Nechci tady opakovat všechny ty zlé věci, které nadměrné pití alkoholu páchá na našem těle. Jasně – je jich celkem dost a mnoho z nich má i epigenetické pozadí. Palec nahoru tedy rozhodně patří všem, kteří se ho dobrovolně zřekli. Jenže tento článek nemá být propagačním materiálem spolku abstinentů.

Ať už se to našim játrům líbí, nebo ne, že alkohol je zkrátka pevnou součástí našeho kulturního prostředí. My, introverti, moc dobře víme, jak skvěle pomáhá budovat sociální vazby (přestože je umí i neméně skvěle ničit), a když se trefí ta správná míra, dokáže i navodit velmi příjemný stav povznesené nálady a zrelaxovat přetíženou mysl. A některé druhy jsou ještě k tomu zatraceně dobré!

Jenže základ je právě to trefení správné míry, což je občas dost těžké. Když ráno zápasíme s příznaky kocoviny, většinou dobře víme, že ten poslední drink už byl přes čáru. Jenže když on se v té včerejší společenské euforii jevil jako príma nápad!

Proto tu rozhodně nebudu soudit nikoho, komu se to čas od času vymkne z rukou – to bych, řečeno slovy klasika, kázala vodu a pila (nejen) víno. Radši se společně podíváme na kocovinu očima vědy.

Co je to kocovina?

Kocovina je nepříjemný stav způsobený konzumací toxické látky – alkoholu nebo přesněji řečeno etanolu. Podílí se na ní řada faktorů a zde jsou ty nejzásadnější:

Toxický vliv acetaldehydu

S většinou toxických substancí si játra poradí tak, že je přemění na méně toxické látky a ty se pak vyloučí z těla. S etanolem je to ale jiné. Prvním krokem jeho zpracování je totiž přeměna na látku jménem acetaldehyd, která je bohužel ještě toxičtější než samotný alkohol.

Oxidativní stres

Při přeměně alkoholu na acetaldehyd vzniká v játrech velké množství volných radikálů, zejména reaktivních forem kyslíku a dusíku. Jejich nadměrná produkce spolu s vyčerpáním vnitřních antioxidantů, jako je glutathion a superoxid dismutáza pak může zhoršovat příznaky kocoviny. Zejména v případě glutathionu totiž platí, že když alkoholu vypijeme příliš, jeho zásoby se rychle spotřebují. Játra pak nemohou dokončit metabolizaci acetaldehydu a jeho sloučenin, musí čekat, až se glutation dotvoří, což může trvat 8-24 hodin. I proto můžou nepříjemné příznaky kocoviny přetrvávat až 24 hodin, protože po tuto dobu může v těle řádit vzniklý acetaldehyd.

Právě oxidativní stres se také velkou měrou podílí na poškozování jater při dlouhodobé nadměrné konzumaci alkoholu, protože přímo poškozuje DNA v jaterních buňkách.

Zvýšená míra zánětu

Konzumace alkoholu zvyšuje v těle produkci látek, které se podílejí na vzniku zánětu – zejména prostaglandinů a zánětlivých cytokinů. Hladina cytokinů IL-10, IL-12 a interferonu gama dokonce přímo odpovídá závažnosti příznaků kocoviny, zejména bolestí hlavy a problémů se soustředěním. Roste také hodnota CRP. Důvodem je mj. fakt, že některé látky vznikající reakcemi acetaldehydu tělo vyhodnotí jako cizorodé, což vyvolá odpověď imunitního systému.

Genetické nastavení

Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří umí etanol v těle metabolizovat rychleji, mají méně závažné příznaky kocoviny. Tato schopnost přitom souvisí s genetickým nastavením. Například populace asijského původu mají obvykle v DNA alelu ALD2*2, která vede k pomalejšímu odbourávání acetaldehydu. I proto pravděpodobně mívají horší příznaky kocoviny a také ji ve srovnání s lidmi evropského původu obvykle zažívají už po menším množství alkoholu.

Narušení spánku

Ačkoliv konzumace alkoholu často vede k ospalosti a může usnadnit usínání, zároveň má výrazný negativní vliv na kvalitu spánku. Zkracuje totiž dobu hlubokého spánku i REM fázi a v druhé polovině noci vede k častějšímu probouzení. To následující den nejen zhoršuje mentální výkonnost a schopnost soustředění, ale dle výzkumů také celková doba a kvalita spánku souvisí s intenzitou dalších příznaků kocoviny a poruchami nálady následující den. Nadměrné popíjení navíc zhoršuje kvalitu spánku nejen v noci, která na něj bezprostředně navazuje, ale i noc další.

Ztráta tekutin a minerálů

Alkohol zhoršuje tvorbu antidiuretického hormonu – už 0,5–1 promile v krvi může jeho vylučování zcela zablokovat. Ledviny pak přestanou vracet vodu zpět do krve, zvýší se nucení na močení i vyloučený objem moči a důsledkem je dehydratace. Spolu s vodou navíc z těla odcházejí některé minerály, zejména sodík, draslík a hořčík.

Tyto procesy mohou ovlivnit vznik některých příznaků kocoviny, zejména slabosti, únavy, žízně a suchosti v ústech. Obecně ale bývá vliv dehydratace v tomto směru přeceňován – ve skutečnosti při vzniku kocoviny nejspíš hraje daleko menší roli, než se tvrdí. Například za bolest hlavy jsou více zodpovědné zánětlivé procesy, za nevolnost acetaldehyd a za únavu narušení spánku… Navíc lze hydrataci obnovit poměrně rychle, zatímco příznaky kocoviny přetrvávají dlouhé hodiny.

Babské rady, které nefungují

„Hlavně nepij nalačno!“ Tuhle radu už slyšel asi každý z nás. Problém ale je, že nefunguje. Tedy, přesněji řečeno, nefunguje na kocovinu. Je pravda, že popíjet s prázdným žaludkem není dobrý nápad, protože pak si dáme dva drinky a spadneme pod stůl. Zaplněný žaludek, zvláště když jde o jídlo bohaté na tuky a bílkoviny, totiž výrazně zpomalí vstřebávání alkoholu, čímž se vyhneme rychlému nástupu opilosti. Výzkumy, které zkoumaly vliv jídla na kocovinu, ale ukázaly, že ať už se na jíme před popíjením, nebo po něm, nepomůže to vůbec v ničem. Rozhodující je tady pouze množství vypitého alkoholu.

Trochu lepší nápad je doplňovat v průběhu pití i po něm i nějaké nealkoholické tekutiny, případně i minerály. Vhodná je tak nejen čistá voda, ale třeba i sportovní nápoje s obsahem minerálů, tzv. ionťáky. S ranní bolestí hlavy či nutkáním na zvracení nám to sice moc nepomůže, ale aspoň nebudeme mít v puse Saharu a také únava bude o něco nižší.

Do určité míry naopak záleží na zvoleném typu alkoholu: platí, že čím méně má přísad, tím lépe. Například studie zkoumající dvě skupiny osob konzumující vodku a whiskey ukázala, že pijáci vodky měli kocovinu o něco mírnější. Podobně lehké bílé víno může být lepší volbou než těžké červené. Volba konkrétního nápoje ale hraje mnohem menší roli než celkové množství vypitého alkoholu.

Vliv cukru v nápojích naopak prokázán nebyl – tradovanou horší kocovinu po sladkých koktejlech tak spíše způsobí fakt, že jich díky příjemné chuti vypijeme víc. To samé platí o míchání různých druhů alkoholických nápojů. Zapovězený není z pohledu rizika kocoviny ani „šampus“ a jiné perlivé nápoje. Bublinky oxidu uhličitého sice urychlí vstřebávání alkoholu, a tím i nástup opilosti, na náš stav druhý den však s největší pravděpodobností vliv nemají.

Nefunguje ani rada „dej si kafe“ (anebo energeťák). V rámci jedné studie sice kombinace alkoholu a nápoje s obsahem 80 g kofeinu sice vedla po 45 minutách od vypití ke zvýšení bdělosti a zlepšení nálady, po 180 minutách ale naopak nastal v těchto oblastech spíše propad.

A už vůbec není dobrý nápad dát si ráno „vyprošťovák“, tedy další porci alkoholu. Je pravda, že díky svým účinkům na centrální nervový systém může některé příznaky kocoviny potlačit, efekt je to ale pouze dočasný a kocovina se brzy znovu vrací – a často i silnější než předtím.

Jediný babský recept, který může fungovat, je tedy česnečka – česnek totiž obsahuje řadu protizánětlivých, antioxidačních i epigeneticky působících sloučenin, které mohou mj. i zmírnit kocovinu, byť tento efekt byl zatím prokázán jen na zvířatech.

A co doplňky stravy?

Hlavní prevencí kocoviny je tak stále kontrola množství vypitého alkoholu. Kromě toho nám ale mohou poskytnout dobrou službu i některé doplňky stravy, nebo i léky.

Nopal (opuncie)

Ochranný efekt nopalu proti vzniku kocoviny je poměrně dobře vědecky zdokumentován. Když byl extrakt z této kaktusovité rostliny podáván dobrovolníkům 5 hodin před zahájením popíjení alkoholu, měli ve srovnání s kontrolní skupinou nižší míru příznaků kocoviny a riziko těžké kocoviny se u nich snížilo na polovinu. Také hladina C-reaktivního proteinu (CRP) odpovídající míře zánětu u nich byla nižší o 40 %.

Chlorella

Jedna malá předběžná studie zkoumala účinky mikroskopické sladkovodní řasy chlorelly – účastníci měli při jejím užití před konzumací alkoholických nápojů nižší množství alkoholu v krvi, tvořilo se u nich méně acetaldehydu a také hlásili menší intenzitu některých příznaků kocoviny. Množství užívané chlorelly ale bylo velmi vysoké – 40 tablet.

N-acetylcystein

Látka, která je mimochodem často využívána v lécích na vlhký kašel, je prekurzorem glutathionu (tj. glutathion se z ní v těle tvoří). Užívání N-acetylcystein cysteinu proto může v těle zvýšit hladinu glutathionu, který je nezbytný pro odbourávání alkoholu a chrání játra před oxidativním stresem v důsledku nadměrného popíjení. Pomáhá také obnovit hydrataci.

Navíc je efektivní nejen před zahájením popíjení, ale i třeba až po návratu z divokého večírku – jeho hladina v těle je totiž maximální za 45-60 minut po jeho užití. Za účinnou a zároveň bezpečnou dávku se považuje 600-1 800 mg N-acetylcysteinu.

Kurkumin

Vzhledem k zánětlivému pozadí kocoviny může být prospěšné užívání doplňků stravy a bylin s protizánětlivým účinkem (před i po potí alkoholu), studií na toto téma však zatím bylo provedeno jen pár. Jedna z nich například ukázala prospěšnost užívání kurkuminu.

Smuteň hořká (Phyllanthus amarus)

Rostlina pocházející z tropických oblastí Asie, Afriky a Ameriky je po staletí využívána v ájurvédské medicíně. Podporuje regeneraci jaterních buněk a výzkumy potvrdily i její schopnost zmírňovat kocovinu.

Dužistopka sladká (Hovenia dulcis)

Rostlina známá též jako „japonský rozinkový strom“ je v tradiční asijské medicíně rovněž využívána proti kocovině. Jedna z jejích obsažených látek dihydromyricetin (DHM) totiž ovlivňuje tvorbu enzymu CYP2E1, který se účastní odbourávání alkoholu, a pravděpodobně i posiluje ochranu jaterních buněk.

S kvasinkovými infekcemi se velice často potýkají ženy, ať už v pohlavních orgánech nebo močovém traktu. Candida albicans je ale ve skutečnosti jeden z nejběžnějších lidských patogenů. Najdeme ho například v ústech a střevním mikrobiomu většiny lidí, a pokud ho zvládneme „udržet na uzdě“ jeho přítomnost nijak nepocítíme. Problém ale nastává v okamžiku, kdy obranné mechanismy našeho těla selžou. Pak dojde k rozvoji infekce, která napadá nejen vnější pohlavní orgány, sliznici močového traktu, nebo ústní dutinu ale může též přijít i v životu nebezpečnou celotělovou infekci.

Kvasinkové infekce se přitom léčí velice obtížně – existuje sice celá řada léků, kvasinky však vůči nim snadno získávají rezistenci, takže se problém opakovaně vrací.

Jak vzniká kvasinková infekce?

Příčinou přemnožení kvasinek Candida albicans může být zejména oslabení imunitního systému – kvasinkové infekce v ústech se například často vyskytují u dětí trpících podvýživou, u nemocných AIDS či u osob užívajících imunosupresiva. Výrazným rizikovým faktorem je také cukrovka.

Velmi zásadní je také stav střevního mikrobiomu. Právě „přátelské střevní bakterie“ jsou totiž důležitým faktorem, který ve střevech brání přemnožení kvasinek. Riziko kvasinkové infekce ostatně vzrůstá po užívání celospektrálních antibiotik, která zásadním způsobem narušují rovnováhu v oblasti střevního mikrobiomu. Na druhou stranu ale platí, že nic není černobílé – některé výzkumy totiž ukazují, že právě přítomnost Candida albicans ve střevech je faktorem, který výrazně přispívá k obnově rozmanitosti mikroskopických obyvatel střeva, a to třeba právě i po léčbě antibiotiky.

Velkou výhodou kvasinek je, že mohou velice rychle přecházet mezi dvěma stavy, jež se nazývají bílý a neprůhledný. V prvním z nich dokáží vytvářet tzv. biofilm, který má vysokou přilnavostí ke tkáním. Umožnuje kvasinkám lépe se přichytit na sliznice těla a komplikuje jejich ničení imunitními buňkami, čímž zvyšuje pravděpodobnost jejich přežití. V neprůhledném stavu se pak kvasinky rozmnožují.

Je přitom prokázáno, že přechod mezi oběma stavy se děje pomocí tzv. epigenetických reakcí, které ovlivňují aktivitu důležitých genů v buňkách kvasinek – konkrétně jde o reakci jménem metylace genů. Epigenetické procesy pak obecně u všech patogenů hrají důležitou roli při jejich schopnost napadat buňky lidského těla – jde například o epigenetickou reakci jménem modifikace histonů. Zajímavé přitom je, že průběh epigenetických reakcí v buňkách kvasinek, které se vyskytují ve střevech, výrazným způsobem ovlivňují i ostatní bakterie ve střevním mikrobiomu.

Dieta, dieta, dieta!

Úprava jídelníčku výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se kvasinkovou infekci podaří zvládnout, a často je dokonce nezbytností. Asi nejdůležitějším krokem je přitom razantní omezení podílu sacharidů ve stravě, zvláště to pak platí pro jednoduché cukry a sacharidy s vysokým glykemickým indexem. To znamená ze stravy vyloučit především sladkosti, sladké nápoje, pečivo z bílé mouky, těstoviny apod. Vhodné je omezit i konzumaci ovoce, zvláště pak toho s vyšším obsahem cukrů. Podle studie z roku 2018 může být naopak výhodné slazení xylitolem, který má antimikrobiální účinky.

Některé výzkumy naznačují, že prospěšné může být i vyloučení lepku ze stravy, k potvrzení však bude zapotřebí ještě dalších výzkumů. Výhodnost bezlepkové stravy pro osoby, které netrpí alergií na lepek, se totiž prokazuje jen velmi obtížně. Když se totiž někdo rozhodne pro bezlepkovou dietu, výrazně sníží konzumaci pečiva z bílé mouky a v jeho jídelníčku se začne objevovat vyšší podíl celozrnných obilovin. Tento krok se pak projeví snížením intenzity zánětlivých procesů v těle, zvýšení citlivosti tkání na inzulin i zlepšením stavu střevního mikrobiomu. Důsledkem proto bývá nejen ústup kvasinkové infekce, ale i celé řady dalších potíží. Je tedy otázkou, zda by ke stejnému výsledku nevedla i pouhá preference celozrnných obilovin, bez ohledu na obsah lepku.

Spolehlivě potvrzeno není ani doporučení vyřadit mléčné výrobky, každopádně se ale vyplatí dávat přednost těm s nízkým obsahem laktózy, tj. zejména sýrům, tvarohu a jogurtu. Laktóza je totiž disacharid tvořený glukózou a galaktózou, a právě konzumaci glukózy je třeba při boji s kvasinkami omezovat.

Důležité je zároveň zařazovat potraviny, které podporují druhovou rozmanitost střevního mikrobiomu, což jsou nejen probiotika (tj. přímo „přátelské bakterie“, například ve formě kysaných mléčných výrobků, kvašení zeleniny či doplňků stravy), ale především probiotika, které slouží jako substrát pro výživu těchto prospěšných mikroorganismu. Sem patří především rozpustná i nerozpustná vláknina, zejména ta ze zeleniny (zvláště efektivní je košťálová zelenina) a celozrnných obilovin.

Roli mohou hrát i konzumované tuky. Růst kvasinek podporují zejména mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, které se vyskytují například v hovězím tuku nebo sójovém oleji. Velice prospěšný je naopak kokosový olej, který obsahuje mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem. Právě ty totiž dokáží přímo zabíjet řadu mikrobů, a to včetně kvasinek Candida albicans. Destrukci kvasinek podporuje i olivový olej, pozitivně působí i mastné kyseliny s krátkým řetězcem – typickým příkladem je butyrát, který získáváme nejen potravou, ale především jej produkují některé bakterie ve střevním mikrobiomu.

Stravovací zásady v kostce

Základní stravovací zásady při kvasinkových infekcích by tedy mohly vypadat následovně:

• Zcela z jídelníčku vyřaďte sladkosti a sladké nápoje. Pokud se bez sladké chuti neobejdete, použijte přírodní sladidla, například stévii nebo xylitol.
• Zcela nevhodné je pečivo z bílé mouky, těstoviny apod.
• Dávejte přednost celozrnným obilovinám a pseudoobilovinám, a to jak bezlepkovým, tak těm s nižším obsahem lepku, než mají běžné druhy pšenice. Může to být pohanka, jáhly, quinoa, amarant, oves, špalda, žito…
• Ovoce výrazně omezte a volte spíše druhy s nižším obsahem cukru, například bobulové ovoce.
• Naopak zeleniny si dopřejte co nejvíce, zvláště pak té košťálové (kedlubna, brokolice, květák, kapusta…). Antimykotický účinek má i česnek a cibule.
• Z mléčných výrobků preferujte ty s nízkým obsahem laktózy, tj. sýry, jogurt a kefír.
• Dbejte na dostatečný příjem kvalitních zdrojů bílkovin.
• V jídelníčku by neměly chybět kvalitní tuky. Pozitivně působí zejména kokosový olej a olivový olej, kromě nich je vhodné do jídelníčku zařazovat i například olej, avokádo, lněný a konopný olej, ořechy či kvalitní farmářské máslo. Nevhodný je naopak sójový olej a hovězí tuk.
• Používejte koření s antimykotickým účinkem, jako je zázvor, rozmarýn, kurkuma, oregano či skořice. Mnohé z nich lze užívat i jako doplňky stravy.

Užitečné doplňky stravy

Existuje celá řada přírodních doplňků stravy, které jsou v boji s kvasinkami úspěšné. Vzhledem k tomu, jak složité je tento souboj vyhrát, je vhodné vybírat takové látky, které působí hned na třech frontách:

• Mají přímý antimykotický efekt.
• Podporují imunitu.
• Disponují epigenetickými účinky, tj. ovlivňují v těle průběh reakcí, které snižují či zvyšují aktivitu genů v DNA.

Zde je tedy malý přehled přírodních látek s vědecky potvrzeným účinkem proti kvasinkám Candida albicans.

Kurkumin

Barvivo obsažené v kořeni kurkumy velice pozitivně ovlivňuje imunitu, zároveň ale i přímo působí proti kvasinkám Candida albicans. Snižuje jejich schopnost vytvářet biofilm a omezuje v jejich buňkách tvorbu enzymů, jež jim umožňují napadat buňky hostitele.

Resveratrol

Také barvivo obsažené zejména ve slupkách hroznového vína má vysoké antibakteriální, antivirotické a antimykotické účinky, a prokázána je i jeho schopnost ničit kvasinky Candida albicans. K dosažení účinku je ale zapotřebí mnohonásobně vyšších koncentrací resveratrolu, než se nachází například v červeném víně, proto je nutné jeho užívání formou doplňku stravy.

Šišák bajkalský

Kořen šišáku bajkalského, což je bylina využívaná zejména tradiční čínskou medicínou, obsahuje látku baikalein, která potlačuje schopnost kvasinek vytvářet biofilm. Dobře se navíc kombinuje s jinými přírodními látkami, a dokonce i zvyšuje účinnost konvenčních léků proti Candida albicans.

Rozmarýn

Tato bylinka je účinná proti mnoha druhům kvasinek a plísní, včetně Candida albicans. I zde je ovšem účinnost závislá na koncentraci účinných látek, proto je před běžným užitím ve formě koření vhodné dát přednost doplňkům stravy.

Zázvor

Kořen zázvorníku lékařského obsahuje účinné látky 6-shogaol a 6-gingerol, které potlačují množení kvasinek i jejich schopnost vytvářet biofilm.

Butyrát

Tato mastná kyselina s krátkým řetězcem je produkována některými typy střevních bakterií, je možné ji ale užívat i jako doplněk stravy. Prokazatelně potlačuje rozmnožování kvasinek Candida albicans a navíc podporuje funkci imunitních buněk jménem makrofágy, které jsou schopny kvasinky účinně ničit.

Propolis

Propolis je produkt, který včely vyrábějí z pupenů některých rostlin. Vyniká antimikrobiálními účinky a zabírá i na kvasinky. Lze jej aplikovat zevně, například k výplachům ústní dutiny postižené kvasinkovou infekcí, tak i jako doplněk stravy.

Česnek

Oblíbená zelenina je velmi bohatá na organické sloučeniny síry, které účinně ničí širokou škálu mikrobů, včetně Candida albicans. I tyto látky brání jak množení kvasinek, tak i omezují jejich schopnost tvorby biofilmu. Účinný je jako složka jídla i jako doplněk stravy. Lze jej dobře kombinovat s dalším přírodními látkami, například rozmarýnem či oreganem.

Oregano

Olej z této středomořské byliny zabíjí kvasinky tím, že dehydratuje jejich buňky.

Extrakt z grapefruitových jader

Semínka grapefruitů obsahují látky, které jsou schopny zabíjet více než 800 druhů virů a bakterií a více než 100 druhů kvasinek a plísní. Účinné jsou i proti Candida albicans.

Na následujících řádcích najdete přehled přírodních substancí s vědecky potvrzenými antibakteriálními účinky. Většina z nich má zároveň účinky epigenetické – při delším užívání jsou schopné měnit aktivitu řady genů v naší DNA, a to včetně těch, které zodpovídají za naši imunitu (například za tvorbu, diferenciaci a zrání imunitních buněk).

Většina z nich je přitom běžnou součástí našeho jídelníčku, využíváme je především jako koření. V rámci prevence infekcí je tento způsob dostačující, v případě boje s konkrétní infekcí je ale třeba zvolit vyšší dávkování (například kvalitní extrakt užívaný coby doplněk stravy).

1. Zázvor

Zázvorový čaj je v posledních letech oblíbeným nápojem pro chladné měsíce roku, což je určitě dobře. Krásně prohřeje tělo, podpoří imunitu a má i přímý účinek proti řadě mikrobů. Jde například o celé spektrum bakterií, včetně například salmonely či kampylobakterií (původce nepříjemných infekcí vznikající následkem konzumace nedostatečně tepelně upraveného kuřecího masa).

Má i účinky antimykotické – třeba při potírání infekcí způsobených kvasinkami Candida Albicans je podobně účinný jako chemické přípravky. Pozitivně také ovlivňuje aktivitu imunitních buněk, zejména T-buněk a makrofágů.

Kupodivu právě oblíbený zázvorový čaj není ideálním způsobem konzumace zázvoru. Část jeho pozitivních účinků je sice způsobena látkami jménem gingeroly, které v čaji najdeme, chybí v něm však vysoce účinná epigeneticky působící substance jménem 6-shogaol, která vzniká při vaření či sušení zázvoru. Lepší variantou je tedy například přidávat zázvor do polévek a jiných tepelně upravených nebo volit doplňky stravy s obsahem 6-shogaolu.

2. Česnek

Česnek obsahuje několik organických sloučenin síry, které mají přímé antimikrobiální účinky a zároveň působí i epigenetickou cestou. Je účinný proti celé řadě bakterií, včetně například E. coli, streptokokům a zlatého stafylokoka. Zajímavé také je, že po nasekání a vmíchání do mletého masa v něm dokáže výrazně potlačit růst bakterií.

Působí také protiplísňově, přičemž velice efektivně hubí zejména kvasinkové infekce. Při setkání s buňkami Candida albicans například proniká buněčnou stěnou i membránami jejich mitochondrií, které ničí, a tím způsobuje jejich buněčnou smrt. Posiluje také velkou část imunitních funkcí, působí protizánětlivě, a dokonce dokáže tlumit zánětlivé procesy v tukových buňkách, čímž napomáhá hubnutí.

3. Rozmarýn

Rozmarýn patří mezi velice silné protibakteriální druhy koření. Účinnost extraktu z této byliny byla prokázána u 13 bakteriálním kmenům, například proti zlatému stafylokokovi, E. coli a S. enteritidis.

Rozmarýn se vyznačuje také výrazným působením proti plísním a kvasinkám – prokazatelně hubí minimálně šest jejich kmenů včetně kvasinek Candida albicans. Platí to i u osob, u nichž tato infekce vznikla v důsledku podávání antibiotik, kortikoidů či protinádorové terapie. Vyznačuje se rovněž silným protizánětlivým působením.

4. Kurkuma

Kurkuma je oblíbená hlavně v indické kuchyni, jde o tradiční součást směsí koření kari. Obsahuje barvivo kurkumin, které má výrazné protibakteriální účinky – funguje proti velkému počtu bakteriálních kmenů, včetně například zlatého stafylokoka, K. pneumoniae, či E. coli. Působí také proti 19 různým druhům plísňových infekcí, včetně kvasinek Candida albicans a plísním v potravinách.

Pro dostatečné vstřebávání je třeba kurkumin konzumovat spolu s látkou jménem piperin, která se nachází zejména v černém pepři.

5. Hroznové víno

Extrakt z hroznových jader obsahuje kombinaci epigeneticky působících oligomerních proantokyanidinů známých pod zkratkou OPC a vitaminu E. Působí proti některým typům bakterií, včetně například obávaného zlatého stafylokoka.

6. Šišák bajkalský

Bylinka hojně využívaná v tradiční čínské medicíně pomáhá potlačovat řadu bakteriálních infekcí, včetně těch, které jsou způsobeny zlatým stafylokokem rezistentním vůči léčbě antibiotiky. Prokázány byly i protivirové účinky, například proti virům chřipky tipu A a B. Obsažený bajkalein je dokonce schopen omezovat množení viru HIV!

Šišák efektivně ničí i původce plísňového onemocnění způsobené kvasinkou Candida, a to i u onkologických pacientů, u nichž tato infekce vznikla po chemoterapeutické léčbě.

7. Hřebíček

Toto koření je velice efektivní při potírání bakteriálních infekcí napadajících ústní dutinu a krk, a to dokonce i proti parodontóze. Stačí pomalu žvýkat několik kousků hřebíčku.

8. Oregano (dobromysl)

Oblíbená přísada nejen středomořské kuchyně prokazatelně působí proti 9 typům bakterií, včetně salmonely, E. coli a zlatého stafylokoka. Ničí také buněčné membrány kvasinek rodu Candida, čímž způsobuje jejich smrt.

9. Tymián

Další z běžných kořenících přísad je též ve formě čaje tradičním léčebným prostředkem při průduškových infekcích. A zcela oprávněně. I tymián má totiž jak přímé antibakteriální účinky, tak i epigenetické působení ovlivňující fungování imunitního systému. Působí proti streptokokovým i stafylokokovým infekcím a také proti kvasinkám rodu Candida.

10. Skořice

Hodí se nejen do štrůdlu, ale má i velmi rozsáhlé antimikrobiální účinky. Potlačuje totiž množení bakterií hned několika cestami: brání vzniku buněčných stěn nově vznikajících buněk mikrobů, narušuje funkci jejich membrán i syntézu řady enzymů nezbytných pro fungování bakterií.

Působí také proti močovým infekcím a má i celkové protizánětlivé účinky.

11. Bazalka

Éterické oleje obsažené v tomto středomořském koření jsou vůči některým kmenům bakterií až 100 x silnější než antibiotikum ampicilin, a vůči plísním 10-100x silnější než komerční antimykotika.

12. Koriandr

Bylinka hojně využívaná v asijské kuchyni se osvědčila v boji s velmi problematickou bakterií Acinetobacter baumannii, která je rezistentní vůči běžným antibiotikům. Koriandr má vůči ní nejen přímý antibakteriální účinek, ale při podávání současně s antibiotickými léčivy chloramfenikolem, ciprofloxacinem a tetracyklinem výrazně zmírnil rezistenci mikrobu vůči nim.

Působí ale i proti řadě dalších bakterií a plísní.