Pro jeho výrazné účinky na sexualitu a plodnost se mu někdy říká „zelená viagra“, kotvičník zemní toho ale umí mnohem víc – například pomáhá s problémy v oblasti močových cest, podporuje imunitu, funkci srdce a cév a dokonce dokáže snížit hladinu krevní glukózy.

Rod kotvičník (Tribulus) zahrnuje asi 20 druhů rostoucích na různých místech světa. Ájurvéda využívá k léčení tři druhy běžně se vyskytující v indii: Tribulus cistoides, Tribulus alatus a kotvičník zemní (Tribulus terrestris). V západní fytoterapii si pak největší popularitu získal právě poslední jmenovaný.

Kotvičník zemní je jednoletý keř, který se přirozeně vyskytuje ve středomořských, subtropických, ale i pouštních klimatických oblastech. Nejběžnější je v Indii, kde roste prakticky na celém území, a to včetně horských oblastí až do nadmořské výšky 3 300 m. Hojně se vyskytuje také v Číně, na jihu USA, v Mexiku, Španělsku a Bulharsku. Je vysoký 10–60 cm a pokrytý jemnými chloupky. Listy jsou vstřícné, eliptické nebo kopinaté. Kvete žlutě, plody mají světlou, zelenožlutou barvu a hvězdicovitý tvar, který může připomínat kravské kopyto. V každém z jeho částí je několik semen. (1)

K léčení se nejčastěji využívá plod, méně často kořen.

Účinné látky

Kotvičník obsahuje řadu zajímavých látek, a to zejména ze skupiny saponinů, flavonoidů, glykosidů, alkaloidů, sterolů a taninů. Za pozornost stojí zejména furostanolové a spirostanolové saponiny, které jsou zodpovědné za mnoho pozitivních účinků rostliny. Jejich konkrétní obsah a poměr se ale u rostlin z různých geografických oblastí liší, a proto mohou mít kotvičníky pocházející z různých částí světa i mírně odlišné účinky na organismus. Z flavonoidů se v kotvičníku vyskytují například kaempferol nebo kvercetin quercetin. Z kotvičníku ovšem byly izolovány i některé látky, které zatím v jiných rostlinách nebyly zaznamenány – například tribulusterin nebo terrestriamid. (1)

Historie

Historie využívání kotvičníku zemního je velice dlouhá. Popsán je například v lékopise Šen-nung pojmenovaného podle jeho údajného autora Šen-nunga, druhého ze tří mýtických císařů. Ten se narodil ve 28. století př. n. l. a je považován za otce tradiční čínské medicíny. V tomto lékopise je kotvičník popisován jako velice cenný lék pro obnovu oslabených jater, pro léčbu plnosti na hrudi, zánětu prsů, očních potíží, sexuálních dysfunkcí a dalších problémů. (1)

V ájurvédě, tj. tradiční indické medicíně, se kotvičník zemní využívá k léčbě impotence, pohlavních chorob a sexuální slabosti a je také základní složkou tradičního ájurvédského léku Gokshurad Guggul používaného k podpoře funkce močového ústrojí a odstraňování močových kamenů. K podpoře sexuálních funkcí se tradičně používá i v Bulharsku. V tradiční arabské medicíně unani jde zase o oblíbené diuretikum, mírné projímadlo a celkové tonikum. (1, 2)

Léčivé účinky

Močové cesty

Kotvičník zemní je velmi účinné diuretikum, za což vděčí pravděpodobně vysokému obsahu dusičnanů, esenciálních olejů a draselných solí. Jeho užívání vede nejen ke zvýšenému vylučování moči (srovnatelnému s použitím léku furosemid), ale i ke zvýšenému vylučování sodíku a chloridů bez ovlivňování vylučování draslíku. Díky tomu může být užitečný i při vysokém krevním tlaku. (1, 3, 4)

Kombinace diuretického působení se zvýšením napětí hladkého svalstva může dokonce podpořit uvolňování močových kamenů. Některé studie naznačují i schopnost kotvičníku omezovat tvorbu močových kamenů. (5, 6)

Sexualita a plodnost

Přezdívka „zelená viagra“ nebyla kotvičníku dána náhodou. Jeho užívání totiž vede ke zvýšenému uvolňování oxidu dusnatého z cévní výstelky a nervových zakončení, což je účinek podobný právě tomu, který nabízí Viagra a podobné léky. Oxid dusnatý přitom podporuje relaxaci nejen hladké svaloviny cév, ale i topořivých tkání penisu (dle studií na zvířatech se relaxace topořivých tkání zlepší díky kotvičníku o 10 %). To umožní lepší prokrvení penisu, které se projeví efektivnější erekcí. (7)

Zajímavé přitom je, že užívání kotvičníku pomáhá mužům také zmírnit problémy s předčasnou ejakulací. (7)

Naopak často zmiňovaná schopnost kotvičníku zvyšovat hladinu mužského pohlavního hormonu testosteronu (případně jeho derivátu DHT) je pravděpodobně mýtus vzniklý nesprávnou interpretací vědeckých studií. Ve většině případů sice platí, že když se nějaký účinek byliny prokáže na zvířatech, funguje podobně (byť třeba méně výrazně i u lidí). Jenže právě u kotvičníku to neplatí. Když byl podáván zvířatům, skutečně u nich došlo ke zvýšení hladiny testosteronu, studie na lidských dobrovolnících však tuto jeho schopnost nepotvrdily, byť určitou pozitivní roli tu může hrát fakt, že kotvičník pomáhá chránit Leydigovy buňky varlat, v nichž se testosteron tvoří, před působením těžkých kovů a dalších toxických chemikálií. Ke zvýšení hladiny testosteronu ale u lidských dobrovolníků došlo při užívání některých kombinací bylin, jejichž byl kotvičník součástí. (8-10)

Co už ovšem některé studie na lidských dobrovolnících potvrdily, je pozitivní vliv kotvičníku na mužskou plodnost – po jeho podávání došlo ke zlepšení u řady parametrů spermií, jako je jejich počet či pohyblivost. (11)

Byla by ovšem chyba považovat kotvičník výhradně za mužskou bylinou – ženám totiž může například efektivně pomoci zvýšit libido neboli sexuální touhu. (12)

Imunita

V laboratorních podmínkách dokázaly saponiny z kotvičníku výrazně zvýšit fagocytózu, což je proces, který je umožňuje nespecifické složce imunitního systému reagovat na přítomnost patogenů. Podpořil ale i tzv. specifickou imunitní reakci, konkrétně tvorbu protilátek. (1, 13, 14)

Všechny části rostliny kotvičníku zemního rovněž vykazují antibakteriální účinky proti řadě druhů bakterií, jejich konkrétní míra a šíře spektra bakterií, proti kterým působí, se ale v rámci výzkumů výrazně lišil podle oblastí, z níž testovaná rostlina pocházela. Nejvyšší antibakteriální účinky vykazoval kotvičník z Turecka a Íránu, o něco nižší rostliny z Indie, zatímco kotvičník původem z Jemenu žádnou antibakteriální aktivitu nevykazoval. (13, 14)

Diabetes

Extrakt z kotvičníku pomáhá diabetikům hned několika cestami. Důležitá je zejména jeho schopnost potlačit tvorbu enzymu alfa-reduktáza, který je nezbytný pro štěpení vazeb v polysacharidech a disacharidech obsahujících glukózu – tedy i ve škrobech a sacharóze. To má za následek, že část z těchto sacharidů zůstane po jejich konzumaci nevyužita. Tím se nejen snižuje nárůst glukózy v krvi (zejména nárůst tzv. postprandiální glykémie), ale také se snižuje energetická hodnota zkonzumované stravy. (1, 15–17)

Kotvičník rovněž výrazně snižuje tvorbu aldózareduktázy, což je důležité v prevenci vzniku komplikací diabetu, ať už jde o poškození nervů nebo srdečně cévní onemocnění. Zatímco u zdravého člověka se většina glukózy metabolizuje pomocí glykolýzy a pentózového cyklu, při zvýšené hladině cukru v krvi ale kapacita těchto procesů nestačí a část glukózy (až 30 %) se přeměňuje na sorbitol a následně na fruktózu. Tyto procesy ale výrazně zvyšují oxidativní stres v buňkách a mohou vést k jejich poškozování a následně ke vzniku diabetických komplikací. Enzym aldózareduktáza je přitom nezbytný právě pro přeměnu glukózy na sorbitol, a pokud ho není dostatek, tato reakce neprobíhá. (1, 15–17)

Srdce a cévy

Saponiny a polyfenoly obsažené v kotvičníku poměrně efektivně snižují v krvi jak hladinu celkového cholesterolu a triglyceridů, tak i LDL cholesterolu a VLDL cholesterolu (VLVD je lipoprotein s velmi nízkou hustotou, který je z pohledu rizika vzniku aterosklerózy vysoce rizikový). Studie na zvířatech dokonce ukázaly, že omezuje poškození cévního endotelu a podporuje jeho opravy. To je velice důležité, protože právě poškození endotelu (výstelky) cév podporuje průběh aterosklerotických procesů. Kotvičník navíc snižuje hladinu triglyceridů v játrech. (1, 18–20)

Kotvičník je rovněž vhodný v rámci podpory léčby některých kardiovaskulárních onemocnění, ať už jde o ischemickou chorobu srdeční, vysoký tlak, aterosklerózu mozkových cév nebo trombózu. Navíc chrání buňky srdeční svaloviny, a dokonce pomáhá zlepšit funkci srdce po prodělaném infarktu. (21–23)

Sportovní výkonnost

Užívání kotvičníku je velice oblíbené mezi sportovci a některé výzkumy i tady pozitivní vliv potvrzují. Jak už jsme zmínili výše, tato bylina sice s největší pravděpodobností neumí ovlivnit hladinu testosteronu, a dokonce ani hladinu dihydrotestosteronu (DHT), přesto ale dokáže podpořit svalovou sílu a některé studie prokázaly i vliv na růst svalové hmoty (jiné to ale nepotvrdily). Důvodem zde není ani podpora tvorby růstového faktoru s anabolickými účinky IGF-1 – ani to totiž studie nepodpořily. Důvodem prospěšnosti kotvičníku pro rychlostně silové sportovce tak může být například jeho schopnost snižovat hladinu IGFBP-3 (vazebný protein 3 pro inzulinu podobné růstové faktory), což v důsledku vede ke zvýšení aktivity IGF-1. Kotvičník také může pomoci udržet příznivý poměr testosteronu vůči stresovému hormonu kortizolu, jehož nadbytek vede k úbytku svalové hmoty. Navíc pomáhá zmírnit zánětlivé procesy ve svalech, a zkrátit tak dobu regenerace po zátěži. (24–28)

Sportovci (zvláště ti vrcholoví) by ovšem měli být velmi opatrní při výběru konkrétního doplňku stravy. Byla totiž zaznamenána řada případů, kdy preparáty z kotvičníku obsahovaly anabolické steroidy či jiné zakázané látky. Není přitom jasné, jestli šlo o úmyslnou, nebo neúmyslnou kontaminaci.

Deprese a úzkost

Kotvičník obsahuje alkaloid harmin, což je velice zajímavá látka z pohledu péče o duševní zdraví. Jde totiž o tzv. inhibitor monoaminooxidázy, a díky tomu pomáhá v mozku regulovat hladinu dopaminu. Tento princip je mimochodem podstatou fungování antidepresiv z kategorie MAOI. (1)

Zánět a bolest

Kotvičník má i poměrně silné protizánětlivé působení, přičemž potlačuje produkci hned několika látek, které se na vzniku zánětu podílejí, například enzymů COX-2, iNOS a některých prozánětlivých cytokinů. Studie na zvířatech navíc ukázaly, že dokáže zmírňovat bolest, a to dokonce lépe než Aspirin. (1)

Nádorová onemocnění

V rámci studií na zvířatech byly prokázána zejména schopnost kotvičníku působit v rámci prevence vzniku zhoubných nádorů, ale i potenciál podpory léčby některých typů rakoviny, včetně například nádorů jater. Pomáhá například blokovat nadměrnou proliferaci (rychlé nekontrolované množení) nádorových buněk a podporovat jejich apoptózu neboli buněčnou smrt. Lépe než extrakt z plodů tu ovšem fungoval extrakt z kořene kotvičníku zemního. (1, 29)

Parazité

Jedna ze studií prokázala účinnost kotvičníkového extraktu proti hlístici Caenorhabditis elegans. (30)

Zubní kaz

V rámci laboratorních studií prokázal extrakt z plodů kotvičníku zemního schopnost působit proti bakterii Streptococcus mutans, která způsobuje zubní kaz. Potlačoval přitom jak její růst, tak schopnost adheze (přichycení na povrchu zubů a dásní) a produkci kyselin narušujících sklovinu. Studie na lidských dobrovolnících zatím chybí. (31)

Užívání a kontraindikace

Doporučené dávkování kotvičníku je u prášku z plodů 3–6 g denně, případně 20–30 g plodů na přípravu odvaru. Pro přípravu odvaru z kořene se používá 20–30 g. V rámci výzkumů ale byla potvrzena jen bezpečnost denního užívání dávky 750–1500 mg prášku z plodů po dobu 90 dní. (1, 32)

Při dodržení maximální dávky 1500 mg po dobu 90 dní byly v rámci výzkumů zaznamenány jen občasné mírné vedlejší účinky, jako jsou bolesti žaludku, křeče nebo průjem. Existují také ojedinělé případy poškození jater a ledvin, které mohou souviset právě s užíváním vyšších dávek kotvičníku. (1)

Opatrnost je na místě i při kombinování kotvičníku s léky. Tato bylina totiž zvyšuje vstřebávání některých antidiabetik, například metformin hydrochloridu. To může mít za následek nebezpečné snížení hladiny glukózy v krvi. Vhodná není ani kombinace s antidepresivy ze skupiny SSRI a lithiem a některými dalšími preparáty. Pokud tedy užíváte jakékoliv léky, je vždy v hodné konzultovat užívání kotvičníku s ošetřujícím lékařem. (1, 33)

Vhodné kombinace

Kotvičník je často kombinován s bylinami a živinami ovlivňujícím sexuální zdraví, hormonální rovnováhu a sportovní výkonnost, jako je ashwagandha, maca, reishi, ženšen, zinek, selen nebo arginin. Zatím však proběhlo jen velice málo studií, které by zkoumaly účinnost jednotlivých kombinací.

Sexualita: kotvičník + ženšen + arginin (34), kotvičník + ashwagandha + mucuna pruniens (35), kotvičník + maralí kořen + Tongat Ali (Eurycoma longifolia) (36)

Sportovní výkonnost: kotvičník + ženšen + oves (37)

Syndrom polycystických vaječníků: kotvičník + ashwagandha (38)

Jihoamerické deštné lesy představují úžasný svět s neuvěřitelnou biodiverzitou. Skrývá se v nich řada rostlin s mimořádnými účinky na lidský organismus – některé doposud nebyly objeveny, jiné znají jen místní šamani, ale účinnost mnohých potvrdila i moderní věda. Mezi ně patří i pfafie latnatá neboli suma. Jde o účinný adaptogen s pozitivním působením na sexualitu, plodnost, hormonální rovnováhu a řadou dalších příznivých účinků.

Popis a výskyt

Suma je plazivá keřovitá liána s rozsáhlým kořenovým systémem a listy, které jsou 2–8 dm dlouhé a 1–4 cm široké. Patří do čeledi laskavcovitých. Přirozeně se vyskytuje v tropických oblastech povodí Amazonky, zejména v Brazílii, Panamě, Peru, Ekvádoru a Venezuele. K růstu vyžaduje tropické klima s vysokým výskytem srážek a půdu bohatou na minerály, zejména na železo. K léčebným účelům se využívá kořen, který se obvykle sklízí v zimním období, tedy od května do července. (1, 7)

Suma je důležitou součástí léčebných systémů domorodých obyvatel Amazonie. V jednom z místních jazyků je dokonce označována jako „Para toda“, což v překladu znamená „pro všechno“. V tradiční jihoamerické fytoterapii se skutečně používá na celou řadu potíží, ať už jde o nemoci trávicího traktu, artritidu, cukrovku astma či rakovinu, ceněny jsou zde ale i její adaptogenní vlastnosti, schopnost působit jako celkové tonikum a snižovat negativní vliv stresu (tj. adaptogenní působení, díky kterému bývá někdy přezdívána jako „brazilský žen-šen“). Jde také o velice oblíbený sexuální stimulant. (2, 3, 7)

Účinné látky

Suma obsahuje skupinu triterpenoidních saponinů (glukosidů) označovaných jako pfaffosidy (pfaffosid A, B, C, D, E a F). Dále se zde nachází spousta dalších unikátních látek, jako jsou stigmasterol, sitosterol, alantoin či kyselina pfaffová. (4, 8)

Zajímavou složkou je jsou tři druhy ekdysteronu (hlavně pak beta-ekdysteron), což jsou látky schopné vázat se na receptory určené pro testosteron. Díky tomu mají i účinky podobné tomuto hormonu, ať už jde o vliv na sexualitu a plodnost, nebo na sportovní výkonnost. (5)

Suma rovněž obsahuje i některé vitaminy, minerální látky a stopové prvky, včetně těch poměrně vzácných, jako je například germanium, které je přitom nezbytné pro fungování imunitního systému a procesy produkce energie. (4, 7)

Historie

Historii užívání sumy je velmi těžké zmapovat z důvodu nedostatku písemných pramenů o přírodním jihoamerickém léčitelství. První písemné zmínky o jejím využití pocházejí z doby před 300 lety. (1)

Zájem o sumu se výrazně zvýšil v roce 1976, kdy z ní sovětský vědec Syrov extrahoval ekdysteron a zjistil, že tato látka má výraznější anabolický efekt (vliv na růst svalové hmoty a svalovou sílu) než některé anabolické steroidy. To vedlo ke zkoumání možného využití u sovětských olympioniků. (6)

Suma je rovněž předmětem japonského patentu na získávání beta-ekdysteronu – ze 400 g kořene lze s jeho pomocí extrahovat 2,5 g této látky. (7)

Léčivé účinky

Suma patři mezi velmi málo prozkoumané rostliny. Prakticky zde chybí klinické studie – převažují studie na zvířatech či buněčných kulturách. Výzkumů na lidských dobrovolnících bylo provedeno jen málo a většinou byly jen malého rozsahu, popřípadě zkoumaly vliv látek izolovaných ze sumy, nikoliv rostliny samotné. Nicméně u některých z obsažených složek byly popsány i epigenetické účinky. Zajímavé také je, že výzkumy potvrzené účinky shodují z oblastmi tradičního léčebného využití sumy domorodými obyvateli. I proto by si tato rostlina zasloužila mnohem podrobnější zkoumání.

Sexualita, plodnost a hormonální rovnováha

Suma je původními obyvateli Brazílie často využívána i pro svou schopnost podporovat sexualitu a prokazují to i dosavadní provedené studie. A zajímavé je, že v tomto směru pravděpodobně pomáhá hlavně těm, kteří to opravdu potřebují. Když ji například vědci podávali potkaním samcům, tak u těch s normální sexuální aktivitou k žádným pozorovatelným změnám nedošlo. Zato u samců, kteří byli málo sexuálně aktivní, nebo se dokonce jevili jako impotentní, došlo k výraznému navýšení pohlavní aktivity. (8)

Prokázána byla i výrazná schopnost sumy zlepšovat produkci mužských i ženských pohlavních hormonů, konkrétně estradiolu-17ß, progesteronu a testosteronu. (9) Díky těmto skutečnostem lze předpokládat i pozitivní vliv na plodnost mužů i žen.

Menopauza

Suma dle dosavadních poznatků dokáže také účinně snižovat příznaky související s menopauzou. Jako velice efektivní se pak v tomto směru ukázala její kombinace s další jihoamerickou rostlinou jménem maca horská – v rámci jednoho z výzkumů vedlo její užívání ke snížení skóre symptomů menopauzu o polovinu. Snížila se přitom nejen četnost a závažnost návalů horka, ale i podrážděnost a další poruchy nálad. Důvodem je přitom jak schopnost sumy podporovat tvorbu pohlavních hormonů, tak i obsah látek, které jsou strukturou podobné ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu. (10)

Zánětlivá střevní onemocnění

Ve studiích na zvířecím modelu byly potvrzeny silné protizánětlivé účinky sumy a její účinnost při zánětlivých střevních onemocnění. Její užívání zde vedlo ke snížení hodnoty CRP (hladiny C-reaktivního proteinu, který vypovídá o míře zánětu v těle) i makroskopického poškození střeva. (11)

Nádorová onemocnění

Extrakt z kořene sumy potlačuje nadměrnou proliferaci (rychlé, nekontrolované dělení buněk), a zároveň zvyšuje apoptózu čili programovanou buněčnou smrt poškozených buněk. Oba tyto procesy přitom typicky bývají při nádorových onemocněních narušeny. Zároveň vykazuje antiangiogenní efekt, tj. omezuje tvorbu nových cév nutných pro krevní zásobení rostoucího nádoru.

Účinnost byla prokázána například u nádorů jater, a to včetně té, které předcházela fibróza tohoto orgánu. Pokusy na myších potvrdily po konzumaci sumy také zvýšenou aktivitu imunitních buněk jménem makrofágy, což se u zvířat například projevilo zmenšením Ehrlichova tumoru. (12–14)

Pokožka a vzhled

Jedna malá studie ukázala, že podávání extraktu z kořene sumy může pomoci redukovat tmavé kruhy pod očima. Důvodem je pravděpodobně protizánětlivé působení, které zlepšuje průchodnost drobných cév v okolí očí. (17)

Obsažený ekdysteron podporuje hojení poranění pokožky a může rovněž pomoci redukovat viditelné příznaky lupenky. (18)

Ekdysteron v sumě rovněž pomáhá potlačit produkci kožního barviva melatoninu, což se může projevit např. snížením tvorby tmavých skvrn na pokožce. (19)

Sportovní výkonnost

Obsažený ekdysteron se váže na receptory pro testosteron, a díky tomu podporuje tvorbu svalových bílkovin, růst svalové hmoty, svalovou sílu i vytrvalost. Zároveň ale ovlivňuje i estrogenové receptory ve svalové tkání, a tím například pomáhá bránit ztrátám svalové hmoty u žen po menopauze. V současnosti je ovšem v monitorovacím programu Mezinárodní antidopingové agentury. (20, 21)

Diabetes

V tradiční jihoamerické medicíně je suma využívána i k regulaci hladiny glukózy v krvi. Tento efekt byl navíc potvrzen i v případě pfaffové kyseliny, která je v sumě obsažena. (7)

Trávicí potíže

Studie na potkanech ukázala, že suma má schopnost potlačovat tvorbu žaludeční kyseliny, a tím bránit rozvoji žaludečních vředů a pálení žáhy. (22)

Játra a ledviny

Obsažený ekdysteron pomohl v jedné studii zlepšit ledvinové funkce u potkanů s akutním poškozením ledvin. Pomáhá také chránit tkáň jater vůči oxidativnímu poškození.

Mentální výkonnost, stres

Suma působí jako adaptogen, tj. snižuje negativní působení stresu na organismus. Zároveň podporuje duševní výkonnost a paměť a také snižuje negativní působení alkoholu na mozkovou tkáň. (23)

Užívání a kontraindikace

Suma je obecně poměrně dobře snášena, vážnější negativní účinky nejsou hlášeny. Nedoporučuje se užívat spolu s látkami ovlivňujícím hormonální systém, zejména pak systém pohlavních hormonů (testosteron, hormonální antikoncepce, substituční hormonální terapie při menopauze). Zároveň je vhodné se jí vyhnout při léčbě či zvýšeném riziku hormonální podmíněných nádorů (například rakovina prsu, vaječníků či endometria). (1, 15, 16)

Vhodné kombinace

Suma se nejčastěji užívá samostatně, možné jsou ale i některé kombinace s jinými jihoamerickými rostlinami.

Sexualita: suma + damiána (Turnera diffusa) (9)

Menopauza: suma + maca horská (10)

Název „maralí kořen“ se používá pro rostlinu jménem parcha saflorová. Vznikl podle sibiřských jelenů maralů, kteří se s oblibou živí její natí a zejména v době říje i kořeny. Právě kořeny byliny přitom vynikají svou schopností podporovat růst svalové hmoty a síly, a proto jsou populární zejména u kulturistů a vyznavačů dalších rychlostních a silových disciplín. Pozitivní účinky parchy jsou však mnohem rozsáhlejší.

Popis

Parcha saflorová je až 0,5–1,8 m vysoká vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých vyskytující se převážně v oblasti Jižní Sibiře (pohoří Altaj a Sajany), Mongolska a Kazachstánu. Může se ale pěstovat i u nás, zdejší podnebí snáší dobře. Svými fialovými květy (přesněji řečeno květenstvím tvořeným úborem s drobnými trubkovitými kvítky) a hluboce zpeřeným tvarem listů připomíná bodlák, ale je bez ostnů. Plodem je asi 7 mm dlouhá nažka. Kvete obvykle v červenci a srpnu. K léčení se ale obvykle využívá odenek a kořen, které se sbírají na podzim, někdy se ale využívá i nať, obvykle sbíraná v květnu až červnu. (1–3)

Účinné látky

Asi nejzajímavější složkou maralího kořene představuje ekdysteron. Jde o skupinu látek produkovanou některými rostlinami pro ochranu před hmyzem. V současnosti je popsáno více než 200 ekdysteroidních sloučenin, přičemž v parše saflorové se nachází 50 z nich. Nejhojněji je 20-hydroxyekdysteron, který se nachází především v kořenech rostliny, méně pak v listech a semenech. Pro člověka je zajímavá především tím, že je svou strukturou podobná androgenním hormonům. Díky tomu se váže na stejné receptory jako testosteron, a má tedy i v mnohém podobné účinky – například té anabolické, tedy podporu tvorby svalové hmoty. Ty jsou dokonce tak výrazné, že je tato látka od roku 2020 zařazena do monitorovacího programu Světové antidopingové agentury (WADA). Na rozdíl od většiny anabolických substanci (včetně samotného ekdysteronu) však v případě parchy nejsou známé žádné negativní účinky na zdraví. (5–10)

Ekdysteron má ovšem zároveň i účinky neuroprotektivní (tj. chrání před poškozením nervové buňky), pomáhá snižovat hladinu cukru a cholesterolu v krvi, reguluje metabolismu, a dokonce působí protinádorově (např. proti rakovině prsu). Díky své schopnosti potlačovat produkci látky NF-kB má také protizánetlivé účinky. (8, 10)

Maralí kořen ovšem obsahuje i celou řadu dalších látek s pozitivním účinkem na lidský organismu, například polyfenoly s antioxidačním, hypolipidemickým a epigenetickým účinkem, či silic a esenciálních olejů s antioxidačním, protizánětlivým a antimikrobiálním působením. Konkrétně zde najdeme například monoterpeny a seskviterpeny, quercetin, kyselinu chlorogenovou, kyselinu ellagovou, kaempferol a řadu dalších zajímavých sloučenin. (8, 10)

Historie

Parcha saflová je důležitou součástí tradičních léčebných systému v oblasti Ruska, Mongolska a Číny, kde byla využívána zejména jako posilující prostředek a pro léčení nemocí dýchacího, srdečně cévního a vylučovacího systému. V roce 1969 byla klasifikována coby adaptogen a v 70. letech začala být využívána jako podpůrný prostředek v rámci sportovní přípravy. Oblíbená byla zejména u sportovců bývalého Sovětského svazu, kteří ji využívali nejen ke zvýšení výkonnosti, ale i regenerační kapacity a psychické odolnosti. (1, 4, 14)

Účinky

Obsažený ekdysteron má výrazné epigenetické účinky, kdy ovlivňuje nejen tvorbu svalových bílkovin (u myší bylo například identifikováno 16 genů zodpovědných za tvorbu svalové hmoty, které dokáže obsažený ekdysteron ovlivnit), ale i například aktivitu genů souvisejících s ochranou neuronů. Potvrzené epigenetické účinky mají i další látky obsažené v parše saflorové, například quercetin Více zde » nebo kyselina ellagová Více zde » . K tomu se přidávají účinky antioxidační, protizánětlivé, protinádorové antimikrobiální a další. (5, 8, 10)

Sportovní výkonnost

Jde o nejznámější oblast pozitivního působení parchy saflorové, která se ostatně hojně využívá hlavně v kulturistice a dalších silových a rychlostních sportovních odvětvích. Jde zejména o podporu růstu svalové hmoty prostřednictvím zvýšení syntézy svalových bílkovin a zvýšení síly, za což jsou zodpovědné zejména obsažené ekdysterony. Ve studiích na buněčných kulturách bylo v například po jejich aplikaci dosaženo 20% nárůstu tvorby svalových proteinů. (11)

Výzkumů působení ekdysteronů na lidských dobrovolnících zatím nebyl proveden dostatek, studie na potkanech ovšem přinesly velmi dobré výsledky. Ukazuje se ale, že hodně závisí na životním období, kdy je podáván – nejlepších výsledků bylo dosaženo u jedinců v pubertálním věku (o 51,9 % větší nárůst svalové hmoty než u kontrolní skupiny). Ekdysteron ovšem dobře zafungoval třeba i u myší s odstraněnými vaječníky, které se používají pro simulaci účinků na ženy v menopauze. Pro toto období je totiž typický úbytek svalové hmoty, ovšem u zkoumaných myší ovšem naopak došlo k jejím nárůstu. (12, 13)

Ekdysterony zároveň pomáhají zvýšit nejen svalovou sílu, ale celkovou kapacitu fyzického výkonu a také vytrvalostní výkonnost. (10, 13, 14)

Zajímavé také je, že pozitivní vliv maralího kořene na tvorbu svalové hmoty a růst síly byl mnohem větší, pokud byl užíván spolu s rhodiolou. Ta samotná přitom tvorbu svalové hmoty nepodporuje, takže zde zjevně působí její synergický efekt. Rhodiola zde navíc přispívá i svou schopností oddálit fyzickou únavu a zlepšit adaptaci na stresovou zátěž. Efektivně zde přitom byliny zafungovaly jak v poměru 1 : 1, tak i v poměru 7 : 3 ve prospěch maralího kořene. (20)

Sexualita a plodnost

Podobnost ekdysteronu s pohlavními hormony se může uplatnit i v případě sexuality a podpory plodnosti, což potvrdily výzkumy na zvířatech i lidských dobrovolnících. Například u skupiny mužů s diagnózou neplodnosti vedlo jeho užívání ke zlepšení schopnost absolvovat sexuální akt i ke zlepšení kvality spermatu. V případě vlastního maralího kořene se spíše než samotná bylina ukázala efektivní její kombinace s kotvičníkem a Tongat Ali (Eurycoma longifolia), i samotný maral má ovšem pozitivní vliv na schopnost erekce a libido, a to dokonce i u mužů po infarktu myokardu. (10, 15, 19)

Imunita a protizánětlivé působení

Parcha saflorová potlačuje vylučování zánětlivých cytokinů, včetně TNF-αa IL-6. Kromě toho má pozitivní vliv na fungování imunity, kdy podporuje tvorbu i aktivitu řady imunitních buněk – například lymfocytů, makrofágů či neutrofilů. (10, 19)

Parcha má navíc schopnost ničit řadu bakterií (zejména těch gramm-pozitivních) a také plísní. Prokázán byl i antiparazitický efekt. Janča a Zentrich ji také doporučují pro doléčování těžších infekcí, jako je EB viróza, mononukleóza či borelióza. (1, 19)

Stres

Maralí kořen je řazen mezi adaptogeny, tj. látky zlepšující adaptaci organismu na stres. Když byl například podáván potkanům na vysokotuké stravě, u nichž v důsledku toho došlo ke zvýšení hladin kortikosteroidů, došlo u nich po osmi týdnech užívání ve srovnání s kontrolní skupinou k 27% poklesu hladin těchto stresových hormonů. Při stresu rovněž dochází snadno k vyčerpání nadledvin, v nichž stresové hormony vznikají, což se naopak může projevit nedostatečnou tvorbou kortikosteroidů. Maral zde ale pomohl zvýšit hladinu kortizolu v nadledvinách o 25 %. (18)

K ochraně vůči stresu přispívá i antioxidační potenciál parchy saflorové. (23)

Nádorová onemocnění

Maralí kořen může být efektivní i v rámci prevence a léčby nádorových onemocnění. Potlačuje totiž proliferaci (rychlé, nekontrolované množení) nádorových buněk, podporuje jejich buněčnou smrt, zhoršuje jejich energetický metabolismus, a navíc zvyšuje citlivost rakovinných buněk vůči některým lékům (například doxorubicinu). Účinnost byla potvrzena například při rakovině prsu a vaječníků. (7, 21)

Může také pomoci zmírnit únavu a poruchy nálad v průběhu chemoterapie. (10)

Hubnutí

Když byl maralí kořen podáván skupině myší krmených stravou s vysokým obsahem tuku, zjistili u nich vědci po 13 týdnech o 18 % nižší přírůstek hmotnosti než u kontrolní skupiny, přičemž přírůstek vlastní tukové tkáně byl dokonce o 41 % nižší! U sledovaných myší zároveň došlo k mnohem nižší míře ztučnění jater, což je častý důsledek tohoto typu stravy. (10)

Příznivé výsledky byly dosaženy i při podávání extraktu krysám s odstraněnými vaječníky, jež se používají jako model pro zkoumání menopauzy. Právě v menopauze totiž běžně dochází k výraznému přibývání na váze. Zkoumaná zvířata po podávání maralího kořene přitom nejen méně přibývaly na váze, ale také u nich docházelo k menším ztrátám svalové hmoty, což je rovněž v menopauze obvyklé. (18)

Parcha saflorová má navíc pozitivní vliv na vylučování hormonů souvisejících s regulací hmotnosti – zvyšuje například koncentraci leptinu, který navozuje pocit sytosti, a adiponektinu, který podporuje odbourávání tuků. (10)

Z tohoto důvodu je parcha saflorová slibnou bylinou pro kontrolu hmotnosti, výzkumy na lidských dobrovolnících však zatím nebyly provedeny v dostatečné míře.

Diabetes

Parcha saflorová může být užitečná i pro diabetiky. Zmírňuje například tzv. metabolický syndrom, což je soubor metabolických změn, které výrazně zvyšují riziko vzniku diabetu i srdečně cévních chorob. Pomáhá také zvýšit sekreci inzulinu ve slinivce břišní, snížit hladinu glukózy v krvi, zvýšit citlivost tkání na inzulin a v rámci experimentů rovněž maralí kořen zvýšil redukovanou hladinu jaterního glykogenu. (10, 18, 19)

Kardiovaskulární systém

Maralí kořen pomáhá snížit krevní tlak, zlepšuje viskozitu krve, snižuje agregaci krevních destiček a koncentraci fibrinogenu, čímž omezuje tvorbu krevních sraženin. Má pozitivní vliv i na hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi. Pokusy na myších naznačili i účinnost jeho podávání po infarktu myokardu a vhodný je i při arytmiích. (19)

Parcha může být užitečná i při chudokrevnosti, protože pomáhá zvýšit koncentraci červených krvinek a hemoglobinu v krvi. (19)

Mentální výkonnost

Parcha saflorová zlepšuje paměť a schopnost učení – ideální doba pro její užití je v tomto případě 60 min před zahájením učení. Pokusy na zvířatech rovněž prokázaly zlepšení lokomotorických schopností, zvýšení vzrušivosti nervového systému i bdělosti a zkrácení přirozené doby spánku. (19)

Parcha rovněž pomáhá chránit nervové buňky před poškozením, a některé studie na zvířatech rovněž ukazují její schopnost snižovat poškození nervových buněk následkem ischemie (nedostatek kyslíku), například při mozkové mrtvici – když bylo pokusným potkanům podáváno po 5 dní po uměle navozené mrtvici 150 mg extraktu, došlo u nich k výrazně nižším destruktivním změnám a bylo dosaženo i výrazně menšího snížení hustoty synapsí (nervových spojení) v mozkové kůře. Jedním z důvodů může být skutečnost, že ekdysteron zvyšuje aktivitu antioxidačního enzymu superoxid dismutáza, a tím zmírňuje oxidativní poškození mozkové tkáně po ischemii. (19, 23)

Maralí kořen rovněž snižuje úzkost a působí také preventivně proti vzniku demence, kdy brání vzniku bílkoviny beta-amyloid, jejíž hromadění je typické například pro Alzheimerovu chorobu. (19, 23)

I v rámci podpory mentální výkonnosti je vhodná kombinace maralího kořene s rhodiolou, která například zvyšuje schopnost učení. (20)

Menopauza

Účinné látky parchy fungují jako tzv. selektivní modulátory estrogenových receptorů typu beta (ERß), tj. je schopen se na tyto receptory vázat a do jisté míry tak nahrazovat účinky přirozeného estrogenu, jehož produkce je v době menopauzy ukončena. Díky tomu může účinně potlačovat například tzv. kožní vazomotorickou odpověď lidově zvanou „návaly horka“. (22) Navíc, jak už bylo zmíněno, pomáhá snížit přibývání na váze a úbytek svalové hmoty, což je rovněž pro období menopauzy typické.

Vředy trávicího traktu

Parcha je účinná i při vředové chorobě žaludku a dvanáctníků, i v tom jí přitom pomáhá její adaptotgenní působení. (23)

Zajímavá je také schopnost rostliny zmírňovat bolesti trávicího traktu vzniklé z psychosomatických příčin. (19)

Užívání a kontraindikace

V případě parchy saflorové nebyly při užívání zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky, kvůli nedostatku provedených studií se ale nedoporučuje její užívání těhotným a kojícím ženám. Maralí kořen může rovněž zpomalovat srážení krve, proto se nedoporučuje lidem s poruchami srážlivosti a rovněž je jeho užívání vhodné vysadit nejpozději 2 týdny před plánovaným chirurgickým zákrokem. Ze stejného důvodu není vhodná jeho kombinace s léky snižujícími srážlivost, jako je například Aspirin či Warfarin. (10, 17)

Parcha saflorová rovněž může u citlivých osob vyvolat alergickou reakci. Velmi opatrní by proto při jejím užívání měli být lidé alergičtí na některou rostlinu z čeledi hvězdnicovitých, kam patří například ambrózie, sedmikráska nebo měsíček. (17)

Parcha by se neměla užívat večer, protože může narušit usínání. Vhodné je její užití ráno či dopoledne, v případě podpory sportovní výkonnosti buď před tréninkem, nebo bezprostředně po něm.

Vhodné kombinace

Adaptogenní působení a psychická odolnost: maral + eleuterokok ostnitý + Ašvaganga (vitánie) (5), maral + rhodiola (20)

Sportovní výkonnost: maral + rhodiola (14, 16),

Sexualita: maral + kotvičník + Tongat Ali (Eurycoma longifolia) (10)

Mentální výkonnost: maral + rhodiola (20). maral + vitamin E (23)

Nádorová onemocnění: maral + rhodiola + eleuterokok + schizandra (19)

Popis

Rod mučenka, latinsky Passiflora, zahrnuje více než 500 druhů rostlin vyskytujících se převážně v teplých až tropických oblastech. Hojně se vyskytuje také na jihu USA. Nejčastěji se ve fytoterapii využívá mučenka pletní (Passiflora incarnata). Jde o velmi dekorativní, vytrvalou popínavou rostlinu s trojlaločnatými listy a krásnými, 5 – 7 cm velkými fialovobílými květy. Zelené či zelenožluté plody připomínají tvarem vejce. (1) Léčivé účinky ale mají i další druhy.

Historie

Mučenka byla poprvé popsána a pojmenována španělskými objeviteli Ameriky v roce 1529 a stala se symbolem utrpení Krista (odtud také pramení její název). První písemná zmínka o léčivých účincích rostliny pochází z roku 1787, kdy se ve spise Materia Medica Americana od německého přírodovědce Schoepfa objevuje zmínka o jejím používání při epilepsii. Ve skutečnosti je ale její užívání pravděpodobně výrazně starší, jde o tradiční léčivou rostlinu řady původních kultur, zejména v oblasti USA, Mexika a Jižní Ameriky. Plody se využívají i v gastronomii, a to jak v syrovém stavu, tak například k výrobě džemů. (1, 16)

Účinné látky

Mučenka obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek, z nichž některé jsou velmi unikátní. Najdeme v ní například řadu flavonoidů (vitexin, orientin, apigenin, kaepmferol, kvercetin a další) či indolové alkaloidy, např. harman, harmin a harmol), chrizin, benzoflavon (BZF).

Mučenka ovšem obsahuje i kyselinu gama-aminomáselnou (GABA), která pomáhá regulovat náladu. Působí totiž proti neurotransmiterům, které způsobují excitaci, takže má zklidňující účinky. Donedávna sice panovalo přesvědčení, že GABA nedokáže překonat bariéru mezi krevním oběhem a mozkem, a tudíž její užívání nemá význam, existují ale i studie, které toto tvrzení popírají. (2,3)

Některé z látek obsažených v mučence mají i epigenetický efekt, tj. jsou schopny ovlivňovat aktivitu jednotlivých genů v DNA.

Léčivé účinky

V tradiční medicíně je mučenka využívána při úzkosti, nespavosti, epilepsii, bolestivé menstruaci a dalších potížích. Moderní věda pak potvrdila její účinnost zejména v následujících případech:

Úzkost

Obsah GABA stejně jako fakt, že se některé látky z mučenky vážou v mozku na tzv. benzodiazepinové receptory, je pravděpodobně důvodem, proč mučenka patří mezi nejúčinnější přírodní prostředky proti úzkosti. Antixyolytické a sedativní účinky mají ovšem i další v ní obsažené látky, například chrizin nebo apigenin. Výrazný ústup potíží byl u osob trpících úzkostí v rámci výzkumů zaznamenán po 2 – 8 týdnech užívání, dávkování se obvykle pohybovalo kolem 400 mg extraktu nebo 45 kapek tinktury 2× denně.  (1, 4-6, 9, 11, 21, 29,36)

Když byla mučenka srovnávána s léky proti úzkosti z kategorie benzodiazepinů (ty mají množství vedlejších účinků a mohou být návykové), ukázalo se, že je srovnatelně účinná (například s lékem oxazepam či diazepam), v některých oblastech může dokonce mít i o něco lepší účinky – například v oblasti zlepšení pracovního výkonu. Ve srovnání s benzodiazepiny také tolik nevyvolává ospalost. (13)

Schopnost tlumit úzkost navíc mučenka prokázala i ve dvou specifických případech. Tím prvním je úzkost před chirurgickými operacemi – v tomto případě se doporučuje mučenku užívat 2 týdny před zákrokem, účinné je ovšem i jednorázové užití, například 500 mg extraktu nebo 20 kapek tinktury 90 minut před samotným zákrokem, pokud to okolnosti dovolují. (9) Jeden z výzkumů pak dokonce ukázal, že mučenka může být efektivní i při snížení strachu z ošetření u zubaře! (12, 30)

Po chirurgických zákrocích byla u pacientů užívajících mučenku také zaznamenána nižší míra zmatenosti a dalších kognitivních problémů. (28) Na druhou stranu ale platí, že mučenka může ovlivňovat účinnost některých typů anestezie, proto by její užívání před chirurgickými zákroky mělo být vždy konzultováno s lékařem.

Mučenka je rovněž vhodná i k preventivnímu užívání v období akutního stresu. (32)

Nespavost

Jedním z nejvýraznějších pozitivních účinků mučenky je zmírnění potíží se spánkem, a to jak ve smyslu lepšího usínání, tak i zlepšení kvality spánku. Zvláště v některých kombinacích (kozlíky, chmel) vykazuje v tomto směru podobnou účinnost, jako syntetické léky proti nespavosti (např. zolpidem). Ideální je užívat mučenku hodinu před ulehnutím buď ve formě extraktu nebo čaje. V rámci výzkumů se účinky projevily po týdnu užívání. (14, 15, 31)

ADHD

Výrazný zklidňující efekt mučenky nachází uplatnění i u dětí (a pochopitelně i dospělých) trpících ADHD neboli poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou. V rámci jednoho z výzkumů například došlo k výraznému zmírnění příznaků ADHD u dětí ve věku 6 – 13 let po osmi týdnech užívání. (8)

Léčba závislostí

Mučenka může být i velice účinným prostředkem pro usnadnění léčby závislostí. V jedné studii například vědci podávali mučenku osobám, které se léčily ze závislosti na opiátech. U skupiny závislých, kteří mučenku užívali, přitom došlo k podobnému zmírnění úzkosti a dalších abstinenčních příznaků jako u osob užívající lék clonidine. (7)

Zmírnění abstinečních příznaků mučenka prokázala i při léčbě závislosti na kanabiodech, jako je marihuana a hašiš. Klíčem k účinnosti je pravděpodobně obsažený BZF. (1, 17)

Pokusy na zvířatech dokonce naznačují, že BZF z mučenky by mohl být účinný i při léčbě závislosti na nikotinu a alkoholu! (18, 19)

Křeče a bolest

Některé výzkumy ukázaly, že mučenka má protikřečové účinky, a platí to jak pro křeče kosterního svalstva, tak pro křeče při menstruaci. Protože se její složky zároveň vážou i na opioidní receptory, pomáhá zároveň snížit i bolest. (10)

Epilepsie

Jedním z tradičních způsobů využití mučenky je léčba epilepsie, a účinnost v tomto směru prokázaly i moderní výzkumy. Ty potvrdily, že mučenka dokáže snížit četnost, závažnost i dobu trvání záchvatů. Mohla by tak minimálně z části nahradit léčbu antiepileptiky, která mají velké množství negativních vedlejších účinků. (20)

Sexualita a plodnost

Mučenka, zejména pak v ní obsažený BDF, patří také mezi nejúčinnější přírodní prostředky na podporu zvýšení hladiny mužského pohlavního hormonu testosteronu. Potlačuje totiž tvorbu enzymu aromatázy, který je nezbytný pro přeměnu testosteronu na estrogen. Zejména díky tomu mučenka u mužů zvyšuje nejen chuť na sex, ale podporuje také tvorbu a zrání spermií. Chuť na sex ovšem mučenka dokáže účinně zvýšit i u žen, zvláště pak u těch, které procházejí nebo již prošly menopauzou. Pozitivní vliv byl navíc zaznamenán i u osob (obou pohlaví), u nichž byla sexualita narušena nadměrným užíváním alkoholu či kouřením. (1, 22 – 24)

V pokusech na myších byla také zaznamenána přímo i schopnost mučenky působit jako afrodiziakum. (25)

Menstruace

Jak už jsme zmínili výše, je mučenka velmi účinná při menstruačních bolestech a křečích (tzv. dysmenorrhea). Nadměrné stahy dělohy, které bolest způsobují jsou totiž často způsobeny zvýšenou produkcí prostaglandinů, zejména prostaglandinu E2, což je látka způsobující zánět a podráždění nervových zakončení. To pak s sebou nese nejen bolest, ale i zvýšené podráždění. Mučenka zde kombinuje své protibolestivé, protikřečové a protizánětlivé působení a její účinnost je srovnatelná s léky z kategorie analgetik. Účinně také pomáhá zmírnit bolesti a podráždění ve dnech před menstruací. (33 – 35)

Menopauza

Návaly horka, úzkost, deprese, podrážděnost, bolesti hlavy a zad, snížení zájmu o sex či zvýšené riziko osteoporózy – to jsou příznaky, které se u žen často objevují v okamžiku, kdy vaječníky přestanou plnit svou funkci a v těle výrazně klesá hladina ženského pohlavního hormonu estrogenu. Mučenka je přitom schopna výrazně zmírnit intenzitu většiny těchto příznaků, a to už po třech týdnech užívání. (36, 37)

Vliv na dýchací systém

Zatím pouze na zvířatech byl potvrzen antiastmatický efekt mučenky a také její schopnost tlumit kašel (26, 27). Vzhledem k její schopnosti bránit proliferaci (tj. rychlému množení) tzv. žírných buněk ale může být prospěšná nejen při astmatu, ale i při dalších typech alergií. (44)

Srdečně cévní choroby

Mučenka vyniká především svou schopností snižovat krevní tlak. (38)

Zajímavé účinky má ovšem v kombinaci s hlohem – když ji vědci v rámci studie podávali dobrovolníkům se srdečně cévními problémy, došlo u nich po osmi týdnech nejen ke snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi, ale zároveň i ke zvýšení výkonnosti v testu na bicyklovém ergometru. (51)

Protizánětlivé a antioxidační působení

Mučenka obsahuje flavonoidy s výraznými antioxidačními a protizánětlivými účinky – například kvercetin, apigenin, kaempferol či luteolin. Ty pomáhají epigenetickou cestou potlačit produkci řady látek, které se podílejí na vzniku zánětlivých procesů – například prostaglandinu E2, enzymu COX-2 či nukleárního faktoru NF-kB. (39 – 41)

Nádorová onemocnění

Mučenka vykazuje také protinádorovou aktivitu. Efektivně brání proliferaci, tj. rychlému nekontrolovatelnému množení buněk, které je pro zhoubné nádory typické, a také snižuje riziko vzniku metastáz. (42) Kromě toho je také vhodným prostředkem, který pomáhá u pacientů s rakovinou snížit úzkost, zlepšit spánek a celkovou kvalitu života. (43)

Antimikrobiální efekt

Mučenka účinně působí proti řadě mikroorganismů. Zejména to jsou různé druhy plísní, dále některé bakterie (včetně zlatého stafylokoka), a dokonce i Heliobacter pylori coby původce žaludečních vředů. (55 – 59)

Užívání a kontraindikace

Bezpečnost užívání mučenky byla potvrzena v případě, když se užívá 7 dní jako čaj nebo 8 týdnů jako extrakt. V některých případech ovšem byly zaznamenány i vedlejší účinky jako je ospalost, zmatenost, závratě. Obvyklé dávkování je 250 – 500 mg extraktu z mučenky 1-2x denně, vyšší dávky se mohou užívat pouze nárazově. Dávky od 3,5 g extraktu výše podávané po více než dva dny mohou být nebezpečné. U dětí ve věku 6 – 13 let byla potvrzena bezpečnost dávek 0,04 mg extraktu na kilogram tělesné váhy po dobu 8 týdnů. V těhotenství není mučenka vhodná, protože může způsobovat kontrakce dělohy. Pro potvrzení bezpečnosti užívání při kojení není k dispozici dostatek informací. Mučenka by neměla by být kombinována s léky na spaní, protože by mohla způsobit nadměrnou spavost. Opatrnost je třeba také u léků se sedativními účinky, jako je pentobarbital (Nembutal), phenobarbital (Luminal), secobarbital (Seconal), clonazepam (Klonopin), lorazepam (Ativan), zolpidem (Ambien) a další. (45 – 49)

Vhodné kombinace

Nejčastějšími kombinacemi mučenky je kombinace s chmelem otáčivým či kozlíkem lékařským, které se rovněž vyznačují zklidňujícími účinky a působí proti nespavosti. Dobře se doplňuje také se šišákem bajkalským či kvercetinem. Možné jsou ale i další kombinace.

Úzkost: mučenka + šišák bajkalský (60), mučenka + kava kava (50), mučenka + guarana (52), mučenka + kozlík (53)

Nespavost: mučenka + chmel (54), mučenka + kozlík

Bolestivá menstruace: mučenka + kozlík (33), mučenka + chmel (33)

Srdce a cévy: mučenka + hloh (51)

Menopauza: mučenka + šišák bajkalský, mučenka + genistein Antioxidační a protizánětlivé působení: mučenka + kvercetin