je to v&nbsp;případě kouření, které urychluje negativní epigenetické změny související se stárnutím a zvyšuje tvorbu vrásek. Negativně přitom působí i elektronické cigarety.</p>



<p class="wp-block-paragraph">U žen navíc výrazně vstupuje do hry menopauza. V&nbsp;pokožce se totiž nacházejí četné estrogenové receptory (zejména typu beta), a proto v&nbsp;momentě, kdy vaječníky přestanou prokukovat estrogen, zde dochází k&nbsp;úbytku kolagenu, dochází k&nbsp;atrofii kůže (snižuje se zejména tloušťka její části jménem epidermis), zhoršuje se krevní zásobení pokožky, začne se zrychlovat tvorba vrásek, a dokonce dojde ke zpomalení hojení ran. Naopak při stimulaci estrogenových receptorů (ať už pomocí přírodních, nebo syntetických substancí) dochází ke zvýšení produkce kožních buněk fibroblastů, tvorbě nových krevních vlásečnic v&nbsp;oblasti pokožky a zvýšení tvorby kolagenu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;době menopauzy se navíc zesiluje účinek mužských pohlavních hormonů androgenů (například testosteronu), které jsou v&nbsp;omezeném množství tvořeny i v&nbsp;ženském těle. Androgeny, zvláště v&nbsp;kombinaci se zvýšenou hladinou kortizolu v&nbsp;důsledku stresu, přitom potlačují tvorbu kolagenu, snižují životnost fibroblastů a zvyšují tvorbu vrásek.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Jak stárnutí pleti zpomalit?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Zásady prevence stárnutí pokožky jsou tak v&nbsp;zásadě stejné, jako v&nbsp;případě snahy zpomalit stárnutí organismu jako celku:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Klíčová je zdravá strava. Na tu se na následujících řádcích podíváme podrobněji.</li>



<li>Velice důležitý je dostatečný spánek (a obecně odpočinek).</li>



<li>Je vhodné se pokud možno vyvarovat stresu a omezit nezdravé návyky typu kouření nebo popíjení alkoholu.</li>



<li>Velmi zajímavé jsou pak výzkumy ukazující na souvislost rychlosti stárnutí s psychickou pohodou a kvalitními sociálními vazbami. U starších osob trpících sociální izolací vědci naměřili například vyšší míru zánětlivých procesů nebo rychlejší úbytek kolagenu a atrofii kůže.</li>
</ul>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Výživa pro omlazení pleti</h2>



<h3 class="wp-block-heading">Kalorická restrikce</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud jde o výživu, hlavní pravidlo zní: nepřejídat se. Tzv. kalorická restrikce, tedy omezení celkového příjmu energie, má totiž prokázaný pozitivní vliv nejen na celkovou rychlost stárnutí těla, ale i na stárnutí pokožky. Omezení kalorického příjmu má za následek nejen nárůst počtu kolagenových vláken, ale i počtu fibroblastů a také zvýšení tvorby drobných vlásečnic nutných pro optimální krevní zásobení pokožky.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Dostatek bílkovin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kalorický příjem bychom ale měli snižovat jen tak, aby nedošlo k&nbsp;deficitu esenciálních živin. Z&nbsp;makroživin je přitom důležitý zejména příjem bílkovin – diety s&nbsp;jejich nedostatek totiž prokazatelně zrychlují stárnutí pokožky a tvorbu vrásek, což samozřejmě není překvapivé. Jak už jsme řekli, kolagen je bílkovina, a aby tělo tvořilo bílkoviny, musí mít k&nbsp;dispozici všechny esenciální aminokyseliny.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Prokazatelný příznivý vliv na kvalitu pokožky, vlasů a nehtů má užívání doplňků stravy s&nbsp;kolagenem. Prospěšné jsou i potraviny, které kolagen obsahují, například silné vývary z&nbsp;kostí, v&nbsp;zásadě to ale není nezbytné. Po konzumaci kolagenu totiž nedojde k&nbsp;jeho přímému zabudování do pokožky či kloubů. Všechny přijaté bílkoviny totiž tělo nejprve rozloží na jednotlivé aminokyseliny a z&nbsp;nich potom skládá jednotlivé bílkoviny nutné pro své fungování. Pokud tedy člověk nechce kolagen konzumovat (například proto, že je vegan), stačí tělu dodat všechny esenciální aminokyseliny.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Kromě nich se vyplatí dbát i na příjem prolinu. Ten sice nepatří mezi esenciální aminokyseliny (vzniká v&nbsp;těle z&nbsp;lysinu), jeho konzumací ale ušetříme tělu práci. Hodně prolinu se nachází v&nbsp;mase, játrech, vaječných žloutcích a mléčných výrobcích, obsahují ho ale i třeba obiloviny (dobrým zdrojem jsou jáhly), chlorela nebo spirulina.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Méně „rychlých“ cukrů</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Dalším důležitým krokem by mělo být snížení konzumace sacharidů, zejména těch jednoduchých. Jejich nadměrný příjem totiž vede nejenom ke zvýšení zánětlivých procesů napříč tělem, ale také k vytváření chemických vazeb mezi sousedními kolagenovými vlákny, což znemožňuje opravy poškozeného kolagenu. Problematické jsou také tzv. produkty pokročilé glykace, tedy sloučeniny bílkoviny (tedy i kolagenu) s&nbsp;glukózou. Ty působí řadu škod napříč tělem, v&nbsp;případě vazby s&nbsp;kolagenem a dalšími bílkovinami v&nbsp;pokožce pak výrazně snižují její pevnost a pružnost. Tvorba produktů pokročilé glykace intenzivně probíhá zejména při dlouhodobě zvýšené hladině glukózy v&nbsp;krvi, jejich tvorbu ale zvyšuje i obezita, kouření, alkohol a obecně nezdravá strava.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Vitaminy a minerály</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Některé z&nbsp;vitaminů, minerálů a stopových prvků jsou nezbytné přímo pro tvorbu kolagenu, mnohé ale mají i další důležité účinky na kvalitu pleti a rychlost jejího stárnutí:</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Vitamin C</strong> – je kofaktorem (nebílkovinnou součástí) enzymů, které stabilizují šroubovicovou strukturu kolagenu, a zároveň funguje jako antioxidant. Lze jej používat i zevně, kvalita kosmetických produktů se však může kvůli jeho nestabilitě velmi lišit. Dobře funguje v kombinaci s vitaminem E – obě tyto látky působí synergicky, tj. navzájem zvyšují svoji účinnost. Společně vynikají zejména antioxidačním efektem, kdy účinně chrání kolagen před působením UV záření.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Beta-karoten</strong> – v pokožce jde o nejhojněji zastoupený karotenoid. Má silné antioxidační účinky a zmírňuje poškození vyvolané UV zářením.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Retinol (vitamin A)</strong> – tato látka je, stejně jako její metabolity, kyseliny retinová a retinaldehyd, nezbytná pro řadu procesů v těle, například pro zrak, reprodukci a také pro funkci pokožky. V buňkách pokožky dokonce existují dva receptory, které jsou přímo určené pro tyto látky. Retinol přitom podporuje syntézu kolagenu, a to jak ve stárnoucí pokožce, tak i v pokožce poškozené UV zářením, což platí i při zevní aplikaci. Retinol se přirozeně vyskytuje například v játrech, mléčných výrobcích, některých sýrech, vaječném žloutku nebo v tučných rybách.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Vitamin D3</strong> – tento vitamin s výrazným epigenetickým působením má celou řadu důležitých funkcí napříč celým tělem, pokožku nevyjímaje. Chrání například kožní buňky před buněčnou smrtí v důsledku působení UV záření, ovlivňuje také aktivitu antimikrobiálních genů (nejen) v pokožce a má antiage efekt.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Zinek</strong> – snižuje míru oxidativního stresu a brání tvorbě vrásek.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Selen </strong>– je nejen nezbytnou součástí antioxidačních enzymů, ale také podporuje tvorbu vnitřních antioxidantů a zlepšuje míru přežití buněk poškozených UV zářením.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Polyfenoly</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Jako polyfenoly označujeme širokou skupinu látek pocházející zejména z&nbsp;rostlinných potravin, mnohé se v&nbsp;koncentrované formě konzumují i jako doplňky stravy. Patří mezi silné antioxidanty s&nbsp;protizánětlivým a epigenetickým působením, které snižují míru poškození pokožky působením UV záření. Na jedné straně přitom chrání buňky před poškozením jejich DNA i buněčných membrán, na straně druhé pak podporují apoptózu (buněčnou smrt) u buněk, které již poškozeny byly, a mohly by se stát základem nádorového bujení. Silné pozitivní účinky na mechanismy stárnutí pokožky byly prokázány například u oligomerních proantokyanidiny (OPC), resveratrolu, genisteinu, silimarinu (skupina látek z&nbsp;ostropestřce mariánského), florizinu, apigeninu a dalších.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Resveratrol </strong>– polyfenol hojně se vyskytující zejména ve slupkách hroznového vína patří mezi neúčinnější přírodní substance pro zpomalení procesů stárnutí, což zahrnuje i zpomalení stárnutí pokožky. Mechanismů, kterými v tomto směru působí, je přitom celá řada. V první řadě brání destrukci kolagenových vláken a podporuje tvorbu nového kolagenu – například tím, že potlačuje produkci enzymu kolagenázy, která se účastní procesu rozkladu kolagenu, nebo pomocí potlačení tvorby enzymů MMP. Dále pomáchá chránit důležitý protein jménem survivin. Pokud v názvu této látky vidíte anglické sloveso „survive“, tedy „přežít“, vidíte správně – survivin totiž brání apoptóze, tj. buněčné smrti. Resveratrol navíc vyniká i svými protizánětlivými a antioxidačními účinky, omezuje tvorbu vrásek, brání nadměrné pigmentaci a podporuje tvorbu sirtuinů, což jsou enzymy zpomalující procesy stárnutí, a zvyšuje schopnost proliferace, tj. tvorby nových kožních buněk. Zlepšuje také regeneraci poškozené kůže, ať už jde o hojení poranění nebo hojení pokožky poškozené UV zářením. Důležitou složkou jeho příznivého působení na pokožku je i fakt, že jde o fytoestrogen, tj. látku schopnou se vázat na estrogenové receptory (nejen) v pokožce, a proto efektivně zpomaluje stárnutí v období menopauzy.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Kurkumin </strong>– má nejen přímé antioxidační a protizánětlivé účinky, zároveň ale i aktivuje buněčné mechanismy antioxidační ochrany. Tím pomáhá zpomalit stárnutí a zvýšit ochranu buněk pokožky vůči působení UV záření. Navíc je vhodný i v období menopauzy, protože potlačuje tvorbu enzymu 5-alfa-reduktázy, který v době snížené produkce estrogenu urychluje stárnutí.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>EGCG </strong>– polyfenol ze zeleného čaje má silné antioxidační, protizánětlivé a anti-age účinky. Kromě toho chrání fibroblasty, podporuje jejich dělení, potlačuje produkci enzymů MMP, které způsobují štěpení kolagenových vláken, a celkově zlepšuje elasticitu pleti. Důležitá je i jeho schopnost zlepšovat produkci telomerázy, což je enzym chránící tzv. telomery. Jde o koncové části chromozomů, které se zkracují při každém buněčném dělení, a pokud se zkrátí na určitou limitní délku, buňka ztratí schopnost se dělit. U kožních buněk poškozených UV zářením přitom zkracování telomerů probíhá výrazně rychleji, čímž se urychluje i jejich stárnutí, a právě tomu pomáhá EGCG účinně bránit. Má přitom pozitivní vliv nejen na rychlost stárnutí pokožky, ale i celého těla.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Genistein </strong>– polyfenol ze sójových bobů má výrazný pozitivní efekt na pokožku, a to zejména u žen v době menopauzy a po ní. Jde totiž o velice silný fytoestrogen s vysokou aktivitou vůči estrogenovým receptorům typu beta, jejichž aktivace má řadu pozitivních důsledků na stav pokožky. Genistein tak například podporuje vznik nových fibroblastů, čímž zlepšuje tvorbu kolagenu a omezuje vznik vrásek. Zlepšuje ochranu pokožky vůči působení UV záření (jak ve smyslu tvorby vrásek, tak rizika rakoviny kůže) a výrazně urychluje hojení ran. Genistein by mohl být velmi efektivní i při zevní aplikaci, je však třeba vyřešit jeho omezenou schopnost pronikat do pokožky. V současnosti jsou proto testovány přípravky, které by jeho průnik kůží zvýšily, například použitím nanomateriálů nebo polymerních gelů.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Quercetin </strong>– polyfenol, který se v malých koncentracích vyskytuje v širokém spektru rostlinných potravin i bylin, patří mezi velice silné antioxidanty s protizánětlivými a epigenetickými účinky. Velice efektivně také chrání kolagen před destrukcí vlivem UV záření a celkově zpomaluje stárnutí pleti. Jeho velkou výhodou navíc je, že výrazně zlepšuje biologickou využitelnost jiných polyfenolů, a proto je skvělý v kombinacích s většinou výše uvedených látek (zejména s resveratrolem, EGCG nebo kurkuminem, jejichž biologická využitelnost je v čisté formě omezená).</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Další látky z potravy</h3>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Astaxantin </strong>– karotenoid vyskytující se v mase lososů, krevet, humrů a v některých druzích řas má silný antioxidační efekt, a zároveň snižuje negativní působení UV záření na produkci vnitřních antioxidantů, jako je superoxid dismutáza nebo glutathion. Navíc se ve srovnání s beta-karotenem mnohem efektivněji vstřebává do fibroblastů. Některé studie také přímo ukazují, že může zpomalovat tvorbu vrásek a ochabování pleti.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Nenasycené mastné kyseliny</strong> – nejznámějším zástupcem této skupiny látek jsou omega-3, které mají silné protizánětlivé účinky a snižují i míru zánětu v důsledku působení UV záření. Pozitivní vliv na pleť včetně snížení tvorby vrásek a atrofie kůže byl prokázán i v případě kyseliny linolové. Blahodárné účinky má i pupalkový olej, zajímavé anti-age působení mají i tuky obsažené v mateří kašičce.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Koenzym Q10</strong>  – tato látka je tvořena uvnitř našeho těla, je možné ji ale konzumovat ve formě doplňků stravy nebo aplikovat zevně. Jde o oblíbenou součást kosmetických přípravků. V pokožce slouží jako primární bariéra vůči působení oxidativního stresu.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Probiotika a prebiotika</strong> – konzumace těchto látek má pozitivní vliv nejen na střevní mikrobiom, ale i na mikrobiom naší pokožky. To vede například ke zlepšení homeostázy kůže vystavené UV záření.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Byliny</h3>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Artyčok </strong>– jde o oblíbenou středomořskou zeleninu, která vyniká svým působením na játra a žlučník, dle výzkumů má ale i výrazný pozitivní vliv na stárnutí pletí. Když byl například v rámci jedné studie podáván ženám po 28 dní extrakt z listů artyčoku, došlo u nich ke zvýšení antioxidační kapacity pokožky o 20 %, hloubka vrásek se snížila o 5,2 %, drsnost pokožky o 7 % a zářivost pleti se naopak zvýšila o 19 %.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Kozinec blanitý (astragalus)</strong> – jedna z nejoblíbenějších bylin tradiční čínské medicíny má rozsáhlé pozitivní účinky na celý organismus. Jedna z jejích nejdůležitějších účinných látek, astragalosid IV, navíc efektivně chrání pokožku před účinkem UV záření, snižuje tvorbu enzymů MMP, které poškozují kolagenová vlákna, a celkově zlepšuje elasticitu pleti a potlačuje tvorbu vrásek.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Ženšen pětilistý</strong> – má celkový pozitivní vliv na stárnutí organismu, působí protizánětlivě a podporuje tvorbu vnitřních antioxidantů. Účinně také zvyšuje ochranu pokožky před působením UV záření a zlepšuje tvorbu kolagenu. Účinný je i jako složka kosmetických přípravků.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Ostropestřec mariánský</strong> – tato rostlina obsahuje unikátní komplex sloučenin jménem silymarin, který je známý především svými pozitivními účinky na játra, ale jeho působení je mnohem rozsáhlejší. Výrazně zlepšuje regenerační schopnost kůže a chrání ji před negativními účinky UV záření. Snižuje aktivitu enzymu kolagenázy, který způsobuje štěpení kolagenu, a také enzymu elastázy, který štěpí elastan coby další bílkovinu důležitou pro pevnost a pružnost kůže. Zajímavé přitom je, že když vědci testovali jednotlivé složky silymarinu odděleně, vykazovaly jen mírné pozitivní účinky, a tudíž je jasné, že nejlépe fungují právě jako komplex, kdy navzájem zvyšují své pozitivní účinky.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/jak-omladit-svou-pokozku-podporte-tvorbu-kolagenu/">Jak omladit svou pokožku? Podpořte tvorbu kolagenu</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/jak-omladit-svou-pokozku-podporte-tvorbu-kolagenu/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Můj vnitřní opalovák: živiny, které vás ochrání před sluncem a horkem</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/muj-vnitrni-opalovak-ziviny-ktere-vas-ochrani-pred-sluncem-a-horkem/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/muj-vnitrni-opalovak-ziviny-ktere-vas-ochrani-pred-sluncem-a-horkem/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 07 Jun 2024 15:13:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[adaptace na horko]]></category>
		<category><![CDATA[antioxidant]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[Coleus forskohlii]]></category>
		<category><![CDATA[epigenetika]]></category>
		<category><![CDATA[Ginkgo biloba]]></category>
		<category><![CDATA[granátové jablko]]></category>
		<category><![CDATA[Horko]]></category>
		<category><![CDATA[hydroxytyrosol]]></category>
		<category><![CDATA[léto]]></category>
		<category><![CDATA[lutein]]></category>
		<category><![CDATA[nopal]]></category>
		<category><![CDATA[opc]]></category>
		<category><![CDATA[oxid dusnatý]]></category>
		<category><![CDATA[prokrvení]]></category>
		<category><![CDATA[Rhodiola]]></category>
		<category><![CDATA[slunce]]></category>
		<category><![CDATA[srdce a cévy]]></category>
		<category><![CDATA[střevní mikrobiom]]></category>
		<category><![CDATA[UV záření]]></category>
		<category><![CDATA[zánět]]></category>
		<category><![CDATA[zeaxantin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6855</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když se řekne „ochrana před sluncem“, obvykle si představíme opalovací krém nebo sluneční brýle. Neméně důležitá je ale i ochrana „vnitřní“, která zvýší naši odolnost vůči negativním účinkům slunečního záření přímo na buněčné úrovni, a navíc zlepší ochranu těla vůči negativním změnám v&#160;důsledku vysokých teplot. Důvodů, proč nám škodí UV záření, je hned několik: Zaprvé [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/muj-vnitrni-opalovak-ziviny-ktere-vas-ochrani-pred-sluncem-a-horkem/">Můj vnitřní opalovák: živiny, které vás ochrání před sluncem a horkem</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Když se řekne „ochrana před sluncem“, obvykle si představíme opalovací krém nebo sluneční brýle. Neméně důležitá je ale i ochrana „vnitřní“, která zvýší naši odolnost vůči negativním účinkům slunečního záření přímo na buněčné úrovni, a navíc zlepší ochranu těla vůči negativním změnám v&nbsp;důsledku vysokých teplot.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Důvodů, proč nám škodí UV záření, je hned několik: Zaprvé přímo poškozuje strukturu buněk pokožky, což vede ke zvýšené produkci volných radikálů a zvýšení míry zánětlivých procesů. Někdy může být poškození tak výrazné, že může dojít i ke vzniku mutací, tj. změnám v&nbsp;DNA příslušných buněk, k&nbsp;tomu ale naštěstí nedochází příliš často. Mnohem častější jsou ale epigenetické změny, tedy změny měnící aktivitu některých genů v&nbsp;DNA. Ty pak zvyšují například riziko nádorového bujení nebo urychlují stárnutí pokožky.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Negativně na nás ovšem působí i horko, kterému jsme v&nbsp;posledních letech v&nbsp;létě vystaveni čím dál tím častěji. Poměrně známou věcí je, že vysoké teploty způsobují zvýšenou zátěž kardiovaskulárního systému. Aby se totiž tělo efektivně ochlazovalo, je třeba dostat více krve do podkoží, a tak se srdce jednoduše musí více snažit. A když se k&nbsp;tomu přidá například dehydratace, která krev zahustí, nebo špatný stav cév omezující jejich průchodnost, může být zátěž pro srdce opravdu značná.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Negativní působení horka ale může být ještě záludnější. V&nbsp;důsledku vysokých teplot se totiž zvyšuje propustnost střevní stěny, a kvůli tomu se mohou do krevního řečiště dostat ze střev patogeny nebo toxické látky. Výsledkem je zvýšení míry zánětů v&nbsp;celém těle, což zvyšuje riziko vzniku řady nemocí, případně zhoršení průběhu těch stávajících. Proto je právě v&nbsp;létě důležité pečovat o střevní mikrobiom, jehož rovnováha je pro udržení integrity střevní stěny zásadní.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Výživa pro zdraví během léta</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Velkým pomocníkem pro udržení dobrého zdraví během letních měsíců je naše strava. Při sestavování jídelníčku bychom měli dodržovat následující pravidla:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Měl by obsahovat co nejvíce živin s&nbsp;antioxidačním a protizánětlivým účinkem</strong> (ovoce, zelenina, olivový olej, luštěniny, celozrnné obiloviny…) a naopak co nejméně těch, které zánět podporují, tedy například jednoduchých cukrů, nasycených tuků, alkoholu, potravních aditiv apod.</li>



<li><strong>Důležitý je dostatečný příjem vlákniny</strong> (alespoň 30 g denně), která je nezbytná pro udržení rovnováhy střevního mikrobiomu. Jejím nejlepším zdrojem jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina (hlavně ta košťálová), ovoce, ale i třeba nápoje z&nbsp;čekanky. Jídelníček můžeme navíc doplnit i potravinami s&nbsp;obsahem probiotik, jako jsou kvalitní jogurty, kvašená zelenina, kvašené nápoje (např. kombucha) apod., popřípadě doplňky stravy s&nbsp;probiotiky.</li>



<li><strong>Vyhněte se konzumaci nezdravých jídel a nápojů po více dní za sebou</strong>. Problematická může být v&nbsp;tomto směru letní dovolená – ať už třeba ta all-inclusive, při které si dopřáváme hodně alkoholu a přejídáme se, nebo ta nízkonákladová, při které se živíme instantními pokrmy. Ty totiž obsahují málo kvalitních živin, a naopak spoustu potravních aditiv, která ničí střevní mikrobiom.</li>



<li><strong>Zařaďte živiny, které přímo zvyšují odolnost pokožky vůči UV záření</strong>. Nejznámější je v&nbsp;tomto směru beta-karoten, kromě něj je tu ale i řada dalších, leckdy účinnějších (viz níže).</li>



<li><strong>Samozřejmostí by měla být dostatečná hydratace</strong>. Jakmile přijímáme málo tekutin, tělo omezí pocení, čímž se zhorší termoregulace. Zároveň dojde k&nbsp;zahuštění krve, což nadměrně zatíží srdce i ledviny.</li>
</ul>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Užitečné doplňky stravy</h2>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Lutein a zeaxantin</strong> – jde karotenoidy s&nbsp;výraznými antioxidačními a epigenetickými účinky. Nacházejí se zejména ve vejcích, kukuřici, ovoci a zelenině žluté barvy a zelenině s&nbsp;tmavě zelenými listy. Chrání před UV zářením nejen pokožku, ale i oční sítnici, zmírňují bolest a zánět po spálení pokožky a zpomalují stárnutí pleti. <a href="/lutein-a-zeaxantin/" title="">Více zde ›</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Ginkgo biloba</strong> – extrakt z&nbsp;tohoto stromu dokáže velice efektivně zlepšovat prokrvení, čímž podpoří termoregulaci a zmírní zátěž srdce v&nbsp;horku. Zároveň chrání pokožku před vlivem UV záření a zpomaluje její stárnutí. <a href="/ginkgo-biloba/" title="">Více zde ›</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Hydroxytyrosol</strong> – v&nbsp;době, kdy nebyly k&nbsp;dispozici účinné opalovací krémy, si lidé ve Středomoří aplikovali při pobytu na slunci na pokožku olivový olej. Účinnost tohoto postupu proti působení UV paprsků potvrdily i výzkumy, které ukázaly, že je za tento efekt je zodpovědný polyfenol hydroxytyrosol, který je v&nbsp;olivách obsažený. Navíc jde o velice silný antioxidant s&nbsp;protizánětlivými účinky. <a href="/olivovnik-evropsky-olea-europaea-hydroxytyrosol/" title="">Více zde ›</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Coleus forskohlii</strong> – bylina rostoucí na svazích Himaláje je jediným známým zdrojem forskolinu. Ten v&nbsp;buňkách podporuje tvorbu látky cAMP, která je nezbytná pro přenos informací uvnitř buněk. Zvýšení produkce cAMP v&nbsp;pokožce pomáhá zpomalit její stárnutí, zlepšuje její ochranu vůči UV záření i působení volných. <a href="/coleus-forskohlii-plectranthus-barbatus/" title="">Více zde ›</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>OPC </strong>– oligomerní proantokyanidyny, které se hojně vyskytují například v&nbsp;hroznových jadércích, chrání pokožku před UVB zářením a pozitivně ovlivňují epigenetické procesy, které souvisejí s&nbsp;rizikem vzniku kožních nádorů. <a href="/extrakt-z-jader-revy-vinne/" title="">Více zde ›</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Astaxantin </strong>– karotenoid, který se nachází například v&nbsp;mase lososů, krevet a humrů, patří mezi velmi silné antioxidanty s&nbsp;epigenetickými a protinádorovými účinky. Chrání pokožku proti působení UV záření a volných radikálů, zlepšuje její bariérovou funkci a působí proti vzniku vrásek a dalších projevů stárnutí. <a href="/astaxantin/" title="">Více zde ›</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Nopál </strong>– plody opuncie jsou známé především jako pomocník při hubnutí. Jedna z&nbsp;obsažených látek, berberin, má ale i výrazný pozitivní vliv na schopnost termoregulace.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Rhodiola</strong> – tato bylinka patří mezi silné adaptogeny, tj. látky podporující adaptaci na stresové podněty. Vědecké výzkumy přitom potvrdily i přímo její schopnost podporovat adaptaci těla na horko. <a href="/rozchodnice-ruzova-rhodiola-rosea/" title="">Více o rhodiole zde ›</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Máta </strong>– její chladivý efekt například v&nbsp;nápojích je v&nbsp;letním horku velmi příjemný, nejde ale jen o pocit. Její hlavní účinná látka, mentol, totiž výrazně zlepšuje prokrvení, čímž přispívá k&nbsp;lepší termoregulaci.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Granátové jablko</strong> – toto ovoce patří mezi nejúčinnější „podporovatele“ produkce oxidu dusnatého, což je látka roztahující cévy a zlepšující prokrvení. Tím může velmi usnadnit termoregulaci a snížit zátěž srdce v&nbsp;horkém počasí. Zároveň obsahuje řadu silných antioxidantů a protizánětlivých látek. Velice vhodná je jeho kombinace s&nbsp;kurkuminem, který nejenom podpoří jeho prokrvující efekt, ale navíc pomůže zlepšit integritu střevní stěny.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/muj-vnitrni-opalovak-ziviny-ktere-vas-ochrani-pred-sluncem-a-horkem/">Můj vnitřní opalovák: živiny, které vás ochrání před sluncem a horkem</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/muj-vnitrni-opalovak-ziviny-ktere-vas-ochrani-pred-sluncem-a-horkem/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč se vlečeš, bledá tváři?</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/proc-se-vleces-bleda-tvari/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/proc-se-vleces-bleda-tvari/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 May 2024 09:43:47 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[alfalfa]]></category>
		<category><![CDATA[andělika čínská]]></category>
		<category><![CDATA[Anemie]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[chlorela]]></category>
		<category><![CDATA[chudokrevnost]]></category>
		<category><![CDATA[granátové jablko]]></category>
		<category><![CDATA[hemoglobin]]></category>
		<category><![CDATA[hepcidin]]></category>
		<category><![CDATA[krvetvorba]]></category>
		<category><![CDATA[kurkumin]]></category>
		<category><![CDATA[mladá pšenice]]></category>
		<category><![CDATA[mladý ječmen]]></category>
		<category><![CDATA[okysličení]]></category>
		<category><![CDATA[Rhodiola]]></category>
		<category><![CDATA[šišák bajkalský]]></category>
		<category><![CDATA[spirulina]]></category>
		<category><![CDATA[štítná žláza]]></category>
		<category><![CDATA[střevní mikrobiom]]></category>
		<category><![CDATA[tachykardie]]></category>
		<category><![CDATA[únava]]></category>
		<category><![CDATA[zadýchávání]]></category>
		<category><![CDATA[zelené potraviny]]></category>
		<category><![CDATA[železo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6825</guid>

					<description><![CDATA[<p>Železo s&#160;anemií pomoci nemusí. Zkuste řepu nebo rhodiolu. Únava, slabost, nadměrné zadýchávání, zhoršená fyzická i duševní výkonnost, u dětí pak dokonce poruchy růstu, chování a mentálního vývoje – to vše může být důsledkem chudokrevnosti neboli anemie. Zdaleka ne vždy je ale příčinou nedostatek železa. Proč nás tedy může chudokrevnost trápit a jak si s&#160;ní poradit. [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/proc-se-vleces-bleda-tvari/">Proč se vlečeš, bledá tváři?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2 class="wp-block-heading">Železo s&nbsp;anemií pomoci nemusí. Zkuste řepu nebo rhodiolu.</h2>



<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Únava, slabost, nadměrné zadýchávání, zhoršená fyzická i duševní výkonnost, u dětí pak dokonce poruchy růstu, chování a mentálního vývoje – to vše může být důsledkem chudokrevnosti neboli anemie. Zdaleka ne vždy je ale příčinou nedostatek železa. Proč nás tedy může chudokrevnost trápit a jak si s&nbsp;ní poradit.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">O anémii mluvíme v&nbsp;okamžiku, kdy se v&nbsp;naší krvi nachází nedostatek červených krvinek a krevního barviva hemoglobinu. Celosvětově jde o jeden z&nbsp;nejrozšířenějších zdravotních problémů – podle odhadů jím trpí asi třetina světové populace.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Hlavním úkolem červených krvinek je transport kyslíku z&nbsp;plic do všech buněk těla, a proto obvyklé příznaky chudokrevnosti souvisí právě s&nbsp;nedostatečným okysličením tkání. Jde především o únavu a zhoršenou fyzickou i duševní výkonnost – kyslík je totiž nezbytný pro přeměnu živin na energii, a pokud se ho do buněk dostává málo, je důsledkem deficit energie v&nbsp;buňkách a tkáních napříč celým tělem. Typické je také zvýšené zadýchávání i při mírné fyzické zátěži a zrychlený srdeční tep – když je v&nbsp;těle nedostatek „nosičů kyslíku“, musí se zkrátka v&nbsp;cévách pohybovat rychleji, aby zvládli poptávku po kyslíku zajistit, což klade zvýšené nároky na práci srdce. Často bývá přítomna i typická bledost, tak ale nemusí být podmínkou – naopak při tzv. hemolytických anemiích, při kterých dochází k&nbsp;nadměrnému rozkladu krvinek, bývá kůže zbarvena spíše do žluta.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Skutečná příčina anemie</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Chudokrevnost si většina lidí spojuje s&nbsp;nedostatečným příjmem železa, což je ale velký omyl. V&nbsp;minulosti to možná platilo, dnes ale tento faktor hraje výraznou roli pouze v&nbsp;chudších zemích. Strava drtivé většiny Evropanů obsahuje železa hodně, takže jeho nedostatečný příjem vstupuje do hry pouze ve specifických případech – třeba v&nbsp;těhotenství, kdy jeho potřeba výrazně stoupá, u elitních vytrvalostních sportovců apod. U běžné populace Česka i zbytku Evropy je vzácný, a do hry tak s&nbsp;největší pravděpodobností vstupuje spíše některá z&nbsp;těchto situací:</p>



<ol class="wp-block-list">
<li><strong>Máme problém se vstřebáváním železa</strong> – což obvykle nastává v&nbsp;důsledku nerovnováhy střevního mikrobiomu nebo nevhodných stravovacích návyků, např. pokud jídla bohatá na železo konzumujeme spolu s&nbsp;látkami, které vstřebávání tohoto prvku brzdí. Biologickou dostupnost železa mohou výrazně negativně ovlivnit i některé zdravotní problémy – typicky infekce Heliobacter pylori (původce žaludečních vředů), Crohnova choroba, celiakie, ale i užívání některých léků.</li>



<li><strong>Konzumujeme málo dalších látek potřebných pro krvetvorbu </strong>– typický bývá zejména nedostatek vitaminu B12, který nejčastěji postihuje vegany. Pro krvetvorbu je dále potřebná i kyselina listová, vitamin B6 a C, měď nebo molybden.</li>



<li><strong>Dochází k&nbsp;nadměrným ztrátám krvinek</strong> – to se děje například při hemolytických anemiích, ale také při nadměrném krvácení. To může postihovat ženy se silnou menstruací, ale objevuje se například i při vředech či nádorech trávicího traktu. Proto by měl lékař při pátráních po příčinách anemie vždy doporučit provedení tzv. okultního testu na zjištění přítomnosti krve ve stolici.</li>



<li><strong>Jsou narušeny procesy krvetvorby</strong>.</li>
</ol>



<p class="wp-block-paragraph">Do hry navíc vstupuje i celá řada epigenetických faktorů, tedy například snížená aktivita genů zapojených do tvorby a zrání červených krvinek, hormonální nerovnováha (například nedostatek hormonu erytropoetinu) apod.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pojďme se tedy na některé ze zmíněných faktorů podívat blíže.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Když tělu chybí železo</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Železo je pro krvetvorbu zcela klíčový prvek. Je totiž součástí krevního barviva hemoglobinu, které zajišťuje transport kyslíku. Kromě toho má ale v&nbsp;těle i řadu dalších důležitých rolí. Zajišťuje například přenos elektronů v&nbsp;dýchacím řetězci, je potřebné pro tvorbu a opravy DNA a je také výrazným epigenetickým činitelem. Coby tzv. kofaktor je totiž součástí řady klíčových enzymů, včetně těch, které jsou nezbytné pro průběh reakcí ovlivňujících aktivitu jednotlivých genů (například demetylačních enzymů). Jeho deficit se tak kromě chudokrevnosti může se podílet i na vzniku dalších nemocí, včetně rakoviny, neurodegenerativních onemocnění, obezity či diabetu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nedostatek železa může být způsoben řadou faktorů. Zásadní je jeho příjem stravou, popřípadě doplňky stravy. Kromě toho ale vstupuje do hry i jeho biologická dostupnost. Ta může být ovlivněna stavem střevního mikrobiomu, nevhodnými kombinacemi potravin (viz níže), ale také epigeneticky, například prostřednictvím tvorby bílkovin a peptidů, které ovlivňují jeho vstřebávání a využití v organismu. Sem patří například transferin, hepcidin, ferroportin či feritin.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Nejdřív pohyb, potom jídlo</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Málo známým, ale přesto velice důležitým faktorem je například peptidový hormon hepcidin, který vzniká v&nbsp;ledvinách a hraje rozhodující roli v&nbsp;udržování rovnováhy železa v&nbsp;organismu: Při zvýšení hladiny železa dojde k&nbsp;uvolnění hepcidinu, který potlačí vstřebávání tohoto prvku ve střevech i jeho uvolňování ze zásob. Naopak při poklesu hladiny železa je produkce hepcidinu potlačena, čímž se podpoří vstřebávání železa z&nbsp;potravy. Tedy pokud vše funguje, jak má. Právě poruchy v&nbsp;produkci hepcidinu jsou totiž častou příčinou jak anemie (při nadprodukci), tak naopak přetížení organismu železem a jeho ukládání v&nbsp;játrech a dalších tkáních.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zajímavé přitom je, že produkci hepcidinu lze částečně regulovat i pohybovou aktivitou – po fyzické zátěži je totiž jeho tvorba až na 12 hodin potlačena, a díky tomu se v&nbsp;této době železo z&nbsp;jídla i doplňků stravy vstřebává ochotněji. Přiměřená pohybová aktivita je proto při chudokrevnosti velice důležitá, a navíc záleží i na jejím načasování: ideální je jít si zasportovat ráno nebo dopoledne, abychom lépe využili železo z&nbsp;jídel konzumovaných během dne.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Kafíčko po jídle? Raději ne!</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Vstřebávání železa ovšem mohou narušit i některé stravovací zvyklosti. Existuje totiž celá řada látek, které jeho biologickou dostupnost zhoršují.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Kofein</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Poměrně vysokou schopnost omezit vstřebávání železa má kofein a thein, proto není vhodné například zapíjet jídlo bohaté na železo čajem, ani dodržovat běžný zvyk dát si bezprostředně po obědě kávu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;jednom výzkumu například dobrovolníci konzumovali burgery a zapíjeli je různými nápoji. Pokud v&nbsp;době tohoto oběda popíjeli kávu, došlo u nich ve srovnání s&nbsp;kontrolní skupinou ke snížení vstřebávání železa o 39 %, a pokud si dali k&nbsp;jídlu čaj, tak dokonce o 64 %! Platilo přitom, že čím je nápoj silnější, tím více bylo vstřebávání potlačeno.<br>K&nbsp;horšímu vstřebávání navíc mohou přispět i polyfenoly obsažené v&nbsp;kávě a čaji, zejména kyselina chlorogenová nebo EGCG.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Kyselina fytová</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Vstřebávání železa (ale i dalších minerálů a stopových prvků) může narušit i kyselina fytová, což je látka obsažená v&nbsp;semenech, luštěninách či obilovinách. Z&nbsp;tohoto důvodu je vhodné tyto potraviny před kuchyňskou úpravou namáčet (a vodu z&nbsp;namáčení poté vylít), protože velká část kyseliny fytové se odstraní vylouhováním. Obsah kyseliny fytové se snižuje například i při procesu klíčení.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Vápník a hořčík</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Krátkodobě vstřebávání železa narušuje i vápník. Užívání doplňků stravy s&nbsp;železem nebo potravin bohatých na tento prvek je proto vhodné oddělit od doplňků stravy s&nbsp;vápníkem nebo větších porcí mléčných výrobků. Problematicky mohou působit i vyšší dávky hořčíku.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nutno ale dodat, že drtivá většina uvedených látek potlačuje vstřebávání železa v&nbsp;případě, že jsou konzumovány spolu s&nbsp;ním či krátce před ním nebo po něm. Osoby, které anemií netrpí, navíc jejich působení ohrozí jen v&nbsp;případě, že by k&nbsp;jejich kombinování s&nbsp;potravinami bohatými na železo docházelo ve větší míře a dlouhodobě.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Polyfenoly</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Vstřebávání železa nenarušují pouze polyfenoly z&nbsp;kávy a čaje, ale i další rostlinné polyfenoly, jako je třeba quercetin či resveratrol. Jídla bohatá na železo či doplňky stravy se železem bychom proto neměli konzumovat spolu s&nbsp;doplňky stravy s&nbsp;obsahem polyfenolů ani s&nbsp;větším množstvím potravin, které jsou na tyto látky bohaté.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Potraviny podporující vstřebávání železa</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Prospěšná naopak může být současná konzumace potravin bohatých na vitamin C, který vstřebávání železa podporuje – zvláště to platí pro tzv. nehemové železo pocházející z&nbsp;rostlinných zdrojů. To se totiž oproti hemové, živočišné formě vstřebává výrazně hůře, a proto také vegetariánům a veganům bývají doporučování vyšší dávky železa než jedlíkům masa. Právě „céčko“ ale vstřebávání nehemového železa výrazně podpoří.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Velmi užitečná je i pravidelná konzumace červené řepy, která kromě vstřebávání železa zlepšuje i schopnost červených krvinek přenášet kyslík. V&nbsp;rámci jedné studie například konzumovala skupina anemických žen pouhých 8 g řepy denně a už po dvaceti dnech u nich došlo ke zvýšení hladiny železa i hemoglobinu, snížení hladiny transferinu a zvýšení celkové vazebné kapacity pro železo.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zajímavý je pak vliv bílkovin – zatímco bílkoviny pocházející z&nbsp;masa vstřebávání železa většinou zvyšují, bílkoviny z&nbsp;vaječného bílku nebo sóji jej naopak potlačují. To samé platí i pro vlákninu: nerozpustná vláknina vstřebávání železa i dalších minerálů zhoršuje, ta rozpustná, zvláště pak inulin ho podporuje.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Co je v&nbsp;těle v&nbsp;nepořádku?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Dostatek železa a dalších živin je sice pro krvetvorbu nezbytný, sám o sobě ale nestačí. Je tu totiž ještě proces vlastní tvorby a zrání červených krvinek. A ten v&nbsp;lidském těle probíhá obrovským tempem – za jedinou vteřinu se v&nbsp;něm těchto krevních buněk vytvoří 2-3 miliony! Není tedy divu, že řada lidí nestíhá toto tempo udržet.</p>



<p class="wp-block-paragraph">I do krvetvorby přitom zasahuje celá řada (nejen) epigenetických mechanismů. Velkou měrou se zde zapojuje jak metylace a demetylace genů, tak modifikace (zejména deacetylace) histonů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Typickými faktory narušujícími krvetvorbu je stres a spánková deprivace. Roli může hrát i zvýšení oxidativní stres (tedy nadměrná produkce volných radikálů), které mohou poškozovat strukturu červených krvinek. Na vzniku chudokrevnosti se ale může podílet i hypofunkce štítné žlázy. Až 60 % osob s&nbsp;tímto problémem trpí nedostatkem železa, který ovšem nemusí být nutně způsobený jeho nedostatečným příjmem, ale omezeným vstřebáváním z&nbsp;potravy. Tento stav přitom často souvisí s&nbsp;nerovnováhou v&nbsp;oblasti střevního mikrobiomu – optimální kondice obyvatel střev je totiž důležitá mj. i pro optimální vstřebávání minerálů a stopových prvků z&nbsp;potravy. Vztah je zde navíc oboustranný: železo je nezbytné pro syntézu hormonů štítné žlázy, a jeho nedostatek tak hypofunkci tohoto orgánu zhoršuje.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Užívání doplňků stravy se železem nebo zvýšená konzumace červeného masa tady ovšem pomoci nemusí – obojí naopak může stav zhoršit. Nevstřebané železo se totiž může hromadit ve střevech, kde ještě zhoršuje stav střevního mikrobiomu a zvyšuje míru zánětlivých procesů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Velice specifickým případem je pak anémie spojená se zánětlivým procesem. Je velice obtížně léčitelná a může mít závažné následky. Její vznik pravděpodobně souvisí s&nbsp;oxidativním stresem, který vede právě k&nbsp;zánětlivým dějům a následně i k&nbsp;anémii. Častěji se tento problém vyskytuje u starších osob.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Byliny a živiny pro lepší krvetvorbu</h2>



<h3 class="wp-block-heading">Rhodiola</h3>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;tradiční čínské medicíně se tato rostlina (českým názvem rozchodnice růžová) po staletí využívá k&nbsp;léčbě vysokohorské nemoci a hypoxie, přičemž jedním z&nbsp;důvodů je právě podpora krvetvorby. Účinné látky, zejména salidrosid, působí epigeneticky na některé geny a buněčné receptory související s&nbsp;krvetvorbou a zároveň omezují apoptózu (programovanou buněčnou smrt) krevních buněk.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Šišák bajkalský</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Bajkalin a další látky obsažené v&nbsp;této byliny pozitivně ovlivňují tvorbu červených krvinek neboli hemopoézu. Působí tak i v&nbsp;případě, že byla produkce krvinek narušena spánkovou deprivací nebo psychickým stresem.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Zelené potraviny</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Mezi zelené potraviny řadíme mladé výhonky obilí a luštěnin (ječmen, pšenice, alfalfa) a jednobuněčné sladkovodní řady (chlorela, spirulina). Všechny spojuje vysoký obsah zeleného barviva chlorofylu, které může být při chudokrevnosti velmi užitečné. Jeho struktura je totiž velice podobná krevnímu barvivu hemoglobinu – základem obou je totožná složitá organická molekula, v&nbsp;jejímž středu se v&nbsp;případě chlorofylu nachází atom hořčíku a v&nbsp;případě hemoglobinu atom železa.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;jednom výzkumu například dostávala skupina dobrovolníků s&nbsp;anemií doplněk stravy s&nbsp;organicky vázaným železem (glukonát železnatý), zatímco druhá chlorofylin – derivát chlorofylu, který má praktický stejné účinky jako toto rostlinné barvivo, ale je výrazně stabilnější, a proto jím výzkumech bývá nahrazován chlorofyl. A zatímco podávání železa bylo účinné v&nbsp;32 % procentech případů, efektivita podávání chlorofylinu byla 92 %! Při tzv. aplastické anemii (porucha tvorby krevních buněk) se pak užívání chlorofylinu ukázalo jako výrazně efektivnější než lék cyklosporin A.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Granátové jablko</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Látky obsažené v&nbsp;tomto ovoci mohou pomoci hned na několika úrovních: zlepšují vstřebávání železa z&nbsp;potravy (v rámci jedné studie se díky nim zvýšilo vstřebávání železa trojnásobně, zatímco při užívání vitaminu C pouze 1,6násobně), zefektivňuje jeho vychytávání buňkami i asimilace uvnitř buněk.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Andělika čínská</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato bylina oblíbená zejména v&nbsp;rámci tradiční čínské medicíny se nejčastěji využívá při gynekologických problémech, velmi efektivní však může být i v&nbsp;případě chudokrevnosti. Zvyšuje totiž tvorbu růstových faktorů nutných pro krvetvorbu (včetně erytropoetinu), aktivuje proces tvorby červených krvinek a snižuje tvorbu hepcidinu (látka potlačující vstřebávání železa). Její užívání v&nbsp;rámci výzkumů celkově zlepšilo hladinu železa v&nbsp;krvi i homeostázu tohoto prvku.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Astaxantin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Oranžové barvivo obsažené například v&nbsp;mase lososů a krevet vyniká svým antioxidačním působením, a je proto schopno chránit červené krvinky před negativním působením volných radikálů. Tato jeho schopnost se potvrdila i u osob s&nbsp;nádorovým onemocněním a sportovců.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Opatrnost je naopak na místě při užívání jednoho z&nbsp;nejběžnějších epigeneticky působících doplňků stravy – kurkuminu. Ten sice vyniká například svými protirakovinnými účinky, jednou z&nbsp;jejich příčin je ale jeho schopnosti vytvářet tzv. cheláty s&nbsp;těžkými kovy nacházejícími se v&nbsp;organismu, a stejná reakce bohužel probíhá i se železem. Člověka s&nbsp;bezproblémovou krvetvorbou to nijak neohrozí, u lidí s&nbsp;nízkou hladinou železa to však vede k&nbsp;jejímu dalšímu snížení. Jste-li tedy chudokrevní, kurkumin raději neužívejte. S&nbsp;jedinou výjimkou: Díky silnému protizánětlivému působení kurkumin velice dobře funguje u starších osob, u nichž je anémie spojená se zánětlivými procesy.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/proc-se-vleces-bleda-tvari/">Proč se vlečeš, bledá tváři?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/proc-se-vleces-bleda-tvari/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pravda o cholesterolu: zabiják, nebo neškodná látka?</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/pravda-o-cholesterolu-zabijak-nebo-neskodna-latka/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/pravda-o-cholesterolu-zabijak-nebo-neskodna-latka/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Apr 2024 08:16:25 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[Artyčok]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[ateroskleróza]]></category>
		<category><![CDATA[červená rýže]]></category>
		<category><![CDATA[cholesterol]]></category>
		<category><![CDATA[egcg]]></category>
		<category><![CDATA[hydroxytyrosol]]></category>
		<category><![CDATA[monakolin K]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[srdce a cévy]]></category>
		<category><![CDATA[statiny]]></category>
		<category><![CDATA[ženšen pětilistý]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6729</guid>

					<description><![CDATA[<p>Málokterá molekula kolující v&#160;našem v&#160;těle budí tolik emocí, jako cholesterol. Někteří ho považují za „jistého zabijáka“ a nejraději by ihned řešili každé jeho nepatrné zvýšení, další každou zmínku o něm považují za spiknutí farmaceutického systému. Jak už to ale bývá, pravdu je třeba hledat někde uprostřed. Cholesterol je steroidní sloučenina tvořící životně důležitou složku buněčných [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/pravda-o-cholesterolu-zabijak-nebo-neskodna-latka/">Pravda o cholesterolu: zabiják, nebo neškodná látka?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Málokterá molekula kolující v&nbsp;našem v&nbsp;těle budí tolik emocí, jako cholesterol. Někteří ho považují za „jistého zabijáka“ a nejraději by ihned řešili každé jeho nepatrné zvýšení, další každou zmínku o něm považují za spiknutí farmaceutického systému. Jak už to ale bývá, pravdu je třeba hledat někde uprostřed.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Cholesterol je steroidní sloučenina tvořící životně důležitou složku buněčných membrán všech obratlovců včetně člověka. Je nezbytný pro život a jeho nedostatečná tvorba vede k&nbsp;závažným stavům. Jeho distribuce v&nbsp;těle není rovnoměrná, liší se dle tkání i typů buněk. Jeho vysokou koncentraci najdeme zejména v&nbsp;mozku.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;organismu má hned několik důležitých úloh. Je nepostradatelnou strukturní součástí buněčných membrán, slouží ale i k&nbsp;syntéze žlučových kyselin, steroidních hormonů nebo oxysterolů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Navzdory tomu ale cholesterol nepatří mezi esenciální látky – tedy takové, které je nutné přijímat potravou. Dokáže ho totiž vytvářet každá jaderná buňka našeho těla. Například mozek je dokonce odkázán výhradně na cholesterol, který vzniká v&nbsp;jeho vlastních buňkách – cholesterol totiž neumí překonat tzv. hematoencefalickou bariéru oddělující krevní oběh od mozku, takže ten z&nbsp;potravy se do mozkové tkáně vůbec nedostane.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Když je cholesterolu příliš</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Teoreticky bychom tedy žádný cholesterol ve stravě konzumovat nemuseli – ostatně třeba taková veganská strava neobsahuje prakticky žádný a na její konzumenty to rozhodně nemá žádné negativní důsledky. Naopak v&nbsp;živočišných tucích je ho obsaženo poměrně dost – například v&nbsp;rámci typické „západní stravy“ přijmeme denně 300-500 mg cholesterolu. To ale klade velké nároky na systémy, které mají za úkol udržovat jeho přiměřenou hladinu. Co se tedy s&nbsp;přijatým cholesterolem děje?</p>



<p class="wp-block-paragraph">Lipidy z&nbsp;potravy jsou vstřebávány v&nbsp;tenkém střevě a „balené“ do velkých částic lipoproteinových částic jménem chylomikrony. Cholesterol je totiž nerozpustný ve vodě, a tudíž se nerozpouští ani v&nbsp;krevní plazmě. Chylomikrony jsou následně rozváženy po celém těle, aby tam mohly být využity nebo uskladněny. Jejich zbytky, které obsahují relativně více cholesterolu, se pak dostávají do jater, kde se zapojí do jaterních lipidových drah.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nadbytečný cholesterol může být v&nbsp;těle skladován (ve formě cholesterol esterů), eliminován oxidací anebo přeměněn na žlučové kyseliny.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jak už jsme řekli, z&nbsp;hlediska našeho zdraví je důležité, aby všechny tyto procesy probíhaly správně. A protože ve všech hrají roli epigenetické mechanismy, je důležité mít správně nastavenou aktivitu příslušných genů v&nbsp;naší DNA.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy cholesterol škodí?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Cholesterolu byl dlouho považován za hlavní příčinu vzniku aterosklerózy. Šlo o tzv. lipidovou teorii, která vycházela z&nbsp;prokázané souvislosti mezi hladinou LDL cholesterolu a progresí aterosklerózy. Pokud je tato hladina vysoká, dochází k&nbsp;průniku LDL částic do tzv. subendoteliálního prostoru (tedy pod cévní výstelku), kde se hromadí a časem dochází ke vzniku aterosklerotických lézí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Postupem času se ovšem ukázalo, že vlastní hladina cholesterolu není při vzniku aterosklerózy tím hlavním problémem. Pokud jsou totiž naše cévy v&nbsp;dobré kondici, nemusí k&nbsp;ničemu negativnímu dojít.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Úplně prvním krokem při vzniku aterosklerózy je totiž tzv. endoteliální dysfunkce, tedy špatný stav cévní výstelky (endotelu). Pokud tato tkáň není v&nbsp;optimálním stavu, zvyšuje se její propustnost. Tak skrz ni mohou začít pronikat makrofágy i právě částice LDL cholesterolu. Ruku v&nbsp;ruce s&nbsp;tím jde i zvýšená intenzita zánětlivých procesů, která je způsobena například nevhodnou stravou, obezitou, inzulinovou rezistencí, vysokým tlakem, kouřením a dalšími faktory. Vysoký krevní tlak zároveň zvyšuje propustnost endotelu, a to samé platí pro hypoxii neboli nedostatečné okysličení. To vše tedy zvyšuje pravděpodobnost, že se cholesterol dostane tam, kde může začít škodit.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jinými slovy: pokud jsou naše cévy v&nbsp;naprostém pořádku, (mírně) zvýšená hladina cholesterolu nás nijak zásadně neohrožuje. Pokud ale zároveň trpíme nadváhou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo jinými negativními faktory, je velmi pravděpodobné, že naše cévy a jejich endotel nebudou zrovna v&nbsp;optimální kondici. A v&nbsp;tento moment se zvýšená hladina cholesterolu stává významným rizikovým faktorem aterosklerózy.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Hodný, nebo zlý?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Nutno také připomenout známý fakt, že není cholesterol jako cholesterol. Existuje totiž „hodný“ HDL cholesterol s&nbsp;vysokou hustotou a „zlý“ LDL s&nbsp;nízkou hustotou, rozdíly jsou ovšem i v&nbsp;rámci těchto kategorií. Například v&nbsp;rámci LDL cholesterolu jsou z&nbsp;pohledu rizika vzniku aterosklerózy tzv. malé denzní LDL, které díky své menší velikosti snáze pronikají do prostoru pod endotelem, což je při rozvoji aterosklerózy důležitý krok.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zvýšená koncentrace malých denzních LDL bývá zároveň provázena i vyšší hladinou triacylglycerolů a nižší hladinou HDL cholesterolu, který je naopak z&nbsp;pohledu rizika kardiovaskulárních onemocnění prospěšný, protože působí proti vzniku aterosklerózy, a to hned několika cestami: pomáhá odstraňovat cholesterol z&nbsp;prostoru pod endotelem, zlepšuje jeho transport do jater, má protizánětlivé a antioxidační účinky a potlačuje vznik krevních sraženin. Dokonce umí transportovat antioxidanty skrze endotel a chránit tak před oxidací LDL částice v&nbsp;subendoteliálním prostoru.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Nebezpečná oxidace</h2>



<p class="wp-block-paragraph">LDL cholesterol navíc v&nbsp;tzv. intimě cév (tedy v prostoru pod endotelem) podléhá různým chemickým reakcím, z&nbsp;niž nejvíce prozkoumaná je oxidace. Právě oxidace prostřednictvím volných radikálů přitom zvyšuje aterogenní vlastnosti LDL cholesterolu – čím více jsou jeho částice oxidací pozměněny, tím vyšší riziko pro cévy znamenají.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Produkty oxidace LDL cholesterolu navíc mění produkci cytokinů, poškozují buňky endotelu potlačují tvorbu enzymu NO-syntáza, což má za následek snížení produkce oxidu dusnatého, který je nezbytný pro vazotilataci. Silně modifikované LDL navíc nejsou v&nbsp;dostatečné míře odstraňovány pomocí tzv. scavengerových receptorů, což je při&nbsp;ochraně cév důležitý proces.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Problém je i v&nbsp;tom, že když se LDL částice nacházejí v&nbsp;subendoteliálním prostoru, antioxidanty z&nbsp;krevní plazmy se k&nbsp;nim dostanou jen ve velmi omezené míře, čímž se urychluje proces jejich oxidace. Jde tedy o jakýsi začarovaný kruh, který nebývá úplně jednoduché rozetnout.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Co na to epigenetika?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pojďme se ještě ve stručnosti podrobněji podívat na některé epigenetické a jiné biochemické procesy, které hrají důležitou roli v&nbsp;regulaci hladiny cholesterolu. Pomůže nám to totiž v&nbsp;hledání optimálních cest k&nbsp;jejímu snížení.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Proteiny SREBF a SREBP</strong> – pokud přijímáme cholesterol ve stravě, je důležité, aby byla dobře regulována tvorba jeho tvorba uvnitř těla. Nitrobuněčná hladina cholesterolu je tak v těle neustále snímána a následně pomocí tvorby bílkovin   SREBF a SREBP.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>microRNA</strong> – důležitou roli zde hrají zejména microRNA 33a a microRNA 33b. Ty totiž regulují aktivitu genů, jež se podílejí na tvorbě a transportu cholesterolu i homeostáze lipoproteinů. Některé léky klasické medicíny se zaměřují právě na regulaci tvorby microRNA 33, mají však četné vedlejší účinky. Důležitá je ale i microRNA 122, která představuje je klíčový regulátor metabolismu cholesterolu a mastných kyselin v játrech dospělých.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Sirtuiny </strong>– tyto enzymy jsou známé zejména svou schopností zpomalovat procesy stárnutí, zároveň ale pomáhají regulovat hladinu cholesterolu. Platí to zejména pro trojici označované zkratkami SIRT-1, SIRT-2 a SIRT-6. Více o sirtuinech zde (<a href="https://www.epivyziva.cz/sirtuiny-novy-klic-k-dlouhovekosti-i-zdravi/">https://www.epivyziva.cz/sirtuiny-novy-klic-k-dlouhovekosti-i-zdravi/</a>).</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Histondeacetylázy (HDAC)</strong> – jde o enzymy, které řídí klíčovou epigenetickou reakci jménem acetylace histonů. Výzkumy například ukazují, že pokud dojde ke zvýšení hladiny HDAC3, vede to k výraznému snížení tvorby cholesterolu i jeho hladiny v krvi.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>HMG-CoA reduktáza</strong> – jde o enzym, který je nezbytný pro syntézu cholesterolu v játrech. Na potlačení jeho tvorby se mj. podílejí i léky z kategorie statinů.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Enzym AMPK </strong>– tento enzym je známý hlavně svou schopnost snižovat hladinu krevního cukru, zároveň je ale nezbytný i pro metabolismus tuků.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Enzymy CYP7A1 a CYP27A1</strong> – jde o enzymy, které jsou nezbytné při přeměně cholesterolu na žlučové kyseliny. Tato reakce probíhá v játrech a je klíčová při udržování rovnováhy mezi tvorbou, příjmem a vylučováním cholesterolu. Pokud je žlučových kyselin vytvářen nedostatek, vylučování cholesterolu vázne.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Scavengerové receptory</strong> – tyto receptory se vyskytují na povrchu makrofágů, buněk hladkého svalstva i endotelu. Scavenger znamená v angličtině „zametač“ což plně vystihuje funkci těchto buněk: pomáhají totiž z cév odstraňovat přebytečný LDL cholesterol.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Antioxidační enzymy</strong> – důležitou roli v prevenci aterosklerózy hrají i antioxidanty, které jsou schopny bránit oxidaci LDL cholesterolu. Jde přitom nejen o antioxidanty z potravy, ale i antioxidační enzymy vznikající uvnitř našeho těla.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Hormonální regulace</strong> – důležitou strategií v boji se aterosklerózou je inhibice systému RAS (renin – angiotenzin – aldosteron). Jeho zvýšená aktivita je spojena nejen s vysokým krevním tlakem, ale i s vyšším oxidačním stresem a endoteliální dysfunkcí. Z hlediska prevence aterosklerózy má tak jeho inhibice minimálně stejný význam, jako snižování hladiny LDL cholesterolu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pomoc z přírody</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Klasická medicína disponuje řadou léků schopných snižovat hladinu cholesterolu (zejména jde o léky z kategorie statinů), jejich nevýhodou je však množství negativních vedlejších účinků. Zvláště v situaci, kdy výše hladiny cholesterolu ještě nedosahuje závratných hodnot, proto může být výhodnější pokusit se ji snížit přírodní cestou.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Základem by vždy měla být úprava životosprávy: zdravá strava s nízkým podílem cukrů s vysokým glykemickým indexem a živočišných tuků, pravidelná pohybová aktivita, dostatek kvalitního spánku (riziko kardiovaskulárních chorob například zvyšuje tzv. spánková apnoe – <a href="/nebezpecna-spankova-apnoe-jake-potize-muze-zpusobit-a-jak-se-tomu-vyhnout/" title="">viz zde »</a>, regulace stresu a udržování optimální tělesné hmotnosti. Často opomíjeným faktorem je i podpora rovnováhy střevního mikrobiomu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Užitečným pomocníkem pak mohou být i některé doplňky stravy:</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Červená rýže</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Červená kvasnicová rýže je tradiční fermentovaná potravina, která je hojně konzumovaná v&nbsp;zemích východní Asie, zejména v&nbsp;Číně, Japonsku a Koreji. Vzniká fermentací rýže pomocí speciálního druhu houby jménem Monascus purpureus. Obsahuje spoustu unikátních látek s&nbsp;pozitivním vlivem na organismus, z&nbsp;pohledu působení na hladinu cholesterolu jsou ale významné především monakoliny, zejména pak monakolin K. Ten má dokonce stejnou strukturu jako lék ze skupiny statinů – lovastatin, vzhledem k&nbsp;synergickému působení ostatních látek v&nbsp;červené kvasnicové rýži jej ale stačí užívat méně, a výrazně nižší jsou tak i jeho negativní vedlejší účinky.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Monakolin K&nbsp;působí na epigenetické bázi – je schopen potlačit tvorbu enzymu HMG-CoA reduktázy nezbytného pro proces tvorby cholesterolu a aktivuje také procesy, které vedou k&nbsp;vychytávání LDL cholesterolu z&nbsp;krevního oběhu a jeho následné degradaci. Snížení cholesterolu navíc podporují i některé z&nbsp;pigmentů obsažených v&nbsp;červené rýži, které v&nbsp;játrech potlačují syntézu cholesterolu a mastných kyselin a jejich užívání vede nejen ke snížení hladiny LDL cholesterolu, ale i triglyceridů v krvi.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/cervena-ryze/" title="">Více zde »</a> </p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Artyčok</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Další velmi efektivní přírodní prostředek ke snížení hladiny cholesterolu je artyčok. Užívání extraktu z této středomořské zeleniny například vedlo v&nbsp;rámci jedné ze studií k&nbsp;poklesu hladiny celkového o 18,6 % a LDL cholesterolu dokonce o 29 %! Navíc má schopnost zmírňovat oxidativní stres v&nbsp;oblasti endotelu, potlačuje tvorbu enzymu HMG-Coa reduktázy, která je nezbytná pro syntézu cholesterolu, a zapojuje se i do metabolismu hormonu angiotenzinu. Pozitivně ovlivňuje také krevní tlak.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/artycok/" title="">Více zde »</a></p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">EGCG</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Epigalokatechin galát obsažený hojně zejména v&nbsp;zeleném čaji představuje velmi efektivní přírodní prostředek na regulaci hladiny cholesterolu v&nbsp;krvi. Snižuje vstřebávání cholesterolu z&nbsp;trávicího traktu, zvyšuje produkci žlučových kyselin, které jsou nutné pro jeho odbourávání, ovlivňuje aktivitu scavengerových receptorů, brání akumulaci cholesterolu v&nbsp;játrech a potlačuje produkci enzymů nezbytných pro tvorbu cholesterolu, včetně HGM-CoA reduktázy.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/epigalokatechin-galat/" title="">Více zde »</a></p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Hydroxytyrosol</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Polyfenol z&nbsp;oliv dokáže účinně snižovat hladinu celkového i LDL cholesterolu a triglyceridů, a zároveň zvyšovat hladinu HDL cholesterolu. Má také výrazné antioxidační účinky, a to i v&nbsp;oblasti cévního endotelu, a podporuje produkci vnitřních antioxidačních enzymů, například superoxid dismutázy (SOD). Zároveň působí silně protizánětlivě, kdy ovlivňuje i zánětlivé markery přímo na úrovni mitochondrií. Olivové polyfenoly zlepšují i funkci endotelu a pomáhají snížit krevní tlak. &nbsp;</p>



<p class="wp-block-paragraph">Výhodou hydroxytyrosolu je skvělá biologická dostupnost i rychlost jeho působení – ke snížení hladiny oxidovaného LDL cholesterolu došlo v&nbsp;rámci jedné ze studií již hodinu po konzumaci první dávky! Navíc pozitivně ovlivňuje i krevní tlak.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/olivovnik-evropsky-olea-europaea-hydroxytyrosol/" title="">Více zde »</a></p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Resveratrol</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Také barvivo získávané například ze slupek hroznového vína pomáhá snížit hladinu celkového i LDL cholesterolu a triglyceridů, a naopak zvýšit hladinu HDL cholesterolu. Jde také o velice efektivní prostředek, jak v&nbsp;počátcích vzniku aterosklerózy zamezit jejímu dalšímu rozvoji.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Resveratrol působí hned několika cestami: Jde o silný antioxidant s&nbsp;protizánětlivým působením a zároveň o jeden z&nbsp;nejúčinnějších přírodních prostředků na podporu produkce sirtuinů. Podporuje také produkci AMPK.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/resveratrol/" title="">Více zde »</a></p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Astaxantin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Barvivo, které je obsaženo v&nbsp;mase lososů, humrů a krevet a také některých mořských řasách, snižuje hladinu celkového i LDL cholesterolu a také množství cirkulujících lipidových částic.</p>



<p class="wp-block-paragraph">I on přitom kombinuje několik různých mechanismů: zlepšuje například vychytávání cholesterolu játry, potlačuje produkci HMG-CoA reduktázy a tím i syntézu cholesterolu, ovlivňuje hladinu bílkovin SREBP, které se podílejí na rovnováze tvorby a vylučování cholesterolu, a prostřednictvím ovlivnění vylučování pankreatické lipázy potlačuje vstřebávání tuků z&nbsp;trávicí soustavy.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/astaxantin/" title="">Více zde »</a></p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Ženšen pětilistý</h3>



<p class="wp-block-paragraph">I tato bylina dokáže velmi účinně snižovat hladinu cholesterolu. Navíc je efektivní i při snižování krevního tlaku – v&nbsp;tomto směru se ukázala podobně efektivní jako lék Indapamid.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Další živiny a byliny s&nbsp;pozitivním vlivem na hladinu cholesterolu:</h3>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/kurkumin/" title="">Kurkumin »</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/extrakt-z-jader-revy-vinne/" title="">OPC »</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/butyrat/" title="">Butyrát »</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/marali-koren/" title="">Maralí kořen »</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/chmel-otacivy/" title="">Chmel otáčivý »</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/ginkgo-biloba/" title="">Ginkgo biloba »</a></p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/ostropestrec-mariansky/" title="">Ostropestřec mariánský »</a> </p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/pravda-o-cholesterolu-zabijak-nebo-neskodna-latka/">Pravda o cholesterolu: zabiják, nebo neškodná látka?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/pravda-o-cholesterolu-zabijak-nebo-neskodna-latka/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Podpořte mozek přímo v mozku. Které přírodní látky se do něj skutečně dostanou?</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/podporte-mozek-primo-v-mozku-ktere-prirodni-latky-se-do-nej-skutecne-dostanou/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/podporte-mozek-primo-v-mozku-ktere-prirodni-latky-se-do-nej-skutecne-dostanou/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 25 Oct 2023 15:35:55 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[ADHD]]></category>
		<category><![CDATA[Alzheimerova choroba]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[autismus]]></category>
		<category><![CDATA[Butyrát]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[endotel]]></category>
		<category><![CDATA[Ginkgo biloba]]></category>
		<category><![CDATA[hematoencefalická bariéra]]></category>
		<category><![CDATA[hydroxytyrosol]]></category>
		<category><![CDATA[kozinec blanitý astralagus]]></category>
		<category><![CDATA[mozek]]></category>
		<category><![CDATA[mozková mrtvice]]></category>
		<category><![CDATA[paměť]]></category>
		<category><![CDATA[Parkinsonova choroba]]></category>
		<category><![CDATA[prokrvení]]></category>
		<category><![CDATA[quercetin]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[Rhodiola]]></category>
		<category><![CDATA[rozmarýn]]></category>
		<category><![CDATA[šafrán]]></category>
		<category><![CDATA[šišák bajkalský]]></category>
		<category><![CDATA[střevní mikrobiom]]></category>
		<category><![CDATA[učení]]></category>
		<category><![CDATA[úzkost]]></category>
		<category><![CDATA[zánět]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6407</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zhoršená paměť a jiné kognitivní funkce. Deprese. Úzkost. Alzheimerova či Parkinsonova choroba… Tyto potíže mají hodně společného: zaprvé při nich dochází k&#160;negativním změnám uvnitř mozku a zadruhé zde lze dosáhnout výrazného zlepšení pomocí živin a bylin. Má to ale jeden háček: zdaleka ne všechny přírodní látky jsou schopny překonat tzv. hematoencefalickou bariéru mezi krevním oběhem [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/podporte-mozek-primo-v-mozku-ktere-prirodni-latky-se-do-nej-skutecne-dostanou/">Podpořte mozek přímo v mozku. Které přírodní látky se do něj skutečně dostanou?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Zhoršená paměť a jiné kognitivní funkce. Deprese. Úzkost. Alzheimerova či Parkinsonova choroba… Tyto potíže mají hodně společného: zaprvé při nich dochází k&nbsp;negativním změnám uvnitř mozku a zadruhé zde lze dosáhnout výrazného zlepšení pomocí živin a bylin. Má to ale jeden háček: zdaleka ne všechny přírodní látky jsou schopny překonat tzv. hematoencefalickou bariéru mezi krevním oběhem a mozkem.</strong></p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Není céva jako céva</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Naše cévy nejsou jen nějaké obyčejné trubky. Jsou to složité tkáně, které jsou schopny samy vytvářet některé látky a reagovat na potřeby organismu. A také rozhodně nejsou všechny stejné.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Velké rozdíly jsou zejména mezi kapilárami neboli vlásečnicemi – těmi nejdrobnějšími cévami, které vytvářejí hustou síť v&nbsp;jednotlivých orgánech a tkáních, jež zásobují kyslíkem a živinami a odvádějí z&nbsp;nich odpadní látky. Právě kapiláry jsou totiž v&nbsp;každém orgánu trochu jiné. Liší se přitom právě tím, jaké látky dokáží přes jejich stěnu projít.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jeden extrém představují třeba kapiláry v&nbsp;játrech. Játra jsou totiž jakousi chemickou továrnou našeho těla: Vstupuje do nich z&nbsp;krve spousta různých látek, jako jsou živiny či toxiny, které jsou zde rozkládány, a naopak z&nbsp;nich vystupují látky, které uvnitř vznikají – například některé bílkoviny, enzymy či hormony. Tyto látky mají různé chemické a fyzikální vlastnosti a často i poměrně velké molekuly. Kapiláry zásobující játra proto ve své mikroskopické struktuře musejí mít, zjednodušeně řečeno, velké mezery, aby jimi tyto látky prošly.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Opační extrém ovšem představují kapiláry v&nbsp;mozkové tkáni. Mozek je nejdůležitější tkání našeho těla, která je zároveň velice citlivá na působení řady látek, a proto rozhodně není žádoucí, aby se jen tak něco dostalo dovnitř. Mikroskopické struktury mozkových kapilár jsou proto velice těsné, a navíc vybavené mechanismy, které umožňují přesně regulovat pohyb iontů a molekul z&nbsp;krve do mozku a zpět (pro látky, které kapilárami neprojdou, ale přesto jsou uvnitř potřeba, existují speciální přenašeče). Tím je mozek chráněn například před toxiny, patogeny či látkami způsobujícími zánět.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Celkově jsou mozkové kapiláry vůči jiným v&nbsp;těle průchodné tak málo, že se pro tuto jejich vlastnost používá název hematoencefalická bariéra. Někdy se pro ni také využívá zkratka BBB – z&nbsp;anglického Blood-Brain Barrier.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Když mozek „netěsní“</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Optimální funkci hematoencefalické bariéry (BBB) zajišťuje několik druhů buněk a tkání. Důležitá je tu funkce tzv. endotelu neboli vnitřní výstelky cév. V&nbsp;cévní stěně jsou dvě velice těsné, spojité bazální membrány. K&nbsp;nim z&nbsp;vnějšku přiléhají výběžky mozkových buněk jménem astrocyty, které se podílejí modulují a udržují BBB. Důležitou roli hrají i tzv. murální buňky vystýlající vnitřek cév, jejichž struktura a funkce se rovněž liší od kapilár ve zbytku těla. Na udržování BBB se ale podílejí i některé imunitní buňky, zejména mikrogliální buňky a makrofágy.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Systém je to tedy velice složitý a jeho rovnováha velice křehká. Jenže její udržení je pro zdraví mozku zcela zásadní. Pokud je totiž narušena, pronikají do jeho tkáně látky, které tam nepatří, což může mít řadu vážných následků – narušená BBB je typická třeba pro neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza či mnohá neurologická onemocnění. K&nbsp;jejímu vážnému narušení dochází například i při mozkové mrtvici. Existují i nemoci, jejichž podstatou je přímo narušení BBB, například autoimunitní Devicova nemoc (neuromyelitis optica).</p>



<p class="wp-block-paragraph">Na druhou stranu ale platí, že pokud skrz BBB pronikne látka s&nbsp;pozitivními účinky, může to být pro zdraví mozku přínos. My se proto v&nbsp;následujících řádcích zaměříme na dva typy živin a bylin: na ty, které podporují správnou funkci BBB, a pak na ty, které jsou schopny přes BBB pronikat a působit přímo v&nbsp;mozkové tkáni.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Byliny a živiny pronikající přes hematoencefalickou bariéru</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Neplatí samozřejmě, že látky, které nejsou schopny překonat hematoencefalickou bariéru, nemůžou na mozek pozitivně působit. Naopak. Příkladem jsou živiny a byliny, které ovlivňují funkci BBB, ale dovnitř mozku se nedostanou (viz níže). Kondice našeho mozku rovněž úzce souvisí se stavem střevního mikrobiomu, proto prakticky každá látka, která jeho rovnováhu ovlivní, má pozitivní vliv i při řadě potíží souvisejících s mozkem <a href="https://www.epivyziva.cz/zahady-strevniho-mikrobiomu-2-cesta-ke-stihlosti/" title="Záhady střevního mikrobiomu 2: Cesta ke štíhlosti">více zde »</a> . Řada dalších látek pak mozku prospívá tím, že zlepšuje jeho krevní zásobení – <a href="/fungujici-mozek-zrak-i-sluch-klicem-je-prokrveni/" title="více zde »">více zde »</a> . Látky, které dokáží BBB překonat, ale mají specifické postavení, protože jsou schopny pozitivně působit přímo uvnitř mozkové tkáně. A které to jsou?</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Šafrán</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Blizny krokusu setého patří mezi nejsilnější přírodní antidepresiva. V rámci výzkumů dosahoval šafrán u středně těžkých depresí podobné účinnosti jako fluoxetin (složka oblíbeného antidepresiva Prozac). Vysoce účinný je i u depresí těhotenských a v případě užívání spolu s antidepresivy zvyšuje jejich účinnost. Kromě toho působí pozitivně i na mentální výkonnost a paměť, pomáhá při Alzhemierově a Parkinsonově chorobě a podporuje spánek. Přes BBB dokáže pronikat jedna z jeho důležitých účinných látek – krocetin. <a href="https://www.epivyziva.cz/safran/" title="Více zde »">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Šišák bajkalský</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato bylina obsahuje dvě látky, které jsou schopny pronikat přes BBB: vogonin a baikalein. V mozku se pak váží na tzv. GABA receptory, které jsou primárně určené pro kyselinu gama-aminomáselnou, což je neurotransmiter s tlumivými účinky. Díky tomu je šišák bajkalský jedním z nejúčinnějších přírodních prostředků proti úzkosti. Kromě toho pomáhá i při ADHD, depresích, Alzheimerově chorobě či poruchách spánku. <a href="https://www.epivyziva.cz/sisak-bajkalsky/" title="Více zde »">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Astaxantin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Karotenoid, který se vyskytuje například v mase lososů, krevet či v některých mořských řasách, patří mezi velice silné antioxidanty s epigenetickými účinky. Poměrně snadno proniká přes BBB a v mozku nejen chrání buňky před poškozením volnými radikály, ale také například reguluje produkci enzymu kaspáza 3, jehož nadměrná tvorba vede ke smrti mozkových buněk. Zvláště efektivně působí v oblasti hipokampu, což je část mozku zodpovědná za paměť. Potlačuje také tvorbu amyloidních plaků typických pro Alzheimerovu chorobu a podporuje funkci mitochondrií v mozkové tkáni, čímž zajišťuje dostatek energie pro nervové buňky (dysfunkce mitochondrií je typická pro řadu potíží souvisejících s mozkem). <a href="https://www.epivyziva.cz/astaxantin/" title="Více zde »">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Quercetin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Polyfenol obsažený v širokém spektru potravin a bylin proniká přes BBB velmi ochotně – s účinností přes 60 %. Coby silný antioxidant chrání nervové buňky před poškozením a pozitivně ovlivňuje procesy související se stárnutím mozku: zlepšuje funkci mitochondrií, jejichž úbytek a dysfunkce souvisí například s Alzheimerovou chorobou, podporuje odstraňování tzv. senescenčních buněk i schopnost dělení buněk. <a href="https://www.epivyziva.cz/quercetin/" title="">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Hydroxytyrosol</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Výraznou schopnost pronikat přes BBB má i hydroxytyrosol, což je polyfenol obsažený v&nbsp;olivách, i další účinné látky z&nbsp;těchto plodů – například kyselina maslinová. Jde o velice silné antioxidanty s&nbsp;protizánětlivými účinky, které pomáhají zvýšit mentální výkonnost, zlepšují tvorbu látky jménem BDNF, jež má pozitivní vliv na vznik a ochranu nervových buněk, snižují míru poškození nervových buněk, podporují detoxikaci v&nbsp;oblasti mozku a zpomalují procesy související se stárnutím mozku a vznikem neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba. Více zde</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Rozmarýn</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato bylinka je známá svými pozitivními účinky na mentální výkonnost a duševní aktivitu. Podporuje paměť, pomáhá zpomalit úbytek kognitivních funkcí s věkem, zmírňuje degradaci tzv. myelinových pochev, které jsou nezbytné pro fungování nervů a působí proti Alzheimerově chorobě, Parkinsonově chorobě, epilepsii i migréně. Některé látky obsažené v rozmarýnu jsou navíc schopny pronikat skrze BBB. <a href="https://www.epivyziva.cz/rozmaryn-lekarsky/" title="">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Tryptofan</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tryptofan (L-tryptofan) je aminokyselina, která je nejen nezbytná pro tvorbu bílkovin, ale vznikají z ní i další důležité látky – například neurotransmiter serotonin nebo „spánkový hormon“ melatonin. Právě tyto dvě látky ale vznikají až v mozkové tkáni, a proto je tedy důležité, aby se tryptofan dostal v dostatečném množství přes BBB do mozku. To má ale jeden háček. Tryptofan k tomu potřebuje speciální přenašeč, který kromě něj do mozku přes BBB transportuje i další aminokyseliny. Jenže právě tryptofan je v bílkovinách zastoupen mnohem méně než ostatní aminokyseliny, a protože si s nimi na přenašečích konkuruje, může se stát, že se ho do mozku dostane příliš málo. Například při depresích, úzkostech, poruchách spánku či autismu je proto vhodné užívat tryptofan i formou doplňku stravy, aby ostatní aminokyseliny na přenašečích „přečíslil“. <a href="https://www.epivyziva.cz/tryptofan-l-tryptofan/" title="">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Byliny a živiny podporující funkci hematoencefalické bariéry</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud nás trápí jakýkoliv problém v&nbsp;oblasti mozku, je zároveň důležité zajistit, aby BBB fungovala, jak má. K&nbsp;tomu nám mohou pomoci třeba tyto byliny a živiny.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Kozinec blanitý</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Bylinka známá též pod latinským názvem Astragalus obsahuje unikátní látky jménem astragalosidy. Jeden z&nbsp;nich, astragalosid IV, přitom výrazně podporuje integritu BBB a funkci endotelu mozkových cév. Kromě toho zpomaluje procesy stárnutí mozku, brání tvorbě amyloidních plaků, které jsou typickým projevem Alzheimerovy choroby, chrání mozkové buňky v&nbsp;oblasti mozkové kůry a hipokampu a zpomaluje úbytek nervových spojů s&nbsp;věkem.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Ginkgo biloba</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Látky obsažené v listech jinanu dvojlaločného mají na BBB velmi zajímavý účinek: dočasně jsou schopny zvýšit její propustnost. Pokud se tedy ginkgo užívá spolu s látkami schopnými pozitivně působit na mozkovou tkáň (ať už jde o doplňky stravy či léky), může výrazně zvýšit jejich účinnost. Platí to například pro ginsenosidy obsažené v ženšenu pravém a ženšenu pětilistém, jejichž účinné látky jinak přes BBB procházejí jen omezeně. Zároveň ginkgo patří mezi byliny s největší schopností zlepšovat prokrvení mozkové tkáně, podporuje tvorbu a ochranu nervových buněk, má pozitivní vliv na mentální výkonnost, velmi efektivně pomáhá při depresích a úzkostech, vaskulární demenci i Alzheimerově chorobě. <a href="https://www.epivyziva.cz/ginkgo-biloba/" title="Více zde »">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Šišák bajkalský</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Účinné látky této bylinky nejenom pronikají přes BBB, ale zároveň jsou schopny podporovat a obnovovat její funkci. Proto je užívání šišáku velice užitečné například po mozkové mrtvici, kdy dochází k&nbsp;masivnímu narušení funkce BBB.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Quercetin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Také quercetin nejenom proniká přes BBB, ale zároveň i výrazně zlepšuje její funkci, ať už byla narušena z&nbsp;důvodů mozkové mrtvice nebo z&nbsp;jiných příčin.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Resveratrol</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Polyfenol ze slupek hroznového vína je známý svou schopnosti podporovat prokrvení mozku, pozitivní vliv má ale i na astrocyty – mozkové buňky udržující funkci BBB.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Rozmarýn</h3>



<p class="wp-block-paragraph">I rozmarýn má pozitivní vliv na udržování správné funkce BBB.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Rhodiola</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Rozchodnice růžová nebo rhodiola je schopna efektivně opravovat poškození BBB. Prokázán byl také její pozitivní vliv prakticky na všechny kognitivní procesy, ať už jde o paměť, soustředění, učení, početní operace, analýzu, hodnocení, plánování a další, přičemž tyto účinky se nejvíce projevují v okamžiku, kdy je člověk vystaven únavě a stresu. Výrazný přínos byl prokázán také v případě depresí a úzkosti. <a href="https://www.epivyziva.cz/rozchodnice-ruzova-rhodiola-rosea/" title="Více zde »">Více zde »</a> .</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Butyrát</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Butyrát je mastná kyselina s krátkým řetězcem, která je vytvářena některými střevními bakteriemi, poté proniká do krevního oběhu a ovlivňuje řadu procesů napříč celým tělem (mj. funkci mitochondrií). Jednou z důležitých funkcí butyrátu je také zlepšovat bariérovou funkci buněk endotelu i funkci astrocytů a snižovat tak propustnost BBB. Kromě toho podporuje produkci faktoru BDNF, který je nezbytný pro tvorbu a ochranu nervových buněk, a podporuje tzv. synaptickou plasticitu neboli schopnost neuronů vytvářet vzájemná propojení, což je mj. podstatou procesu učení. Užívání butyrátu je proto vhodné při všech potížích souvisejících s mozkem (poruchy paměti a učení, autismus, ADHD, deprese, Alzheimerova choroba a další typy demence, nespavost, deprese a další), a to zvláště v případě narušení rovnováhy střevního mikrobiomu. <a href="/butyrat/" title="">Více zde »</a> .</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/podporte-mozek-primo-v-mozku-ktere-prirodni-latky-se-do-nej-skutecne-dostanou/">Podpořte mozek přímo v mozku. Které přírodní látky se do něj skutečně dostanou?</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/podporte-mozek-primo-v-mozku-ktere-prirodni-latky-se-do-nej-skutecne-dostanou/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Ráno, nebo večer? S jídlem, nebo nalačno? Aneb Průvodce užíváním doplňků stravy</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/rano-nebo-vecer-s-jidlem-nebo-nalacno-aneb-pruvodce-uzivanim-doplnku-stravy/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/rano-nebo-vecer-s-jidlem-nebo-nalacno-aneb-pruvodce-uzivanim-doplnku-stravy/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 Sep 2023 08:27:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[andělika čínská]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[biologická využitelnost]]></category>
		<category><![CDATA[byliny]]></category>
		<category><![CDATA[chmel]]></category>
		<category><![CDATA[doplňky stravy]]></category>
		<category><![CDATA[egcg]]></category>
		<category><![CDATA[epigenetika]]></category>
		<category><![CDATA[Ginkgo biloba]]></category>
		<category><![CDATA[Hořčík]]></category>
		<category><![CDATA[Kozinec blanitý]]></category>
		<category><![CDATA[kurkumin]]></category>
		<category><![CDATA[maralí kořen]]></category>
		<category><![CDATA[Mučenka]]></category>
		<category><![CDATA[piperin]]></category>
		<category><![CDATA[quercetin]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[Rhodiola]]></category>
		<category><![CDATA[šišák bajkalský]]></category>
		<category><![CDATA[vstřebávání]]></category>
		<category><![CDATA[zázvor]]></category>
		<category><![CDATA[zinek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6373</guid>

					<description><![CDATA[<p>Doplňky stravy nejsou úplně levná záležitost. Když už tedy do nich investujeme, je důležité nejen vybírat ty opravdu kvalitní, ale dbát i na to, abychom je užívali správně – tedy v optimálním čase, formě a ve vhodných kombinacích. Rozdíl v tom, kolik jich naše tělo dokáže v takovém případě využít, totiž může být opravdu značný. [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/rano-nebo-vecer-s-jidlem-nebo-nalacno-aneb-pruvodce-uzivanim-doplnku-stravy/">Ráno, nebo večer? S jídlem, nebo nalačno? Aneb Průvodce užíváním doplňků stravy</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Doplňky stravy nejsou úplně levná záležitost. Když už tedy do nich investujeme, je důležité nejen vybírat ty opravdu kvalitní, ale dbát i na to, abychom je užívali správně – tedy v optimálním čase, formě a ve vhodných kombinacích. Rozdíl v tom, kolik jich naše tělo dokáže v takovém případě využít, totiž může být opravdu značný.</strong></p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Byliny: zásadně na lačno</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud se rozhodneme užívat k podpoře svého zdraví jakékoliv léčivé rostliny, ať už ve formě čaje, extraktu či tinktury, platí zde jedno důležité pravidlo: míra jejich účinnosti vzrůstá, pokud je užíváme na lačno – ideálně v okamžiku, kdy je prázdný nejen žaludek, ale i bezprostředně následující partie trávicího systému.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Nejpříznivější situace z tohoto pohledu nastává ráno: Příslušnou rostlinu nebo směs tedy užijeme ihned po probuzení (výhodnější je zde forma extraktu nebo tinktury, protože čaje vyžadují delší přípravu) a ještě minimálně 20 minut poté nejíme. V rámci bylinných kúr je samozřejmě účinnější, pokud bylinu či směs užíváme vícekrát denně – obvykle 2× nebo 3×. V tom případě postupujeme stejně: užijeme ji s co největším odstupem od předchozího jídla a minimálně 20 minut před tím následujícím.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud se to ale z nějakého důvodu nepodaří, je lepší si bylinný preparát vzít s jídlem, než si ho nevzít vůbec. Na rozdíl od epigeneticky působících živin, které se často užívají dlouhodobě, se totiž byliny častěji berou v rámci časově omezených kúr, u nichž je důležitá konzistentnost a pravidelnost.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Rozhoduje i očekávaný účinek</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Vhodná denní doba užívání bylinných preparátů se ale může odvíjet i podle jejich specifického účinku. Například adaptogeny, jež mají vitalizující a energizující účinek, je z logiky věci výhodnější brát v první polovině dne – typickým příkladem je <a href="/rozchodnice-ruzova-rhodiola-rosea/" title="">rhodiola »</a> , <a href="/marali-koren/" title="">maralí kořen »</a> , <a href="/kozinec-blanity-astralagus/" title="">kozinec blanitý »</a> či <a href="/zensen-petilisty/" title="">ženšen (pravý i pětilistý) »</a> . To samé platí pro rostliny, které výrazně zlepšují prokrvení – například <a href="/zazvornik-lekarsky/" title="">zázvor »</a> či <a href="/ginkgo-biloba/" title="">ginkgo biloba »</a> . Naopak byliny na podporu spánku, jako je třeba <a href="/mucenka/" title="">mučenka »</a> , <a href="/chmel-otacivy/" title="">chmel »</a> či <a href="/sisak-bajkalsky/" title="">šišák bajkalský »</a>, budeme z podstaty věci směřovat spíše do doby před usnutím (30–60 minut).<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Již zmíněný zázvor se také často využívá ke zmírnění cestovních nevolností – v tom případě ho konzumujeme 30 minut až dvě hodiny před cestou. A ke zmírnění migrény a jiných bolestí hlavy ho můžeme užívat průběžně, například každé 3 nebo 4 hodiny.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Kombinace pro lepší vstřebávání</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Biologickou využitelnost bylin mohou zlepšit i určité kombinace. Důležité je přitom vědět, že i když je podstatou epigenetického působení dané rostliny jedna či více konkrétních látek (například kyselina rozmarýnová a karnosol v případě rozmarýnu, astragalosidy v kozinci blanitém či baikalein a scutellarin v šišáku bajkalském), najdeme v nich celou řadu dalších látek, které podporují biologickou dostupnost těch „hlavních“. Těmto sloučeninám se říká bioenhancery. Pokud tedy užíváme byliny ve formě extraktu, nevyplatí se se volit co nejčistší formu hlavní účinné látky, ale spíše extrakt obsahující široké spektrum sloučenin (některé doplňky stravy právě z tohoto důvodu kombinují v kapslích extrakt s práškem z příslušné rostliny).<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Bionenhancerem </strong>ale nemusí být jen látka obsažená v příslušné rostlině. Mohou to být i sloučeniny, které bylinka neobsahuje, ale mohou se s ní kombinovat právě pro zlepšení biologické využitelnosti. Zde je přehled těch nejzajímavějších bioenhancerů.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Piperin </strong>– jde o první vědecky potvrzený bioenhancer, tyto jeho účinky byly popsány v roce 1979. Biologickou využitelnost bylin i řady epigeneticky působících živin ovlivňuje hned několika cestami: Snižuje aktivitu enzymů, které se podílejí na rozkladu účinných látek (to platí pro byliny, živiny i některá léčiva). Dále podporuje změny v trávicí soustavě, které vedou k lepšímu vstřebávání prospěšných látek: zlepšuje prokrvení trávicího traktu, modifikuje buňky střevního epitelu, a tím zlepšuje propustnost střevní stěny, a také prodlužuje tzv. mikroklky, které zvětšují vnitřní povrch střeva. Může také zlepšit vazbu některých sloučenin na buněčné receptory a zefektivnit buněčnou signalizaci.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><a href="/quercetin/" title="">Quercetin »</a></strong> – tento polyfenol má sám o sobě ve vyšších koncentracích zajímavé epigenetické účinky, v malém množství se ale vyskytuje v obrovském spektru bylin i potravin, v nichž mj. zlepšuje biologickou dostupnost dalších látek. A ve formě doplňku stravy je možné ho i s řadou bylinných preparátů či epigeneticky působících živin kombinovat. I on výrazně zlepšuje vstřebávání účinných látek z trávicího traktu a pomáhá udržet v krevní plazmě jejich vyšší koncentraci po delší čas. Stejně jako piperin, i quercetin zlepšuje biologickou dostupnost nejen přírodních preparátů, ale i některých léků.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><a href="/genistein/" title="">Genistein »</a></strong> – pro své fytoestrogenní působení se nejčastěji se využívá jako doplněk stravy v menopauze, i on ale zvyšuje biologickou dostupnost bylin, živin i léků.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Glycirrhizin </strong>– jde o epigeneticky působící látku obsaženou v kořeni lékořice. Právě lékořice je často využívána v preparátech tradiční čínské medicíny a její schopnost působit jako bioenhancer ukazuje, že to zdaleka není jen kvůli lepší chuti.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Naringin </strong>– jedna z hlavních účinných látek grapefruitu rovněž působí jako bionhancer.<br>Některé byliny také působí synergicky, tj. navzájem zvyšují svoji účinnost. V rámci podpory sportovní výkonnosti se například využívá kombinace <a href="/marali-koren/" title="">maralího kořene »</a> a <a href="/rozchodnice-ruzova-rhodiola-rosea/" title="">rhodioly »</a>, pro podporu imunity a v menopauze zase funguje kombinace <a href="/kozinec-blanity-astralagus/" title="">kozince blanitého »</a> a anděliky čínské.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Využitelnost epigeneticky působících živin</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Ještě komplikovanější je zlepšování biologické využitelností epigeneticky působících živin – tedy látek, které se přirozeně vyskytují v potravinách, ale v doplňcích stravy jsou obsaženy v koncentrovanější formě.<br>Jejich rozsáhlé pozitivní účinky na zdraví jsou nesporné, často jsou ale limitovány jejich omezenou biologickou využitelností. Farmakologický výzkum tedy věnuje velké úsilí hledání jejich opravdu účinných forem – testovány jsou například léky využívající nanostruktury a další sofistikované formy. I v případě epigeneticky působících živin ale platí, že lze jejich využitelnost výrazně podpořit přírodní cestou – ať už volbou správné doby užívání či pomocí bioenhancerů.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Na následujících řádcích naleznete příklady optimálního užívání živin, které jsou z tohoto pohledu nejlépe prozkoumány, v případě jiných bohužel zatím proběhlo jen velice málo studií.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">EGCG </h3>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/epigalokatechin-galat/" title="">Epigalokatechin galát, zkráceně EGCG »</a>, se společně s dalšími katechiny hojně vyskytuje především v zeleném čaji. Všechny katechiny se přitom nejlépe vstřebávají, pokud je konzumujeme ráno na lačno: V rámci výzkumů byla při tomto způsobu podání dobrovolníkům v krvi naměřena 3,5krát vyšší hladina katechinů než při užití v jinou denní dobu nebo s jídlem.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">EGCG je také nestabilní v prostředí s vysokou teplotou – i proto ostatně není vhodné zalévat zelený čaj vroucí vodou. Stabilitu snižuje i zásadité pH, proto může být výhodné jej podávat spolu s vitaminem C. Biologickou dostupnost EGCG zvyšuje i přítomnost kofeinu, a proto se vyplatí například jeho zapíjení čajem (ale ne horkým).<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Mezi nejúčinnější bioenhancery, tedy látky zlepšující biologickou dostupnost EGCG, patří <a href="/quercetin/" title="">quercetin »</a>, kurkumin, piperin, rutin a genistein.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Kurkumin </h3>



<p class="wp-block-paragraph">Barvivo získávané z <a href="/kurkumin/" title="">kořene kurkumy »</a> má v čisté podobě jen velmi nízkou biologickou dostupnost, která je dána zejména faktem, že není rozpustné ve vodě, ale v tucích. Jednou z možností, jak vstřebávání vylepšit, je tedy jeho konzumace spolu s tučným jídlem – ideálně by mělo obsahovat alespoň 15 g tuku. Kombinace například s omega-3 sice také může pomoci, vzhledem k malému obsahu tuku v běžné kapsli ale pouze omezeně. Pokud se kurkuma používá jako koření, zlepší využitelnost obsaženého kurkuminu i delší tepelná úprava (více než 15 minut).<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Další možností zlepšení biologické dostupnosti je užívání spolu s bioenhancery. Nejčastěji se zde využívá výše zmíněný piperin, který dle studií dokáže po požití kurkuminu zvýšit jeho koncentraci v krevní plazmě až o 2 000 %. Velmi efektivní je i <a href="/quercetin/" title="">quercetin »</a>, který využitelnost kurkuminu zlepší o 147 %.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Vliv denní doby na vstřebávání kurkuminu nebyl prokázán, protože jde ale o látku zlepšující prokrvení všech tkání těla, obvykle se užívá spíše v první polovině dne.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Resveratrol </h3>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/resveratrol/" title="">Resveratrol »</a> je barvivo ze skupiny stilbenoidů, které se nachází především ve slupkách hroznového vína, ale i v řadě dalších potravin. I jeho biologická dostupnost je v případě, že se užívá samostatně, omezená. Sice se na rozdíl od kurkuminu vstřebává poměrně dobře (z cca 75 procent), ale poté se velice rychle rozkládá, takže jeho skutečná biologická dostupnost se pohybuje kolem 1 %.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud jde o užívání s jídlem, to sice jeho vstřebávání zpomalí, biologickou dostupnost ale ovlivní jen málo. Kombinace s různými potravinami není zatím prozkoumána, v případě flavonoidů, které mají podobnou strukturu jako stilbenoidy ale platí, že proteiny, vláknina a minerály obecně zhoršují jejich dostupnost, zatímco dobře stravitelné sacharidy, vitaminy, karotenoidy a alkaloidy ji zlepšují. Lze tedy předpokládat, že i v případě resveratrolu to bude podobné.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Nejvyšší biologická dostupnost byla prokázána při užití v ranních hodinách, pro udržení jeho vyšší koncentrace v těle je ale vhodné i opakované užívání v průběhu dne.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Z bioenhancerů může i v případě resveratrolu zlepšit jeho využitelnost piperin, velmi dobrou alternativu ale představují zejména <a href="/quercetin/" title="">quercetin »</a> a <a href="/kurkumin/" title="">kurkumin »</a>. Přidání quercetinu v rámci výzkumů zlepšilo vstřebávání resveratrolu o 310 %, přidání kurkuminu o 300 %, a pokud byla k resveratrolu přidána kombinace kurkumin + piperin + kvercetin, zlepšilo se jeho vstřebávání o 350 % oproti samotnému resveratrolu.<br>Sám resveratrol ale může naopak přispět k lepší využitelnosti dalších epigeneticky působících substancí, jako je například apigenin nebo berberin (tato kombinace například efektivně snižuje cholesterol). Synergicky pak působí spolu s oligomerními proantokyanidiny neboli <a href="/extrakt-z-jader-revy-vinne/" title="">OPC »</a>.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Astaxantin </h3>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/astaxantin/" title=""><strong>Ataxantin »</strong></a> je barvivo z rodiny karotenoidů, které se vyskytuje v širokém spektru mořských organismů. Jeho nejznámějším zdrojem jsou živočichové s růžovooranžovým masem (lososi, humři, krevety apod.), k výrobě doplňků stravy se obvykle získává z řasy Haematococcus pluvialis.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Biologická dostupnost astaxantinu</strong> je stejně jako v případě jiných karotenoidů omezená hlavně jejich nízkou rozpustností ve vodě. Tyto látky se totiž rozpouštějí převážně v tucích. Nezbytné je tedy užívání astaxantinu spolu s tuky (např. s tučným jídlem), výhodnější je přitom užívat jej až po jídle, nikoliv před ním – vstřebatelnost je tak lepší až 2,4krát. Využitelnost ovšem závisí i na dostatečné produkci žlučových kyselin.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Velice výhodná je kombinace astaxantinu s <a href="/omega-3-nenasycene-mastne-kyseliny/" title="">omega-3 »</a> nenasycenými mastnými kyselinami. Společně mají například výrazně lepší vliv na imunitu a srdečně cévní systém, než má samotný astaxantin či omega-3. Možné je také podávání spolu s olivovým olejem.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Biologickou dostupnost astaxantinu <strong>snižuje i kouření</strong> – kuřáci mají ostatně v krvi nižší hladinu všech karotenoidů než nekuřáci.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Platí také, že vyšší dávky astaxantinu (i dalších karotenoidů) se také vstřebávají mnohem lépe než ty nižší. Vliv denní doby nebyl prokázán.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Vitamin D3</h3>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="/vitamin-d3/" title=""><strong>Vitamin D3 »</strong></a> rovněž patří mezi sloučeniny rozpustnými v tucích, a pro jeho optimální vstřebávání je tedy nezbytná jeho konzumace spolu s tuky, tedy například s tučným jídlem (opět ideálně těsně po jídle). Ne všechny tuky jsou ale stejně vhodné – například mastné kyseliny s dlouhým řetězcem jeho využitelnost zhoršují. Vstřebatelnost je vyšší také u doplňků, v nichž je „déčko“ umístěné například do micel, mikrokapslí či liposomů.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Vstřebávání vitaminu D3</strong> je výrazně sníženo u osob s odstraněným žlučníkem. Velký negativní vliv má také nadváha – lidé s vyšším obsahem tuku v těle mají po podání suplementů s vitaminem D3 v krvi nižší obsah jeho prospěšných metabolitů než ti štíhlí.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Vstřebávání vitaminu D3 také může <strong>narušit řada léků</strong> – obecně je tedy lepší jeho suplementy konzumovat časově co nejdále od těchto léčiv.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Vitamin D3 se obvykle užívá spolu s vápníkem, protože je nezbytný pro vstřebávání tohoto minerálu. Opačný vztah ovšem neplatí – přítomnost vápníku biologickou dostupnost „déčka“ nijak neovlivní.<br>Vitamin D3 se někdy doporučuje užívat v tu část dne, kdy v těle přirozeně vzniká při interakci se slunečním záření – tj. v době od dopoledne do odpoledne. Nicméně vztah biologické dostupnosti a doby užití zatím žádná studie nepotvrdila.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Zinek</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Deficitem tohoto stopového prvku je podle WHO ohrožena třetina světové populace. Často ale není důvodem jeho nedostatečný obsah ve stravě, ale právě jeho snížená biologická dostupnost.<br>Vstřebávání <a href="/zinek/" title="">zinku »</a> výrazně narušuje kyselina fytová a její soli. Tyto látky jsou přítomny v rostlinných potravinách, hlavně celozrnných obilovinách, luštěninách, semenech a ořeších. Se zinkem vytvářejí těžko rozložitelné sloučeniny, které brání jeho vstřebávání. A týká se to nejen zinku přijatého ve stravě, ale i toho, který se uvolnil do trávicího traktu z vlastních zásob těla.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Zatímco třeba ovce nebo prasata dokáží fytáty rozkládat pomocí žaludečního enzymu fytázy, u lidí je hladina tohoto enzymu nízká. Je ale možné využívat postupy, které aktivují fytázu přímo v potravinách – zejména jde o dostatečně dlouhé namáčení či fermentaci. Pokud ale užíváme zinek ve formě doplňků stravy, není vhodné tak činit spolu s jídlem s vysokým podílem rostlinné stravy. To platí zejména pro vegany. Naopak přidání živočišné bílkoviny do jídla absorpci zinku výrazně zlepšuje, byť důvodem zde není přímo živočišný původ, jako spíše vyšší podíl bílkovin v živočišných potravinách. Produkty trávení bílkovin totiž tvoří se zinkem komplexy, které jeho vstřebávání usnadňují. Pokud tedy zinek užíváme spolu s jídlem s vysokým obsahem bílkovin, jeho biologickou využitelnost tím podporujeme.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Negativní vliv zde ale má vysoký příjem železa. Zinek tedy nikdy neužíváme spolu s doplňky stravy obsahujícími železo, ale oddělujeme je minimálně dvěma hodinami. To samé platí pro doplňky s mědí. Naopak zinek sám negativně ovlivňuje vstřebávání některých antibiotik, například tetracyklinu. I zde je tedy třeba užívání oddělit.<br></p>



<h4 class="wp-block-heading">Vliv denní doby na vstřebávání zinku zatím nebyl prokázán.</h4>



<p class="wp-block-paragraph">Vliv na vstřebávání zinku mají také různé faktory uvnitř našeho těla – pozitivně působí například dostatečná produkce střevního hlenu (to samé platí i pro vstřebávání železa a vápníku), jež zase souvisí s rovnováhou střevního mikrobiomu. Střevní absorpci zinku také pozitivně ovlivňuje, pokud se v krevním oběhu nachází dostatek bílkoviny albumin. Jejím zdrojem jsou přitom především mléčné výrobky.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Absorpce zinku z doplňků stravy je obecně mnohem vyšší než ze stravy, záleží ale i na typu suplementu. Nejhůře jsou na tom anorganické soli zinku, nejlépe je na tom bisglycinát a citrát.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">U zinku je také třeba upozornit na jednu důležitou skutečnost: Zatímco u jiných vitaminů, minerálů a stopových prvků je možné určit stav jeho tělesných zásob krevními testy, u zinku je to velmi problematické. V krevní plazmě se totiž vyskytuje pouze 1 % veškerého zinku obsaženého v těle a jeho obsah zde klesá pouze v případě vážného deficitu. Hladina zinku v krvi navíc přirozeně kolísá – liší se například po jídle, ale i v reakci na stres nebo zánět.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Hořčík </h3>



<p class="wp-block-paragraph">Vstřebávání <a href="/horcik/" title="">hořčíku »</a> nezávisí příliš na tom, jestli ho užíváme samostatně, nebo s jídlem. Samotný ale může způsobit zažívací problémy, jako je podráždění žaludku nebo průjem, a proto je vhodnější jeho příjem s jídlem. Neměli bychom ho ale užívat spolu se zinkem, který jeho vstřebávání narušuje.<br>Biologickou využitelnost výrazně ovlivňuje forma suplementu. Velmi špatná je u anorganických forem, u nichž je navíc nejvyšší riziko trávicích potíží. Velmi dobře se naopak vstřebávají organické formy, zejména bisglycinát, citrát, malát a threonát.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Vstřebatelnost hořčíku prakticky neovlivňuje denní doba, kdy ho užíváme, tu ale může být vhodné upravit podle toho, kvůli čemu ho primárně užíváme. Pro výrazný relaxační efekt se hořčík často doporučuje před spaním, pro podporu imunity, mentální výkonnosti a hladiny energie ale může být výhodnější jeho užití v první polovině dne.<br></p>



<p class="wp-block-paragraph">Podobně jako zinek, i hořčík může narušit vstřebávání antibiotik. Ta proto nikdy neužíváme 2 hodiny před a 4-6 hodin po užití doplňku stravy s magnéziem.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/rano-nebo-vecer-s-jidlem-nebo-nalacno-aneb-pruvodce-uzivanim-doplnku-stravy/">Ráno, nebo večer? S jídlem, nebo nalačno? Aneb Průvodce užíváním doplňků stravy</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/rano-nebo-vecer-s-jidlem-nebo-nalacno-aneb-pruvodce-uzivanim-doplnku-stravy/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Až se podzim zeptá… 8 cest, jak podpořit imunitu ještě v létě</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/az-se-podzim-zepta-8-cest-jak-podporit-imunitu-jeste-v-lete/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/az-se-podzim-zepta-8-cest-jak-podporit-imunitu-jeste-v-lete/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 26 Aug 2023 15:21:39 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[adaptogeny]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[Astragalus]]></category>
		<category><![CDATA[bakterie]]></category>
		<category><![CDATA[boswellie]]></category>
		<category><![CDATA[chmel]]></category>
		<category><![CDATA[imunita]]></category>
		<category><![CDATA[imunostimulanty]]></category>
		<category><![CDATA[Kozinec blanitý]]></category>
		<category><![CDATA[kurkumin]]></category>
		<category><![CDATA[maralí kořen]]></category>
		<category><![CDATA[Mučenka]]></category>
		<category><![CDATA[obranyschopnost]]></category>
		<category><![CDATA[pohyb]]></category>
		<category><![CDATA[quercetin]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[Rhodiola]]></category>
		<category><![CDATA[spánek]]></category>
		<category><![CDATA[stres]]></category>
		<category><![CDATA[střevní mikrobiom]]></category>
		<category><![CDATA[tryptofan]]></category>
		<category><![CDATA[viry]]></category>
		<category><![CDATA[vitamín D3]]></category>
		<category><![CDATA[výživa]]></category>
		<category><![CDATA[zázvor]]></category>
		<category><![CDATA[Ženšen pětilistý]]></category>
		<category><![CDATA[zinek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6350</guid>

					<description><![CDATA[<p>Články o tom, že je třeba před sezónou viróz podpořit imunitu, zaplavují mediální prostor většinou na přelomu září a října. Jenže to už bude pozdě. Pokud totiž chcete podzim a zimu přestát ve zdraví, je potřeba začít o imunitu pečovat nejpozději hned. Naše tělo střeží perfektně zorganizované armáda. Tvoří ji milióny bojovníků připravených vrhnout se [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/az-se-podzim-zepta-8-cest-jak-podporit-imunitu-jeste-v-lete/">Až se podzim zeptá… 8 cest, jak podpořit imunitu ještě v létě</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Články o tom, že je třeba před sezónou viróz podpořit imunitu, zaplavují mediální prostor většinou na přelomu září a října. Jenže to už bude pozdě. Pokud totiž chcete podzim a zimu přestát ve zdraví, je potřeba začít o imunitu pečovat nejpozději hned.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Naše tělo střeží perfektně zorganizované armáda. Tvoří ji milióny bojovníků připravených vrhnout se na každého vetřelce a okamžitě ho zničit. Jenže náš imunitní systém je zároveň velice složitý a ovlivňovaný celou řadou faktorů. Proto je tedy velice snadné jeho fungování narušit, a naopak velice obtížné ho zase dát do kupy. Přesto se o to pokusíme.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Než se ale vrhneme na konkrétní rady, pojďme si stručně objasnit, jak vlastně naše imunita funguje, protože ve všech těch písmenkách a názvech imunitních buněk je celkem snadné se totálně ztratit.</p>


<p><iframe data-testid="embed-iframe" style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/episode/2gUQal6QmuQSC09z1yQlxi?utm_source=generator&#038;theme=0" width="100%" height="152" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture" loading="lazy"></iframe></p>



<h2 class="wp-block-heading">Přehled vnitřních válečníků</h2>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Existují dva typy imunity: vrozená a adaptivní.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Vrozená imunita se v&nbsp;okamžiku proniknutí patogenu aktivuje jako první. Je rychlá, protože na všechny patogeny reaguje v&nbsp;podstatě stejně, ale kvůli tomu je také méně účinná.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zajišťuje ji celá řada imunitních buněk. Asi nejznámější jsou ty, které patří mezi fagocyty – jde o amébovité buňky, jež jsou schopné patogen či vlastní narušenou buňku doslova pohltit. Sem patří makrofágy a monocyty. Na vrozené imunitě se ale podílejí i neutrofily, dendritické buňky, eozinofily a další mikroskopičtí bojovníci.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Adaptivní imunita naopak dokáže rozpoznat konkrétní patogen, „pamatovat“ si ty, s&nbsp;nimiž už se někdy potkala, a na základě těchto zkušeností nasadit konkrétní, vysoce účinnou odpověď. Její nevýhodou je ale právě to, že efektivně funguje jen u vetřelců, s&nbsp;nimiž jsme se už v&nbsp;minulosti potkali. Pokud nás napadne neznámý mikrob nebo patogen zmutovaný natolik, že ho imunita nepozná, je pro tělo mnohem náročnější (popřípadě i zcela nemožné) se s&nbsp;infekcí vypořádat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležitým hráčem adaptivní imunity jsou T-buňky známé také jako T-lymfocyty. Ty mají za úkol podle tzv. antigenu rozpoznat konkrétní patogen a poté koordinovat reakci imunity. Těch ale existujte několik typů:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Tzv. <strong>cytotoxické T-buňky</strong> jsou bojovníci s&nbsp;úkolem zabíjet – nejen patogeny, ale třeba i poškozené vlastní buňky, včetně těch rakovinných.</li>



<li>Pomocné, tzv. <strong>Th buňky</strong>, jsou známé tím, že produkují látky jménem cytokiny. Ty ovlivňují průběh zánětlivých procesů, ale jejich hlavní úkol je totiž koordinovat činnost jiných imunitních buněk.</li>



<li><strong>Regulační T-buňky</strong> označované jako Treg mají za úkol ohlídat, aby to organismus s&nbsp;imunitní reakcí nepřehnal – tedy aby neútočil na to, co sice přichází zvenčí, ale nijak tělo neohrožuje – například na potravu, pyl apod.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Dalším hráčem adaptivní imunity jsou<strong> B-buňky</strong> (B-lymfocyty), které mají za úkol vytvářet protilátky.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A teď už se můžeme pustit do výčtu opatření, které nám pomohou naverbovat nové bojovníky do vnitřní armády zdecimované předchozími boji a jinými pohromami a vyzbrojit ji tak, aby dokázala vzdorovat téměř každému vetřelci.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">1. Bojujte se zánětem</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tady je třeba v&nbsp;první řadě říct, že zánět není nepřítel. Je sice pravda, že právě on způsobuje většinu nepříjemných příznaků infekčních nemocí, tedy bolest, otok, zarudnutí apod., jenže právě vznik zánětu je zároveň nutnou podmínkou toho, aby mohl imunitní systém pracovat. Bez něj by například nemohlo dojít k&nbsp;odstranění poškozených tkání.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Problém ale nastává v&nbsp;okamžiku, kdy v&nbsp;těle probíhá zánět chronický, vzniklý například vlivem špatného stravování, obezity apod. Právě chronický zánět totiž efektivitu naší obranyschopnosti výrazně snižuje.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Velice negativně v&nbsp;tomto směru působí obezita, která způsobuje chronický celotělový zánět, čímž imunitu narušuje. Určitě tedy má smysl pokusit se do podzimu ještě něco málo zhubnout, ale rozhodně není na místě se pouštět do drastických diet.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Když se totiž imunitní systém setká s&nbsp;patogenem, potřebuje pro účinnou reakci velké množství energie. Pokud se tedy organismus nachází ve výrazném energetickém deficitu, nemá imunita dostatek energie pro správnou reakci – žádná armáda se zkrátka neobejde bez fungujícího zásobování. Právě nyní je tedy třeba hubnout velice opatrně, maximálně půl kilogramu za týden. Zdá se to málo, ale i pouhá dvě kila, která je tak reálné do podzimních plískanic shodit, mohou míru zánětu v&nbsp;těle snížit poměrně zásadně.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležitá je i strava – zánět podporuje vysoká konzumace sacharidů s&nbsp;vysokým glykemickým indexem, nasycených tuků, negativně tu ale působí i třeba umělá sladidla a další potravní aditiva. Účinného bojovníka se záněty naopak představuje průmyslově co nejméně upravovaná rostlinná strava, zejména pak ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, ale i řada druhů koření.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Silnými zbraněmi proti zánětu jsou pak doplňky stravy, například: </p>



<ul class="wp-block-list">
<li><a href="/kurkumin/" title="">kurkumin</a> </li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/epigalokatechin-galat/">EGCG</a></li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/astaxantin/">astaxantin</a></li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/kadidlovnik-pilovity-boswelie-boswellia-serrata/">boswellie</a></li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/kozinec-blanity-astralagus/">kozinec blanitý</a></li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/zazvornik-lekarsky/">zázvor</a></li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/quercetin/">quercetin</a></li>



<li>a mnohé další.</li>
</ul>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">2. Doplňujte klíčové živiny</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Reakce imunitního systému je náročná nejen z&nbsp;pohledu energie, ale dochází při ní i ke zvýšené spotřebě živin. I když jsou tedy třeba nyní hladiny mikronutrientů v&nbsp;našem těle dostatečné na to, abychom se cítili zdraví, v&nbsp;okamžiku průniku patogenů do těla to rozhodně platit nemusí. Proto je důležité už nyní zapracovat na tom, abychom jejich hladiny doplnili. A které jsou nejdůležitější?</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://www.epivyziva.cz/zinek/" title="Zinek"><strong>Zinek</strong></a> – tento stopový prvek je klíčový pro dělení buněk, v&nbsp;případě jeho nedostatku tak dochází k&nbsp;umlčení řady genů a imunitní buňky se nedokáží dostatečně rychle množit. Zvláště v&nbsp;boji s&nbsp;virovými infekcemi je proto jeho dostatečná hladina základem úspěchu.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://www.epivyziva.cz/selen/" title="Selen"><strong>Selen</strong></a> – jde nejen o silný antioxidant, ale jeho nedostatek zároveň negativně ovlivňuje tvorbu a aktivitu některých imunitních buněk (hlavně lymfocytů a NK buněk), hladinu protilátek a také celkovou schopnost organismu optimálně reagovat na virovou infekci. Jeho užívání proto prokazatelně zlepšuje imunitní odpověď.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://www.epivyziva.cz/vitamin-d3/" title="Vitamin D3"><strong>Vitamin D3</strong></a> – nízká hladina tohoto vitaminu prokazatelně souvisí s&nbsp;náchylností vůči infekcím. Má totiž přímý vliv na vrozenou i adaptivní imunitu, kdy ovlivňuje aktivitu většiny imunitních buněk. Kromě preventivního účinku pomáhá jeho užívání rovněž zkracovat dobu léčby infekcí a působí protizánětlivě. Vzhledem k&nbsp;tomu, že v&nbsp;našich zeměpisných šířkách trpí deficitem „déčka“ drtivá většina lidí, se navíc rozhodně nelze spoléhat, že jej máme na konci léta dostatek.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Vitaminy A, C a E</strong> – fungují nejen jako antioxidanty, ale mají i epigenetické účinky ovlivňující fungování imunity. Ovlivňují například dělení buněk či produkci některých klíčových enzymů. I tady jejich užívání působí jak preventivně, tak pomáhá zkracovat dobu léčby.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Aminokyseliny</strong> – klíčový je samozřejmě dostatečný přísun všech esenciálních aminokyselin (tj. těch, které tělo neumí vytvořit, a je tedy nezbytné je přijímat potravou). Pozitivní vliv na imunitu má ale i doplňován některých neesenciálních, například argininu nebo glutaminu.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">3. Podporujte střevního mikrobiom</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Rovnováha obyvatel střev má na naši imunitu zcela zásadní vliv. Pokud je narušená, zhoršuje se funkce střevní stěny, což vede k&nbsp;pronikání mikrobů do krevního oběhu, zvýšení zánětu a omezení produkce antimikrobiálních peptidů. A to vše má za následek zhoršení imunity. Dysfunkční střevní mikrobiom také negativně ovlivňuje produkci cytokinů a potlačuje produkci řady imunitních buněk.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A jak mikrobiom podpořit? Klíčová je zejména strava:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Škodí přemíra sacharidů s&nbsp;vysokým glykemickým indexem, nasycených tuků, ale i třeba emulgátorů, umělých sladidel a dalších potravních aditiv.</li>



<li>Pozitivní vliv na imunitní funkce a míru zánětů v&nbsp;těle má i omezení konzumace soli.</li>



<li>Zcela zásadní je dostatečná konzumace vlákniny. Toho dosáhneme přidáním luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů, semen, ovoce a zeleniny do jídelníčku. Skvělým pomocníkem jsou i nápoje z&nbsp;<a href="https://www.epivyziva.cz/cekanka-obecna/" title="Čekanka obecná">čekanky</a>, psyllium apod.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Z&nbsp;doplňků stravy mohou pomoci také:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><a href="https://www.epivyziva.cz/kurkumin/" title="Kurkumin">kurkumin</a> </li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/quercetin/" title="Quercetin">quercetin</a></li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/resveratrol/" title="Resveratrol">resveratrol</a></li>



<li><a href="https://www.epivyziva.cz/kadidlovnik-pilovity-boswelie-boswellia-serrata/" title="Kadidlovník pilovitý, boswelie (Boswellia serrata)">boswellie</a></li>



<li>a další. Vhodné může být také užívání probiotik, které imunitu prokazatelně podporuje.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Při změně jídelníčku dochází k&nbsp;pozitivním změnám v&nbsp;oblasti střevního mikrobiomu velice rychle – k&nbsp;prvním už v&nbsp;řádu dnů, k&nbsp;výraznějším v&nbsp;řádu týdnů. Tyto změny však nejsou příliš stálé, a aby se stabilizovaly, je zapotřebí udržet nový životní styl alespoň půl roku – tedy v&nbsp;podstatě až do jara.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">4. Ozdravte&nbsp;jídelníček</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kromě změn v&nbsp;jídelníčku podporujících rovnováhu střevního mikrobiomu je vhodné dodržovat i další stravovací zásady:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Prokazatelný pozitivní vliv na imunitu má omezení příjmu omega-6 nenasycených mastných kyselin a zvýšení příjmu omega-3.</li>



<li>Nevhodné jsou smažené pokrmy. Při smažení totiž na jídlo působí příliš vysoké teploty, při kterých reagují sacharidy s&nbsp;bílkovinami a vznikají tzv. produkty pokročilé glykace (AGE). Ty zvyšují míru zánětů v&nbsp;těle, poškozují buňky a narušují imunitu.</li>



<li>AGE hojně vznikají i při grilování masa a uzenin či jejich pečení při vysoké teplotě.</li>



<li>Negativní vliv na imunitu má obecně příliš častá konzumace vysoce upravovaných pokrmů z&nbsp;fastfood řetězců.</li>



<li>Vyvarujte se také nadměrného příjmu alkoholu a kofeinu.</li>
</ul>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">5. Zkuste přírodní imunostimulanty</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Skvělým prostředkem, jak přímo podpořit imuntitu, jsou epigeneticky působící živiny a byliny fungující jako imunostimulanty. Mezi ty zvláště efektivní patří například:</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://www.epivyziva.cz/kozinec-blanity-astralagus/" title="Kozinec blanitý"><strong>Kozinec blanitý</strong></a> – ovlivňuje vznik, vývoj a diferenciaci většiny imunitních buněk, má přímý antimikrobiální efekt vůči řadě virů a bakterií (včetně těch s&nbsp;vysokou mírou rezistence vůči antibiotikům), a dokonce pomáhá zvýšit účinnost některých vakcín.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong><a href="https://www.epivyziva.cz/zazvornik-lekarsky/" title="Zázvorník lékařský (zázvor)">Zázvor</a> </strong>– ovlivňuje aktivitu řady imunitních buněk, zejména T-buněk a makrofágů, přímo působí proti některým virům (včetně původců chřipky, rýmy COVID-19), bakteriím a kvasinkám.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://www.epivyziva.cz/astaxantin/" title="Astaxantin"><strong>Astaxantin</strong></a> – barvivo obsažené například v&nbsp;mase lososa či krevet rovněž podporuje aktivitu a schopnost rychlého množení řady imunitních buněk, zlepšuje tvorbu protilátek a imunitu v&nbsp;oblasti sliznic.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">6. Omezte působení stresu</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Stresové hormony mají za úkol navodit v&nbsp;těle změny, které nám pomohou čelit ohrožení života – například tím, že zvýší dostupné množství energie pro potenciální boj či útěk. Zároveň ale omezují i přívod energie pro systémy, které v&nbsp;akutním ohrožení života nejsou klíčové pro přežití. A jedním z&nbsp;nich je i imunita. Řada výzkumů tak potvrdila nejen to, že stresovaní jedinci jsou více náchylní k&nbsp;infekčním onemocněním, zejména těm virového původu, ale dokonce se u nich zhoršuje i imunitní odpověď po aplikaci vakcín a zpomaluje se hojení ran.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Protože zejména začátek školního roku patří mezi výrazně stresující období, je potřeba důsledně snižovat míru stresu, ať už lepší organizací času, nastavením priorit či osvojením technik snižujících stres, jako jsou dechová cvičení, jóga a podobné systémy, meditace apod.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dobrou volbou jsou i tzv. adaptogeny, tj. rostliny, které zlepšují adaptaci organismu na stresovou zátěž. Mnohé z&nbsp;nich navíc mají i přímý pozitivní vliv na imunitu a působí protizánětlivě – to platí například pro kozinec blanitý, maralí kořen, rhodiolu nebo ženšen pětilistý.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">7. Nezapomínejte na pohyb</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Pravidelné cvičení, zejména aerobní pohyb mírné až střední intenzity, posiluje imunitu hned několika cestami:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Stimuluje buněčnou imunitu (dle výzkumů zde nejlépe působí cvičení střední intenzity o délce 35–45 minut).</li>



<li>Zvyšuje tělesnou teplotu, čímž brání růstu patogenů podobnými mechanismy jako horečka.</li>



<li>Snižuje v&nbsp;těle míru zánětů a působí preventivně proti vzniku civilizačních nemocí, které imunitu rovněž ovlivňují.</li>



<li>Snižuje míru stresu.</li>
</ul>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">8. Nezanedbávejte spánek</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Spánková deprivace ovlivňuje poměrně zásadním způsobem jak vrozenou, tak adaptivní imunitu a zvyšuje také míru zánětů v&nbsp;těle. Dodržování spánkové hygieny a snaha spát alespoň sedm hodin denně je proto v&nbsp;rámci podpory obranyschopnosti velmi důležité.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Při problémech se spánkem můžete vyzkoušet například <a href="https://www.epivyziva.cz/mucenka/" title="Mučenka">mučenku</a>, <a href="https://www.epivyziva.cz/chmel-otacivy/" title="Chmel otáčivý">chmel</a> nebo <a href="https://www.epivyziva.cz/tryptofan-l-tryptofan/" title="Tryptofan (L-tryptofan)">tryptofan</a></p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;dalším článku se podrobněji podíváme na oboustranný vztah některých tělesných a duševních obtíží a imunity.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/az-se-podzim-zepta-8-cest-jak-podporit-imunitu-jeste-v-lete/">Až se podzim zeptá… 8 cest, jak podpořit imunitu ještě v létě</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/az-se-podzim-zepta-8-cest-jak-podporit-imunitu-jeste-v-lete/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Borelióza: jak zmírnit příznaky přírodní cestou</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/borelioza-jak-zmirnit-priznaky-prirodni-cestou/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/borelioza-jak-zmirnit-priznaky-prirodni-cestou/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 17 Jun 2023 03:33:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[estrogen]]></category>
		<category><![CDATA[Ginkgo biloba]]></category>
		<category><![CDATA[Hořčík]]></category>
		<category><![CDATA[klíště]]></category>
		<category><![CDATA[krevní sraženiny]]></category>
		<category><![CDATA[kurkumin]]></category>
		<category><![CDATA[Lymská borelióza]]></category>
		<category><![CDATA[nadledviny]]></category>
		<category><![CDATA[Nattokináza]]></category>
		<category><![CDATA[omega-3]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[šišák bajkalský]]></category>
		<category><![CDATA[štítná žláza]]></category>
		<category><![CDATA[střevní mikrobiom]]></category>
		<category><![CDATA[vitamin D3]]></category>
		<category><![CDATA[zánět]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=6105</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na počátku bylo klíště. Anebo jiný hmyz, těžko říct. Možná se pak na pokožce objevil charakteristický flek, anebo taky ne. Možná vám pak lékař na základě krevních testů diagnostikoval Lymeskou boreliózu a naordinoval antibiotika, možná ne. Každopádně teď ji máte – chronickou. A nikdo neví, co s tím. Lymeská borelióza patří mezi nemoci přenášené převážně klíšťaty. [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/borelioza-jak-zmirnit-priznaky-prirodni-cestou/">Borelióza: jak zmírnit příznaky přírodní cestou</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Na počátku bylo klíště. Anebo jiný hmyz, těžko říct. Možná se pak na pokožce objevil charakteristický flek, anebo taky ne. Možná vám pak lékař na základě krevních testů diagnostikoval Lymeskou boreliózu a naordinoval antibiotika, možná ne. Každopádně teď ji máte – chronickou. A nikdo neví, co s tím.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Lymeská borelióza patří mezi nemoci přenášené převážně klíšťaty. Její nejčastější původce na Americkém kontinentě, bakterie Borrelia burgdorferi, byl objeven v&nbsp;roce 1982, její příznaky, včetně spojitosti s&nbsp;přenosem klíšťaty, však byly popsány již koncem 19. století. V&nbsp;Evropě jsou pak nejčastějšími původce bakterie Borrelia garinii a Borrelia afzelii. V&nbsp;Česku se každoročně nakazí cca 4&nbsp;000 osob.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Projevy a komplikace lymské boreliózy</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Bakterie způsobující boreliózu patří mezi spirochety – mikroby s&nbsp;dlouhým spirálovitým tvarem, jejichž povrchové bílkoviny se neustále mění, a imunitní systém má tak problém s&nbsp;jejich rozpoznáváním. Navíc jsou chráněny ochranným biofilmem. Šance, že by se tak tělo s&nbsp;infekcí vypořádalo samo, je tak velmi nízká a obvykle je nezbytná léčba antibiotiky. Reakce imunitního systému je ovšem u různých osob odlišná a závisí na jejich konkrétním genetickém nastavení.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zásadní problém ovšem představuje diagnóza. Typické projevy akutní fáze, tj. vytvoření červeného fleku s&nbsp;bílým středem okolo místa kousnutí, popřípadě i horečka a únava, se objeví jen o části osob. Asi 40 % napadených tyto příznaky nemá a nemoc u nich rovnou přechází do druhé fáze. Ta propuká cca za 12 týdnů od přisátí klíštěte a typické jsou pro ni zejména bolesti a otoky kloubů, bolesti svalů, vyskytnout se ale může i obrna nervů či zánět srdečního svalu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Výše zmíněné obtíže obvykle odezní nejpozději do tří měsíců, aby se s&nbsp;odstupem měsíců až let objevila fáze třetí. Při ní nejčastěji dochází k&nbsp;zánětlivému postižení kůže, kloubů, mozku a míchy, srdce a očí.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Když se léčba nepodaří</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Ke kompletnímu vyléčení ale občas nedojde ani v&nbsp;případě, že je antibiotická léčba zahájena včas. Nezřídka se stává, že i po jejím skončení si lidé stěžují na příznaky, jako je „mozková mlha“ a různé jiné kognitivní problémy, bolesti kloubů a svalů, únavu apod. Jejich krevní testy jsou však již v&nbsp;tomto okamžiku v&nbsp;pořádku. Odborně se tento stav označuje zkratkou PTLD (Post Treatment Lyme Disease) anebo se mu říká „chronická borelióza“. Počet osob, které postihuje, je přitom velmi vysoký: 10-20 % z&nbsp;těch, kteří se s&nbsp;boreliózou léčí. Větší riziko jeho vzniku přitom mají lidé, kteří boreliózu prodělají opakovaně.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Proč vlastně v některých případech k vyléčení boreliózy nedochází? Příčin může být několik:</strong></p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Neschopnost některých antibiotik narušit ochranný biofilm bakterií.</li>



<li>Fakt, že bakterie jsou schopny vyvolávat záněty, i když jsou již mrtvé.</li>



<li>Nedávné výzkumu ukázaly, že i fragmenty bakterií dokáží v&nbsp;mozku stimulovat silnější imunitní odpověď něž živé bakterie.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Nutno říci, že řadu příznaků chronické boreliózy mohou vyvolávat i živé bakterie. Spirochety jsou totiž obecně velmi malé, a tudíž snadno pronikají nejen například do kloubů, ale jsou schopny překonat i hematoencefalickou bariéru a dostat se tak i do mozkové tkáně. Velice často však následné obtíže vyvolávají právě mrtvé fragmenty bakterií, což ostatně důvodem, proč v&nbsp;těchto případech nemá efekt opakované užívání antibiotik</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Bakterie, která mění geny</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Podle nedávných zjištění má navíc chronická borelióza výrazné epigenetické pozadí. V&nbsp;genomu postižených osob vědci objevili celkem 35 genů, které jsou nadměrně exprimovány (tj. jejich aktivita je výrazně vyšší, než by měla být). Většina těchto genů přitom podporuje zánětlivé procesy v&nbsp;těle. Lidé s&nbsp;chronickou boreliózou tak mají například v&nbsp;těle vyšší hladiny některých zánětlivých cytokinů (například IL-1ß a IL-8).</p>



<p class="wp-block-paragraph">Některé ze zmíněných genů navíc souvisí i třeba s&nbsp;epilepsií, což by mohlo vysvětlit, proč borelióza vyvolává neurologické příznaky.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Tvorba krevních sraženin</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Další cesta, kterou infekce boreliózy pravděpodobně vytváří některé chronické příznaky, je tvorba krevních sraženin neboli hyperkoagulace. Ta je ostatně častou komplikací řady virových a bakteriálních infekcí (typická je například i pro virus COVID-19). V&nbsp;jedné studii například vědci odhalili markery nízkoúrovňové koagulace u 80 % pacientů s&nbsp;boreliózou. Další studie pak u 67 % nakažených prokázala výrazně vyšší krevní koncentraci fibrinogenu &nbsp;&#8211; bílkoviny, z&nbsp;níž vzniká fibrin, který následně vytváří krevní sraženiny. To výrazně zhoršuje průchodnost drobných krevních kapilár a způsobuje zhoršení okysličení tkání.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Vliv na hormonální systém a střevní mikrobiom</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Infekce boreliózy může také negativně ovlivňovat činnost některých žláz s&nbsp;vnitřní sekrecí. Často tak například dochází ke snížení funkce štítné žlázy, což se mj. projevuje zvýšenou únavou a zhoršenou imunitou. Bílkoviny bakterií Borrelia jsou totiž svými antigenními vlastnostmi velice podobné některým bílkovinám souvisejících s&nbsp;činností štítné žlázy, což může vyvolat autoimunitní zánět tohoto orgánu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pro boreliózu je také často typické vyčerpání nadledvin, což má zase za následek sníženou produkci kortikosteroidů, a tedy i nižší odolnost vůči zánětlivým procesům. U žen se pak může objevit i snížená produkce estrogenu, takže se u nich někdy vyskytují příznaky připomínající menopauzu (například návaly horka).</p>



<p class="wp-block-paragraph">Příznaky chronické boreliózy jsou navíc velmi podobné těm, které pociťují pacienti s&nbsp;výrazně narušeným střevním mikrobiomem, což vedlo vědce k&nbsp;myšlence, že by mohla borelióza mj. způsobovat i narušení rovnováhy střevního mikrobiomu. A výzkumy tuto domněnku skutečně potvrdily. Změna složení střevních bakterií je dokonce natolik charakteristická, že by do budoucna mohla být využita k&nbsp;diagnostice boreliózy.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Co může pomoci?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Hlavním problémem při chronické borelióze je vysoká míra zánětlivých procesů, proto je důležité se zaměřit na jejich potlačení. Pomoci může i zaměření se na redukci krevních sraženin.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Velmi důležitá je úprava stravy, zejména pak výrazné omezení prozánětlivých potravin (jednoduché cukry, bílá mouka, potravní aditiva, živočišné tuky, sójový a kukuřičný olej…), a naopak přidání těch protizánětlivých, jako je ovoce a zelenina, kvalitní zelený čaj, olivový olej, přirozené zdroje omega-3 nenasycených mastných kyselin, fermentované potraviny atd. Klíčová by měla být i podpora rovnováhy střevního mikrobiomu, zejména formou dostatečné konzumace rozpustné i nerozpustné vlákniny a fermentovaných potravin.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležité je i zaměřit se na spánkovou hygienu. Spánková deprivace totiž podporuje průběh zánětlivých procesů, a přitom právě u pacientů s&nbsp;boreliózou bývá spánek často narušen.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Výraznou pomoc pak mohou představovat některé živiny a byliny užívané formou doplňků stravy.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Křídlatka japonská (resveratrol)</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Bylina pocházející se severovýchodu Asie vykazuje vysokou antibakteriální aktivitu vůči původcům boreliózy. Navíc působí i silně protizánětlivě. Jedním z&nbsp;důvodů je pravděpodobně i vysoký obsah resveratrolu (křídlatka se ostatně často využívá jako základ pro výrobu doplňků stravy s&nbsp;resveratrolem). Právě resveratrol má totiž silný protizánětlivý a také neuroprotektivní efekt (tj. chrání nervové buňky před poškozením), mohl by být užitečný i proti kardiovaskulárním příznakům boreliózy a byla u něj také prokázána aktivita proti spirochétám.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Šišák bajkalský</h3>



<p class="wp-block-paragraph">I tato rostlina, oblíbená zejména v&nbsp;rámci tradiční čínské medicíny, působí proti bakteriím Borrelia a má silný protizánětlivý a neuroprotektivní efekt. Jeho velkou výhodou je, že narušuje ochranný biofilm, který přispívá k&nbsp;rezistenci bakterií vůči antibiotické léčbě. Je proto velice vhodné jej při léčbě boreliózy kombinovat s&nbsp;antibiotiky. V&nbsp;rámci chronické boreliózy je velmi vhodný zejména při výskytu neurologických příznaků, může však zmírnit i záněty v&nbsp;oblasti kloubů.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Nattokináza</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Enzym, který je přirozeně obsažen v&nbsp;japonském sójovém pokrmu natto vyniká svou schopností rozpouštět krevní sraženiny. Proto může být efektivní v&nbsp;boji proti hyperkoagulaci u pacientů s&nbsp;boreliózou. Zároveň ale může pomoci narušit biofilm chránící bakterie proti imunitnímu systému a antibiotické léčbě (podobně působí i enzym serrapeptáza, jehož prodej však momentálně není v&nbsp;ČR povolen). I zde je tedy vhodné užívání spolu s&nbsp;antibiotiky.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Kryptolepis</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Rostlina původem ze Západní&nbsp;Afriky (lat. Cryptolepis sanquinolenta) je v&nbsp;tamní přírodní medicíně využívána například při malárii nebo tuberkulóze, některé studie ovšem potvrdily i silný efekt proti původcům boreliózy.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Kočičí dráp</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Další často užívaná bylina při léčení boreliózy (lat. Unicaria tomentosa). Má protizánětlivý a neuroprotektivní efekt, a některé studie potvrdily i antibakteriální působení vůči původci boreliózy. Podporuje také opravy DNA.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Vitamin D3</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Některé výzkumy naznačují, že by borelióza mohla způsobovat jakousi „rezistenci vůči vitaminu D3“. Konkrétně jde o to, že by infekce mohla blokovat interakci mezi vitaminem D3 a příslušnými buněčnými receptory, a proto by mohli infikovaní lidé potřebovat pro zajištění optimálních procesů v&nbsp;těle výrazně více této esenciální živiny. Její nedostatek by pak mohl přispívat k&nbsp;rozvoji některých potíží souvisejících s&nbsp;boreliózou, typicky třeba ke vzniku kloubních zánětů. Pro potvrzení je však zapotřebí ještě dalších výzkumů.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Hořčík</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Hořčík je další živinou, jejíž hladiny bývají u pacientů s&nbsp;boreliózou sníženy, což může rovněž přispívat ke vzniku celé řady potíží. Proto je vhodné jeho doplňování.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Jód</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tento minerál pomáhá narušit ochranný biofilm bakterií Borrelia. V&nbsp;průběhu léčby je proto důležité zařazovat do jídelníčku dostatek jeho zdrojů.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Ginkgo biloba</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato rostlina sice nepůsobí proti původci boreliózy, dokáže však výrazně podporovat prokrvení tkání včetně mozku a má i neuroprotektivní efekt, a je proto efektivní zejména při neurologických příznacích chronické boreliózy.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Kurkumin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Díky svým silným protizánětlivým účinkům může snížit zánět a bolestivost kloubů při chronické borelióze. Může také pomoci potlačit zánětlivé procesy v&nbsp;mozku, a odstranit tak „mozkovou mlhu“, snížit výskyt srdečních arytmií a potlačit zánět štítné žlázy. Neměl by ale být užíván v&nbsp;průběhu akutní fáze boreliózy, protože může snížit efektivitu imunitní reakce organismu.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">EGCG</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Stejně jako výše zmíněný resveratrol patří i epigalokatechin galát ze zeleného čaje mezi tzv. aktivátory sirtuinů, což jsou enzymy podporující funkci mitochondrií. Mj. může pomoci snížit zánět v&nbsp;oblasti mozku a míchy.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Omega-3</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Jejich užívání přispívá ke zlepšení kognitivních funkcí při chronické borelióze.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Astaxantin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tento karotenoid, který se přirozeně vyskytuje například v&nbsp;mase lososů či krevet, sice nemá přímý antibakteriální účinek proti původci boreliózy, vyniká ale svým protizánětlivým a neuroprotektivním působením, a navíc je schopen překonat hematoencefalickou bariéru a působit přímo v&nbsp;mozkové tkáni. Proto může být efektivní při neurologických následcích boreliózy.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Probiotika</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Vzhledem k&nbsp;negativnímu vlivu nemoci na rovnováhu střevního mikrobiomu může být při borelióze efektivní i užívání probiotik.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/borelioza-jak-zmirnit-priznaky-prirodni-cestou/">Borelióza: jak zmírnit příznaky přírodní cestou</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/borelioza-jak-zmirnit-priznaky-prirodni-cestou/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhady střevního mikrobiomu 5: Klouby bez bolestí</title>
		<link>https://www.epivyziva.cz/zahady-strevniho-mikrobiomu-5-klouby-bez-bolesti/</link>
					<comments>https://www.epivyziva.cz/zahady-strevniho-mikrobiomu-5-klouby-bez-bolesti/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[epivyziva.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 16 Feb 2023 16:32:15 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Epigenetika v praxi]]></category>
		<category><![CDATA[artróza]]></category>
		<category><![CDATA[astaxantin]]></category>
		<category><![CDATA[bolest kloubů]]></category>
		<category><![CDATA[boswellie]]></category>
		<category><![CDATA[Butyrát]]></category>
		<category><![CDATA[čekanka]]></category>
		<category><![CDATA[imunita]]></category>
		<category><![CDATA[Mučenka]]></category>
		<category><![CDATA[probiotika]]></category>
		<category><![CDATA[resveratrol]]></category>
		<category><![CDATA[šišák bajkalský]]></category>
		<category><![CDATA[střevní mikrobiom]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.epivyziva.cz/?p=5679</guid>

					<description><![CDATA[<p>Bolí vás klouby a nic nepomáhá? Možná je to tím, že přehlížíte důležitou souvislost stavu kloubů s&#160;se stavem našeho střevního mikrobiomu. Mikroorganismy uvnitř našich střev totiž ovlivňují nejen trávení či imunitu, ale i právě zdraví našeho pohybového aparátu. Co nám tedy může opravdu pomoci? Člověk není stroj – naštěstí. Používání stroje totiž časem nutně vede [&#8230;]</p>
The post <a href="https://www.epivyziva.cz/zahady-strevniho-mikrobiomu-5-klouby-bez-bolesti/">Záhady střevního mikrobiomu 5: Klouby bez bolestí</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="has-medium-font-size wp-block-paragraph"><strong>Bolí vás klouby a nic nepomáhá? Možná je to tím, že přehlížíte důležitou souvislost stavu kloubů s&nbsp;se stavem našeho střevního mikrobiomu. Mikroorganismy uvnitř našich střev totiž ovlivňují nejen trávení či imunitu, ale i právě zdraví našeho pohybového aparátu. Co nám tedy může opravdu pomoci?</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Člověk není stroj – naštěstí. Používání stroje totiž časem nutně vede k opotřebování součástek, které je třeba vyměnit. Naproti tomu lidské tělo disponuje spoustou opravných mechanismů, a navíc umí reagovat na zátěž tím, že často používané struktury zpevní a zvýšit tak jejich odolnost. A to se týká i našich kloubů, kterým správně dávkovaná zátěž neškodí, ale naopak prospívá. Aby však klouby fungovaly, jak mají, a vyhnuli jsme se opotřebení chrupavky, je potřeba splnit několik podmínek.</p>



<p class="wp-block-paragraph">První z&nbsp;nich je snaha o regulaci epigenetických reakcí uvnitř našich buněk. Jde o reakce, které regulují aktivitu jednotlivých genů naší DNA. Jejich průběh je přitom zásadně narušen jak při artróze (degenerativní onemocnění kloubní chrupavky), tak při revmatoidní artritidě, která patří mezi autoimunitní onemocnění. <a href="https://www.epivyziva.cz/kloubni-onemocneni-z-pohledu-epigenetiky/" title="Kloubní onemocnění z pohledu epigenetiky">Více zde »</a> Druhou podmínkou je pak péče o střevní mikrobiom.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V&nbsp;našich střevech žijí totiž bilióny mikroorganismů – nejprozkoumanější z&nbsp;nich jsou bakterie, kromě nich tu ale jsou i viry, kvasinky, prvoci či archea. A všechny zásadně ovlivňují „ekosystém“ celého našeho těla. Produkují totiž látky s&nbsp;epigenetickými a protizánětlivými účinky (například butyrát), formují imunitní systém, ovlivňují hormonální rovnováhu a podílejí se na fungování většiny orgánů a tkání v&nbsp;našem těle – včetně kloubů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Stav střevního mikrobiomu je přitom zásadní při vzniku a vývoji kloubních onemocnění. My se dnes zaměříme na to nejčastější – na artrózu.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Střevní mikrobiom a artróza</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Artróza je degenerativní onemocnění, které v&nbsp;první fázi poškozuje především kloubní chrupavku, následný zánět však vede k&nbsp;degeneraci i dalších kloubních struktur. To vše provází bolest, ztuhlost, otoky a omezení pohyblivosti. Jde o jedno z&nbsp;vůbec nejrozšířenějších onemocnění, a jeho výskyt se navíc posouvá do stále mladších věkových kategorií – od roku 1990 se průměrná doba života s&nbsp;artrózou prodloužila o 8–10 let.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Faktorů, které ovlivňují vznik artrózy je řada: chybný proběh epigenetických reakcí, procesy související se stárnutím, obezita, dysbalance pohybového aparátu, které vedou například k&nbsp;přetěžování jedné z&nbsp;končetin, či zranění kloubů. Velice zajímavé jsou ale i výzkumy, které dávají do souvislosti vznik tohoto onemocnění s&nbsp;imunitou – vědci například u většiny osob s&nbsp;artrózou objevili uvnitř kloubů zbytky bakteriální DNA.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jak se ale mohly bakterie do kloubů dostat? Jednou z možností je jejich průnik přes narušenou střevní bariéru. Právě střevní bariéra totiž za normálních okolností brání průniku mikroorganismů ze střev do krevního oběhu, jenže narušená rovnováha střevního mikrobiomu bohužel vede ke zvýšení její propustnosti, a zároveň zvyšuje intenzitu zánětlivých procesů napříč celým tělem – tedy včetně kloubů. Příliš propustné střevo navíc vede k&nbsp;negativnímu ovlivnění epigenetických procesů, které s&nbsp;rozvojem artrózy souvisejí. Pokud se tedy zaměříme na obnovení rovnováhy uvnitř našich střev, dojde k&nbsp;obnovení střevní bariéry, což následně prokazatelně vede ke zpomalení rozvoje artrózy.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Role imunitního systému</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Negativní změny ve střevním mikrobiomu ovšem ovlivňují zdraví kloubů i dalšími cestami: Například vedou k&nbsp;aktivaci vrozené složky imunitního systému, zejména makrofágů, což má za následek zvýšenou produkci prozánětlivých cytokinů. Zánět, který takto vzniká, způsobuje nejen bolest, ale urychluje i degeneraci kloubní chrupavky, protože prozánětlivé cytokiny zároveň potlačují tvorbu kolagenu a dalších složek chrupavky. Aktivaci makrofágů navíc může podpořit jakékoliv poranění kloubů (při každém poranění totiž vzniká zánět), ale také obezita – látky produkované tukovou tkání, zejména cytokiny a adipokiny (včetně hormonu leptinu), totiž prokazatelně podporují rozvoj artrózy.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Na rozvoji artrózy se ale může podílet i tzv. získaná složka imunitního systému, zejména pak T-buňky.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Souvislost s&nbsp;metabolismem</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Ukazuje se také, že rozvoj artrózy úzce souvisí s&nbsp;tzv. metabolickým syndromem, což je soubor metabolických změn ovlivňujících vznik některých civilizačních onemocnění, zejména cukrovky a srdečně cévních problémů. Například inzulinová resistence neboli snížení citlivosti tkání vůči inzulinu může způsobit nejen vznik diabetu, ale i narušení tvorby a ochrany kloubní chrupavky.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Právě nerovnováha střevního mikrobiomu se přitom podílí jak na vzniku inzulinové rezistence a dalších metabolických poruch, tak i obezity. A nadměrné hromadění tukové tkáně následně přispívá k&nbsp;rozvoji artrózy nejen prostřednictvím zvýšené zátěže kloubů, ale i produkcí zánětlivých cytokinů a adipokinů.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Výživou proti artróze</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Stejně jako i u jiných problému souvisejících s&nbsp;narušením střevního mikrobiomu, i v&nbsp;případě artrózy hraje důležitou roli výživa.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Prospěšná je zde konzumace probiotik. Například běžně užívané probiotikum Lactobacillus rhamnosus vede ke zlepšení funkce střevní bariéry i zmírnění příznaků artrózy. A dokonce může zamezit i ztrátám kostní hmoty při osteoporóze v&nbsp;důsledku menopauzy. Ke zmírnění příznaků artrózy vedlo v&nbsp;rámci výzkumů i užívání bifidobakrterií. Laktobacily a bifidobakterie navíc mají ve střevech na starosti produkci vitaminů K&nbsp;a vitaminů skupiny B – zvláště vitamin B9 přitom ovlivňuje aktivaci imunitních buněk, která souvisí nejen s&nbsp;celkovou obranyschopností, ale i s&nbsp;rozvojem artrózy.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Negativně naopak působí nadměrná konzumace tuků. Platí tady, že průběh artrózy zhoršují nejen nasycené mastné kyseliny, ale i vysoký příjem některých nenasycených mastných kyselin – například vysoká koncentrace kyseliny olejové prokazatelně zhoršuje průběh artrózy. Zároveň je ale třeba říci, že příčinou zde nemusí být jen vysoká konzumace této kyseliny, ale i narušení metabolismu mastných kyselin v&nbsp;játrech – což je mimochodem další problém, k&nbsp;jehož vzniku přispívá nerovnováha střevního mikrobiomu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nezbytná je i dostatečná konzumace probiotik, tedy vlákniny. Ta slouží jako potrava pro střevní bakterie a její příjem dokáže zmírnit negativní vliv nadměrné konzumace tuků a obezity na rozvoj artrózy. Pozitivně působí i některé aminokyseliny, zejména arginin a glutamin.</p>



<div style="height:30px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h2 class="wp-block-heading">Užitečné doplňky stravy</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Zde je pár tipů na živiny a byliny, které pozitivně ovlivňují jak zdraví kloubů, tak i rovnováhu střevního mikrobiomu.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Vitamin D3</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tento vitamin má výrazné epigenetické účinky a jeho nedostatek vede ke zvýšení intenzity zánětlivých procesů napříč celým tělem i zvýšení zastoupení škodlivých bakterií ve střevním mikrobiomu. Užívání vitaminu D3 naopak rovnováhu střevního mikrobiomu výrazně podporuje.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Boswellie</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Pryskyřice z&nbsp;kadidlovníků pilovitého (Boswellia serrata) je velice efektivním prostředkem pro zmírnění zánětů a bolesti kloubů, což platí jak při artróze, tak při artritidě. Zároveň účinně ovlivňuje epigenetické reakce v&nbsp;těle a reguluje rovnováhu v&nbsp;oblasti střevního mikrobiomu. Výrazně také posiluje bariérovou funkci střeva a omezuje průnik patogenů přes střevní bariéru. V&nbsp;rámci jednoho z&nbsp;výzkumů došlo k&nbsp;ústupu příznaků artrózy již po sedmi dnech užívání boswellie, pro dosažení trvalejších účinků doporučujeme alespoň 8 týdnů užívání.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Boswellie velice efektivně funguje v&nbsp;kombinaci s&nbsp;kurkuminem – ten má totiž také výrazný pozitivní vliv na střevní mikrobiom i epigenetické procesy ovlivňující vznik artrózy, a zároveň zlepšuje vstřebatelnost boswellie.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Velice vhodná je i kombinace boswellie s&nbsp;kolagenem, případně i další obvyklou složkou kloubních preparátů – chondroitin sulfátem. Ten ostatně rovněž podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Čekanka</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Kořen čekanky představuje další velice efektivní způsob pro podporu rovnováhy střevního mikrobiomu. Obsahuje totiž inulin a fruktooligosacharidy, což jsou látky patřící mezi rozpustnou vlákninu. Mají výrazné probiotické účinky, tj. slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Čekanka má také výrazné protizánětlivé a protibolestivé účinky, pomáhá zmírnit bolest a ztuhlost kloubů, pozitivně ovlivňuje imunitní funkce a je vhodná i při redukčních kúrách.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Užitečná je kombinace čekanky se zázvorem, který rovněž vyniká svými protizánětlivými a protibolestivými účinky, nebo s&nbsp;kurkuminem.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Mučenka</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Tato bylina je známá především svým pozitivním působením při úzkostech, depresích a nespavosti, užitečná však může být i v&nbsp;případě artrózy – výzkumy zaznamenaly po 30 dnech jejího užívání výrazné zmírnění všech příznaků tohoto onemocnění. Některé z&nbsp;polyfenolů obsažených v&nbsp;mučence – například vitexin nebo apigenin – rovněž podporují rovnováhu střevního mikrobiomu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Mučenku je možné kombinovat například se šišákem bajkalským.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Šišák bajkalský</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Bylinka hojně využívaná v&nbsp;tradiční čínské medicíně i západní fytoterapii má rovněž příznivý vliv na střevní mikrobiom a bariérovou funkci střeva. Kromě toho má silné protizánětlivé účinky, kdy potlačuje především produkci zánětlivých cytokinů, a působí také epigeneticky. Při artróze pomáhá nejen zmírnit otok a bolest a zvýšit pohyblivost kloubů a celkový komfort, ale má také ochranný vliv na buňky chrupavky.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Astaxantin</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Barvivo z&nbsp;rodiny karotenoidů obsažené například v&nbsp;mase lososů a krevet je známé především svými silnými antioxidačními a imunomodulačními účinky. Zároveň ale působí silně protizánětlivě, podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu, omezuje apoptózu (buněčnou smrt) buněk chrupavky a celkově pomáhá chránit chrupavku před degeneračními procesy.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Butyrát</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Jde o mastnou kyselinu s&nbsp;krátkým řetězcem, která je produkována některými střevními bakteriemi. Pokud je rovnováha střevního mikrobiomu narušená, produkce butyrátu klesá, což vede k&nbsp;narušení střevní bariéry i negativnímu ovlivnění imunitního systému. V&nbsp;takovém případě může pomoci užívání butyrátu ve formě doplňků stravy.</p>



<div style="height:20px" aria-hidden="true" class="wp-block-spacer"></div>



<h3 class="wp-block-heading">Resveratrol</h3>



<p class="wp-block-paragraph">Polyfenol vyskytující se hlavně ve slupkách červeného vína má nejen pozitivní vliv na střevní mikrobiom, ale zároveň v&nbsp;kloubech podporuje tvorbu kolagenu II a omezuje apoptózu buněk chrupavky.</p>The post <a href="https://www.epivyziva.cz/zahady-strevniho-mikrobiomu-5-klouby-bez-bolesti/">Záhady střevního mikrobiomu 5: Klouby bez bolestí</a> first appeared on <a href="https://www.epivyziva.cz">EpiVýživa.cz</a>.]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://www.epivyziva.cz/zahady-strevniho-mikrobiomu-5-klouby-bez-bolesti/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
