Špatně fungující trávení není jen zdrojem nepříjemných pocitů, zároveň může naše tělo i ohrožovat – třeba deficitem důležitých živin z důvodu jejich špatného vstřebávání. Proto rozhodně není namístě trávicí potíže odbýt mávnutím ruky.

Trávicí systém je přitom velmi rozsáhlý a složitý, a proto je rozsáhlý i výčet potíží, které ho mohou poskytnout: od pálení žáhy, přes špatné vyprazdňování žaludku, zácpu či průjem, syndrom dráždivého tračníku, až třeba po nedostatečnou funkci žlučníku, jater či slinivky.

A co tedy dělat, pokud trávení nefunguje? Důležitá je samozřejmě úprava jídelníčku, ze které bychom měli vypustit vše, co trávicí systém (včetně jater a slinivky) nadměrně zatěžuje – tedy například přemíru tučných a smažených pokrmů, pálivé koření, kyselé ovoce, alkohol… Naopak je vhodné přidat vlákninu (při tendenci k nadýmání ale postupně a opatrně), ovoce a zeleninu, potraviny a nápoje s probiotickými bakteriemi… Na místě je i zamyšlení nad životním stylem jako celkem – řada trávicích potíží například souvisí se stresem a třeba při zácpě je zase naprosto klíčový dostatečný pohyb i příjem tekutin.

Při vlastním vaření se také vyplatí používat koření a nešetřit s ním. Řada druhů totiž umí trávení výrazně podpořit. Platí to třeba pro středomořské byliny (tymián, rozmarýn, oregano), kmín, fenykl, anýz, libeček, majoránku, koriandr, muškátový oříšek či bobkový list.

Pokud jsou ale potíže výraznější, pouze koření nestačí, spíše je třeba volit pravidelné užívání živin a bylin, ať už ve formě čajů, tinktur či extraktů v kapslích. A které zvolit?

Zázvor

Oddenek zázvorníku lékařského je tradičním prostředkem pro zmírnění celé řady trávicích obtíží a mnoho jeho účinků potvrdily i moderní vědecké výzkumy.

Zázvor například podporuje vyprazdňování žaludku, což je velice důležité v prevenci pocitů plnosti. Zmírňuje také dyspepsii, nadýmání i nevolnosti. Tradičně se využívá i při kinetóze, tj. při nevolnostech během cestování. Vhodný je i při nealkoholickém ztučnění jater a při narušení polykacího reflexu. Některé studie prokázaly i jeho přínos při nevolnostech v těhotenství. V prvním trimestru, kdy jsou nevolnosti nejčastější, sice většinou nebývá doporučován kvůli vyššímu riziku potratu, studie, které doposud proběhly, to však neprokázaly.

Zázvor ocení i onkologičtí pacienti – nejen, že má protinádorové účinky, ale pomáhá také zmírnit vedlejší účinky chemoterapie v podobě nevolností a zvracení. Pozitivní efekt podávání zázvoru na trávení a střevní motilitu byl dokonce zaznamenán i u ležících pacientů na plicní ventilaci. Kromě toho umí i zlepšit toleranci vážně nemocných pacientů k žaludeční sondě.

Zajímavým účinkem zázvoru je i schopnost zmírňovat negativní účinky nesteroidních antirevmatik na trávicí trakt. Tyto léky mají silné protizánětlivé účinky, a proto se podávají při mnoha zánětlivých onemocněních a při bolestivých stavech, vyznačují se ale řadou vedlejších účinků, z nichž mnoho se týká právě trávicího traktu.

Artyčok

Oblíbená středomořská zelenina také představuje jeden z nejúčinnějších přírodních prostředků na podporu trávení. Zatímco výše zmíněný zázvor působí spíše na žaludek, extrakt z artyčoku má blahodárný vliv spíše na oblast tenkého střeva a také na žlučník, kdy mimořádně efektivně ovlivňuje produkci a tok žluči (vhodné je užívat jej 30 – 60 minut před jídlem).

Artyčok také pomáhá efektivně zmírňovat nadýmání, nevolnost a pálení žáhy. Je také účinný při tzv. syndromu dráždivého tračníku (IBS), kterým dle odhadů trpí 4 – 10 % populace. Jde o nejrůznější potíže v oblasti trávicího traktu, například bolesti, křeče, plynatost, průjem či zácpu, u nichž rovněž většinou nebývá nalezena žádná zjevná příčina (pouze v cca 10 % případů jim předchází infekce trávicího traktu). Vhodný je také na podporu funkce jater a při ztučnění tohoto orgánu, tradiční fytoterapie jej využívá i na podporu funkce slinivky.

Artyčok obsahuje i rozpustnou vlákninu inulin, a díky tomu zlepšuje rovnováhu střevního mikrobiomu. Je vhodný i při zácpě a průjmu.

Artyčok lze také velice dobře kombinovat právě se zázvorem.

Čekanka

Kořen čekanky se po staletí využívá k přípravě chutného nápoje. Jeho velkou předností je vysoký obsah inulinu a fruktooligosacharidů, které patří mezi rozpustnou vlákninu s výrazným prebiotickým efektem – slouží jako potrava pro „přátelské“ střevní bakterie a tím pomáhá udržovat rovnováhu střevního mikrobiomu. A ta je pro fungující trávení zcela zásadní.

Čekanka je osvědčeným prostředkem proti zácpě a výrazně zefektivňuje celý trávicí proces. Podporuje také funkci a ochranu jater, omezuje tvorbu vředů trávicího traktu a některé studie rovněž ukázaly účinnost proti parazitům v trávicím traktu.

Rozmarýn

Neuvěřitelně všestranná bylina s rozsáhlými protizánětlivými a epigenetickými účinky skvěle podpoří například mentální výkonnost, zdraví kloubů a očí či funkci kardiovaskulárního systému, výborná je ale i při potížích s trávením.

Má výrazné antimikrobiální účinky, díky nimž pomůže řešit například bakteriální infekce trávicího traktu. A díky svému protizánětlivému působení je efektivní i při chronických zánětlivých potížích trávicího traktu, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida.

Kromě toho výrazně podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu, pomáhá redukovat stres, který se může podílet na vzniku řady trávicích potíží, redukuje nadýmání a velice efektivně podporuje funkci jater a žlučníku (doporučován bývá i při žlučníkových kamenech).

Bromelain

Jde o směs proteolytických enzymů obsažených v ananasu. Slovo „proteolytický“ znamená, že jsou schopny štěpit bílkoviny, a z toho důvodu nám může bromelain efektivně pomoci s trávením pokrmů bohatých na bílkoviny (k tomuto účelu ho užíváme cca 30 minut před jídlem).

Zároveň působí silně protizánětlivě, pomáhá zmírnit zácpu i průjem a působí i proti žaludečním vředům. Díky antimikrobiálním účinkům pomáhá ničit škodlivé bakterie v trávicím traktu a vhodný je i při zánětlivých střevních onemocněních.

Hořký pomeranč

Rostlina využívaná zejména v tradiční čínské medicíně je účinná při řadě trávicích problémů. Používá se například při pálení žáhy, zácpě nebo průjmu, díky své schopnosti chránit sliznici, zlepšovat její integritu a podporovat hojení ran je ale vhodná i při vředech trávicího traktu (v oblasti žaludku i střev). Pomáhá také omezit nadýmání.

Dále zmírňuje nevolnosti, působí pozitivně na funkci jater a žlučníku, ale lze ho využít i pro podporu hubnutí a potlačení chuti k jídlu. Má také poměrně silný antibakteriální a protinádorový efekt.

Jihoamerické deštné lesy představují úžasný svět s neuvěřitelnou biodiverzitou. Skrývá se v nich řada rostlin s mimořádnými účinky na lidský organismus – některé doposud nebyly objeveny, jiné znají jen místní šamani, ale účinnost mnohých potvrdila i moderní věda. Mezi ně patří i pfafie latnatá neboli suma. Jde o účinný adaptogen s pozitivním působením na sexualitu, plodnost, hormonální rovnováhu a řadou dalších příznivých účinků.

Popis a výskyt

Suma je plazivá keřovitá liána s rozsáhlým kořenovým systémem a listy, které jsou 2–8 dm dlouhé a 1–4 cm široké. Patří do čeledi laskavcovitých. Přirozeně se vyskytuje v tropických oblastech povodí Amazonky, zejména v Brazílii, Panamě, Peru, Ekvádoru a Venezuele. K růstu vyžaduje tropické klima s vysokým výskytem srážek a půdu bohatou na minerály, zejména na železo. K léčebným účelům se využívá kořen, který se obvykle sklízí v zimním období, tedy od května do července. (1, 7)

Suma je důležitou součástí léčebných systémů domorodých obyvatel Amazonie. V jednom z místních jazyků je dokonce označována jako „Para toda“, což v překladu znamená „pro všechno“. V tradiční jihoamerické fytoterapii se skutečně používá na celou řadu potíží, ať už jde o nemoci trávicího traktu, artritidu, cukrovku astma či rakovinu, ceněny jsou zde ale i její adaptogenní vlastnosti, schopnost působit jako celkové tonikum a snižovat negativní vliv stresu (tj. adaptogenní působení, díky kterému bývá někdy přezdívána jako „brazilský žen-šen“). Jde také o velice oblíbený sexuální stimulant. (2, 3, 7)

Účinné látky

Suma obsahuje skupinu triterpenoidních saponinů (glukosidů) označovaných jako pfaffosidy (pfaffosid A, B, C, D, E a F). Dále se zde nachází spousta dalších unikátních látek, jako jsou stigmasterol, sitosterol, alantoin či kyselina pfaffová. (4, 8)

Zajímavou složkou je jsou tři druhy ekdysteronu (hlavně pak beta-ekdysteron), což jsou látky schopné vázat se na receptory určené pro testosteron. Díky tomu mají i účinky podobné tomuto hormonu, ať už jde o vliv na sexualitu a plodnost, nebo na sportovní výkonnost. (5)

Suma rovněž obsahuje i některé vitaminy, minerální látky a stopové prvky, včetně těch poměrně vzácných, jako je například germanium, které je přitom nezbytné pro fungování imunitního systému a procesy produkce energie. (4, 7)

Historie

Historii užívání sumy je velmi těžké zmapovat z důvodu nedostatku písemných pramenů o přírodním jihoamerickém léčitelství. První písemné zmínky o jejím využití pocházejí z doby před 300 lety. (1)

Zájem o sumu se výrazně zvýšil v roce 1976, kdy z ní sovětský vědec Syrov extrahoval ekdysteron a zjistil, že tato látka má výraznější anabolický efekt (vliv na růst svalové hmoty a svalovou sílu) než některé anabolické steroidy. To vedlo ke zkoumání možného využití u sovětských olympioniků. (6)

Suma je rovněž předmětem japonského patentu na získávání beta-ekdysteronu – ze 400 g kořene lze s jeho pomocí extrahovat 2,5 g této látky. (7)

Léčivé účinky

Suma patři mezi velmi málo prozkoumané rostliny. Prakticky zde chybí klinické studie – převažují studie na zvířatech či buněčných kulturách. Výzkumů na lidských dobrovolnících bylo provedeno jen málo a většinou byly jen malého rozsahu, popřípadě zkoumaly vliv látek izolovaných ze sumy, nikoliv rostliny samotné. Nicméně u některých z obsažených složek byly popsány i epigenetické účinky. Zajímavé také je, že výzkumy potvrzené účinky shodují z oblastmi tradičního léčebného využití sumy domorodými obyvateli. I proto by si tato rostlina zasloužila mnohem podrobnější zkoumání.

Sexualita, plodnost a hormonální rovnováha

Suma je původními obyvateli Brazílie často využívána i pro svou schopnost podporovat sexualitu a prokazují to i dosavadní provedené studie. A zajímavé je, že v tomto směru pravděpodobně pomáhá hlavně těm, kteří to opravdu potřebují. Když ji například vědci podávali potkaním samcům, tak u těch s normální sexuální aktivitou k žádným pozorovatelným změnám nedošlo. Zato u samců, kteří byli málo sexuálně aktivní, nebo se dokonce jevili jako impotentní, došlo k výraznému navýšení pohlavní aktivity. (8)

Prokázána byla i výrazná schopnost sumy zlepšovat produkci mužských i ženských pohlavních hormonů, konkrétně estradiolu-17ß, progesteronu a testosteronu. (9) Díky těmto skutečnostem lze předpokládat i pozitivní vliv na plodnost mužů i žen.

Menopauza

Suma dle dosavadních poznatků dokáže také účinně snižovat příznaky související s menopauzou. Jako velice efektivní se pak v tomto směru ukázala její kombinace s další jihoamerickou rostlinou jménem maca horská – v rámci jednoho z výzkumů vedlo její užívání ke snížení skóre symptomů menopauzu o polovinu. Snížila se přitom nejen četnost a závažnost návalů horka, ale i podrážděnost a další poruchy nálad. Důvodem je přitom jak schopnost sumy podporovat tvorbu pohlavních hormonů, tak i obsah látek, které jsou strukturou podobné ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu. (10)

Zánětlivá střevní onemocnění

Ve studiích na zvířecím modelu byly potvrzeny silné protizánětlivé účinky sumy a její účinnost při zánětlivých střevních onemocnění. Její užívání zde vedlo ke snížení hodnoty CRP (hladiny C-reaktivního proteinu, který vypovídá o míře zánětu v těle) i makroskopického poškození střeva. (11)

Nádorová onemocnění

Extrakt z kořene sumy potlačuje nadměrnou proliferaci (rychlé, nekontrolované dělení buněk), a zároveň zvyšuje apoptózu čili programovanou buněčnou smrt poškozených buněk. Oba tyto procesy přitom typicky bývají při nádorových onemocněních narušeny. Zároveň vykazuje antiangiogenní efekt, tj. omezuje tvorbu nových cév nutných pro krevní zásobení rostoucího nádoru.

Účinnost byla prokázána například u nádorů jater, a to včetně té, které předcházela fibróza tohoto orgánu. Pokusy na myších potvrdily po konzumaci sumy také zvýšenou aktivitu imunitních buněk jménem makrofágy, což se u zvířat například projevilo zmenšením Ehrlichova tumoru. (12–14)

Pokožka a vzhled

Jedna malá studie ukázala, že podávání extraktu z kořene sumy může pomoci redukovat tmavé kruhy pod očima. Důvodem je pravděpodobně protizánětlivé působení, které zlepšuje průchodnost drobných cév v okolí očí. (17)

Obsažený ekdysteron podporuje hojení poranění pokožky a může rovněž pomoci redukovat viditelné příznaky lupenky. (18)

Ekdysteron v sumě rovněž pomáhá potlačit produkci kožního barviva melatoninu, což se může projevit např. snížením tvorby tmavých skvrn na pokožce. (19)

Sportovní výkonnost

Obsažený ekdysteron se váže na receptory pro testosteron, a díky tomu podporuje tvorbu svalových bílkovin, růst svalové hmoty, svalovou sílu i vytrvalost. Zároveň ale ovlivňuje i estrogenové receptory ve svalové tkání, a tím například pomáhá bránit ztrátám svalové hmoty u žen po menopauze. V současnosti je ovšem v monitorovacím programu Mezinárodní antidopingové agentury. (20, 21)

Diabetes

V tradiční jihoamerické medicíně je suma využívána i k regulaci hladiny glukózy v krvi. Tento efekt byl navíc potvrzen i v případě pfaffové kyseliny, která je v sumě obsažena. (7)

Trávicí potíže

Studie na potkanech ukázala, že suma má schopnost potlačovat tvorbu žaludeční kyseliny, a tím bránit rozvoji žaludečních vředů a pálení žáhy. (22)

Játra a ledviny

Obsažený ekdysteron pomohl v jedné studii zlepšit ledvinové funkce u potkanů s akutním poškozením ledvin. Pomáhá také chránit tkáň jater vůči oxidativnímu poškození.

Mentální výkonnost, stres

Suma působí jako adaptogen, tj. snižuje negativní působení stresu na organismus. Zároveň podporuje duševní výkonnost a paměť a také snižuje negativní působení alkoholu na mozkovou tkáň. (23)

Užívání a kontraindikace

Suma je obecně poměrně dobře snášena, vážnější negativní účinky nejsou hlášeny. Nedoporučuje se užívat spolu s látkami ovlivňujícím hormonální systém, zejména pak systém pohlavních hormonů (testosteron, hormonální antikoncepce, substituční hormonální terapie při menopauze). Zároveň je vhodné se jí vyhnout při léčbě či zvýšeném riziku hormonální podmíněných nádorů (například rakovina prsu, vaječníků či endometria). (1, 15, 16)

Vhodné kombinace

Suma se nejčastěji užívá samostatně, možné jsou ale i některé kombinace s jinými jihoamerickými rostlinami.

Sexualita: suma + damiána (Turnera diffusa) (9)

Menopauza: suma + maca horská (10)

Střevní mikrobiom nám pomáhá trávit potravu, produkuje některé vitaminy, ale zároveň velice úzce ovlivňuje náš imunitní systém, metabolismus, systém žláz s vnitřní sekrecí, a dokonce i nervový systém. Prostřednictvím epigeneticky působících látek, které vylučují (například butyrátu), mohou dokonce některé z mikroorganismů zásadním způsobem ovlivňovat i aktivitu genů uvnitř naší DNA. Ovlivňují ovšem také vstřebávání živin z potravy – nerovnováha v oblasti mikrobiomu tak může způsobovat deficit některých látek, přestože jich potravou přijímáme dostatek.

Složení střevního mikrobiomu není konstantní, ale v průběhu života se mění, a pokud se významně posune špatným směrem, výrazně stoupá riziko řady onemocnění a potíží. Velké změny nastávají také s věkem – vlivem stárnutí klesá podíl bakterií produkující mastné kyseliny s krátkým řetězcem, a naopak stoupá podíl patogenů, což se projeví vyšší intenzitou zánětlivých procesů, zvýšenou propustností střevní stěny, zhoršeným trávením a vstřebáváním živin, a s tím souvisí i zvýšené riziko řady zdravotních potíží.

Intenzitu těchto změn ovšem můžeme výrazně ovlivnit svým životním stylem – nejvíce výživou, kromě toho ale i pohybem, kouřením či pitím alkoholu.

Které potíže s nerovnováhou ve střevech souvisejí?

Narušený střevní mikrobiom vede v první řadě k narušení tzv. bariérové funkce střevě. Kvůli tomu dochází jednak k negativnímu ovlivnění imunitního systému, zároveň se ale do krevního oběhu začnou uvolňovat látky podporující zánětlivé procesy. Právě zánět pak může vyvolat nebo zhoršit řadu nemocí a potíží, například:

Zánětlivá střevní onemocnění – Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, syndrom dráždivého tračníku, ale i celiakie (alergie na lepek) – u všech těchto onemocnění bylo zjištěno nižší zastoupení bakterií produkujících butyrát (zejména Faecalibacterium prausnitzii), a naopak zvýšení výskytu patogenů (např. kmenů Proteobacteria). Střevní dysbióza ale byla zjištěna i u dalších autoimunitních onemocnění, například u revmatoidní artritidy.

Obezita a diabetes – obézní lidé mají ve střevech převahu bakterií podporujících zánět (Ruminococcus gnavus, Bacteroides) a naopak nedostatek druhů produkujících butyrát (např. Faecalibacterium prausnitzii). Podobné změny byly zjištěny i u osob s cukrovkou 2. typu. Dojde-li u obou skupin k tzv. fekální transplantaci od štíhlých dárců, sníží se inzulinová rezistence, která se podílí na vzniku jak obezity, tak diabetu. Některé druhy střevních bakterií navíc produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména butyrát a propionát, které následně podporují produkci hormonů PYY a GLP-1, jež snižuje chuť k jídlu i hladinu glukózy v krvi.

Činnost štítné žlázy – látky produkované střevními bakteriemi mohou ovlivňovat vstřebávání jódu, selenu, železa a zinku a ovlivňovat metabolismus hormonů štítné žlázy.

Alzheimerova a Parkinsonova choroba – u obou těchto neurodegenerativních chorob byla zjištěna výrazná nerovnováha řady druhů střevních bakterií.

Rakovina – nerovnováha střevního mikrobiomu byla zjištěna nejen u nádorů střev, ale i plic a jater, a dokonce i u leukemie.

Psychiatrická onemocnění – deprese, úzkost, schizofrenie, autismus – tyto potíže mají společného nejen to, že se týkají mozku, ale i fakt, že jsou provázena zvýšenou mírou zánětlivých procesů. A ty zase souvisejí s nerovnováhou střevního mikrobiomu. K tomu jedna zajímavá souvislost: podle Dánské studie zvyšuje výskyt autoimunitního onemocnění riziko schizofrenie o 45 %.

Fibróza jater – u pacientů s tímto problémem byl zaznamenán nárůst Proteobacteria a pokles Firmicutes.

Jak zlepšit stav střevního mirobiomu?

Je to vlastně jednoduché: Prakticky vše, co je považováno za obecně zdravé, prospívá i střevními mikrobiomu – tedy zejména zdravá strava a pohyb. Naopak nezdravé věci, jako je kouření, alkohol a nezdravá strava mikrobiomu škodí. Nejvýraznější vliv má ale v tomto směru jednoznačně způsob, jakým se stravujeme. Pojďme se tedy blíže podívat na jednotlivé pozitivní i negativní faktory z oblasti výživy a přidáme i tipy na užitečné doplňky stravy.

1. Rychlé cukry ne, prebiotika ano

Pokud jde o konzumaci sacharidů, vliv jednotlivých typů na mikrobiom je velmi rozdílný. Na jedné straně jsou jednoduché cukry, které v tomto směru působí jednoznačně škodlivě a při pravidelné konzumaci mění poměry jednotlivých druhů negativním směrem.

Na druhé straně pak stojí vláknina, která chemicky patří rovněž mezi sacharidy, ale její vliv je naopak jednoznačně pozitivní. Jde hlavně o druhy vlákniny, které fungují jako potrava pro prospěšné druhy bakterií, a tím podporují jejich množení.

Velmi blahodárná je zejména tzv. rozpustná vláknina, kam patří inulin, fruktany, fruktooligasacharidy, galaktooligosacharidy a další. Její konzumace zvyšuje ve střevech zejména podíl bifidobakterií a laktobacilů. Důležitá je ale i vláknina nerozpustná, která je většinou považována za nestravitelnou, ale ve skutečnosti ji některé bakterie částečně trávit dovedou, a právě ony tedy při její konzumaci prosperují. Jde zejména o bakterie Ruminococcus a Roseburia, které jsou pro nás velice důležité. Produkují totiž mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména butyrát, který má řadu příznivých účinků na zdraví. Lidé, kteří obou typů vlákniny konzumují nedostatek, mají nižší celkové množství i druhovou rozmanitost střevního mikrobiomu.

2. Tuky ano, ale ty správné

Nejsou tuky jako tuky. Zatímco přemíra těch nasycených má negativní vliv na střevní mikrobiom a zdraví obecně, například omega-3 nenasycené kyseliny jsou pro harmonii uvnitř našich střev zcela zásadní. Jejich dostatečná konzumace vede k úpravě poměrů jednotlivých druhů bakterií ve prospěch těch prospěšných a celkovému snížení míry zánětlivých procesů v oblasti střev i celého těla.

Zatímco strava s vysokým podílem nasycených tuků podporuje i kvůli vlivu na střevní mikrobiom vznik inzulinové rezistence, vysoká konzumace omega-3 naopak způsobuje ve složení obyvatel střev změny, které organismus pomáhají chránit před důsledky nadměrné konzumace cukru.

Rozsáhlým pozitivním vlivem se vyznačuje i olivový olej.

3. Bílkoviny: záleží na množství i zdroji

Nedostatečný příjem bílkovin sice ohrožuje zdraví, zároveň ale i tady platí, že všeho moc škodí. Ve stolici osob konzumujících stravu s převahou bílkovin a minimem sacharidů totiž vědci objevili velmi nízkou hladinu butyrátu. To tedy znamená, že i podíl prospěšných bakterií, které butyrát produkují, je u nich nižší.

Zároveň se ukazuje, že osoby konzumující převahu bílkovin z vegetariánských zdrojů (a zvláště těch rostlinných) mají mikrobiom v lepším stavu než lidé konzumující velké množství masa (hůře přitom na mikrobiom působí maso červené).

4. Probiotika pomůžou, ale ne vždy

Fakt, že „přátelské bakterie“ vyskytující se například v kysaných mléčných výrobcích mohou ovlivnit složení střevního mikrobiomu, je znám už od poloviny 19. století a dnes probiotika celosvětově patří mezi nejprodávanější doplňky stravy. Nutno ale říci, že jejich význam je trochu přeceňován. Obvykle užívané druhy (např. Lactobacilus, Bifidobacterium, Streptococcus thermophilus či Saccharomyces boulardii) sice patří mezi jednoznačně prospěšné, byly vybrány zejména pro svoji schopnost přežít technologické zpracování a následné skladování. Naopak například bakterie produkující butyrát se jako doplňky stravy běžně neužívají.

Probiotika zlepšují funkci střevní bariéry, modulují složení střevního mikrobiomu (včetně působení proti některým patogenům), zlepšují trávení (včetně například metabolismu laktózy) a mají i účinky na imunitní, hormonální a nervový systém. Zároveň ale nefungují úplně u každého, protože každý člověk má jiný střevní mikrobiom, s nímž mohou probiotika interagovat odlišným způsobem. Výzkumy navíc ukazují, že při možná nejčastější indikaci – po užívání antibiotik – nejenom nemusejí obnově mikrobiomu pomoci, ale dokonce mohou i uškodit.

Zároveň také probíhají nadějné studie mapující pozitivní účinky jiných než tradičních probiotik – například F. prausnitzii produkující butyrát by mohl být užitečný při zánětlivých střevních onemocněních a jiných zánětech, Akkermansia muciniphila při obezitě, E. coli Nissle 1917 při rakovině…

5. Vitaminy jsou základ

Rovnováhu střevního mikrobiomu pomáhají zlepšit některé vitaminy, zejména vitamin A, C, D a vitaminy skupiny B.

6. Blahodárné polyfenoly

Rostlinné látky z kategorie polyfenolů jsou známé pro své antioxidační účinky a mnohé z nich mají i výrazné účinky epigenetické. Některé se ale také vyznačují i výrazným pozitivním vlivem na střevní mikroflóru:

Granátové jablko – obsahuje kyselinu ellagovou, které podporuje zejména množení rodu Bacteroides.

Kurkumin – barvivo z kořene kurkumy svůj prospěšný vliv na mikrobiom kombinuje se silným epigenetickým a protizánětlivým působením. To se projevuje například výraznými pozitivními účinky při zánětlivých střevních onemocněních, ale i při diabetu, hubnutí atd.

Kvercetin – tento polyfenol najdeme v řadě druhů ovoce. Z hlediska vlivu na mikrobiom je mimořádně účinný. Využívá se na podporu hubnutí, ale má i silné protizánětlivé účinky.

Resveratrol obsažený ve slupkách hroznového vína podporuje růst několika kmenů „přátelských“ bakterií (zejména Lactobacillus a Bifidobacterium), potlačuje některé nežádoucí (například Enterococcus) a snižuje negativní dopad stravy s vysokým podílem tuku na střevní mikrobiom.

EGCG – epigalokatechin galát obsažený zejména v zeleném čaji podporuje druhovou rozmarnitost střevního mikrobiomu i růst některých prospěšných kmenů (například Bacteroides). To se projevuje například podporou hubnutí, ale i protizánětlivými účinky.

7. Prospěšné houby

Tzv. medicinální houby se často využívají jako prostředky na podporu imunity a jedním z důvodů jejich účinnosti je i pozitivní vliv na střevní mikrobiom. Vděčí za to například obsahu beta-glukanů, alfa-glukanů, polyfenolů a dalších látek. Mezi velmi účinné houby patří například reishi, chaga, hlíva ústřičná či Hericium erinaceus.

8. Sázka na čekanku

Kořen čekanky se využívá zejména pražený k výrobě kávovinových nápojů, jeho vliv na střevní mikrobiom je ale zejména díky obsahu inulinu a dalších typů rozpustné vlákniny mimořádný. Podporuje druhovou rozmanitost mikrobiomu a růst některých prospěšných druhů, působí protizánětlivě, zlepšuje trávení, zmírňuje zácpu a díky podpoře tvorby hormonů sytosti pomáhá i zhubnout.

9. Posvátná boswelie

Boswelia serrata neboli kadidlovník pilovitý také podporuje druhovou rozmanitost a také potlačuje růst řady škodlivých bakterií, včetně například salmonely. Velice účinná je při zánětlivých střevních onemocněních, ale i při diabetu.

10. Butyrát i jako doplněk stravy

Jak už jsme uvedli, butyrát je mastná kyselina s krátkým řetězcem, která je produkována některými kmeny střevních bakterií. Zvláště v případě, že je střevní mikrobiom v nerovnováze, ale může být výhodné jej užívat i ve formě doplňku stravy.

Butyrát slouží jako zdroj energie pro buňky, a zvláště to platí pro buňky nervové, na které má rovněž ochranný účinek. Díky tomu pozitivně působí v prevenci a léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, má pozitivní vliv na paměť, pomáhá zmírnit následky mozkové mrtvice, ale prospěšný je také při autismu. Kromě toho podporuje imunitu, pomáhá hubnout, působí příznivě při diabetu i zánětlivých střevních onemocněních. Posiluje také bariérovou funkci střeva, což se může zpětně pozitivně projevit i na stavu střevního mikrobiomu.

11. Pozor na potravní aditiva

Poměrně rozsáhlý negativní vliv na střevní mikrobiom má celá řada potravních aditiv. Platí to například pro některé emulgátory, které se hojně vyskytují zejména v nízkotučných potravinách či umělá sladidla (aspartam, sukralóza či sacharin).

12. S antibiotiky opatrně

Antibiotika, zvláště ta širokospektrální, jsou obvykle považována za vraha střevního mikrobiomu, neplatí to ale stoprocentně. Negativní vliv širokospektrálních antibiotik je nejvýraznější v dětství, zvláště pak v prvních třech letech života. Pokud v této době dítě tyto léky užívá, jeho mikrobiom to negativně zásadním, a navíc nezvratným způsobem. I v dospělosti má pak složení mikrobiomu odlišné, než jak by se vyvinulo bez užívání širokospektrálních antibiotik, což se může projevit třeba sklonem k obezitě či problémy s imunitou. Naopak u dospělých většinou změní antibiotika složení střevní mikroflóry pouze dočasně a postupně se vše vrátí do původního stavu.