Hned několik vědeckých studií totiž prokázalo, že úbytek sluchových schopností úzce souvisí s mírou metylace některých genů v naší DNA. Jde o tzv. epigenetickou reakci, která dokáže výrazně snížit aktivitu některých genů, nebo je dokonce zcela vypnout. Část těchto epigenetických změn vzniká již v průběhu nitroděložního vývoje, řada dalších se pak přidává v průběhu života, zejména v důsledku nevhodného životního stylu.

Proč se sluch zhoršuje s věkem?

Obecně platí, že negativních epigenetických změn přibývá v průběhu života. Proto se také s věkem zhoršuje i sluch. Epigenetická podstata však byla prokázána i u jiných příčin nedoslýchavosti.

Společným rysem epigenetických reakcí přitom je, že jsou vratné. Pokud tedy jejich vlivem nedošlo ke strukturálním změnám sluchového aparátu (hlavně v průběhu nitroděložního vývoje), je možné úbytek sluchu buď zvrátit, nebo alespoň zastavit. Nutná je úprava životního stylu, zejména zdravé stravování, pravidelný pohyb, udržování optimální hmotnosti a vyhýbání se toxinům z životního prostředí. Velkou měrou pak mohou pomoci živiny či byliny s výrazným epigenetickým potenciálem ve vyšších koncentracích, tedy většinou formou doplňků stravy.

Chraňte se před volnými radikály

Stejně důležitá je ovšem i ochrana před volnými radikály. Příliš vysoká hladina reaktivných sloučenin kyslíku totiž v těle zvyšuje produkci hormonu glutathionu, což má za následek změny v metylaci genů. V centru naší pozornosti by tam měly stát hlavně sloučeniny, které v obě spojují vysoký epigenetický a antioxidační potenciál.

Užitečné živiny a byliny

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou známé svým pozitivním vlivem na úroveň metylace DNA, zároveň však pomáhají předcházet nedoslýchavosti pomocí ovlivnění metabolismu homocysteinu.
Více o omega 3 čtěte zde https://www.epivyziva.cz/omega-3-nenasycene-mastne-kyseliny/

Pomoci může i resveratrol, čili barvivo obsažené v hroznovém víně. Tato epigeneticky působící látka, která má mimochodem i velice silný antioxidační potenciál, totiž zpomaluje stárnutí buněk, a proto je i vhodno prevencí nemocí, které se stárnutím souvisejí – včetně ztráty sluchu. Studie Dr. Michaela Seidmana navíc prokázala, že jeho užívání preventivně brání poškození sluchu při vystavení nadměrnému hluku. Hluk totiž může způsobit nejen mechanické poškození ucha, ale při dlouhodobém působení má vliv i na epigenetické procesy. Díky tomu je reveratrol velice vhodnou substancí k preventivnímu užívání pro osoby, které jsou nadměrnému hluku vystaveni například v zaměstnání, ale třeba i pro milovníky velmi hlasité hudby.
Více o resveratrolu čtěte zde https://www.epivyziva.cz/resveratrol/

Preventivně proti ztrátě sluchu působí i karotenoidy, které obvykle bývají i velice silnými antioxidanty. Typickým zástupcem spojujícím antioxidační a epigenetický efekt je astaxantin.
Více o astaxantinu čtěte zde https://www.epivyziva.cz/astaxantin/

Důležitá se zdá i role zinku. Jeho nízká hladina je totiž typická při řadě případů nedoslýchavosti. U osob, které nízkou hladinu zinku mají, bylo pak při jeho podávání zaznamenáno výrazné zlepšení sluchu. Nedostatek zinku se navíc může podílet i na vzniku tinnitu (pískání, šum a další zvuky v uších). Zinek je přitom nejen důležitou součástí mnoha enzymů, ale má i epigenetický účinek.
Podceňovat bychom však neměli ani příjem některých vitaminů, zejména E a C.

Chcete si v klidu přečíst knížku, ale nemůžete – v uších se vám totiž neustále ozývá zvonění, pískání nebo šumění. Chcete relaxovat, ale ono je to tam pořád. A když si večer jdete lehnout, musíte si pustit televizi nebo větrák, protože jinak by vám zvuky v uších nedovolily usnout. Ticho nadobro zmizelo z vašeho života a někdy máte pocit, že se z toho zblázníte. Přesně takhle se projevuje nemoc jménem tinnitus.

Termín tinnitus se používá pro zvuky, které se bez vnější příčiny ozývají uvnitř ucha. Nejde o žádné hlasy nebo jiné halucinace, většinou spíš o zvonění, pískání, hučení, šumění, praskání a podobně. Vtíravé zvuky navíc často doprovázejí závratě, nevolnosti a poruchy sluchu. Může to vypadat jako malicherný problém – na zvonění v uších přece neumřete. Jenže v některých případech bývají potíže natolik silné a obtěžující, že se postižení rozhodnou raději dobrovolně ukončit život sebevraždou.

Počet lidí, kteří tímto problémem trpí, se jen v rámci Evropy odhaduje na 70 miliónů. Více než 2 % z nich pak mají potíže natolik silné, že jim to znemožňuje vést normální život.

Možných příčin tinnitu je celá řada a náprava často bývá obtížná. Velkou úlevu ovšem může přinést fytoterapie, zejména pak rozmarýn lékařský.

Jak vzniká tinnitus?

Častou příčinou tinnitu bývá zhoršené krevní zásobení oblasti ucha z důvodů aterosklerózy, často ve spojení s vysokým krevním tlakem. Jedna z teorií rovněž říká, že častou příčinou tinnitu je hromadění tekutin uvnitř ucha. To by vysvětlovalo, proč tímto problémem často trpí ženy v období před menstruací, kdy dochází ke zvýšenému zadržování vody v organismu.

Další možnou příčinou je degenerace vláskových buněk v uchu, která může souviset s věkem, úrazem, infekcí či opakovaným vystavením nadměrnému hluku – v těchto případech obvykle bývá tinnitus spojen se zhoršením sluchu. U některých lidí se také tinnitus objevuje jako reakce na konzumaci salycilátu – typicky po užití aspirinu, problémy ale mohou způsobit i vysoké dávky jiných léků – některých antibiotik, beta-blokátorů, diuretik či chemoterapie. Svou roli může ovšem hrát i abnormální růst kostí, aneurisma, stres a řada lidí dokonce zvuky v uších slýchá ve chvílích velkého emočního vypětí, například při hněvu.

V poslední době také probíhá řada výzkumů ověřující vliv genetiky a epigenetiky na vznik tinnitu. Výsledků je zatím k dispozici jen málo, ukazuje se ale, že tento problém často souvisí se zvýšenou metylací DNA. Jde o stav, kdy jsou na tzv. promotory důležitých genů navázány metylové skupiny CH3-, které způsobí, že organismus nedokáže příslušný gen přečíst a vytvářet podle něj bílkoviny. Je to tedy stejné, jako kdyby v DNA vůbec nebyl.

Ukazuje se také, že v mnoha případech bývá tinnitus spojen s nedostatkem serotoninu. Tato látka funguje jako tzv. neurotransmiter, který zajišťuje přenos signálu mezi jednotlivými nervovými buňkami. Nedostatek serotoninu přitom bývá typický například pro deprese.

Rozmarýn zapíná nefunkční geny

Tinnitus patří mezi potíže, kde bývá přírodní terapie často účinnější než konvenční léčba. Nejčastěji bývá doporučováno ginkgo biloba, to však zabírá pouze na omezený počet případů – většinou na ty, kde je hlavní příčinou omezené prokrvení oblasti ucha.

Daleko širší působení má rozmarýn lékařský. Zabírá totiž nejen u těch případů tinnitu, které bývají spojeny s vysokým krevním tlakem, ale i u celé řady dalších příčin. Rozmarýn totiž obsahuje tři látky, které mají epigenetické působení – kyselinu rozmarýnovou, karnosol a kyselinu karnosolovou. Ty dokáží účinně měnit metylační vzorce řady důležitých genů (zejména ve smyslu demetylace), a tím znovu zapínat ty, které byly vypnuté a tedy nefunkční. A jak už jsme uvedli výše, pro osoby trpící tinnitem je typická právě zvýšená metylace genů.

Pravidelné užívání rozmarýnu, ať už ve formě čajů nebo kapslí, navíc vede nejen k výraznému zmírnění až vymizení nepříjemných zvuků v uších, ale působí i proti závratím, nevolnostem a poruchám sluchu.

Více o rozmarýnu čtěte zde

Pokud je tinnitus provázen nedostatkem serotoninu, je vhodné rozmarýn doplnit užíváním L-tryptofanu, což je aminokyselina, ze které v těle serotonin vzniká. Samotný serotonin se neužívá, neboť nedokáže překonat bariéru mezi krevním oběhem a mozkem. V některých případech bývá doporučován i draslík, který působí proti hromadění tekutin.

Přírodní medicína někdy doporučuje i celkem unikátní postup v podobě každodenní konzumace trošky mateřského mléka. Jeho účinnost však zatím nebyla vědecky potvrzena, nehledě na to, že jde o surovinu, která se vám bude jen obtížně shánět.

V každém případě se ale vyplatí bylinnou léčbu doplnit úpravou životního stylu, zejména pravidelným pohybem a zdravější stravou, problémy může zhoršovat i kouření.

Epigenetika a nedoslýchavost

Epigenetické podstaty ovšem není jen tinnitus, ale i řada případů nedoslýchavosti. Zhoršování sluchu s věkem tak například nemusí být samozřejmost, se kterou se je nutné prostě smířit. Hned několik vědeckých studií totiž prokázalo, že úbytek sluchových schopností úzce souvisí s mírou metylace některých genů v naší DNA, která je doslova vypíná. Výrazně se ovšem uplatňují i další chemické reakce, zejména acetylace a metylace histonů, které rovněž ovlivňují aktivitu důležitých genů.

Část těchto epigenetických změn vzniká již v průběhu nitroděložního vývoje, řada dalších se pak přidává v průběhu života, zejména v důsledku nevhodného životního stylu.

Společným rysem epigenetických reakcí přitom je, že jsou vratné. Pokud tedy jejich vlivem nedošlo ke strukturálním změnám sluchového aparátu (hlavně v průběhu nitroděložního vývoje), je možné úbytek sluchu buď zvrátit, nebo alespoň zastavit. Nutná je úprava životního stylu, zejména zdravé stravování, pravidelný pohyb, udržování optimální hmotnosti a vyhýbání se toxinům z životního prostředí. Velkou měrou pak mohou pomoci doplňky stravy obsahující živiny či byliny s výrazným epigenetickým potenciálem.

Kromě rozmarýnu jsou velice slibnou substancí zejména omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Ty jsou známé svým pozitivním vlivem na úroveň metylace DNA, zároveň však pomáhají předcházet nedoslýchavosti pomocí ovlivnění metabolismu homocysteinu.

Více o omega 3 čtěte zde

Pomoci může i resveratrol (barvivo obsažené v hroznovém víně). Studie Dr. Michaela Seidmana například prokázala, že jeho užívání preventivně brání poškození sluchu při vystavení nadměrnému hluku. Vzhledem k tomu, že tato látka obecně zpomaluje stárnutí buněk, se však předpokládá, že bude účinná i při snaze zpomalit úbytek sluchových schopností způsobený věkem.

Více o resveratrolu čtěte zde

Preventivně proti ztrátě sluchu působí i karotenoidy (zejména astaxantin), vitaminy C a E, kyselina listová a zinek.

Více o astaxantinu čtěte zde.

Popis

Resveratrol je z chemického hlediska derivát stilbenu, který patří mezi polyfenoly. Vyskytuje se v širokém spektru ovoce a zeleniny, přičemž nejznámějším zdrojem jsou slupky a jadérka modré révy vinné, odkud se dostává i do červeného vína (určité množství se nachází i ve víně bílém a růžovém). Hojně se ale vyskytuje i například v arašídech, černém rybízu, borůvkách či moruších. (5) Jeho role v rostlinách není zcela přesně popsána, pravděpodobně ale pomáhá při ochraně před plísňovými chorobami. (17)

Historie

Jev jménem francouzský paradox poprvé odborně popsal Irský lékař Samuel Black již v roce 1819. (3, 4) Právě on poprvé vyslovil myšlenku, že příčinou nízkého výskytu kardiovaskulárních chorob ve francouzské populaci může být pravidelná konzumace červeného vína. Postupem času se k tomuto názoru přiklánělo stále více vědců. Resveratrol byl poprvé izolován až v roce 1940. Předmětem intenzivního vědeckého zkoumání se stal až v 90. letech 20. století.

Účinky

Nejdůkladněji je resveratrol popsán z hlediska svého antioxidačního působení, které je skutečně velmi výrazné (7). Postupně se ale ukázalo, že hlavní klíč k jeho účinnosti je třeba hledat v oblasti epigenetiky. Ovlivňuje například jev jménem acetylace histonů. Histony jsou proteiny, které vytvářejí komplexy s DNA a jsou důležité pro její správné prostorové uspořádání. Regulací acetylace histonů resveratrol ovlivňuje proces jménem transkripce genů, při kterém jsou syntetizovány bílkoviny (10). Neovlivňuje tedy přímo naši genetickou informaci, ale spolurozhoduje o tom, která její část se nakonec projeví.

Nádorová onemocnění

Resveratrol díky svému epigenetickému působení ovlivňuje proces jménem proliferace, tedy rychlého množení buněk. (11) Poruchy tohoto procesu se přitom obvykle objevují při většině typů nádorových onemocnění. Potlačením tvorby enzymu cyklooxygenázy navíc resveratrol snižuje tvorbu prostaglandinů, které nejen podporují zánětlivé procesy, ale rovněž i stimulují růst nádorových buněk (15, 16)

Resveratrol má rovněž protizánětlivé účinky proti kolitidě neboli zánětu tlustého střeva, a to i proti těm jejím typům, které souvisejí se vznikem nádorů tohoto orgánu, zejména pak ulcerativní kolitidě. Při pokusech na myších došlo při podání resveratrolu nejen k výraznému snížení ukazatelů probíhajícího zánětu, ale snížil se i výskyt střevních nádorů. (1,2) Vzhledem ke své schopnosti vázat se na estrogenové receptory dokáže ovlivňovat i vznik a vývoj rakoviny prsu (6, 12).

Kardiovaskulární onemocnění

Bylo prokázáno, že resveratrol díky svým antioxidačním účinkům ovlivňuje metabolismus tuků, potlačuje oxidaci lipoproteinů s nízkou hustotou (tedy LDL cholesterolu) i shlukování krevních destiček, což jsou procesy, které hrají důležitou roli při vzniku aterosklerózy. (13) Užitečný může být i při odstraňování následků infarktu – při pokusech na myších došlo při podání resveratrolu do 24 hodin po uzavření cévy ke snížení objemu infarktu o 36 %. (14) Preventivní efekt proti chorobám srdce a cév byl prokázán také u kuřáků, kteří jsou jimi ohroženi výrazně více než nekouřící populace. (18)

Ovlivňuje také tvorbu enzymů sirtuinů, stejně jako enzymu eNOS, který je nezbytný pro produkci oxidu dusnatého. Zároveň omezuje tvorbu řady prozánětlivých látek (např. NF-kB či TNF-α), které se na vzniku aterosklerózy výrazně podílejí, i produkci látek s vazokonstrikčním účinkem (tj. uzavírajícím cévy).

Zánětlivé procesy

Principem protizánětlivého působení resveratrolu je potlačení transkripce čili přepisu genů, které jsou zodpovědné za vznik zánětlivých procesů. (10) Právě zánět přitom hraje důležitou roli při vzniku řady vážných onemocnění, ať už jsou to choroby srdce a cév, některé typy nádorů, diabetes, ale také obezita. Resveratol rovněž zmírňuje zánětlivé procesy, které vznikají ve svalech po intenzivní fyzické zátěži, a proto jej lze využít u sportovců pro urychlení regenerace. (19)

Resveratrol rovněž podporuje zdraví střevního mikrobiomu, což přispívá k jeho protizánětlivému působení, ale i k pozitivnímu vlivu v prevenci a léčbě řady onemocnění. (29)

Vliv na střevní mikrobiom

Právě vliv na střevní mikrobiom přitom může být kromě epigenetického působní další ze stěžejních cest, kterou resveratrol ovlivňuje naše zdraví. Právě narušená rovnováha mikroorganismů žijících v našich střevech totiž může výrazně přispět ke vzniku řady nemocí a potíží – od zánětlivých střevních onemocnění, přes obezitu až po deprese (více zde: https://www.epivyziva.cz/tajemny-svet-uvnitr-nasich-strev-bakterie-ovlivnuji-nase-zdravi-i-genetickou-informaci/).

Resveratrol přitom může ovlivnit střevní mikrobiom hned několika způsoby. Zaprvé může pomoci změnit poměr „dobrých“ a „špatných“ organismů ve střevě. Například obézní osoby mají obecně složení mikrobiomu odlišné od osob štíhlých: zvyšuje se u nich například podíl bakterií rodu Bacterioides a snižuje podíl bakterií rodu Firmicutes. A to samé platí i pro zvířata. Když ale například v rámci jedné studie podávali resveratrol skupině obézních myší dlouhodobě konzumujících stravu s vysokým podílem tuku, poměry obou typů mikroorganismů se u nich změnily tak, že odpovídaly myším štíhlým. (63)

Podobně resveratrol pravděpodobně dokáže ovlivnit i složení látek, které střevní mikroorganismy vylučují. Například u myší použitých v další studii jeho podávání snížilo vylučování látek, které přispívají ke vzniku aterosklerózy. (64) A v neposlední řadě má rovněž příznivý vliv na stav buněk střevní sliznice, který ovlivňuje například propustnost cévní stěny. (65)

Sportovní výkonnost

Resveratol potlačuje tvorbu aromatázy, čímž snižuje míru přeměny testosteronu na estrogen, a pomáhá tak udržet jeho dostatečnou hladinu u krvi. Rovněž zmírňuje zánětlivé procesy, které vznikají ve svalech po intenzivní fyzické zátěži, a proto jej lze využít u sportovců pro urychlení regenerace. (44) Velmi dobře na něj reagují veteránští sportovci.

Resveratrol také zvyšuje ve svalové tkáni tvorbu AMPK, což je důležité zejména pro vytrvalostní sportovce. Enzym AMPK totiž zlepšuje absorpci glukózy z krve do svalů a její využití uvnitř svalových buněk, což umožňuje lepší produkci energie využitelné po svalovou práci.

V kombinaci s pravidelným cvičením je resveratrol účinný i ve snaze zabránit úbytku svalové hmoty, ať už v souvislosti s věkem či obezitou, pro niž je úbytek svaloviny typický. (50)

Astma

Protizánětlivé účinky resveratrolu se příznivě projevily například při astmatu a dalších chorobách dýchacího systému. Potlačuje totiž uvolňování zánětlivých mediátorů z buněk epitelu dýchacích cest. (8, 9) Je sice o něco méně účinný než glukokortikoidy, zato ale účinkuje i u osob, u nichž léčba glukokortikoidy z nějakého důvodu nezabírá.

Mentální výkonnost

Resveratrol zlepšuje kontrolu hladiny glukózy v hipokampu, zlepšuje takzvanou funkční konektivitu v této oblasti a má výrazný pozitivní vliv na paměť. Účinkuje nejen u zdravých osob, ale i u lidí s vysokým rizikem demence. Coby fytoestrogen je zvláště účinný u žen po menopauze. (38)

Zajímavé přitom je, že jedna ze studií potvrdila příznivý vliv na kognitivní schopnosti v případě kombinace resveratrolu a alkoholu v nízkých dávkách. Když měli dobrovolníci, jejichž průměrný věk byl 70,4 roku, řešit sérii úkolů testujících kognitivní schopnosti, dosahovali mnohem lepších výsledků poté, co konzumovali červené víno (1 dcl) obohacené o resveratrol (200 mg), než když před testy pili samotné červené víno. Výsledky autoři výzkumu přičítají zlepšenému prokrvení mozku. (30)

Alzheimerova choroba

Výzkumů na toto téma bylo zatím provedeno jen málo a princip tohoto působení nebyl doposud zcela objasněn, ukazuje se ale, že resveratrol vykazuje výrazný neuroprotektivní efekt, tj. chrání buňky nervového systému před poškozením, které je hlavním projevem Alzheimerovy choroby. (20, 39) Dvě studie potvrdily, že vysoké dávky resveratrolu jsou schopny stabilizovat hladinu amyloidu-beta 40, což je jedna z hlavních složek tzv. amyloidních plaků, které se objevují v mozku osob trpících Alzheimerovou chorobou. (24) Dlouhodobé užívání také zlepšuje krevní zásobení mozku, dlouhodobou paměť i funkci hipokampu, což je část mozku zodpovídající právě za paměť.

Parkinsonova choroba

Má výrazné antioxidační, protizánětlivé a neuroprotektivní účinky, a navíc má pozitivní vliv na procesy související se stárnutím. Při podávání pacientům s Parkinsonovou nemocí došlo už po několika týdnech k poměrně výraznému zlepšení pohybových i kognitivních schopností.

Dlouhověkost

Resveratrol je jedním z nejúčinnějších aktivátorů sirtuinu 1, enzymu, který reguluje expresi některých genů a který se podílí na řadě procesů buněčné regulace. Deacetyluje proteiny, které ovlivňují schopnost buněk reagovat na stresory z vnějšího prostředí, a přispívají tak k dlouhověkosti. (21)

Resveratrol má navíc výrazný příznivý vliv na buněčné organely jménem mitochondrie, jejichž poškozování a zhoršování jejich funkce je dalším důležitým mechanismem souvisejícím se stárnutím. Resveratrol přitom dokáže mitochondrie nejen velice efektivně chránit před poškozením, ale také podporuje vznik nových. (60, 61) Více o mitochondriích čtěte zde: https://www.epivyziva.cz/mitochondrie-klic-k-dlouhovekosti/

Existují i výzkumy potvrzující schopnost resveratrolu regulovat viditelné příznaky stárnutí – zejména jde o výrazný úbytek vrásek při dlouhodobém užívání. (22) Nízká hladina sirtuinu 1 byla navíc zaznamenána v buňkách s vysokou mírou inzulinové rezistence (23), takže je pravděpodobné, že resveratrol může hrát i pozitivní roli v prevenci a léčbě diabetu II. typu.

Pokusy na myších přitom ukázaly, že podávání resveratrolu vedlo k podobným účinkům jako omezení celkového kalorického příjmu, což je strategie, jejíž antiaging efekt byl potvrzen řadou výzkumů. U pokusných zvířat přitom při podávání resveratrolu došlo nejen ke snížení celkových známek stárnutí, ale i ke zlepšení koordinace pohybů, elasticity tepen, minerální hustoty kostí a zlepšení stavu šedého zákalu. (35)

Akné

Akné je sice způsobeno bakteriemi, to jestli naši pokožku napadnou a způsobí v ní zánětlivé problémy, je ale z velké části způsobeno i vlivy epigenetickými.

A právě resveratrol představuje jeden z nejúčinnějších prostředků při léčbě tohoto problému. Působí totiž výrazně protizánětlivě, a navíc má i protibakteriální účinky, a to i přímo proti původci akné Propionibacterium acnes. (33) Jeho účinnost navíc byla potvrzena při vnitřním i vnějším podání (aplikace gelu s obsahem resveratrolu). (42)

Více o možnostech boji proti akné čtěte zde: https://www.epivyziva.cz/akne-sex-nepomuze-uprava-stravy-ano/

Menopauza

Resveratrol patří mezi fytoestrogeny, váže se tedy na stejné receptory jako estrogen, a je ho tedy schopen alespoň částečně nahradit v okamžiku, kdy vaječníky přestanou tento hormon produkovat. Díky tomu je schopen zmírnit nežádoucí projevy menopauzy, které jsou způsobeny právě nedostatkem estrogenu. To se týká jak vlastních projevů nástupu klimakteria (návaly horka, pocení, poruchy nálad apod.), tak i nemocí, jejichž riziko se v tomto období výrazně zvyšuje (nemoci srdce a cév, osteoporóza, deprese, Alzheimerova choroba apod).

Výrazný ochranný efekt byl prokázán například u osteoporózy, kde podávání resveratrolu zlepšuje hustotu kostí, jejich mineralizaci i mechanickou odolnost. Důvodem je pravděpodobně jeho pozitivní vliv na produkci sirtuinu SIRT-1 a nukleárního faktoru NF-kB.(34)

U žen v menopauze a po ní může navíc resveratrol pomoci efektivně zvládnout tendenci k přibírání na váze. Tím, že vyrovnává propad produkce estrogenu, totiž zároveň brání snížení citlivosti na leptin. Tento hormon produkovaný tukovou tkání totiž navozuje v mozku pocit sytosti, a snížení jeho produkce tak může vést k přejídání. Resveratrol zároveň podporuje tvorbu enzymu SIRT-1, který brání tvorbě nové tukové tkáně a potlačuje zde angioneogenezi (tj. tvorbu nových cév, které tukovou tkáň zásobují krví, a umožňují tak její rozrůstání).

Podpora krvetvorby

Resveratrol aktivuje gen FOXO3, který se podílí na procesu zrání červených krvinek. To ocení nejen osoby trpící chudokrevností, ale i vytrvalostní sportovci, kterým podporou krvetvorby pomůže zlepšit kapacitu jejich krve pro přepravu kyslíku k pracujícím svalům. (37)

Základem při chudokrevnosti je sice pochopitelně dostatečný příjem železa a dalších nutrientů potřebných pro krvetvorbu (vitamin B12 a C, měď a další), pokud to ale nepomůže, může být resveratrol dobrou volbou.

Diabetes

Jak už jsme zmínili výše, resveratrol patří k účinným aktivátorům enzymu AMPK, který zlepšuje vstřebávání glukózy z krve, a zároveň zlepšuje citlivost tkání vůči inzulinu. (36)

Zdraví očí

Již nějakou dobu je známo, že mírná konzumace červeného vína má preventivní efekt na vznik věkem podmíněné makulární degenerace (degenerativní choroba sítnice), což vědci přičítají právě pozitivnímu vlivu resveratrolu. (40) Další výzkumy ovšem potvrdily, že vliv resveratrolu na zdraví očí je mnohem širší. Celkově zlepšuje vidění a zrakovou ostrost, pomáhá při syndromu suchých očí, glaukomu, makulární degeneraci i diabetické retinopatii (komplikace cukrovky postihující oči). (58, 59)

Ochrana sluchu

Příznivý vliv má ale resveratrol i na další smysl – sluch. Obecně zpomaluje stárnutí buněk, což se týká i sluchových receptorů, a podle některých studií jeho užívání preventivně brání poškození sluchu při vystavení nadměrnému hluku. (41)

Protivirové působení

Resveratrol se vyznačuje poměrně širokým protivirovým působením. Pomáhá ničit například viry chřipky, EB virus, RPSV virus, rhinovirus (původce rýmy), a dokonce zvyšuje účinnost léků podávaných při infekci HIV. (62)

Velmi efektivní je použití resveratrolu při léčbě oparů. V případě oparů je záludné, že jejich původce, viry HSV-1 i HSV-2, nedokáže imunitní systém zcela zlikvidovat. Ty, které uniknou, se totiž zapouzdří, tím se stanou pro imunitu neviditelnými, a pak trpělivě čekají na svou příležitost v podobě oslabení organismu, aby se mohly „probudit“ a začít rozmnožovat. A právě v tom okamžiku přichází chvíle pro resveratrol, který potlačuje množení herpetických virů i jejich probouzení z latentní fáze. Účinný je přitom zejména právě v raných fázích infekce, tedy hned při prvních příznacích oparu. (43)

Plodnost

Odsouvání mateřství typické pro dnešní dobu s sebou nese jeden zásadní problém: Po třicítce se totiž v naší DNA začínají objevovat epigenetické změny související se stárnutím, které mění aktivitu řady důležitých genů. To se týká DNA všech buněk těla, včetně té ve vajíčcích. A právě to může ve vyšším věku způsobovat problémy s otěhotněním.

Resveratrol ovšem zpomaluje procesy stárnutí všech buněk, vajíčka nevyjímaje. Pomáhá zvýšit počet oocytů (nezralých vajíček), která chrání před poškozením volnými radikály, a tak i zlepšit kvalitu vajíček již zralých. Díky tomu dochází k prodloužení věku, kdy je žena schopna počít dítě. Resveratrol zároveň zvyšuje šanci na otěhotnění u žen trpících syndromem polycystických ovarií a obezitou a také zvyšuje úspěšnost umělého oplodnění. (31, 32)

Prostata

Stěžejním prvkem pro správný vývoj prostaty je zinek. jeho nedostatek může sehrát roli jak při vzniku zbytnění prostaty, tak i v riziku nádorového bujení tohoto orgánu. Studie přitom prokázaly, že resveratrol dokáže zvýšit hladinu zinku v buňkách prostaty. Vhodné je zde pochopitelně i současné užívání zinku. (46)

Užívání

Jak už jsme uvedli výše, resveratrol se vyskytuje v řadě přírodních zdrojů, přičemž nejznámějším z nich je červené víno. Problém je ale v tom, že v něm obsah resveratrolu kolísá v závislosti na mnoha faktorech, nehledě na přítomnost alkoholu, kvůli kterému je tento způsob užívání pro část populace nepřijatelný. Resveratrol lze užívat i formou doplňků stravy, přičemž doporučované dávky se poměrně výrazně odlišují – kolísají od 20 mg až po 5000 mg denně, přičemž pro léčebné účely se obvykle pohybují od 1000 mg výše.

Resveratrol se nedoporučuje užívat při roztroušené skleróze. Nejen, že se v případě nemoci neuplatňují jeho jinak výrazné neuroprotektivní účinky, ale může dokonce podpořit průběh demyelinizace. Vyvarovat by se jej měly také těhotné ženy.

Kombinace resveratrolu s jinými doplňky stravy

Resveratrol coby doplněk stravy je velice vhodný ke kombinacím s řadou dalších bylin a živin.

Velice zajímavá je kombinace s kvercetinem, který mimochodem resveratrol doprovází i v červeném víně. Nejen, že je velmi účinná, ale navíc kvercetin výrazně zlepšuje vstřebávání resveratrolu (27). To samé platí i pro kombinaci resveratrolu s kurkuminem. Přidání kvercetinu v rámci výzkumů zlepšilo vstřebávání resveratrolu o 310 %, přidání kurkuminu o 300 %, a pokud byla k resveratrolu přidána kombinace kurkumin + piperin + kvercetin, zlepšilo se jeho vstřebávání o 350 % oproti samotnému resveratrolu. (47)

Další, velice efektivní kombinaci představuje resveratrol a oligomerní proantokyanidy (OPC), což je směs látek se silnými antioxidačními a epigenetickými účinky, která se také hojně vyskytuje  v hroznovém víně, konkrétně v hroznových jadérkách. Spolu působí synergicky (tj. vzájemně se doplňují) při řadě potíží. (56)

Resveratrol je dále možné kombinovat i například s omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami, rozmarýnem či vitaminem K2. Zde jsou kombinace vhodné při některých konkrétních problémech:

Srdce a cévy: resveratrol + omega-3 (52), resveratrol + kvercetin (26), resveratrol + EGCG (51), resveratrol + vitamin K2

Diabetes: resveratrol + kvercetin (28), resveratrol + OPC (57), resveratrol + kurkumin

Nádorová onemocnění: resveratrol + kurkumin (45), resveratrol + EGCG (48), resveratrol + rozmarýn (55), resveratrol + OPC (56, 57)

Prostata: resveratrol + zinek (46), resveratrol + kurkumin

Hubnutí: resveratrol + kvercetin (49), resveratrol + OPC

Protizánětlivé působení: resveratrol + omega-3 (52), resveratrol + OPC (57), resveratrol + rozmarýn

Zdraví očí: resveratrol + omega-3 (53)

Funkce mozku, Alzheimerova a Parkinsonova choroba: resveratrol + omega-3, resveratrol + OPC, resveratrol + vitamin K2

Sportovní výkonnost: resveratrol + kurkumin, resveratrol + OPC, resveratrol + kvercetin

Stárnutí: resveratrol + EGCG, resveratrol + vitamin K2

Osteoporóza: resveratrol + vitamin K2, resveratrol + vitamin D3

Akné: resveratrol + omega-3

Protivirové a protibakteriální působení: resveratrol + rozmarýn

Popis

Jde o stále zelený keř, který volně roste zejména v oblasti Středomoří, zejména v suchých areálech poblíž mořského pobřeží, ale i v subhimalájských oblastech. Jeho latinské jméno Rosmarinus, z nějž je odvozen i český název, v překladu znamená „růže z moře“. Uměle se pak pěstuje v mnoha částech světa, od řady evropských zemí, přes Střední Ameriku (hlavně Mexiko), Venezuelu až po Filipíny. Lze jej pěstovat i v našich podmínkách, protože však nesnáší tuhé mrazy, je rostlinu třeba na zimu chránit obalením nebo přemístit např. do skleníku.

Dorůstá výšky až 2 m, větve jsou hustě pokryté úzkými přisedlými listy, které jsou svrchu lesklé a tmavě zelené, zespodu pak mají šedavou barvu. Kvete drobnými kvítky modré či fialové barvy, plodem jsou hnědavé tvrdky. (20, 21)

Účinné látky

K léčbě se využívá list, a to jak k přípravě nálevu, tak i výrobě extraktu nebo olejů. Vyznačuje se především vysokým obsahem flavonoidů s antioxidačními účinky, najdeme tu i třísloviny, organické kyseliny, triterpeny, hořčiny či látky s fytoncidními účinky (tj. schopné ničit bakterie). Z pohledu zdravotních účinků jsou nejdůležitějšími látkami karnosol, rosmanol, kyselina karnosolová, rozmarýnová či ursolová a cineol. (20, 21)

Historie

Rozmarýn je tradiční rostlinou používanou již od starověku jako koření, ale i k léčivým a magickým účelům. Je spojována s láskou, svatbou, ale i narozeními smrtí. V Anglii a Německu je rovněž považována za symbol vzpomínky a v minulosti se rovněž vkládala do kolébky novorozenců kvůli ochraně před zlými silami. (20)

V kuchyni se rovněž používá od starověku, a to jak samostatně (především při úpravách masa), ale i jako součást směsí – asi nejznámější z nich je tzv. provensálské koření.

Léčivé účinky

V tradiční fytoterapii se rozmarýn používá jako celkové tonikum, dále na podporu trávení (zlepšuje tvorbu trávicích enzymů a tvorbu žluči), odstranění nadýmání, ke zvýšení psychické a fyzické kondice, podporu plodnosti (zlepšuje prokrvení malé pánve), léčbě artritidy a zmírnění bolestí kloubů. (21) Řadu z těchto účinků potvrdily i vědecké výzkumy. Do pozornosti vědců se přitom rozmarýn dostal zejména díky svému epigenetickému působení. Některé ze sloučenin v něm obsažených (karnosol, kyselina karonosolová, kyselina ursolová, kyselina rozmarýnová) totiž dokáží ovlivnit, které z našich genetických dispozic v oblasti zdraví se skutečně projeví a které nikoliv.

Paměť a soustředění

Rozmarýn patří mezi tradiční byliny, které prokazatelně působí na zlepšení mozkových funkcí a prevenci demence. (30) Jeho pozitivní vliv na kognitivní schopnosti, zejména na paměť a koncentraci, je dokonce tak výrazný, že byl dokonce zaznamenán i u osob, které pouze vdechovaly rozmarýnové aroma v rámci aromaterapie. Příznivý vliv na fungování mozku má totiž na svědomí látka jménem cineol, která je obsažena v rozmarýnovém esenciálním oleji, a právě zvýšení její koncentrace v krevní plasmě bylo zaznamenána i u osob, které pouze vdechovaly rozmarýnovou esenci. (37)

Zvláště výrazný je přitom vliv na paměť. Studie provedená na dobrovolnících z řad univerzitních studentů například prokázala, že užívání rozmarýnového extraktu vedlo ke zlepšení testů retrospektivní paměti (tj. zaměřené na minulost) o 14 % ve srovnání s placebem. (43)

Tajemství mimořádného účinku rozmarýnu na mozkové funkce se pravděpodobně skrývá v jeho schopnosti podporovat tvorbu látky označované zkratkou BDNF (brain-derived neurotrophy factor). Jde o bílkovinu fungující jako tzv. růstový faktor, jež má vliv především na nervové buňky – podporuje jejich množení, růst i diferenciaci, a také zvyšuje pravděpodobnost přežití těch stávajících. BDNF rovněž podporuje tvorbu synapsí, tj. nových nervových spojů, což je proces, který se v mozku odehrává i v okamžiku, kdy se učíme novým znalostem a dovednostim. Nedostatek BDNF je navíc typický i pro Alzeimerovu chorobu. V jedné studii přitom 6týdenní podávání rozmarýnu zlepšilo u sledovaných osob produkci faktoru BDNF o 27 %. (47)

Alzheimerova a parkinsonova choroba

Kyselina karneolová chrání nervové buňky části mozku jménem hippokampus před poškozením vedoucí k buněčné smrti, a také aktivuje antioxidační enzym phase 2, což je důležité v prevenci a zpomalení průběhu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. (15, 16) Výzkumy rovněž ukázaly, že brání vzniku tzv. amyloidních plaků v mozku, které jsou charakteristickým projevem Alzheimerovy choroby. (17) Studie japonských vědců navíc naznačila, že pravidelné užívání rozmarýnového extraktu může pomoci i jedincům s rozvinutými příznaky Alzheimerovy nemoci, zejména pak s kognitivními dysfunkcemi souvisejícími s existencí amyloidních plaků – tedy zejména s poruchami paměti. V pokusech na krysách, jimž vědci uměle způsobili vznik Alzheimerovy choroby, došlo k výraznému zlepšení výsledků v paměťových testech již po několika dávkách. (26)

Nádorová onemocnění

Velice slibně vypadají výzkumy týkající se protirakovinného účinky rozmarýnového extraktu, zejména pak v něm obsaženého karnosolu a kyseliny karnosolové. Ty totiž pomocí epigenetického působení omezují tzv. proliferaci (tj. nekontrolované rychlé množení, typické právě pro rakovinné buňky) a podporují expresi (tedy přepis) genu GCNT3, který působí proti vzniku nádorů. (1)

Vědecké studie potvrdily účinnost rozmarýnového extraktu v prevenci a léčbě rakoviny střeva a slinivky břišní (1), prsu (3), plic a jater (4), kůže, prostaty a také leukémie (7).

Protizánětlivé působení

Důležité je i protizánětlivé působení karnosolu a kyseliny karnosolové, které rovněž probíhá na epigenetickém principu. Právě zánětlivé procesy se totiž podílejí na vzniku řady potíží a onemocnění, ať už jde o zhoubné nádory, srdečně cévní onemocnění, diabetes, ale třeba i psychické problémy.

Karnosol a kyselina karnosolová blokují například vazbu transaktivátoru NF-kB (5) a také potlačují aktivitu genu pro tvorbu a aktivaci cyklooxygenázy COX2, která podporuje tvorbu zánětlivých prostaglandinů. Výhodou působení karnosolu a kyseliny karnosolové přitom je, že sice potlačí produkci COX2, ale zároveň nijak neovlivní tvorbu další z rodiny cyklooxygenáz, COX1. Protizánětlivé léky typu aspirinu tohle neumějí, což vede například k podráždění žaludku. (12, 13) Rozmarýnový extrakt navíc působí protizánětlivě i díky potlačení produkce oxidu dusnatého. (8) Karnosol a kyselina karnosolová jsou navíc účinnější, pokud působí současně, takže použití rozmarýnového extraktu je lepší volba než léčba pomocí jednotlivých sloučenin. (1)

Oxidativní stres

Rozmarýn patří mezi velice silné antioxidanty, které chrání tělesné tkáně a buňky před škodlivým působením volných radikálů. (2) Působí především proti peroxidovým a kyslíkovým radikálům, brání peroxidaci lipidů, která je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. (9) Chrání také buněčné membrány před oxidativním poškozením. (14) Až 90 % antioxidačního efektu rozmarýnového extraktu přitom obstarává karnosol a kyselina karnosolová.

Imunita, antimikrobiální a protiplísňové působení

Rozmarýn stimuluje buňky sleziny, což je orgán, v němž kromě červených krvinek vzniká i řada buněk a látek nezbytných pro naši imunitu. V pokusech na myších například přidávání rozmarýnového extraktu do stravy způsobilo výrazné zvýšení tvorby protilátek IgM a IgG. (42)

Rozmarýn se vyznačuje také výrazným antimykotickým působením, tedy schopností ničit plísně a kvasinky. Výrazný úspěch byl zaznamenán například u léčby osob s kvasinkovou infekcí Candida albicans. Ta se často vyskytuje v ústní dutině pacientů s nádorovými onemocněními, nebo těch, kteří užívají širokospektrální antibiotika či kortikoidy, a je velmi odolná vůči klasickým lékům.

Rozmarýn vykazuje také antibakteriální působení, které zabírá i na bakterie odolné vůči klasické léčbě antibiotiky. (20, 53, 54) Prokázán byl i efekt proti některým virům – například proti virů HSV-1 (původce oparu na rtu) a HSV-2, který způsobuje genitální opary. (55, 58) Některé výzkumy dokonce naznačily, že by rozmarýn mohl mít inhibiční efekt na virus HIV. (59)

Artritida

Klíčovou látku při vzniku revmatoidní artritidy představují prostaglandiny, zejména prostaglandin E2 (PGE2), které v kloubech spouštějí zánětlivé procesy. PGE2 vzniká v lidském těle z kyseliny arachidonové pomocí enzymu mPGES-1 (mikrozomální prostaglandin E syntáza). Karnosol a kyselina karnosolová přitom velice efektivně potlačují aktivitu tohoto enzymu a tím brání vzniku zánětlivých prostaglandinů, přičemž tyto procesy probíhají především díky epigenetickému působení zmíněných látek. Aktivitu mPGES-1, i když v menší míře potlačuje i další látka obsažená v rozmarýnu, kyselina ursolová. (40)

Důležitým aspektem v prevenci a léčbě revmatoidní artritidy je i antioxidační působení složek rozmarýnového extraktu, zejména pak jeho schopnost ničit volné radikály kyslíku a superoxidové radikály. Ty totiž za určitých okolností (např. právě u osob s náchylností k revmatoidní artritidě) intenzivně poškozují molekuly kolagenu a další struktury kloubů a způsobují denaturaci imunitních buněk. (18)

Alergie a astma

Rozmarýn je velice účinnou substancí při léčbě alergií, zejména pak alergické rýmy. Alergie je v podstatě nepřiměřená reakci imunitního systému na určitý podnět v podobě alergenu (pylové zrno, roztoč apod.). Když se sliznice dýchacích cest dostane do kontaktu s alergenem, dojde v ní k aktivaci a rychlému množení (tzv. proliferaci) imunitních buněk, zejména T-lymfocytů, neutrofilů či eozinofilů. Tyto buňky pak spolu s tzv. žírnými buňkami produkují látku jménem histamin, která způsobuje vznik alergických projevů, jako je otok, zánět, tvorba tekutin (rýma, slzení), podráždění apod. Léky používané při alergiích, tzv. antihistaminika přitom mají jeden základní nedostatek: Brání sice uvolňování histaminu nebo blokují histaminové receptory, takže potlačují alergické projevy, ale nijak neovlivňují vlastní příčinu alergie, tedy aktivaci imunitních buněk. (31)

Naproti tomu rozmarýn, konkrétně v něm obsažená kyselina rozmarýnová zmírňuje alergické projevy tím, že působí přímo na aktivované imunitní buňky, zejména na T-lymfocyty a způsobuje jejich apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. Inhibuje totiž interleukin IL-2, který má právě aktivaci T-lymfocytů za úkol. (32, 33) To je velice důležité, protože podle některých vědeckých teorií mohou imunitní buňky aktivované vlivem alergické reakce způsobovat oxidativní poškození tkání, a dokonce zvyšovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. (35) Důležitý je navíc fakt, že kyselina rozmarýnová způsobuje smrt pouze u aktivovaných imunitních buněk – ty neaktivované ponechává bez povšimnutí, takže nijak neomezuje schopnost organismu účinně se bránit například infekcím. (35)

V jedné japonské studii (10) například došlo u pacientů po 21 dnech užívání rozmarýnového extraktu k výraznému ústupu většiny alergických příznaků, zejména pak rýmy, slzení a pálení očí.

Prokázán byl i ústup zánětlivých reakcí při alergické reakci na prachové roztoče a také úleva při astmatu (25). Při pokusech na myších bylo například prokázáno, že denní dávka 1,5 mg rozmarýnového extraktu dokáže zabránit vzniku alergického astmatu při styku s roztoči. (34) Důležitou roli hraje i jeho schopnost uvolňovat svaly dýchací trubice, jehož křečovité stažení je pro astma charakteristické. (36)

Ochrana jater

Ochrana jater proti působení toxických látek patří mezi nejznámější účinky rozmarýnu v tradiční přírodní medicíně. Tyto schopnosti přitom potvrdily i moderní vědecké výzkumy. (20) Prokázána byla ochrana proti zánětlivým procesům a nekrózám způsobenými působením toxických chemikálií a také podpora detoxikace. (28, 38)

Kardiovaskulární choroby

V tradiční přírodní medicíně je rozmarýn často využívá jako prostředek pro zvýšení chorobně nízkého krevního tlaku. Z tohoto pohledu je zajímavé, že zároveň dokáže snižovat i příliš vysoký krevní tlak, který je jedním z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V marockém přírodním léčitelství je k tomuto účelu dokonce s úspěchem využíván i u diabetiků. (22)

Vědecké studie rovněž potvrdily, že látky s antioxidačním účinkem obsažené v rozmarýnovém extraktu, zvláště fenolické diterpeny a kyselina karnosolová, dokáží efektivně snižovat hladinu cholesterolu v krvi a omezovat tvorbu aterosklerotických plátů. (23, 24)

Psychické obtíže

Rozmarýn má příznivý efekt na náladu, zejména podporuje zklidnění, zmírnění úzkosti a stresu, a dokonce v tomto ohledu funguje i u pacientů postižených demencí. (27) Prokázány jsou i jeho příznivé účinky při depresi a úzkosti, a to již po 30 dnech užívání extraktu (43, 44). Ke zmírnění úzkosti přitom dochází nejen v případě užívání rozmarýnového extraktu, ale dokonce i při masážích s využitím rozmarýnového oleje. (45)

Tato bylinka má zároveň celkový tonizační efekt a přispívá ke zmírnění únavy a nedostatku energie. (61)

Poruchy spánku

Rozmarýn může představovat i účinnou pomoc pro osoby trpícím poruchami spánku. Když jej například vědci podávali v rámci studie vysokoškolským studentům, stoupl po 30 dnech počet těch, kteří udávali, že spí dobře, ze 47 % na počátku studie na 62 %, a počet dobrovolníků udávajících špatný spánek z původních 53 % na 38 %. (43) Rozmarýn ovšem zabírá i při poruchách spánku u seniorů, a to dokonce i ve formě aromaterapie. (46)

Makulární degenerace

Tato nemoc patří mezi nejzávažnější oční choroby, často končící úplnou slepotou. Dochází při ní k poškození světločivných buněk oční sítnice, a to zejména v místě nejostřejšího vidění, tzv. žluté skvrny. Postižení jedinci proto zaznamenávají výpadky centrálního vidění (tj. předmětů, na které zaostřují), zatímco periferní vidění zůstává zachováno. Rozmarýnový extrakt, konkrétně v něm obsažený karnosol, přitom dokáže buňky sítnice prokazatelně chránit před degenerací. (29)

Migréna

Tato bylinka se vyznačuje silným protizánětlivým efektem a schopností zmírnit bolest, která efektivně funguje i v případě migrény. V případě akutního záchvatu může dokonce pozitivně působit i aromaterapie. (41)

Cukrovka a obezita

Zajímavá studie, byť zatím provedená pouze na myších, naznačila možný potenciál rozmarýnu v léčbě cukrovky. Myši, jimž byl diabetes uměle vyvolán, dostávaly rozmarýn po dobu šesti týdnů a za tuto dobu u nich došlo k výraznému zlepšení schopnosti beta-buněk slinivky produkovat inzulin. Jednou z možných příčin byl fakt, že rozmarýn podpořil tvorbu betatrofinu. Betatrofin je poměrně nedávno objevený hormon vytvářený v játrech, který ve slinivce podporuje tvorbu nových buněk vytvářejících inzulin. Pozitivním „vedlejším efektem“ pak byl váhový úbytek zkoumaných myší, přičemž rozmarýn zde zafungoval jako ochranný faktor, který zabránil degradaci svalové hmoty. (48)

Dalším mechanismem, kterým rozmarýn u diabetiků působí, je aktivace enzymu AMPK. Jde o enzym, který je nezbytný pro využití glukózy pracujícími svaly – právě ty totiž spotřebují největší podíl glukózy. V momentě, kdy dojde ke zvýšení jeho tvorby, dochází jak k lepšímu vstřebávání glukózy z krve do svalů, tak i k zefektivnění metabolismu glukózy uvnitř svalových buněk. (50) I tento efekt může přispět ke snižování hmotnosti, protože vysoká hladina krevní glukózy zvyšuje pravděpodobnost ukládání tuků.

Schopnost snižovat hladinu glukózy v krvi (zejména nalačno) ovšem potvrdily i výzkumy provedené na lidských dobrovolnících. Jeden z nich navíc zjistil, že užívání rozmarýnu (tobolky 500 mg 3x denně) zvýšila u testovaných osob v krvi hladinu vitaminu B12, a to v průměru o 29 %. To je velmi důležité, protože diabetici mají hladinu tohoto vitaminu, jenž je který je zásadní například pro krvetvorbu či fungování paměti, oproti běžné populaci výrazně nižší (v průměru o 40 %). (49, 52)

Kožní potíže

Rozmarýn efektivně ničí řadu bakterií a kvasinek napadajících pokožku. (51) Podporuje také ochranu kůže vůči působení UV záření. (57)

Plešatost u mužů

Nedávná studie prokázala, že rozmarýn má podobné účinky jako lék minoxidil, který se využívá k potlačení plešatění u mužů. Jedna sledovaná skupina v rámci ní užívala rozmarýn, druhá minoxidil. Po třech měsících sice ještě u žádné z nich k významným změnám nedošlo, po šesti měsících se ale u obou skupin zvýšil počet vlasů, a to zhruba srovnatelným způsobem. (62)

Tinnitus

Tinnitus je termín označující nejrůznější pískání a šumění v uších. Jde o velice obtěžující problém, který často postiženým osobám komplikuje normální fungování, a v některých případech se stává i důvodem k sebevraždě. Účinnost rozmarýnu při tomto problémům zatím nebyla spolehlivě vědecky prokázána, zkušenosti s jeho užíváním ale ukazují, že by mohlo jít o substanci, která části postiženým dokáže přinést alespoň nějakou úlevu.

Užívání a kontraindikace

Vysoké dávky rozmarýnu mohou způsobit potrat, a proto užívání rozmarýnového extraktu a ani nálevu není vhodné v těhotenství. Užívání v množství, které je obvyklé například při dochucování pokrmů, ovšem nebezpečné není. Nedoporučuje se ani užívání při kojení a v případě dětí (zde chybí dostatek studií prokazující jeho bezpečnost, škodlivé působení prokázáno nebylo).

Rozmarýn může rovněž interagovat s některými chemickými léčivy. Není jej proto vhodné kombinovat s léky ovlivňujícími krevní srážlivost (Aspirin, Walfarin), s léky na snížení vysokého krevního tlaku (tzv. ACE inhibitory), diuretiky a antidiabetiky.