„Chronická bolest, která trvá tři měsíce bez zjevné organické léze“ – pokud se tato charakteristika týká i vás, je možné, že i vy trpíte fibromyalgií. Není to ale jen o bolesti, při této nemoci se objevují i další typické potíže, a to opět bez zjevné organické příčiny: únava, ztuhlost kloubů, parestezie (brnění, mravenčení či svědění) poruchy spánku, zhoršená mentální výkonnost (zejména poruchy myšlení a paměti), případně i depresivní příznaky.

Fibromyalgie se může objevit kdykoliv během života, častěji ale propuká ve středním a vyšším věku. Ženy bývají postiženy dvakrát častěji než muži a jejich příznaky navíc bývají závažnější. Celkově postihuje 1-5 % populace.

Mě to bolí víc!

Když jsem v úvodu zmínila fakt, že lékaři obvykle u osob s fibromyalgií „nic nenajdou“, není to tím, že by neexistovala žádná objektivní diagnostická kritéria, nebo dokonce že by se v těle nedělo vůbec nic, co by šlo nějakým způsobem zaznamenat či měřit.

Osoby s fibromyalgií například jinak reagují na bolestivé podněty. Zaprvé jsou na bolest mnohem citlivější než zbytek populace, a není to jen pocit nebo zhýčkanost. Při vyvolání pocitu bolesti totiž u nich dochází k měřitelně vyšší aktivaci příslušných mozkových center. A to není jediná odlišnost.

Když například zdravému člověku způsobíme intenzivní bolest, dojde k tomu, že člověk v daném okamžiku přestane vnímat menší bolestivé podněty. Když si třeba zlomíme nohu a zároveň se píchneme do prstu, bodnutí vůbec nezaznamenáme. U osob s fibromyalgií k tomu ale nedochází, ti budou i to bodnutí vnímat. Toto zjištění vede k domněnce, že je u těchto lidí narušena produkce neurotransmiterů, tedy látek přenášející nervové vzruchy mezi dvěma nervovými buňkami.

Za důležité diagnostické kritérium fibromyalgie pak bývají považovány tzv. tender points – 11 bodů na různých částech těla, které jsou výrazně citlivé na tlak. Přesná diagnostika je však velmi obtížná, protože výskyt a míra příznaků bývá velmi individuální.

Pátrání po příčinách

Fibromyalgie je do značné míry podmíněná geneticky – dědičné změny v oblasti genů souvisejících s bolestí přispívají k rozvoji chronické bolesti přibližně z 50 %. A pokud například rodič nebo sourozenec trpí fibromyalgií, zvyšuje to pravděpodobnost propuknutí problému více než třináctinásobně.

Jeden z rizikových genů je zde přitom tzv. gen transportéru serotoninu, který může zároveň souviset i s depresí či úzkostí – při fibromyalgii a depresích se dokonce objevují i podobné strukturální změny v oblasti mozku, například odlišný podíl šedé a bílé hmoty. Zvýšená citlivost na bolest pak může souviset i s geneticky podmíněnou nižší dostupností dopaminu.

Kromě toho ale byla prokázány i četné epigenetické souvislosti fibromyalgie, tj. charakteristické změny v aktivitě některých genů. Rozdíly zde byly zaznamenány u všech tří hlavních epigenetických reakcí: metylace genů, modifikace histonů i regulace microRNA.

Například v genomu žen s fibromyalgií bylo nalezeno 91 odlišně metylovaných míst, přičemž se často jednalo o geny úzce související s citlivostí na bolest nebo s odolností vůči stresu. Podobně vědci u žen s fibromyalgií nalezli osm odlišností v koncentrací látek jménem microRNA, přičemž každá s těchto molekul může ovlivňovat aktivitu stovek genů.

Na vině může být stres i nedostatek lásky

Rozdíly v epigenetických reakcích jsou přitom obvykle způsobeny negativními faktory z prostředí. Například působení některých negativních faktorů z raného dětství, jako je fyzické či psychické trauma, tedy týrání, nedostatek lásky, fyzické i emoční zneužívání, ale i třeba předčasný porod, prokazatelně způsobuje některé epigenetické změny, které souvisí s rozvojem fibromyalgie v pozdějším životě. V podstatě může jít o jakoukoliv událost spojenou s výrazným nebo dlouhotrvajícím stresem, která naruší hormonální osu hypothalamus – hypofýza – nadledviny, což se v dalším životě projeví sníženou odolností vůči stresu i působení bolesti.

Různá traumata a stresové faktory ale mohou epigenetické změny související s fibromyalgií vyvolat i v dospělosti – typické je to třeba u týraných žen. V dospělém věku navíc může být oním stresorem i nepřiměřená fyzická zátěž.

Souvislost s trávením i štítnou žlázou

Zajímavá je i skutečnost, že u osob s fibromyalgií se obvykle objevuje i narušená rovnováha střevního mikrobiomu – typické je snížené zastoupení bakteriálních kmenů Lachnospiraceae, Ruminococcaceae, Eubacterium a Bifidobacterium, což vede k nedostatečné produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem, například butyrátu. To mj. vede ke zvýšení propustnosti střevní stěny, které má za následek zvýšený průběh zánětlivých procesů. A právě zánět je další faktor, který je pro fibromyalgii rovněž typický. Rovnováha střevního mikrobiomu navíc prokazatelně souvisí s citlivostí na bolest.

Často se objevuje také dysfunkce mitochondrií, která způsobuje, že určitá tkáň (například mozek) trpí nedostatkem energie, což má za následek narušení její funkce. Právě v mitochondriích totiž dochází k přeměně živin na energii, a pokud tento proces neprobíhá správně, nemají buňky a tkáně dostatek energie pro své fungování.

Prokázána byla i souvislost fibromyalgie s dalším problémem, jehož nositelé bývají často označováni za hysterky nebo hypochondry: s tzv. syndromem dráždivého tračníku (IBS), kterým dle odhadů trpí 4–10 % populace (a opět častěji ženy). Jde o nejrůznější potíže v oblasti trávicího traktu, například bolesti, křeče, plynatost, průjem či zácpu, u nichž rovněž většinou nebývá nalezena žádná zjevná příčina (pouze v cca 10 % případů jim předchází infekce trávicího traktu). Podle rozsáhlé americké studie je přitom u lidí s IBS 5x vyšší pravděpodobnost, že budou trpět fibromyalgií.

Některé studie u osob s fibromyalgií prokázaly také zvýšení oxidativní stres, který je mj. způsobený sníženou produkcí vnitřních oxidačních enzymů, například superoxid dismutázy (SOD). Další možnou spolupříčinou může být hypofunkce štítné žlázy nebo rezistence vůči jejím hormonům – když byly v rámci studií podávány dobrovolníkům hormony štítné žlázy, došlo u nich zároveň k ústupu příznaků fibromyalgie.

Výživa: Pomůže vyřadit lepek i laktózu

Vzhledem k prokázaným epigenetickým souvislostem fibromyalgie je důležité se zaměřit na všechny epigenetické faktory, které na nás působí.

Na prvním místě by měl být důraz na zdravou, vyváženou stravu. Prokázán byl i přímý pozitivní i negativní vliv některých konkrétních potravin:

• Ke zlepšení příznaků došlo například při zvýšení konzumace panenského olivového oleje, omega-3.
• Pozitivní vliv byl prokázán i při omezení příjmu lepku a nahrazení moderních přešlechtěných druhů pšenice starověkými odrůdami obilovin.
• Prospěšné bývá vyloučení některých potravních aditiv, zejména glutamátu a aspartamu.
• Prokazatelný pozitivní efekt má omezení příjmu některých sacharidů, zejména fruktózy, laktózy, galaktooligosacharidů, polyolů a fruktanů.
• Jako velmi prospěšná se v rámci výzkumů ukázala i vegetariánská nebo středomořská dieta. Vzhledem k souvislosti fibromyalgie a rovnováhy střevního mikrobiomu by měla být samozřejmostí i zvýšená konzumace vlákniny.

Pozitivní ale může být i úprava hmotnosti, a rozhodně přitom nemusí jít o desítky kilogramů. V rámci jedné studie například dobrovolníci po čtyři měsíce snížili kalorický příjem a díky tomu snížili svou hmotnost v průměru o 4,4 % (tj. například stokilový člověk shodil 4,4 kg). I tento poměrně malý váhový úbytek přitom stačil k významnému ústupu příznaků fibromyalgie.

Samozřejmostí by měla být pravidelná pohybová aktivita, která při fibromyalgii prokazatelně vede k ústupu fyzických i psychických příznaků. Vhodné jsou zejména aerobní aktivity, přiměřené posilování, stejně jako jóga, Pilates a další podobné systémy. Zdaleka přitom nemusí jít o žádné velké sportovní výkony, ke zmírnění bolestí a dalších příznaků stačí i pouhých 5 minut pohybu denně! Naopak velké přetížení v rámci pohybových aktivit může příznaky zhoršit.

Samozřejmostí by měla být redukce stresu a důraz na spánkovou hygienu.

Užitečné doplňky stravy

Prokazatelný pozitivní účinek mají i některé byliny a doplňky stravy. Pojďme se podívat na ty, jejich ž účinnost potvrdily vědecké výzkumy.

Vitamin D3

Nedostatek tohoto vitaminu je u osob s fibromyalgií velice častý a existují navíc i studie prokazující prospěšnost jeho užívání. Například v rámci jedné z nich dostávali dobrovolníci po osm týdnů denně 50 000 jednotek cholekalciferolu (vitamin D3) a po této době u nich ve srovnání s kontrolní skupinou došlo k výrazně vyššímu ústupu příznaků fibromyalgie.

Více zde »

Některé studie naznačují i prospěšnost užívání vitaminů s antioxidačním účinkem, například vitaminu C a E, zvláště pak v kombinaci s pravidelnou fyzickou aktivitou.

Hořčík

Několik studií prokázalo, že fibromyalgie bývá spojena i s deficitem hořčíku, což může souviset i s několika typickými příznaky tohoto problému: svalovou slabostí, parestezií (brnění, svědění či pálení kůže), zánětem a zvýšenou citlivostí na bolest. Některé studie navíc i přímo prokázaly ústup příznaků po užívání hořčíku.

Více zde »

Některé výzkumy naznačují i možnou souvislost s deficitem železa.

Indol-3-karbinol

Indol-3-karbinol je látka, která vzniká z glukobrassicinu, jenž je hojně obsažen zejména v košťálové zelenině. Jedna ze studií například zaznamenala ústup příznaků fibromyalgie po užívání 400 mg brokolicového prášku s vysokým obsahem indol-3-karbinolu v kombinaci se 100 mg ascorbigenu (látka, která rovněž vzniká z glukobrassicinu). U sledovaných žen došlo po dobu užívání ke snížení citlivosti vůči bolesti a celkovému zvýšení kvality života.

Více zde »

Kozinec blanitý

Bylinka oblíbená především v rámci tradiční čínské medicíny může při fibromyalgii pomoci nejen se zmírnění bolesti, ale i s úpravou rovnováhy střevního mikrobiomu, zmírněním únavy a další příznaků.

Více zde »

Ginkgo biloba + koenzym Q10

V rámci jedné studie byla osobám s fibromyalgií po 84 dnů podávána kombinace 200 mg koenzymu Q10 a stejného množství extraktu z ginkgo biloba. 64 % z nich poté hlásilo výrazně zlepšení příznaků a celkové kvality života.

Více zde »

Pro své silné antioxidační účinky a schopnost zmírňovat bolestivost svalů může být vhodné i užívání samotného koenzymu Q10.

Zázvor

Látky obsažené v kořeni zázvoru účinně snižují oxidativní stres, míru zánětu i úroveň bolesti. Studie na zvířatech rovněž prokázaly jejich schopnost zvyšovat práh bolesti a zmírňovat kognitivní potíže a depresivní příznaky související s fibromyalgií.

Více zde »

Kurkumin

Účinná látka z kořene kurkumy ovlivňuje některé buněčné mechanismy související se vznikem a vnímáním bolesti a patří také mezi nejsilnější přírodní protizánětlivé a epigenetické prostředky. Účinnost kurkuminu byla prokázána na zvířecích modelech fibromyalgie.

Více zde »

OPC

Komplex proantokyanidiny z hroznových jader může při fibromyalgii pomoci snížit míru zánětu, bolesti, únavy, poruch spánku i kognitivních potíží. V rámci výzkumů byla u osob se střední až závažnou fibromyalgií účinná denní dávka 80 mg užívaná po dobu tří měsíců.  

Více zde »

Butyrát

Mastnou kyselinu s krátkým řetězcem, jejíž nedostatek souvisí s narušeným střevním mikrobiomem, je možné užívat i jako doplněk stravy. Tady je ale třeba postupovat obezřetně, protože zvýšenou propustnost střevní bariéry může způsobovat jak nedostatek butyrátu, tak i jeho výrazný nadbytek.

Více zde »

Účinnost byla prokázána i v případě dalších přírodních substancí, např.:

• omega-3 nenasycených mastných kyselin,
• quercetinu,
• genisteinu,
• luteolinu,
• ženšenu,
• bromelainu,
• L-karnitinu,
• melatoninu.

Výskyt

I3C vzniká z glukobrassicinu – látky ze skupiny glukosinolátů, která je hojně obsažena zejména v zelenině z čeledi brukvovitých. Do této čeledi patří například brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta, zelí, kedlubna a další druhy. Právě výskyt glukobrassicinu je pravděpodobně důvodem, proč konzumace brukvovité zeleniny snižuje riziko rakoviny. (1)

Nejbohatším zdrojem glukobrassicinu (a tecdy i I3C) je růžičková kapusta, možná ještě lepším zdrojem je ale brokolice. Ne kvůli samotnému obsahu glukobrassicinu, ale kvůli tomu, že kromě něj obsahuje i glukorafanin, z nějž v těle vzniká sulforafan. To je nejen velice silný antioxidant, který v těle zůstává aktivní až po 72 hodin, ale především spolu s I3C působí synergicky, tj. navzájem zvyšují svoji účinnost. (2,3)

Metabolismus

Abychom maximálně využili potenciál I3C, je důležité vědět, jak tato látka vzniká a jakým dalším reakcím v těle podléhá.

Jak už jsme zmínili, I3C vzniká z glukobrassicinu. Aby ale tato reakce proběhla, je zapotřebí enzym myrosinása. Ta se vyskytuje jednak přímo v rostlinných buňkách, ale vytvářejí ji i některé střevní bakterie. I3C tedy může vzniknout jak uvnitř našich střev, tak i přímo v samotné zelenině ještě před její konzumací. (2–4)

Problém je ovšem v tom, že v rostlinných buňkách se myrosináza vyskytuje odděleně od glukobrassicinu. Aby došlo k jejich vzájemnému kontaktu, musí být tyto buňky narušeny, což se děje například při žvýkání. Nesmí ovšem jít o zeleninu tepelně upravenou, protože teplo myrosinázu deaktivuje. Pokud tedy chceme naplno využít příznivých účinků brukvovité zeleniny, kterou hodláme vařit, dusit apod. měli bychom ji vždy napřed pokrájet a nechat alespoň pár minut stát, aby přeměna glukobrassicinu na I3C proběhla. Další možností je pak vsadit na doplňky stravy obsahující přímo I3C. (2–4)

A proč nestačí spolehnout se na tvorbu I3C pomocí střevních bakterií? Částečně proto, že tento proces má omezenou kapacitu. Ještě důležitější je ale fakt, že I3C může v našem těle projít další zajímavou proměnou. Pokud je totiž I3C v kontaktu s žaludeční kyselinou, vzniká z něj látka jménem diindol metan (DIM), která některými svými účinky I3C předčí, a navíc je oproti němu i stálejší. Navíc nelze vyloučit, že pozitivní účinky na zdraví mají i další produkty rozkladu I3C v kyselém prostředí, jejich účinky však zatím nebyly zkoumány. Jednoznačně se ale ukázalo, že pokud glukobrassicin tento proces obejde a přemění se na I3C až ve střevech, je jeho farmakologická účinnost výrazně nižší. (2-5)

Léčivé účinky

Jak I3C, tak i jeho produkt DIM ovlivňují zdraví našeho organismu řadou mechanismů. Působí například epigenetickou cestou, kdy například ovlivňují aktivitu genů pro tvorbu některých enzymů, dále podporují detoxikaci, ovlivňují řadu procesů vzniku a rozvoje nádorových onemocnění a důležitá je také jejich antiestrogenová aktivita. A při kterých konkrétních potížích a stavech nám mohou pomoci?

Nádorová onemocnění

Nejprozkoumanější oblastí působení I3C a DIM je prevence a léčba nádorových onemocnění, kde obě látky fungují prostřednictvím mnoha mechanismů.

Jedním z nich je antiestrogenová aktivita, která se uplatňuje v prevenci a léčbě hormonálně podmíněných rakovin, zejména pak u rakoviny prsu, kde ovlivňuje aktivitu genu podílejícího se na rozkladu ženského pohlavního hormonu estrogenu. Právě estrogen se totiž může v těle přeměňovat na dvě podobné sloučeniny: „hodný“ 2-hydroxy-E2 a „zlý“ 16α/2-hydroxy-E2, který zvyšuje riziko vzniku nádorů prsu. Zejména DIM přitom dokáže poměr těchto dvou reakcí příznivě ovlivňovat a zároveň snižovat aktivitu genů reagujících na estrogen. Výzkumy ukázaly, že I3C a DIM v tomto směru působí nejen preventivně, ale dokáží i výrazně zpomalit progresi onemocnění u žen s již vzniklými nádory. (2, 4-8)

DIM je ovšem zároveň antagonistou androgenu (mužského pohlavního hormonu), což z něj dělá i účinnou látku v prevenci a léčbě rakoviny prostaty. (5)

I3C a DIM navíc ovlivňují i celou řadu dalších epigenetických procesů, které hrají při vzniku nádorového bujení důležitou roli. Pomáhají například snížit nadměrnou metylaci tzv. tumor supresorových genů, tedy genů, které řídí obranu těla proti nádorovému bujení. Zároveň ovlivňují i produkci tzv. mikroRNA, což jsou nekódující ribonukleové kyseliny, které dokáží zcela zablokovat čtení některých genů. Některé microRNA přitom fungují jako nádorové supresory, jiné naopak nádorové bujení podporují. (2, 9)

Tyto reakce pak na buněčné úrovni ovlivňují řadu procesů související se vznikem a růstem zhoubných nádorů. Jde například o proliferaci (rychlé, nekontrolované dělení buněk), apoptózu (programovaná buněčná smrt v případě poškozených buněk), odolnost vůči oxidativnímu stresu či působení ionizujícího záření, míra zánětlivých procesů, angiogeneze (tvorba nových cév umožňujících krevní zásobení rostoucího nádoru) či děje související se vznikem metastáz (migrace, adheze, invaze). (2, 4, 10, 11)

Účinnost I3C a DIM byla prokázána nejen u výše zmíněných hormonálně podmíněných nádorů (kromě rakoviny prsu, sem patří i nádory vaječníků či prostaty), ale i u dalších typů nádorových onemocnění – například u nádorů tlustého střeva, plic, jater či zhoubných i nezhoubných nádorů souvisejících s virovou nákazou, například papilomaviry (nádory děložního čípku, papilomatóza dýchacího traktu apod.) Rovněž bylo zjištěno, že pokud matka v těhotenství konzumuje potraviny s vysokým obsahem glukobrassicinu, chrání to jejího potomka v dalším životě před karcinogenním vlivem některých chemikálií. (2, 13, 14)

Detoxikace a funkce jater

Aby mohly všechny procesy v těle řádně fungovat, je nutné, aby byly průběžně odstraňovány látky, které jsou pro tělo potenciálně toxické či jinak škodlivé – to platí například pro různé toxické chemikálie, karcinogenní sloučeniny, ale i třeba léky nebo přebytečný hormon estrogen. Tyto procesy mají na starosti dvě skupiny enzymů označované jako enzymy fáze I a enzymy fáze II. A právě produkci těchto látek pozitivně ovlivňuje jak I3C, tak i DIM. (3, 4)

I3C i DIM ovšem mají i příznivý vliv na fungování jater jako celku. Pomáhají například zmírňovat chronická poškození tohoto orgánu, ať už jde o následky virových infekcí či nadměrnou konzumaci alkoholu, a pomáhají i při fibróze a cirhóze jater. Navíc potlačují produkci zánětlivých cytokinů, čímž pomáhají zmírnit zánětlivé procesy v oblasti jater. (17)

Endometrióza

Endometrióza je pravděpodobně nejčastější gynekologické onemocnění, které postihuje 5-10 % žen v plodném věku. Dochází při něm k ukládání děložní sliznice mimo dělohu, na různých místech břišní dutiny, kde dále roste, způsobuje záněty a další potíže. Projevuje se extrémně silnými menstruačními bolestmi, poruchami menstruačního cyklu a může být i příčinou neplodnosti. Více zde »

Endometrióza patří mezi onemocnění závislá ne estrogenu, postižené ženy obvykle mívají vysokou hladinu tohoto hormonu. Estrogen totiž podporuje proliferaci (buněčné dělení), a přispívá tak k dalšímu růstu ložisek sliznice. Proto se zde uplatní antiestrogenové působení I3C a DIM. Význam má ale i jejich epigenetické působení, díky němuž například omezuje proliferaci (množení) buněk sliznice či angiogenezi neboli tvorbu nových cév nutných pro krevní zásobení vznikajících lézí sliznice. Protizánětlivé působení I3C a DIM pak pomáhá zmírnit bolestivost. (12,16)

Lupus

Lupus je autoimunitní onemocnění charakterizované chronickými zánětlivými procesy, které mohou poškozovat řadu orgánů a tkání v těle – například klouby, kůži, ledviny, srdce, cévy, plíce či mozek.

Při vzniku a vývoji tohoto onemocnění hraje důležitou roli ženský pohlavní hormon estrogen. Kvůli tomu se také lupus vyskytuje výrazně častěji u žen než u mužů a obvykle u nich propuká v plodném věku, kdy je hladina estrogenu nejvyšší. Právě schopnost I3C a DIM měnit poměr metabolitů estrogenu proto může být efektivní také zde – jejich účinnost byla již prokázána na zvířecím modelu, zatím však chybějí studie potvrzující jejich efekt i u lidí. (4, 15)

Fibromyalgie

Fibromyalgie je syndrom projevující se bolestmi různých částí těla (hlavy, kloubů, zad, ale i třeba čelistí), obvyklá je také přítomnost nespavosti, depresí, úzkosti, kognitivních potíží, trávicích problémů (např. syndromu dráždivého tračníku) či brnění končetin. Postihuje až 2 % dospělé populace, častěji se vyskytuje u žen a její výskyt stoupá s věkem. (18)

Jedna ze studií zaznamenala ústup potíží po užívání 400 mg brokolicového prášku s vysokým obsahem I3C v kombinaci se 100 mg ascorbigenu (látka, která rovněž vzniká z glukobrassicinu). U sledovaných žen došlo po dobu užívání ke snížení citlivosti vůči bolesti a zvýšení kvality života. (19)

Testosteron

V této oblasti je užitečný zejména DIM, který v mužském těle pomáhá zlepšit rovnováhu mezi estrogenem a testosteronem. (3)

Užívání a kontraindikace

I3C je považován za bezpečný. Obvykle se užívá v denní dávce 200–800 mg, v rámci výzkumů se přitom ukázalo jako bezpečné užívání více než 400 mg denně po dobu až 76 měsíců. Jen vzácně se vyskytují méně závažné vedlejší účinky v podobě vyrážky nebo průjmu. I3C ovšem může snižovat krevní srážlivost, a proto se nedoporučuje osobám s krvácivými onemocněními a také 2 týdny před chirurgickými zákroky. Užívání I3C, stejně jako konzumace většího množství zeleniny s obsahem glukobrassicinu se zároveň nedoporučuje lidem trpícím genetickým onemocněním jménem trimetylaminurie. (2, 4)

V těhotenství a při kojení se užívání I2C nedoporučuje, protože zatím nebyl proveden dostatek studií potvrzujících jeho bezpečnost v tomto období. Užívání v dětství naopak možné je, a to již od 1 roku v dávce 6–17 mg na kilogram tělesné hmotnosti.

Vzhledem ke své schopnost ovlivňovat produkci detoxikačních enzymů může I3C měnit mechanismus účinku některých léků, protože tyto enzymy se podílejí i na metabolizaci léčebných přípravků. Jde zejména o tyto látky (a léky, které je obsahují. clozapine (Clozaril), cyclobenzaprine (Flexeril), fluvoxamine (Luvox), haloperidol (Haldol), imipramine (Tofranil), mexiletine (Mexitil), olanzapine (Zyprexa), pentazocine (Talwin), propranolol (Inderal), tacrine (Cognex), theophylline, zileuton (Zyflo), zolmitriptan (Zomig). Pokud ale užíváte jakékoliv léky, je vhodné konzultovat užívání doplňků stravy s I3C se svým ošetřujícím lékařem. (2)

Vhodné kombinace

Jak už jsme uvedli výše, účinnost I3C stoupá, pokud je konzumován spolu se sulforafanem. Z toho důvodu se ostatně k výrobě doplňků stravy s I3C často využívá brokolice či některé její části (výhonky, semena). Velmi užitečné ale mohou být i další kombinace:

Nádorová onemocnění: indol-3-karbinol + genistein (22), indol-3-karbinol + ostropestřec mariánský (23), indol-3-karbinol + resveratrol (24), indol-3-karbinol + luteolin (25), indol-3-karbinol + kurkumin (26)

Játra: indol-3-karbinol + ostropestřec mariánský, indol-3-karbinol + resveratrol

Endometrióza: indol-3-karbinol + resveratrol, indol-3-karbinol + genistein

Fibromyalgie: indol-3-karbinol + resveratrol