Granátové jablko, kurkuma, celer, petržel, cibule, rajče, rozmarýn, tymián, hroznové víno, bobulové ovoce… To je jen malý výběr mnoha různých rostlinných potravin, které obsahují zdraví prospěšné látky jménem polyfenoly. Polyfenol v překladu znamená „hodně fenolů“ jde tedy o látky, které obsahují více skupin odvozených od látky jménem fenol (viz obrázek).
Polyfenoly se podle své chemické struktury dělí na taniny, lignany a flavonoidy. Poslední jmenované přitom tvoří nejlépe prozkoumanou skupinu, takže když se mluví o nějaké zdraví prospěšné látce, obvykle je možné ji zařadit jak mezi polyfenoly, tak mezi flavonoidy – až na dvě výjimky, které najdete níže. Trochu zmatek nám do toho může vnést ještě termín bioflavonoidy, který se občas také používá, ten ale říká jen to, že jde o flavonoidy přírodního původu. Platí tedy, že každý flavonoid je zároveň polyfenol, obráceně ale nikoliv.
Pokud zůstaneme u flavonoidů coby nejlépe prozkoumané skupiny polyfenolů, tak i ty se dále dělí na několik skupin. Patří sem například flavony, isoflavony, flavonoly, flavanoly, katechiny či antokyanidiny.
V terminologii bychom tedy už měli mít jasno a teď se pojďme podívat na nejzajímavější zástupce jednotlivých kategorií.

vzorec fenolu

Skupina první: Taniny

Taniny patří mezi méně prozkoumané zástupce polyfenolů. Z hlediska lidského zdraví je zde třeba zmínit v podstatě jen jednu sloučeninu, a to kyselinu gallovou. Když se totiž spojí dvě molekuly této látky, vznikne kyselina ellagová, která vyniká mnoha zajímavými epigenetickými účinky.

Kyselina ellagová

Toto poměrně málo známá látka se hojně vyskytuje v granátovém jablku. A protože vyniká svými epigenetickými účinky, dělá z tohoto ovoce učiněný nutriční poklad. Kromě toho ji v menším množství najdeme i v hroznovém víně, jablcích, jahodách, malinách a ostružinách a také některých druzích ořechů – zejména vlašských, ale také kešu, pistáciích a pekanových ořeších. Z doplňků stravy ji obsahuje zejména extrakt z granátového jablka.
Kyselina ellagová vyniká svými protirakovinnými účinky – brání zejména tzv. proliferaci, tj. rychlému nekontrolovatelnému množení nádorových buněk. Je ale účinná také při léčbě obezity, při zmírňování inzulinové rezistence a diabetu 2. typu, pomáhá léčit nealkoholové ztučnění jater, reguluje tukový metabolismus a pravděpodobně také pozitivně působí na střevní mikrobiom. Spolu s dalšími substancemi v granátovém jablku navíc pozitivně ovlivňuje metabolismus oxidu dusnatého, což je látka, která podporuje rozšíření cév, a zlepšuje tak prokrvení. To se pozitivně odrazí například při poruchách erekce či při zvyšování sportovní výkonnosti.

Skupina druhá: Lignany

Kurkumin

Barvivo kurkumin, obsažené v kořeni kurkumy, je nejprozkoumanějším zástupcem lignanů. Vyniká svými protizánětlivými účinky, podporuje imunitu, působí protirakovině, chrání srdce a cévy, zlepšuje prokrvení pracujících svalů, což ocení zejména sportovci. Velice účinný je také při potížích s prostatou a působí proti mužskému plešatění.
Pokud užíváme kurkumin formou doplňků stravy, je vhodné volit přípravky, které jej kombinují s piperinem, účinou látkou černého pepře. Tato kombinace totiž zlepšuje vstřebávání kurkuminu více než stonásobně. V rámci vaření se pak kombinace kurkumy a pepře se pak využívá i v kari koření.

Skupina třetí: Flavonoidy

Vědci zatím popsali více než 4000 látek z této skupiny. Většina z nich se vyskytuje v rostlinách, některé představují barviva, jiné rostlinné hormony a další zase látky, které rostliny chrání před UV zářením, hmyzími škůdci či nemocemi. Velká část flavonoidů také vyniká pozitivními účinky na lidský organismus – mnohé například působí protivirově a antibakteriálně, potlačují produkci zánětlivých látek, chrání jaterní tkáň, podporuje produkci antioxidačních enzymů, mají protirakovinné účinky…
Řada z těchto efektů má přitom epigenetickou podstatu, protože mnohé flavonoidy jsou schopny regulovat aktivitu řady důležitých genů v naší DNA.

Flavan-3-oly

Nejznámějším zástupcem těchto látek je epigallokatechin gallát (EGCG), který se vyskytuje především v čaji (hlavně v zeleném), ale také v kakau či hroznovém víně. Jedná se o sloučeninu s výraznými antioxidačními a epigenetickými účinky, která hned několika cestami působí proti rakovině, velmi efektivně podporuje hubnutí, pomáhá zpomalit stárnutí, má příznivý vliv na zdraví srdce a cév a zmírňuje příznaky Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Flavonoly

Nejlépe prozkoumanou látkou z této skupiny je kvercetin. Jde o velice silný antioxidant, který se vyskytuje v mnoha druzích ovoce a zeleniny (například v jablkách a cibuli). Je zde však v poměrně nízkých koncentracích, pro dosažení epigenetického efektu je proto třeba jej užívat jako doplněk stravy (užívají se formou krátkodobé kúry, cca jeden měsíc).
Kvercetin velice efektivně podporuje imunitu, působí protizánětlivě, má výrazné protirakovinné účinky, působí protizánětlivě, pomáhá snížit krevní tlak, podporuje hubnutí, pomáhá zmírnit příznaky cukrovky 2. typu a také velice efektivně podporuje sportovní výkonnost, a to zejména u vytrvalostních sportů. Není ovšem vhodný pro osoby s nemocemi štítné žlázy.
Dalším zajímavým flavonolem je kaempferol. Ten se nachází například v rajčatech, červeném víně či jahodách, má prokázané protirakovinné účinky a pomáhá zmírnit ischemickou chorobu srdeční.

Flavony

Do této skupiny patří například apigenin, který se nachází v celeru a petrželi, a luteolin, jenž se vyskytuje například v mrkvi, celeru, olivovém oleji, rozmarýnu, oreganu, tymiánu a mátě.
Apigenin má protirakovinné a také neuroprotektivní účinky (tj. chrání nervové buňky, a díky tomu působí preventivně například proti Alzheimerově chorobě. Pomáhá také zlepšit erekci – příznivé účinky celeru a petržele jsou ostatně v tomto směru tradované. Luteolin je zase osvědčeným prostředkem proti obezitě, pomáhá při diabetu a rovněž má protirakovinné účinky.

Isoflavony

Asi nejznámějším zástupcem této skupiny je genistein, který se spolu s dalším isoflavonem dadzeinem nachází zejména v sójových bobech. Genistein má nejen výrazné epigenetické účinky, ale rovněž funguje jako fytoestrogen. Díky tomu je prospěšný zejména pro ženy v období menopauzy a po ní, kdy je velice efektivní prevencí nadváhy, osteoporózy, nemocí srdce a cév, diabetu či Alzheimerovy choroby. Pomáhá také zmírnit nepříjemné psychické stavy spojené s menopauzou (zejména depresi a úzkost) a má i výrazné protirakovinné účinky. Velice prospěšný je také při bolestech kloubů způsobených artrózou, kdy potlačuje procesy způsobující degeneraci chrupavky, a navíc působí protizánětlivě a protibolestivě.

Antokyanidiny

Jde o skupiny převážně modrých a červených barviv, které se vyskytují zejména v bobulovém ovoci, jako jsou jahody, maliny, ostružiny, borůvky, třešně a další. Antokyanidiny vynikají zejména svými antioxidačními a protizánětlivými účinky. Mnohé z nich také pravděpodobně disponují epigenetickým efektem, ten však zatím není dostatečně prozkoumán.
To, co jsme zde uvedli, je ovšem jen malý výčet prospěšných polyfenolů, které se nacházejí v rostlinách. Jsou zde i tisícovky dalších, které jsou možná stejně prospěšné, jen zatím ještě nebyly dostatečně (často i jakkoliv) vědecky prozkoumány. Proto bychom se měli snažit o to, aby naše strava obsahovala velkou část rostlinné složky, a také, aby byla v tomto směru co nejpestřejší.
Pomůže přitom snaha nejen o druhovou, ale i barevnou pestrost – řada polyfenolů totiž patří mezi rostlinná barviva. Cílené epigenetické působení je pochopitelně možné zintenzivnit prostřednictvím doplňků stravy (pokud chceme řešit již vzniklý problém, bývá to většinou i nutné), základem by ale vždy měla zůstat pestrá strava.