Borůvky

Borůvky jsou bohaté na polyfenoly, což jsou látky se silným antioxidačním, epigenetickým a protizánětlivým působením. Velký podíl obsažených polyfenolů přitom tvoří tmavá barviva jménem antokyany, která mají rozsáhlý pozitivní vliv na všechny struktury očí.

Borůvky například vykazují silný neuroprotektivní účinek neboli schopnost chránit nervové buňky. To platí i pro buňky oční sítnice a zrakového nervu. Pozitivní vliv jejich konzumace byl zaznamenán i u řady vážných očních onemocnění, jako je šedý i zelený zákal nebo makulární degenerace, což je vážné onemocnění sítnice často končící slepotou). Některé výzkumy prokázaly i pozitivní vliv antokyanů na schopnost zaostření. Naopak se nepotvrdilo, že by borůvky zlepšovaly vidění za šera.

Velice důležitou vlastností borůvek je i jejich pozitivní vliv na srdečně cévní systém, což je pro stav zraku zcela zásadní. Oči totiž patří mezi orgány, které jsou nejcitlivější na dostatečný přísun kyslíku a živin – oční sítnice má dokonce největší spotřebu kyslíku ze všech tkání těla. Cévy, které oči zásobují krví, jsou přitom velmi drobné, a pokud dojde ke snížení jejich průsvitu například v důsledku aterosklerózy, znamená to pro zrak zásadní problém.

Antokyany přitom zdraví srdce a cév ovlivňují zcela zásadně: osoby s jejich vyšším příjmem mají například o 32 % nižší riziko infarktu myokardu a o 10 % nižší výskyt vysokého krevního tlaku. Zároveň snižují i hladinu LDL cholesterolu.

Vysoká spotřeba kyslíku s sebou nese i zvýšenou produkci volných radikálů, které poškozují všechny oční struktury. Tady se zase uplatní silný antioxidační potenciál antokyanů a dalších látek obsažených v borůvkách.

Neméně důležitým faktem je, že borůvky snižují riziko vzniku diabetu 2. typu, a to v průměru o 23 %. Právě špatně kompenzovaná cukrovka je totiž častou příčinou poškození sítnice (tzv. diabetická retinopatie), jež může vést i k oslepnutí. Borůvky navíc pomáhají i v okamžiku, kdy už se diabetická retinopatie projeví.

Další pozitivní účinky borůvek: pomáhají zhubnout, zlepšují mentální výkonnost a paměť, snižují riziko demence, posilují imunitu, chrání játra a dýchací cesty, snižují riziko rakoviny a osteoporózy.

Kustovnice čínská

Drobné oranžové plody kustovnice čínské, někdy také nazývané goji, jsou neuvěřitelně bohatou zásobárnou prospěšných živin. Z pohledu zdraví očí je z nich asi nejzajímavější vysoký obsah zeaxantinu, což je barvivo patřící mezi karotenoidy.

Zeaxantin je spolu se svým izomerem luteinem nejhojněji zastoupeným karotenoidem v očích, zejména pak v sítnici. Oba mají silný antioxidační potenciál, díky kterému dokáží chránit tkáně oka před poškozením, a jsou i důležitou součástí membrán nervových buněk. Dostatečný příjem zeaxantinu zároveň snižuje riziko vzniku některých očních onemocnění, zejména šedého zákalu a makulární degenerace. Více zde »

Velice zajímavou složkou kustovnice je i směs látek označovaná zkratkou LBP (Lycium barbatum polysacharides). Jde o směs 17 aminokyselin a několika sacharidů, která vyniká mimořádným antioxidačním potenciálem. Rovněž podporuje imunitu, pomáhá zpomalit stárnutí, podporuje opravy poškozené DNA a reguluje procesy tzv. buněčné smrti, což je pro fungování očí také zásadně důležité.

Silný antioxidační potenciál a schopnost zpomalovat stárnutí má i barvivo betain, které se rovněž v kustovnici nachází. Betain zároveň vyniká schopností chránit mitochondrie a podporovat jejich funkci. Mitochondrie přitom mají zcela zásadní vliv na fungování všech tkání v těle. V těchto buněčných organelách totiž dochází k přeměně živin na energii, a pokud tkáně nemají energie dostatek, jejich funkce se rapidně zhoršuje. A protože oči jsou spolu s mozkem v těle největším „žroutem“ energie, je pro ně funkce mitochondrií zásadní.

Další pozitivní účinky kustovnice: podporuje imunitu, mentální výkonnost a funkci srdce a cév, působí protinádorově, zpomaluje stárnutí.

Losos

Stejně jako jiné ryby, i maso lososa je bohatým zdrojem omege-3 nenasycených mastných kyselin, které jsou nezbytné nejen pro fungování mozku, ale i očí. Jsou zásadní složkou membrán buněk sítnice a jejich dostatečný příjem je důležitý v prevenci vzniku očních vad, šedého zákalu a onemocnění sítnice.

Kromě omega-3 je však maso lososa i zdrojem jedné poměrně vzácné sloučeniny, karotenoidu jménem astaxantin.

Astaxantin patří mezi velice silné antioxidanty s epigenetickými a protizánětlivými účinky, a i jeho pozitivní vliv na zdraví očí je velice rozsáhlý: Zlepšuje schopnost zaostření, zpomaluje úbytek zrakových schopností související s věkem, zlepšuje výživu sítnice, podporuje prevenci a léčbu zeleného zákalu a makulární degenerace a snižuje zrakovou únavu. Více zde »

Další pozitivní účinky astaxantinu: podporuje imunitu, působí protinádorově, pomáhá při hubnutí, diabetu a srdečně cévních onemocněních.

Špenát

Špenát patří mezi nejméně oblíbené druhy zeleniny, což je ovšem smutný pozůstatek jeho nevábné podoby na talířích školních jídelen. Když se dobře připraví, je to lahůdka, a navíc má blahodárné účinky na celé lidské tělo. A platí to i pro oči.

Listy špenátu totiž patří mezi nejbohatší zdroje luteinu a zeaxantinu, které jsou zásadní pro ochranu a funkci sítnice, čočky a dalších očních struktur. Jejich konzumace má výrazný ochranný efekt jak proti šedému zákalu, tak i makulární degeneraci a nezbytné jsou i pro zrakovou ostrost a ochranu očních struktur před působením UV záření. Přidání luteinu a zeaxantinu do stravy například vede k 50 – 60% zmírnění poškození buněk vlivem UV záření.

Špenát je rovněž bohatým zdrojem dusičnanů, z nichž v těle vzniká oxid dusnatý. Ten funguje jako signální molekula způsobující vazodilataci neboli roztažení cév, a tím se zlepšuje prokrvení všech tkání v těle – včetně očí.

Vejce

Vajíčka, konkrétně jejich žloutek, jsou dalším z velmi bohatých zdrojů luteinu a zeaxantinu. Řada studií navíc prokázala, že tyto látky jsou z nich využitelné lépe než lutein a zeaxantin z rostlinných zdrojů. Konzumace vajec tak prokazatelně zvyšuje jako hladinu těchto karotenoidů v krvi, tak i koncentraci pigmentů nutných pro vidění v oční sítnici.

Vejce jsou navíc zdrojem i dalších látek nutných pro funkci očí – například vitaminu A, vitaminu E, selenu a zinku.

Lidské oko je nesmírně složitý orgán, na jehož vývoji a funkci se podílí obrovské množství genů. Aby vše probíhalo, jak má, je potřeba, aby v pravý čas byly některé geny zapnuté (tj. aby se podle nich vytvářely bílkoviny), a jiné zase vypnuté. Právě toto zapínání a vypínání přitom řídí procesy, které nazýváme jako epigenetické. Jde o biochemické reakce, které dokáží měnit aktivitu jednotlivých genů v naší DNA.

To, že je nějaký gen vypnutý, či naopak zapnutý není v zásadě dobře ani špatně. Je potřeba, aby jednotlivé geny byly aktivní či neaktivní přesně v pravý čas. Pokud tomu tako není, může se to stát základem pro vznik celé řady chorob.

Naše oči jsou přitom právě kvůli množství genů, které jsou do jejich fungování zapojeny, velice citlivé na všechny epigenetické vlivy. Právě ty negativní z nich se pak významnou měrou podílejí i na vzniku většiny problémů v oblasti očí, ať už jde o běžné refrakční vady (tj. krátkozrakost a dalekozrakost), tak i o vážná onemocnění, která mohou končit až slepotou. Mezi druhé jmenované přitom patří i glaukom neboli zelený zákal. Jeho podstatou je hromadění nitrooční tekutiny, které vede ke zvýšení tlaku uvnitř oka, a ten následně poškozuje zrakový nerv.

Velkým problémem zeleného zákalu přitom je zejména fakt zmíněný v úvodu – totiž že postižený člověk dlouho nepociťuje žádné příznaky. Teprve v pozdějších fázích začne vnímat poruchy vidění, jako jsou výpadky zorného pole, narušení perifeního vidění či sníženou zrakovou ostrost, jenže tehdy už je oční nerv nevratně poškozen a možnosti léčby velice komplikované.

Proč a jak vzniká glaukom?

Příčin nemoci může být celá řada. Často jde o vedlejší projev některých onemocnění (typicky cukrovky, vysokého krevního tlaku či onemocnění štítné žlázy) či užívání některých léků (např. kortikosteroidů). Určitou roli ale hrají i genetické dispozice. Velký vliv pak mají zejména faktory, které označujeme jako epigenetické.

Epigenetika se při vzniku onemocnění uplatňuje několika způsoby. Zaprvé byly u nemocných odhaleny změny v produkci enzymů histondeacetyláz – ty s pořadovým číslem 2 a 3 jsou obvykle zvýšeny, zatímco HDCA 4 je naopak snížena. Tyto změny přitom pravděpodobně souvisejí s poškozením buněk sítnice a očního nervu.

Fakt, že se v oku hromadí komorová voda, zase vede k nedostatečnému okysličování některých tkání, což rovněž způsobuje změny v epigenetických procesech, zejména ve smyslu nadměrné metylace.

Důležitou roli hrají i microRNA, ribonukleové kyseliny s velmi krátkým řetězcem, které dokáží zcela zastavit proces, při němž jsou podle genů vytvářeny bílkoviny (tj. příslušný gen zcela vypnout). Buňky poškozené zvýšeným nitroočním tlakem totiž uvolňují některé typy microRNA (zejména ty s pořadovými číslem 21, 450, 107 a 149), které následně přispívají k poškozování zrakového nervu. Další druhy microRNA jsou zase u nemocných produkovány v nižším množství – zejména jde o ty, které se podílejí na ochraně očních tkání před fibrózou.

Na poškozování sítnice a očního nervu podílí i oxidativní stres (tj. působení volných radikálů) a zánětlivé procesy.

Zajímavým zjištěním pak je, že zejména v regulaci tvorby histondeacetyláz způsobujících zelený zákal je velice účinná kyselina valproová a její soli, což jsou látky využívané při léčbě epilepsie a bipolární poruchy.

Co může pomoci?

Faktorů, které ovlivňují aktivitu genů v naší DNA, je celá řada. Mezi ty pozitivní patří například pravidelný pohyb, dostatečný odpočinek či zdravá strava obsahující všechny potřebné živiny, mezi ty negativní pak strava nezdravá (zvláště ve smyslu nadbytku sacharidů, nasycených tuků a chemických toxinů), stres, kouření, nadměrné pití alkoholu či znečištěné životní prostředí. Tyto faktory zásadně ovlivňují i zdraví našich očí, a jsou proto důležité v prevenci všech očních potíží a nemocí, zelený zákal nevyjímaje.

Velkou pomoc pak mohou představovat doplňky stravy, které obsahují vysoké koncentrace látek s pozitivními epigenetickými účinky. Konkrétně při zeleném zákalu jsou velmi vhodné tyto:

Coleus forskohlii – jde o zajímavou bylinu rostoucí v nižších polohách Himaláje. Obsahuje unikátní látku jménem forskolin, která v těle dokáže velice účinně zvyšovat tvorbu cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP). Právě cAMP je přitom nezbytná látka fungující v rámci tzv. buněčné signalizace – podílí se na přenosu informací uvnitř buněk a zásadně tak ovlivňuje schopnost buněk komunikovat se svým okolím i spolu navzájem. Pro osoby trpící zeleným zákalem je výjimečná tím, že pomáhá efektivně snižovat nitrooční tlak, a to i v případech, kdy dotyčný nereaguje na konvenční léčbu. V jedné ze studií například došlo při užívání extraktu z rostliny ke snížení nitroočního tlaku v průměru o 10 %. Kromě orálního užívání je možné aplikovat i oční kapky s forskolinem (1% roztok), které snižují nitrooční tlak až po dobu pěti hodin.

Astaxantin – oranžové barvivo z rodiny karotenoidů, které je obsaženo například v mase lososa, krevet či humrů, má celkový pozitivní vliv na zdraví očí a prokázána byla i jeho účinnost v prevenci a léčbě glaukomu. Efektivně totiž chrání buňky sítnice a očního nervu před poškozením, a to jak z důvodu nadměrné produkce volných radikálů (jde o silný antioxidant), nedostatku kyslíku a dalších vlivů.

Vitaminy – pozitivní vliv na celkové zdraví očí byl prokázán zejména u vitaminu C, D3 a E. Z minerálů jsou důležité například zinek a selen. Konkrétně při zeleném zákalu je pak třeba dbát na dostatečný přísun vitaminu B3.

Coleus forskohlii (CF), česky kopřivěnka, je bylina rostoucí na svazích velehor Indie a Nepálu. Patří mezi stěžejní byliny tradiční indické medicíny Ájurvédy a její mimořádné účinky prokázala i moderní věda. Obsahuje látku jménem forskolin, která ovlivňuje buněčnou signalizaci. Účinně pomáhá například při lupence, vysokém krevním tlaku či zeleném zákalu a patří rovněž mezi velmi oblíbené látky na podporu hubnutí.

Popis

Coleus forskohli je vytrvalá bylina z rodu Lamiaceae, kam patří například i máta. Může dorůstat výšky až dvou metrů, má velmi nápadně listy s purpurovým středem a zeleným okrajem a typické špičaté květy světle fialové či modré barvy. Její silné aroma připomíná kafr. Roste na suchých svazích nižších poloh Himaláje v severní Indii a Nepálu, dnes se ale již běžně pěstuje v několika asijských zemích. Ve fytoterapii se využívá její kořen. (1, 2)

Historie

CF je nedílnou součástí tradiční hindské a ájurvédské medicíny. Používá se od starověku, minimálně 3000 let. Ve starověkých sanskrtských textech je zmiňována jako tonikum zlepšující zdraví srdce a plic. (1, 2)

Účinná látka

V roce 1974 byl z CF poprvé izolován forskolin, látka chemickou strukturou patřící mezi diterpeny, u níž byla prokázána řada pozitivních účinků na lidské zdraví. Coleus forskohlii je přitom momentálně jediným známým přírodním zdrojem této látky. (3, 4)

Mechanismus působení

Coleus forskohlii dokáže velice účinně zvyšovat tvorbu cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP), což je nezbytná látka fungující v rámci buněčné signalizace jako tzv. druhý posel. Druzí posli jsou látky, které umožňují buňkám přijímat informace z vnějšku (například od hormonů uvolněných do krevního řečiště), a tím regulovat jejich chování. Díky tomu se cAMP podílí na regulaci celé řady procesů v organismu. (5)

V zásadě lze tak říci, že cAMP v podstatě obnovuje schopnost buněk komunikovat se svým okolím a spolu navzájem. Platí přitom, že při řadě tělesných onemocněních a potížích je právě tato komunikace narušena.

CF dokáže v těle aktivovat enzym adenylát cyklázu, která je pro tvorbu cAMP nezbytná (6), a proto pomáhá produkci cAMP v buňkách těla obnovovat. Jeho účinnost je přitom opravdu mimořádná – různých studiích došlo po podání CF nebo účinné látky forskolinu k navýšení hladin cAMP 6-400x! (41)

Účinky na zdraví

Kardiovaskulární onemocnění

Jednou z nejdůležitějších schopností CF je jeho pozitivní působení při vysokém krevním tlaku. V jedné ze studií došlo například k výraznému snížení krevního tlaku u 75 % zkoumaných osob. Důvodem je zde podpora produkce cAMP ve svalovině srdce a cév, což má za následek vazodilataci (roztažení cév) a zlepšení účinnosti srdečních kontrakcí. Forskolin je dokonce diskutován jako alternativa i pro pacienty s akutním srdečním selháním. (7-9)

Působení na vazodilataci přitom zlepšuje průtok krve (a tím i zásobení kyslíkem a živinami) v řadě tkání těla. Platí to i pro srdeční svalovinu, což ocení lidé s ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris), a také pro mozkovou tkáň, což je důležité nejen pro výživu a funkci mozku, ale také například pro rychlejší zotavení po mozkové mrtvici. (9, 10)
CF rovněž v krvi snižuje agregaci (shlukování) krevních destiček, což je proces provázející tvorbu trombů (sraženin), jež mohou ucpávat cévy. (52)

Velmi nadějně pak vypadají výzkumy, které se zaměřili na vliv kombinace forskolinu a pohybové aktivity na zdraví srdce. Pravidelný pohyb je ostatně z důležitou součástí prevence i léčby kardiovaskulárních nemocí a jednou z cest, jak na tělo působí, je přitom vliv právě na hladinu cAMP – k jejímu zvýšení dokonce dochází už po jediné tréninkové jednotce. Právě forskolin tak pravděpodobně dokáže umocnit pozitivní vliv pohybu na srdce, zejména pak na krevní tlak). (37)

Zelený zákal

Pro glaukom neboli zelený zákal je charakteristické zvyšování nitroočního tlaku, což časem vede k nervovému poškození, které může končit až úplnou slepotou. Právě důsledná kontrola nitroočního tlaku je proto pro pacienty zásadní, mnozí z nich ovšem na konvenční léčbu nereagují.

Coleus foskohlii proto patří mezi nadějné přírodní substance, které mohou nemocným s touto chorobou výrazně pomoci. V jedné ze studií například došlo ke snížení nitroočního tlaku v průměru o 10 %. Kromě orálního užívání CF je možné aplikovat i oční kapky s forskolinem (1% roztok), které snižují nitrooční tlak až po dobu pěti hodin. (9, 11, 12)

Produkce testosteronu

CF je jednou z přírodních substancí, které mohou napomoci ke zvýšení hladiny testosteronu. V rámci 12 týdnů trvající dvojitě slepé studie na obézních mužích například došlo ke zvýšení hladiny volného testosteronu o více než 16 %. (13)

Hubnutí

Coleus forskohlii patří mezi velmi oblíbené prostředky na podporu hubnutí. Jedním z důvodů je aktivace na hormony citlivého enzymu lipázy (HSL). Tento enzym přitom rozkládá zásobní tuky na volné mastné kyseliny, které pak mohou být využity jako zdroje energie. (14)

V jedné studii byl například podáván forskolinový extrakt skupině 30 obézních mužů. Po 12 týdnech u nich přitom došlo k výrazné změně složení těla – tělesný tuk byl u nich snížen v průměru o 11,2 %, zatímco u kontrolní skupiny došlo jen k velmi nevýraznému poklesu – v průměru o 1,7 %. (36)

Další zajímavý výzkum proběhl na skupině žen s nadváhou. Ty užívaly po osm týdnů 2x denně doplněk stravy obsahující Coleus forskohlii (250 mg) a přitom nijak nezměnily své stravovací ani pohybové návyky. Přesto u nich po této době došlo nejen ke snížení podílu tuku v těle, ale zároveň i k navýšení podílu svalové hmoty! Právě pro schopnost podporovat jak redukci tukové tkáně, tak i výstavbu svalové hmoty je CF oblíbeným doplňkem stravy v kulturistice. (53)
V rámci studií navíc dobrovolníci užívající CF vykazovali při redukční kúře nižší hlad a chuť k jídlu a také nižší míru únavy ve srovnání se skupinou užívající placebo. (15)

Forskolin má i významný termogenní efekt (proces přeměny kalorií na tepelnou energii), který se rovněž významně podílí na podpoře hubnutí. Na rozdíl od například kofeinu či efedrinu, které se rovněž tímto efektem vyznačují, ovšem nemá stimulační efekt. (16) Zvláště u mužů pak může podpořit úbytek na váze i vliv CF na zvýšení hladiny testosteronu. I zde navíc může hrát roli podpora produkce cAMP – obézní osoby totiž mají obecně hladinu této látky nižší než štíhlé osoby. (9)

Za zmínku stojí i výzkum, při němž byl extrakt CF podáván potkaním samicím s odstraněnými vaječníky, u nichž zabránil přibírání na váze. To naznačuje, že by mohl být velice užitečný i pro ženy v průběhu menopauzy a po ní, kdy vlivem zastavení produkce pohlavních hormonů často dochází k přibírání na váze. (38)

Rakovina

Coleus forskohlii se v rámci terapie rakoviny využívá i v tradiční indické medicíně a jeho účinnost v tomto směru potvrzují i moderní vědecké studie. Dokáže mj. epigenetickou cestou aktivovat enzym adenylát cyklázu, který se podílí na tzv. cAMP buněčné signalizaci a hraje důležitou roli i při některých procesech typických pro nádorové bujení. (16)

Forskolin také aktivuje enzym proteinová fosfatáza 2A (PP2A), která je u některých typů rakovin blokována (zejména u leukemií nebo u rakoviny prostaty). PP2A přitom blokuje vývoj rakovinných buněk, podporuje jejich apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt, a také zvyšuje účinnost řady protinádorových léčiv. (17, 18, 30)

CF dokonce prokázal účinnost i při tzv. akutní myeloidní leukémii, což je velmi agresivní onemocnění objevující se zejména u starších osob. Zde CF působí proti proliferaci a podporuje apoptózu, a zároveň výrazně zvyšuje účinnost léků z kategorie inhibitorů GSKJ4. (19)

Štítná žláza

CF se osvědčil i při hypofunkci štítné žlázy. Dokáže zvyšovat produkci cyklického adenosin monofosfátu, čímž zlepšuje již zmíněnou cAMP buněčnou signalizaci. Díky tomu pomáhá normalizovat vylučování hormonů štítné žlázy, a to jak samostatně, tak i v kombinaci s užíváním konvenčních léků. (20)

Lupenka

Účinnost CF při lupence neboli psoriáze zatím sice nebyla potvrzena dostatečným počtem studií, jde však o tradiční způsob užití v tradiční Ájurvédské medicíně, který se s úspěchem uplatňuje i v dnešní fytoterapii.

Výzkumy přitom ukazují, že základ působení CF na tuto obtížně léčitelnou kožní chorobu je pravděpodobně rovněž v ovlivnění produkce cAMP. V případě lupenky sice neplatí, že by byla produkce této látky omezena, v buňkách pokožky ovšem vzniká nadměrné množství podobné sloučeniny, cyklického guanin monofosfátu (cGMP). Nerovnováha těchto dvou látek uvnitř buněk pak vede k jejich rychlému nekontrolovanému množení – až tisícinásobně rychlejšímu než u buněk zdravých. (21, 22) CF pak může pomoci tuto nerovnováhu zmírnit.

Při lupence byla rovněž popsána změněná aktivita tzv. beta-adrenergních receptorů, kterou CF rovněž dokáže normalizovat. (23)

Astma a alergie

Pro astma a alergie je typické, že při nich dochází k poklesu koncentrace cAMK ve svalovině dýchací soustavy. Právě CF, který tvorbu cAMP podporuje, tak například zlepšuje uvolnění svaloviny průdušek a potlačuje produkci histaminu. Díky tomu může při těchto potížích výrazně pomoci. (24, 49-51)

V jedné studii například dostávali pacienti po 6 měsíců 3× denně 10 mg forskolinu, což u nich vedlo k výraznému omezení výskytu záchvatů – 60 % z nich nemělo po dobu léčby záchvat ani jednou. (25)

Diabetes

Forskolin pomáhá snížit inzulinovou rezistenci, což je stav, kdy slinivka břišní sice produkuje inzulinu dostatek, tkáně však na něj ztrácejí citlivost, a proto dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. (26) Zároveň blokuje produkci dvou proteinů, které se podílejí na transportu glukózy (GLUT1, GLUT4), a tím rovněž napomáhá snížení hladiny glukózy v krvi. (27, 28)

Stárnutí pokožky

Forskolin činí pokožku odolnější vůči negativnímu působení UV záření a podporuje opravy případného poškození. Zároveň ovlivňuje rychlost stárnutí prostřednictvím podpory produkce cAMP a eliminace kyslíkových radikálů. (31) Navíc podporuje hojení poranění. (32)

Podpora plodnosti

Coleus forskohlii dokáže podpořit také plodnost, a to u obou pohlaví. U žen zvyšuje šance, že budou jejich vajíčka oplodněna, poté urychlují jejich dělení a zvyšují pravděpodobnost, že dospějí do stádia embrya. (33)

Výzkumy dokonce naznačují, že by mohl forskolin pomoci i ženám trpícím syndromem polycystických ovarií (PCO). Jde o nemoc, kterou trpí 5-10 % žen v plodném věku, a která je častou příčinou neplodnosti. Projevuje je tvorbou cyst ve vaječnících a je rovněž provázena zvýšenou produkcí mužských pohlavních hormonů, poruchami ovulace a menstruačního cyklu. Forskolin zde dokáže efektivně ovlivňovat hormonální i imunologickou rovnováhu, která bývá při PCO narušena, přičemž jednou z cest je opět jeho schopnost ovlivňovat produkci cAMP. Zvláště efektivní přitom může být kombinace forskolinu s běžně podávanými léky proti PCO. (39)

V případě mužů pak CF podporuje produkci cAMP ve spermiích a zvyšuje pravděpodobnost, že se spermie dostanou k vajíčku. (34) Pozitivní roli v podpoře plodnosti navíc může hrát i již zmíněný vliv forskolinu na produkci testosteronu.

Mozek

Alzheimerova choroba. Parkinsonova choroba. Huntingtonova choroba. Mozková mrtvice. Poruchy autistického spektra. Roztroušená skleróza. Traumatické poranění mozku a míchy. Roztroušená skleróza. Amyotrofická laterární skleróza. Co mají tyto choroby společné? Kromě toho, že se týkají mozku a nervové soustavy a provází je zvýšená míra zánětlivých procesů, také to, že při nich dochází k poklesu hladin signální molekuly cAMP. (41)

Pokud naopak dojde k navýšení hladin cAMP, má to na mozek celou řadu pozitivních dopadů: dochází k nárůstu synaptické síly a zvýšené produkci neurotransmiterů acetylcholinu, serotoninu a dopapinu (neurotransmiter je látka potřebná k přenesu signálu mezi synapsemi – zakončeními nervových buněk). Snižují se také negativní následky ischemie čili nedostatku kyslíku, který vzniká při například při mozkové mrtvici. cAMP dále podporuje produkci transkripčního faktoru CREB, který je nezbytný pro tvorbu bílkovin tvořících synapse, a faktoru BDNF, který je zase potřebný pro ochranu nervových buněk a tzv. synaptickou plasticitu (vytváření nových spojů mezi nervovými buňkami). Právě vznik nových propojení mezi nervovými buňkami je přitom podstatou procesu učení. (41-44)

Tím ovšem výčet důležitých rolí cAMP v mozku nekončí. Tato látka například potlačuje produkci enzymu iNOS, který se účastní vzniku zánětlivých procesů, podporuje hojení poranění nervové tkáně a účastní se procesů spojených s tvorbou paměti. Důležitý je i pozitivní vliv cAMP na mitochondrie, což jsou buněčné organely zajišťující přeměnu živin na energii. V nich díky zvýšení hladin cAMP dochází ke zvýšené produkci ATP, což je molekula, z níž mohou buňky přímo čerpat energii. Dysfunkce mitochondrií přitom způsobuje, že mozkové buňky trpí nedostatkem energie, což zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození, či dokonce smrti. Je typická například pro autismus, Alzheimerovu chorobu a další nemoci související s funkcí nervové soustavy. (41, 45-46)

Pro prokázání pozitivního vlivu CF na lidský mozek a prevenci a léčbu nemocí nervové soustavy zatím nebyl proveden dostatek studií, vzhledem ke schopnosti forskolinu podporovat tvorbu aCMP je ale pravděpodobné, že bude mít i v tomto směru pozitivní. V pokusech na zvířatech už ostatně byla prokázána jeho schopnost zmírňovat záněty v oblastech mozku, chránit jeho buňky před působením volných radikálů, zlepšovat v mitochondriích produkci ATP (a tím i dodávat více energie mozkovým buňkám) a stimulovat procesy učení a paměti. (41)

Pro autismus, ale i Alzhaimerovu a Parkonsonovu chorobu je rovněž typická vysoká míra produkce volných kyslíkových radikálů, kvůli níž dochází například k tzv. peroxidaci lipidů. U osob s poruchou autistického spektra přitom při zvýšení oxidativního stresu dochází ke ztrátě již získaných jazykových dovedností. I tady tak může Coleus forskohlii pomoci. (47)

Některé studie rovněž naznačují, že forskolin může být přínosný také při depresi a schizofrenii. (48)

Játra

CF má celkově pozitivní vliv na játra. Pomáhá chránit jejich buňky, podporuje opravy poškozené jaterní tkáně a chrání je před zánětlivými a nekrotickými procesy. (41)

Výzkumy na zvířatech také ukázaly, že v kombinaci s úpravou stravy může být Coleus forskohlii účinný při nealkoholické hepatosteatóze – zánětlivému onemocnění provázenému ztučněním jater, které bývá často předstupněm jaterní cirhózy či nádorového onemocnění tohoto orgánu. (40)

Močové infekce

Infekce močového traktu patří mezi úporné potíže, které jsou obtížně léčitelné antibiotiky nebo se navzdory léčbě se opakovaně vracejí. Důvodem je fakt, že antibiotika málokdy zničí všechny bakterie – některé přežijí díky tomu, že se „ukryjí“ do malých výklenků ve sliznici močového měchýře, a po ukončení léčby mohou znovu způsobovat infekce. Coleus forskohlii přitom nejen sám působí antibakteriálně, ale zároveň zvyšuje schopnost antibiotik ničit bakterie E. Coli, které jsou nejčastějším původcem infekcí močového traktu. (54)

Užívání a kontraindikace

CF, popřípadě forskolin se nejčastěji užívá orálně, možné jsou však i jeho aplikace nitrožilně, inhalací nebo ve formě očních kapek.

Obecně je CF (stejně jako z něj izolovaný forskolin) považován za bezpečnou látku. Při orálním užívání nebyly zaznamenány žádné negativní vedlejší účinky. Při nitrožilní aplikaci se mohou vyskytnout návaly horka nebo výrazné snížení krevního tlaku, při inhalaci kašel, podráždění průdušek či neklid a při podání ve formě očních kapek bylo v některých případech zaznamenáno podráždění očí. (29)

V pokusech na potkanech byla ovšem zaznamenána toxicita užívání CF u zvířat, které byly krmeny stravou s velmi vysokým obsahem škrobů. (35) U člověka podobný efekt prokázán nebyl, přesto je vhodné to při užívání CF se zdroji škrobu nepřehánět (tj. omezit brambory, pečivo, těstoviny apod.)

CF není vhodné užívat v těhotenství, při kojení, krvácivých onemocněních, nízkém krevním tlaku a také v období dvou týdnů před plánovanými chirurgickými zákroky (může zvýšit krvácení). Můžou se rovněž vyskytnout nežádoucí interakce s některými léky, zejména jde o tzv. blokátory kalciových kanálů (užívají se při vysokém krevním tlaku), léky na podporu krevního oběhu (nitráty) a léky snižující srážlivost krve (např. aspirin, warfarin, heparin či diclofenac). (29) Obecně platí, že při užívání jakýchkoliv léků je vhodné konzumaci CF konzultovat s ošetřujícím lékařem.