V první části tohoto článku » jsme si objasnili, jak progesteron vzniká i jeho při vzniku řady obtíží. Na úvod proto jen stručné připomenutí.

Proč je progesteron důležitý?

Progesteron je pohlavní hormon, který je produkován ženskými vaječníky, ale i nadledvinami a u mužů varlaty. U žen jeho hladina u žen výrazně stoupá v druhé polovině menstruačního cyklu (po ovulaci), protože je nezbytný pro případné uhnízdění oplozeného vajíčka v děloze a jeho správný vývoj. Nedostatek progesteronu tak může vést například k opakovaným samovolným potratům.

Jeho nedostatečná tvorba, popřípadě špatná funkce receptorů, na které se progesteron váže, ale může vést (nebo přispívat) i k řadě dalších potíží, jako jsou například:

• Nepříjemné projevy v premenopauze a menopauze.
• Premenstruační syndrom (PMS).
• Endometrióza.
• Syndrom polycystických vaječníků (PCOS).
• Deprese a úzkost (včetně poporodních depresí).
• Zhoršení paměti a dalších aspektů mentální výkonnosti.
• Některá autoimunitní onemocnění.
• U mužů pak snížená chuť na sex, poruchy erekce, padání vlasů, úbytek svalové hmoty či deprese.

Progesteron a klasická medicína

Klasická medicína využívá tzv. progestiny neboli syntetický progesteron při celé řadě potíží, zejména v gynekologické oblasti. Typickým příkladem je rakovina endometria (děložní sliznice), za kterou může stát převaha estrogenu. Dlouhodobá expozice estrogenu a jeho metabolitů bez dostatečné protiváhy v podobě progesteronu totiž podporuje nadměrnou proliferaci neboli rychlé buněčné dělení. Progestiny se také používají při léčbě endometriózy, děložních myomů a jsou také součástí hormonální antikoncepce.

Progesteron se často aplikuje také vaginálně nebo na kůži ve formě krému. V této formě se velice dobře vstřebává a je účinný i při poměrně nízkých dávkách.

Další možností využívanou v klasické medicíně jsou tzv. selektivní modulátory progesteronového receptoru (SMPR). Jde o syntetické látky, které se vážou na progesteronové receptory, a způsobují tak jejich konformační změnu. Mají vysokou tkáňovou selektivitu a malé množství vedlejších účinků (jejich výskyt ale stoupá při dlouhodobém užívání). Využívají se především v léčbě děložních myomů, endometriózy a rakoviny prsu.

My se ale podrobněji podíváme na možnosti, jak zvýšit hladinu progesteronu nebo aktivitu příslušných receptorů přírodní cestou – ať už pomocí úprav životního stylu a výživy, nebo pomocí bylin a dalších doplňků stravy.

Vliv výživy, pohybu a stresu

Méně cukrů podpoří hormonální rovnováhu

Správně nastavený jídelníček je základem zdraví a platí to i pro optimální tvorbu progesteronu. A jako u většiny problémů s epigenetickým pozadím, i tady je důležitou „škodnou“ tzv. západní strava, tedy jídelníček bohatý na sacharidy s vysokým glykemickým indexem, nasycené tuky či červené maso, a naopak chudý na vlákninu, ovoce a zeleninu negativně ovlivňuje hormonální rovnováhu. Západní strava snižuje právě produkci progesteronu, zvyšuje riziko vzniku nepravidelností menstruačního cyklu a snižuje šanci na otěhotnění.

Problematická je tady zejména vysoká konzumace „rychlých cukrů“, která způsobuje inzulinovou rezistenci. Právě ta totiž negativně ovlivňuje nejen proces zrání a uvolňování vajíček, ale také zvyšuje oxidativní stres, který poškozuje tkáň vaječníků. Sacharidy s vysokým glykemickým indexem navíc způsobují i kolísání hladiny krevní glukózy, což má za následek snížení citlivosti progesteronových receptorů. Z tohoto důvodu nejsou vhodné ani příliš dlouhé pauzy mezi jídly, protože i ty mohou způsobit pokles hladiny glukózy.

Existují ovšem i výzkumy naznačující prospěšnost razantního omezení všech sacharidů ve stravě. Například u žen trpících syndromem polycystických vaječníků došlo ke zvýšení hladiny progesteronu i šancí na otěhotnění právě při nízkokalorické ketodietě. Není ale jasné, jestli tu důvodem zvýšení hladiny progesteronu byla samotná ketodieta nebo fakt, že se účastnicím díky ní podařilo výrazně snížit tělesnou hmotnost.

Nezapomeňte na PUFA a MUFA

Důležitý pro hormonální rovnováhu je i optimální příjem tuků. Správnou cestou tu ale není snažit se jejich konzumaci za každou cenu omezit. Naopak platí, že strava s celkově nízkým podílem tuku vede k omezení produkce pohlavních hormonů a zhoršení plodnosti – ostatně progesteron se v těle vytváří z cholesterolu. Hodně ovšem záleží na kvalitě konzumovaných tuků.

Rozhodně se ale vyplatí omezit příjem nasycených mastných kyselin, tj. hlavně živočišných tuků, a také trans-mastných kyselin, které vznikají ztužováním tuků procesem hydrogenace a jsou součástí například některých margarínů. Ty například prokazatelně zvyšují riziko PCOS a zhoršují plodnost.

Naopak klíčový je dostatečný příjem tzv. polynenasycených mastných kyselin neboli PUFA, mezi které patří i omega-3 nenasycené mastné kyseliny, jejichž nejvýznamnějším zdrojem jsou ryby (nacházejí se ale i ve vejcích, mořských řasách, ořeších, semenech apod.).

Zvýšený příjem omega-3 má například pozitivní vliv na menstruační cyklus, riziko depresí i schopnost otěhotnět, a to dokonce i v rámci asistované reprodukce. Při jejich vysoké konzumaci například klesá počet cyklů, při nichž nedochází k ovulaci. Důvodem může být právě fakt, že EPA i DHA zvyšují produkci progesteronu v luteální fázi menstruačního cyklu.

Příznivě působí i monenasycené mastné kyseliny neboli MUFA. Mezi ně patří například kyselina olejová, která se hojně nachází třeba v olivovém oleji, avokádu, ořeších a semenech.

Bílkoviny, zinek i céčko

V případě bílkovin platí, že nadměrná konzumace těch živočišných snižuje šanci na otěhotnění, zatímco vysoká konzumace těch rostlinných šanci na miminko zvyšuje, a to zejména u žen nad 32 let. Zda je to ale způsobeno ovlivněním hladiny progesteronu, není zatím jasné.

Pozitivně může působit i tzv. středomořská dieta. I ta prokazatelně zvyšuje šanci na otěhotnění, zmírňuje nepravidelnosti menstruačního cyklu a má příznivý vliv i při řadě gynekologických obtíží, ani zde ale není jasné, zda za tím stojí vliv na hladinu progesteronu.

Důležitý je i příjem některých mikronutrientů, zejména vitaminu B6, zinku vitaminu C a E. Ostatně ženy, které opakovaně prodělaly samovolný potrat a trpí poruchami luteální fáze cyklu, často mívají právě nízké hladiny vitaminů C a E. Zapomínat nesmíme ani na příjem kyseliny listové – u ní byl dokonce zaznamenán i efekt na zvýšení plodnosti žen v premenopauze.

Zajímavá je naopak souvislost hladiny progesteronu s konzumací vlákniny. Její dostatečný příjem je sice nezbytnou podmínkou rovnováhy střevního mikrobiomu, existují ovšem studie ukazující, že když jí ženy v plodném věku konzumují vysoké množství, klesá u nich hladina progesteronu a testosteronu a stoupá výskyt tzv. anovulačních cyklů (cyklů, při nichž nedojde k uvolnění vajíčka, a není tedy možné otěhotnění). Řešením by mohlo být snížení příjmu vlákniny v druhé polovině menstruačního cyklu, zatím však neexistuje dostatek studií, které by to potvrdily.

Méně stresu, více pohybu a spánku

V rámci podpory produkce progesteronu a celkové hormonální rovnováhy je zároveň potřeba omezit působení stresu, protože chronický stres produkci progesteronu snižuje, a navíc snižuje aktivitu progesteronových receptorů, zejména v oblasti mozku a limbického systému. Tím zvyšuje zejména riziko vzniku depresí a kognitivních problémů. Důležité je také zlepšit kvalitu a celkovou dobu spánku.

Pozitivně působí pravidelný pohyb, především ten aerobního charakteru doplněný o další aktivity snižující stres, jako je například jóga. Zátěž v podobě sportu by ale neměla být příliš vysoká, protože přetížení by vedlo ke zvýšené produkci stresových hormonů. Důležité je i udržování optimální hmotnosti – ženy s BMI v pásmu obezity totiž mají obvykle hladinu progesteronu nižší.

Fytoprogestiny

Velmi užitečné jsou tzv. fytoprogestiny. Je to obdoba známějších fytoestrogenů, tedy přírodních látek, které se vážou na estrogenové receptory, a mohou tak do značné míry nahrazovat chybějící estrogen. Fytoprogestiny se naopak váží na progesteronové receptory a působí jako jejich selektivní modulátory – jde tedy o přírodní obdobu léků kategorie SMPR.

Nejlépe prozkoumané (a pravděpodobně i nejúčinnější) jsou čtyři fytoprogestiny: diosgenin, kaempferol, apigenin, luteolin a naringenin.

Diosgenin

Diosgenin je přírodní saponin, který může být prekurzorem progesteronu, estrogenu i testosteronu. Tato přeměna ale neprobíhá v lidském těle, ale pouze v laboratorních podmínkách, a proto se jeho přírodní zdroje (zejména divoký jam) používají například k výrobě krémů s obsahem progesteronu přírodního původu.

Přestože se diosgenin nedokáže v těle přeměnit na progesteron, může i tak být jeho konzumace velmi užitečná, protože zároveň funguje i jako účinný fytoprogestin, který se velice ochotně váže na progesteronové receptory.

Díky tomu může být diosgenin pomoci při všech potížích, které souvisejí s nedostatečnou produkcí progesteronu, ať už jde o diskomfort v premenopauze a menopauze, PMS či jiné gynekologické obtíže. Podporuje také funkci vaječníků a vhodný je i v prevenci osteoporózy, protože aktivuje osteoblasty, což jsou buňky nezbytné pro výstavbu kostní hmoty, a naopak snižuje aktivitu osteoklastů, které kostní hmotu odbourávají. Zvyšuje také syntézu bílkovin tvořících kostní hmotu.

Diosgenin zároveň potlačuje vstřebávání cholesterolu z potravy a urychluje jeho přeměnu na žlučové kyseliny, působí proti ateroskleróze a trombóze, je protizánětlivý a užitečný je i při diabetu.

Nejbohatším přírodním zdrojem diosgeninu je již zmíněný divoký jam (správný botanický název této rostliny je smldinec chlupatý). Jde o výživnou potravinu, která zároveň vyniká řadou léčivých účinků: podporuje hormonální rovnováhu, pomáhá v premenopauze a menopauze, je vhodná při nepravidelné menstruaci, problémech se štítnou žlázou, diabetu a řadě dalších potížích.

Dalším velmi bohatým zdrojem diosgeninu je pískavice řecké seno. Ta navíc obsahuje i fytoestrogeny s afinitou vůči oběma typům estrogenových receptorů (např. genistein a dadzein), a proto je velmi vhodná pro ženy v menopauze a premenopauze, kdy snižuje zejména výskyt návalů a depresí. Pomáhá ale i při bolestivé menstruaci a velmi užitečná je i v rámci poporodní péče. Mužům pak pomůže podpořit produkci testosteronu. Více o pískavici zde »

Kaempferol

Kaempferol je velice silný antioxidant z kategorie polyfenolů, který snižuje míru oxidativního poškození DNA, bílkovin a tuků, a to i při velice nízkých koncentracích. Působí také protizánětlivě. Některé studie navíc ukázaly, že jeho konzumace vede ke snížení rizika rakoviny (zejména pak rakoviny prsu a endometria) a také kardiovaskulárních onemocnění. Kaempferol totiž snižuje aktivitu estrogenových receptorů typu alfa, a díky tomu působí jako antiestrogen, který se může uplatnit právě v prevenci a podpoře léčby hormonálně závislých nádorů, jako jsou nádory prsu a endometria. Účinnost na děložní myomy zatím nebyla zkoumána.

Bohatými zdroji kaempferolu je ovoce a zelenina, zejména kapusta, brokolice, cibule, špenát, chřest, bobulové ovoce nebo jablka. Najdeme ho ale i v čaji nebo červeném víně.

Apigenin

Rovněž apigenin patří mezi polyfenoly. Nachází se v některých bylinách (například v oreganu, bazalce, tymiánu či heřmánku) a také v řadě druzích zeleniny – jeho bohatým zdroje je například petržel, celer nebo cibule. Vyskytuje se i v čaji, pivu a vínu.

Apigenin patří mezi fytoestrogeny, ale jeho účinnost je ve srovnání s jinými látkami z této kategorie (např. s genisteinem) o dost nižší. Nedávné studie ale ukázaly, že jde také o silný fytoprogestin, který snižuje například riziko rakoviny prsu a endometria.

Apigenin se navíc velmi dobře a rychle vstřebává a jeho zvýšená koncentrace přetrvává v těle poměrně dlouho dobu. Zároveň se hromadí v tkáních, což umocňuje jeho chemoprotektivní účinky.  

Luteolin

Nachází se v mnoha druzích rostlin a zároveň vzniká i v lidském těle přeměnou apigeninu. Některé studie prokázaly jeho protirakovinné působení a také možnou účinnost v případě endometriózy.

Naringenin

Další zajímavý polyfenol, který se nachází zejména v citrusových plodech, jako je grapefruit, citróne nebo pomeranč (dodává jim nahořklou chuť).

Jde o silný antioxidant s protizánětlivými působením a řadou příznivých účinků na imunitní systém. Prokázána byla i jeho schopnost chránit buňky nervového systému, jater a ledvin, stejně jako protinádorové působení a schopnost zmírňovat aterosklerózu. Patří také mezi fytoprogestiny, byť jeho účinky jsou v tomto směru nižší než už předchozích zmíněných látek. Má ale silné antifibrotické účinky. Jeho velkou výhodou je i vysoká biologická využitelnost.

Další užitečné byliny a živiny

Šišák bajkalský

Tato bylina obsahuje látku jménem baikalein, která se jak na progesteronové receptory, tak i na glukokortikoidní receptory, které jsou svou strukturou velmi podobné. Proto také nejen efektivně tlumí úzkost, ale také zmírňuje zánět a moduluje imunitní systém). Díky tomu je velmi účinný při zánětlivých gynekologických onemocněních, jako jsou endometrióza a myomy.

Pozitivní vliv má ovšem i na tzv. granulózní buňky vaječníků. Jde o buňky, které obklopují vajíčko a po ovulaci se mění na žluté tělísko produkující progesteron. Díky tomu dokáže šišák i podpořit produkci progesteronu a zpomalit stárnutí vaječníků.

Více o šišáku najdete zde »

Drmek obecný

Tato rostlina zvyšuje nejen produkci progesteronu, ale podporuje i jeho rovnováhu vůči estrogenu. Je účinná při PMS, kdy účinně snižuje prakticky všechny nepříjemné projevy – od poruch nálad, přes bolesti v podbřišku a v prsou až po migrény. V rámci jedné ze studií dokonce přinášel ženám výraznější úlevu než antidepresivum fluroxetin.

Využívá se také k léčení abnormalit menstruačního cyklu včetně amenorrhey (absence menstruačního krvácení) či velmi silného a prodlouženého krvácení, snížené plodnosti a problémů s nedostatečnou tvorbou mléka po porodu. Zajímavým účinkem je schopnost zpomalit stárnutí vaječníků a dělohy. Jeho užívání také může pomoci při migréně související s menstruačním cyklem.

Červený jetel

Obsahuje irilon, což je sloučenina zlepšující progesteronovou signalizaci. Je účinný při děložních myomech a endometrióze.

Kurkumin

Barvivo z kořene kurkumy pomáhá poměrně efektivně zvýšit hladinu progesteronu, a zároveň i zvýšit citlivost receptorů pro tento hormon. Zároveň snižuje hladinu hormonů FSH a LH.

Užitečný je při syndromu polycystických vaječníků (PCOS). V rámci výzkumů u žen s tímto problémem pomohl snížit vysokou hladinu androgenů a jeho užívání vedlo k vymizení cyst a tvorbě zdravých folikulů a žlutých tělísek a také ke snížení inzulinové rezistence, která je pro tuto nemoc také typická. Při dalším častém gynekologickém onemocnění – endometrióze – snižuje zánět a proliferaci (rychlé množení buněk) a podporuje apoptózu (buněčnou smrt) buněk sliznice usazených mimo dělohu.

Celkově také zlepšuje funkci vaječníků, chrání je před oxidativním stresem a dalšími nepříznivými vlivy a omezuje apoptózu jejich buněk. Pomáhá také zvýšit hladiny serotoninu a dopaminu, a díky tomu má i protidepresivní účinky a pomáhá stabilizovat náladu u PMS a PMDD. Při premenstruačním syndromu navíc pomáhá zmírnit i další nepříjemné příznaky, jako jsou bolesti v podbřišku, citlivost prsou, nadýmání apod.

Resveratrol

Pomáhá zvyšovat hladinu progesteronu, a navíc má pozitivní vliv na citlivost receptorů pro tento hormon (zejména se to týká progesteronových receptorů typu B), a to zvláště při zánětlivých stavech. Proto může být účinný například při endometrióze. Má také pozitivní vliv na granulózní buňky.

Maca

Přináší úlevu jak při premenstruačním syndromu, tak i v premenopauze a menopauze. Jedním z důvodů je právě i schopnost zvyšovat hladinu progesteronu.

Ashwagandha

Má pozitivní vliv na hormonální rovnováhu a velice vhodná je pro zmírnění nepříjemných příznaků v perimenopauze. Jedním z důvodů může být i její schopnost zvyšovat hladinu progesteronu, ta však zatím byla potvrzena pouze ve studiích na zvířatech.

Granátové jablko, kurkuma, celer, petržel, cibule, rajče, rozmarýn, tymián, hroznové víno, bobulové ovoce… To je jen malý výběr mnoha různých rostlinných potravin, které obsahují zdraví prospěšné látky jménem polyfenoly. Polyfenol v překladu znamená „hodně fenolů“ jde tedy o látky, které obsahují více skupin odvozených od látky jménem fenol (viz obrázek).
Polyfenoly se podle své chemické struktury dělí na taniny, lignany a flavonoidy. Poslední jmenované přitom tvoří nejlépe prozkoumanou skupinu, takže když se mluví o nějaké zdraví prospěšné látce, obvykle je možné ji zařadit jak mezi polyfenoly, tak mezi flavonoidy – až na dvě výjimky, které najdete níže. Trochu zmatek nám do toho může vnést ještě termín bioflavonoidy, který se občas také používá, ten ale říká jen to, že jde o flavonoidy přírodního původu. Platí tedy, že každý flavonoid je zároveň polyfenol, obráceně ale nikoliv.
Pokud zůstaneme u flavonoidů coby nejlépe prozkoumané skupiny polyfenolů, tak i ty se dále dělí na několik skupin. Patří sem například flavony, isoflavony, flavonoly, flavanoly, katechiny či antokyanidiny.
V terminologii bychom tedy už měli mít jasno a teď se pojďme podívat na nejzajímavější zástupce jednotlivých kategorií.

vzorec fenolu

Skupina první: Taniny

Taniny patří mezi méně prozkoumané zástupce polyfenolů. Z hlediska lidského zdraví je zde třeba zmínit v podstatě jen jednu sloučeninu, a to kyselinu gallovou. Když se totiž spojí dvě molekuly této látky, vznikne kyselina ellagová, která vyniká mnoha zajímavými epigenetickými účinky.

Kyselina ellagová

Toto poměrně málo známá látka se hojně vyskytuje v granátovém jablku. A protože vyniká svými epigenetickými účinky, dělá z tohoto ovoce učiněný nutriční poklad. Kromě toho ji v menším množství najdeme i v hroznovém víně, jablcích, jahodách, malinách a ostružinách a také některých druzích ořechů – zejména vlašských, ale také kešu, pistáciích a pekanových ořeších. Z doplňků stravy ji obsahuje zejména extrakt z granátového jablka.
Kyselina ellagová vyniká svými protirakovinnými účinky – brání zejména tzv. proliferaci, tj. rychlému nekontrolovatelnému množení nádorových buněk. Je ale účinná také při léčbě obezity, při zmírňování inzulinové rezistence a diabetu 2. typu, pomáhá léčit nealkoholové ztučnění jater, reguluje tukový metabolismus a pravděpodobně také pozitivně působí na střevní mikrobiom. Spolu s dalšími substancemi v granátovém jablku navíc pozitivně ovlivňuje metabolismus oxidu dusnatého, což je látka, která podporuje rozšíření cév, a zlepšuje tak prokrvení. To se pozitivně odrazí například při poruchách erekce či při zvyšování sportovní výkonnosti.

Skupina druhá: Lignany

Kurkumin

Barvivo kurkumin, obsažené v kořeni kurkumy, je nejprozkoumanějším zástupcem lignanů. Vyniká svými protizánětlivými účinky, podporuje imunitu, působí protirakovině, chrání srdce a cévy, zlepšuje prokrvení pracujících svalů, což ocení zejména sportovci. Velice účinný je také při potížích s prostatou a působí proti mužskému plešatění.
Pokud užíváme kurkumin formou doplňků stravy, je vhodné volit přípravky, které jej kombinují s piperinem, účinou látkou černého pepře. Tato kombinace totiž zlepšuje vstřebávání kurkuminu více než stonásobně. V rámci vaření se pak kombinace kurkumy a pepře se pak využívá i v kari koření.

Skupina třetí: Flavonoidy

Vědci zatím popsali více než 4000 látek z této skupiny. Většina z nich se vyskytuje v rostlinách, některé představují barviva, jiné rostlinné hormony a další zase látky, které rostliny chrání před UV zářením, hmyzími škůdci či nemocemi. Velká část flavonoidů také vyniká pozitivními účinky na lidský organismus – mnohé například působí protivirově a antibakteriálně, potlačují produkci zánětlivých látek, chrání jaterní tkáň, podporuje produkci antioxidačních enzymů, mají protirakovinné účinky…
Řada z těchto efektů má přitom epigenetickou podstatu, protože mnohé flavonoidy jsou schopny regulovat aktivitu řady důležitých genů v naší DNA.

Flavan-3-oly

Nejznámějším zástupcem těchto látek je epigallokatechin gallát (EGCG), který se vyskytuje především v čaji (hlavně v zeleném), ale také v kakau či hroznovém víně. Jedná se o sloučeninu s výraznými antioxidačními a epigenetickými účinky, která hned několika cestami působí proti rakovině, velmi efektivně podporuje hubnutí, pomáhá zpomalit stárnutí, má příznivý vliv na zdraví srdce a cév a zmírňuje příznaky Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Flavonoly

Nejlépe prozkoumanou látkou z této skupiny je kvercetin. Jde o velice silný antioxidant, který se vyskytuje v mnoha druzích ovoce a zeleniny (například v jablkách a cibuli). Je zde však v poměrně nízkých koncentracích, pro dosažení epigenetického efektu je proto třeba jej užívat jako doplněk stravy (užívají se formou krátkodobé kúry, cca jeden měsíc).
Kvercetin velice efektivně podporuje imunitu, působí protizánětlivě, má výrazné protirakovinné účinky, působí protizánětlivě, pomáhá snížit krevní tlak, podporuje hubnutí, pomáhá zmírnit příznaky cukrovky 2. typu a také velice efektivně podporuje sportovní výkonnost, a to zejména u vytrvalostních sportů. Není ovšem vhodný pro osoby s nemocemi štítné žlázy.
Dalším zajímavým flavonolem je kaempferol. Ten se nachází například v rajčatech, červeném víně či jahodách, má prokázané protirakovinné účinky a pomáhá zmírnit ischemickou chorobu srdeční.

Flavony

Do této skupiny patří například apigenin, který se nachází v celeru a petrželi, a luteolin, jenž se vyskytuje například v mrkvi, celeru, olivovém oleji, rozmarýnu, oreganu, tymiánu a mátě.
Apigenin má protirakovinné a také neuroprotektivní účinky (tj. chrání nervové buňky, a díky tomu působí preventivně například proti Alzheimerově chorobě. Pomáhá také zlepšit erekci – příznivé účinky celeru a petržele jsou ostatně v tomto směru tradované. Luteolin je zase osvědčeným prostředkem proti obezitě, pomáhá při diabetu a rovněž má protirakovinné účinky.

Isoflavony

Asi nejznámějším zástupcem této skupiny je genistein, který se spolu s dalším isoflavonem dadzeinem nachází zejména v sójových bobech. Genistein má nejen výrazné epigenetické účinky, ale rovněž funguje jako fytoestrogen. Díky tomu je prospěšný zejména pro ženy v období menopauzy a po ní, kdy je velice efektivní prevencí nadváhy, osteoporózy, nemocí srdce a cév, diabetu či Alzheimerovy choroby. Pomáhá také zmírnit nepříjemné psychické stavy spojené s menopauzou (zejména depresi a úzkost) a má i výrazné protirakovinné účinky. Velice prospěšný je také při bolestech kloubů způsobených artrózou, kdy potlačuje procesy způsobující degeneraci chrupavky, a navíc působí protizánětlivě a protibolestivě.

Antokyanidiny

Jde o skupiny převážně modrých a červených barviv, které se vyskytují zejména v bobulovém ovoci, jako jsou jahody, maliny, ostružiny, borůvky, třešně a další. Antokyanidiny vynikají zejména svými antioxidačními a protizánětlivými účinky. Mnohé z nich také pravděpodobně disponují epigenetickým efektem, ten však zatím není dostatečně prozkoumán.
To, co jsme zde uvedli, je ovšem jen malý výčet prospěšných polyfenolů, které se nacházejí v rostlinách. Jsou zde i tisícovky dalších, které jsou možná stejně prospěšné, jen zatím ještě nebyly dostatečně (často i jakkoliv) vědecky prozkoumány. Proto bychom se měli snažit o to, aby naše strava obsahovala velkou část rostlinné složky, a také, aby byla v tomto směru co nejpestřejší.
Pomůže přitom snaha nejen o druhovou, ale i barevnou pestrost – řada polyfenolů totiž patří mezi rostlinná barviva. Cílené epigenetické působení je pochopitelně možné zintenzivnit prostřednictvím doplňků stravy (pokud chceme řešit již vzniklý problém, bývá to většinou i nutné), základem by ale vždy měla zůstat pestrá strava.