Šišák bajkalský je bylina z čeledi hluchavkovitých, podčeledi scutellaroideae. Jde o trvalku dorůstající výšky 15-50 cm. Kvete na konci léta až na podzim nápadně modrými květy. Plody jsou šišatého tvaru – právě ony daly šišáku jeho jméno. Roste zejména v lesostepních oblastech Zabajkalí a Dálného Východu, ale lze ji pěstovat i u nás – nevyžaduje žádnou zvláštní péči a dobře přezimuje. Léčivou drogou je kořen.

Historie

Šišák bajkalský patří mezi základní byliny tradiční čínské medicíny. Používá se již více než 2000 let, první zmínky o něm nalezneme v Shen Nongově kánonu léčivých rostlin, který vznikl za vlády dynastie Han (25-220 n. l.). Další velmi starý písemný záznam o něm pochází z hrobky v severozápadní Číně z 2. století našeho letopočtu, kde byl uveden jako přísada několika léčivých přípravků. Čínská medicína jej dodnes využívá zejména k léčbě horečky, kašle, trávicích a močových potíží, ale i zánětů, alergií a nemocí srdce a cév. (1-3) Tradiční japonské léčitelství jej doporučuje dokonce pro zvýšení obranyschopnosti vůči rakovině.

Účinné látky

Šišák bajkalský obsahuje řadu unikátních substancí, zejména ze skupiny glykosidů a polyfenolů. Mezi nejdůležitější patří vogonin, bajkalin, bajkalein, oroxylin A, scutellarin, chrysin, viscidulin, luteolin či scullcapflavon. (39)

Účinky

Šišák bajkalský je v tradičním léčitelství využíván k léčbě celé řady nemocí. Výzkumy probíhající v posledních dvou desetiletí přitom ukázaly, že řada účinků šišáku bajkalského má původ v epigenetickém působení některých obsažených látek. Například vogonin dokáže regulovat aktivitu enzymů jménem deacetylázy histonů, které, jak jejich jméno napovídá, se účastní reakce nazývané acetylace histonů. (3) Histony jsou bílkoviny, které vytvářejí prostorovou strukturu DNA, a míra jejich acetylace rozhoduje o tom, zda budou příslušné geny „přečteny“. Tento proces přitom hraje velice důležitou roli na příklad v prevenci a léčbě nádorových onemocnění.

Úzkost

Velmi zajímavou oblastí je působení šišáku na psychiku. Jeho účinné složky totiž jako jedny z mála látek dokáží překonat bariéru mezi krevním oběhem a mozkem. Tam se pak vogonin a bajkalein vážou na tzv. GABA receptory. Jde o místa, kam se za normálních okolností váže kyselina gama-aminomáselná, což je neurotransmiter (látka zprostředkovávající přenos nervových vzruchů) s tlumivými účinky. Vogonin se přitom váže přímo na tzv. benzodiazepinové vazebné místo, tedy tam, kam jinak míří třeba léky ze skupiny benzodiazepinů, které se používají proti úzkosti. Šišák, zvláště v něm obsažený bajkalein má přitom proti anxiolytikům jednu velkou výhodu: na rozdíl od nich se totiž váže pouze na některé podjednotky GABA receptorů, takže sice dokáže účinně tlumit úzkost, ale přitom nemá vyloženě sedativní účinky, takže nezpůsobuje nadměrnou ospalost či útlum pozornosti. Díky tom je možné jej užívat například při řízení či jiných činnostech náročných na pozornost. A také na něj nevzniká závislost. (40-42)

Šišák je navíc účinný i při depresích.

Spánek

Zklidňující efekt šišáku a jeho schopnost vázat se na GABA receptory mohou být přínosné i pro osoby trpící poruchami spánku. Díky nim tato bylina usnadňuje usínání a pozitivně ovlivňuje i kvalitu spánku. (57)

ADHD

Další oblastí, kde se pozitivně projevují výše zmíněné vlastnosti šišáku, je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, zkráceně ADHD. (58)

Nádorová onemocnění

Šišák dokáže velice silně potlačovat buněčný růst nádorových buněk, protože snižuje koncentraci cyklooxygenázy COX2, která je nutná pro tvorbu prostaglandinu E2. Zánětlivé procesy, které jsou způsobeny právě tvorbou prostaglandinů, totiž podporují růst nádorových buněk. Tento efekt je zjevný u celé řady typů nádorů, nejcitlivější jsou však vůči působení šišáku nádory prsu a prostaty. (5)

Látka jménem luteolin izolovaná ze šišáku bajkalského zároveň zásadním způsobem ovlivňuje apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. Tato schopnost je u nádorových buněk narušena, což vede k jejich nekontrolovanému množení. (8) Podobně působí i další složka šišáku, fenoforbid, který potlačuje antiapoptickou bílkovinu Bcl-2 a tím podporuje schopnost apoptózy. (10) Extrakt z rostliny rovněž zmírňuje proliferaci, tedy schopnost rychlého množení rovněž typickou pro nádorové buňky. Tento efekt byl dokonce prokázán i u rakoviny jater, která patří mezi nejagresivnější druhy nádorů. (9) Velmi efektivní látkou je také vogonin, který působí epigeneticky – pomocí regulace acetylace histonů ovlivňuje čtení genetické informace, a tím ovlivňuje zejména apoptózu a proliferaci nádorových buněk.

Studie provedené na zvířatech prokázala 50% redukci nádorů po sedmitýdenní léčbě šišákem bajkalským. (6) Kuřáky pak jistě potěší, že šišák chrání DNA buněk před poškozením látkami z cigaretového kouře, a pomáhá tak snížit riziko vzniku rakoviny. (15)

Schopnost šišáku ovlivňovat apoptózu byla prokázána i v případě leukemie. (11)

Imunita a zánětlivé procesy

Jak už jsme zmínili, šišák bajkalský snižuje koncentraci cyklooxygenázy COX2, a tím potlačuje průběh prakticky všech zánětlivých procesů v těle. Protizánětlivě navíc působí i jeho schopnost potlačovat produkci a aktivaci dalších sloučenin podporujících průběh zánětu, například fakotru NF-kB či cytokinů. (5, 30) Dokáže však i přímo ovlivňovat imunitu zejména díky aktivaci imunitních buněk jménem makrofágy. (4)

Nemoci srdce a cév

V pokusech na zvířatech byla prokázána schopnost šišáku ovlivňovat hladinu cholesterolu v krvi. Pokud byl podáván myším krmeným stravou s vysokým podílem tuku, došlo u nich ke snížení hladiny cholesterolu a triglyceridů. Ve srovnání s kontrolní skupinou zvířata zároveň výrazně méně přibírala na váze. (12) V rámci čínské medicíny je používán i na léčbu vysokého krevního tlaku, aterosklerózy a křečových žil (1), účinnost proti ateroskleróze a trombóze potvrzují i některé vědecké výzkumy (20). V jedné studii dokázala dokonce kombinace šišáku bajkalského se sanhuangem snížit tvorbu aterosklerotických plátů stejně efektivně, jako užívání 50 mg aspirinu denně, na rozdíl od něj ovšem zcela bez negativních vedlejších účinků. (21)

Bakteriální a virové infekce

Šišák bajkalský pomáhá potlačovat řadu bakteriálních infekcí, včetně těch, které jsou způsobeny zlatým stafylokokem rezistentním vůči léčbě antibiotiky či chlamydiemi. (14, 18, 45, 46) Prokázány byly i jeho protivirové účinky, například proti virům chřipky tipu A a B. (19) Obsažený bajkalein je dokonce schopen omezovat množení viru HIV! (29)

Plísně a kvasinkové infekce

Šišák bajkalský efektivně ničí i nejčastějšího původce plísňového onemocnění, kvasinky rodu Candida, a to i u onkologických pacientů, u nichž tato infekce vznikla po chemoterapeutické léčbě. (69)

Chudokrevnost

Bajkalin a další složky šišáku pozitivně ovlivňují tvorbu červených krvinek neboli hemopoézu. Působí tak i v případě, že byla proudukce krvinek narušena spánkovou deprivací nebo psychickým stresem. (16)

Alzheimerova choroba a poruchy paměti

Šišák představuje určitou naději i pro nemocné Alzheimerovou demencí, jejichž počet v posledních desetiletích strmě stoupá. Ukazuje se totiž, že látka oroxylin A, kterou obsahuje, dokáže zmírňovat poruchy paměti vyvolané tzv. beta-amyloidními plaky, které představují jeden z hlavních projevů této choroby. (25) Bajkalein a orolyxin A navíc mají neuroprotektivní efekt – jsou schopny chránit mozkové buňky před destrukcí, což má význam nejen při Alzheimerově chorobě, ale například i při mozkové mrtvici. Zlepšuje se díky nim ochrana nervových buněk vůči ischemii čili nedostatku kyslíku, protože šišák ovlivňuje funkci jejich mitochondrií a tím i schopnost produkce energie. Dysfunkce mitochondrií je ostatně považována za jednu z možných příčin vzniku této nemoci. (13, 26) Šišák navíc umožňuje mozku lépe vzdorovat proti zhoršení paměti, schopnosti učení a dalších kognitivních funkcí, které jsou způsobeny nikoliv nemocí, ale přirozenými procesy souvisejícími se stárnutím organismu. (27)

Alergie

Šišák bajkalský byl jako antialergikum využíván již v tradiční čínské a japonské medicíně a tuto jeho schopnost potvrzuje i moderní věda. Nejúčinněji působí, pokud je podán 48 hodin před setkáním s alergenem – když k setkání poté dojde, zmírňuje se uvolňování histaminu, a tedy i intenzita alergických projevů. Šišák je tak možno užívat preventivně, například v pylové sezóně. (28)

Obezita

Šišák může být dokonce velice účinný i pro osoby, které se snaží zhubnout – zejména pak pro ty, které se již nacházejí ve stádiu obezity. Důvodem je nejen protizánětlivé působení (obezita je totiž provázena celotělovým zánětem, který znesnadňuje hubnutí a má řadu negativních účinků na zdraví), ale i jeho schopnost ovlivňovat tvorbu a oxidaci mastných kyselin. (31, 32) Obsažený scutellarin je navíc schopen snižovat koncentraci látek, které umožňují tvorbu nových buněk tukové tkáně. (33)

Šišák rovněž pomáhá zmírnit některé následky nezdravého stravování, zejména pak stravy s vysokým podílem nasycených tuků. V těchto případech například zmírňuje narušení metabolismu a poškození jater. (44)

Cukrovka

Šišák může být i velmi účinnou zbraní v prevenci léčbě diabetu, protože dokáže velice efektivně snižovat hladinu glukózy v krvi, a to již po čtyřech týdnech užívání. (34-37)

Osteoporóza

Léky na osteoporózu lze rozdělit do dvou kategorií: První z nich, tzv. antiresorpční látky, brání ztrátám minerálů z kostí, zatímco látky anabolické podporují výstavbu a růst kostní hmoty. Výzkumy přitom naznačují, že baikalin a další flavonoidy obsažené v kořeni šišáku mohou na kosti působit oběma zmíněnými cestami – účinně aktivují geny, které řídí diferenciaci kostních buněk jménem osteoblasty, a zároveň podporuje mineralizaci kostí. Jedním ze stěžejních principů jeho fungování je přitom harmonizace systému RANKL/OPG, což jsou dva proteiny hrající důležitou roli při vzniku osteoporózy. RANKL je produkován osteoklasty, kostními buňkami hrajícími hlavní roli v kostní resorpci (zpětném vstřebávání látek tvořící kostní hmotu). OPG se váže na aktivovaný RANKL a tím mu brání v jeho funkci. Pro osteoporózu je přitom typické, že RANKL má převahu nad OPG, takže resorpce převáží nad tvorbou nové kostní hmoty. A právě tomu pomáhá šišák bránit. (43)

Lupenka

Lupenka neboli psoriáza, je zánětlivé, imunitně zprostředkované onemocnění kůže, přičemž řada pacientů reaguje na konvenční léčbu jen omezeně. Především jim může pomoci přinést úlevu šišák bajkalský. V něm obsažený bajkalin totiž omezuje tvorbu zánětlivých interleukinů i pronikání imunitních buněk do pokožky, čímž výrazně zmírňuje její zánět. Omezuje se také erytém a nekróza kůže. (47)

Ledviny

Šišák působí příznivě při řadě ledvinových potíží. Má na tento orgán obecně protizánětlivý efekt, zmírňuje tvorbu zánětlivých cytokinů, má příznivý vliv při glomerulonefritidě, fibróze ledvin, chrání ledviny pacientů s diabetem a celkově zlepšuje stav osob s chronickým poškozením a nedostatečnou funkcí ledvin. Zvláště účinně působí u osob, které zároveň trpí vysokým krevním tlakem. Zajímavostí je, že pomáhá rovněž obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu, která bývá u lidí s ledvinovými problémy velice často narušena. (48-51)

Kloubní onemocnění

Šišák může být efektivní zejména při artróze, kde pomáhá snížit zánět a bolestivost postižených kloubů a zvýšit jejich pohyblivost a celkový komfort. (52) Obsažený vogonin má navíc i přímý ochranný efekt na buňky chrupavky. (66)

Játra

Dalším orgánem, jehož zdraví šišák pozitivně ovlivňuje, jsou játra. Chrání je před škodlivým působením volných radikálů, alkoholu, vysokotučné stravy a některých toxických chemikálií (například proti aflatoxinu), podporuje jejich funkci a regenerační schopnosti. (17, 44, 62-65)

Endometrióza

Endometrióza je nejčastější gynekologické onemocnění žen v reprodukčním věku. Buňky děložní sliznice (endometrium) se při něm nacházejí i mimo dělohu, nejčastěji v oblasti vaječníků, vejcovodů či jinde v dutině břišní. Tyto buňky se ovšem chovají podobně jako ty v děloze, včetně toho, že reagují na hladinu pohlavních hormonů. V době menstruace tedy v dutině břišní dochází k výraznému zvýšení zánětlivých procesů a krvácení, s čímž souvisejí i velmi silné menstruační bolesti.  Vogonin obsažený v šišáku účinně potlačuje proliferaci neboli rychlé množení buněk sliznice, a zároveň podporuje apoptózu (buněčnou smrt) ve slizničních lézích. Vogonin navíc blokuje v těchto buňkách estrogenové receptory, čímž zmírňuje jejich reakci na změny hladin pohlavních hormonů v průběhu menstruačního cyklu. (67)

Užívání

Šišák bajkalský se obvykle používá v rámci čtyřtýdenní kúry, poté je vhodné zařadit týdenní pauzu. Obvyklá denní dávka je 500 mg extraktu. (39)

Vedlejší účinky a kontraindikace

Při užívání šišáku bajkalského zatím nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky. Nedoporučuje se užívat dětem a těhotným ženám, protože zatím nebyly provedeny potřebné výzkumy, které by dokázaly, že je pro ně šišák bezpečný.

Je však třeba mít na paměti fakt, že šišák může ovlivňovat účinky některých léků. Jeho schopnost snižovat hladinu cukru v krvi může být problematická pro osoby, které zároveň užívají antidiabetika či inzulin, v tomto případě je nutné šišák užívat pouze pod dohledem lékaře. Dalším problémem může být schopnost šišáku zvyšovat účinek některých antixyolitik (léků proti úzkosti), zejména ze skupiny benzodiazepinů, barbiturátů, antikolvulzantů, dále léků proti nespavosti a tricyklických antidepresiv. Problematická může být i současná konzumace alkoholu. (38) Neměl by být rovněž užíván spolu s estrogenovou terapií a léky snižujícími krevní tlak. (53)

Vhodné kombinace

Šišák bajkalský je bylina, která se velmi hodí ke kombinování, a to jak s jinými bylinami (nejen těmi užívanými v tradiční čínské medicíně), ale i s epigeneticky působícími živinami. Zde jsou některé vhodné kombinace:

Úzkost a poruchy spánku: šišák + mučenka (56)

Deprese: šišák + rhodiola (60)

Nádorová onemocnění: šišák + resveratrol, šišák + kurkumin, šišák + OPC, šišák + zázvor (54)

Srdce a cévy: šišák + resveratrol, šišák + OPC

Antioxidační a protizánětlivé působení: šišák + OPC (55), šišák + kurkumin (61), šišák + rozmarýn

Antimikrobiální efekt: šišák + kurkumin (61)

Artróza: šišák + akácie katechová (52), šišák + genistein

Hubnutí: šišák + bambus (59), šišák + egcg

Játra: šišák + kurkumin (62)

Osteoporóza: šišák + resveratrol, šišák + OPC, šišák + genistein

Ochrana nervových buněk: šišák + resveratrol, šišák + omega-3

Lupenka: šišák + egcg

Endometrióza: šišák + rozmarýn (67)

Popis

Jde o stále zelený keř, který volně roste zejména v oblasti Středomoří, zejména v suchých areálech poblíž mořského pobřeží, ale i v subhimalájských oblastech. Jeho latinské jméno Rosmarinus, z nějž je odvozen i český název, v překladu znamená „růže z moře“. Uměle se pak pěstuje v mnoha částech světa, od řady evropských zemí, přes Střední Ameriku (hlavně Mexiko), Venezuelu až po Filipíny. Lze jej pěstovat i v našich podmínkách, protože však nesnáší tuhé mrazy, je rostlinu třeba na zimu chránit obalením nebo přemístit např. do skleníku.

Dorůstá výšky až 2 m, větve jsou hustě pokryté úzkými přisedlými listy, které jsou svrchu lesklé a tmavě zelené, zespodu pak mají šedavou barvu. Kvete drobnými kvítky modré či fialové barvy, plodem jsou hnědavé tvrdky. (20, 21)

Účinné látky

K léčbě se využívá list, a to jak k přípravě nálevu, tak i výrobě extraktu nebo olejů. Vyznačuje se především vysokým obsahem flavonoidů s antioxidačními účinky, najdeme tu i třísloviny, organické kyseliny, triterpeny, hořčiny či látky s fytoncidními účinky (tj. schopné ničit bakterie). Z pohledu zdravotních účinků jsou nejdůležitějšími látkami karnosol, rosmanol, kyselina karnosolová, rozmarýnová či ursolová a cineol. (20, 21)

Historie

Rozmarýn je tradiční rostlinou používanou již od starověku jako koření, ale i k léčivým a magickým účelům. Je spojována s láskou, svatbou, ale i narozeními smrtí. V Anglii a Německu je rovněž považována za symbol vzpomínky a v minulosti se rovněž vkládala do kolébky novorozenců kvůli ochraně před zlými silami. (20)

V kuchyni se rovněž používá od starověku, a to jak samostatně (především při úpravách masa), ale i jako součást směsí – asi nejznámější z nich je tzv. provensálské koření.

Léčivé účinky

V tradiční fytoterapii se rozmarýn používá jako celkové tonikum, dále na podporu trávení (zlepšuje tvorbu trávicích enzymů a tvorbu žluči), odstranění nadýmání, ke zvýšení psychické a fyzické kondice, podporu plodnosti (zlepšuje prokrvení malé pánve), léčbě artritidy a zmírnění bolestí kloubů. (21) Řadu z těchto účinků potvrdily i vědecké výzkumy. Do pozornosti vědců se přitom rozmarýn dostal zejména díky svému epigenetickému působení. Některé ze sloučenin v něm obsažených (karnosol, kyselina karonosolová, kyselina ursolová, kyselina rozmarýnová) totiž dokáží ovlivnit, které z našich genetických dispozic v oblasti zdraví se skutečně projeví a které nikoliv.

Paměť a soustředění

Rozmarýn patří mezi tradiční byliny, které prokazatelně působí na zlepšení mozkových funkcí a prevenci demence. (30) Jeho pozitivní vliv na kognitivní schopnosti, zejména na paměť a koncentraci, je dokonce tak výrazný, že byl dokonce zaznamenán i u osob, které pouze vdechovaly rozmarýnové aroma v rámci aromaterapie. Příznivý vliv na fungování mozku má totiž na svědomí látka jménem cineol, která je obsažena v rozmarýnovém esenciálním oleji, a právě zvýšení její koncentrace v krevní plasmě bylo zaznamenána i u osob, které pouze vdechovaly rozmarýnovou esenci. (37)

Zvláště výrazný je přitom vliv na paměť. Studie provedená na dobrovolnících z řad univerzitních studentů například prokázala, že užívání rozmarýnového extraktu vedlo ke zlepšení testů retrospektivní paměti (tj. zaměřené na minulost) o 14 % ve srovnání s placebem. (43)

Tajemství mimořádného účinku rozmarýnu na mozkové funkce se pravděpodobně skrývá v jeho schopnosti podporovat tvorbu látky označované zkratkou BDNF (brain-derived neurotrophy factor). Jde o bílkovinu fungující jako tzv. růstový faktor, jež má vliv především na nervové buňky – podporuje jejich množení, růst i diferenciaci, a také zvyšuje pravděpodobnost přežití těch stávajících. BDNF rovněž podporuje tvorbu synapsí, tj. nových nervových spojů, což je proces, který se v mozku odehrává i v okamžiku, kdy se učíme novým znalostem a dovednostim. Nedostatek BDNF je navíc typický i pro Alzeimerovu chorobu. V jedné studii přitom 6týdenní podávání rozmarýnu zlepšilo u sledovaných osob produkci faktoru BDNF o 27 %. (47)

Alzheimerova a parkinsonova choroba

Kyselina karneolová chrání nervové buňky části mozku jménem hippokampus před poškozením vedoucí k buněčné smrti, a také aktivuje antioxidační enzym phase 2, což je důležité v prevenci a zpomalení průběhu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. (15, 16) Výzkumy rovněž ukázaly, že brání vzniku tzv. amyloidních plaků v mozku, které jsou charakteristickým projevem Alzheimerovy choroby. (17) Studie japonských vědců navíc naznačila, že pravidelné užívání rozmarýnového extraktu může pomoci i jedincům s rozvinutými příznaky Alzheimerovy nemoci, zejména pak s kognitivními dysfunkcemi souvisejícími s existencí amyloidních plaků – tedy zejména s poruchami paměti. V pokusech na krysách, jimž vědci uměle způsobili vznik Alzheimerovy choroby, došlo k výraznému zlepšení výsledků v paměťových testech již po několika dávkách. (26)

Nádorová onemocnění

Velice slibně vypadají výzkumy týkající se protirakovinného účinky rozmarýnového extraktu, zejména pak v něm obsaženého karnosolu a kyseliny karnosolové. Ty totiž pomocí epigenetického působení omezují tzv. proliferaci (tj. nekontrolované rychlé množení, typické právě pro rakovinné buňky) a podporují expresi (tedy přepis) genu GCNT3, který působí proti vzniku nádorů. (1)

Vědecké studie potvrdily účinnost rozmarýnového extraktu v prevenci a léčbě rakoviny střeva a slinivky břišní (1), prsu (3), plic a jater (4), kůže, prostaty a také leukémie (7).

Protizánětlivé působení

Důležité je i protizánětlivé působení karnosolu a kyseliny karnosolové, které rovněž probíhá na epigenetickém principu. Právě zánětlivé procesy se totiž podílejí na vzniku řady potíží a onemocnění, ať už jde o zhoubné nádory, srdečně cévní onemocnění, diabetes, ale třeba i psychické problémy.

Karnosol a kyselina karnosolová blokují například vazbu transaktivátoru NF-kB (5) a také potlačují aktivitu genu pro tvorbu a aktivaci cyklooxygenázy COX2, která podporuje tvorbu zánětlivých prostaglandinů. Výhodou působení karnosolu a kyseliny karnosolové přitom je, že sice potlačí produkci COX2, ale zároveň nijak neovlivní tvorbu další z rodiny cyklooxygenáz, COX1. Protizánětlivé léky typu aspirinu tohle neumějí, což vede například k podráždění žaludku. (12, 13) Rozmarýnový extrakt navíc působí protizánětlivě i díky potlačení produkce oxidu dusnatého. (8) Karnosol a kyselina karnosolová jsou navíc účinnější, pokud působí současně, takže použití rozmarýnového extraktu je lepší volba než léčba pomocí jednotlivých sloučenin. (1)

Oxidativní stres

Rozmarýn patří mezi velice silné antioxidanty, které chrání tělesné tkáně a buňky před škodlivým působením volných radikálů. (2) Působí především proti peroxidovým a kyslíkovým radikálům, brání peroxidaci lipidů, která je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. (9) Chrání také buněčné membrány před oxidativním poškozením. (14) Až 90 % antioxidačního efektu rozmarýnového extraktu přitom obstarává karnosol a kyselina karnosolová.

Imunita, antimikrobiální a protiplísňové působení

Rozmarýn stimuluje buňky sleziny, což je orgán, v němž kromě červených krvinek vzniká i řada buněk a látek nezbytných pro naši imunitu. V pokusech na myších například přidávání rozmarýnového extraktu do stravy způsobilo výrazné zvýšení tvorby protilátek IgM a IgG. (42)

Rozmarýn se vyznačuje také výrazným antimykotickým působením, tedy schopností ničit plísně a kvasinky. Výrazný úspěch byl zaznamenán například u léčby osob s kvasinkovou infekcí Candida albicans. Ta se často vyskytuje v ústní dutině pacientů s nádorovými onemocněními, nebo těch, kteří užívají širokospektrální antibiotika či kortikoidy, a je velmi odolná vůči klasickým lékům.

Rozmarýn vykazuje také antibakteriální působení, které zabírá i na bakterie odolné vůči klasické léčbě antibiotiky. (20, 53, 54) Prokázán byl i efekt proti některým virům – například proti virů HSV-1 (původce oparu na rtu) a HSV-2, který způsobuje genitální opary. (55, 58) Některé výzkumy dokonce naznačily, že by rozmarýn mohl mít inhibiční efekt na virus HIV. (59)

Artritida

Klíčovou látku při vzniku revmatoidní artritidy představují prostaglandiny, zejména prostaglandin E2 (PGE2), které v kloubech spouštějí zánětlivé procesy. PGE2 vzniká v lidském těle z kyseliny arachidonové pomocí enzymu mPGES-1 (mikrozomální prostaglandin E syntáza). Karnosol a kyselina karnosolová přitom velice efektivně potlačují aktivitu tohoto enzymu a tím brání vzniku zánětlivých prostaglandinů, přičemž tyto procesy probíhají především díky epigenetickému působení zmíněných látek. Aktivitu mPGES-1, i když v menší míře potlačuje i další látka obsažená v rozmarýnu, kyselina ursolová. (40)

Důležitým aspektem v prevenci a léčbě revmatoidní artritidy je i antioxidační působení složek rozmarýnového extraktu, zejména pak jeho schopnost ničit volné radikály kyslíku a superoxidové radikály. Ty totiž za určitých okolností (např. právě u osob s náchylností k revmatoidní artritidě) intenzivně poškozují molekuly kolagenu a další struktury kloubů a způsobují denaturaci imunitních buněk. (18)

Alergie a astma

Rozmarýn je velice účinnou substancí při léčbě alergií, zejména pak alergické rýmy. Alergie je v podstatě nepřiměřená reakci imunitního systému na určitý podnět v podobě alergenu (pylové zrno, roztoč apod.). Když se sliznice dýchacích cest dostane do kontaktu s alergenem, dojde v ní k aktivaci a rychlému množení (tzv. proliferaci) imunitních buněk, zejména T-lymfocytů, neutrofilů či eozinofilů. Tyto buňky pak spolu s tzv. žírnými buňkami produkují látku jménem histamin, která způsobuje vznik alergických projevů, jako je otok, zánět, tvorba tekutin (rýma, slzení), podráždění apod. Léky používané při alergiích, tzv. antihistaminika přitom mají jeden základní nedostatek: Brání sice uvolňování histaminu nebo blokují histaminové receptory, takže potlačují alergické projevy, ale nijak neovlivňují vlastní příčinu alergie, tedy aktivaci imunitních buněk. (31)

Naproti tomu rozmarýn, konkrétně v něm obsažená kyselina rozmarýnová zmírňuje alergické projevy tím, že působí přímo na aktivované imunitní buňky, zejména na T-lymfocyty a způsobuje jejich apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt. Inhibuje totiž interleukin IL-2, který má právě aktivaci T-lymfocytů za úkol. (32, 33) To je velice důležité, protože podle některých vědeckých teorií mohou imunitní buňky aktivované vlivem alergické reakce způsobovat oxidativní poškození tkání, a dokonce zvyšovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. (35) Důležitý je navíc fakt, že kyselina rozmarýnová způsobuje smrt pouze u aktivovaných imunitních buněk – ty neaktivované ponechává bez povšimnutí, takže nijak neomezuje schopnost organismu účinně se bránit například infekcím. (35)

V jedné japonské studii (10) například došlo u pacientů po 21 dnech užívání rozmarýnového extraktu k výraznému ústupu většiny alergických příznaků, zejména pak rýmy, slzení a pálení očí.

Prokázán byl i ústup zánětlivých reakcí při alergické reakci na prachové roztoče a také úleva při astmatu (25). Při pokusech na myších bylo například prokázáno, že denní dávka 1,5 mg rozmarýnového extraktu dokáže zabránit vzniku alergického astmatu při styku s roztoči. (34) Důležitou roli hraje i jeho schopnost uvolňovat svaly dýchací trubice, jehož křečovité stažení je pro astma charakteristické. (36)

Ochrana jater

Ochrana jater proti působení toxických látek patří mezi nejznámější účinky rozmarýnu v tradiční přírodní medicíně. Tyto schopnosti přitom potvrdily i moderní vědecké výzkumy. (20) Prokázána byla ochrana proti zánětlivým procesům a nekrózám způsobenými působením toxických chemikálií a také podpora detoxikace. (28, 38)

Kardiovaskulární choroby

V tradiční přírodní medicíně je rozmarýn často využívá jako prostředek pro zvýšení chorobně nízkého krevního tlaku. Z tohoto pohledu je zajímavé, že zároveň dokáže snižovat i příliš vysoký krevní tlak, který je jedním z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V marockém přírodním léčitelství je k tomuto účelu dokonce s úspěchem využíván i u diabetiků. (22)

Vědecké studie rovněž potvrdily, že látky s antioxidačním účinkem obsažené v rozmarýnovém extraktu, zvláště fenolické diterpeny a kyselina karnosolová, dokáží efektivně snižovat hladinu cholesterolu v krvi a omezovat tvorbu aterosklerotických plátů. (23, 24)

Psychické obtíže

Rozmarýn má příznivý efekt na náladu, zejména podporuje zklidnění, zmírnění úzkosti a stresu, a dokonce v tomto ohledu funguje i u pacientů postižených demencí. (27) Prokázány jsou i jeho příznivé účinky při depresi a úzkosti, a to již po 30 dnech užívání extraktu (43, 44). Ke zmírnění úzkosti přitom dochází nejen v případě užívání rozmarýnového extraktu, ale dokonce i při masážích s využitím rozmarýnového oleje. (45)

Tato bylinka má zároveň celkový tonizační efekt a přispívá ke zmírnění únavy a nedostatku energie. (61)

Poruchy spánku

Rozmarýn může představovat i účinnou pomoc pro osoby trpícím poruchami spánku. Když jej například vědci podávali v rámci studie vysokoškolským studentům, stoupl po 30 dnech počet těch, kteří udávali, že spí dobře, ze 47 % na počátku studie na 62 %, a počet dobrovolníků udávajících špatný spánek z původních 53 % na 38 %. (43) Rozmarýn ovšem zabírá i při poruchách spánku u seniorů, a to dokonce i ve formě aromaterapie. (46)

Makulární degenerace

Tato nemoc patří mezi nejzávažnější oční choroby, často končící úplnou slepotou. Dochází při ní k poškození světločivných buněk oční sítnice, a to zejména v místě nejostřejšího vidění, tzv. žluté skvrny. Postižení jedinci proto zaznamenávají výpadky centrálního vidění (tj. předmětů, na které zaostřují), zatímco periferní vidění zůstává zachováno. Rozmarýnový extrakt, konkrétně v něm obsažený karnosol, přitom dokáže buňky sítnice prokazatelně chránit před degenerací. (29)

Migréna

Tato bylinka se vyznačuje silným protizánětlivým efektem a schopností zmírnit bolest, která efektivně funguje i v případě migrény. V případě akutního záchvatu může dokonce pozitivně působit i aromaterapie. (41)

Cukrovka a obezita

Zajímavá studie, byť zatím provedená pouze na myších, naznačila možný potenciál rozmarýnu v léčbě cukrovky. Myši, jimž byl diabetes uměle vyvolán, dostávaly rozmarýn po dobu šesti týdnů a za tuto dobu u nich došlo k výraznému zlepšení schopnosti beta-buněk slinivky produkovat inzulin. Jednou z možných příčin byl fakt, že rozmarýn podpořil tvorbu betatrofinu. Betatrofin je poměrně nedávno objevený hormon vytvářený v játrech, který ve slinivce podporuje tvorbu nových buněk vytvářejících inzulin. Pozitivním „vedlejším efektem“ pak byl váhový úbytek zkoumaných myší, přičemž rozmarýn zde zafungoval jako ochranný faktor, který zabránil degradaci svalové hmoty. (48)

Dalším mechanismem, kterým rozmarýn u diabetiků působí, je aktivace enzymu AMPK. Jde o enzym, který je nezbytný pro využití glukózy pracujícími svaly – právě ty totiž spotřebují největší podíl glukózy. V momentě, kdy dojde ke zvýšení jeho tvorby, dochází jak k lepšímu vstřebávání glukózy z krve do svalů, tak i k zefektivnění metabolismu glukózy uvnitř svalových buněk. (50) I tento efekt může přispět ke snižování hmotnosti, protože vysoká hladina krevní glukózy zvyšuje pravděpodobnost ukládání tuků.

Schopnost snižovat hladinu glukózy v krvi (zejména nalačno) ovšem potvrdily i výzkumy provedené na lidských dobrovolnících. Jeden z nich navíc zjistil, že užívání rozmarýnu (tobolky 500 mg 3x denně) zvýšila u testovaných osob v krvi hladinu vitaminu B12, a to v průměru o 29 %. To je velmi důležité, protože diabetici mají hladinu tohoto vitaminu, jenž je který je zásadní například pro krvetvorbu či fungování paměti, oproti běžné populaci výrazně nižší (v průměru o 40 %). (49, 52)

Kožní potíže

Rozmarýn efektivně ničí řadu bakterií a kvasinek napadajících pokožku. (51) Podporuje také ochranu kůže vůči působení UV záření. (57)

Plešatost u mužů

Nedávná studie prokázala, že rozmarýn má podobné účinky jako lék minoxidil, který se využívá k potlačení plešatění u mužů. Jedna sledovaná skupina v rámci ní užívala rozmarýn, druhá minoxidil. Po třech měsících sice ještě u žádné z nich k významným změnám nedošlo, po šesti měsících se ale u obou skupin zvýšil počet vlasů, a to zhruba srovnatelným způsobem. (62)

Tinnitus

Tinnitus je termín označující nejrůznější pískání a šumění v uších. Jde o velice obtěžující problém, který často postiženým osobám komplikuje normální fungování, a v některých případech se stává i důvodem k sebevraždě. Účinnost rozmarýnu při tomto problémům zatím nebyla spolehlivě vědecky prokázána, zkušenosti s jeho užíváním ale ukazují, že by mohlo jít o substanci, která části postiženým dokáže přinést alespoň nějakou úlevu.

Užívání a kontraindikace

Vysoké dávky rozmarýnu mohou způsobit potrat, a proto užívání rozmarýnového extraktu a ani nálevu není vhodné v těhotenství. Užívání v množství, které je obvyklé například při dochucování pokrmů, ovšem nebezpečné není. Nedoporučuje se ani užívání při kojení a v případě dětí (zde chybí dostatek studií prokazující jeho bezpečnost, škodlivé působení prokázáno nebylo).

Rozmarýn může rovněž interagovat s některými chemickými léčivy. Není jej proto vhodné kombinovat s léky ovlivňujícími krevní srážlivost (Aspirin, Walfarin), s léky na snížení vysokého krevního tlaku (tzv. ACE inhibitory), diuretiky a antidiabetiky.