Daří se jí v nadmořských výškách nad 4 000 m, kde jiné rostliny nepřežijí. Válečníci Incké říše ji využívali ke zvýšení energie a odolnosti, moderní výzkumy pak potvrdily její schopnost zlepšovat sexuální zdraví, plodnost a sportovní výkonnost, ale i zmírňovat nepříjemné projevy menopauzy. Seznamte se s řeřichou peruánskou neboli macou.

Výskyt a popis

Pokud jde o místo pro život, jen těžko si lze představit horší podmínky. Maca je totiž doma v Peruánských Andách, kde roste v nadmořské výšce od 4 000 do 4 500 metrů. Musí proto čelit nejen extrémně nízkým teplotám, silnému větru a intenzivnímu slunečnímu záření, ale musí také umět získat dostatek živin z převládajícího skalnatého podloží. Pěstuje se sice také v Číně, tamní rostliny však mají odlišný obsah účinných látek a mohou tedy mít i odlišné účinky (většina studií zaměřená na účinky macy, z nichž tento článek vychází, přitom zkoumala pouze rostliny původem z Peru). Patří do čeledi brukvovité, je tedy příbuzná třeba s kapustou či brokolicí. (1)

Kvůli nehostinným podmínkám je nadzemní část macy jen malá – rostlina obvykle dorůstá výšky okolo 15 cm, má redukovaný hlavní stonek, peřenodílné listy a hrozny krémově bílých až nazelenalých květů. Plodem je nažka s jedním semínkem uvnitř. To hlavní se ale nachází o něco níže – jako potravina i k léčení se totiž využívá především tzv. hypokotyl (hlíza), tedy zdužnatělá část mezi stonkem a kořeny. Je dlouhá až 14 cm a pro přežití rostliny je zcela zásadní, protože představuje zásobárnu vody a živin. Hypokotyly mají různé barvy, od smetanové po černou, což je dáno odlišným zastoupením obsažených látek – zejména karotenoidů a tokyanů. Různé barvy macy proto mají i mírně odlišné účinky. (1, 2)

Hypokotyly macy jsou důležitou součástí jídelníčku domorodých obyvatel Peru, často jich zkonzumují více než 100 g denně. Jsou velmi tvrdé, proto se obvykle vaří – nejen ve vodě, ale i v mléce nebo ovocných šťávách. Mohou se také mlít na mouku nebo využívat k přípravě koktejlů, „kávy“, pudinků, džemů či alkoholických nápojů. Konzumují se jak čerstvé, tak sušené – v této formě je možné je skladovat i několik let. U nás se maca nejčastěji prodává ve formě prášku nebo kapslí, Janča a Zentrich ovšem doporučují i její homeopatické zpracování, které je podle nich účinné zejména v oblasti podpory hormonální rovnováhy. (1, 2, 9)

Historie

V Peru je maca prokazatelně konzumována už více než 2000 let, a to nejen jako potravina, ale i v rámci tradiční medicíny. V období Incké říše ji válečníci využívali ke zvýšení energie a vitality, vyzdvihovány byly ale i jaké afrodiziakální účinky nebo schopnost léčit revmatismus, anémii, neplodnost či respirační potíže. (1)

Význam macy byl v historii tak velký, že se dokonce v době španělské kolonizace využívala i jako platidlo. Španělé také macou krmili hospodářská zvířata, aby zlepšili jejich plodnost narušenou životem ve vysokých nadmořských výškách. (1)

Divoce rostoucí maca (Lepidium meyenii Walp.) byla poprvé popsána německým botanikem Gerhardem Walpersem v roce 1843. Od roku 1990 se pak používá odlišný název pro domestikovanou macu Lepidium peruvianum Chacon, která se od té divoké mírně odlišuje (morfologicky, složením účinných látek a částečně i geneticky). Český botanický název je „řeřicha peruánská“, mnohem známější je zde ale rostlina pod domorodým názvem „maca“. (1)

Složení

Maca je velmi bohatá živiny – obsahuje cca 10 % bílkovin, 59 % sacharidů, 2 % tuků (z mastných kyselin je zastoupena zejména kyselina linolenová, palmitová a olejová) a 8,5 % vlákniny. Najdeme v ní také řadu vitaminů a minerálů, například vitamin C, E, některé vitaminy skupiny B, železo, vápník, měď, zinek a draslík. Tyto výživové parametry ale mají význam spíš pro obyvatele And, kteří macu konzumují jako běžnou součást jídelníčku. (1, 2)

Pokud macu užíváme spíše jako doplněk stravy, budou nás hlavně zajímat další obsažené látky, které jsou zodpovědné za její léčivé účinky. Mezi ty nejvýznamnější patří zejména polynenasycená mastná kyselina macaen a její amidy (macamidy), což jsou látky, které v jiných rostliných druzích nebyly popsány. Dále se zde nachází 9 druhů glukosinolátů, několik alkaloidů, fytoestrogeny, prostaglandiny či fytosteroly (například ß-sisterol, kampesterol, brasikasterol či stigmasterol), které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu. Zajímavou složkou je také (1R,3S)-1 methyltetrahydro- -β-karbolin-3-karboxylová kyselina, která působí jako inhibitor monoaminooxidázy. Látky schopné potlačit produkci tohoto enzymu se přitom využívají například v léčbě depresí nebo Parkinsonovy choroby. (1, 2) 

Jednotlivé barevné odrůdy macy se přitom liší nejen obsahem barviv (zejména karotenoidů), ale i podílem dalších účinných látek. (1)

Léčivé účinky

Sexualita a plodnost

Maca je tradičně využívána k podpoře mužské plodnosti a také jako afrodiziakum pro obě pohlaví, což potvrdily i vědecké výzkumy. Právě tato oblast účinků macy ostatně byla zatím nejlépe prozkoumána v rámci klinických studií. (9)

Jedna z nich například ukázala, že denní dávka 1,5 nebo 3 g macy užívaná po dobu 12 týdnů vede u mužů k výraznému zvýšení sexuální touhy. Prospět také může mužům trpících mírnou erektilní dysfunkcí – u nich došlo v rámci jedné studie po 12 týdnech užívání 2,4 g macy jak ke zlepšení schopnosti erekce a celkové pohody při sexu, tak i ke zlepšení psychické a fyzické výkonnosti. (10, 11)

Zejména černá a žlutá maca dokáže výrazně podpořit tvorbu spermií, zvýšit celkový objem ejakulátu i pohyblivost spermií. Přesný mechanismus účinku ale zatím nebyl popsán – navzdory častému tvrzení totiž maca ve skutečnosti nezvyšuje produkci testosteronu ani jiných mužských pohlavních hormonů. Je ale možné, že zlepšuje biologickou dostupnost testosteronu nebo vazebnou kapacitu receptorů pro tento hormon. (1, 3-6)

Červená maca je zase efektivní při benigní hyperplasii (zbytnění) prostaty. (1, 7)

Schopnost macy zvyšovat sexuální touhu byla prokázána také u žen v menopauze a u žen užívajících antidepresiva (u mužů byly výsledky výzkumů zaměřených na libido smíšené) (12, 15)

Menopauza

Sexuální touha není jedinou oblastí, v níž může maca ženám v menopauze pomoci. Klinické studie potvrdily, že dokáže výrazně zmírnit prakticky všechny typické symptomy menopauzy, tedy i například návaly horka, noční pocení, změny nálad (ve smyslu depresí i úzkostí), pokles energie a vitality, poruchy paměti nebo problémy se spánkem, a také zlepšit celkové zdraví žen v tomto období života. (8, 9, 13, 14, 25)

Ovlivnění hormonální rovnováhy žen v menopauze ovšem prokázaly pouze některé z provedených studiích, zatímco v jiných zůstaly hladiny hormonů nezměněny. Některé z nich ovšem ukazují, že maca by mohla efektivně zvyšovat hladinu progesteronu, což je důležité jak přímo v menopauze, tak především v období premenopauzy a perimenopauzy, kdy se již objevují mnohé nepříjemné příznaky, ale stále ještě nedošlo k vymizení menstruačního krvácení. (9, 26)

Sportovní výkonnost

Dvě studie zaměřené na profesionální sportovce (mužského pohlaví) ukázaly také poměrně výraznou schopnost macy podporovat sportovní výkonnost. U sledovaných dobrovolníků došlo po užívání 1,5 g macy po dobu 60 dní ke zvýšení maximální rychlosti i VO2max, což je důležitý parametr vytrvalosti. Ve druhé studii pak vedlo užívání 2 g po dobu pouhých dvou týdnů u vytrvalců ke zkrácení doby potřebné na uběhnutí 40 km, přičemž bylo u nich zároveň zaznamenáno zvýšení sexuální touhy. (16, 17)

Studie na zvířatech pak ukázaly, že maca může pomoci zvýšit tvorbu ATP (látka, ze kterou buňky čerpají energii) a zásobního polysacharidu glykogenu, chránit svalové mitochondrie před volnými radikály, zmírňovat poškození svalových buněk vlivem intenzivní zátěže a také výrazně snižovat celkovou míru únavy, což se u pokusných myší projevilo například zlepšením výkonnosti ve testu plavání do vyčerpání. Zajímavé přitom bylo, že zvýšenou odolnost vůči únavě u zvířat provázely pozitivní změny ve střevním mikrobiomu, což ukazuje, že maca může fungovat i jako prebiotikum. Laboratorní studie pak prokázaly i anabolické účinky. (9, 22)

Mozek a nervová soustava

11 preklinických studií ukázalo na neuroprotektivní účinky macy, tj. na schopnost chránit nervové buňky před poškozením volnými radikály, vysokou hladinou kortikosteroidů, nezdravou stravou a dalšími vlivy. Za tento efekt vděčí rostlina především obsaženým macamidům, které blokují účinky některých enzymů a epigenetickou cestou potlačují produkci bílkovin podporujících apoptózu (buněčnou smrt) nervových buněk. (9, 19)

Některé studie ukázaly na potenciál macy podporovat vznik nových nervových buněk, zlepšovat kognitivní výkonnost a paměť a zmírňovat úzkostné příznaky. Dvě preklinické studie navíc naznačily, že po mozkové mrtvici pomůže maca zmenšit poškozenou oblast mozku a zmírnit otok mozkové tkáně. (9, 21, 23)

Srdce a cévy

Maca ovlivňuje tvorbu enzymů, které regulují krevní tlak – zejména reninu a angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE). V jedné ze studií vedlo užívání černé macy (3 g denně po 12 týdnů) ke snížení systolického krevního tlaku. Zlepšuje také funkci mitochondrií v srdeční tkáni a snižuje míru jejího poškození po prodělaném infarktu. Má také antitrombotický efekt a obsažené fytosteroly mohou pomoci snížit hladinu cholesterolu. (1, 9, 18)

Antioxidační a protizánětlivé působení

Některé složky macy mají silné antioxidační působení. Preklinické studie rovněž ukázaly, že maca efektivně potlačuje produkci cytokinů a dalších látek zvyšujících intenzitu zánětu (např. TNF-α, IL-6 či IL-8), a naopak podporuje tvorbu protizánětlivého IL-1. Protizánětlivé působení se uplatnilo i na modelech zbytnění prostaty, plicní fibrózy a hepatitidy. (9)

Maca má zároveň i protibolestivé účinky. V rámci studií přitom pomohla potlačit nejen bolest spojenou se zánětem, při níž se maximální analgetické účinky se projevily 15 minut po požití, ale i bolest neuropatickou, tedy způsobenou poškozením nervových vláken (zde byl maximální účinek po 30 minutách). (9, 20)

Diabetes a hubnutí

Podle výsledků laboratorních studií dokáže maca zlepšit schopnost buněk vstřebávat glukózu, což je důležité pro diabetiky. Pokusy na zvířatech pak ukázaly její schopnost zmírňovat inzulinovou rezistenci a zvýšit hladinu leptinu (hormon zvyšující pocit sytosti), což se projevilo sníženou chutí k jídlu a omezením přibývání na váze. (9)

Trávení

Maca rovněž podporuje také trávení, zejména vyprazdňování žaludku, střevní peristaltiku a stravitelnost přijatých živin.

Ochrana před sluncem

Fakt, že maca prosperuje ve vysokohorských oblastech, kde je vysoká intenzita slunečního svitu, pravděpodobně souvisí i s její schopností chránit pokožku před sluncem. V rámci jedné studie poskytl krém s obsahem extraktu z macy podobnou ochranu před UVB zářením jako krém s faktorem SPF30. (24)

Osteoporóza

Maca může být také účinným prostředkem proti řídnutí kostí, ať už je způsobená hormonálními změnami v menopauze nebo jinými příčinami. Pozitivně ovlivňuje kostní buňky osteoblasty, které se podílejí na ukládání minerálů a tvorbě kostní hmoty, epigenetickou cestou aktivuje geny řídící výstavbu kostí i estrogenové receptory typu alfa i beta. (25)

Další účinky

Studie na zvířatech a buněčných kulturách ukázaly, že maca má imunostimulační a protinádorové působení. (9)

Užívání a kontraindikace

Doporučenou denní dávkou je 5–7 g prášku, který je možné užívat v kapslích nebo rozmíchaný ve vodě či jiném nápoji. V rámci provedených výzkumů ale byly účinné i dávky výrazně nižší, mezi 1 a 2 g denně. Využít je možné i různě typy extraktů. Pro dosažení maximálního účinku je vhodné macu užívat 3-4 měsíce. (1, 2, 5)

Užívání macy je považováno za bezpečné. V rámci proběhlých studií nebyly hlášeny žádné závažnější vedlejší účinky – u některých dobrovolníků se vyskytly jen mírné vedlejší účinky, jako je nevolnost, bolest hlavy či podráždění. V rámci studií na zvířatech nebyla zaznamenána toxicita pro játra či nervovou soustavu ani při užití velmi vysokých dávek (více než 1 g denně na kilogram tělesné hmotnosti), ve výzkumech na lidských dobrovolnících byla prokázána bezpečnost užívání 2-3 g prášku po dobu 12 týdnů, stejně jako denní konzumace 115 g čerstvé macy. Z důvodu malého množství provedených studií ale není doporučována těhotným a kojícím ženám a dětem. (1, 9)

Prakticky ale neexistují studie zkoumající možné interakce macy s léky. Hlášena byla pouze jedna nežádoucí interakce s antidepresivem mianserin. Předpokládá se také možné interakce s enzymem CYP3A4, který se účastní odbourávání některých léků. (9)

Vhodné kombinace

V nabídce doplňků stravy se maca velice často objevuje v kombinaci s adaptogeny či bylinami podporujícími sexuální zdraví a plodnost, jako je ashwagandha, pískavice, reishi, kotvičník, ženšen, suma a další. Prakticky ale neexistují žádné studie, které by účinnost a výhodnost těchto kombinací potvrzovaly. Jedinou výjimkou je malá studie zkoumající účinky kombinace macy a sumy u žen po menopauze. V rámci podpory sexuálního zdraví a plodnosti by mohla být vhodná také kombinace se zinkem nebo vitaminem D3. (27)

Kolagen tvoří zhruba 30 % ze všech bílkovin v našem těle. Nenachází se přitom jen v kloubech nebo pokožce, ale tvoří také důležitou součást kostí, svalů, šlach, cév a mnoha dalších orgánů a tkání. Je tvořen z aminokyselin (nejvíce jsou zde zastoupeny glycin, prolin a hydroxyprolin) uspořádaných do trojitých šroubovic tvořící pevná, ale přitom pružná vlákna. Kromě aminokyselin je k vytvoření těchto struktur nutná i přítomnost vitaminu C, zinku, mědi a manganu.

Zatím bylo popsáno celkem 28 typů kolagenu. My se dnes ale zaměříme primárně na kolagen v naší pokožce. Tam se vyskytuje zejména kolagen typu I a III, v některých vrstvách kůže ale najdeme například i kolagen typu IV a V. Jeho hlavním úkolem je zde udržovat pevnost a pružnost pokožky, ale důležitý je i pro kvalitu vlasů a nehtů.

Slunce – nepřítel krásy

Pro kolagen v pokožce je jednoznačně největším problémem působení UV záření. Způsobuje totiž výrazné zvýšení produkce volných radikálů, které nejenom přímo poškozují buňky, ale podporují také produkci enzymů MMP (matrixové metaloproteinázy), které způsobují štěpení kolagenových vláken. Jenže tím to nekončí – vzniklé kolagenové fragmenty totiž dále zvyšují produkci volných radikálů, a dokonce brání syntéze kolagenu nového (děje se tak zejména při výraznějším spálení kůže). Tím vzniká jakýsi začarovaný kruh, který vede k výraznému urychlení procesů stárnutí pokožky.

Důležitou prevencí před stárnutím pokožky je tedy její ochrana před poškozením vlivem UV záření. Začít je přitom třeba včas, protože poškozování kolagenu probíhá postupně po dlouhá léta. Na náhlé ztrátě pevnosti pleti po čtyřicítce se tak může projevit opakované spálení kůže, které jsme dopustili o patnáct let dříve.

Vliv věku

Ke zhoršení syntézy vlastního kolagenu dochází i s věkem. Studie například ukázaly, že schopnost kůže produkovat kolagen je u osob starších 80 let oproti mladým lidem do 30 let snížena přibližně o 75 %. Na vině jsou přitom čtyři faktory: Tím prvním je úbytek kožních buněk jménem fibroblasty, které zároveň ztrácejí svůj charakteristický protáhlý tvar zajišťující velkou styčnou plochu s kolagenovými vlákny. Druhým faktorem je zhoršená schopnost fibroblastů produkovat kolagen, třetím pak zvýšená produkce volných radikálů (spolu se sníženou tvorbou vnitřních antioxidantů) a čtvrtým ztráta mechanického napětí.

Zajímavá je přitom hlavně poslední zmíněná příčina. Ukazuje se totiž, že pro produkci kolagenu v buňkách pokožky je nutná přítomnost mechanického napětí. Když toto napětí klesá (ať už v důsledku destrukce kolagenu působením UV zářením, nebo v důsledku jiných dějů souvisejících se stárnutím), syntéza kolagenu se zhoršuje. Jeho výraznější pokles přitom může dokonce vést k trvalému poškození fibroblastů! Takže tu máme ještě druhý začarovaný kruh: poškození kolagenu a zpomalení jeho produkce v kůži vede ke snížení mechanického napětí, a to má zase za následek další snížení produkce kolagenu. Zároveň to ale vysvětluje, proč mohou mít na stárnutí pokožky příznivý vliv metody typu speciálních masáží, obličejové jógy nebo tejpování – jednoduše proto, že dočasně zvýší napětí v pokožce, a tím podpoří tvorbu kolagenu.

Produkce kolagenu ovšem nezačíná stagnovat až ve vyšším věku, tento proces se mírně zpomaluje už po 25. narozeninách. Navíc kolagen je molekula s velmi dlouhou životností, takže tvorba vrásek a ztráta pevnosti, které nás postihnou po čtyřicítce, mohou souviset s negativními faktory, které na nás působily již dvacet let před tím.

Další příčiny stárnutí kůže

Na poškozování kolagenu se navíc podílejí i další faktory: nezdravá strava (škodlivý je zejména vysoký příjem jednoduchých sacharidů), kouření či škodliviny ze životního prostředí. Hodně výrazné je to v případě kouření, které urychluje negativní epigenetické změny související se stárnutím a zvyšuje tvorbu vrásek. Negativně přitom působí i elektronické cigarety.

U žen navíc výrazně vstupuje do hry menopauza. V pokožce se totiž nacházejí četné estrogenové receptory (zejména typu beta), a proto v momentě, kdy vaječníky přestanou prokukovat estrogen, zde dochází k úbytku kolagenu, dochází k atrofii kůže (snižuje se zejména tloušťka její části jménem epidermis), zhoršuje se krevní zásobení pokožky, začne se zrychlovat tvorba vrásek, a dokonce dojde ke zpomalení hojení ran. Naopak při stimulaci estrogenových receptorů (ať už pomocí přírodních, nebo syntetických substancí) dochází ke zvýšení produkce kožních buněk fibroblastů, tvorbě nových krevních vlásečnic v oblasti pokožky a zvýšení tvorby kolagenu.

V době menopauzy se navíc zesiluje účinek mužských pohlavních hormonů androgenů (například testosteronu), které jsou v omezeném množství tvořeny i v ženském těle. Androgeny, zvláště v kombinaci se zvýšenou hladinou kortizolu v důsledku stresu, přitom potlačují tvorbu kolagenu, snižují životnost fibroblastů a zvyšují tvorbu vrásek.

Jak stárnutí pleti zpomalit?

Zásady prevence stárnutí pokožky jsou tak v zásadě stejné, jako v případě snahy zpomalit stárnutí organismu jako celku:

• Klíčová je zdravá strava. Na tu se na následujících řádcích podíváme podrobněji.
• Velice důležitý je dostatečný spánek (a obecně odpočinek).
• Je vhodné se pokud možno vyvarovat stresu a omezit nezdravé návyky typu kouření nebo popíjení alkoholu.
• Velmi zajímavé jsou pak výzkumy ukazující na souvislost rychlosti stárnutí s psychickou pohodou a kvalitními sociálními vazbami. U starších osob trpících sociální izolací vědci naměřili například vyšší míru zánětlivých procesů nebo rychlejší úbytek kolagenu a atrofii kůže.

Výživa pro omlazení pleti

Kalorická restrikce

Pokud jde o výživu, hlavní pravidlo zní: nepřejídat se. Tzv. kalorická restrikce, tedy omezení celkového příjmu energie, má totiž prokázaný pozitivní vliv nejen na celkovou rychlost stárnutí těla, ale i na stárnutí pokožky. Omezení kalorického příjmu má za následek nejen nárůst počtu kolagenových vláken, ale i počtu fibroblastů a také zvýšení tvorby drobných vlásečnic nutných pro optimální krevní zásobení pokožky.

Dostatek bílkovin

Kalorický příjem bychom ale měli snižovat jen tak, aby nedošlo k deficitu esenciálních živin. Z makroživin je přitom důležitý zejména příjem bílkovin – diety s jejich nedostatek totiž prokazatelně zrychlují stárnutí pokožky a tvorbu vrásek, což samozřejmě není překvapivé. Jak už jsme řekli, kolagen je bílkovina, a aby tělo tvořilo bílkoviny, musí mít k dispozici všechny esenciální aminokyseliny.

Prokazatelný příznivý vliv na kvalitu pokožky, vlasů a nehtů má užívání doplňků stravy s kolagenem. Prospěšné jsou i potraviny, které kolagen obsahují, například silné vývary z kostí, v zásadě to ale není nezbytné. Po konzumaci kolagenu totiž nedojde k jeho přímému zabudování do pokožky či kloubů. Všechny přijaté bílkoviny totiž tělo nejprve rozloží na jednotlivé aminokyseliny a z nich potom skládá jednotlivé bílkoviny nutné pro své fungování. Pokud tedy člověk nechce kolagen konzumovat (například proto, že je vegan), stačí tělu dodat všechny esenciální aminokyseliny.

Kromě nich se vyplatí dbát i na příjem prolinu. Ten sice nepatří mezi esenciální aminokyseliny (vzniká v těle z lysinu), jeho konzumací ale ušetříme tělu práci. Hodně prolinu se nachází v mase, játrech, vaječných žloutcích a mléčných výrobcích, obsahují ho ale i třeba obiloviny (dobrým zdrojem jsou jáhly), chlorela nebo spirulina.

Méně „rychlých“ cukrů

Dalším důležitým krokem by mělo být snížení konzumace sacharidů, zejména těch jednoduchých. Jejich nadměrný příjem totiž vede nejenom ke zvýšení zánětlivých procesů napříč tělem, ale také k vytváření chemických vazeb mezi sousedními kolagenovými vlákny, což znemožňuje opravy poškozeného kolagenu. Problematické jsou také tzv. produkty pokročilé glykace, tedy sloučeniny bílkoviny (tedy i kolagenu) s glukózou. Ty působí řadu škod napříč tělem, v případě vazby s kolagenem a dalšími bílkovinami v pokožce pak výrazně snižují její pevnost a pružnost. Tvorba produktů pokročilé glykace intenzivně probíhá zejména při dlouhodobě zvýšené hladině glukózy v krvi, jejich tvorbu ale zvyšuje i obezita, kouření, alkohol a obecně nezdravá strava.

Vitaminy a minerály

Některé z vitaminů, minerálů a stopových prvků jsou nezbytné přímo pro tvorbu kolagenu, mnohé ale mají i další důležité účinky na kvalitu pleti a rychlost jejího stárnutí:

Vitamin C – je kofaktorem (nebílkovinnou součástí) enzymů, které stabilizují šroubovicovou strukturu kolagenu, a zároveň funguje jako antioxidant. Lze jej používat i zevně, kvalita kosmetických produktů se však může kvůli jeho nestabilitě velmi lišit. Dobře funguje v kombinaci s vitaminem E – obě tyto látky působí synergicky, tj. navzájem zvyšují svoji účinnost. Společně vynikají zejména antioxidačním efektem, kdy účinně chrání kolagen před působením UV záření.

Beta-karoten – v pokožce jde o nejhojněji zastoupený karotenoid. Má silné antioxidační účinky a zmírňuje poškození vyvolané UV zářením.

Retinol (vitamin A) – tato látka je, stejně jako její metabolity, kyseliny retinová a retinaldehyd, nezbytná pro řadu procesů v těle, například pro zrak, reprodukci a také pro funkci pokožky. V buňkách pokožky dokonce existují dva receptory, které jsou přímo určené pro tyto látky. Retinol přitom podporuje syntézu kolagenu, a to jak ve stárnoucí pokožce, tak i v pokožce poškozené UV zářením, což platí i při zevní aplikaci. Retinol se přirozeně vyskytuje například v játrech, mléčných výrobcích, některých sýrech, vaječném žloutku nebo v tučných rybách.

Vitamin D3 – tento vitamin s výrazným epigenetickým působením má celou řadu důležitých funkcí napříč celým tělem, pokožku nevyjímaje. Chrání například kožní buňky před buněčnou smrtí v důsledku působení UV záření, ovlivňuje také aktivitu antimikrobiálních genů (nejen) v pokožce a má antiage efekt.

Zinek – snižuje míru oxidativního stresu a brání tvorbě vrásek.

Selen – je nejen nezbytnou součástí antioxidačních enzymů, ale také podporuje tvorbu vnitřních antioxidantů a zlepšuje míru přežití buněk poškozených UV zářením.

Polyfenoly

Jako polyfenoly označujeme širokou skupinu látek pocházející zejména z rostlinných potravin, mnohé se v koncentrované formě konzumují i jako doplňky stravy. Patří mezi silné antioxidanty s protizánětlivým a epigenetickým působením, které snižují míru poškození pokožky působením UV záření. Na jedné straně přitom chrání buňky před poškozením jejich DNA i buněčných membrán, na straně druhé pak podporují apoptózu (buněčnou smrt) u buněk, které již poškozeny byly, a mohly by se stát základem nádorového bujení. Silné pozitivní účinky na mechanismy stárnutí pokožky byly prokázány například u oligomerních proantokyanidiny (OPC), resveratrolu, genisteinu, silimarinu (skupina látek z ostropestřce mariánského), florizinu, apigeninu a dalších.

Resveratrol – polyfenol hojně se vyskytující zejména ve slupkách hroznového vína patří mezi neúčinnější přírodní substance pro zpomalení procesů stárnutí, což zahrnuje i zpomalení stárnutí pokožky. Mechanismů, kterými v tomto směru působí, je přitom celá řada. V první řadě brání destrukci kolagenových vláken a podporuje tvorbu nového kolagenu – například tím, že potlačuje produkci enzymu kolagenázy, která se účastní procesu rozkladu kolagenu, nebo pomocí potlačení tvorby enzymů MMP. Dále pomáchá chránit důležitý protein jménem survivin. Pokud v názvu této látky vidíte anglické sloveso „survive“, tedy „přežít“, vidíte správně – survivin totiž brání apoptóze, tj. buněčné smrti. Resveratrol navíc vyniká i svými protizánětlivými a antioxidačními účinky, omezuje tvorbu vrásek, brání nadměrné pigmentaci a podporuje tvorbu sirtuinů, což jsou enzymy zpomalující procesy stárnutí, a zvyšuje schopnost proliferace, tj. tvorby nových kožních buněk. Zlepšuje také regeneraci poškozené kůže, ať už jde o hojení poranění nebo hojení pokožky poškozené UV zářením. Důležitou složkou jeho příznivého působení na pokožku je i fakt, že jde o fytoestrogen, tj. látku schopnou se vázat na estrogenové receptory (nejen) v pokožce, a proto efektivně zpomaluje stárnutí v období menopauzy.

Kurkumin – má nejen přímé antioxidační a protizánětlivé účinky, zároveň ale i aktivuje buněčné mechanismy antioxidační ochrany. Tím pomáhá zpomalit stárnutí a zvýšit ochranu buněk pokožky vůči působení UV záření. Navíc je vhodný i v období menopauzy, protože potlačuje tvorbu enzymu 5-alfa-reduktázy, který v době snížené produkce estrogenu urychluje stárnutí.

EGCG – polyfenol ze zeleného čaje má silné antioxidační, protizánětlivé a anti-age účinky. Kromě toho chrání fibroblasty, podporuje jejich dělení, potlačuje produkci enzymů MMP, které způsobují štěpení kolagenových vláken, a celkově zlepšuje elasticitu pleti. Důležitá je i jeho schopnost zlepšovat produkci telomerázy, což je enzym chránící tzv. telomery. Jde o koncové části chromozomů, které se zkracují při každém buněčném dělení, a pokud se zkrátí na určitou limitní délku, buňka ztratí schopnost se dělit. U kožních buněk poškozených UV zářením přitom zkracování telomerů probíhá výrazně rychleji, čímž se urychluje i jejich stárnutí, a právě tomu pomáhá EGCG účinně bránit. Má přitom pozitivní vliv nejen na rychlost stárnutí pokožky, ale i celého těla.

Genistein – polyfenol ze sójových bobů má výrazný pozitivní efekt na pokožku, a to zejména u žen v době menopauzy a po ní. Jde totiž o velice silný fytoestrogen s vysokou aktivitou vůči estrogenovým receptorům typu beta, jejichž aktivace má řadu pozitivních důsledků na stav pokožky. Genistein tak například podporuje vznik nových fibroblastů, čímž zlepšuje tvorbu kolagenu a omezuje vznik vrásek. Zlepšuje ochranu pokožky vůči působení UV záření (jak ve smyslu tvorby vrásek, tak rizika rakoviny kůže) a výrazně urychluje hojení ran. Genistein by mohl být velmi efektivní i při zevní aplikaci, je však třeba vyřešit jeho omezenou schopnost pronikat do pokožky. V současnosti jsou proto testovány přípravky, které by jeho průnik kůží zvýšily, například použitím nanomateriálů nebo polymerních gelů.

Quercetin – polyfenol, který se v malých koncentracích vyskytuje v širokém spektru rostlinných potravin i bylin, patří mezi velice silné antioxidanty s protizánětlivými a epigenetickými účinky. Velice efektivně také chrání kolagen před destrukcí vlivem UV záření a celkově zpomaluje stárnutí pleti. Jeho velkou výhodou navíc je, že výrazně zlepšuje biologickou využitelnost jiných polyfenolů, a proto je skvělý v kombinacích s většinou výše uvedených látek (zejména s resveratrolem, EGCG nebo kurkuminem, jejichž biologická využitelnost je v čisté formě omezená).

Další látky z potravy

Astaxantin – karotenoid vyskytující se v mase lososů, krevet, humrů a v některých druzích řas má silný antioxidační efekt, a zároveň snižuje negativní působení UV záření na produkci vnitřních antioxidantů, jako je superoxid dismutáza nebo glutathion. Navíc se ve srovnání s beta-karotenem mnohem efektivněji vstřebává do fibroblastů. Některé studie také přímo ukazují, že může zpomalovat tvorbu vrásek a ochabování pleti.

Nenasycené mastné kyseliny – nejznámějším zástupcem této skupiny látek jsou omega-3, které mají silné protizánětlivé účinky a snižují i míru zánětu v důsledku působení UV záření. Pozitivní vliv na pleť včetně snížení tvorby vrásek a atrofie kůže byl prokázán i v případě kyseliny linolové. Blahodárné účinky má i pupalkový olej, zajímavé anti-age působení mají i tuky obsažené v mateří kašičce.

Koenzym Q10  – tato látka je tvořena uvnitř našeho těla, je možné ji ale konzumovat ve formě doplňků stravy nebo aplikovat zevně. Jde o oblíbenou součást kosmetických přípravků. V pokožce slouží jako primární bariéra vůči působení oxidativního stresu.

Probiotika a prebiotika – konzumace těchto látek má pozitivní vliv nejen na střevní mikrobiom, ale i na mikrobiom naší pokožky. To vede například ke zlepšení homeostázy kůže vystavené UV záření.

Byliny

Artyčok – jde o oblíbenou středomořskou zeleninu, která vyniká svým působením na játra a žlučník, dle výzkumů má ale i výrazný pozitivní vliv na stárnutí pletí. Když byl například v rámci jedné studie podáván ženám po 28 dní extrakt z listů artyčoku, došlo u nich ke zvýšení antioxidační kapacity pokožky o 20 %, hloubka vrásek se snížila o 5,2 %, drsnost pokožky o 7 % a zářivost pleti se naopak zvýšila o 19 %.

Kozinec blanitý (astragalus) – jedna z nejoblíbenějších bylin tradiční čínské medicíny má rozsáhlé pozitivní účinky na celý organismus. Jedna z jejích nejdůležitějších účinných látek, astragalosid IV, navíc efektivně chrání pokožku před účinkem UV záření, snižuje tvorbu enzymů MMP, které poškozují kolagenová vlákna, a celkově zlepšuje elasticitu pleti a potlačuje tvorbu vrásek.

Ženšen pětilistý – má celkový pozitivní vliv na stárnutí organismu, působí protizánětlivě a podporuje tvorbu vnitřních antioxidantů. Účinně také zvyšuje ochranu pokožky před působením UV záření a zlepšuje tvorbu kolagenu. Účinný je i jako složka kosmetických přípravků.

Ostropestřec mariánský – tato rostlina obsahuje unikátní komplex sloučenin jménem silymarin, který je známý především svými pozitivními účinky na játra, ale jeho působení je mnohem rozsáhlejší. Výrazně zlepšuje regenerační schopnost kůže a chrání ji před negativními účinky UV záření. Snižuje aktivitu enzymu kolagenázy, který způsobuje štěpení kolagenu, a také enzymu elastázy, který štěpí elastan coby další bílkovinu důležitou pro pevnost a pružnost kůže. Zajímavé přitom je, že když vědci testovali jednotlivé složky silymarinu odděleně, vykazovaly jen mírné pozitivní účinky, a tudíž je jasné, že nejlépe fungují právě jako komplex, kdy navzájem zvyšují své pozitivní účinky.

Důvodů, proč nám škodí UV záření, je hned několik: Zaprvé přímo poškozuje strukturu buněk pokožky, což vede ke zvýšené produkci volných radikálů a zvýšení míry zánětlivých procesů. Někdy může být poškození tak výrazné, že může dojít i ke vzniku mutací, tj. změnám v DNA příslušných buněk, k tomu ale naštěstí nedochází příliš často. Mnohem častější jsou ale epigenetické změny, tedy změny měnící aktivitu některých genů v DNA. Ty pak zvyšují například riziko nádorového bujení nebo urychlují stárnutí pokožky.

Negativně na nás ovšem působí i horko, kterému jsme v posledních letech v létě vystaveni čím dál tím častěji. Poměrně známou věcí je, že vysoké teploty způsobují zvýšenou zátěž kardiovaskulárního systému. Aby se totiž tělo efektivně ochlazovalo, je třeba dostat více krve do podkoží, a tak se srdce jednoduše musí více snažit. A když se k tomu přidá například dehydratace, která krev zahustí, nebo špatný stav cév omezující jejich průchodnost, může být zátěž pro srdce opravdu značná.

Negativní působení horka ale může být ještě záludnější. V důsledku vysokých teplot se totiž zvyšuje propustnost střevní stěny, a kvůli tomu se mohou do krevního řečiště dostat ze střev patogeny nebo toxické látky. Výsledkem je zvýšení míry zánětů v celém těle, což zvyšuje riziko vzniku řady nemocí, případně zhoršení průběhu těch stávajících. Proto je právě v létě důležité pečovat o střevní mikrobiom, jehož rovnováha je pro udržení integrity střevní stěny zásadní.

Výživa pro zdraví během léta

Velkým pomocníkem pro udržení dobrého zdraví během letních měsíců je naše strava. Při sestavování jídelníčku bychom měli dodržovat následující pravidla:

• Měl by obsahovat co nejvíce živin s antioxidačním a protizánětlivým účinkem (ovoce, zelenina, olivový olej, luštěniny, celozrnné obiloviny…) a naopak co nejméně těch, které zánět podporují, tedy například jednoduchých cukrů, nasycených tuků, alkoholu, potravních aditiv apod.
• Důležitý je dostatečný příjem vlákniny (alespoň 30 g denně), která je nezbytná pro udržení rovnováhy střevního mikrobiomu. Jejím nejlepším zdrojem jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina (hlavně ta košťálová), ovoce, ale i třeba nápoje z čekanky. Jídelníček můžeme navíc doplnit i potravinami s obsahem probiotik, jako jsou kvalitní jogurty, kvašená zelenina, kvašené nápoje (např. kombucha) apod., popřípadě doplňky stravy s probiotiky.
• Vyhněte se konzumaci nezdravých jídel a nápojů po více dní za sebou. Problematická může být v tomto směru letní dovolená – ať už třeba ta all-inclusive, při které si dopřáváme hodně alkoholu a přejídáme se, nebo ta nízkonákladová, při které se živíme instantními pokrmy. Ty totiž obsahují málo kvalitních živin, a naopak spoustu potravních aditiv, která ničí střevní mikrobiom.
• Zařaďte živiny, které přímo zvyšují odolnost pokožky vůči UV záření. Nejznámější je v tomto směru beta-karoten, kromě něj je tu ale i řada dalších, leckdy účinnějších (viz níže).
• Samozřejmostí by měla být dostatečná hydratace. Jakmile přijímáme málo tekutin, tělo omezí pocení, čímž se zhorší termoregulace. Zároveň dojde k zahuštění krve, což nadměrně zatíží srdce i ledviny.

Užitečné doplňky stravy

Lutein a zeaxantin – jde karotenoidy s výraznými antioxidačními a epigenetickými účinky. Nacházejí se zejména ve vejcích, kukuřici, ovoci a zelenině žluté barvy a zelenině s tmavě zelenými listy. Chrání před UV zářením nejen pokožku, ale i oční sítnici, zmírňují bolest a zánět po spálení pokožky a zpomalují stárnutí pleti. Více zde ›

Ginkgo biloba – extrakt z tohoto stromu dokáže velice efektivně zlepšovat prokrvení, čímž podpoří termoregulaci a zmírní zátěž srdce v horku. Zároveň chrání pokožku před vlivem UV záření a zpomaluje její stárnutí. Více zde ›

Hydroxytyrosol – v době, kdy nebyly k dispozici účinné opalovací krémy, si lidé ve Středomoří aplikovali při pobytu na slunci na pokožku olivový olej. Účinnost tohoto postupu proti působení UV paprsků potvrdily i výzkumy, které ukázaly, že je za tento efekt je zodpovědný polyfenol hydroxytyrosol, který je v olivách obsažený. Navíc jde o velice silný antioxidant s protizánětlivými účinky. Více zde ›

Coleus forskohlii – bylina rostoucí na svazích Himaláje je jediným známým zdrojem forskolinu. Ten v buňkách podporuje tvorbu látky cAMP, která je nezbytná pro přenos informací uvnitř buněk. Zvýšení produkce cAMP v pokožce pomáhá zpomalit její stárnutí, zlepšuje její ochranu vůči UV záření i působení volných. Více zde ›

OPC – oligomerní proantokyanidyny, které se hojně vyskytují například v hroznových jadércích, chrání pokožku před UVB zářením a pozitivně ovlivňují epigenetické procesy, které souvisejí s rizikem vzniku kožních nádorů. Více zde ›

Astaxantin – karotenoid, který se nachází například v mase lososů, krevet a humrů, patří mezi velmi silné antioxidanty s epigenetickými a protinádorovými účinky. Chrání pokožku proti působení UV záření a volných radikálů, zlepšuje její bariérovou funkci a působí proti vzniku vrásek a dalších projevů stárnutí. Více zde ›

Nopál – plody opuncie jsou známé především jako pomocník při hubnutí. Jedna z obsažených látek, berberin, má ale i výrazný pozitivní vliv na schopnost termoregulace.

Rhodiola – tato bylinka patří mezi silné adaptogeny, tj. látky podporující adaptaci na stresové podněty. Vědecké výzkumy přitom potvrdily i přímo její schopnost podporovat adaptaci těla na horko. Více o rhodiole zde ›

Máta – její chladivý efekt například v nápojích je v letním horku velmi příjemný, nejde ale jen o pocit. Její hlavní účinná látka, mentol, totiž výrazně zlepšuje prokrvení, čímž přispívá k lepší termoregulaci.

Granátové jablko – toto ovoce patří mezi nejúčinnější „podporovatele“ produkce oxidu dusnatého, což je látka roztahující cévy a zlepšující prokrvení. Tím může velmi usnadnit termoregulaci a snížit zátěž srdce v horkém počasí. Zároveň obsahuje řadu silných antioxidantů a protizánětlivých látek. Velice vhodná je jeho kombinace s kurkuminem, který nejenom podpoří jeho prokrvující efekt, ale navíc pomůže zlepšit integritu střevní stěny.

Semínka jsou věc, která je při konzumaci hroznového vína spíše na obtíž. Mnoho lidí je proto vyplivuje nebo dává přednost odrůdám bez semen. Přitom právě v nich se nacházejí látky, které jsou pro naše tělo opravdový poklad.

Popis

Réva vinná je popínavá dřevnatá liána z čeledi révovitých. Původní areál jejího rozšíření zahrnuje Jižní Evropu, Přední a Střední Asii a podhůří Kavkazu, dnes je však její pěstování rozšířeno v subtropických a mírných oblastech celého světa. Plodem je kulovitá bobule, která může mít v době zralosti dle odrůdy barvu od zelené, přes žlutou, červenou, až po modrofialovou. Konzumuje se syrová, suší se (rozinky) a využívá se k výrobě vína a dalších alkoholických nápojů.

Z hlediska pozitivních účinků na lidské zdraví představují důležitou součást hroznů jejich jadérka. Vyrábí se z nich extrakt, který vyniká obsahem proantokyanidinů. Pro jejich komplex (a někdy i pro celý extrakt) se používá zkratka OPC.

Historie

Réva vinná patří mezi nejstarší kulturní plodiny, starověcí Egypťané prokazatelně pojídali její plody již před 6 000 lety. Dlouhou historii má i její využití v přírodní medicíně. Léčivé účinky vína v podobě nápoje chválí ve svých dílech několik antických filosofů, a hrozny jsou i tradiční součástí léčitelství i ve zbytku Evropy. K léčení se používaly nejčastěji zralé plody a z nich vyrobený nápoj (tedy víno), a to při celé řadě nemocí, od nevolností, přes kožní a oční infekce, onemocnění jater a ledvin až po rakovinu. Využívaly se však i plody nezralé (při bolení v krku), rozinky (při zácpě), vinné listy (zastavení krvácení, záněty, hemoroidy) či míza (kožní onemocnění). (40)

Účinné látky

Nejdůležitější složkou extraktu z hroznových jader je komplex tzv. oligomerních proantokyanidinů, což jsou látky ze skupiny polyfenolů. Používá se pro něj zkratka OPC (z anglického oligomers procyinidins complex). Nachází se ve slupkách jader, přičemž 100 g sušených semen je ho obsaženo asi 3 500 mg (46), v extraktu je obsah OPC i několikanásobně vyšší. Kromě něj se zde nacházejí i další formy proantokyanidinů (monomery, dimery, trimery a polymery), vysoký podíl vitaminu E a kyseliny linolenové. (45)

Léčivé účinky

Odborníci na výživu často hovoří o tzv. francouzském paradoxu, jež spočívá ve faktu, že obyvatelé Středomoří trpí ve srovnání s ostatními evropskými národy méně často onemocněním srdce a cév i dalšími civilizačními chorobami, ačkoliv konzumují vysoké množství živočišných tuků. Jako důvod bývá zmiňováno hojné pití červeného vína, které obsahuje dvě důležité substance: zaprvé resveratrol, barvivo obsažené ve slupkách červeného vína, a zadruhé právě komplex proantokyanidinů z hroznových jader (41).

Extrakt z hroznových jader je v první řadě velice silným antioxidantem, který je schopen ničit škodlivé volné radikály a chránit tak buňky a tkáně před oxidativním poškozením. Hlavním důvodem je přitom vysoký obsah komplexu proantokyanidinů (OPC). Podle vědeckých měření jde o 20x silnější antioxidant než vitamin E a 50x silnější než vitamin C (44).

To však není jediný důvod, proč je tak výjimečnou substancí. Neméně důležité je totiž jeho epigenetické působení čili schopnost ovlivňovat, zda budou některé geny „přečteny“ a nikoliv. Samotná přítomnost určitého genu v naší genetické informaci totiž znamená jen málo. Záleží totiž i na tom, jestli bude daný gen „přečten“, tedy jestli podle něj bude organismus vytvářet bílkoviny.

OPC přitom reguluje molekuly jménem microRNA (miRNA). Tyto velmi malé molekuly nic nekódují, nejsou tedy součástí genetické informace, ale zásadně ovlivňují právě expresi (přepis) genů. (2) Epigenetické působení extraktu z hroznových jader má ovšem zároveň příčinu i v jeho schopnosti regulovat další dva zásadní epigenetické mechanismy – metylaci genů a acatylaci histonů (4).

OPC rovněž podporuje tvorbu sirtuinů, což jsou enzymy nezbytné pro vznik mitochondrií a podporu jejich funkce, a také NAD+, což je koenzym hrající klíčovou roli v energetickém metabolismu. (86)

Nemoci srdce a cév

Důležitou roli v prevenci srdečně cévních onemocnění hrají proantokyanidiny z hroznových jader, konkrétně pak jejich antioxidační vlastnosti, které brání peroxidaci lipidů a poškozování DNA buněk vlivem působení volných radikálů (14). Významnou úlohu tu však hrají i některé epigenetické mechanismy, například ovlivnění genů JNK-1 a c-JUN (15).

Polyfenolické látky obsažené v extraktu z hroznových jader dokáží poměrně efektivně snižovat krevní tlak, a to zejména prostřednictvím regulace enzymu endoteliární NO syntáza, který je nezbytný pro produkci oxidu dusnatého (NO). Tato malá molekula totiž funguje jako vazodilatant – jejím působením dojde k rozšíření cév, které tak kladou toku krve menší odpor. (12, 13, 48). Platí přitom, že právě vysoký krevní tlak patří mezi hlavní rizikové faktory srdečně cévních onemocnění, jako je infarkt myokardu či mozková mrtvice. Efekt byl přitom zaznamenán i v případě zvýšeného krevního tlaku po menopauze. (91) Zlepšení elasticity krevních cév a zvýšení průtoku krve se kromě poklesu krevního tlaku zároveň projeví i lepším prokrvením a okysličením všech tkání v těle. K dosažení tohoto účinku je ale zapotřebí vyšších dávek – pozitivní změny zde byly zaznamenány při užívání 400 mg extraktu z hroznových jader po dobu 12 týdnů, účinnost poloviční dávky byla jen velmi nízká. Velmi vhodná je zde kombinace s aminokyselinou citrulinem. (97)

Výzkum na zvířatech prokázal i podstatnou úlohu v prevenci aterosklerózy, tedy tvorby usazenin v cévách – u králíků, kteří byli krmeni stravou s vysokým obsahem tuků a cholesterolu, došlo k výrazně nižšímu rozvoji aterosklerózy, pokud jim byl zároveň do stravy přidáván i extrakt z hroznových jader (17). Schopnost snižovat hladinu LDL cholesterolu a míru jeho oxidace ovšem byla prokázána i v několika studiích na lidských dobrovolnících, a to dokonce i u kuřáků. V tomto směru se ukázala jako velice účinná kombinace OPC s chromem. (92, 100)

A v neposlední řadě výzkumy ukázaly i to, že OPC mohou být prospěšné i pro osoby, které již prodělaly infarkt či mrtvici – dokáží totiž zlepšit regeneraci tkání postižených ischemií (nedostatku kyslíku) a tím výrazně zmírnit jejich následky (16).

Nádorová onemocnění

Výzkumy posledních let jednoznačně ukazují, že epigenetické působení některých rostlinných složek hraje významnou roli v prevenci rakoviny, a extrakt z hroznových jader mezi takovéto substance nepochybně patří. Riziko vzniku nádorového bujení přitom dokáže ovlivnit hned několika způsoby.

Prokázán byl například ovlivnění zánětlivých procesů v tlustém střevě prostřednictvím regulace mikroRNA (1). miRNA se totiž zapojuje nejen v procesu normální diferenciace buněk, ale i karcinogenezi, tedy při vzniku nádorového bujení (3). Extrakt z hroznových jader zároveň potlačuje průběh zánětlivých signálních drah (především jde o potlačení NF-kB a COX2). Právě zánětlivé procesy ve střevech přitom patří mezi významné rizikové faktory rakoviny tohoto orgánu. Extrakt z hroznových jader rovněž ovlivňuje proliferaci (rychlé nekontrolované množení buněk) a apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. (1) Právě procesy proliferace a apoptózy přitom bývají u nádorových buněk narušeny. A v neposlední řadě umí extrakt z hroznových jader omezovat tvorbu nových krevních cév, které rostoucí nádor potřebuje pro svou výživu, a tím jej v podstatě vyhladoví (10, 11)

Prokázán byl pozitivní vliv OPC v prevenci a léčbě řady typů nádorového bujení, například při rakovině tlustého střeva (5), kůže (4), plic (19), prostaty (20) či prsu. U rakoviny prsu přitom hraje důležitou roli jeho schopnost ovlivňovat produkci estrogenu prostřednictvím regulace enzymu aromatázy. Právě potlačení aktivity aromatázy přitom dokáže zpomalit růst až 70 % nádorů prsu (8, 9). Nedávná studie navíc prokázala, že extrakt z hroznových jader může být velmi prospěšný pro ženy s nádorem prsu, které prodělaly léčbu rakoviny prsu pomocí ozařování, protože dokáže zmírnit poškození zdravých tkání (18).

Prokázána je také účinnost OPC při myeloidní leukémii (37).

Ochrana pokožky

Jedním z faktorů, které zásadně ovlivňuje zdraví kůže, je UV záření, zejména pak jeho složka UVB, která má výrazné negativní epigenetické působení. Ovlivňuje totiž aktivitu enzymů DNA metyltransferázy a deacetylázy histonů, čímž ovlivňuje úroveň metylace genů a acetylace histonů, což jsou dva základní epigenetické mechanismy (6). To pak může hrát roli jak při vzniku kožních nádorů, tak i ve stárnutí pokožky. Extrakt z hroznových jader přitom patří mezi přírodní sloučeniny, které chrání buňky pokožky právě před negativním epigenetickým působením UV záření. (7)

Ochrana jater

Jaterní buňky jsou velice citlivé na oxidativní poškození, které vzniká v důsledku poškození volnými radikály. Studie z roku 2008 provedená na zvířatech přitom naznačila, že extrakt z hroznových jader může játra před oxidativním poškozením účinně chránit (21). Podobně efektivně se extrakt jeví i při ochraně jaterních buněk před působením radiace (22). A výzkum z roku 2011 zase prokázal jeho schopnost chránit játra před poškozením způsobeným nadměrnou konzumací alkoholu (23).

Výzkumy rovněž ukázaly, že konzumace proantokyanidinů vede v játrech ke zvýšení hladiny NAD+ (nikotinamiddinukleotid) a sirtuinu-1. To vede ke zvýšené tvorbě mitochondrií v tomto orgánu, zlepšení jeho funkce a ochraně před ztučněním jater. (86)

Hojení ran

OPC při lokální aplikaci urychluje hojení ran díky své schopnosti podporovat angiogenezi neboli tvorbu nových cév. Vděčí za to především tzv. endoteliárnímu růstovému faktoru (24). K podpoře hojení ran, včetně těch po chirurgických zákrocích (například i po císařském řezu), je dokonce vhodná i zevní aplikace (používá se například krém se 2% obsahem extraktu z hroznových jader). (49, 50)

Funkce mitochondrií

Velmi důležitou vlastností oligomerních proantokyanidinů je jejich schopnost zlepšovat funkci mitochondrií a chránit je před působením volných radikálů. Vděčí za to především své schopnosti zvyšovat produkci sirtuinů a NAD+. (62) Právě mitochondrie přitom hrají v organismu zcela zásadní roli, protože v nich probíhá přeměna živin na energii. Zhoršování jejich funkce je jedním z typických projevů stárnutí a negativně se projevuje především v tkáních, které jsou velmi náročné na přísun energie – tj. ve svalech, mozku, očích či srdci. Dysfunkce mitochondrií tak může být jednou z příčin řady nemocí a obtíží – například Alzheimerovy choroby, ADHD, kardiovaskulárních onemocnění, očních chorob či obezity. Více zde: https://www.epivyziva.cz/mitochondrie-klic-k-dlouhovekosti/

Obezita a diabetes

Jak už jsme zmínili výše, OPC pomocí modulaci exprese genů na úrovni transkripce výrazně ovlivňuje v kosterních svalech aktivitu mitochondrií, což jsou energetická centra buňky. A větší produkce energie s sebou zákonitě nese i zvýšení energetického výdeje. Pro osoby trpící nadváhou a obezitou je přitom důležité, že se díky OPC snižuje dysfunkce mitochondrií v hnědé tukové tkáni, která obvykle vzniká v důsledku obezity a zásadním způsobem narušuje energetický metabolismus. (25, 26).

Oligomerní proantokyanidiny navíc pozitivně ovlivňují vylučování hormonů, které souvisejí se vznikem obezity a ochotou těla hubnout. Jde například o hormon leptin, jehož vylučování v mozku spouští signály nasycení, či adiponektin, který úzce ovlivňuje signální cesty inzulinu a jeho nedostatek mj. vede ke vzniku inzulinové rezistence. Ta pak následně přispívá jak k přibývání na váze, tak k rozvoji diabetu. V pokusech na zvířatech krmených stravou s vysokým podílem tuku přitom po podávání OPC došlo ke zvýšení produkce adiponektinu o neuvěřitelných 61 %! Zároveň došlo k pozitivnímu ovlivnění hladiny leptinu, ke snížení hladiny glukózy v krvi a inzulinové rezistence a také ke zlepšení funkce beta-buněk slinivky břišní, v nichž se tvoří inzulin. (63, 64) Silný antidiabetický efekt OPC se pak projevuje již po šesti týdnech užívání (35, 38). Pozitivně OPC působí i v případě chronické pankreatitidy neboli zánětu slinivky břišní (36).

Výzkumy navíc naznačují, že by užívání oligomerních proantokyanidinů mohlo být přínosné pro těhotné ženy, jejich potomci jsou ohroženi rezistencí na inzulin a adiponektin, a tudíž je u nich zvýšené riziko vzniku obezity v dalším životě. Tímto problémem jsou ohroženy zejména děti žen, které v těhotenství trpí obezitou a diabetem. (65)

OPC také ovlivňuje produkci žlučových kyselin, které se účastní trávení tuků, pomáhá snížit chuť k jídlu a ovlivňuje procesy vzniku a diferenciace tukových buněk. (63, 66)

Sportovní výkonnost

Dalším aspektem, který OPC může zlepšit díky svému vlivu na funkci mitochondrií, je sportovní výkonnost, a to zejména ve vytrvalostních disciplínách. V mitochondriích se díky němu zvyšuje spotřeba kyslíku, což svalovým buňkám umožňuje získávat oxidací cukrů a tuků více energie, kterou pak mohou přeměnit na svalovou práci. (25, 26)

K vyšší sportovní výkonnosti ovšem může přispět i schopnost OPC uvolňovat cévy a zlepšovat tak prokrvení. Díky ní se totiž k pracujícím svalům dostane více kyslíku a živin. (98)

Alzheimerova a Parkinsonova choroba choroba

Zhoršení kognitivních funkcí, zejména paměti a intelektu, patří mezi nejzávažnější projevy Alzheimerovy choroby. Při tomto procesu hraje důležitou roli akumulace látek jménem rozpustné vysokomolekulární Abetovy oligomery. A právě jejich hromadění dokáže extrakt z hroznových semen účinně bránit, stejně jako tvorbě tzv. beta-amyloidních plaků, které jsou rovněž typickým projevem této nemoci. (27-29)

Proantokyanidiny navíc v rámci výzkumů dokázaly eliminovat anomálie ve funkci mitochondrií, což je velice důležité. Právě dysfunkce mitochondrií je totiž typická pro Alzeimerovu i Parkinsonovu chorobu. Navíc mají obecně ochranný efekt na nervové buňky, které dokonce dokáží chránit i proti působení některých toxinů (například kadmia). Zejména efektivně chrání neurony v hipokampu, což je část mozku zodpovědná za paměť. V pokusech na myších navíc byla potvrzena i jejich schopnost zlepšovat některé kognitivní schopnosti narušené věkem, například schopnost prostorové orientace a rozpoznávání objektů. (51-54)

Artróza

Extrakt z hroznových jader má i prokazatelně příznivé účinky i při artróze, tj. kloubním onemocnění, při kterém dochází k úbytku chrupavky v kloubech a vzniku zánětlivých procesů. Účinně brání tzv. apoptóze (buněčné smrti) chondrocytů neboli buněk chrupavky, čímž omezuje jejich úbytek. Zároveň zmírňuje ztráty proteoglykanů, což jsou sloučeniny bílkovin a sacharidů, které tvoří mezibuněčnou hmotu chrupavky a mají pro funkci kloubů zásadní význam – zvyšují totiž pružnost chrupavky a její odolnost vůči tlaku a fungují jako kloubní lubrikant. (55,56)

OPC má také výrazné protizánětlivé účinky: potlačuje produkci zánětlivých cytokinů, enzymu COX-2 a dalších látek podporujících vznik zánětu, který je nejen příčinou bolesti, ale přispívá i k dalšímu narušování chrupavky a ostatních kloubních struktur. Důležité v prevenci a léčbě artrózy jsou i antioxidační vlastnosti OPC. (56-58)

Revmatoidní artritida

Studie provedené na zvířatech rovněž naznačily, že extrakt z hroznových jader může být nadějnou substancí pro osoby trpící revmatoidní artritidou. Dokáže totiž regulovat patologické procesy při diferenciaci imunitních T-buněk, které jsou pro tuto autoimunitní chorobu typické. Důležité je zde i jeho výrazné protizánětlivé působení (43).

Osteoporóza

Osteoporóza je choroba způsobená nedostatečným usazováním vápníku v kostech, což vede ke snížení jejich hustoty a vyššímu riziku zlomenin. Pokud je extrakt z hroznových jader podáván spolu s vápníkem, zvyšuje pevnost, hustotu a mineralizaci kostí lépe než samotné užívání vápníku (30).

Další problémy pohybového aparátu

OPC z hroznových jader dokázalo rovněž v rámci výzkumů zmírnit otoky a bolesti kloubů při dně a také neuropatické bolesti. (87, 88)

Stárnutí

Extrakt z hroznových jader se rovněž vyznačuje schopností zpomalovat procesy stárnutí. Vděčí za to zejména své schopnosti podporovat produkci sirtuinů (zejména SIRT-1 a SIRT-3) a s ní souvisejícímu pozitivnímu vlivu na vznik nových mitochondrií a podporu funkce těch stávajících. Právě postupující dysfunkce mitochondrií je totiž považována za jednu z hlavních příčin stárnutí. (90)

Extrakt z hroznových jader, konkrétně v něm obsažená sloučenina procyanidin C1 (PCC1), se navíc vyznačuje schopnost ničit senescenční buňky (tj. buňky, které již ztratily schopnost dělení), jejichž hromadění v těle je rovněž typické pro proces stárnutí. Když vědci v rámci jedné studie podali PCC1 myším, kterým předtím pomocí záření výrazně urychlili buněčné stárnutí, došlo u nich ve srovnání s kontrolní skupinou nejen k úbytku senescenčních buněk, ale i ke zlepšení fyzické výkonnosti a zmírnění vizuálních projevů stárnutí. Doba jejich života se navíc oproti kontrolní skupině prodloužila o téměř 10 %, přičemž počítáno od doby ozáření se jejich přežití prodloužilo dokonce o 64,2 %. Z toho vyplývá, že by OPC mohlo významně prodloužit život i v případě, kdy je jeho užívání zahájeno až ve vyšším věku. (90)

Deprese

Protizánětlivé účinky OPC jsou pravděpodobně i důvodem, proč může být užitečné i při léčbě depresí. Důležitou roli při vzniku tohoto onemocnění totiž hrají právě zánětlivé procesy v oblasti mozku. (59)

Makulární degenerace

Makulární degenerace je vážné onemocnění očí, které postihuje buňky sítnice zejména v oblasti tzv. žluté skvrny (makuly), což je místo nejostřejšího vidění. Postižení proto nejprve přestávají rozpoznávat objekty v centru zorného pole, zatímco periferní vidění zůstává zachováno. Ve vážných případech nemoc končí slepotou.

Extrakt z hroznových jader brání agregaci patologických proteinů, které podporují rozvoj makulární degenerace (32). Zároveň omezuje abnormální tvorbu nových cév, která je projevem tzv. mokré formy makulární degenerace (33).

Polyfenoly z hroznových jader mají ochranný efekt i při další nemoci postihující oční sítnici, tzv. diabetické retinopatii, při níž dochází k poranění drobných očních cév (34).

Imunita a antimikrobiální efekt

Extrakt z hroznových jader bohatý na OPC také pozitivně ovlivňuje některé procesy týkající se imunitních buněk (například podporují transformaci lymfocytů či fagocytární schopnost makrofágů). (60) Kromě toho také přímo působí proti některým typům bakterií, například obávaného zlatého stafylokoka, listerie, Esterichia coli či některým streptokokům. Vhodný je i při močových infekcích, včetně těch způsobených bakteriemi rezistentními vůči léčbě antibiotik. Prokázána byla i účinnost vůči kvasinkovým infekcím. (39, 61, 62, 89, 99)

Menopauza

Extrakt z hroznových jader pomáhá zmírnit nepříjemné symptomy menopauzy a snížit riziko kardiovaskulárních nemocí u žen středního věku. (47)

Funkce ledvin

Studie na zvířatech prokázaly, že oligomerní proantokyanidiny pomáhají redukovat poškození ledvin, zlepšují jejich funkci, chrání je proti působení volných radikálů a pomáhají zmírňovat zánětlivé procesy v tomto orgánu. (72-74)

Studií na lidských dobrovolnících proběhlo zatím jen málo, ale výsledky jsou velmi nadějné. Například u skupiny 23 osob, která užívala po šest měsíců denně 2 g extraktu z hroznových jader, došlo k poklesu koncentrace bílkovin v moči a schopnost ledvin zajišťovat filtraci vzrostla o 9 %. (75)

Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, pro které je charakteristický úbytek myelinových obalů nervových vláken, jež jsou nezbytné pro vedení nervového vzruchu. Studie provedená na myších přitom ukázala, že pokud je extrakt z hroznových jader podáván v časném stadiu onemocnění, dokáže procesu demyelinizace účinně bránit. (93)

Štítná žláza

Studie na myších ukázaly, že extrakt z hroznových jader může být velice efektivní i při poruchách štítné žlázy. Při jeho podávání došlo ke snížení zánětu a zlepšení funkce tohoto orgánu, ale z krevních testů bylo rovněž patrné, že se zmírnila chudokrevnost, která je velmi často způsobena právě hypofunkcí štítné žlázy. Zajímavé přitom je, že pozitivní působení OPC bylo zaznamenáno jak při hypofunkci, tak i při hyperfunkci (nadměrné činnosti) štítné žlázy. (94, 95)

Sexualita a plodnost

OPC zlepšuje prokrvení, a tudíž může mít u mužů pozitivní vliv na schopnost erekce. Jeho antioxidační potenciál navíc významně přispívá k ochraně spermií, což se může projevit zlepšením plodnosti. I zde je vhodná kombinace s citrulinem, popřípadě argininem. (96)

Užívání

Doporučená denní dávka extraktu z hroznových jader se pohybuje mezi 50 a 300 mg denně, v závislosti na tom, jestli jej užíváme preventivně nebo z léčebných důvodů. Jako bezpečné však bylo prokázáno i užívání vyšších dávek (až 800 mg). V rámci vědeckých studií však byly používány dávky až 2 g extraktu.

Nejdůležitější účinnou složku extraktu z hroznových jader představují proantokyanidiny, a proto je důležité dávat přednost doplňkům stravy se standardizovaným obsahem této skupiny látek (40-80 %).

Pokud užíváte nějaké léky, je třeba konzumaci extraktu z hroznových jader konzultovat s ošetřujícím lékařem. Extrakt totiž může ovlivňovat účinnost léků, které se rozkládají v játrech, a těch je poměrně velké množství. Vhodné není ani jeho užívání spolu s léky ovlivňujícími srážlivost krve (Aspirin, Walfarin) a také s lékem Phenacetin, kde může urychlit jeho vstřebávání. (40)

Extrakt z hroznových jader se rovněž nedoporučuje dětem a těhotným ženám (40), protože bezpečnosti jeho užívání zde zatím není dostatečně prokázána.

Vhodné kombinace

OPC se nejčastěji kombinuje s resveratrolem, což je logické – jde o dvě sloučeniny, které se hojně vyskytují v hroznovém víně. Ze stejného důvodu bývá také doporučována kombinace s kvercetinem, protože i tento polyfenol se v plodech révy vinné nachází. Nicméně účinnost této kombinace nebyla spolehlivě prokázána – například v rámci studie, která se zabývala vlivem na stav srdce a cév, ukázala, že kombinace OPC s kvercetinem má v podstatě stejné účinky jako OPC samotné. (76) Kombinace OPC + resveratrol + kvercetin však již velký smysl dává, protože kvercetin zlepšuje vstřebávání resveratrolu až o 310 %. (42, 77)

Vstřebávání OPC zlepšuje další skupina látek, která se v hroznech nachází, a to jsou katechiny. Jejich velmi bohatým zdrojem je zelený čaj, a proto i kombinace OPC + extrakt ze zeleného čaje (EGCG) může být velmi efektivní. (71)

OPC + omega 3 – oxidativní stres, protizánětlivé působení, metabolismus lipidů, ochrana jater, funkce mozku, Alzheimerova choroba diabetes, srdce a cévy (67, 70)

OPC + resveratrol – nádorová onemocnění, srdce a cévy, diabetes, Alzheimerova choroba, menopauza (68, 78, 79)

OPC + ostropestřec mariánský (silymarin) – zdraví jater, kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění (69)

OPC + EGCG – protibakteriální působení, mozek, nádorová onemocnění, vytrvalost (71)

OPC + granátové jablko – menopauza, osteoporóza, sportovní výkonnost, srdce a cévy (80, 81)

OPC + kurkumin – nádorová onemocnění, artróza, diabetes (82)

OPC + zázvor – zdraví jater (83)

OPC + ženšen pětilistý – diabetes, hubnutí (84)

OPC + ginkgo biloba – srdce a cévy, mozek

OPC + šišák bajkalský – srdce a cévy, protizánětlivé a antioxidační působení (85)

OPC + spirulina – štítná žláza (95)

OPC + L-citrulin – prokrvení, srdce a cévy, sportovní výkonnost (97)

OPC + chrom – cholesterol, srdce a cévy (100)

Borůvky

Borůvky jsou bohaté na polyfenoly, což jsou látky se silným antioxidačním, epigenetickým a protizánětlivým působením. Velký podíl obsažených polyfenolů přitom tvoří tmavá barviva jménem antokyany, která mají rozsáhlý pozitivní vliv na všechny struktury očí.

Borůvky například vykazují silný neuroprotektivní účinek neboli schopnost chránit nervové buňky. To platí i pro buňky oční sítnice a zrakového nervu. Pozitivní vliv jejich konzumace byl zaznamenán i u řady vážných očních onemocnění, jako je šedý i zelený zákal nebo makulární degenerace, což je vážné onemocnění sítnice často končící slepotou). Některé výzkumy prokázaly i pozitivní vliv antokyanů na schopnost zaostření. Naopak se nepotvrdilo, že by borůvky zlepšovaly vidění za šera.

Velice důležitou vlastností borůvek je i jejich pozitivní vliv na srdečně cévní systém, což je pro stav zraku zcela zásadní. Oči totiž patří mezi orgány, které jsou nejcitlivější na dostatečný přísun kyslíku a živin – oční sítnice má dokonce největší spotřebu kyslíku ze všech tkání těla. Cévy, které oči zásobují krví, jsou přitom velmi drobné, a pokud dojde ke snížení jejich průsvitu například v důsledku aterosklerózy, znamená to pro zrak zásadní problém.

Antokyany přitom zdraví srdce a cév ovlivňují zcela zásadně: osoby s jejich vyšším příjmem mají například o 32 % nižší riziko infarktu myokardu a o 10 % nižší výskyt vysokého krevního tlaku. Zároveň snižují i hladinu LDL cholesterolu.

Vysoká spotřeba kyslíku s sebou nese i zvýšenou produkci volných radikálů, které poškozují všechny oční struktury. Tady se zase uplatní silný antioxidační potenciál antokyanů a dalších látek obsažených v borůvkách.

Neméně důležitým faktem je, že borůvky snižují riziko vzniku diabetu 2. typu, a to v průměru o 23 %. Právě špatně kompenzovaná cukrovka je totiž častou příčinou poškození sítnice (tzv. diabetická retinopatie), jež může vést i k oslepnutí. Borůvky navíc pomáhají i v okamžiku, kdy už se diabetická retinopatie projeví.

Další pozitivní účinky borůvek: pomáhají zhubnout, zlepšují mentální výkonnost a paměť, snižují riziko demence, posilují imunitu, chrání játra a dýchací cesty, snižují riziko rakoviny a osteoporózy.

Kustovnice čínská

Drobné oranžové plody kustovnice čínské, někdy také nazývané goji, jsou neuvěřitelně bohatou zásobárnou prospěšných živin. Z pohledu zdraví očí je z nich asi nejzajímavější vysoký obsah zeaxantinu, což je barvivo patřící mezi karotenoidy.

Zeaxantin je spolu se svým izomerem luteinem nejhojněji zastoupeným karotenoidem v očích, zejména pak v sítnici. Oba mají silný antioxidační potenciál, díky kterému dokáží chránit tkáně oka před poškozením, a jsou i důležitou součástí membrán nervových buněk. Dostatečný příjem zeaxantinu zároveň snižuje riziko vzniku některých očních onemocnění, zejména šedého zákalu a makulární degenerace. Více zde »

Velice zajímavou složkou kustovnice je i směs látek označovaná zkratkou LBP (Lycium barbatum polysacharides). Jde o směs 17 aminokyselin a několika sacharidů, která vyniká mimořádným antioxidačním potenciálem. Rovněž podporuje imunitu, pomáhá zpomalit stárnutí, podporuje opravy poškozené DNA a reguluje procesy tzv. buněčné smrti, což je pro fungování očí také zásadně důležité.

Silný antioxidační potenciál a schopnost zpomalovat stárnutí má i barvivo betain, které se rovněž v kustovnici nachází. Betain zároveň vyniká schopností chránit mitochondrie a podporovat jejich funkci. Mitochondrie přitom mají zcela zásadní vliv na fungování všech tkání v těle. V těchto buněčných organelách totiž dochází k přeměně živin na energii, a pokud tkáně nemají energie dostatek, jejich funkce se rapidně zhoršuje. A protože oči jsou spolu s mozkem v těle největším „žroutem“ energie, je pro ně funkce mitochondrií zásadní.

Další pozitivní účinky kustovnice: podporuje imunitu, mentální výkonnost a funkci srdce a cév, působí protinádorově, zpomaluje stárnutí.

Losos

Stejně jako jiné ryby, i maso lososa je bohatým zdrojem omege-3 nenasycených mastných kyselin, které jsou nezbytné nejen pro fungování mozku, ale i očí. Jsou zásadní složkou membrán buněk sítnice a jejich dostatečný příjem je důležitý v prevenci vzniku očních vad, šedého zákalu a onemocnění sítnice.

Kromě omega-3 je však maso lososa i zdrojem jedné poměrně vzácné sloučeniny, karotenoidu jménem astaxantin.

Astaxantin patří mezi velice silné antioxidanty s epigenetickými a protizánětlivými účinky, a i jeho pozitivní vliv na zdraví očí je velice rozsáhlý: Zlepšuje schopnost zaostření, zpomaluje úbytek zrakových schopností související s věkem, zlepšuje výživu sítnice, podporuje prevenci a léčbu zeleného zákalu a makulární degenerace a snižuje zrakovou únavu. Více zde »

Další pozitivní účinky astaxantinu: podporuje imunitu, působí protinádorově, pomáhá při hubnutí, diabetu a srdečně cévních onemocněních.

Špenát

Špenát patří mezi nejméně oblíbené druhy zeleniny, což je ovšem smutný pozůstatek jeho nevábné podoby na talířích školních jídelen. Když se dobře připraví, je to lahůdka, a navíc má blahodárné účinky na celé lidské tělo. A platí to i pro oči.

Listy špenátu totiž patří mezi nejbohatší zdroje luteinu a zeaxantinu, které jsou zásadní pro ochranu a funkci sítnice, čočky a dalších očních struktur. Jejich konzumace má výrazný ochranný efekt jak proti šedému zákalu, tak i makulární degeneraci a nezbytné jsou i pro zrakovou ostrost a ochranu očních struktur před působením UV záření. Přidání luteinu a zeaxantinu do stravy například vede k 50 – 60% zmírnění poškození buněk vlivem UV záření.

Špenát je rovněž bohatým zdrojem dusičnanů, z nichž v těle vzniká oxid dusnatý. Ten funguje jako signální molekula způsobující vazodilataci neboli roztažení cév, a tím se zlepšuje prokrvení všech tkání v těle – včetně očí.

Vejce

Vajíčka, konkrétně jejich žloutek, jsou dalším z velmi bohatých zdrojů luteinu a zeaxantinu. Řada studií navíc prokázala, že tyto látky jsou z nich využitelné lépe než lutein a zeaxantin z rostlinných zdrojů. Konzumace vajec tak prokazatelně zvyšuje jako hladinu těchto karotenoidů v krvi, tak i koncentraci pigmentů nutných pro vidění v oční sítnici.

Vejce jsou navíc zdrojem i dalších látek nutných pro funkci očí – například vitaminu A, vitaminu E, selenu a zinku.

Při vzniku jakéhokoliv nádoru hrají důležitou roli naše geny. V DNA se přitom nacházejí jak geny, které pravděpodobnost vzniku nádorového bujení zvyšují, tak ty, které nás před ním chrání. Riziko vzniku nemoci pak stoupá či klesá podle toho, které mají navrch.

Rozhodující přitom ale není jen to, jestli jsme od rodičů zdědili více genů prvního či druhého typu, ale i to, jak jsou tyto geny v každém okamžiku aktivní. Míru jejich aktivity přitom ovlivňuje i řada faktorů našeho životního stylu, které mají vliv na průběh tzv. epigenetických reakcí v těle.

Jak zapnout ty správné geny?

Lidský genom totiž obsahuje informace ve dvou formách: genetické a epigenetické. Genetická informace představuje jakýsi plán pro vytvoření živé bytosti, konkrétně pro výrobu bílkovin, které jsou k tomu potřeba. Epigenetická informace pak říká, jak, kdy a kde genetické informace použít.

Epigenetické změny se v těle odehrávají prostřednictvím tří hlavních biomechemických reakcí: metylace DNA, modifikace histonů a regulace pomocí microRNA. Při vzniku všech typů nádorů hraje velkou roli především první z nich – nadměrná metylace je totiž hlavní mechanismus, který umlčuje tzv. tumorsupresorové geny – tedy ty geny, jež mají za úkol chránit tělo před rakovinou.

Důležitá je ale i druhá skupina reakcí, konkrétně pak acetylace histonů. Snížená acetylace tumorsupresorových genů přitom rovněž snižuje jejich aktivitu, a pokud je navíc doplněna zvýšenou acetylací genů, které vznik nádorů podporují, může to výrazně zvýšit riziko nejen rakoviny kůže.

Tyto změny totiž podporují proliferaci, tj. rychlé, nekontrolované množení buněk, které je pro nádorová onemocnění typické. Zároveň omezují apoptózu čili programovanou buněčnou smrt poškozených buněk, což je naopak důležitý obranný mechanismus těla před vznikem nádorů.

UV záření jako epigenetický faktor

Pokud je pokožka vystavena působení UV záření (zvláště pak jeho složky UVB), dochází k poškozování buněčné stěny i samotné DNA uvnitř buněk. Přitom výrazně stoupá produkce volných radikálů i úroveň zánětlivých procesů. A právě tohle všechno jsou procesy, které způsobují epigenetické změny v oblasti buněčné DNA – například vlivem oxidativního stresu a chronického zánětu dochází k výraznému urychlení změn v metylaci DNA, které snižují aktivitu tumorsupresorových genů.

Vlivem UV zářením například dochází jak k mutacím, tak i epigenetickým změnám v oblasti genu P53, který hraje důležitou roli v ochraně před nádorovým bujením – dokonce si díky tomu vysloužil označení „protinádový policajt“. Tyto změny navíc vznikají velice rychle a už v relativně mladém věku.

Negativní epigenetické změny v těle ovšem zároveň přibývají s věkem, proto riziko vzniku (nejen) kožních nádorů právě s narůstajícím věkem stoupá.

Jak pomůže výživa?

Dobrou zprávou ovšem je, že velká část epigenetických změn je vratná. Pokud se tedy zaměříme na ostatní faktory, které průběh epigenetických reakcí v těle ovlivňují, můžeme do značné míry potlačit i negativní epigenetické změny způsobené UV zářením.

Velmi výraznou roli hraje v tomto směru výživa. V ní je důležité omezit složky, které mají negativní epigenetický efekt a podporují průběh zánětů v těle (typicky sacharidy s vysokým glykemickým indexem, přemíra živočišných tuků, alkohol apod.), a naopak přidat bioaktivní látky s pozitivním epigenetickým působením, ať už jako součást jídelníčku nebo jako doplňky stravy. Jde o čistě přírodní látky, pocházející obvykle z rostlinné říše, a mnohé z nich jsou i součástí tradiční medicíny různých koutů světa. Většina z nich má navíc pozitivní vliv na prevenci a léčbu nejen kožních nádorů, ale i jiných druhů rakovin a řady dalších onemocnění.

Nelze samozřejmě zaručit, že nás konzumace těchto látek před kožními nádory ochrání, v kombinaci s dalšími pozitivními změnami životního stylu a rozumným přístupem k opalování však může jejich riziko snížit opravdu výrazně.

Pomoc z přírody

A které konkrétní látky nám mohou pomoci?

OPC – jde o zkratku označující komplex tzv. oligomerních proantokyanidinů, které se ve vysoké koncentraci vyskytují zejména v jadércích révy vinné. Prokazatelně snižují celkovou hladinu metylace genů v kožních buňkách, a výzkumy na myších dokonce prokázaly jejich schopnost snížit metylaci přímo v buňkách kožních nádorů. Potvrzena byla také jeho schopnost pozitivně ovlivňovat míru metylace genů a acetylace histonů v modelech lidské rakoviny kůže. Zároveň jde o silný antioxidant s protizánětlivým působením.

EGCG – epigalokatechin galát ze zeleného čaje patří mezi nejlépe prozkoumané přírodní substance s protinádorovým působením a výzkumy naznačují, že může být velmi efektivní i v prevenci a léčbě rakoviny kůže. Výrazně podporuje apoptózu a pomáhá snížit proliferaci, kromě toho účinně snižuje oxidativní stres a potlačuje zánětlivé procesy vyvolané UVB zářením. V pokusech na myších vystavených extrémním dávkám UV záření pak efektivně pomáhal předejít vzniku nádorů a také potlačit růst již vzniklých melanomů. V pokusech in vitro na modelech simulujících rakovinu lidské kůže byla potvrzena jeho schopnost snižovat celkovou míru metylace v kožních i nádorových buňkách a pozitivně ovlivňuje i acetylaci histonů a regulaci pomocí microRNA.

Vitamin D3 – je to vlastně velký paradox: UV záření sice zvyšuje riziko vzniku melanomu, zároveň ale v kůži podporuje tvorbu vitaminu D, který je známý svými protirakovinnými účinky. Nejen, že snižuje riziko vzniku kožních nádorů, ale zároveň podporuje léčbu a jeho užívání zmírňuje také riziko návratu choroby. Pro vitamin D (jako D3 označujeme jeho živočišnou formu, která je snáze vstřebatelná) ovšem platí, že s věkem efektivita jeho tvorby v pokožce výrazně klesá, a proto je důležité dbát i na jeho dostatečný příjem v potravě nebo ve formě doplňků stravy.

Astaxantin – užívání karotenoidů například před odjezdem na dovolenou k moři bývá doporučováno velice často, většinou se ale mluví o nejznámějším z nich, beta-karotenu, který má kromě antioxidačních i epigenetické účinky. Možná ještě lepší volbu ale představuje méně známý karotenoid astaxantin, který se například vyskytuje v mase lososa, krevet, humrů a v některých mořských řasách. Kombinuje v sobě silné antioxidační, imunomodulační a epigenetické účinky a preventivně působí i proti vzniku kožních nádorů. Zlepšuje totiž mezibuněčnou komunikaci, která bývá často u nádorových buněk narušena, zvyšuje aktivitu genů, podle nichž vznikají enzymy umožňující vylučování karcinogenních sloučenin a potlačuje proliferaci.

V létě sice býváme celkově zdravější než v zimě, zato nás ale často trápí potíže typické právě pro toto letní období. Pomoc přitom často můžeme hledat na úrovni naší genetické informace. Pomocí výživy a doplňků stravy totiž můžeme aktivovat ty správné geny, které nám se zvládáním nejen letních neduhů pomohou.

Bezpečná sluneční lázeň

Dlouhá léta nám tvrdili, že kam nechodí slunce, chodí lékař, postupem let se však toto rčení změnilo na „kam chodí slunce, chodí i rakovina“. Řada z nás proto už bez vrstvy opalovacího krému a tmavých brýlí takřka neopouští byt. Jenže to je také špatně.

Ano, je pravda, že UV záření patří mezi rizikové faktory nádorů pokožky. Stejně jako to, že volné radikály vznikající ve slunící se pokožce poškozují kožní buňky a urychlují jejich stárnutí. Jenže pravda je i to, že bez slunce se neobejdeme, protože například spouští v pokožce tvorbu vitaminu D3 a reguluje vnitřní biologické hodiny. Je proto třeba najít rovnováhu mezi pobytem na slunci a ochranou kůže a v tom nám může pomoci epigenetika.

Pokud buňky kůže vystavíme působení UV záření, začne v nich probíhat epigenetická reakce jménem metylace DNA. Kvůli tomu pak v buňkách pokožky dojde k vypnutí tzv. tumorsupresorových genů, které mají za úkol nás chránit kožní proti nádorovému bujení. Tato reakce je ovšem naštěstí vratná – pokud se nám podaří nadměrnou metylaci odstranit, obnoví se i funkce tumorsupresorových genů a pravděpodobnost vzniku nádoru prudce poklesne.

Velmi efektivní způsob, jak nadměrnou metylaci odstranit, představují epigeneticky působící živiny. Ty se nacházejí v běžné stravě, pro větší účinnost je však možné je zároveň užívat i formou doplňků stravy. Je výhodné, pokud jde zároveň o silné antioxidanty, abychom kožní buňky zároveň ochránili i před působením volných radikálů. Vědecky prokázaná je v tomto směru například účinnost proantokyanidinů z hroznových jadérek – OPC, EGCG neboli epigalokatechin galátu ze zeleného čaje (https://www.epivyziva.cz/epigalokatechin-galat/), granátového jablka, sulforanů z brokolice nebo astaxantinu (https://www.epivyziva.cz/astaxantin). Pokud již naše pleť nese viditelné známky stárnutí, ať už kvůli nadměrnému slunění či z jiných důvodů, pomůže jí zpět do kondice resveratrol (https://www.epivyziva.cz/resveratrol/) nebo vitamin K2 (https://www.epivyziva.cz/vitamin-k2/).

Klíč ke zdraví máte ve střevech

Průjmy, zácpa, ale i infekce všeho druhu – podobné „radosti“ často provázejí čas dovolených. To, zda toto období zvládneme ve zdraví, přitom úzce souvisí se střevní mikroflórou. Populární „přátelské bakterie“, konkrétně třeba Bifidobacterium, Ruminococcus, Enterococcus, Clostridium či Enterobacter, totiž mají přímý vliv nejen na imunitu v oblasti trávicího traktu, ale produkují i řadu látek s epigenetickými účinky (např. kyselinu listovou, butyrát nebo biotin). Ty pak přímo ovlivňují aktivitu genů, které řídí tvorbu, diferenciaci a zrání imunitních buněk, a tím zlepšují imunitu celého organismu.

Osvědčeným prostředkem pro podporu střevní mikroflóry je čekanka (https://www.epivyziva.cz/cekanka-obecna/). Obsahuje inulin a fruktooligosacharidykteré působí jako prebiotikum – tedy substrát, který je nutný pro růst a množení probiotických bakterií. Čekanka zároveň působí i epigeneticky a prokazatelně zlepšuje protinádorovou imunitu, působí proti některým typům bakterií včetně například salmonely a je efektivní při léčbě infekcí trávicího traktu. A v neposlední řadě pomáhá proti zácpě. Její účinky můžete podpořit konzumací zázvoru (https://www.epivyziva.cz/zazvornik-lekarsky/), který podporuje imunitu a má výrazné protizánětlivé účinky.

Pozitivní vliv na růst a množení probiotických bakterií má rovněž další epigenetická substance – EGCG (https://www.epivyziva.cz/epigalokatechin-galat/) neboli epigalokatechin galát ze zeleného čaje. I on navíc ovlivňuje imunitu epigenetickou cestou.

Konec zánětů močových cest

Zejména ženy si často z dovolené odnášejí nechtěný suvenýr v podobě zánětu močových cest. I zde je kromě dodržování osvědčených zásad, jako je převlékání se z mokrých plavek či dodržování dostatečného pitného režimu, možné hledat pomoc v epigenetice.

Skvělou zbraní může být granátové jablko (https://www.epivyziva.cz/granatove-jablko/). To pomocí epigenetických procesů nejen podpoří imunitu a sníží intenzitu zánětlivých procesů v těle, ale navíc i přímo působí proti některým mikroorganismům, které záněty močových cest způsobují. Pro větší účinnost jej můžete doplnit dalšími živinami, které mají protizánětlivé účinky a podporují imunitu, například kurkuminem (https://www.epivyziva.cz/kurkumin/), kvercetinem (https://www.epivyziva.cz/kvercetin/) nebo omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami (https://www.epivyziva.cz/omega-3-nenasycene-mastne-kyseliny/).

Pro romantické chvilky

Únik z každodenního shonu a stereotypu často vede k tomu, že lidé o dovolené zvyšují svou sexuální aktivitu. Aby ale bylo skutečně na co vzpomínat, musí vše fungovat tak, jak má. Skvělým prostředkem je v tomto směru již zmiňované granátové jablko (https://www.epivyziva.cz/granatove-jablko/), které výrazně zlepšuje prokrvení všech tkání těla, pohlavní orgány nevyjímaje. Díky tomu má pozitivní vliv jak na schopnost erekce, tak i na sexuální touhu u obou pohlaví.

Pokud se na dovolené dokonce rozhodnete počít potomka, pak vězte, že vědecké výzkumy prokázaly i příznivý vliv granátového jablka na množství a kvalitu spermií. Ženy by pak měly sáhnout po resveratrolu (https://www.epivyziva.cz/resveratrol/) z červeného vína. Tato látka totiž odstraňuje epigenetické změny, které souvisejí se stárnutím, a se týká všech buněk těla včetně vajíček. Právě epigenetické změny v DNA ve vajíčcích jsou přitom častou příčinou problémů s otěhotněním a jejich odstranění navíc pomůže u narozeného dítěte snížit riziko vývojových vad a zdravotních potíží.

Pomoc pro bolavé svaly

Většina lidí také v létě a během dovolených zvyšuje míru své pohybové aktivity. To je na jednu stranu dobře, protože pohyb působí na naše epigenetické vzorce jednoznačně pozitivně, pokud jste ale doposud svou fyzickou kondici zanedbávali, může vás nemile překvapit bolest svalů a šlach. I tady ovšem může pomoci epigenetika. Bolest svalů ve dnech po zátěži je totiž způsobena zánětlivými procesy, které vznikají ve svalech v důsledku mikroskopických poranění svalových vláken. Pomocí některých živin ovšem můžeme účinně snížit aktivitu genů, které řídí produkci zánětlivých enzymů (hlavně enzymu SIRT2), a zároveň omezit produkci tzv. prozánětlivých transkripčních faktorů (např. NF-kB). Tím v první řadě zmírníme bolest svalů, ale zároveň i urychlíme jejich regeneraci.

Vhodné je volit živiny, které kombinují protizánětlivý účinek s antioxidačním, protože fyzická aktivita je spojena s produkcí volných radikálů, které se podílejí na poškození svalových vláken. Vědecky prokázán je například pozitivní efekt kurkuminu (https://www.epivyziva.cz/kurkumin/), proantokyanidinů z hroznových jader, známých též pod zkratkou OPC (https://www.epivyziva.cz/extrakt-z-jader-revy-vinne/) či kvercetinu (https://www.epivyziva.cz/kvercetin/).

Ať už zvolíme cestu konzumace důležitých živin v rámci úpravy jídelníčku nebo užívání doplňků stravy, je třeba mít na paměti, že odstranění negativních epigenetických změn z naší DNA je poměrně dlouhý proces. Některé pozitivní změny je sice možné pozorovat již po týdnu (zvláště při užívání doplňků stravy ve vyšších dávkách), k dosažení výraznějšího účinku je však zapotřebí minimálně jednoho měsíce.